EUR 24,750 || 
JPY 15,035 || 
USD 21,695 || Bohatě ilustrovaná publikace 🍄🟫Jde o houby 🍄🟫 přiláká děti nejen humorným názvem, krásnými obrázky, ale stejně tak svými obzvláštními průvodci příběhu. Hlavním hrdinou je literárně jinak neobvyklý tvoreček. Malý žlutý plžík. Když se s ním setkáte v lese při sbírání hub, nejspíš řeknete fuj a chcete se ho zbavit. Ale co se na něj podívat jinak, očima dětského čtenáře právě v příbězích této knížky? Z malého fuj se stane zajímavý drobný žlutý tvoreček, který zažívá mnoho dobrodružství. A nakreslení vypadají skutečně mile! Jak se do příběhu začtete, už to nejsou jen nějací nanicovatí fuj-slimáci, ale fascinující živé organismy, které jako další patří do našeho světa. A vlastně je to fajn, že ten náš svět je tak pestrý. Jindřiška Kracíková, Jde o houby. Ilustrovala Adéla Korbelářová, nakladatelství Drobek, 2025. Plžíci mají své přirozené nepřátele, a když se protloukají lesem, musí být velmi obezřetní. Život totiž není jen o pochutnávání si na lahodné šťávě z modráků, aby se pak akorát po takové dobrotě s plným bříškem zavrtali do houby a v klidu pochrupávali. Musí dávat pozor na to, aby je někdo nesezobl, nezašlápl, aby je voda nesemlela, aby vyrostli v dospělé plžíky a mohli si také založit svou vlastní rodinu. V průběhu čtení se mi vybavil francouzský animovaný seriál Mrňousci. Vlastně jsem si představovala, jak by mohl být právě tento plžíkův příběh obdobně zfilmovaný a připoutal by tak pozornost malých i velkých diváků. Malý plžík se právě vyklubal z vajíčka v dolíku pod nánosem starého listí a pomyslel si, že na světě je tma. Natáhl oči do dálky. Pátral po ztemnělém prostoru, až si jeho oči na stopkách zvykly a rozeznaly světlo. Moc ho lákalo vydat se tím směrem. Namáhavě se natáhl do délky, smrštil nohu, zase se natáhl, smrštil, zas a znovu a ono to šlo. První pohyb. První milimetr. První centimetr. Brzy se unavil, ale touha dostat se ven byla větší než dřina. Vyrazil odhodlaně vpřed a vnímal šelest, který sám vytvářel. Jemný a milý. Stejně jako dotyk měkkých listů, které ho hladily a občas i poškrábaly ztvrdlým okrajem. Na chvíli se zastavil, aby si odpočinul, a pak se znovu dal s vervou do pohybu. Měl pocit, že je tak rychlý, až se vznáší a dotýká tmavé klenby nad sebou. Příběh vás zavede do lesa do okamžiku, kde se právě z vajíček pomalu líhnou malí plžíci. Převážně sledujeme osudy toho, který se jmenuje Paráda. Prý podle zvyklosti plžíci získávají jméno podle prvního slova, jež čerstvě vyklubaní vysloví. A že se našemu hlavnímu hrdinovi líbil svět, sotva se vylíhl, je tedy zřejmé právě podle jeho jména. Osud tak malých tvorečků je složitý. Musí zdolat mnohá úskalí, neboť takového mrňouska to nejednou i proti jeho vůli zavede daleko od domova. Ono to ani nemusí být dálka pro lidskou nohu či létavého ptáka, ale pro prťavého plžíka se stává svět vždy větší a nebezpečnější. Knížka je psaná krásnou češtinou. Na konci každé kapitoly na děti čeká několik otázek či úkolů, jejichž cílem je procvičování pozornosti při čtení či poslechu. Publikace obsahuje opravdu velmi nádherné ilustrace Adély Korbelářové. Co mě na knize velmi překvapilo, je její zpracování: pevné desky, nádherná obálka a silný papír, který určitě vydrží opakované čtení, listování, otáčení a prohlížení bez úhony. Tahle knížka může se čtenářem růst a s klidným svědomím projít rukama mnoha dalších dětí. . Jindřiška Kracíková je všestranná autorka, vystudovala hebraistiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získala titul Ph.D. ve studijním programu Filologie, Teorie a dějiny literatur zemí Asie a Afriky. České čtenáře si získala již svým historickým románem, Králova třetí žena (recenze zde). Následně vydala romantický vánoční příběh, Veselé Vánoce, Kristýno. Velkou pozornost na sebe upoutala její novela Nechoď tam!, mrazivý příběh s temnou pointou, který literárně zpracovává záhadný zánik Ďatlovovy výpravy, jejíž členové zemřeli za neobjasněných okolností v únoru 1959. Nyní na knižní pulty přichází novinka, určená pro dětské čtenáře: Jde o houby. MB
Čas načtení: 2023-08-27 21:53:55
Ona byla jako rákos. On jako oheň. Příběh královy třetí ženy
Když jsem poprvé držela v ruce román Jindřišky Kracíkové Králova třetí žena, hned jsem se nadchla pro grafické ztvárnění Cyrila Gaji. Jednak velmi pěkně propracovaná obálka a pak rovněž uvnitř knihy působivé černobílé ilustrace. Málokdy se setkávám s knihami pro dospělé čtenáře, které kromě textu nabízejí i skvělý vizuální dojem, díky němuž máte pak skutečně vážný problém s klidným svědomím někomu dalšímu knihu půjčit. Jeden král a tři ženy Králova třetí žena vás zavede do hluboké historie, do městského státu na kenaanském pobřeží za vlády krále Jakinela. Ve snaze udržet mír ve své zemi, zaštiťuje si přízeň okolních států svazkem s jejich ženami. Nic neobvyklého pro tehdejší dobu a kulturu. Klid zbraní má tak nejprve zajištěný u Egypta, z jehož země získal nádhernou první manželku, Meri-Amún. Je dominantní, pyšná, skvostná, chytrá. Před ostatními budí respekt i úctu. Nicméně její srdce příliš velkou radostí pro nový domov a vládce nehoří. Druhou ženou se Jakinelovi stala Chetitka Daniti. Těžko zvládá místní jazyk a není tak uhrančivá jako Meri-Amún. Po příchodu třetí ženy se uvnitř paláce dostává do nepříjemného soukolí mezi dvěma sokyněmi. Je těžké najít pravé přátelství v místech, které sice skví přepychem a možná by po něm leckterá jiná žena zatoužila, ale kde vládnou zákeřné intriky. Udržet si pozici oblíbené ženy není pro žádnou z nich vůbec snadné. Měla by být pro krále přitažlivá, ale primárně by měla stvrdit svou pozici tím, že vladaři porodí syna. To vše nese svá úskalí. Je to nevyrovnaný boj plný stresu. A pak s každým rostoucím břichem narůstá nevraživost. Žádné slitování: nikdo není v bezpečí. Přitom pokud by mělo dojít k nějaké nešťastné “nehodě” či falešnému obvinění, je potřeba vše zařídit tak, aby ani kapka pochybnosti o vině před zraky svého pána nepadla na žádnou z nich. Bintaja Třetí žena, Bintaja, jež nese titul knihy, přichází na dvůr jako mladé děvče, jež se vyzná v bylinkách, je vzdělaná, chytrá a zpočátku v uvědomění si zákulisních intrik docela naivní. Podřizuje se roli další z vyvolených žen; nic jiného jí nezbývá. Avšak když cestou z Uruku do vladařského sídla blíže poznává svého chotě, jehož pro tyto chvíle získává celého pro sebe, oddává se mu s upřímnou láskou. Ano, je zamilovaná, v tu chvíli opravdově šťastná. Brzy po příjezdu musí rychle vystřízlivět a o to víc si uvědomit, že se o svého krále bude muset dělit. Úžasně zpracovaný příběh Příběh vás pohltí velmi příjemným literárním stylem, pestrým psychologickým zpracováním postav a od druhé poloviny knihy i výrazným napětím. Musím se přiznat, že jsem po celou dobu neměla ani ponětí, jak to celé dopadne. A ačkoliv se chci bránit, abych třeba omylem neudělala nějaký spojler, přesto si dovolím přidat drobnost, která ve vás určitě probudí další zvídavost: Tam, kde by jiní autoři již skončili, Jindřiška Kracíková pokračuje dál. A má to smysl: Díky tomu se rozšíří pohled chápání vědomí mezi životem a smrtí tak, jak bylo běžné pro starověké kultury s jejich rozmanitostí různých božstev a podmínek odchodu do podsvětí. Že jisté vědomí těch, co už nemohou být běžně mezi námi, tu stále je, dokud se neučiní patřičné kroky, aby vše proběhlo správně. Svět lze opustit nejen přirozenou smrtí, ale v tehdejší době snad častěji kvůli královskému výslovnému rozkazu, zradou, nemocí, zlým úmyslem nebo během vojenské obrany před útoky mořských národů. A stejně ti, kteří jsou ještě na rozcestí, mohou pomoci rozřešit nedokončený úkol, otevřít oči a přivézt k pravdě. Je to bohatý příběh vzájemného poznávání osob v paláci i mimo něj, příběh o nově vznikající manželské lásce, která je tak odlišná oproti dnešnímu pojetí. Přes všechny vroucí city Bintaja musí přijmout fakt, že by nikdy ani ona, ani žádná další, neměla nutit vladaře k volbě, aby byla jeho jedinou ženou a milenkou. Musí vždy dbát své role a dodržovat společenská pravidla. Protože trest, který by mohl nastat, může být až nezvratný. Avšak různé okliky a manipulace mohou přesto strhnout pozornost žádoucím směrem. Takzvaně ukrojit si ze svého dílu větší kus… Brzy po příjezdu třetí ženy atmosféra v paláci houstne. V sázce je hodně. Nebezpečí je cítit na každém rohu: Když jde o moc, nehraje se fair play. Nebudu prozrazovat žádné detaily, protože byste se okradli o to nejlepší, jak se nakonec příběh rozuzlí. A nad všechna očekávání vás bude autorka stejně čtenářsky příjemně šokovat. Život ve starověku Velmi příznivě hodnotím popisování každodennosti starověku, informace o bylinkách, rituálech, vzájemné vztahy, jejich posilování a oslabování ve společenském hierarchickém žebříčku. Líbilo se mi postupné poznávání a vývoj charakteristik postav, upřímnosti, lži i zaslepenost krále, jež časté rozepře a stížnosti svých manželek považoval někdy jen za přehnané ženské nepodstatné pletichy; stejně tak, jak se nechal jindy ošálit našeptávači, aby následně v sobě byl nucen nést tíhu viny za některé skutky. Překvapil mě i jeho vztah s otcem třetí manželky, jenž přichází jako moudrý muž a vzájemně spolu nacházejí porozumění a pochopení, jako by spíš než otcem byl v podstatě hlavně mužem, tím, jenž vládne. Králova třetí žena by měla určitě přitáhnout vaši pozornost Od studií na vysoké škole trochu upozaďuji historické romány z obav z přehnané fabulace, díky níž se děj mnohdy až příliš odklání od skutečných reálií. Nakonec jsem chycena do pasti, protože ztrácím důvěru k textu. Ale v tomto případě jsem byla skutečně nadšená! Musím se přiznat, že mě Králova třetí žena dostala: Text působí zcela věrohodně, je zábavný a poutavý. Bezpochyby ho doporučuji všem čtenářům, kteří si chtějí užít skutečně zajímavý příběh, historicky zasazený do dob dávno ještě před naším letopočtem. Stejně tak velmi příznivě oceňuji vzadu vypsaný seznam hlavních a vedlejších postav, bohů, významných míst a ostatních pojmů. Ukázka Jindřiška Kracíková Jindřiška Kracíková vystudovala hebraistiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získala titul Ph.D. ve studijním programu Filologie, Teorie a dějiny literatur zemí Asie a Afriky. K prohloubení jejího zájmu o literaturu, a zejména o překlad, významně přispěl úspěch v překladatelské soutěži Jiřího Levého 2000/2001, v níž získala ocenění v kategorii Poezie za maqámu Sefardští básníci od Jehudy al-Charízího (12.–13. stol). V následujícím období se al-Charízího dílem zabývala dál a publikovala překlady v časopisech Nový Orient a Tvar. Mezi další autory, jejichž myšlenky zprostředkovala českému čtenáři, patří Ruth Bondyová, Josl Birstein, Dorit Pelegová a Henri Bacry. Své vědomosti a zaujetí pro svět starověkého Předního východu autorka vtělila do románu Králova třetí žena, nadčasového příběhu o mezilidských vztazích, zodpovědnosti a chybách, který poodhaluje roušku bohatství tehdejších velkých kultur: egyptské, kenaanské, mezopotámské a chetitské. MB
\nČas načtení: 2023-08-27 21:53:55
Ona byla jako rákos. On jako oheň. Příběh královy třetí ženy
Když jsem poprvé držela v ruce román Jindřišky Kracíkové Králova třetí žena, hned jsem se nadchla pro grafické ztvárnění Cyrila Gaji. Jednak velmi pěkně propracovaná obálka a pak rovněž uvnitř knihy působivé černobílé ilustrace. Málokdy se setkávám s knihami pro dospělé čtenáře, které kromě textu nabízejí i skvělý vizuální dojem, díky němuž máte pak skutečně vážný problém s klidným svědomím někomu dalšímu knihu půjčit. Jeden král a tři ženy Králova třetí žena vás zavede do hluboké historie, do městského státu na kenaanském pobřeží za vlády krále Jakinela. Ve snaze udržet mír ve své zemi, zaštiťuje si přízeň okolních států svazkem s jejich ženami. Nic neobvyklého pro tehdejší dobu a kulturu. Klid zbraní má tak nejprve zajištěný u Egypta, z jehož země získal nádhernou první manželku, Meri-Amún. Je dominantní, pyšná, skvostná, chytrá. Před ostatními budí respekt i úctu. Nicméně její srdce příliš velkou radostí pro nový domov a vládce nehoří. Druhou ženou se Jakinelovi stala Chetitka Daniti. Těžko zvládá místní jazyk a není tak uhrančivá jako Meri-Amún. Po příchodu třetí ženy se uvnitř paláce dostává do nepříjemného soukolí mezi dvěma sokyněmi. Je těžké najít pravé přátelství v místech, které sice skví přepychem a možná by po něm leckterá jiná žena zatoužila, ale kde vládnou zákeřné intriky. Udržet si pozici oblíbené ženy není pro žádnou z nich vůbec snadné. Měla by být pro krále přitažlivá, ale primárně by měla stvrdit svou pozici tím, že vladaři porodí syna. To vše nese svá úskalí. Je to nevyrovnaný boj plný stresu. A pak s každým rostoucím břichem narůstá nevraživost. Žádné slitování: nikdo není v bezpečí. Přitom pokud by mělo dojít k nějaké nešťastné “nehodě” či falešnému obvinění, je potřeba vše zařídit tak, aby ani kapka pochybnosti o vině před zraky svého pána nepadla na žádnou z nich. Bintaja Třetí žena, Bintaja, jež nese titul knihy, přichází na dvůr jako mladé děvče, jež se vyzná v bylinkách, je vzdělaná, chytrá a zpočátku v uvědomění si zákulisních intrik docela naivní. Podřizuje se roli další z vyvolených žen; nic jiného jí nezbývá. Avšak když cestou z Uruku do vladařského sídla blíže poznává svého chotě, jehož pro tyto chvíle získává celého pro sebe, oddává se mu s upřímnou láskou. Ano, je zamilovaná, v tu chvíli opravdově šťastná. Brzy po příjezdu musí rychle vystřízlivět a o to víc si uvědomit, že se o svého krále bude muset dělit. Úžasně zpracovaný příběh Příběh vás pohltí velmi příjemným literárním stylem, pestrým psychologickým zpracováním postav a od druhé poloviny knihy i výrazným napětím. Musím se přiznat, že jsem po celou dobu neměla ani ponětí, jak to celé dopadne. A ačkoliv se chci bránit, abych třeba omylem neudělala nějaký spojler, přesto si dovolím přidat drobnost, která ve vás určitě probudí další zvídavost: Tam, kde by jiní autoři již skončili, Jindřiška Kracíková pokračuje dál. A má to smysl: Díky tomu se rozšíří pohled chápání vědomí mezi životem a smrtí tak, jak bylo běžné pro starověké kultury s jejich rozmanitostí různých božstev a podmínek odchodu do podsvětí. Že jisté vědomí těch, co už nemohou být běžně mezi námi, tu stále je, dokud se neučiní patřičné kroky, aby vše proběhlo správně. Svět lze opustit nejen přirozenou smrtí, ale v tehdejší době snad častěji kvůli královskému výslovnému rozkazu, zradou, nemocí, zlým úmyslem nebo během vojenské obrany před útoky mořských národů. A stejně ti, kteří jsou ještě na rozcestí, mohou pomoci rozřešit nedokončený úkol, otevřít oči a přivézt k pravdě. Je to bohatý příběh vzájemného poznávání osob v paláci i mimo něj, příběh o nově vznikající manželské lásce, která je tak odlišná oproti dnešnímu pojetí. Přes všechny vroucí city Bintaja musí přijmout fakt, že by nikdy ani ona, ani žádná další, neměla nutit vladaře k volbě, aby byla jeho jedinou ženou a milenkou. Musí vždy dbát své role a dodržovat společenská pravidla. Protože trest, který by mohl nastat, může být až nezvratný. Avšak různé okliky a manipulace mohou přesto strhnout pozornost žádoucím směrem. Takzvaně ukrojit si ze svého dílu větší kus… Brzy po příjezdu třetí ženy atmosféra v paláci houstne. V sázce je hodně. Nebezpečí je cítit na každém rohu: Když jde o moc, nehraje se fair play. Nebudu prozrazovat žádné detaily, protože byste se okradli o to nejlepší, jak se nakonec příběh rozuzlí. A nad všechna očekávání vás bude autorka stejně čtenářsky příjemně šokovat. Život ve starověku Velmi příznivě hodnotím popisování každodennosti starověku, informace o bylinkách, rituálech, vzájemné vztahy, jejich posilování a oslabování ve společenském hierarchickém žebříčku. Líbilo se mi postupné poznávání a vývoj charakteristik postav, upřímnosti, lži i zaslepenost krále, jež časté rozepře a stížnosti svých manželek považoval někdy jen za přehnané ženské nepodstatné pletichy; stejně tak, jak se nechal jindy ošálit našeptávači, aby následně v sobě byl nucen nést tíhu viny za některé skutky. Překvapil mě i jeho vztah s otcem třetí manželky, jenž přichází jako moudrý muž a vzájemně spolu nacházejí porozumění a pochopení, jako by spíš než otcem byl v podstatě hlavně mužem, tím, jenž vládne. Králova třetí žena by měla určitě přitáhnout vaši pozornost Od studií na vysoké škole trochu upozaďuji historické romány z obav z přehnané fabulace, díky níž se děj mnohdy až příliš odklání od skutečných reálií. Nakonec jsem chycena do pasti, protože ztrácím důvěru k textu. Ale v tomto případě jsem byla skutečně nadšená! Musím se přiznat, že mě Králova třetí žena dostala: Text působí zcela věrohodně, je zábavný a poutavý. Bezpochyby ho doporučuji všem čtenářům, kteří si chtějí užít skutečně zajímavý příběh, historicky zasazený do dob dávno ještě před naším letopočtem. Stejně tak velmi příznivě oceňuji vzadu vypsaný seznam hlavních a vedlejších postav, bohů, významných míst a ostatních pojmů. Ukázka Jindřiška Kracíková Jindřiška Kracíková vystudovala hebraistiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získala titul Ph.D. ve studijním programu Filologie, Teorie a dějiny literatur zemí Asie a Afriky. K prohloubení jejího zájmu o literaturu, a zejména o překlad, významně přispěl úspěch v překladatelské soutěži Jiřího Levého 2000/2001, v níž získala ocenění v kategorii Poezie za maqámu Sefardští básníci od Jehudy al-Charízího (12.–13. stol). V následujícím období se al-Charízího dílem zabývala dál a publikovala překlady v časopisech Nový Orient a Tvar. Mezi další autory, jejichž myšlenky zprostředkovala českému čtenáři, patří Ruth Bondyová, Josl Birstein, Dorit Pelegová a Henri Bacry. Své vědomosti a zaujetí pro svět starověkého Předního východu autorka vtělila do románu Králova třetí žena, nadčasového příběhu o mezilidských vztazích, zodpovědnosti a chybách, který poodhaluje roušku bohatství tehdejších velkých kultur: egyptské, kenaanské, mezopotámské a chetitské. MB
Čas načtení: 2023-05-19 09:14:45
Jindřiška (46): Dcera je na mě závislá. Neudělá beze mě krok, bojím se jak zvládne školu
Některé děti se nehnou od maminky ani na krok. Šestiletá dcerka Jindřišky má velký problém s chozením do školky a Jindřiška má velkou obavu, jak její dcera Anetka zvládne nástup do první třídy a úplné odloučení od maminky. Možná dojde i na odklad školy. Má pocit, jestli třeba náhodou vymodlenou dceru k sobě nepřipoutala příliš...
Čas načtení: 2019-08-18 09:04:17
Fejeton Rudolfa Křesťana: Rčení doslova okřídlené
„Pozor, vyletí ptáček!“ hlásala kdysi před focením formulka, která však v současnosti může mít úplně jiný účinek. Je možné, že někdo už neznalý té tradiční věty zvedne hlavu směrem k blízkému stromu v domnění, že byl upozorněn na chystaný vzlet nějakého opeřence z větvoví. Jak pamětníci vědí, původně šlo o avízo, že člověk bude za chvilku zobrazen. A že by se měl dívat směrem k aparátu, nemrkat a nevrtět se. Zároveň se tvářit tak, jak by chtěl být zvěčněn, aby nevypadal jako špatně vyřezanej svatej. Ale co s tím měl společného ptáček? Usuzuji, že hláška vznikla zřejmě ještě v časech skříňových deskových fotoaparátů, které připomínaly bedničku. Mohlo tedy jít o navození symbolické představy, že právě z té uzavřené klece nějaký ptáček vyletí. K uživatelům takového fotoaparátu patřil například legendární mistr Josef Sudek. Když jsem s ním svého času pořizoval interview, škoda, že jsem se ho opomněl otázat, zda i on někdy použil tuto pomocnou předehru. Stejně tak bych se mohl zeptat i Herberta Slavíka, jestli se k onomu úsloví uchýlil při vznikání oficiálního prezidentského portrétu Miloše Zemana. Slavíkův fotoaparát už nebyl skříňový, ale i tak docela rozměrný. Navíc v souvislosti se zkoumanou průpovídkou stojí za pozornost i význam fotografova příjmení. Ohledně zrodu rčení o vylétajícím ptáčkovi bych si uměl představit taky možnost, že to upozornění mohlo kdysi v počátcích fotografie účelově předznamenávat, že záhy „vyletí“ magneziový blesk. Ptačí symbolika bývala spojena s fotografickým konáním natolik bezprostředně, že Zdeněk Thoma, cestovatel a fotograf, ptáčkuje důsledně už přes půl století ve svých novoročenkách. Jeho PF (jejichž autorem je výtvarník Ladislav Havlíček) jsou každoročně různě variovaná, ale vždy s tématem opeřence vylétajícího z aparátu. K loňským Thomovým osmdesátinám vyšly ty svérázné novoročenky dokonce souborně vydané jako malá knížka se zmíněným rituálním zvoláním na obálce. Příslušné rčení se vyskytuje taky na štítu knížek Jindřišky Smetanové a Kurta Vonneguta jr. Je zároveň spojeno se souborem koláží Adolfa Hoffmeistera. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Mám to úsloví uložené v paměti mimo jiné i v souvislosti s bývalými pouličními fotografy, kteří patřili k městskému koloritu. Taky se mi vybavuje rituál při pořizování skupinových snímků školní třídy. Komunální fotograf nás nejprve stupňovitě naskládal, abychom byli všichni vidět, a pak završil obřad onou kanonickou větou. Ve skutečnosti mu šlo především o apel technický, nikoliv o požadavek snažící se o vykřesání povinného úsměvu, jak o něj loudí novodobě panující vybídka „Řekněte sýýýýýr!“ Jestliže sýrové heslo vytěsnilo to bývalé ptáčkovské, stojí za zmínku, že je svým způsobem náhodou, že právě tak jako v angličtině, kde je původní návodné zvolání cheeeees spojeno s vyslovením dlouhého ííííí, umožňuje totéž foneticky i české slovo stejného významu. Nevím, jak to mají v jiných zemích, kde taková zvukově táhlá shoda v překladu sýra do tamních jazyků není. Už třeba na Slovensku zdánlivě stejné slovo neplní očekávanou funkci tak docela. SYR bez čárky nevymodeluje zrovna moc usměvavý výraz ve tváři, jak je možno si ověřit před zrcadlem. Ale ještě zpět k ptáčkovi. Zánik toho dnes už archivního zvolání je zjevně podmíněn i tím, že do přítomných stále častěji užívaných placatých fotomobilů by se nevměstnal už ani kolibřík.
Čas načtení: 2024-04-25 11:00:13
Dnes slaví své 41. narozeniny Jindřiška z Pelíšků. Takhle vypadá dnes po 25 letech!
Herečka Kristýna Nováková, známá především rolí Jindřišky ve slavném filmu Pelíšky, oslavuje dnes své 41. narozeniny. Ačkoliv bylo, když se poprvé objevila v tomto kultovním snímku, jí pouhých šestnáct let, stále se aktivně věnuje herectví a zůstává oblíbenou tváří českého filmu a televize. Mladá hvězda z Pelíšků V roce 1999, když Kristýna Nováková přijala roli […]
Čas načtení: 2024-05-19 09:04:00
Zálety Aleny Zárybnické: Kristýna Badinková Nováková: Na Jindřišku z Pelíšků jsem dodnes pyšná
Ačkoliv je to 25 let, bude navždy spojená s postavou Jindřišky v legendárních Pelíšcích. První roli ale získala už ve snímku Výchova dívek v Čechách v roce 1996. Jako sedmiletá si zahrála školačku Agátu, právě tam si jí Jan Hřebejk všimnul a do Pelíšků ji obsadil.
Čas načtení: 2024-10-01 18:13:15
Reportáž Martina Štorkána a Jindřišky Bláhové z Opavy: Čtyři sportovní a kulturní pilíře slezské metropole sčítají škody a řeší, kdy se po ničivých povodních zase rozjedou
Čas načtení: 2024-12-23 08:00:00
Vášáryová: V Pelíšcích je scéna z mého života. Neměli peníze, točila bych i zadarmo
Příběh Jindřišky z Pelíšků prožila i herečka Emília Vášáryová. Ve Spotlightu popsala scénu, která je podle jejího života.
Čas načtení: 2024-12-25 05:00:00
Děti z Pelíšků o zákulisí natáčení: Zázvorková je posílala pro »becherovčičku«!
Na natáčení Pelíšků prý nikdo nefrajeřil, scény jel režisér Jan Hřebejk (57) na první dobrou a taneční kreace hrdinů řídil choreograf. Jediný, z koho tehdy měli představitelé Uzlinky, Jindřišky, Péti a Michala strach, byl Jiří Kodet (†67). Kolovaly o něm totiž zkazky, že je pruďas. Veškeré obavy se však ukázaly jako liché! Pojďme si připomenout, jak před rokem na natáčení zavzpomínali.
Čas načtení: 2025-01-20 18:02:00
Středočeští krajští zastupitelé odmítli nesouhlas se zřízením NP Křivoklátsko
Středočeští krajští zastupitelé dnes odmítli hlasováním návrh, který by vyjádřil nesouhlas se zřízením zamýšleného NP Křivoklátsko. Většina zastupitelů, 26, se zdržela. Byli mezi nimi zástupci koalice i opozice. Pro odmítnutí parku jich bylo 23, a to z řad opozice. Šest zastupitelů STAN bylo přímo proti návrhu. Hlasování navrhl opoziční zastupitel Tomáš Doležal (SPD). Hejtmanství vede od podzimních voleb koalice Spolu a STAN. V předchozím vedení kraje, které vznik parku podpořilo, byli zástupci STAN, ODS, Pirátů a Spojenců. Podle krajské radní pro životní prostředí Jindřišky Romby (STAN) není třeba usnesení přijímat, protože rozhodnutí o NP je v rukách státu.
Čas načtení: 2025-01-22 16:30:00
Akcent: 26. ledna si připomeneme 100 let od narození herce, režiséra a filantropa
Paula Newmana. Ve kterých rolích exceloval? Jaké bylo jeho postavení v Hollywoodu v tehdejším studiovém systému? A jak jsou na tom hollywoodské ikony dnes, v době sociálních médií? Saša Michailidis se ptá Ivy Hejlíčkové a Jindřišky Bláhové.Všechno z tématu Umění a kultura můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Čas načtení: 2025-05-13 17:32:00
Saša Michailidis se ptá publicistky Veroniky Bednářové a filmové kritičky, historičky Jindřišky Bláhové z časopisu Respekt. Začal nejslavnější filmový festival v Cannes. Jedním z témat neplánovaně bude i stoprocentní clo na veškeré filmy vyrobené mimo Spojené státy, což je opatření, které chce zavést prezident USA Donald Trump. Oznámil to minulý týden. Jak reagoval Hollywood? Co by to pro něj znamenalo? A jak by mohla americká cla ovlivnit evropský a český filmový trh?Všechno z tématu Umění a kultura můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.