EUR 25,010 || 
JPY 15,447 || 
USD 22,024 || Bývalý chorvatský fotbalový reprezentant Nikola Pokrivač zahynul při autonehodě. Někdejšímu záložníkovi, který si v roce 2008 zahrál na mistrovství Evropy, bylo 39 let. Informoval o tom národní svaz.
Čas načtení: 2024-03-18 19:44:46
Novým trenérem fotbalistů Lazia se stal Chorvat Tudor
Pět dní po rezignaci Maurizzia Sarriho byl jmenován novým trenérem fotbalistů Lazia Řím bývalý chorvatský reprezentant Igor Tudor. Jeho angažování oznámil italský klub na sociálních sítích, pětačtyřicetiletý kouč podepsal podle italských médií smlouvu na 18 měsíců, naposledy vedl Olympique Marseille.
\nČas načtení: 2024-08-20 13:11:24
Bayern přišel o obránce Stanišiče
Fotbalisté Bayernu Mnichov se v úvodu sezony budou muset obejít bez obránce Josipa Stanišiče, který si na pondělním tréninku natrhl postranní vaz v kolenu. Chorvatský reprezentant bude podle klubového webu mimo hru několik týdnů, takže přijde také o zápasy Ligy národů proti Portugalsku a Polsku.
\nČas načtení: 2025-04-19 08:00:46
Bývalý chorvatský fotbalový reprezentant zahynul při autonehodě
Bývalý chorvatský fotbalový reprezentant Nikola Pokrivač zahynul při autonehodě. Někdejšímu záložníkovi, který si v roce 2008 zahrál na mistrovství Evropy, bylo 39 let. Informoval o tom národní svaz.
\nČas načtení: 2024-07-07 16:00:00
Mítinku atletické Diamantové ligy v Paříži se účastní i český reprezentant Jakub Vadlejch. Evropský šampion a obhájce olympijského stříbra vyzve například Němce Juliana Webera, který skončil v Římě stříbrný, nebo pákistánského oštěpaře Arshada Nadeema, loňského vicemistra světa. Silně obsazená je také tyčkařská soutěž, ve kterém se představí světový rekordman Armand Duplantis a domácí reprezentant Renaud Lavillenie. Přímý přenos pařížského mítinku sledujte na ČT sport Plus.
Čas načtení: 2024-08-06 10:49:38
Do Hradce Králové se vrací reprezentant Petrášek. Pro klub bude dýchat, tvrdí v Hradci
Napsal jeden z největších příběhů moderního českého fotbalu. Fotbalový outsider, který se neprosadil v Hradci Králové, odešel do třetí polské ligy, za pár let jako kapitán zvednul nad hlavu ligový titul. Sladká odměna z Jižní Koreje mu ale pěkně zhořkla a bývalý český reprezentant Tomáš Petrášek se jako obrovská posila vrací do Hradce Králové.
Čas načtení: 2024-09-04 18:23:47
Bývalý brazilský reprezentant si udělal účet na OnlyFans. Kdo to je a co tam bude přidávat?
Bývalý brazilský reprezentant a hvězda Ligy mistrů, Douglas Costa, se rozhodl připojit k online platformě OnlyFans. Tento krok přišel poté, co 33letý hráč přestoupil do australského týmu Sydney FC. Co tam bude přidávat? To se teprve uvidí.
Čas načtení: 2025-01-08 06:30:00
Sigma dál loví v Pobaltí. Po Estoncovi přišel reprezentant Litvy Dolžnikov
Minulý pátek posílil fotbalovou Sigmu estonský reprezentant Kreida, v pondělí večer oznámil olomoucký klub další pobaltskou akvizici. Tříletou smlouvu podepsal na Andrově stadionu čtyřiadvacetiletý křídelník Artur Dolžnikov, reprezentant Litvy.
Čas načtení: 2025-01-08 06:30:00
Sigma dál loví v Pobaltí. Po Estoncovi přišel reprezentant Litvy Dolžnikov
Minulý pátek posílil fotbalovou Sigmu estonský reprezentant Kreida, v pondělí večer oznámil olomoucký klub další pobaltskou akvizici. Tříletou smlouvu podepsal na Andrově stadionu čtyřiadvacetiletý křídelník Artur Dolžnikov, reprezentant Litvy.
Čas načtení: 2025-02-17 06:00:00
Německé volby vyhraje Merz, k zásadnímu obratu mu ale bude chybět koaliční partner
Již za týden budeme znát výsledky voleb, které jsou letos bez diskuze nejdůležitější na evropském kontinentu a budou mít i zásadní vliv na budoucnost České republiky. Všechny průzkumy zatím potvrzují, že německé volby mají dopředu jasného vítěze. Aliance dvou středopravicových stran celoněmecké Křesťanskodemokratické unie (CDU) a její sesterské strany v Bavorsku – Křesťanskosociální unie (CSU) má aktuálně podporu kolem 30 procent a poměrně pohodlný náskok na druhého v pořadí. Stranu vede poprvé do voleb Friedrich Merz, který na začátku století jako reprezentant konzervativního pravicového křídla prohrál boj o charakter strany s Angelou Merkelovou a z politiky na čas odešel. Když před čtyřmi lety CDU-CSU utrpěla pod vedením nástupce, kterého vybrala sama Angela Merkelová, nejhorší výsledek v její historii a skončila v opozici, sáhli straníci po Merzovi. Ten přes existenci merkelovského středového křídla stranu posunul doprava a míří k volebnímu vítězství. Již za týden budeme znát výsledky voleb, které jsou letos bez diskuze nejdůležitější na evropském kontinentu a budou mít i zásadní vliv na budoucnost České republiky. Všechny průzkumy zatím potvrzují, že německé volby mají dopředu jasného vítěze. Aliance dvou středopravicových stran celoněmecké Křesťanskodemokratické unie (CDU) a její sesterské strany v Bavorsku – Křesťanskosociální unie (CSU) má aktuálně podporu kolem 30 procent a poměrně pohodlný náskok na druhého v pořadí. Stranu vede poprvé do voleb Friedrich Merz, který na začátku století jako reprezentant konzervativního pravicového křídla prohrál boj o charakter strany s Angelou Merkelovou a z politiky na čas odešel. Když před čtyřmi lety CDU-CSU utrpěla pod vedením nástupce, kterého vybrala sama Angela Merkelová, nejhorší výsledek v její historii a skončila v opozici, sáhli straníci po Merzovi. Ten přes existenci merkelovského středového křídla stranu posunul doprava a míří k volebnímu vítězství.
Čas načtení: 2025-03-17 16:34:45
ECHO BUNDESLIGY: Nekompromisní Schick splácí důvěru. Bayern potřebuje Neuera
Ve třiadvaceti ligových zápasech zaznamenal sedmnáct přesných zásahů. Ten poslední si český reprezentant Patrik Schick připsal o víkendu do sítě Stuttgartu, čímž dokonal obrat na konečných 4:3. Útočník Leverkusenu nyní dostává prostor na celé zápasy a trenérovi splácí důvěru, což rozebírá i ve svém tradičním Echu bundesligy fotbalový expert a bývalý reprezentant David Jarolím.
Čas načtení: 2025-03-27 15:58:00
ŽIVĚ: Krátký program mužů na MS v krasobruslení
Obhájí současný krasobruslařský král Ilja Malinin světový titul? Sesadit z trůnu se ho pokusí trojnásobný vicemistr světa Juma Kagijama. Mezi medailové adepty patří také reprezentant Kazachstánu Michail Šajdorov, který v únoru vyhrál mistrovství čtyř kontinentů. Český reprezentant Georgii Reshtenko cílí na první postup do volných jízd na MS. Svůj krátký program předvede v 17:24 SEČ. Přímý přenos vysílá ČT sport Plus.
Čas načtení: 2024-02-17 22:37:00
Lappi bude na závěr Švédské rallye hájit více než minutový náskok
Finský pilot Esapekka Lappi je na nejlepší cestě vyhrát Švédskou rallye. Před nedělní závěrečnou etapou vede jezdec týmu Hyundai s více než minutovým náskokem před Francouzem Adrienem Fourmauxem z Fordu, třetí Brit Elfyn Evans jako nejlepší reprezentant Toyoty ztrácí už téměř minutu a půl. Třiatřicetiletý Lappi má na dosah druhé vítězství v kariéře, to první slavil před sedmi lety v domácí Finské rallye ještě v barvách Toyoty.
Čas načtení: 2024-02-17 19:47:00
Knedla na druhé finále na MS nedosáhl, na znakařské padesátce byl dvanáctý
Plavec Miroslav Knedla na druhé finále na mistrovství světa v Dauhá nedosáhl. Osmnáctiletý český reprezentant, který obsadil sedmou příčku v závodě na 100 metrů znak, byl na poloviční distanci dvanáctý. V semifinále na šampionátu v Kataru výkonem 25,06 sekundy zaostal o 42 setin za svým českým rekordem.
Čas načtení: 2024-02-17 09:44:00
Překvapení v Sapporu, veterán Kasai bodoval. Koudelka potvrdil formu
Už včera ohromil Noriaki Kasai nejen své fanoušky, když proklouzl z kvalifikace do závodu Světového poháru v japonském Sapporu, dnes ráno ale ještě posunul snad všechny myslitelné skokanské hranice. Domácí legenda totiž předvedla v prvním kole skok natolik kvalitní, že stačil na postup do druhého kola. Nakonec skončil třicátý. Kasai si tak bodový zápis ve Světovém poháru připsal ve věku 51 let a osm měsíců. Bodoval i český reprezentant Roman Koudelka, který se probojoval do elitní patnáctky.
Čas načtení: 2024-02-16 18:51:00
Naváže Koudelka na úspěšný Willingen? Soupeřem bude i legendární Kasai
Světový pohár skokanů na lyžích pokračuje tento víkend v japonském Sapporu. Po závodech v americkém Lake Placid bude mít zásluhou Romana Koudelky ve startovní listině opět zastoupení i Česká republika. Zkušený čtyřiatřicetiletý reprezentant bude chtít po krátké pauze, kterou využil k tréninku a regeneraci, navázat na své poslední vystoupení v německém Willingenu, kde poprvé v sezoně pronikl do nejlepší desítky, když obsadil deváté místo.
Čas načtení: 2024-02-18 10:09:46
Chtěl jsem dát gól. Volil jsem však špatné rozhodnutí, kál se Novák
Špatný vstup do jara má za sebou olomoucká Sigma. U porážky v Liberci (2:0) zkušený zadák Filip Novák kvůli zranění nebyl. Do duelu 21. kola s Hradcem Králové už nastoupil, netradičně na postu levého obránce. K výhře Hanákům však ani on nepomohl, byť ho trenér Václav Jílek označil za nejnebezpečnějšího hráče svého týmu. Bývalý reprezentant tak musel spolknout bezgólovou remízu.
Čas načtení: 2024-02-17 22:46:09
Lappi bude na závěr Švédské rallye hájit více než minutový náskok
Finský pilot Esapekka Lappi je na nejlepší cestě vyhrát Švédskou rallye. Před nedělní závěrečnou etapou vede jezdec týmu Hyundai s více než minutovým náskokem před Francouzem Adrienem Fourmauxem z Fordu, třetí Brit Elfyn Evans jako nejlepší reprezentant Toyoty ztrácí už téměř minutu a půl. Třiatřicetiletý Lappi má na dosah druhé vítězství v kariéře, to první slavil před sedmi lety v domácí Finské rallye ještě v barvách Toyoty.
Čas načtení: 2024-02-17 08:38:00
Knedla na druhé finále MS nedosáhl, na znakařské padesátce byl dvanáctý
Dauhá - Plavec Miroslav Knedla na druhé finále na mistrovství světa v Dauhá nedosáhl. Osmnáctiletý český reprezentant, který obsadil sedmou příčku v závodě na 100 metrů znak, byl na poloviční distanci...
Čas načtení: 2024-02-17 13:00:00
Muselo přijít. Hřebejk a Dominik Hašek k Navalnému: „Putina bude pronásledovat jeho duch.“
Bývalý hokejový reprezentant Dominik Hašek a filmový režisér Jan Hřebejk se na síti X vyjádřili k úmrtí ruského opozičníka Alexeje Navalného, z níž viní ruského prezidenta Vladimira Putina. Zazněl odkaz na Mezinárodní trestní tribunál v Haagu.
Čas načtení: 2024-02-15 22:33:00
Rovanperä vstoupil do Švédské rallye výhrou v úvodní zkoušce
Úvodní rychlostní zkoušku na Švédské rallye vyhrál úřadující mistr světa Kalle Rovanperä. Finský jezdec, který se v letošním šampionátu zúčastní jen vybraných soutěží, zvládl zhruba pětikilometrový test o 1,4 sekundy rychleji než týmový kolega z Toyoty Takamoto Kacuta. Třetí byl další reprezentant japonské automobilky Elfyn Evans, jenž za vítězem zaostal o dvě sekundy.
Čas načtení: 2014-04-17 16:43:00
Maslák je nejlepším evropským atletem března
Praha - Halový mistr světa v běhu na 400 metrů Pavel Maslák byl vyhlášen nejlepším evropským atletem uplynulého měsíce. V pravidelné anketě Evropské atletické asociace (EAA) vylepšil Maslák druhé místo z února. Na počátku března v Sopotech posunul třiadvacetiletý reprezentant český rekord na 45,24 sekundy, v historických evropských halových tabulkách je s tímto časem druhý.
Čas načtení: 2022-03-23 05:15:41
Asymetria v prístupoch k obnove federácie
Pred 30 rokmi vrcholili politické rokovania o novej podobe štátoprávnych vzťahov medzi Slovenskou a Českou republikou. Do histórie vstúpili ako putovanie po hradoch a zámkoch. Začali ich politické reprezentácie, ktoré vzišli z prvých demokratických volieb v roku 1990. Na Slovensku to bola vláda Verejnosti proti násiliu (VPN), Kresťanskodemokratického hnutia (KDH) a Demokratickej strany (DS), v Česku Občianskeho fóra (OF). Tieto rokovania dostali časový limit dva roky do ďalších volieb. Bol výsledkom politickej dohody, že vzhľadom na revolučný prechod k politickému pluralizmu a očakávanú nestabilitu novovznikajúcich politických strán sa štvorročný volebný cyklus zavedie až po tomto prechodnom období. Dôkazom správnosti tohto predpokladu bolo štiepenie VPN, KDH i OF a vznik nových strán na ich pôdoryse. O tom, že vzťahy v ČSR sa budú musieť nanovo usporiadať, svedčili už diskusie o návrhu novej ústavy v rokoch 1988 – 1989. Tá verejná sa najmä v Literárnom týždenníku rozbehla v súvislosti s 20. výročím vzniku SR a ČR na základe federalizácie dovtedy unitárnej ČSSR. Viacerí jej účastníci požadovali, aby sa konečne prijali národné ústavy, ako to predpokladal ústavný zákon o čs. federácii. Pavol Kanis upozornil, že prestavba môže zanedlho odhaliť, že „viaceré dôsledne neriešené veci nie sú historicky nosné pre národ ako politický subjekt“, a konštatoval: „Právo na vlastný štát je prirodzeným právom národa.“ Vladimír Mináč povedal, že v dôsledku nevypracovania republikovej ústavy sa „vzďaľujeme slovenskej štátnosti“. Anton Hrnko napísal: „Slovenský národ má právo na vlastnú národnú štátnosť. Táto štátnosť ešte nie je dobudovaná." Jakeš a Indra boli proti V SNR sa 31. októbra 1989 prejavila bezprecedentným spôsobom nespokojnosť s koncepciou prijatia tzv. trojjedinej ústavy (federálna i slovenská a česká schválené spoločne vo Federálnom zhromaždení), ktorú pripravila komisia vedená ministrom bez kresla vlády ČSSR Mariánom Čalfom a ktorú presadzovalo Predsedníctvo ÚV KSČ. Generálny tajomník ÚV KSČ Miloš Jakeš a predseda Federálneho zhromaždenia Alois Indra republikové ústavy odmietali. Predsedníctvom ÚV KSČ neprešiel ani návrh na zmenu štátneho znaku, hoci nepredpokladal návrat k tradičnému trojvršiu s dvojitým apoštolským krížom. Časť poslancov SNR vyslovila otvorený nesúhlas s tzv. trojjedinou ústavou. Štyri z piatich výborov SNR sa postavili proti návrhu. Aj napriek tomu, že predseda SNR Viliam Šalgovič a Čalfa hrozili odbojným poslancom straníckymi trestami, pri konečnom hlasovaní sa za návrh vyslovilo 118 poslancov, šesť sa zdržalo a sedem bolo proti. So skaličenou podobou federácie však bola spokojná nielen vládnuca normalizačná politická garnitúra. Spokojný bol aj opozičný disent, ktorý tiež jednoznačne nadraďoval federálnu ústavu nad republikové, respektive vypracovanie republikových ústav ani nepožadoval. Jedinou výnimkou bol Ján Čarnogurský. Asymetria v prístupe k riešeniu štátoprávnych otázok v Čechách a na Slovensku teda bola prítomná ešte pred novembrom 1989. Signálom, že centralistická podoba federácie je neživotná, bol už vznik politických strán. V Prahe sa sformovalo OF a v Bratislave VPN a medzi týmito revolučnými hnutiami neboli vzťahy nadriadenosti a podriadenosti, ale neformálnej komunikácie. Na svojom mimoriadnom zjazde v decembri 1989 KSS odmietla byť naďalej oblastnou organizáciou KSČ. To viedlo k vzniku Federácie KSČM – KSS-SDĽ a po jednoznačnom prihlásení sa SDĽ k Socialistickej internacionále až k úplnému osamostatneniu sa ideologicky odlišných strán. KDH sa dohodlo s ČSL (Čs. strana lidová), že nebudú pôsobiť v druhej republike. Sociálni demokrati si založili vlastnú stranu – Sociálnodemokratickú stranu Slovenska a odmietli byť súčasťou jednotnej Československej strany sociálnodemokratickej (ČSSD). České politické strany, ktoré sa usilovali v súlade s tradíciou prvej ČSR pôsobiť aj na Slovensku, neuspeli. DS, najväčšia protikomunistická sila na Slovensku do roku 1948, zase nebola schopná preniknúť do Čiech. V demokratických podmienkach sa spomínaná asymetria v prístupoch k spoločnému štátu iba naplno prejavila. Pritom sa na ospravedlnenie ignorovania potreby urýchlene zavŕšiť budovanie slovenskej i českej štátnosti prijatím národných ústav a rekonštruovať federáciu na autentickú opäť argumentovalo ako v roku 1968 – protidemokratickým heslom „najprv demokratizácia, potom federalizácia“. Slovenská politika so širokou podporou verejnosti na rozdiel od českej dobudovanie slovenskej štátnosti prijatím národných ústav a štátnych symbolov ako základu nápravy federácie vzala vážne. Už 1. marca 1990 SNR pod predsedníctvom Rudolfa Schustera schválila zákon 51/1990 Zb. O používaní štátneho znaku, štátnej vlajky, štátnej pečate a hymny. Následne SNR zriadila tzv. Plankovu komisiu pre prípravu Ústavy SR (predsedom bol prof. Karol Plank). Postupne vzniklo až deväť variantov ústavy od rôznych autorov, ale ani jeden z nich nemal šancu prejsť slovenským parlamentom. Asymetrické videnie problému v Česku O nič podobné v Českej národnej rade nebol záujem. Aj napriek tomu, že Václav Havel hneď v prvom pozdrave po 17. novembri prehratom z magnetofónovej pásky Slovákom demonštrujúcim na námestí SNP v Bratislave odkázal, že federáciu treba prebudovať na autentickú. O rozdieloch vo vnímaní federácie hneď po revolúcii Petr Pithart povedal: „Akási federácia tu, málo platné, bola. Avšak neautentická, kulisovitá, ,nefunkčnáʻ (Václav Havel). Na tom jedinom sa azda zhodli všetci. Čechom to neprekážalo, Slovákom veľmi.“ Český historik Jan Rychlík o príčinách odlišného prístupu k štátoprávnej otázke napísal: „V českom chápaní bolo Československo vlastne akýmsi českým štátom rozšíreným na východ. Preto Česi považovali za ideálny stav unitárny štát s jedinou vládou a jediným parlamentom. Vznik československej federácie v roku 1968 chápali Česi ako ústupok Slovákom, ako niečo z českého hľadiska zbytočné a nežiaduce.“ Podľa historika Dušana Kováča na českej strane sa Československo chápalo prevažne ako štát unitárny a českí občania bez problémov prijali aj novú, československú identitu. Na slovenskej strane prevažovalo chápanie štátu ako spojenia dvoch rozdielnych celkov. Historicky Slovensko nebolo súčasťou Českého kráľovstva, nepatrilo teda medzi krajiny pod českou korunou. Historicky i fakticky bolo toto chápanie opodstatnené a zodpovedalo realite. Tu pramenilo české nepochopenie pre hĺbku slovenských úsilí o ústavné zakotvenie slovenskej svojbytnosti a rovnoprávnosti s českým národom. Jednou z ilustrácií je, že v českých odborných kruhoch zapôsobilo ako bomba prvé číslo štvrťročníka Medzinárodné otázky, ktorého výkonným redaktorom bol Svetoslav Bombík. Už tým, že jeho titulok znel Slovensko-české vzťahy: minulosť, súčasnosť perspektívy. Vari prvýkrát sa v publicistike použilo opačné poradie národov tvoriacich spoločný štát. To vyprovokovalo seminár K aktuálnym otázkam česko-slovenských vzťahov začiatkom roku 1992 v pražskom Ústave medzinárodných vzťahov. Podľa svedectva Miroslava Mojžitu (v publikácii Kňažko-Demeš-Kňažko) minister medzinárodných vzťahov SR Pavol Demeš odmietol predsudky voči SR, ktoré sa v ČR objavovali, a zdôraznil, že čechoslovakizmus na Slovensku „v žiadnej podobe nerezonuje a vládne všeobecná vôľa proti tradične chápanej spoločnej štátnosti.“ V diskusii plnej dovtedy nevypovedaných faktov a argumentov Bombík na akési láskavé pochopenie českých partnerov pre emancipačné snahy slovenského národa, ktorý sa podľa nich oneskoril za podobným pohybom českého národa, zareagoval konštatovaním, že český národ dospel „na báze falošnej národnej identity, ktorou bol čechoslovakizmus, v rámci ktorého si české etnikum duchovne a politicky osvojilo celý česko-slovenský priestor. Slovensko však túto koncepciu neprijalo. Videné z Bratislavy to potom znamená, že nie Česi čakajú na dovŕšenie národnej sebarealizácie Slovenska, ale, naopak, Slováci čakajú, kým Česi svoju národnú identitu začnú politicky spájať s teritóriom Českej republiky, nie Česko-Slovenska. Pre Čechov táto skutočnosť znamená začať akoby odznova, stoja pred problémom predefinovať svoju národnú identitu, pretože pre nich je Česká republika viac-menej administratívnou záležitosťou. Takéto predefinovanie je nevyhnutné, ak chcú so Slovákmi budovať spoločný štát, ktorého rozhodnutia neustále vznikajú mechanizmom konsenzu medzi dvoma politicko-ekonomicky konštituovanými celkami.“ Koncepcia „dvojdomčeka“. Pithart, do volieb v roku 1992 predseda vlády ČR, poznal liek na odstránenie spomínanej asymetrie: „Usudzoval som a usudzujem, že riešenie, ktoré by z českej strany uľahčilo dohodu, spočívalo práve v tom, že Česi sa prihlásia najprv k svojej, českej štátnosti, nie teda rovno k federálnej, a že sa takto stanú pre Slovákov dôveryhodnými partnermi, s ktorými bude potom možné hľadať narovnanie vzájomných vzťahov, a to podstatnou rekonštrukciou federácie ‚zdola‘.“ Výsledkom jeho úvah bola koncepcia „dvojdomčeka“. Pithart bol však s týmto názorom na českej politickej scéne vo výraznej menšine. Dominantná časť politickej elity pokladala existenciu českých národných orgánov za nezmyslený, Slovákmi vynútený ústupok. Český premiér sa stal terčom ostrej kritiky, že ustupuje slovenským nacionalistom a separatistom apod. Anna Šabatová, ktorá analyzovala komentáre v piatich českých denníkoch, uvádza dobový neologizmus „pithartovskí vciťovatelia“, ktorým autor dokresľoval svoju nechuť k politikom, ktorí sa snažili o politiku rešpektujúcu slovenského partnera. Český premiér bol charakterizovaný ako „hlavný reprezentant českej politickej rozriedenosti, zmesi ‚vciťovania sa‘, bezzásadového ustupovania.“ Česká spoločnosť „predefinovania“ svojej identity nebola schopná. Spoliehala sa na svoju početnú prevahu oproti slovenskej a na svoju ekonomickú vyspelosť a z toho vyplývajúcu politickú silu. To je jedna z kľúčových príčin, prečo sa putovanie po hradoch a zámkoch skončilo v slepej uličke návrhu dohody z Milov, ktorý neriešil podstatu problému. Predsedníctvo SNR túto dohodu aj vďaka hlasu Milana Ftáčnika za SDĽ odmietlo 12. februára 1992 podporiť. Desať členov tohto orgánu bolo za, desať proti. Revolučné politické elity jednoducho neboli schopné dosiahnuť dohodu o novej podobe spoločného štátu. O štátoprávnom usporiadaní vzťahov medzi slovenským a českým národom tak mali rozhodnúť parlamentné voľby. Ľudácke štrapácie Po novembri 1989 sa rozbehli aj diskusie, na akých tradíciách má byť v nových medzinárodnopolitických i domácich pomeroch postavená SR. Kým v Česku bola jasná tendencia k návratu k prvej ČSR ako „zlatému veku“ českého národa a k oživovaniu masarykovskej nielen štátnej tradície, na Slovensko vtrhla téma vojnovej Slovenskej republiky. Na jednej strane sa totiž odblokovali všetky tabu a stereotypy, ktoré vyprodukoval účelový ideologický výklad najnovších dejín za komunistického režimu, a na druhej strane sa a priori nedôverovalo všetkej pofebruárovej historiografickej tvorbe. Najmä pričinením ľudáckej povojnovej emigrácie, ktorá dostala priestor prezentovať svoj historický naratív a mohla argumentovať, že ľudáci a katolíci sa stali obeťami komunizmu, do slovenského politického diškurzu prišli pokusy rehabilitovať, ba až glorifikovať prezidenta Jozefa Tisa a jeho režim. Ľudáci a neoľudáci sa prezentovali ako ľudia, ktorí vedia, čo je demokracia, a nepodľahli odnárodňovacím tlakom komunistického režimu. Došlo k akejsi negácii negácie. Po 40 rokoch monopolnej vlády KSČ vznikol priestor pre návrat agend ľudáckej politiky. Ľudáci a neoľudáci sa prezentovali ako ľudia, ktorí vedia, čo je demokracia, a nepodľahli odnárodňovacím tlakom komunistického režimu. S odvolávaním sa na „biele miesta v slovenských dejinách“ vykresľovali Tisa ako slovenského národovca, zakladateľa prvého samostatného slovenského štátu, bojovníka proti boľševizmu, organizátora blahobytu vo vojnových časoch; ako skvelého katolíckeho politika a zároveň morálneho a ušľachtilého kňaza, ako záchrancu desiatok tisíc slovenských Židov, ako obeť okolností ba dokonca ako martýra a svätca. Tiso sa začal používať ako symbol slovenskej zvrchovanosti a štátnosti. Začal sa budovať kult jeho osobnosti. Ľudácki historici za podpory významnej časti KDH, SNS i katolíckeho kléru sa netajili, že by radi presadiť nadväznosť ponovembrovej SR na tradíciu farskej republiky, ako tento štát nazval Dominik Tatarka. Bolo zrejmé, že katolícka hierarchia i kresťanskí demokrati sa nezriekli ľudáckeho odkazu. V Čechách sa to vnímalo ako úsilie o návrat slovenského národa ako takého k vojnovej Slovenskej republike a k Tisovmu odkazu, ako nový pokus „vraziť Čechom nôž do chrbta“, ako prejav nacionalizmu, xenofóbie a fašizmu. To bránilo racionálnej diskusii o rekonštrukcii zbyrokratizovanej a centralistickej federácie. Vytváralo to tiež negatívny obraz Slovenska v Európe. Jeden príklad uvádza ponovembrový minister zahraničných vecí ČSFR Jiří Dienstbier (Od snění k realitě). Pred parafovaním československo-nemeckej zmluvy sa predseda vlády SR Ján Čarnogurský a predseda SNR František Mikloško postavili proti formulácii o kontinuite ČSR od roku 1918. 16. septembra 1991 mu napísali, že sa cítia morálne zaviazaní upozorniť na existenciu Slovenskej republiky z rokov 1939 – 1945, ktorú zmienka v preambule popierala. Napriek ubezpečeniu v telefonickom rozhovore s ministrom, že KDH za zmluvu bude hlasovať, Čarnogurský poslal súkromný list nemeckému kancelárovi Helmutovi Kohlovi, že to s neuznaním kontinuity Československa myslí vážne. Mikloško zase tlmočil generálnemu konzulovi v Bratislave naliehavú prosbu nemeckému prezidentovi Richardovi von Weizsäckerovi, aby počas návštevy ČSFR nepristúpil na parafovanie zmluvy. Aj keď sa napokon toto ťažké diplomatické faux pas najvyšších predstaviteľov SR vyžehlilo, zmluva bola parafovaná a potom aj ratifikovaná, svedčí to o sile väzby reprezentácie KDH na Tisovu Slovenskú republiku. Ľudáckemu revizionizmu, ktorý vzbudzoval negatívne pocity doma, v Česku aj v Európe, bolo treba postaviť hrádzu. Zásadnú rolu mali profesionálni slovenskí historici. Museli zviesť zápas s mýtmi o Tisovi a slovenskom štáte, ktoré šírili ľudácki emigranti i niektorí domáci publicisti. Najmä Historický ústav SAV zohral obrovskú úlohu, osobitne čo sa týka zdokumentovania holokaustu na Slovensku, vyvrátenia a korekcie nepresností a ideologických stereotypov pri výklade vojnovej SR a vydávania dokumentov a pamätí z tohto obdobia. Verejná mienka na Slovensku sa napokon jednoznačne priklonila na stranu akademických historikov. Z politického hľadiska bolo mimoriadne dôležité, že po schválení prvej demokratickej ústavy SR sa 29. septembra na návrh poslancov SDĽ uzákonil deň vypuknutia SNP ako štátny sviatok. Demokratickú Slovenskú republiku, ktorej samostatnú štátnosť bolo treba dobudovať, postavila SNR na nespochybniteľnej slovenskej a zároveň európskej tradícii antifašistickej rezistencie. Autor je bývalý politik a diplomat. Text je přavzatý z webu Pravda.sk.
Čas načtení: 2020-11-17 18:13:57
Základní příjem v Ugandě: Jak podpořit zdravotnictví, vzdělávání, demokracii a ekonomiku
V některých státech už vlády uznaly, že určitá podoba základního příjmu by přinesla veliké ekonomické benefity pro obyvatelstvo a pro celou zemi. Takovým státem je například Uganda, země, která patří k nejchudším na světě. O nepodmíněném základním příjmu začala ugandská vláda uvažovat již v roce 2008, kdy spustila specifický sociální program, a nyní hledá jeho verzi, která by byla nejvhodnější a nejefektivnější. Začněme od začátku. V roce 2008 byla mladým lidem po malých skupinách (10–40 lidí) nabídnuta paušální částka 382 USD na to, aby se vyučili kvalifikovanému řemeslu. To je mělo vést k většímu výdělečnému potenciálu. Cílem nebylo zajistit rodinu či si usnadnit zajištění jídla, hlavním cílem bylo zvýšit produktivitu a zajistit lepší pracovní pozici, která by pracovníka natrvalo vymanila z chudoby. Polovina skupin osob, která se přihlásila, již v nějaké formě existovala, jednalo se například o zemědělská družstva či sportovní kluby. Každá musela sestavit písemný návrh, který byl prověřen vládními úředníky. Jelikož většina členů skupin nebyla gramotných, bylo jim nabídnuto poradenství, které jim písemnou žádost pomohlo sestavit. Po čtyřech letech trvání projektu byly výsledky povzbudivé, neboť řada lidí ve skupinách přeskupila své podniky, najímala pracovní sílu a zvyšovala obchodní aktiva a výdělky. Pro některé se jednalo o odpověď na otázku, jak pomoci mladým ambiciózním lidem z chudých oblastí změnit svůj život a vybudovat si pracovní pozici. Kontrola skupin po devíti letech ukázala, že jejich celkový příjem většinou nepřesahoval výdaje, posuzujeme-li výsledek pouze podle zisku podniků. Lidé si svá aktiva přestali z tohoto hlediska postupem času hlídat. Z dlouhodobého hlediska tedy neměla základní finanční dávka vliv na rozvoj podnikání. Řada z účastníků projektu si však pořídila chovná zvířata a zemědělské stroje, takže se jim investice určitě vyplatila z jiného hlediska. Program zároveň zaznamenal veliký ohlas, a proto na něj velmi rychle navázal projekt nepodmíněného základního příjmu. V roce 2017 byl v Ugandě spuštěn pilotní projekt nepodmíněného základního příjmu, který zahrnuje nejmenovanou vesnici sčítající 50 domácností. Základní příjem byl stanoven na zhruba 30 procent průměrného mzdy nízkopříjmových rodin ve výši 18,25 USD měsíčně pro dospělého a 9,13 USD pro děti. Tyto částky jsou vzhledem k místním podmínkám důležitou podporou. Organizátoři projektu zde zkoumají především dopady základního příjmu ve čtyřech rozměrech: 1) přístup ke zdravotní péči; 2) vzdělávání žen a dívek; 3) zapojování se do demokratických institucí; 4) místní ekonomický rozvoj. S tímto pilotním programem mají velké plány. Kromě sledování důsledků základního příjmu na vybranou komunitu plánují rozšíření projektu i do dalších lokalit v Ugandě, a proto vše detailně zaznamenávají. Snaha zavést nepodmíněný základní příjem v subsaharské Africe není ojedinělá. Připomeňme si například experimenty v Namibii, Jihoafrické republice nebo Keni, jíž jsem se v Literárních novinách už věnovala zde. V Ugandě se však o tento projekt snaží již dlouhodobě a nutno říci, že velmi usilovně. Jaký bude mít nepodmíněný základní příjem v této podobě účinek, ukáže čas. Nejedná se však jen o projekty v Africe. Od září 2020 začala roční informační a diskusní iniciativa občanů ve všech zemích Evropské unie. Některé země EU se základním příjmem už experimentují, například Nizozemsko, další země právě připravují jeho zavedení, například Irsko. Autorka je doktorandka na Univerzitě Karlově. Celoroční informační, diskusní a petiční iniciativa evropských občanů za nepodmíněný základní příjem byla zahájena 25. září 2020 ve všech zemích Evropské unie, včetně České republiky. Podobné aktivity nyní probíhají také v Norsku, Švýcarsku a dalších evropských zemích. Petici za zavedení nepodmíněného základního příjmu můžete podepsat zde: Podepsat ECI-UBI 2020 (European Citizens' Initiative – Universal Basic Income). Více o nepodmíněném základním příjmu se můžete dozvědět v článcích na webu Literarky.cz zde, zde, zde a zde. {loadmodule mod_tags_similar,Související}