Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2009-07-06 17:53:03

Hukvaldy, hradiště Hukvaldy - hrad

Hradiště Hukvaldy - spojení návštěvy atraktivního středověkého hradu s návštěvou pravěkého hradiště z doby železné. Opevnění. Na hřebeni, který je dlouhý 320 m a široký 40-50 m, bylo v pravěku patrně vybudováno hradiště. Po opevnění nebyly nalezeny žádné...

Čas načtení: 2011-08-26 00:00:00

La Perla fashion show - esence italské smyslnosti na úvod Prague Fashion Weekendu

Módní událost roku, Prague Fashion Weekend 2011, letos odstartuje ve velkém stylu! V pátek 23. září od 20 hodin se v rámci atraktivního doprovodného programu promění v originální přehlídkové molo jedna z nejprestižnějších restaurací v Praze, Buddha-bar restaurant. Třem stovkám pozvaných VIP hostů se ...

Čas načtení: 2020-08-07 00:00:00

Předprodej nových modelů Arteon a Arteon Shooting Brake započal

Volkswagen spustil předprodej modernizované modelové řady Arteon včetně zcela nové karosářské verze Arteon Shooting Brake s nevšední kombinací atraktivního, sportovně laděného designu a praktičností prostorného, variabilního interiéru s novou, exkluzivní přístrojovou deskou. Modernizovaný Volkswage ...

Čas načtení: 2020-04-15 18:00:56

Tomáš Dianiška: Civilizace se zastavila – můžeme svět vnímat jinak

Stávající pandemie nového koronaviru dramaticky zasáhla do chodu běžného života každého z nás. I výsledky výročních Cen divadelní kritiky musely být 16. března vyhlášeny pouze prostřednictvím kanálu YouTube. Mimořádný úspěch znamenaly pro mladou renesanční osobnost českého divadla (ač původem ze Slovenska), herce Tomáše Dianišku. Jeho hru Transky, body, vteřiny o úspěšné meziválečné atletce Zdeně Koubkové, která se narodila s vývojovou vadou reprodukční soustavy, uvádí Divadlo Petra Bezruče. Jako její autor a režisér proměnil Dianiška všechny své nominace.    Co pro vás znamená ocenění v kategorii Poprvé uvedená česká hra a Inscenace roku 2019 za Transky, body, vteřiny?  Pro mě jsou to nejzajímavější divadelní ceny u nás, takže je to velmi povzbudivé. Zároveň mi to ukazuje plynutí času, vývoj mého vlastního myšlení. Kdysi před patnácti lety, když jsem nastoupil na DAMU, vyhrál stejnou cenu můj profesor, režisér Jan Nebeský. Tehdy by mě ani ve snu nenapadlo, že na to někdy dosáhnu i já a ejhle.    Jak jste k námětu Transek dospěl?  Na příběh jsem narazil náhodou. Vedení divadla už potřebovalo znát název a anotaci kvůli podávanému grantu. Zašel jsem do knihkupectví a četl si přebaly novinek. Nejsem sportovní fanda, ale knížka Pavla Kováře Příběh české rekordwoman mě ihned zaujala. Výběr tématu je pro mě klíčový. Potenciál jsem ucítil hned – první republika, transgender, skandál. V tu chvíli jsem o této problematice nevěděl nic, ale co je důležitější, v tom knihkupectví mě to dojalo. Nevěřím na ezo splynutí a kouzelná vnuknutí, ale v některých případech se řídím tzv. srdíčkem. I když pak přípravě inscenace věnuji rok života, při výběru látky dám na svou intuici. V tomto případě to trvalo pár vteřin.    Stále trváte na tom, že psaní není váš hlavní obor? Možná to k tomu postupně spěje. Píšu čím dál víc a mám pocit, že mě to naplňuje. Hraní mi k tomu ale velice pomáhá. Píšu s představou, jak se to chudák herec bude učit. Možná to je tím napsané líp „do pusy.“ Tím, že mám hlavní pracovní náplň hraní, udržuji si nad psaním i jistý nadhled. Nemusím to brát moc zodpovědně. A herectví je samozřejmě mnohem zábavnější činnost než sezení u počítače.    Mluvil jste o významu vaší intuice při volbě tématu. Zasahuje vám i do procesu tvorby inscenace? Nezanedbáváte analýzu?  Ó, to je zajímavé. Myslím, že s kolegy zkoušíme spíš intuitivně a během toho to zároveň analyzujeme. Jde to ruku v ruce. Nechat všechno jen na pocitech je nebezpečné. Jednou se to na zkoušce povede, ale pokud si neřeknete, čím to bylo, už se to nemusí nikdy zopakovat. Za ty roky už máme vybudovanou určitou zručnost, nějakou techniku. Hodně se to osvědčuje při budování gagu, nebo komediálním timingu. Tam je analýza důležitá – proč ten vtip funguje, nebo ne. Často si to vysvětlujeme i po představení v šatně. Proč dnes něco nevyšlo.    A při psaní? V psaní je to podobné. Nechávám volně plout myšlenky, ale analyticky je filtruji, ať udržím žánr, ať neztratím tah příběhu. Analýza s intuicí je jako chlebíček s hermelínovým salátem. Taková česká varianta symbolu jin a jang.  {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Je pro vás těžší napsat hru, nebo ji inscenovat? Možná vás teď režie začala lákat... Láká. Je to velice pohodlné zaměstnání, když víte, co dělat. Když tápete, musí to být horor. Já si troufám jenom na svoje hry. Ty už doma píšu s představou, jak to bude vypadat. Takže pro mě je těžší napsat text. Předchází tomu přibližně půlroční až roční samostudium. Poslouchám dobovou hudbu, dívám se na dokumenty, tematické filmy, čtu knížky a googluju si informace. Při samotném psaní je to pak samotářská mravenčí práce. To na jevišti už jen plním představu, kterou jsem za ten rok v hlavě nashromáždil. Můžu se nechat překvapovat herci, kteří na zkouškách taky dostávají asociace a nápady, častokrát lepší než ty moje, a to máme pak všichni radost z tvorby.    Ve zmiňované anketě byl nominován i další kus, o jehož autorství se dělíte s Igorem Orozovičem. Bezrukého Frantíka o životě tělesně postiženého spisovatele a podnikatele Františka Filipa uvádí vaše domovské Divadlo pod Palmovkou v Praze. Hlavní interpreti obou her si rovněž odnesli ceny. V čem byl pro vás rozdíl pracovat s ostravským Divadlem Petra Bezruče od toho, na co jste zvyklý se svým souborem? Byl to zásadní rozdíl. Už po technické stránce. Do Ostravy jsem musel denně vstávat v pět ráno a po zkoušce zas letět na vlak, ať stihnu večerní představení na Palmovce. Byla to teprve moje třetí regulérní samostatná režie. Kromě těchto drobných nepříjemností musím uznat, že režie je velice pohodlné zaměstnání. Pokud máte oporu v hercích a suverénní představu a vizi, jak inscenovat text, je to příjemná šéfovská pozice. Herec však může po zkoušce „vypnout“ a věnovat se jiným zájmům. To režisér nedokáže. Po zkoušce musí plánovat program na další dny, vybírat a stříhat hudbu a zvuky, řešit scénu s výtvarníky, světla, škrty a úpravy v textu a najednou je zas ráno a další zkouška.  Se souborem na Palmovce pracujeme jinak. Využíváme kolektivní režii. Funguje to tak, že dodám text a na zkouškách do toho mluvíme všichni. Vyžaduje to partu lidí, co se k smrti neurazí, když se denně hádají. Já tu hádku jenom moderuji, ať se nezamotáme do nesmyslů. Výsledek má jiné kvality. Divák cítí, že to šlo „z nás“, že jsme sehraní, a to skupinové nadšení se na něj přenese. To je výhoda autorského divadla. Že je to velice autentické, že s výsledkem souhlasíme všichni. Ono to v repertoárovém divadle není úplně obvyklé. O tom diváci častokrát nemají ani potuchy. Herce někdy nebaví to, v čem hrají, ale pokud jsou profíci, divák nic nepozná. Stejně se tomu snažím vyhnout. Náš kolektivní režisér se jmenuje František Xaver Kalba.   Soubor F. X. Kalby jste spoluzaložil v Liberci jako odnož Divadla F. X. Šaldy, vašeho prvního angažmá, a okamžitě zaplnil jakousi mezeru na trhu. Momentálně působí ve Studiu PalmOff Divadla pod Palmovkou, kde uvádí řadu vašich her. Máte pocit, že v ČR je nedostatek atraktivního (zábavného a přitom inteligentního) divadla, které by vycházelo vstříc vaší generaci? Podobných partiček je hodně: 11:55, X10, A studio Rubín, Chemické divadlo, Letí, Divadlo za branou, Masopust, MeetFactory... My s Kalbou ale opravdu děláme střední proud. Nebojíme se podat velký příběh popkulturní formou. Diváci mají pocit, že se dívají na artík, ale dostávají popík. Nebojím se hledat vzory v Hollywoodu.   Formálně je vám blízký žánr sitcomu s řadou popkulturních odkazů. Ve svých tématech se přitom poněkud nesourodě vracíte k polozapomenutým kauzám 20. století (případně do dob svého dospívání). Čím si vysvětlujete zvýšenou poptávku po této poetice? I filmoví producenti často využívají magnet v podobě věty „podle skutečné události.“ Mě historie baví. Rád si minulost zasazuju do kontextu a vyvozuju odpovědi k dnešku. Sto let mi vůbec nepřipadá dlouhá doba. Samozřejmě naše životy jsou položeny na starých událostech, od kterých se naše společnost odrazila. Každá správná sci-fi, ať už z minulosti nebo budoucnosti, se musí dotýkat hlavně dneška. Úspěch Transek si vysvětluju hlavně tím, že má veliký přesah k nám do současnosti. Vypovídá o strachu lidí z neznáma, o nástupu extremismu, o závisti, o rasismu, o hledání identity a boji proti hloupému establishmentu. Když si divák uvědomí, že lidé před sto lety měli úplně stejné problémy jako my, může dojít ke katarzi. Třeba totiž na svět nahlédne z větší dálky a uvědomí si malost a křehkost našich životů.   Vybíráte si záměrně vážná témata, která mohou mít přesah. Na Ceny divadelní kritiky jste navíc nebyl nominován poprvé. V roce 2017 jste se stal Talentem roku i díky vašemu „totalitnímu hororu o nástrahách skautingu“, Mlčení bobříků. Přesto jste ještě nedávno tvrdil, že je pro vás nejdůležitější pobavit, nikoli sdělovat poselství. To jsem asi jenom machroval. V prvopočátku opravdu musí stát silná emoce, která se mě dotkne a donutí k psaní. Pak už to celou dobu jenom zlehčuju. Nastává rozpor mezi hravou formou a vážnou story. A to je moje oblíbené hřiště. Je to trik. Divák má pocit, že se celou dobu dívá na trošku pokřivenou komedii a najednou na něj vybafnu tu samou emoční nálož, kvůli které to celé dělám. Možná i proto jsou moje hry v současnosti úspěšné. V době, kdy nikdo nemá čas. Jsou to tragédie, které jsou napsané jen tak rozverně, neumětelsky hala-bala, čtyřicet stránek a šup domů. Třeba nám virová krize leccos napoví. Najednou se civilizace zastavila a můžeme svět vnímat jinak.    Před deseti lety jste autorsky debutoval hrou Googling and Fucking. Váš styl se od té doby asi posunul. I cílové publikum vašich komedií, dnešní generace třicátníků, stárne a jeho priority se mění. Zrcadlí se to ve vašich kusech? Myslím, že ano. Taky stárnu. Dnes už by mi punková hříčka ve stylu Googlingu přišla banální. Osobně si myslím, že dělám rodinné komedie. Ta rodina musí mít ovšem už odrostlejší děti. Od jisté chvíle k nám na Palmoffku na představení 1000 věcí, co mě serou začali chodit diváci ve věku mých rodičů. Za cílovku tohoto dílka jsme primárně předpokládali vysokoškoláky. S kolegy jsme došli k závěru, že šedesátníci na nás chodí, aby rozuměli svým dětem. Aby věděli, o čem se třicátníci baví a jaké problémy řeší.    Jako hrdiny svých her si zpravidla vybíráte skutečné osobnosti s pohnutými osudy. Jejich příběhy ale vyprávíte s velkou mírou nadsázky a ironie. Tragikomické lomení je dramaticky velmi působivé. Máte ale nějaké limity, za než byste svůj černý humor nevpustil? Častokrát si řeknu: „To už je moc.“ Dám příklad ze své zatím poslední hry Bezruký Frantík. Předem nám bylo jasné, že inscenaci uvidí i hendikepovaní diváci, například z Jedličkova ústavu, kde se hra zčásti odehrává. Ale už při psaní jsem si zakázal se nějak cenzurovat. Protože někdy mě samozřejmě napadlo: Ty jo, až tohle uvidí nějaký vozíčkář, může se ho to dotknout. A totéž se opakovalo při inscenování. Ale když inscenaci lidé z „Jedličkárny“ viděli, přišla jim úplně v pohodě, protože mají hodně velký smysl pro humor.  Nějaké limity samozřejmě určitě mám, ale to jsou tak ošklivé nápady, že o tom nebudeme mluvit.   Psát jste začal podle vlastních slov neplánovaně a spíš z legrace. Jako dramatik jste si ale už vybudoval solidní pověst. Je to pro vás svazující? Teď už vím, že na ty hry nechodí jenom kamarádi. Musím si dávat pozor na jazyk. Vážit slova. Ale jen odsud posud. Dvakrát se mi stalo, že moje hry někdo odsoudil ještě před začátkem zkoušení. Proti Mlčení Bobříků vznikla petice za stažení z repertoáru. A naposled se od Transek distancoval zmiňovaný autor knižní předlohy Pavel Kovář. Je to trošku frustrující. Takže teď, když píšu hru o Anthropoidu, nechci vyvolávat rozbroje. Ale určitě existuje spousta historiků, kteří mi každý detail omlátí o hlavu. Třeba že Heydrich ve skutečnosti nemohl tancovat na písničky rakouského zpěváka Falca, čímž celá hra začíná.    Hra se bude jmenovat 294 statečných, jak jsem se dočetla, a Divadlo pod Palmovkou, které vám téma patrně zadalo, plánuje její premiéru na září. V jaké fázi se momentálně nachází?  Téma jsem si zvolil sám. Vypovídá o lidech, kteří byli kvůli své pomoci výsadku Anthropoid popraveni. Mělo by to vypadat jako akční film z 80. let. Takže Gabčík s Kubišem budou vypadat jako Rambo s obrovskýma bouchačkama. Jsem zhruba v půlce, ale kdo ví, kdy začneme zkoušet. Je pravděpodobné, že se celá příprava kvůli karanténě přesune.    Budete sám režírovat? Režírovat budu sám, kolektivně ukočírovat tolik herců by byl problém.   Z vašeho popisu je patrné, že i tento titul bude provokovat. Není riziko, že mladší generace bude mít tendenci vážná témata nahlížena vaší optikou zlehčovat? To bych rozhodně nechtěl. Předpokládám vzdělaného diváka, který se s danou látkou nesetká v mých hrách poprvé. Divadlo není dokument. Nemám ambici diváky vzdělávat, spíš v nich vyvolávat emoce. Připomenout jim, že přese všechny problémy žijeme pohodový, fajn život.    Jak ve vás osobně období heydrichiády rezonuje? Do školy jsem chodil na Slovensku a přiznám se, že jsme toto téma moc neprobírali. Měli jsme spoustu problémů se Slovenským štátem a povstáním. Takže celé to peklo, hrdinství a odbojové činy, na mě naplno dopadly až před deseti lety, když jsem poprvé navštívil Národní památník hrdinů heydrichiády. Poslední rok se to snažím intenzivně studovat a přiznávám, že mě to nesmírně vzrušuje a dojímá.    Předpokládám, že současné nucené divadelní prázdniny vám aspoň umožňují víc se věnovat psaní. Co dalšího připravujete? Ano, píšu denně. Na podzim bych měl režírovat svou hru o vzestupu a pádu Vlasty Buriana pro liberecké divadlo. Pak ještě hru o Věře Špinarové pro Bezruče. Vyvíjím seriál pro televizi, ale teď je to všechno v mlze. Snažím se přesvědčovat sám sebe, že ty hodiny strávené s textovým editorem nejsou zbytečné.    Garderobiérky Divadla pod Palmovkou se zapojily do pomoci nemocnicím a šijí roušky. Jak to teď u vás vypadá – zkouší se? Nezkouší. To by nešlo. Na jevišti na sebe všichni neustále prskáme, je to kontaktní sport. Připravujeme s kolegy podcast, předčítáme pohádky, Čapka, Jiráska. Snad to co nejdřív pomine. {/mprestriction} 

Čas načtení: 2020-04-03 17:58:56

ČT art bude vysílat víc koncertů, divadelních i operních představení

Divadelní představení s Jiřinou Bohdalovou nebo Bolkem Polívkou, opery z New Yorku i Brna, koncerty Rolling Stones, Waldemara Matušky nebo Xindla X. ČT art v dubnu posiluje své schéma tak, aby nabídl divákům co nejvíce kulturních zážitků z akcí, na které nyní nemohou. „V době, kdy se všechny koncertní sály, divadla i kluby zavřely a lidé přišli o možnost autentických kulturních zážitků, rozšiřujeme naše stávající vysílání právě o tento typ pořadů. V nejbližších týdnech nebude prakticky ani jeden večer na ČT art bez koncertu, divadelní inscenace či opery,“ říká výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl. Do divadla pozve ČT art diváky třeba na inscenaci Paní plukovníková s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli, Sluhu dvou pánů s Miroslavem Donutilem nebo na premiérové uvedení Lakomce s Bolkem Polívkou z Městského divadla Brno. Ze světa zamíří na české obrazovky broadwayský muzikál Cats nebo shakespearovská klasika Romeo a Julie s Orlandem Bloomem. Hudební fanoušky ČT art potěší koncertem ze San Jose, kde nestárnoucí Rolling Stones uzavřeli v roce 1999 své americké turné No Security. Tuzemskou hudební tvorbu zastoupí ve vysílání Jarek Nohavica, Waldemar Matuška nebo Xindl X, který loni na podzim oslavil své čtyřicáté narozeniny. „Koncert ve Foru Karlín byl můj do té doby největší samostatný. Byl to jeden z těch koncertů, na které se nezapomíná,“ říká zpěvák Ondřej Ládek. Koncert uvede Art v premiéře v pátek 17. dubna. Pro příznivce opery a klasické hudby ČT art ve čtvrtek 16. dubna odvysílá pod vedením Václava Lukse soubor Collegium 1704 slavnostní barokní Biberovu mši ze salzburského Dómu a následně v pondělí 20. dubna uvede premiéru opery Leoše Janáčka Její pastorkyňa v nastudování Národního divadla Brno. A ve středu 8. dubna je na programu klavírní recitál Tomáše Kača.   Výběr z dubnové nabídky ČT art Sobota 4. dubna – Rolling Stones – No Security, Live In San Jose – koncert britské rockové legendy z roku 1999 Neděle 5. dubna – Adam Plachetka a jeho hosté – recitál Adama Plachetky a jeho hostů na Mezinárodním televizním festivalu Zlatá Praha Pondělí 6. dubna – Koncert Vídeňských filharmoniků z Macaa – koncert z atraktivního kulturního centra čínského poloostrova (premiéra) Středa 8. dubna – My Home – klavírní recitál Tomáše Kača – světoznámý klavírista se vrací do rodného kraje, aby zahrál na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka (premiéra) Čtvrtek 9. dubna – G. Verdi: Rekviem – koncert z La Scaly z roku 1967 dirigovaný Herbertem von Karajanem Pátek 10. dubna – We Walk the Line: Vzpomínka na Johnnyho Cashe – koncert z texaského Austinu k nedožitým osmdesátinám slavného amerického zpěváka (premiéra) Pátek 10. dubna – Missa Salisburgensis – slavnostní radostná barokní Biberova mše v podání Václava Lukse a jeho souborů Coollegium 1704 (premiéra) Sobota 11. dubna – G. Verdi: Nabucco – Plácido Domingo v titulní roli biblického veledíla o čtyřech dějstvích na libreto Temistocle Solery Neděle 12. dubna – Cirque du Soleil: Vzdálené světy – magické putování cirkusovým světem v jeho nejúžasnější podobě s vrcholnými čísly z různých představení Slunečního cirkusu Pondělí 13. dubna – Lakomec – Bolek Polívka v hlavní roli Molièrovy komedie, v níž jde o peníze až v první řadě, inscenované v Městském divadle Brno (premiéra) Pondělí 13. dubna – Španělské Velikonoce v Římě – hudba Zlatého věku Španělska na římském náměstí Piazza Navona v podání souboru La Grande Chapelle (premiéra) Středa 15. dubna – CNSO Studio Live – Hudba Franka Zappy – setkání se skladbami legendárního amerického hudebníka na koncertu Prague Proms 2016 v pražském Obecním domě Pátek 17. dubna – Narozeninová oslava XL – koncert k 40. narozeninám oblíbeného písničkáře Ondřeje Ládka alias Xindla X z pražského Fora Karlín z listopadu 2019 (premiéra) Sobota 18. dubna – Paní plukovníková – Jiřina Bohdalová v titulní roli komedie Bengta Ahlforse v Divadle Na Jezerce Neděle 19. dubna – Cats – slavný americký muzikál podle libreta a hudby Andrewa Lloyda Webbera Pondělí 20. dubna – Její pastorkyňa – klíčová opera Leoše Janáčka v nastudování Národního divadla Brno (premiéra) Pondělí 20. dubna – Poslední večeře – záznam tanečního představení souboru Dekkadancers (premiéra) Středa 22. dubna – To je Vlasta Třešňák – koncert písničkáře po návratu z nucené emigrace Pátek 24. dubna – Starci na Chmelnici – koncert beatových legend z prosince 2018 z pražské Lucerny (premiéra) Úterý 28. dubna – Waldemar Matuška Tour´ 91 – záznam koncertu Waldemara Matušky v Lucerně, na jehož programu jsou nové i starší písničky s Country kapelou {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-01-24 11:30:00

Survivor Česko & Slovensko 2024: Co už je známé, co diváci očekávají a o čem se spekuluje. Jisté je jedno jméno

Nová řada reality show z atraktivního prostředí Dominikánské republiky začíná sice až za měsíc, ale po skončení nudného Big Brothera už se fanoušci nemohou dočkat, až se show rozjede. Loni to byla sice trochu nuda, ale zlé je zapomenuto a na sociálních sítích už to žije novou hrou o přežití.

Čas načtení: 2024-02-19 09:00:01

Tvůrci Zlaté labutě budou dražit rekvizity: Kostýmky krásné Kristýny Ryšky mohou být vaše

Zatímco diváci se teprve dočkali prvních pár dílů třetí série Zlaté labutě, herci už mají hotovo a s ateliéry Zlaté labutě se museli rozloučit. Při té příležitosti ronili potoky slz a netajili se tím, že pro ně končí velká životní etapa. Seriál přitom na televizních obrazovkách moc dlouho nevydržel. Tvůrci se rozhodli děj ukončit v roce 1940, kdy má celý svět ke konci války ještě velmi daleko.  Seriál Jedna rodina jde ke dnu. Scénář nové série je paskvil, diváci kritikou nešetří Číst více Náhrada za Zlatou labuť se moc nepovedla I premiérové díly byly přesunuty z hlavního času na pozdější. Chvíli před desátou tak běží sice Zlatá labuť, hlavní prime time jí ale ukradla Jedna rodina. Ta těžila ze svého atraktivního tématu –  příběh tří rozvedených rodin, které se spolu snaží vycházet, aby děti o nikoho nepřišly, diváky zkrátka bavil. Vzhledem k době byl více než aktuální. Je však otázkou, zda toho nebude tvůrčí tým později litovat. Zatímco seriál Zlatá labuť má desítky fanouškovských skupin po celém internetu, Jedna rodina dostává drsnou kritiku. Přesunutí příběhu do kliniky reprodukční medicíny a nové postavy diváky zkrátka nezaujaly. V prvních dílech byla největším bídákem Klára, která nutila svého Káju klečet. Teď se však připojil ve své roli arogantní Vincent Navrátil, k němu Sara Sandeva, Patricie Pagáčová nebo Vašek Matějovský. Už to tak není o rodině, ale je to spíš nová Ordinace v růžové zahradě, jak nezapomněli diváci podotknout na sociálních sítích. Tři možné konce Zlaté labutě: Ani jeden z nich diváky neuspokojí Číst více Dražba pro dobrou věc Skalní fanoušci příběhu z období druhé světové války budou mít jedinečnou příležitost, aby si uchovali alespoň malou vzpomínku na všechny příběhy, které s postavami prožili. Televize Nova se rozhodla, že některé z rekvizit vydraží a tím přispěje na dobrou věc. Zatím není jasné, kde se bude akce konat, už teď si ale můžete v diáři zaškrtnout sobotu 20. dubna 2024, kdy bude platit staré dobré známé kdo dřív přijde, ten dřív bere! Zatím není jasné, co bude předmětem nabídky, ale jistě se můžete spolehnout na nějaké ty krásné doplňky ze šatny Kristýny Ryšky, možná snad třeba dobové zapalovače, dekorace do bytu nebo krásné oblečení. Ne však všechno, protože hlavní kostymérka seriálu Michaela Horáčková Hořejší sehnala původní kousky z tehdejší doby, čímž vytvořila naprosto unikátní autentickou atmosféru. Je jasné, že takové unikáty do dražby nepůjdou a vrátí se buď zpátky majitelům, nebo je Hořejší přidá do své kostymérské sbírky. Seriál mohou diváci ještě několik dalších dílů obdivovat vždy ve čtvrtek na Nově nebo na Voyu. Zdroj: autorský článek, Instagram KAM DÁL: Krásná Eva Burešová v slzách. Konec ZOO a zdá se, že se jí život rozpadá. Může za to Forejt?

Čas načtení: 2024-02-23 13:27:00

Sparťani, tohle vás v Liverpoolu čeká. Anfield je chrámem, těšte se i na Beatles

Los osmifinále Evropské ligy přiřkl Spartě tuze atraktivního soupeře - slavný Liverpool FC. Letenští se proti anglickému velkoklubu postaví 7. března doma. O týden později je i jejich fanoušky čeká zážitek v podobě duelu na stadionu Anfield, který je legendou mezi sportovními stánky kvůli své neopakovatelné atmosféře. Jak to ve městě Beatles při domácích duelech The Reds vypadá? Reportér Deníku František Bílek už perlu mezi stadiony v právě probíhající sezoně navštívil. Jeho poznatky příznivce Pražanů, kteří by se také rádi na sever Anglie vydali, určitě navnadí. 

Čas načtení: 2024-03-07 22:01:57

Krutý výsledek fotbalové nadšení neuhasil. Sparťané si užili slavný Liverpool

Prohlédněte si fotografie z atraktivního zápasu úvodního osmifinále Evropské ligy, v němž na Letnou přijel hvězdný Liverpool

Čas načtení: 2024-03-08 11:30:00

Růže pro nevěstu II: Nenechte se mýlit romantickou atmosférou. Vdavekchtivé holky mají pěkně ostré lokty

Romantika, napětí i intriky na Srí Lance. Osmnáct žen bude bojovat o srdce atraktivního svobodného muže. Každá z nich je výraznou osobností a bude se snažit dojít až do finále, ve kterém vytvoří pár s úspěšným a pohledným podnikatelem Radkem.

Čas načtení: 2024-03-15 15:50:54

Apple HomePod z Lidlu. Stojí 250 Kč a má překvapivé hodnocení

V Lidlu se čas od času objeví zajímavé produkty To platí i v případě tohoto reproduktoru Podobá se HomePodu a stojí pár korun Originální HomePod od Applu je poměrně drahý, ale pokud hledáte reprák, který vypadá podobně, Lidl nabízí bezdrátový reproduktor Silvercrest za pouhých 250 korun. HomePod pro spořivé Kromě atraktivního vzhledu inspirovaného HomePodem má…

Čas načtení: 2024-03-15 19:36:00

Atraktivní los, zároveň nejsme bez šance, řekli Plzeňští k souboji s Fiorentinou

Plzeň - Fotbalisté Plzně jsou velmi spokojeni s tím, že jim dnešní los čtvrtfinále Evropské konferenční ligy přisoudil Fiorentinu. Finalistu minulého ročníku považují za atraktivního soupeře pro fanoušky...

Čas načtení: 2024-03-17 08:21:00

Reality show Růže pro nevěstu míří na obrazovky: O srdce fešného Radka se popere 18 krásných Slovenek

Na Voyo startuje druhá řada show Růže pro nevěstu, kde bude osmnáct žen bojovat o srdce atraktivního svobodného muže. Každá z žen se bude snažit dojít až do finále, kde pouze jednu požádá úspěšný a pohledný podnikatel Radek o roku.

Čas načtení: 2024-03-21 00:00:00

Vyzkoušeli jsme v testu Partners Banku. Obstála skoro na jedničku

Na bankovním trhu začala v březnu fungovat nová ryze česká Partners Banka. Na startu oznámila, že je první poradenskou bankou s moderními účty i pro rodiny včetně atraktivního spoření. Založit účet online však půjde až od dubna, teď v březnu je potřeba zajít na pobočku. Vyzkoušeli jsme, jak banka funguje a proklepli na pobočce i finančního poradce.

Čas načtení: 2024-03-22 09:07:44

Hvězdu slovenské reality show srovnávají s manželkou Vémoly: Vypadáš úplně jako Lela, tvrdí blondýnce s obřími silikony

Slovenským televizním divákům není Daniela Nikoleta Kortišová neznámá. Hvězdička druhé řady reality show Růže pro nevěstu, kde osmnáct žen bojuje o srdce atraktivního svobodného muže, už se na obrazovce objevila. Od té doby prošla ale pořádnou proměnou a nyní ji srovnávají s Lelou Ceterovou.

Čas načtení: 2024-03-26 13:01:00

Když se splaší mustang: Muž slavil kulatiny, zážitkovou jízdu změnil v horor

Narozeninovou oslavu si v Hradci Králové čerstvý padesátník užil tak, že na ni on ani jeho okolí nezapomene. Zážitkovou jízdu sporťákem Ford Mustang změnil z atraktivního dárku ve zlý sen. Muž s omezenou svéprávností, který nikdy neměl řidičák, využil nabídky sednout za volant. Pak se mustang splašil…

Čas načtení: 2024-03-27 15:00:00

Zábava, nebo týrání? Zvířata slouží jako pouliční atrakce, chystá se zákaz

Dva velcí bernardýni sedí dlouhé hodiny nehnutě na jednom místě. V pohybu jim brání krátké vodítko. Jsou jím připoutaní ke stoličce, na které na ulici sedí muž a hraje na harmoniku. V první chvíli se nad tím člověk nepozastaví, v centru metropole jsou často k vidění různá hudební vystoupení. Jenže tohle podle mnoha lidí není žádné umění, ale týrání zvířat. A cílené zneužívání atraktivního plemene psů k vybírání peněz.

Čas načtení: 2024-04-02 12:30:00

Diagnóza: Zbytečný faul na voliče Spolu

Žít z negace se nedá věčně. Kdo jednou sáhne k takovým krokům, jako je vyřazení kohosi příliš atraktivního z kandidátky, ten je spíše dříve než později odsouzen k nezdaru.

Čas načtení: 2024-04-02 17:30:00

Koruna: Netflix často z historických seriálů dělá frašku, ale v tomto případě se dílo povedlo a má spoustu zajímavostí

Český čtenář nebaží po bulvárních článcích o královských rodinách, ale když se objeví dobrý seriál z atraktivního prostředí šlechtických rodů a drží se alespoň v základních rysech skutečné historie, potom se většinou setká s početnou diváckou základnou i zde.

Čas načtení: 2024-04-03 07:30:22

V Česku je nová televizní stanice. Má lepší obsah než Netflix a je úplně zdarma

Televizní nadšenci nyní mohou sledovat nový kanál Warner TV Diváci se dočkají tematických večerů jako sci-fi úterky či neděle se superhrdiny Kanál je navíc úplně zdarma a dá se jednoduše naladit Nový televizní kanál Warner TV vstoupil na český trh a nabízí širokou nabídku atraktivního obsahu plnou filmů a seriálů z katalogu společnosti Warner Bros.…