Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2009-08-09 13:00:00

Gracioso 2.0 od Acoustic Preference: Reproduktory kvalitního zvuku i krásy

Hudba je neoddělitelnou součástí našeho života. Provází nás při všech důležitých ceremoniích a poskytuje nám radost, relaxaci i poučení. Této skutečnosti si je vědoma i malá rodinná společnost Acoustic Preference ze slovinského Mariboru, jež právě uvedla na trh svůj nejnovější výtvor, soustavu repro ...

Čas načtení: 2012-01-30 00:00:00

Sava Adapto slibuje skvělý výkon po celý rok

Světoví výrobci angažující se v gumárenském průmyslu nabízí kromě zimních a letních pneumatik i celoroční. Nejinak je tomu v případě slovinského výrobce Sava. Nabízí pneumatiku Adapto. Tato pneumatika se prý přizpůsobí klimatickým změnám a je řešením pro ty, kteří nechtějí kupovat zimní a letní sadu ...

Čas načtení: 2021-04-14 13:42:48

Kverulant podal žalobu proti zavření Pražského hradu Zemanem

Počátkem října loňského roku prezident Zeman zcela uzavřel Pražský hrad. Totální zákaz vstupu platí doposud. Podle Kverulanta je Zemanův postup ukázkou arogantního a papalášského chování. Hrad v historii zavřeli jen němečtí okupanti. Proto Kverulant.org v půlce března 2021 vyzval Miloše Zemana dopisem, aby vrátil Pražský hrad veřejnosti, zpřístupnil jej, zrušil ponižující kontroly a odvolal vojáky s útočnými puškami. To se nestalo, a tak se Kverulant o otevření začal soudit. Vyvěšení červených trenýrek na Pražském hradě v září 2015 mělo prezidentovi připomenout jeho buranské chování. V reakci na to Zeman v roce 2016 zneužil zpráv o teroristických útocích v Evropě a uzavřel Hrad svobodnému pohybu a zavedl na něm plošné policejní kontroly. Ty vedly k tomu, že Zeman pro případné skutečné teroristy vytvořil snadný terč v podobě dlouhých front na Hradčanském náměstí. Ani když se bezpečnostní situace uklidnila, Zeman od ponižujících osobních prohlídek všech neupustil. Naopak, k policistům přibyli ještě vojáci s útočnými puškami, aby vzbuzovali dojem, že naše země je v ohrožení. V takovém státě se vrchnosti totiž lépe vládne. V jarní první epidemické vlně Hrad zavřel zcela na více než dva měsíce a zákaz vstupu zopakoval 9. října 2020. Tento zákaz platí doposud a stejně jako „za Němců“ kdo má speciální kartičku od velitelství“, projít může. Historie Karel IV. se zde snažil vytvořit nové kulturní centrum Evropy, císař Rudolf II. směle pokračoval v této tradici, první prezident Československa T. G. Masaryk povolal slovinského architekta Jože Plečnika, aby elegantně dotvořil nádheru pnoucí se nad Prahou.  Komunistický režim si nejdůležitější památky nevážil tolik jako rozkazů z Moskvy, takže prezidenta Václava Havla čekalo hodně práce, aby se napáchané škody daly do pořádku. Překvapivě i Václav Klaus přispěl několika prvky, které alespoň decentně navazovaly na tradici, že Pražský hrad je výkladní skříň české kultury. Současný prezident Miloš Zeman si však hrad uzmul pro sebe a svoje vazaly, aby si zde vytvářeli soukromé oslavy narozenin, a jediné, co na Hradě vybudoval, jsou jarmareční dřevěné přístřešky, aby na policisty provádějící „filcung“ nepršelo. Areál Pražského hradu byl otevřen ve dne i v noci prakticky od nepaměti. Je jen těžko přestavitelné, že by katedrála svatého Víta byla v uzavřeném prostoru, který slouží výhradně potřebám panovníka či prezidenta. Vedle katedrály stojí i restaurace Vikárka, která zde fungovala několik staletí a měla otevřeno do pozdních hodin. V nižších částech Pražského hradu, například ve Zlaté uličce, se i běžně bydlelo. V oblasti byly krámy a obchody (dnes by se řeklo provozovny s prodejem zboží) a celý prostor sloužil k obvyklému pohybu lidí bez omezení. Pouze v případě německé okupace v roce 1939 byl Pražský hrad obsazen německými vojsky, která zabránila volnému průchodu osob Pražským hradem: „I. nádvoří němečtí vojáci uzavřeli strážemi, takže příchod na hrad byl se strany Hradčan možný jen IV. nádvořím (Průchod I. nádvořím byl uvolněn ve druhé polovině dubna 1939.). Na požádání umožnili však p. kardinálovi průjezd Matyášovou bránou ve dnech velikonočních svátků. Třetí nádvoří uzavřeli strážemi u podjezdu k chrámu sv. Víta a pod chodbou do oratoře. Projíti směl jen ten, kdo se mohl vykázati legitimací, kterou vydalo velitelství 3. sboru. Takové legitimace obdrželi všichni zaměstnanci kanceláře presidentovy. Kontrola dála se liberálně a při vchodu pod balkonem na III. nádvoří vůbec ne,“ píše Pavel Zeman v publikaci Paměť a dějiny. Podle vzpomínek pamětníků byl po válce Hrad otevřen ve dne v noci až do prezidentství Václava Klause. I ten však omezil volný pohyb občanů jen málo. Hrad byl v letní sezóně zpřístupněn veřejnosti od 5:00 do 24:00 hod a v zimním režimu od 6:00 do 23:00. Žaloba Podle Kverulanta nemá zavření Hradu oporu v zákoně. Lidé okolo prezidenta zřejmě zneužili toho, že areál Hradu je deklarován jako soukromě spravovaný dvůr, kam si někoho můžou pustit a někoho jiného nikoliv. Čili že je to něco jako vnitroblok. Proto Kverulant oznámil Pražskému magistrátu svolání velmi malého veřejného shromáždění na náměstí U svatého Jiří uvnitř areálu Pražského hradu. Což je prostranství s Carratiho kašnou mezi svatovítskou katedrálou, Novým proboštstvím, svatojiřskou bazilikou a Starým královským palácem. Cílem shromáždění je vyjádření nesouhlasu s uzavřením oblasti Pražského hradu svolané u příležitosti mezinárodního dne památek a sídel a doba konání je naplánována na 18. dubna 2021, od 12:00 do 14:00. Podle Kverulantova názoru je toto náměstí veřejným prostranstvím, pak mělo být automaticky povoleno. Nebylo. Magistrát Kverulantovi odpověděl, že „shromáždění se má konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství“. Podle magistrátu je to náměstí U svatého Jiří jen jakýmsi privátním dvorečkem prezidenta, a tak k ohlášce shromáždění od Kverulanta požaduje doložení písemného souhlas vlastníka. Kverulant tento souhlas ze zřejmých důvodů nedoložil. Magistrát celou věc usnesením z 29. března 2021 odložil, jinými slovy, shromáždění nepovolil. Proti tomu se Kverulant vzápětí odvolal na ministerstvo vnitra. Nijak překvapivě se Hamáčkovo ministerstvo se přiklonilo k magistrátnímu výkladu, že Pražský hrad je jen jakými privátním dvorkem Zemana jeho kamarily. Kverulant rozhodnutí vnitra napadl 13 dubna správní žalobou. Kverulant chce věřit, že soud dospěje k závěru, že areál Pražského hrdu je fakticky veřejné prostranství a v právním státě jej nelze ho jen tak zavřít. Jinými slovy, pokud Kverulant vyhraje, měl by se Hrad vrátit občanům. Dílčí vítězství Kverulant již zaznamenal dílčí vítězství. Zeman otevřel část zahrad. Nicméně otevření Jeleního příkopu, Královské a Jižní zahrady od 2. dubna 2021 v době od 10:00 do 17:00 nelze považovat za otevření Pražského hradu. Stále platí, že Zeman znepřístupnil veřejnosti prakticky celou městskou čtvrť, a to jenom proto, aby ukázal svou moc. Zavřel nám, občanům republiky, místo bytostně spojené s naší státností a s našimi křesťanskými kořeny. S tím se nelze smířit.   Autor je ředitel a zakladatel obecně prospěšné společnosti Kverulant.org. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2021-03-30 19:18:34

Kverulantův boj proti Zemanovi pokračuje: Otevření Jeleního příkopu není otevření pražského Hradu

Počátkem října loňského roku prezident Zeman zcela uzavřel Pražský hrad. Totální zákaz vstupu platí doposud. Přitom nákaza covidem v areálu Pražského hradu určitě nehrozí víc než kdekoli jinde v ČR. Podle Kverulanta je Zemanův postup ukázkou arogantního a papalášského chování. Proto Kverulant.org nedávno vyzval Miloše Zemana dopisem, aby vrátil Pražský hrad veřejnosti, zpřístupnil jej, zrušil ponižující kontroly a odvolal vojáky s útočnými puškami. Hrad oznámil, že od 2. dubna otevře zahrady, Jelení příkop a zruší plošné kontroly. Kverulant to považuje za svůj úspěch, ale trvá na zpřístupnění celého areálu a bude se o jeho otevření soudit.  Vyvěšení červených trenýrek na Pražském hradě v září 2015 mělo prezidentovi připomenout jeho buranské chování. V reakci na to Zeman v roce 2016 zneužil zpráv o teroristických útocích v Evropě a uzavřel Hrad svobodnému pohybu a zavedl na něm plošné policejní kontroly. Ty vedly k tomu, že Zeman pro případné skutečné teroristy vytvořil snadný terč v podobě dlouhých front na Hradčanském náměstí. Ani když se bezpečnostní situace uklidnila, Zeman od ponižujících osobních prohlídek všech neupustil. Naopak, k policistům přibyli ještě vojáci s útočnými puškami, aby vzbuzovali dojem, že naše země je v ohrožení. V takovém státě se vrchnosti totiž lépe vládne. V jarní první epidemické vlně Hrad zavřel zcela na více než dva měsíce a zákaz vstupu zopakoval 9. října 2020. Tento zákaz platí doposud. Karel IV. se zde snažil vytvořit nové kulturní centrum Evropy, císař Rudolf II. směle pokračoval v této tradici, první prezident Československa T. G. Masaryk povolal slovinského architekta Jože Plečnika, aby elegantně dotvořil nádheru pnoucí se nad Prahou. Komunistický režim si nejdůležitější památky nevážil tolik jako rozkazů z Moskvy, takže prezidenta Václava Havla čekalo hodně práce, aby se napáchané škody daly do pořádku. Překvapivě i Václav Klaus přispěl několika prvky, které alespoň decentně navazovaly na tradici, že Pražský hrad je výkladní skříň české kultury. Současný prezident Miloš Zeman si však hrad uzmul pro sebe a svoje vazaly, aby si zde vytvářeli soukromé oslavy narozenin, a jediné, co na Hradě vybudoval, jsou jarmareční dřevěné přístřešky, aby na policisty provádějící „filcung“ nepršelo. Podle Kverulanta nemá zavření Hradu oporu v zákoně.  Lidé okolo prezidenta zřejmě zneužili toho, že areál Hradu je deklarován jako soukromě spravovaný dvůr, kam si někoho můžou pustit a někoho jiného nikoliv. Čili že je to něco jako vnitroblok. Proto Kverulant oznámil Pražskému magistrátu svolání velmi malého veřejného shromáždění na náměstí U svatého Jiří  uvnitř areálu Pražského hradu. Což je prostranství s Carratiho kašnou mezi svatovítskou katedrálou, Novým proboštstvím, svatojiřskou bazilikou a Starým královským palácem. Cílem shromáždění je vyjádření nesouhlasu s uzavřením oblasti Pražského hradu svolané u příležitosti mezinárodního dne památek a sídel a doba konání je naplánována na 18. dubna 2021, od 12:00 do 14:00 Podle Kverulantova názoru je toto náměstí veřejným prostranstvím, pak mělo být automaticky povoleno. Nebylo. Magistrát Kverulantovi odpověděl, že „shromáždění se má konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství“. Podle magistrátu je to náměstní U svatého Jiří jen jakýmsi privátním dvorečkem prezidenta, a tak k ohlášce shromáždění od Kverulanta požaduje doložení písemného souhlas vlastníka. Kverulant tento souhlas ze zřejmých důvodů nedoložil. Magistrát tudíž celou věc dnes odloží, jinými slovy, shromáždění nepovolil. Proti tomu se Kverulant v úterý 30. března odvolal na ministerstvo vnitra. Hamáčkovo ministerstvo musí ve věci rozhodnout do tří pracovních dnů. Pokud se přikloní k magistrátnímu výkladu, že Pražský hrad je jen jakými privátním dvorkem Zemana jeho svity, napadne Kverulant rozhodnutí vnitra správní žalobou. Soud, který by pak zkoumal zákonnost zmíněného odložení, může dospět k závěru, že fakticky jde o veřejné prostranství, tudíž bylo rozhodnutí o odložení nezákonné.  Soudní verdikt tak může posloužit nejen při zpochybnění covidové uzávěry, ale i předchozích bezpečnostních prohlídek. Pokud by soud deklaroval, že jde skutečně o veřejné prostranství, měl by tam být občanům umožněn svobodný pohyb a pobyt. Otevření Jeleního příkopu, Královské a Jižní zahrady od 2. dubna v době od 10:00 do 17:00 nelze považovat za otevření Pražského hradu. Stále platí, že Zeman znepřístupnil veřejnosti prakticky celou městskou čtvrť, a to jenom proto, aby ukázal svou moc. Zavřel nám, občanům republiky, místo bytostně spojené s naší státností a s našimi křesťanskými kořeny. S tím se nelze smířit.   Autor je ředitel a zakladatel obecně prospěšné společnosti Kverulant.org. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2021-03-15 11:55:35

Kverulant vyzval prezidenta Zemana k otevření pražského Hradu

Počátkem října loňského roku prezident Zeman zcela uzavřel Pražský hrad. Totální zákaz vstupu platí doposud. Přitom nákaza covidem v areálu Pražského hradu určitě nehrozí víc než kdekoli jinde v ČR. Podle Kverulanta je Zemanův postup ukázkou arogantního a papalášského chování. Proto Kverulant.org 15. března Miloše Zemana dopisem vyzval, aby vrátil Pražský hrad veřejnosti, zpřístupnil jej, zrušil ponižující kontroly a odvolal vojáky s útočnými puškami. Pokud Miloš Zeman Hrad neotevře, bude se Kverulant o jeho otevření soudit.  Vyvěšení červených trenýrek na Pražském hradě v září 2015 mělo prezidentovi připomenout jeho chování. V reakci na to Zeman v roce 2016 zneužil zpráv o teroristických útocích v Evropě a uzavřel Hrad svobodnému pohybu a zavedl na něm plošné policejní kontroly. Ty vedly k tomu, že Zeman pro případné skutečné teroristy vytvořil snadný terč v podobě dlouhých front na Hradčanském náměstí. Ani když se bezpečnostní situace uklidnila, Zeman od ponižujících osobních prohlídek všech neupustil. Naopak, k policistům přibyli ještě vojáci s útočnými puškami, aby vzbuzovali dojem, že naše země je v ohrožení. V takovém státě se vrchnosti totiž lépe vládne. V jarní první epidemické vlně Hrad zavřel zcela na více než dva měsíce a zákaz vstupu zopakoval 9. října 2020. Tento zákaz platí doposud. Karel IV. se zde snažil vytvořit nové kulturní centrum Evropy, císař Rudolf II. směle pokračoval v této tradici, první prezident Československa T. G. Masaryk povolal slovinského architekta Jože Plečnika, aby elegantně dotvořil nádheru pnoucí se nad Prahou.  Komunistický režim si nejdůležitější památky nevážil tolik jako rozkazů z Moskvy, takže prezidenta Václava Havla čekalo hodně práce, aby se napáchané škody daly do pořádku. Překvapivě i Václav Klaus přispěl několika prvky, které alespoň decentně navazovaly na tradici, že Pražský hrad je výkladní skříň české kultury. Současný prezident Miloš Zeman si však hrad uzmul pro sebe a svoje vazaly, aby si zde vytvářeli soukromé oslavy narozenin, a jediné, co na Hradě vybudoval, jsou jarmareční dřevěné přístřešky, aby na policisty provádějící „filcung“ nepršelo. Podle Kverulanta nemá zavření Hradu oporu v zákoně. Lidé okolo prezidenta zřejmě zneužili toho, že areál Hradu je deklarován jako soukromě spravovaný dvůr, kam si někoho můžou pustit a někoho jiného nikoliv. Čili že je to něco jako vnitroblok. Proto Kverulant oznámil Pražskému magistrátu svolání velmi malého veřejného shromáždění na náměstí U svatého Jiří uvnitř areálu Pražského hradu. Což je prostranství s Carratiho kašnou mezi svatovítskou katedrálou, Novým proboštstvím, svatojiřskou bazilikou a Starým královským palácem. Pokud je toto náměstí veřejným prostranstvím, pak bude muset být povoleno. Pokud je toto náměstní jen jakýmsi privátním dvorečkem prezidenta, bude magistrát k ohlášce shromáždění na neveřejném pozemku požadovat doložení písemného souhlas vlastníka, což v tomto případě asi nepůjde. Magistrát tudíž celou věc odloží. Proti tomu se lze odvolat na ministerstvo vnitra a následné rozhodnutí napadnout správní žalobou. Soud, který by pak zkoumal zákonnost zmíněného odložení, může dospět k závěru, že fakticky jde o veřejné prostranství, tudíž bylo rozhodnutí o odložení nezákonné. Soudní verdikt tak může posloužit nejen při zpochybnění covidové uzávěry, ale i předchozích bezpečnostních prohlídek. Pokud by soud deklaroval, že jde skutečně o veřejné prostranství, měl by tam být občanům umožněn svobodný pohyb a pobyt. Zeman znepřístupnil veřejnosti prakticky celou městskou čtvrť, a to jenom proto, aby ukázal svou moc. Zavřel nám, občanům republiky, místo bytostně spojené s naší státností a s našimi křesťanskými kořeny. S tím se nelze smířit.   Autor je ředitel a zakladatel obecně prospěšné společnosti Kverulant.org. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-23 07:00:44

Církev rozšíří vyšetřování vlivného kněze, který radil i papežům. Desítky žen ho viní ze sexuálního zneužívání

Katolická církev rozšiřuje vyšetřování slovinského kněze Marka Rupnika. Dříve respektovaný duchovní a vlivný umělec, který utvářel moderní výtvarný styl katolické církve ve službách papežů, je obviňován ze sexuálního zneužívání a duševního nátlaku. Stálo ho to už členství v jezuitském řádu i postavení ve Vatikánu. Přitom ale nadále pracuje ve Slovinsku jako kněz.

Čas načtení: 2024-03-04 16:12:00

VIDEO: Na jihu Moravy je nejstarší vinná réva na světě, nově ozdobí zeď zámku

/FOTOGALERIE/ Nejstarší stále plodící vinná réva na světě doputovala do Mikulova na Břeclavsku ze slovinského Mariboru. Jmenuje se Stara trta, neboli Žametovka, a roste na jednom z domů v přístavu řeky Drávy. Zjara se začne pnout nejspíš po jihovýchodní straně hradeb mikulovského zámku.

Čas načtení: 2024-04-03 18:15:00

Pádu se v Baskicku nevyhnul ani Roglič. Přesto udržel žlutý trikot lídra

Ani těžký pád necelých 40 kilometrů před cílem nezastavil slovinského cyklistu Primože Rogliče udržet po třetí etapě žlutý trikot lídra závodu Kolem Baskicka. Z vítězství se v cíli po hromadném spurtu po 190,9 kilometru v Altsasu radoval Belgičan Quinten Hermans.

Čas načtení: 2024-05-06 18:09:00

Pekarová Adamová (TOP 09): Je nezbytně nutné podporovat proces rozšiřování EU

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová přijala předsedkyni slovinského Národního shromáždění Uršku Klakočar Zupančič. Hlavním tématem společného jednání byla aktuální problematika rozšiřování Evropské unie o Ukrajinu, Moldavsko a země západního Balkánu.

Čas načtení: 2024-05-18 22:22:00

Dva závody, dvě odlišné emoce. O začátečníku Přindišovi a dárku pro Prskavce

Na mistrovství Evropy do slovinského Tacenu mohli Češi jako jediný národ přivézt čtyři kajakáře namísto běžných tří. To jsou výhody spojené s tím, když máte v týmu obhájce zlata. Jenže napříště už pojedou zase pouze ve třech. Jiří Prskavec sice většinu své jízdy za dalším evropským zlatem mířil, pak ale vynechal bránu a skončil až devátý. Ani další Češi nedokázali z nevyzpytatelné vody vylovit individuální medaili. Až v pozdním sobotním odpoledni se týmem rozlehl oslavný jásot.

Čas načtení: 2024-05-20 19:41:00

Parťáci Prskavce hrají s jeho syny Piráty a Tři malá prasátka. Nikdo neunikne

(OD ZPRAVODAJE DENÍKU) - Je rád, když má i při velkých závodech své nejbližší nablízku. Proto Tereza Prskavcová doprovází manžela Jířu na závody i soustředění. A pochopitelně s sebou berou i syny Jiříčka a Marečka. Tentokrát rodinka olympijského vítěze přijela za taťkou na mistrovství Evropy do slovinského Tacenu.

Čas načtení: 2024-05-21 14:06:25

Odmítli jsme dvě nabídky ze Saudské Arábie, popsal kolotoč okolo Seska agent

Benjamin Sesko je bezpochyby jednou z nejlepších devítek na trhu a určitě bude v létě žádaným hráčem. Jeho výkony v RB Lipsko sleduje několik klubů a jak naznačil jeho agent, zájem o dvacetiletého slovinského útočníka je enormní. Sesko prozatím odmítá lákavé nabídky ze Saudské Arábie a doufá, že mu na stole přistane vhodná možnost k přestupu do anglické nebo italské ligy.

Čas načtení: 2024-05-22 17:50:58

Tadej Pogačar uhranul celé Livigno

Vrcholným momentem 107. ročníku prestižního cyklistického závodu Gira d’Italia byla epická etapa, která se odehrála v italském Livignu. Tato sportovní událost, která se zapsala do paměti všech přítomných jako vzrušující zážitek, měla za hlavní postavu slovinského jezdce, který se vydal na cestu za vítězstvím s podporou celého města. Jeho kouzlu jednoznačně propadl. Technický aspekt etapy

Čas načtení: 2024-05-26 18:50:00

18:50 Zlatá Evropská liga žen 2024

Přímý přenos mezistátního utkání žen ze slovinského Mariboru[online]

Čas načtení: 2024-06-06 15:02:00

RECENZE: Film Vzor chytře ukazuje, kam až může zajít šikana

Po premiéře na 64. ročníku Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež, který skončil ve středu ve Zlíně, vstupuje do kin film slovinského režiséra Nejce Gazvody Vzor.

Čas načtení: 2024-06-11 08:40:06

Bilancování Adama Králíka po víkendu v Gorjanci

Warning: Trying to access array offset on value of type null in /data/web/virtuals/320768/virtual/www/wp-content/themes/engage-mag/candidthemes/functions/hook-misc.php on line 123 Chyba stála Adama Králíka v Gorjanci umístění v top 5 Jezdecké zaváhaní ve třetí závodní jízdě v rámci slovinského závodu GHD Gorjanci znamenalo o uplynulém víkendu pro Adama Králíka sestup z pětice nejrychlejších na celkové sedmé místo ve skupině 5 klasifikace seriálu FIA IHC automobilových závodů do vrchu.  Téměř letní počasí s vysokými venkovními teplotami,

Čas načtení: 2024-06-11 20:04:22

Film Vzdor ukazuje šikanu na školách, působí i jako osvěta

Jak daleko může zajít šikana na základní škole, ukazuje nový film Vzor. Snímek slovinského režiséra Nejce Gazvody vznikal ve spolupráci s českými tvůrci. První diváci ho viděli na festivalech, teď ho uvádí kina a promítat se bude i ve školách. Ve stejné době vznikal i rozhlasový seriál o šikaně. Této problematice se věnuje i nedávný podcastový seriál Českého rozhlasu.

Čas načtení: 2024-06-13 10:25:28

Jachtařský průvodce Chorvatsko Slovinsko [Dieter Berner / IFP Publishing]

Jachtařský průvodce Chorvatskem a Slovinskem. Zahrnuje oblast od slovinského Koperu po chorvatský Split.Kniha též obsahuje 167 barevných fotografií, 162 map a plánků.

Čas načtení: 2024-07-09 16:23:29

Rána pro Pogačarovu partnerku, do Paříže nejede. Nemám slov, reaguje znechucený přítel

Nominace Slovinského svazu cyklistiky na blížící se olympijské hry v Paříži vzbudila velké vášně. Celkem pochopitelně. Ve dvoučlenném ženském výběru totiž chybí úřadující národní mistryně Urška Žigartová, přítelkyně fenomenálního Tadeje Pogačara. Oba závodníci nad výběrem jen kroutí hlavou. „Není jednoduché to přijmout,“ napsala na svém instagramovém profilu 27letá jezdkyně.

Čas načtení: 2024-07-19 12:20:00

ONLINE: Ujíždí skupina odvážlivců. Blíží se horské klání dvou velikánů

Při posledních dvou ročnících Tour de France Jonas Vingegaard slovinského soka Tadeje Pogačara v nejvyšších nadmořských výškách předčil. Před letošní 19. etapou se třemi supertěžkými vrchařskými prémiemi, ve které se cyklisté přiblíží třem tisícům metrů nad mořem, ztrácí Dán v celkovém pořadí přes tři minuty a musí útočit. První část horského vyvrcholení francouzské Grand Tour sledujeme od 12:20 v podrobné online reportáži.