Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-03-18 17:20:00

Ligový FÍKend: Kováč ulétl, Chorý ať se nediví. Horší kšiltovka, nebo tepláky?

Někdo si rád odpočine, další naopak láteří, že si FORTUNA:LIGA dává kvůli reprezentačním zápasům dva týdny pohov. Řekněme, že především pánové ze Sparty i Slavie patří do první skupiny, poslední týdny valili na plný plyn. Poslední kolo před pauzou bylo - vlastně jako vždy - výživné. Některé jeho obyčejné i neobyčejné události rozebírá pátý díl rubriky Ligový FÍKend.

Čas načtení: 2024-04-30 06:00:01

Všichni jsou první, jen vy jste poslední! Pamětník vzpomíná na hlášky soudruhů

Jako vysokoškolák musel Pavel Beneš absolvovat tzv. vojenskou přípravu při škole. Tenkrát na to každá vysoká škola měla tzv. Katedru vojenské přípravy. „Ta naše měla sídlo v Konviktské ulici. Od prvního ročníku do čtvrtého včetně jsme měli jednou týdně celý den vojnu. Většinou na učebně, občas na cvičáku v Motole či na Vypichu. Tenkrát tam byly holé pláně. V učebně do nás lili nějaké teorie, občas proložené zkazkami o hrdinnosti sovětské armády,“ vysvětloval pro Čtidoma.cz. Koně je třeba zapřahat hlavou ve směru jízdy Samozřejmě museli biflovat vojenské předměty, což dle slov pana Beneše každého k smrti nudilo. I když některé socialistické vojenské předpisy pobavily. Jako třeba nařízení, že koně je třeba zapřahat hlavou ve směru jízdy. Na to se nedá nic moc namítat. Služba vlasti za komunistů očima pamětníka: Ožralý velitel a buzerace mezi důstojníky Číst více „Na druhou stranu vidina, že po zdárném absolvování školy bude naše prezenční služba místo dvou let pouze půl roku, byl pádný důvod to všechno vydržet. Na cvičáku nás buzerovali tzv. pořadovou přípravou – v řad nastoupit, vpravo bok, vlevo bok, čelem vzad, pochodem v chod, zastavit stát, pozor, pohov, plížením, plazením vpřed, plyn – masky nasadit a podobné blbiny. Kabela s plynovou maskou byla naše samozřejmá výbava. Tu jsme museli nosit i na učebnu, stejně tak jako jakýsi zelený mundúr, který měl suplovat uniformu.“ Po stopách Rommelových vojsk Občas museli na zteč do kopce. O prázdninách mezi prvním a druhým a pak třetím a čtvrtým ročníkem strávili celý měsíc na vojenském cvičení. „To první se odehrálo na Slovensku, na cvičišti u Malacek, kde údajně cvičil Rommel svá tanková vojska v přípravě na Saharu. Ten rok, co jsme tam byli, byl teplotně mimořádný a tu Saharu nám to připomínalo. Ten měsíc měl pro nás být něco jako přijímač normální vojny. Když se tam dostavili a přidělili jim ubikace, první krok, kterým demonstrovali svou nadvládu (nadvládu armády nad civilem, který nechce být vojínem) bylo stříhání vlasů na krátko. „Do jisté míry by se to dalo označit za hanobení vzhledu. Vyhnutí ale nebylo. Měsíc byl vlastně věnován organizované buzeraci až na doraz. Byli jsme neustále v poklusu. Stále nějaké nástupy, v noci cvičné poplachy, plazení se po vyprahlých stráních, noční hlídky, služby v kuchyni (škrábání brambor), noční služby dozorčího útvaru, zrychlený přesun (10 kilometrů) apod. Bylo třeba pokořit a přepnout ty civily do odevzdání se vojenské mašinérii. Něco jako mleté maso, které pak můžete tvarovat, jak se vám zachce.“ Opozdilcem byl stále stejný voják Do dneška si pan Beneš pamatuje jednu hlášku z nočních poplachů. „Pro nástup při poplachu existovala časová norma, která musela být naplněna, aby to splnilo účel. Snad to bylo asi pět minut od probuzení do nástupu ve dvojstupu před budovou. Na schodech to býval pěkný mazec, když jsme ve chvatu skákali jeden přes druhého. Ke zraněním naštěstí nedošlo. Jednou se nám ty poplachy nějak nedařily a museli jsme je několikrát opakovat, tj. vrátit se na ubikaci, převléknout se do nočního úboru, zalehnout a za nějakou dobu znovu poplach. Opozdilcem byl tenkrát stále ten stejný voják. A když už to byl třetí poplach a opět dobíhal jako poslední, tak se na něj důstojník rozeřval: ‚Preboha, ako je to možné, všeci sú prví a vy jste stále poslední!‘ Trochu slovensky, trochu moravsky, kdoví odkud byl.“ Írán se na Ukrajině učí, od Rusů má i zbraně. Generál Šedivý vyřkl nepříjemnou prognózu Číst více Slováci si potřebovali něco kompenzovat Honili je tam svobodníci a desátníci od mazáků a navíc Slováci, kteří měli potřebu si kompenzovat mindrák a ty Čehúny nemilovali. „‚My vám tu vysokou z hlavy vyženem‘ a podobné hlášky byly téměř na denním pořádku. Na druhou stranu nám to vylepšilo fyzičku a otužilo nervy.“ Další cvičení, které se odehrálo o prázdninách za dva roky nato, už byl měsíc skutečné odborné přípravy. Paradoxní bylo, že na strojní fakultě vyčlenili část studentů na odbornost „technik pro rádio“, a to ještě u letců, přesto, že zbytek studentů měl odbornost tankista. „Další paradox byl, že jsme se na fakultě k té elektronice nikdy nedostali ani slovem a začali to do nás lít až ten měsíc soustředění. Celé se to odehrávalo ve vojenském prostoru Luštěnice – mezi Mladou Boleslaví a Nymburkem,“ dodal pro Čtidoma.cz pan Beneš. Máte také vzpomínky na službu v armádě? Napište nám na mail martin.chalupa@ctidoma.cz, váš příběh rádi zveřejníme. Pokud připojíte fotky, taktéž je k článku rádi přidáme. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Objev v mayském chrámu odhalil, jak civilizace skončila. Dnes se blížíme do stejného bodu.

Čas načtení: 2024-07-24 06:00:01

Služba socialistické vlasti: Koně je třeba zapřahat hlavou ve směru jízdy, radili soudruzi

Manýry „socialistického“ státu lezly kdekomu krkem. A pro spoustu mužů byly dva roky v zeleném naprosto zbytečnou ztrátou času. I když je pravda, že Pavel Beneš měl coby vysokoškolák alespoň nějaké výhody.  „Tzv. vojenskou přípravu jsem absolvoval při škole. Tenkrát na to dokonce každá vysoká škola měla katedru vojenské přípravy. Ta naše měla sídlo v Konviktské ulici. Od prvního ročníku do čtvrtého včetně jsme měli každý týden jeden celý den vojnu,“ vzpomínal pamětník. Služba socialistické vlasti: Po měsíci jsme viděli ženskou. Chudák, ta si s námi užila Číst více Dozvěděl jsem se hodně „zajímavého“ Většinou se vojensky „vzdělával“ na učebně, občas na „cvičáku“ v Motole či na Vypichu. Tenkrát tam byly holé pláně. „V učebně do nás lili nějaké teorie, občas proložené zkazkami o hrdinnosti sovětské armády. Při výuce balistiky a střeleb jsme se dokonce dozvěděli, že za velké vlastenecké vojny mohly při dělostřelbách dosahovat hodnoty sinu hodnot větších než jedna. To mě hodně pobavilo. Vedle toho jsme museli biflovat i vojenské předpisy.“ Pan Beneš si pamatuje, že každého ze třídy to k smrti nudilo a otravovalo. Někdy se ale přece jen objevila jiskřička zábavy. Třeba při přečtení předpisu, že „koně je třeba zapřahat hlavou ve směru jízdy“. Na druhou stranu vidina, že po zdárném absolvování školy bude prezenční služba místo dvou let pouze půl roku, byla pádný důvod to všechno vydržet. „Na cvičáku nás buzerovali tzv. pořadovou přípravou – v řad nastoupit, vpravo bok, vlevo bok, čelem vzad, pochodem v chod, zastavit stát, pozor, pohov, plížením, plazením vpřed, plyn – masky nasadit – a podobné blbiny. Kabela s plynovou maskou byla naše samozřejmá výbava. Museli jsme ji nosit i na učebnu, stejně tak jako jakýsi zelený mundúr, který měl suplovat uniformu. Občas jsme museli na zteč do kopce. Někdy pršelo, jindy svítilo sluníčko. Otrava jako hrom.“ Cvičil zde Erwin Rommel O prázdninách mezi prvním a druhým a pak třetím a čtvrtým ročníkem musel pan Beneš a jeho spolužáci strávit celý měsíc na vojenském cvičení. „To první se odehrálo na Slovensku, na cvičišti u Malacek, kde údajně cvičil Erwin Rommel svá tanková vojska v přípravě na Saharu. Ten rok, co jsme tam byli, byl teplotně mimořádný a tu Saharu nám to připomínalo.“ Bůh si vybral Trumpa a ten míří do Bílého domu. Evropu a Ukrajinu čekají těžké časy, říká generál Šedivý Číst více Tento měsíc měl být něco jako přijímač normální vojny. „Když jsme se tam dostavili a přidělili nám ubikace, tak první krok, kterým demonstrovali svou nadvládu (nadvládu armády nad civilem, který nechce být vojínem), bylo stříhání vlasů na krátko. Do jisté míry by se to dalo označit za hanobení vzhledu. Vyhnutí ale nebylo.“ Všechen čas byl dle pamětníka vlastně věnován organizované buzeraci až na doraz. Byli neustále v poklusu. „Stále nějaké nástupy, v noci cvičné poplachy, plazení se po vyprahlých stráních, noční hlídky, služby v kuchyni (škrábání brambor), noční služby dozorčího útvaru, zrychlený přesun 10 kilometrů apod. Bylo třeba pokořit a přepnout ty civily do odevzdání se vojenské mašinérii. Něco jako mleté maso, které pak můžete tvarovat, jak se vám zachce,“ doplnil pro Čtidoma.cz Pavel Beneš. Zajímá vás, jak jeho vojenská služba vlasti pokračovala? Čtěte už příští týden, opět ve středu. Máte také vzpomínky na službu v armádě? Napište nám na mail martin.chalupa@ctidoma.cz, váš příběh rádi zveřejníme včetně případného fotografického materiálu. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Pět českých vojáků padlo při obraně letiště Bagrám, to nakonec skončilo v rukách Tálibánu.

Čas načtení: 2024-10-31 07:15:34

ANTOŠOVA BŘITVA: Smekám před Radimem Rulíkem

Extraliga mistrů světa si za chvíli dá na pár dní pohov a budeme se koukat na reprezentaci, která se představí poprvé od zlatého pražského šampionátu. Radim Rulík už oznámil na turnaj Karjala nominaci, která mi přišla rozumná.

Čas načtení: 2024-11-08 10:00:00

Škatulka komerční holky? Snad se mi ji daří bořit, říká Eva Burešová

Meraki a Beetlejuice. Nové album a muzikál. Okolo toho se teď nejvíc točí profesní život Evy Burešové. Na nějakou dobu si teď dává pohov od televizního natáčení a už příští rok v březnu zamíří s velkým sólovým koncertem do Fóra Karlín. V rozhovoru mluví o vnímání úspěchu, hledání vlastní cesty i škatulkách v našich hlavách.

Čas načtení: 2025-01-12 15:30:17

Žhavá mamka a bohyně krásy, slintají fanoušci: Simona Krainová je kost i po cvičení

Simona Krainová je známá tím, že o sebe a své tělo pravidelně pečuje. Koncem roku si ovšem musela dát na nějakou dobu pohov kvůli zdravotním komplikacím, které už blíže nespecifikovala.

Čas načtení: 2025-02-06 04:50:00

Které Čechy sledovat ve Švédsku: moderní bek i sparťan, co hraje o MS

Jádro národního týmu dostalo pohov, kouč Radim Rulík je zvědavý na další zajímavé hráče a na to, jak se popasují se silnější konkurencí, než na kterou narážejí ve své lize. Ať už jde o českou soutěž či jinou evropskou. Deník Sport a web iSport.cz vybírá pět hokejistů, k nimž vedle stěžejního úkolu týmově obstát na Švédských hrách náleží i další zadání - ukázat se. Třetí turnaj reprezentační sezony startuje pro Čechy ve čtvrtek v 19 hodin ve Stockholmu v opraveném chrámu Globenu (Avicii Arena) v duelu se Švédy.

Čas načtení: 2025-02-09 20:53:00

Českou armádu čeká změna. Vojenský povel se bude provádět úplně jinak

Příslušníky české armády čeká velká změna. Na rozkaz "pohov" už vojáci nebudou muset stát rozkročmo s rukama za zády, ale jen pokrčí nohu. Armáda se tak vrací k původní verzi, kterou znají i ti, kteří museli povinně na vojnu. Je to prý praktičtější a zdravější.

Čas načtení: 2025-03-02 05:50:00

Pohov se po desítkách let mění. Vojáci ale novinku kritizují

Vojáky čeká po desítkách let změna v provedení povelu „pohov“. Nyní již nebudou stát rozkročmo s  rukama za zády, ale pouze pokrčí nohu. Armáda dokonce pro ně připravila instruktážní materiály a novinkou se pochlubila na sociálních sítích. Vojáci ovšem nereagují příliš nadšeně a poukazují na jiné problémy, které je trápí. Například výstroj.

Čas načtení: 2025-04-10 14:10:00

Návrat po dvou letech. Kouč Bílek jde zase do akce, po Suchopárkovi převezme lvíčata

Dva roky pauzy se pomalu chýlí ke konci. Fotbalový trenér Michal Bílek (59) chystá na návrat do práce. Právě on se stane nástupcem Jana Suchopárka (55) u reprezentace U21. „Je to domluvené,“ uvedlo několik zdrojů deníku Sport a webu iSport. Samotný Bílek, jenž si po odchodu z Plzně dával od trénování pohov, se k tématu zatím vyjádřit nechce. Do funkce nastoupí po červnovém EURO na Slovensku.

Čas načtení: 2025-04-19 05:50:00

Česká armáda zase mění zažitý »pohov«: Návrat k tradicím v nevhodnou dobu?!

Po více než dvou dekádách, kdy si jednotlivé složky armády dávaly pohov různým způsobem, došlo ke změně. Nově se vojáci nerozkročují, jen pokrčí jednu nohu. Zatímco armáda si změnu chválí, reakce na sociálních sítích už tak jednoznačné nejsou.