Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-04-28 12:20:08

Voda na chalupě po zimě: Praktický průvodce péčí o studniční vodu

Po dlouhé zimě je zajištění kvalitní a zdravotně nezávadné vody jednou z prvních starostí každého majitele chalupy či chaty. I když se studniční voda může jevit jako bezproblémová, je nutné provést několik kontrolních kroků a případných úprav, aby byla voda bezpečná k užívání. Následující odborný článek se zaměřuje na prevenci a řešení nejčastějších potíží spojených… The post Voda na chalupě po zimě: Praktický průvodce péčí o studniční vodu appeared first on Dům a stavba.

Čas načtení: 2025-04-28 12:20:08

Voda na chalupě po zimě: Praktický průvodce péčí o studniční vodu

Po dlouhé zimě je zajištění kvalitní a zdravotně nezávadné vody jednou z prvních starostí každého majitele chalupy či chaty. I když se studniční voda může jevit jako bezproblémová, je nutné provést několik kontrolních kroků a případných úprav, aby byla voda bezpečná k užívání. Následující odborný článek se zaměřuje na prevenci a řešení nejčastějších potíží spojených… The post Voda na chalupě po zimě: Praktický průvodce péčí o studniční vodu appeared first on Dům a stavba.

Čas načtení: 2024-10-29 12:51:00

Popsán studniční muž, první nalezená osoba ze severských ság

TLDR: Detailní genomická a radiokarbonová studie spojila ostatky z hradu Sverreborg s postavou ze Ságy o Sverrisovi. Studie hír. „Vzali mrtvého muže, hodili ho do studny a pak ji zasypali kameny.“ Takhle před 800 lety popisovala severská Sága o Sverrisovi jednu epizodku skandinávského válčení. Nyní máme díky vědě důkaz toho, že nešlo o fikci, nýbrž (alespoň v […] The post Popsán studniční muž, první nalezená osoba ze severských ság appeared first on VĚDÁTOR.

Čas načtení: 2025-03-06 13:23:00

Na sněhovém poli Mapa republiky ve východních Krkonoších je 7,7 metru sněhu

Na sněhovém poli známém jako Mapa republiky na úbočí Studniční hory v Krkonoších byla ve středu 5. března naměřena maximální mocnost sněhu současné zimní sezony 7,74 metru. Za 25 let měření v lokalitě jde o šestou nejnižší naměřenou hodnotu, řekl ČTK mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Správci národního parku lokalitu měří od konce 90. let. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory.

Čas načtení: 2021-02-20 21:02:59

Nabubřelí řidiči sněžných skútrů devastují naše hory

Jsem lyžař odkojený krkonošskými svahy Zadních Rennerovek, Liščí hory, Bobími loukami, Výrovky a hlavně Luční boudy, která byla mým zimním sídlem po celá študácká léta. Žádné vleky, žádné rolby, žádné skútry, vše pěšky s ranci a s lyžemi na zádech, jak nahoru z Pece či při sjezdování v Modrém dole, na Studniční či v údolí Bílého Labe. Žádné „masňačení“, tvrdá chlapácká makačka i ve sněhových bouřích nebo kdy jsme hledali kamaráda v mlze, ale vždy Kaplička nad Luční byla takový bod, který pokaždé potěšil, který naznačil cíl. Drobná, nenápadná stavba na počest zahynulého lyžaře se mi navždy stala mementem lidské síly a vůle, ale i lidských možností z dob, kdy hory patřily odvážným, a ne nabubřelým turistům jezdícím na nejrůznějších vehiklech ničících vše hezké a přinášející jen randál a smrad do klidu horských údolí a kopců. Je mi zle, když si představím, jak si na různých korbách milionářských teréňáků, na zimních rolbách či na sněžných skútrech hoví tito lidé mající k horám pramalý vztah, jen je sem vedou módní výstřelky, jako ti rajtující na sněžných skútrech, kteří jsou schopni dát ránu pěstí komukoliv, kdo se jim postaví do cesty (včetně strážce Krkonošského národního parku). Zřejmě si tak léčí své nízké IQ a nedostatečnou kinderstube a zcela určitě nenápadnou Kapličku nad Luční boudou, posvátné to místo, minou, aniž jim něco řekne, protože povýšeně hledí z výše svých kont, aniž dohlédnou na zem, po které možná neprávem šlapou či spíš jezdí. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-03-04 07:00:01

Tajemná studna pod Karlštejnem: Dělníci přišli o hlavu a pro Karla IV. byla nebezpečím

Co se vlastně tehdy přihodilo? Hrad Karlštejn, ukrytý v Českém krasu jen přibližně třicet kilometrů od Prahy, byl založen císařem Karlem IV. v roce 1348. Zdá se, že to byl rok jako dělaný pro zakládání významných staveb a institucí. Kromě Karlštejna se k tomuto letopočtu vztahuje také vznik Univerzity Karlovy. Největší podvod v historii: Prodat Karlštejn bylo snadné. Stejně jako „střelit“ tramvajovou linku Číst více Trezor na poklady Na průběh stavby hradu dohlížel sám panovník a velký důraz kladl na výzdobu kaplí. Odtud také můžeme vysledovat historii věhlasné kaple svatého Kříže v tak zvané Velké věži. V pohnutých dobách naší historie sloužil Karlštejn jako bezpečnostní trezor, v němž byly ukryty státní poklady, včetně těch korunovačních, jak informuje mimo jiné oficiální web hradu.  Voda byla velký problém Pevnost to byla tedy skutečně nedobytná, nezdolaly ji ani nájezdy Švédů. Jeden problém ale stavba přece jen měla. Šlo o absenci vlastního zdroje vody. Hrozilo tak, že se při dostatečně dlouhém obléhání bude muset její osazenstvo přece jen vzdát pro záchranu vlastního života. A tak bylo rozhodnuto, že zkrátka ve skalnatém podloží vykopou studnu. Kdo ukázal na místo a řekl „tady kopněte“, se asi nedozvíme, každopádně to nebylo dobré rozhodnutí.  Horníci na slovo vzatí „K pracím na hloubení studny byli tehdy pozváni jedni z nejpovolanějších, horníci z Kutné Hory, známé svojí důlní historií s ohledem na obsah stříbra v jejím podzemí,“ vysvětlila amatérská historička Miluše Pokorná. Jenomže ať Kutnohorští dělali, co dělali, a snažili se, jak nejlépe uměli, a díra do země se postupně prohlubovala, voda se ne a ne objevit. Trvalo to celých sedm let, než panovník snahy o získání studniční vody vzdal, jak uvádí na svých stránkách Český rozhlas. Jenomže co s tím? Hrad vodu potřeboval, „studna“ byla vyhloubená…  Voda byla, ale objevilo se nebezpečí Pak přišel kdosi s nápadem, že by bylo do této nádrže možné svést vodu z nedalekého Mořinského potoka. A tak se také stalo, jenomže tím byl vyřešen pouze jeden problém. Zásoba vody pro hrad byla, ale bezpečí jeho obyvatel bylo rázem pouhou minulostí – tedy v případě, kdy by se na veřejnost dostalo tehdy nejstřeženější tajemství, na jehož zachování doslova závisel císařův život. Jestliže totiž voda do studny přitékala po povrchu, nebyl by žádný problém ji otrávit a zbavit se tak panovníka i všech ostatních lidí na Karlštejně.  O Karlštejnu koluje hodně nesmyslů. Neznat základní fakta je ale dnes ostuda Číst více Horníci přišli o hlavu I když nikdy nebyla teorie o vraždě horníků potvrzena, koluje legenda, že byli všichni muži po dokončení díla propuštěni z císařových služeb a mohli se vrátit domů do Kutné Hory. Tam ale nikdy nedoputovali, protože byli po cestě přepadeni a do jednoho pobiti. Věděl o tom panovník, nebo šlo o akci někoho z okruhu jeho ochránců? „Důležitost uchování takového tajemství ale svědčí pro pravdivý základ této pověsti. Panovník si přece nemohl dovolit, aby horníci doma vyprávěli o neúspěchu, který jejich mnohaletá práce přinesla,“ vysvětlila magistra Pokorná. O určitém podvodu tak od té doby prý věděl již jen karlštejnský purkrabí a snad také sám Karel IV. Nikdo další se to zjevně nedozvěděl, alespoň ne nikdo z císařových nepřátel.  Ženy takový problém nebyly Kromě studny, která vlastně studnou není a nikdy nebyla, má Karlštejn ještě jedno tajemství, které je ale mnohem novější, než si většina z nás myslí. Jde o zákaz vstupu na Karlštejn pro ženy. Do této nekompromisní míry dovedl původní realitu až v 19. století Jaroslav Vrchlický. Skutečnost je taková, že ženy sice jistá omezení měly, ale ta se týkala pouze Velké věže, nikoliv celého hradu. V tom podání, které se stalo také základem legendárního muzikálu Noc na Karlštejně, je ale výklad dávné tradice mnohem romantičtější. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Životu nebezpečná krása: Papež proklel svatováclavskou korunu. Ukradl někdo její část, nebo o ní pořád nevíme všechno? 

Čas načtení: 2024-03-26 09:30:00

Na sněhovém poli Mapa republiky v Krkonoších je okolo osmi metrů sněhu

Pec pod Sněžkou (Trutnovsko) - Letošní naměřené maximum sněhu na sněhovém poli známém jako Mapa republiky na úbočí Studniční hory v Krkonoších bylo jedno z nejnižších za poslední léta. Pracovníci Správy...

Čas načtení: 2024-03-26 10:14:59

Mapa republiky v Krkonoších má kolem osmi metrů sněhu

Sněhové pole nazývané Mapa republiky, které se nachází na úbočí Studniční hory v Krkonoších, mělo v letošní sezóně jedno z nejnižších naměřených maxim sněhu za poslední dvě desetiletí. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) tam 19. března naměřila osm metrů. V úterý to uvedl mluvčí KRNAP Radek Drahný.

Čas načtení: 2024-05-14 11:00:00

Na sněhovém poli Mapa republiky v Krkonoších je okolo čtyř metrů sněhu

Pec pod Sněžkou (Trutnovsko) - Na sněhovém poli známém jako Mapa republiky ve východních Krkonoších je stále okolo čtyř metrů sněhu. Z úbočí Studniční hory by mohlo zmizet na přelomu června a července,...

Čas načtení: 2024-05-14 11:43:07

Sněhová Mapa republiky v Krkonoších má téměř ideální tvar

Sněhové pole Mapa republiky, které se každoročně objevuje na úbočí Studniční hory na východě Krkonoš, má momentálně téměř ideální tvar. Výška sněhu dosahuje podle posledního měření čtyř metrů a mluvčí Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný odhadl, že sníh by mohl vydržet do přelomu června a července.

Čas načtení: 2024-06-01 18:25:00

Sněhové pole Mapa republiky v Krkonoších by mohlo odtát do deseti dnů

Pec pod Sněžkou (Trutnovsko) - Sněhové pole známé jako Mapa republiky na úbočí Studniční hory ve východních Krkonoších odtaje zřejmě v příštích deseti dnech, tedy zhruba o měsíc dříve než loni. Podle...

Čas načtení: 2024-06-01 20:25:00

Sněhové pole Mapa republiky v Krkonoších by mohlo odtát do deseti dnů

Sněhové pole známé jako Mapa republiky na úbočí Studniční hory ve východních Krkonoších odtaje zřejmě v příštích deseti dnech, tedy zhruba o měsíc dříve než loni. Podle odhadů je tam stále až jeden metr sněhu, řekl ČTK mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Loni sněhové pole roztálo 8. července.

Čas načtení: 2024-06-12 12:54:00

Mapa republiky v Krkonoších odtála zhruba o měsíc dříve než loni

Pec pod Sněžkou (Trutnovsko) - V Krkonoších na úbočí Studniční hory zmizelo sněhové pole známé jako Mapa republiky. Je to místo, kde se sníh ve větším rozsahu drží nejdéle v celém Česku. Sněhové pole...

Čas načtení: 2024-06-12 18:56:00

Mapa republiky v Krkonoších odtála 6. června. Zhruba o měsíc dříve než loni

V Krkonoších na úbočí Studniční hory zmizelo sněhové pole známé jako Mapa republiky. Je to místo, kde se sníh ve větším rozsahu drží nejdéle v celém Česku. Sněhové pole odtálo 6. června, zhruba o měsíc dříve než loni, řekl ČTK mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Loni sněhové pole roztálo 8. července.

Čas načtení: 2025-03-07 14:06:40

Na Mapě republiky v Krkonoších je necelých 8 metrů sněhu

Na jižním svahu Studniční hory v Krkonoších v místě, kterému se pro jeho tvar přezdívá Mapa republiky, je aktuálně 7,74 metro sněhu. Ukázalo to středeční měření. Necelých osm metrů sněhu řadí letošní zimní sezonu ve statistikách národního parku mezi ty slabší. Například v letech 1999/2000 bylo naměřeno 15,7 metru sněhu. Navíc jeho poslední zbytky roztály až v 1. dekádě srpna.

Čas načtení: 2025-05-13 15:00:10

Z Mapy republiky už zmizela Morava, do konce měsíce zřejmě roztaje úplně

Šluknovský výběžek, Chebsko ano, ale Morava, Slovensko i Podkarpatská Ukrajina už ne. Tak v těchto dnech vypadá takzvaná Mapa republiky, která se každoročně na jaře objevuje na jižním úbočí Studniční hory v Krkonoších. Z vrcholků hor je viditelná daleko z kraje. Úterního měření Krkonošského národního parku ukazuje, že tu leží maximálně 2,5 metru sněhu. Přesné výsledky budou znát ochranáři až srovnají získaná data s modely terénu v počítači.

Čas načtení: 2025-05-13 17:22:00

Z Mapy republiky zbyly už jen Čechy, sněhové pole v Krkonoších brzy roztaje

Do konce května by podle ochranářů mohlo roztát sněhové pole známé jako Mapa republiky. Na úbočí Studniční hory nad Modrým dolem v Krkonoších nyní z půdorysu České republiky zbývají už jen Čechy. Sníh kvůli mírné zimě a teplému jaru roztává ještě rychleji než vloni. Dost možná zmizí nejdříve v historii měření.