Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2021-03-15 14:27:27

Vězení místo vděčnosti

Proti záměrům Evropské unie se Česká republika zpožďuje v rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Každý, kdo přispěje k zrychlení vývoje, zasluhuje vděčnost státu. Budování fotovoltaických elektráren zabrzdila náhlá změna ekonomických pravidel koncem roku 2010, jež existenčně ohrozila mnoho investorů. Byl to neomluvitelný podraz ze strany státu, jenž nejdříve rozmařilým nastavením podmínek vylákal investory k budování obnovitelných zdrojů, a pak je bez varování vehnal do situace ohrožení krachem. Významným investorem v oboru fotovoltaických elektráren je podnikatelský rodinný klan Zemků, který je mimo jiné vlastníkem největší průmyslové střešní elektrárny v zemi. Také zdar jejich podnikání stát hrubě ohrozil změnou podmínek na sklonku roku 2010. Přesto se jim podařilo dokončit výstavbu dvou pozemních a jedné střešní elektrárny a v posledních hodinách 31. prosince 2010 získat licence Energetického regulačního úřadu ještě za platnosti původních výhodných podmínek. Významnou měrou přispěli k plnění zadání vytyčeného České republice Evropskou unií. Vděčnosti se nedočkali. Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Pro údajné podvody v řízení o získání licencí je správní soudy o ně připravily a všichni, kdo se podíleli na licenčním řízení na straně investorů a dodavatelů stavby pozemních elektráren, se stali počátkem roku 2011 předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení. Soudní řízení s nimi začalo v roce 2014 a skončilo rozhodnutím odvolacího soudu o tři roky později. Žalobce Radek Mezlík rozhlašoval lež, že v době, kdy Zemkové junioři jako jednatelé investujících společností převzali protokolárně od subdodavatelů do vlastnictví svých firem téměř dokončené zařízení elektráren, ty nebyly ani zčásti dokončeny. Protože viděl do hlav obžalovaných lépe než oni, vymyslel si, že protokoly pořídili za účelem oklamání Energetického regulačního úřadu v licenčním řízení, ač ve skutečnosti měly sloužit jako doklad o vlastnictví elektráren žadateli. Vyvolal dojem závažného zločinného jednání, čímž nahrál na smeč soudci Aleši Novotnému, vyznačujícímu se sklonem k ukládání vysokých trestů. Jeho senát nepravomocně zprostil jednoho z obžalovaných, jenž se pak právní moci nedožil, a úřednici Energetického regulačního úřadu, která vydala licence, neuložil trest při uznání viny. Ostatní putovali do vězení. Nezodpovědní úředníci Nejvyšší tresty dostali Zemkové junioři jako jednatelé investujících společností (nepřihlížím k Aleně Vitáskové a Michaele Schneidrové, které zlomyslný žalobce přihodil k obžalovaným, ač s věcí neměly nic společného). Dnes již mají za sebou více než jednu třetinu trestu, takže získali právo požádat o podmíněné propuštění. Soud jejich žádostem bez problémů vyhověl, protože naplnili všechny zákonné předpoklady. Jenže státní zástupci se vzepřeli a nepřiměřeně tvrdě potrestaní nyní čekají na rozhodnutí stížnostního soudu, který nespěchá. Nakonec došlo i na hlavu klanu, generálního ředitele holdingu Zdeňka Zemka, jednatele společnosti, která nechala vybudovat největší střešní fotovoltaickou elektrárnu v ČR. Pomsta v podobě trestního oznámení jej stihla až v roce 2017 a spolu s ním další tři pracovníky, činné v přípravě licenčního řízení. Trestní oznámení přerostlo v obžalobu z 30.května 2018. Na podání trestního oznámení se podílel jeden z úředníků Energetického regulačního úřadu, kteří v roce 2010 provedli revizi této elektrárny svérázným způsobem a v podstatě umožnili vydání licence. Tři spoluobžalovaní již byli pravomocně odsouzeni. Věc Zdeňka Zemka st. soud vyčlenil do samostatného řízení s ohledem na jeho vážný zdravotní stav. Základem, na němž stojí obvinění a obžaloba, jsou výsledky obhlídky střešní elektrárny, provedené komisí pracovníků Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad vyslal dvakrát na obhlídku všech tří elektráren tříčlennou komisi úředníků. Když přijeli na místo poprvé, obhlídka pozemních elektráren jim zabrala tolik času, že na střechu by se museli vydat za tmy. A výstup po žebřích by byl kvůli náledí nebezpečný. Byla sice k dispozici vysokozdvižná plošina, ale její obsluha byla již dávno doma. Nedělali si s tím starosti a odjeli.   Když se na místo vrátili v rozhodující den 31. prosince 2010, vedli si stejně neodpovědně. Nešli se za denního světla podívat na střechu s pomocí vysokozdvižné plošiny, ale nechali to opět na konec a pro zatmění odjeli, aniž by stav střešní elektrárny prověřili. Byl-li skutečně tak neuspokojivý, jak se tvrdí v obžalobě, při odpovědném výkonu povinností měli vydání licence znemožnit a tím zabránit vzniku škody řádově v desítkách milionů Kč. Jenže orgány činné v trestním řízení pochybení úředníků neviděly, protože jejich cílem byl Zdeněk Zemek st. a jako kompars lidé, kteří se podíleli na přípravě licenčního řízení. Úředníky Fiřtova vedení úřadu neměly orgány činné v trestním řízení v zadání. Žalobce obvinil Zdeňka Zemka st. stejně jako jeho syny, že jako jednatel investující obchodní společnosti protokolárně převzal do vlastnictví firmy zařízení elektrárny, ač nebyla dokončená. Měl při tom nepřihlédnout ke skutečnosti, že výchozí revizní zpráva neodpovídala skutečnosti. Podobně jako jeho synové měl to podle žalobce učinit s úmyslem oklamat Energetický regulační úřad za účelem neoprávněného získání licence, nikoli za účelem povinného prokázání vlastnictví, jak obžalovaní tvrdí. Dále měl oslovit Energetický regulační úřad dvěma písemnými úkony, jimiž usiloval o neoprávněné vydání licence pro údajně nedokončenou elektrárnu. Ponechám nyní stranou otázku, zda stav střešní elektrárny byl skutečně neutěšený a nebudu přemýšlet nad tím, jak jej orgány zjistily, když se nemohly opřít o správně provedenou obhlídku zařízení. Nebudu také přemýšlet nad tím, zda zpráva zesnulého revizního technika byla skutečně podvodná a zda měla elektrárna i ostatní vady, zaznamenané obžalobou. Investor ani Energetický regulační úřad nebyli tehdy oprávněni přezkoumávat správnost revizní zprávy. Je trestně odpovědný vrcholový manažer? Zajímá mě ale obecná otázka, zda je správné, že vrcholový manažer realizace investičního záměru má být automaticky trestně odpovědný za nepravosti, k nimž během ní došlo. Každý pachatel má být dle mého názoru trestně odpovědný jen za to, čeho se sám osobně dopustil. Kromě uplatnění zásady „in dubio CONTRA reo“ při vyhodnocení cíle protokolárního převzetí nedokončené elektrárny do majetku firmy žalobce napadá obžalovaného Zdeňka Zemka za vadné plnění zakázky spoluobžalovanými. V daném případě byla struktura řízení projektu komplikovaná a na jeho provedení se podíleli zaměstnanci subdodavatelských firem, o jejichž činnosti se Zdeněk Zemek st. dovídal pouze zprostředkovaně. V rozlehlé struktuře se mohl orientovat převážně na základě nepřímých informací. Pokud někdo zneužil nepřehlednosti soustavy a neodvedl práci v požadované kvalitě, úplnosti a včas, měla by odpovědnost dopadnout na jeho hlavu, nikoli na špatně obslouženého objednatele. Investor, jenž si objedná dodávku zařízení „na klíč“, předpokládá, že dodavatel bude při plnění zakázky jednat věcně správně, v souladu s platnými předpisy a splní zadání ve lhůtě, stanovené smlouvou. V našem případě investor nepověřil subdodavatele, aby vypracováním revizní zprávy pověřil pochybného jedince. Určitě si neobjednal nepravdivou revizní zprávu a neměl pravomoc prověřit, zda je v souladu se skutečností. Zajistil zásobování stavby potřebnými díly tak, aby subdodavatel mohl zakázku splnit ve smluvní lhůtě a byl jím ujištěn, že dílo bylo včas dohotoveno. Neměl důvod v den konečného projednání žádosti o udělení licence vydat se sám na střechu za účelem prověření, zda je elektrárna skutečně dokončená: za soulad mezi doklady o dokončení výstavby elektrárny a skutečností odpovídal statutární zástupce subdodavatelské firmy. Případ má ještě jeden aspekt, jenž by měly orgány činné v trestním řízení vzít v úvahu. Zdá se, že výběr revizního technika a jiné akce subdodavatelů nenaplnily očekávání investora na věcně správné a včasné splnění zakázky, provedené v souladu s právními předpisy. V důsledku různých pochybení subdodavatelů mu nakonec vznikla obrovská škoda. Soud by měl uvážit, co váží více: možná nedůslednost při přebírání zakázky či utrpěná škoda. Elektrárna byla skutečně uvedena do provozu v souladu s licencí a od té doby plynule vyrábí, aniž by jakákoli nehoda zpochybnila její bezpečnost. K domnělému trestnému činu mělo dojít před více než deseti lety. Trest po více než deseti letech od činu postrádá smysl. Obžalovaný Zdeněk Zemek st. má navíc smůlu, že budoval své elektrárny v době platnosti časem překonaných tuhých byrokratických právních předpisů. Od té doby došlo k legislativnímu vývoji ve směru liberalizace poměrů. V současnosti již lze spustit solární elektrárnu bez licence. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-04-11 13:38:26

Rusko po masivním útoku vyřadilo největší elektrárnu u Kyjeva

KYJEV – Ruské noční údery zcela zničily tepelnou elektrárnu Trypilska u ukrajinského hlavního města Kyjeva, uvedla tisková agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na vysokého představitele... Článek Rusko po masivním útoku vyřadilo největší elektrárnu u Kyjeva se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-04-16 16:37:30

Rusové zničili tepelnou elektrárnu Trypillia, protože nám došly rakety na obranu, řekl Zelenskyj

Bez pomoci USA nemá Ukrajina šanci obstát ve válce s Ruskem. Rusové nedávno zničili tepelnou elektrárnu Trypillia právě proto, že jednotkám protivzdušné obrany v oblasti došly rakety země-vzduch, které měly zařízení ochránit před příchozí palbou. The post Rusové zničili tepelnou elektrárnu Trypillia, protože nám došly rakety na obranu, řekl Zelenskyj first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2021-07-09 11:41:14

Pomsta státu oklamaným investorům

Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Kdysi stát podnítil zájem investorů o budování fotovoltaických elektráren nastavením přehnaně výhodné výkupní ceny za elektřinu, dodanou do rozvodné sítě. Právní úpravu pravidel budování a provozování elektráren co nejvíce zkomplikoval. Kromě jiných omezujících podmínek pro provoz elektrárny a prodej vyrobené elektřiny bylo nezbytné získat licenci, ač v té době to nebylo nutné v Německu a jinde a dnes se nevyžaduje ani u nás. Vydavatelem licencí byl Energetický regulační úřad, který vyřizování přívalu žádostí o licence v letech 2009 a 2010 nezvládl: někteří žadatelé získali licence neoprávněně, na jiné se včas nedostalo. Stát se nakonec k investorům zachoval zákeřně, když v listopadu 2010 vyhláškou rozhodl o snížení výkupní ceny ze 12,50 Kč za kW/h na 5,50 Kč za kW/h pro elektrárny, dokončené po 31. prosinci 2010. Vyvolal tím paniku, protože ohrozil krachem investory, kteří si na financování výstavby vzali úvěr a po snížení příjmu by nemohli plnit splátkové kalendáře. Zmíněnou vyhláškou ale stát porušil vlastní zákon, který možnosti snížení výkupní ceny omezil. Avšak podvedení investoři neměli žádný legální nástroj obrany proti státnímu podrazu. Úředníci poškodili stát a nic se jim nestalo Stát si ale současně vsítil vlastní branku. Připravil sice investory o příjmy a uspořil náklady vykupujícím obchodníkům, ale poškodil i sebe. Příjmem státu z fotovoltaického byznysu je solární daň a daň z přidané hodnoty, jejichž objem závisí na objemu tržeb za vyrobenou elektřinu. Za období 2011-2019 se daňový výnos snížil o 63,2 miliard korun oproti tomu, co by stát získal, kdyby nesnížil výkupní cenu elektřiny. Autoři výše zmíněné vyhlášky z roku 2010 asi na tyto důsledky nemysleli. Poškodili stát nehorázným způsobem, ale nikdo je k odpovědnosti nevolá a stále sedí na teplých místech se zajištěnými osobními příjmy a nulovou odpovědností. Investoři zahnaní do kouta vyhláškou z listopadu 2010, jimž na dokončení výstavby do 31. prosince 2010 chyběla jen maličkost, se pustili do závodu s časem. Někteří se za těchto okolností domohli různými úskoky, které mohly být na hraně zákona nebo dokonce byly protiprávní. Při jejich posuzování byl stát krutě nemilosrdný. Ve zjitřené atmosféře nenávisti k „solárním baronům“, vyvolané některými politiky a novináři, orgány činné v trestním řízení zahájily „hon na solárníky“. Jeho obětí se mimo jiné stal podnikatelský klan Zemků, kteří vybudovali v areálu jejich firmy v Chomutově tři funkční fotovoltaické elektrárny, z nichž jedna je v současnosti největší střešní elektrárnou v ČR. Všechny tři elektrárny vyrábějí elektřinu od spuštění a prokázaly svou bezpečnost, avšak za elektřinu, dodanou do veřejné sítě, v této době nikdo neplatí. Hon na „solární barony“ Jako první odnesli „hon na solárníky“ bratři Alexandr a Zdeněk Zemkovi, které státní zástupce Radek Mezlík lživě obvinil, že protokolárně převzali od dodavatele do vlastnictví svých firem zařízení dvou pozemních elektráren, „ač nebyly ani zčásti dokončeny“ a učinili tak s úmyslem oklamat Energetický regulační úřad v licenčním řízení. Ve skutečnosti tento trestný čin se odehrál jen v hlavě žalobce. Čeho obžalovaní chtěli skutečně dosáhnout, žalobce ani soud nezajímalo. Ve skutečnosti v době podpisu protokolů byly na elektrárnách jen malé nedodělky a do vydání licencí 31. prosince 2010 byly dokončeny úplně. Protokoly byly dokladem o vlastnictví, který museli předložit k žádosti o licenci. Mírně předčasné sepsání protokolů v rámci přípravy na projednání žádosti o licenci bylo věcí důvěry mezi investorem a dodavatelem. K oklamání nemohly ostatně sloužit, protože vydání licencí předcházela obhlídka zařízení vyslanou skupinou (ne)odborníků z Energetického regulačního úřadu. Mezlík se pokusil dostat ve stejném řízení do vězení také předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou, která se hrubě provinila vůči obchodníkům s energiemi zastavením zvyšování cen elektřiny pro odběratele. Obžaloby ji ale zprostil hned odvolací Vrchní soud v Olomouci. Nic na tom nezměnila ani zlá vůle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který rozhodnutí vrchního soudu napadl dovoláním. Žalobce byl úspěšnější v případě její podřízené Michaely Schneidrové, která musela nastoupit do vězení. Ale Nejvyšší soud ČR ji po sedmi měsících nechal propustit na svobodu. Dosáhla pak rovněž úplného zproštění obžaloby. Zběsilec Mezlík se proti jejímu zprošťujícímu rozsudku odvolal, čímž ji potýral prodloužením sociálně neúnosného postavení obžalované o několik měsíců. Sám si později vysloužil vyslání do Úřadu evropského žalobce.  Nyní přišla řada na sedmdesátníka Zdenka Zemka st., hlavu holdingu, hlavního hybatele projektu výstavby elektráren a jednatele společnosti, která vlastní výše zmíněnou velkou střešní elektrárnu. Před soudem stane poprvé 19. července 2021. Soudní řízení nabralo zpoždění kvůli jeho vážným zdravotním potížím. Žalobce jej viní, že v součinnosti se dvěma dalšími obžalovanými spáchal zvlášť závažný zločin podvodu ve spolupachatelství, zčásti dokonaný a zčásti ukončený ve stádiu pokusu. Podstatou skutkové podstaty žalovaného jednání je opět tvrzení, že pan obžalovaný s úmyslem oklamat v licenčním řízení Energetický regulační úřad protokolárně převzal do vlastnictví firmy nedokončené zařízení elektrárny. Svědectví místo obvinění V tomto případě má obvinění pikantní příchuť, neboť trestní oznámení podal Energetický regulační úřad až v roce 2017, a na jeho vzniku se podíleli (ne)odborníci, kteří udělení licence pro tuto elektrárnu umožnili. Energetický regulační úřad vyslal na sklonku roku 2010 do chomutovského areálu třikrát skupinu (ne)odborníků, kteří měli zjistit skutkový stav elektráren a posoudit jejich způsobilost k získání licence. Při žádné z návštěv ale (ne)odborníci nevystoupili na střechu, takže o stavu elektrárny nic nevěděli. Viděli sice viset ze střechy pár nepropojených kabelů, ale provázející zaměstnanec dodavatele jim vysvětlil, že jejich propojení je záležitostí několika vteřin. Byl-li stav elektrárny skutečně tak špatný, jak na základě nepřímých a dle tvrzení obhajoby neodborně interpretovaných důkazů nyní tvrdí žalobce, pánové měli zabránit vydání licence. Umyli si ale ruce a odjeli. Pokud vznikla škoda, udávaná žalobcem, umožnili její vznik. Nikdo je ale nevolá k odpovědnosti za spoluúčast při uplatnění domnělého podvodného jednání investora a vzniku škody, naopak v trestním řízení vystupují jako svědkové obžaloby. Před soudem stojí pouze podnikatel, který naivně přijal výzvu státu a nechal vybudovat tři fotovoltaické elektrárny, které již 11 let dodávají do sítě elektřinu, aniž by během té doby v nich došlo k úrazu elektrickým proudem nebo jiné nehodě. Nebudu se pouštět do rozboru tvrzení obhajoby o nesprávné interpretaci nepřímých důkazů, protože to je věc soudu. Nicméně přeji obžalovanému Zdenkovi Zemkovi, aby z tohoto trestního řízení vyšel se zprošťujícím rozsudkem. Byl již dost potrestán tím, že se musel smířit s uvězněním synů, dle mého laického úsudku odsouzených pravomocně, leč nespravedlivě. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-08-07 16:25:51

Mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii: V Íránu se píše rok 1397

Jedu na svou druhou misi do Íránu, tentokrát přímo na jadernou elektrárnu Búšér. První termín mise se střetl s Trumpovým obnovením ekonomických sankcí proti Íránu, tak ho íránská strana zrušila. Je konec listopadu 2018. Mise IAEA (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) s názvem Stakeholder Involvement and Public Communication začala pár dní před odjezdem tím, že Íránské ministerstvo odmítlo dát vízum vedoucímu delegace z IAEA. Komentoval to odevzdaně: "...bad timing for an American…". Tak jedeme lektoři sami: Javier z Argentiny, Takuya z Japonska a já.  Vnitrostátní letenky z Teheránu do Bušéru zařizuje organizátor, dostáváme kopie ve fársí jazyce, a já se nestačím divit, že mi to letí v srpnu 1397 – aha, mají tu jiný kalendář. Oproti roku 2014, kdy jsem v Teheránu byla poprvé, udělali na poli jaderné komunikace obrovský skok. Mají materiály, filmy, animace, informační centra, modely, televizní a rozhlasové relace, pracují s lokální komunitou, sponzorují vzdělávání, zabývají se sociální odpovědností. Pořádají putovní výstavy po celé zemi, posílají odborníky přednášet do škol. Nabízejí témata pro diplomové práce a výzkumné úkoly, aby si zajistili nejlepší studenty. Pořádají setkání manažerů elektrárny s místními opinion leadery, s rybáři, s církví. V rámci pomoci lokalitě stavějí školy, zdravotní centra, sportoviště, silnice, vysazují stromy. Troufám si říci, že vlastně expertní misi o komunikaci nepotřebují, ale potřebují, aby je IAEA pochválila, aby delegace byla spokojená, že se o ni dobře postarali. Dělají, co nám na očích vidí, o čemkoliv se zmíníme, že by nás zajímalo, to nám hned druhý den ukážou. Takže jsme byli ve zdejším infocentru v areálu elektrárny, ukázali nám, jak pracují s dětmi z prvního stupně, pouštěli animovaný film o různých energetických zdrojích i budovatelský dokument o historii elektrárny. Ukázali nám i druhé malé infocentrum ve městě ve střední škole. Vzali nás do plnorozsahového simulátoru velína, kde školí a přezkušují zaměstnance (chodí to tu skoro stejně jako u nás – přísné psychotesty atd.). Ukázali nám Laboratoř environmentální a radiační kontroly se vším vybavením, stejně jako v Česku mají i síť měřicích stanic a mobilní jednotku. Prohlédli jsme si i staveniště domů pro budoucí stavebníky i zaměstnance bloků Búšér 2 a 3. Podrobně představovali havarijní připravenost, systém havarijních cvičení a vybavení. Strach z útoku Pořád se s námi fotí, ale fotky se zdráhají dát, protože se bojí, že podle tváře na nich rozpoznaní zaměstnanci by se mohli stát terčem teroristického útoku. Stále pietně vzpomínají na 20 spolupracovníků zabitých zbytečně při útocích Iráku na rozestavěnou elektrárnu. Do objektu se nesmějí vnášet počítače ani flash paměti. Írán (80 miliónů obyvatel) produkuje přes 280 TWh elektřiny ročně, 79 % z plynu, 14 % z ropy, 6 TWh ročně vyváží, z 90 % do Iráku a Turecka. Spotřeba je přes 2 800 kWh ročně na hlavu. Provincie Búšér na břehu Perského zálivu je vnímaná jako energetické centrum země - na sever od města leží největší naleziště ropy, na jih největší naleziště plynu (vlastně je to podmořské pole společně těžené s Katarem), blízko města je jaderná elektrárna s PWR 1000 a dva další reaktory se staví. První dva (PWR 1200 MW) se začaly stavět už v sedmdesátých letech ve spolupráci se Siemens KWU. Pak přišla válka s Irákem a nehotová elektrána byla vážně poškozená iráckým bombardováním. Němci ji po válce odmítli dokončit. V roce 1992 podepsala Islámská republika smlouvu o dokončení s Ruskem. Na zařízení od německých firem Rusové naroubovali své komponenty. Stavba se protahovala a v roce 2007 byla téměř zastavena. Odhadem je 24 % zařízení německého původu, 36 % Íránského a 40 % ruského původu. Rusko dodává čerstvé palivo a odebírá si použité. První reaktor byl nastartován 2011 a do komerčního provozu uveden 2013. Teprve od toho roku také probíhá "jaderná komunikace" s veřejností. Výzkumné ústavy pracují na designu a přípravě domácích malých jaderných reaktorů pro průmyslové účely. Vodka pro ruské zaměstnance Téměř všichni pracovníci na Búšéru mluví rusky, zkoušejí to i na mě. Nápisy v elektrárně jsou dvojjazyčné, někde se přidává i třetí – angličtina. V blízkosti elektrárny je sídliště ruských zaměstnanců (nyní je jich tu asi desetina), jimž ambasáda pravidelně dodává vodku, aby přežili v muslimské "bezalkoholové" zemi. Další plány s jádrem mají velké – do 2030 postavit 8 000 MW a veškerou infrastrukturu. Převzít elektrárny od Rusů a provozovat a udržovat je jen vlastním domácím personálem, který se intenzivně připravuje. Spolupracovat s veřejností, zvýšit povědomost i o neenergetickém využití jádra a radionuklidů. Zařadit jadernou fyziku do školních osnov, budovat science parky, pořádat odborné konference, spolupracovat s univerzitami a vybudovat vědeckou komunikaci. Stěžují si na vládu - pochybují, že rozumí tomu, co by potřebovali. Stěžují si na nedostatek peněz (jako všichni všude), ale je jasné, že sankce na ně velmi neblaze doléhají. Pořádají semináře pro domácí průmysl, aby dosáhli toho, že bude schopen vyrábět sám všechny potřebné součástky a zajistit údržbové práce pro jaderný program. Překážkou pro lepší rozvoj energetiky jsou uměle nízké, státem dotované, ceny energií:  0,03 USD/kWh elektřiny, 0,29 USD za litr benzinu... {loadmodule mod_tags_similar,Související} Přátelské město Protože domácí lety na ty mezinárodní moc nenavazují, strávila jsem celý den navíc v Teheránu. Je to velmi přátelské a bezpečné město, lidé jsou zde ohromně milí, pohostinní, poctiví, ochotní pomoci, dávají se do řeči. Na rozdíl od stavu před čtyřmi lety už se tu objevují i reklamy a dokonce s lidskými obličeji a postavami. V Teheránu jezdí několik linek metra, na internetu se lze dostat na více stránek než v minulosti. Facebook je stále blokován, ale mají Instagram.  Je tu levno a celkem snadné cestování. Musím se sem vrátit jako turista - Persie má úžasné památky. Držím Íráncům palce, aby se vymanili z totality, kterou je dusí ti jejich imámové, aby ustáli americké schválnosti a aby se jim jaderný energetický program dařil. "Ve jménu Boha! Jadernou energii všem, jaderné zbraně nikomu!" – to jsou totiž slova, jimiž zahajují každé jednání i každý tištěný či audiovizuální materiál.   Autorka je jaderný fyzik a nyní je šéfredaktorkou soukromého internetového časopisu popularizujícího vědu a techniku Třípól (www.3pol.cz).

Čas načtení: 2024-03-06 07:19:06

Rusko a Čína uvažují o umístění jaderné elektrárny na Měsíci

Vedoucí Ruské vesmírné agentury uvedl, že společně s Čínou pracují na plánech, jak do roku 2035 na Měsíc dopravit a instalovat jadernou elektrárnu. „Dnes o tomto projektu vážně uvažujeme,“ řekl generální ředitel Roskosmosu Jurij Borisov během úterní přednášky pro studenty. Podle Borisova by elektrárnu museli postavit roboti, píše deník Times of India.

Čas načtení: 2024-03-22 08:24:57

Rusové zaútočili na energetickou infastrukturu. Záporožská jaderná elektrárna hlásí výpadek proudu

Rusko v noci podniklo rozsáhlý vzdušný úder na ukrajinský energetický sektor, jde o jeden z největších takových útoků v poslední době, informoval ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko. Na některých místech jsou přerušené dodávky proudu. Rusové zaútočili na Dněperskou vodní elektrárnu (DniproHES) i Záporožskou jadernou elektrárnu. Rusko na Ukrajinu zaútočilo pomocí více než šedesáti dronů a téměř devadesáti střel, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Čas načtení: 2024-03-22 12:07:00

Ukrajina pod ruskou palbou: Po ostřelování byla omezena dodávka elektřiny do jaderné elektrárny

Ukrajinští energetici po několika hodinách obnovili hlavní vnější napájení Záporožské jaderné elektrárny, oznámila dnes dopoledne ukrajinská společnost Enerhoatom. Ukrajinské úřady dříve informovaly, že Rusko během rozsáhlého nočního vzdušného úderu zasáhlo mimo jiné nedalekou Dněperskou vodní elektrárnu, která podle agentury AP zásobuje elektřinou Záporožskou jadernou elektrárnu. Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po útoku uvedl, že jaderná elektrárna přišla o připojení k hlavnímu vysokonapěťovému vedení, ale fungovalo záložní napájení.

Čas načtení: 2024-04-03 11:45:53

V Německém přístavu zadrželi ruskou loď převážející jaderné palivo pro americkou jadernou elektrárnu

Německo - Celníci německého města Rostock zadrželi kontejnerovou loď Atlantic Navigator II, která přepravovala sankcionované zboží z Ruska do Spojených států. The post V Německém přístavu zadrželi ruskou loď převážející jaderné palivo pro americkou jadernou elektrárnu first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-04-08 12:20:02

Šéf MAAE potvrdil útok dronů na jadernou elektrárnu v Záporoží. Vyzývá k její ochraně

Podle generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaela Grossiho utrpěl jeden z reaktorů Záporožské jaderné elektrárny (ZNPP) v neděli nejméně tři přímé zásahy do konstrukce ochranné obálky. Informaci Grossi zveřejnil na serveru X. Informuje o tom deník Ukrainska Pravda. The post Šéf MAAE potvrdil útok dronů na jadernou elektrárnu v Záporoží. Vyzývá k její ochraně first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-04-10 11:29:07

Útoky na jadernou elektrárnu v Záporoží výrazně zvyšují riziko nehod, říká šéf MAAE

Šéf agentury OSN pro atomový dozor v neděli odsoudil nálet dronu na jeden ze šesti jaderných reaktorů v Ruskem kontrolované jaderné elektrárně Záporoží na Ukrajině s tím, že takové útoky „významně zvyšují riziko velkého jaderná nehoda." The post Útoky na jadernou elektrárnu v Záporoží výrazně zvyšují riziko nehod, říká šéf MAAE first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-05-23 20:20:00

Vydejte se poznat největší jezero v Čechách a vůbec první přečerpávací vodní elektrárnu v tehdejším

Vydejte se poznat největší jezero v Čechách a vůbec první přečerpávací vodní elektrárnu v tehdejším Československu, nyní už jen malou vodní elektrárnu...

Čas načtení: 2024-05-28 00:00:16

Ghana postaví druhou jadernou elektrárnu v Africe

Ghana do konce letošního roku vybere firmu, která v této africké zemi vybuduje první jadernou elektrárnu. Agentuře Reuters to sdělil jeden z představitelů tamního ministerstva energetiky. Jedinou jadernou elektrárnu v Africe v současnosti provozuje Jihoafrická republika (JAR).

Čas načtení: 2024-06-07 08:45:37

Přesně před rokem vyhodili Rusové do povětří vodní elektrárnu Kachovka. Ukrajina zveřejnila video zaplavené oblasti k výročí tragédie

V noci na 6. června 2023 ruští útočníci vyhodili do povětří přehradu Kachovka, což mělo za následek lidské oběti, ztracené domovy a vážné důsledky pro životní prostředí. The post Přesně před rokem vyhodili Rusové do povětří vodní elektrárnu Kachovka. Ukrajina zveřejnila video zaplavené oblasti k výročí tragédie first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-07-18 08:00:11

Chcete ušetřit za elektřinu? LIDL dnes začal v Německu prodávat balkonovou elektrárnu za směšnou cenu

LIDL začal v Německu prodávat balkonovou elektrárnu za vynikající cenu Systém je složen ze dvou solárních panelů a střídače od EcoFlow U nás se bohužel prodávat nebude, ale pokud bydlíte v pohraničí… Německá pobočka obchodního řetězce LIDL přichází s lákavou nabídkou pro všechny, kteří chtějí šetřit na účtech za elektřinu. Od 18. července (tedy od […] Celý článek si můžete přečíst na Chcete ušetřit za elektřinu? LIDL dnes začal v Německu prodávat balkonovou elektrárnu za směšnou cenu

Čas načtení: 2024-08-22 14:50:00

Ukrajina se pokusila zaútočit na Kurskou jadernou elektrárnu, obvinil bez důkazů Putin

Ruský prezident Vladimir Putin dnes obvinil Ukrajinu, že se pokusila zaútočit na Kurskou jadernou elektrárnu. Informuje o tom agentura RIA Novosti. Ukrajina se zatím k Putinovu obvinění nevyjádřila. Obavy ohledně bezpečnosti elektrárny vzrostly poté, co ukrajinská armáda před dvěma týdny pronikla do Kurské oblasti. Příští týden Kurskou jadernou elektrárnu navštíví šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.

Čas načtení: 2024-08-22 15:00:00

Pokusila se zaútočit na jadernou elektrárnu, obvinil Putin Ukrajinu. Důkazy nedodal

Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury RIA Novosti obvinil Ukrajinu, že se pokusila zaútočit na Kurskou jadernou elektrárnu. Ukrajina se k obvinění nevyjádřila, příští týden elektrárnu navštíví šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.

Čas načtení: 2024-08-22 19:44:01

Putin bez důkazů viní Ukrajinu z pokusu o útok na Kurskou jadernou elektrárnu. Na místo se chystá šéf MAAE

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek obvinil Ukrajinu, že se pokusila zaútočit na Kurskou jadernou elektrárnu. Obavy ohledně bezpečí jaderného provozu obecně vzrostly poté, co se boje mezi ukrajinskou a ruskou armádou přesunuly i do ruské Kurské oblasti. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi již oznámil, že elektrárnu příští týden navštíví. Poté chce zamířit do Kyjeva, kde má v plánu jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Čas načtení: 2024-08-26 11:54:00

ČEZ o měsíc prodlužuje letní prohlídky vodní elektrárny Lipno

Na enormní zájem o prohlídku vodní elektrárny Lipno I zareagovala společnost ČEZ. O měsíc prodloužila možnost, kdy se veřejnost může zdarma podívat přímo do nitra tohoto unikátního vodního díla. Během tří zářijových víkendů bude moci lipenskou vodní elektrárnu navštívit 288 zájemců. V těchto dnech ČEZ spustil registraci, prvních osm prohlídek začíná v sobotu 7. září. Letos už lipenskou vodní elektrárnu navštívilo více než 1400 lidí.

Čas načtení: 2024-08-29 10:00:00

Šéf MAAE varuje před ohrožením jaderné elektrárny v ruském Kursku

Šéf MAAE Rafael Grossi viděl důkazy o útocích dronů v blízkosti elektrárny.Rafael Grossi, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), vedl misi do Kurské jaderné elektrárny (KNPP) v ruské Kurské oblasti, kterou 6. srpna napadly ukrajinské vojenské síly.Grossi varoval před nebezpečím jaderného incidentu uprostřed bojů v regionu. „Nedaleko odtud hrozí nebezpečí nebo riziko jaderné havárie,“ sdělil novinářům.Návštěva MAAE se uskutečnila poté, co ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Ukrajina na elektrárnu střílela z dronů. Kyjev toto obvinění popřel, ale Grossi řekl, že viděl důkazy o útocích dronů v okolí, informuje Dave DeCamp.„Byl jsem informován o dopadu dronů. Byly mi ukázány jejich zbytky, jakož i místa jejich dopadu,“ řekl Grossi.Podle agentury Reuters šéf MAAE varoval, že KNPP je více vystavena riziku než většina moderních jaderných elektráren, protože jí chybí ochranná kopule a ochranná konstrukce.„To znamená, že jádro reaktoru obsahující jaderný materiál je chráněno jen běžnou střechou. To ji činí extrémně exponovanou a křehkou, například vůči dělostřeleckému úderu nebo dronu či raketě,“ uvedl. „Takže to je důvod, proč se domníváme, že jaderná elektrárna tohoto typu, tak blízko kontaktního místa nebo vojenské fronty, je mimořádně závažná skutečnost, kterou bereme velmi vážně.“Grossi již dříve navštívil také Záporožskou jadernou elektrárnu (ZNPP) na Ukrajině, která byla v únoru 2022 obsazena ruskými silami a od té doby je pod kontrolou Ruska. V ZNPP jsou umístěni odborníci MAAE a elektrárna i její okolí jsou často terčem ukrajinského ostřelování a útoků dronů.Celý text v anglickém originále ZDE