Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-07-12 12:30:00

Modernizace nádraží v Hradci Králové za 12 miliard. Správa železnic hledá zhotovitele

Správa železnic hledá zhotovitele modernizace hlavního nádraží v Hradci Králové. Předpokládané náklady na stavbu přesahují 12 miliard korun. Ve stanici má vzniknout nové nástupiště a ta stávající projdou celkovou rekonstrukcí. Konec stavebních prací předpokládá Správa železnic v roce 2030.

Čas načtení: 2024-07-18 00:01:00

Rozkopaná Praha má 83 uzavírek. Brno trápí městský okruh, Ostravu nápor kvůli festivalu

Takřka každé léto je situace na českých dálnicích a silnicích pro řidiče více než vyčerpávající. Praha je celá rozkopaná, v Brně se opravuje a modernizuje tramvajová síť napříč městem a řidiči mířící do Ostravy mohou uváznout v koloně kvůli festivalu Colours of Ostrava. V Praze ale nejde jenom o Barrandovský most nebo rozkopanou ulici Dukelských hrdinů v Holešovicích, uzavřeno je aktuálně na 83 míst. V Brně se modernizuje tramvajová trať. Mluvčí jihomoravské policie Pavel Šváb deníku Echo24…

Čas načtení: 2024-10-22 08:54:39

Vodní elektrárna Hracholusky se modernizuje

Na Hracholuskách je v plném proudu modernizace. Elektrárna na největší západočeské vodní ploše vyzdvihla k opravě 14tunový rychlouzávěr. The post Vodní elektrárna Hracholusky se modernizuje first appeared on Hybrid.cz.

Čas načtení: 2024-02-14 12:48:57

Nová Škoda Octavia v nabídce i jako mild-hybrid

Škoda Auto modernizuje svůj ikonický model Škoda Octavia, nejprodávanější vůz značky. Jeho čtvrtá moderní generace nyní dostala hlavně osvěžený vzhled. The post Nová Škoda Octavia v nabídce i jako mild-hybrid first appeared on Hybrid.cz.

Čas načtení: 2022-02-14 17:55:00

Sekularizace ve světě islámu: námitky čtenářů

Milí čtenáři, když jsem dopsal poslední článek pojednávající o tom, že islámský svět se modernizuje zevnitř, pravil jsem ke své ženě: „A teď uvidíš, jakou dostanu od některých čtenářů čočku!“ Byla to trefa. Čočky jsem dostal dost na to, abych mohl doma uspořádat čočkové hody, i když mě zároveň překvapilo, kolik lidí se mnou vyjádřilo souhlas. Nicméně mezi obecnou čočkou se nacházelo i mnoho kvalitních protiargumentů, u kterých stojí za to se zastavit. Vybral jsem z nich pro účely dnešního článku čtyři a připravil k nim svoje odpovědi. Aby vladař mohl klidně spát Námitka: Fanatici zabrání jakékoliv modernizaci. Nesnášenlivá, agresivní menšina si vynutí svoje, však to vidíme i jinde. Stačí zabít pár reformátorů a proces modernizace se zastaví. Toto je naprosto reálný scénář v Íránu, kde ti plesniví ajatolláhové raději utopí celá města v krvi, než aby se vzdali moci. Současná Íránská islámská republika vypadá bohužel životaschopně. Ono jí ani nic jiného nezbývá, protože její vládci dobře vědí, jaké má na ně obyvatelstvo pifku a co by s nimi udělalo, kdyby je nechránily dostatečně silné jednotky typu Revolučních gard. Tam už těch zastřelených, pověšených a umučených lidí bylo trochu příliš na to, aby mohlo dojít k nějaké nenásilné transformaci režimu, po které by „staré struktury“ v klidu a nenápadně dožily někde stranou ve vilách zakoupených z nakradených peněz. Tam by spíš úřadoval soudce Lynč. Nejsem si tedy jist, zda za svého života uvidím zcela jiný Írán. Současní bossové v turbanech mají hodně co ztratit a budou se držet svých křesel jako klíšťata. Dost realistický je tento scénář i v „rozbordelených“ zemích, jako je Pákistán, kde tamní vláda nemá zdaleka všechno pod kontrolou, nebo její složky netáhnou za jeden provaz. Tam ti vousáči berou věci do svých rukou celkem běžně a stát pak řeší následky až ex post, jestli vůbec, což nikoho neodradí. Naproti tomu v ropných královstvích v Perském zálivu toto asi nehrozí. Tamní struktura moci je úplně jiná a orientovaná na naprostý „řád a pořádek“, aby vladař mohl klidně spát. Problémoví jedinci jsou vesměs identifikováni ještě předtím, než stihnou něco spáchat, často za pomoci vyspělé západní techniky. Ona by tam ta princátka jinak dávno nevládla. To není nutně vždycky kladný jev, ale ve věci modernizace a sekularizace těchto států to kladný jev je. Degradace Erdoğanovy chobotnice na Západě by byla výhrou Námitka: Erdoğan se nevzdá moci ani omylem. Nepříjemný strýček E. skutečně působí dojmem, že by v tom megalomanském prezidentském paláci, který si postavil, nejradši i umřel. Je možné, že se mu to podaří, i když tento plán se může naplnit různými způsoby… Erdoğan má nicméně dokonce i mezi konzervativními voliči nějaké konkurenty, kteří se odštípli od jeho strany AKP (bývalý ministr Ali Babacan a bývalý premiér Ahmet Davutoğlu si založili vlastní partaje), a hlavně nemá pod kontrolou samotný proces počítání hlasů, který sice asi může ovlivnit, ale ne v dostatečném rozsahu k tomu, aby měl výsledek „v kapse”. Na to jsou konkurenční strany příliš dobře organizované. Jenom díky tomu se opozici podařilo převzít moc v důležitých městech. Pokud Erdoğan skutečně prohraje volby, bude se muset udržet u moci otevřeným pučem. To je nebezpečná hra, na jejímž konci by mohlo být doživotní vězení. Jestli se mu to může podařit, pámbuví. To je spíš otázka na nějaké turkology, tak hluboko do současného Turecka nevidím. Turecké prezidentské a parlamentní volby v létě 2023 jsou asi nejdůležitější událostí v krátkodobém horizontu, aspoň co se fungování islámu v Evropě týče. Případná destrukce nebo aspoň degradace Erdoğanovy vlivové chobotnice v západních státech by byla velkou výhrou. „Woke“ aktivisté nemusí vyhrát Námitka: Západní kultura infikovaná „wokismem“ nemá co nabídnout, do něčeho takového se muslimům chtít nebude. Proces kulturního přebírání bývá nekompletní, málokdy se přes jazykové a kulturní hranice přenese 100 procent všeho. Osobně bych tipoval, že snáze se budou přenášet ta méně zpolitizovaná díla. Největší slabinou „woke“ kulturních děl je skutečnost, že pro obecenstvo jsou asi stejně přitažlivé jako ony sovětské filmy neblahé paměti, kam se muselo chodit povinně, jinak by ta kina byla prázdná. Udělat politickou agitku tak, aby se lidi ještě navíc bavili, to je vzácná schopnost, a drtivá většina těch aktivistů ji nemá. Samozřejmě nevíme, jestli se naše kultura během pár let náhodou „nezwokizuje” totálně, to by bylo špatné, ale každý z nás proti tomu může něco malého udělat. I kdyby šlo jen o symbolické gesto ve stylu „dám svému synovci přečíst nekorektní knihu”. Každá drobnost se počítá – zapřemýšlej prosím, čtenáři, co konkrétně uděláš ty, kromě tichého nadávání na poměry, které nikdy ničemu nepomohlo. Snaha o převýchovu tankem a bajonetem má svoje meze Námitka: Ve střední Asii probíhá pravý opak, náboženství posiluje. Turecko je bezvýznamný příklad, to už se sekularizovalo dávno. Tyto dvě námitky patří k sobě, i když to tak na první pohled nevypadá. On je totiž výrazný rozdíl mezi sekularizací shora a sekularizací zdola. Tu první prováděl Atatürk, perský šáh Pahlaví, tuniský diktátor Bourguiba nebo sovětské úřady. Konala se formou státního nátlaku (ne-li přímo násilím) na dosud věřící obyvatelstvo, které si podobný vývoj nepřálo. Takové akce mají vždycky tendenci vyvolávat reakci, a to nejpozději po smrti té politické osobnosti, která je rozjela. Podstatnou částí náboženské tradice jsou mučedníci, kteří inspirují další věřící, a úřední sekularizace vyrábí mučedníky poměrně spolehlivě. Takže nárůst náboženských projevů v postsovětských republikách, kde bylo náboženství dlouho podrobeno nepřátelskému dohledu až represím, se dá jedině čekat. Někde v Saúdské Arábii jsou ovšem poměry právě opačné, tam je to náboženství dlouhodobě etablovaným represivním prvkem a „mučedníky“ v podobě různých pronásledovaných blogerů apod. mají spíš ti sekularisti. Koncept mučedníka vůbec zasahuje skoro všechny subkultury, nejenom ty náboženské. Vlnky reakce byly vidět i v Turecku po Atatürkovi. Turecko zažilo během 20. století hned několik vojenských pučů, které měly zabránit reislamizaci země. (Poslední proběhl roku 1997.) Dnešnímu prezidentovi Erdoğanovi musíme v tomto přiznat mimořádné politické schopnosti: podařilo se mu nastaveným systémem “provléci” tak, že sekulární armádu úplně vykleštil a následně v ní provedl personální čistky. On je to mimochodem dobrý příklad toho, že snaha o převýchovu obyvatelstva tankem a bajonetem má svoje meze. Ale sekularizace zdola, ve formě rostoucí neochoty lidí k praktikování organizované víry, to je trochu jiný jev. Nestává se, že by dominantní náboženství po takové ztrátě vlivu nabralo druhý dech a vrátilo se na politickou scénu jako významný činitel. Jediná výjimka, která mě napadá, jsou rostoucí počty ultraortodoxních Židů v Izraeli. To je dáno hlavně jejich fantastickou plodností, mnohem větší, než u běžných muslimů (natož křesťanů), a překonávající i standardy zemí jako Čad a Burkina Faso. Ale tato porodnost je de facto subvencována jejich spoluobčany a moc nevěřím, že toto uspořádání dlouhodobě vydrží. Čistě finančně na to prostě nebudou peníze.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2022-02-08 00:22:04

Slabé stránky silné víry aneb Co se nedá rozbít, to se někdy pomalu rozsype samo

Milí čtenáři, skoro se to stydím přiznat, ale v některých věcech jsem opatrným optimistou, a to přesto, že se nepovažuji za optimistu obecně (spíš naopak). Jenže v kontextu migrační krize a islámu v Evropě se stalo jakousi závaznou normou sedět sklesle u monitoru a pronášet dutým hlasem „Je to v prdeli, je to v prdeli, čeká nás nevyhnutelné podvolení.“ A ten, kdo se odváží říci něco jiného, je v nejlepším případě obviňován z dětské naivity. Nuže, nechci předem zcela vyloučit variantu, že nás čeká podvolení – určitě jsou politici, kteří tomu kráčejí vstříc, to je vidět; a budeme-li kompletně pasivní, patrně by k tomu dojít mohlo – ale vidím i trendy, které jsou tomu islámu nepříznivé a které nakonec můžou převládnout. Toto musí nutně být delší článek; pokusím se ale aspoň o to, aby se dobře četl. Modernita proniká i do islámského světa Základní pozorování: modernita bývá pro nábožensky orientované státy zničující. Klerikální vrstva si vesměs pojišťuje svoji moc „monopolem na Pravdu“ a „monopolem na Nebesa“ (my jsme ti, kdo stojí mezi vámi a všemocným Bohem), jenomže s moderními komunikačními prostředky je takový monopol neudržitelný. Na Západě byl dopad modernity na dřívější autoritu církví víceméně likvidační. Ještě před zhruba 50 až 60 lety existovalo v západním světě několik míst, kde byly místní církve významnou až dominantní silou: Irsko, (Frankovo) Španělsko, Bavorsko, kanadský Québec. Podívejte se tam dnes, chcete-li vidět, jak rychle se jejich vliv na každodenní život sesypal. Poslední baštou politického katolicismu v Evropě zůstává Polsko, ale mladí Poláci se také sekularizují. (PDF s výzkumem za roky 1988 až 2017). Modernita samozřejmě proniká i do islámského světa, i když proti Evropě má pořádné, na mnoha místech více než stoleté zpoždění; je to způsobeno mimo jiné tím, že řada islámských zemí měla až donedávna vysokou míru negramotnosti. Modernizační proces je už ale vidět na bohatých ropných královstvích v Perském zálivu. Tamní vladaři si uvědomují, že časy tučných příjmů z těžby ropy nebudou trvat věčně a že někdy v průběhu příštích desetiletí bude nutno zvládnout přechod na „znalostní ekonomiku“, jinak jim ujede vlak. A nespokojené obyvatelstvo, zvyklé na desítky let luxusního života, by je pak taky mohlo svrhnout. Co podkopává tradiční uspořádání společnosti K tomu, aby vám ten vlak neujel, ovšem potřebujete aspoň dvě věci. Jednak co nejlépe vzdělat svoji vlastní mladou populaci, aby dokázala dělat něco kvalifikovaného, jednak přilákat nějaké odborníky z ciziny, kteří mají to správné know-how. A obě tyhle věci podkopávají tradiční uspořádání společnosti, včetně vlivu náboženství. Ona mládež vyslaná studovat za drahé peníze na Harvard, Oxford atd. tam přičichne k daleko liberálnější kultuře a zvykne si na ni. A když se pak vrátí domů, nechce se jí té ochutnané volnosti úplně vzdávat, zvlášť když je přes internet, nebo i skrze časté cestování, v neustálém kontaktu se západním světem. (Článek v The Times, který ten proces popisuje z pohledu saúdského velvyslance.) Kdyby šlo o jednotlivce, museli by se přizpůsobit, ale je jich dost na to, aby si vynucovali změny. A jsou to děti mocenské elity, takže mají způsoby, jak si je vynutit úspěšně. No a co se dovozu odborníků týče, valná většina existujících odborníků na cokoliv jsou dnes „nevěřící“, káfiři. Do ropných emirátů je můžete lákat takovými věcmi, jako jsou nízké či neexistující daně z příjmů – proti většině států západního světa je to dost přitažlivé – ale zároveň je nesmíte odrazovat příliš zjevnými pozůstatky středověku, jako je různé sekání rukou či bičování. Ba ani příliš nerovným postavením mezi ženami a muži, protože jednak část těch odborníků ženy jsou, jednak by většina vzdělaných západních mužů dnes netolerovala, aby úřady v místě jejich nového bydliště zacházely s jejich manželkami a dcerami jako s lidmi druhé kategorie. Co když Erdoğanův projekt selže? Oboje dohromady znamená, že příslušný stát se musí aspoň částečně modernizovat, i když se do toho staromilcům dvakrát nechce. Saúdská Arábie pod vedením prince Mohameda bin Salmána se také v posledních letech modernizuje tempem dříve naprosto nepředstavitelným (odkaz, odkaz, odkaz). Osobně bych odhadoval, že pokud MbS vydrží u moci i nadále, tak zhruba do roku 2030 budou saúdští wahhábisti úplně odstaveni na vedlejší kolej, protože z hlediska nové vlády půjde o nadbytečný a nebezpečný prvek. Podobný proces probíhá v Emirátech, které mimochodem nedávno vyslaly k Marsu první sondu. Svobodné společnosti se z nich samozřejmě nestanou, na to mají místní vladaři příliš velkou lásku k absolutní moci. Ale výsledkem bude nejspíš něco jako Mussoliniho Itálie, což už byl moderní stát, který nepřepouštěl prakticky žádnou moc konkurenčním náboženským strukturám. Navíc je patrné, že některé jiné státy na své nedávné pokusy o (re)islamizaci doplatily. Írán, kterému klerici přímo vládnou, je mezinárodní vyvrhel, s jehož ekonomikou pořádně zacvičily Trumpovy sankce. I když jsou s Íránem jiné státy, třeba Čína nebo Rusko, ochotny uzavírat obchodní vztahy, je celkem zřetelné, kdo je v těchto vztazích tou slabší a závislejší stranou. V sousedním Turecku se Erdoğan pokusil zkřížit moderní hospodářství s islamizací společnosti a se značně asertivní zahraniční politikou, jenže po počátečních úspěších se mu přestalo dařit a v posledních letech poslal tureckou ekonomiku do střemhlavé vývrtky směrem dolů. Na svých peněženkách to pocítili všichni včetně věřících a Erdoğanova strana AKP ztratila voliče. Momentálně má kolem 32 procent a většinu by dohromady neposkládala. Turecko je v islámském světě důležitý trendsetter. Pokud Erdoğanův islamizační projekt selže a on sám bude vystřídán opozicí, bude to znamenat existenční problémy pro stovky organizací přicucnutých na turecký státní rozpočet a logistickou podporu, roztahaných od Nizozemska a Německa až někam po Somálsko. Nová vláda bude ty peníze potřebovat u sebe doma a nebude mít žádné důvody financovat Erdoğanovy kamarády v cizině. Samozřejmě se Erdoğan vždycky může pokusit udržet u moci násilím i po případných prohraných volbách, ale to zatím nedokážeme odhadnout. O křeslo primátora v Istanbulu už AKP přišla a nedokázala tomu zabránit, i když bylo velmi lukrativní. (Istanbul je nejbohatší město široko daleko a už jen ty městské zakázky představují pořádný ranec peněz pro spřátelené firmy.) Islámu se nedaří získat konvertity Další pozorování: západní kulturní vlivy pronikají do zbytku světa celkem snadno, kdežto opačný proces moc úspěšný není. Z nezápadních národů mají v západním světě asi největší úspěch Japonci, jejichž kultura je tu vesměs uznávána jako vyspělá, zajímavá a originální. To o sobě islámský svět říci nemůže; kdy jste naposledy viděli arabský nebo pákistánský film? (Ještě tak nejvíc je íránských, ale íránští umělci bývají sekulární a dost často působí v západním exilu.) Ani islámu samotnému se nedaří získávat konvertity mezi západními elitami. Scénář z Houllebecqova Podvolení, ve kterém staří unavení Zápaďáci z vypočítavosti konvertují k islámu, aby si zajistili lepší postavení a více žen, se zatím nikterak nenaplnil. Dokonce ani v těch nejlunatičtějších progresivních kruzích se to nestává, ti mají jiná kréda a jiné proroky (například Grétu), které považují za aktuálnější a relevantnější. Odfiltrujete-li si všechny ty řeči o respektu a multikultuře, zjistíte, že domácích konvertitů k islámu je ve vyšších vrstvách evropské společnosti naprosto zanedbatelně málo. Opravdovou prestiž a přitažlivost zkrátka nemá ani mezi Zelenými. Toto je mimochodem zásadní rozdíl proti římské říši 2. a 3. století, kde křesťanství výrazně pronikalo i do vysokých vrstev společnosti. Tehdy ke křesťanství konvertovali – z přesvědčení, ne z vypočítavosti! – důstojníci, obchodníci, úředníci atd., a to i přes občasné vlny velmi tvrdých represí, ke kterým římský stát sahal právě proto, že to pronikání „pociťoval“ na čím dál větší škále. To se v Evropě neděje, u nás je spíš ve hře všelijaké opatrnictví až zbabělost. Z určitého hlediska je to jedno, ale z jiného zase ne: změní-li se okolnosti, zbabělec změní strany, kdežto konvertita z přesvědčení by bojoval za svoji věc. Tichých odpadlíků přibývá Pojďme se ještě vrátit k sekularizaci islámského světa. Svého času (zhruba v letech 2005 až 2010) jsem měl takový zvláštní koníček, vyhledávat si občas různé mezinárodní diskuse „silně věřících“ vedené anglicky a trochu si je číst (tehdy byl ten web daleko míň dozorovaný než dnes a nebyl problém je najít). Podle toho, co jsem tam četl, oni z nás mají taky strach, ale ne stejného druhu, jako my z nich. My se bojíme zejména toho násilí a vražd, kdežto spadne-li na teroristu raketa, tak je to mučedník a odteď žije věčným životem v ráji. Čeho se ale bojí velice, je pomalá eroze a rozhlodávání tradičních hodnot kulturními vlivy ze Západu nebo, v případě imigrantů, z bezprostředního okolí. Kolem těch probíhaly ty nejnapjatější, nejfrustrovanější a nejvystrašenější diskuse: sestra nechce nosit šátek a otec ji za to nepotrestal, bratr hraje fotbal s nevěřícími a nemodlí se, viděl jsem spolužáka, jak o ramadánu sedí v McDonaldu atd. Tím vzniká zajímavá otázka, kolik těch tichých odpadlíků nebo aspoň silně sekularizovaných jedinců už v těch islámských komunitách vlastně je a jak rychlým tempem jich přibývá. Toto asi nedokáže nikdo přesně zmapovat, protože někteří z nich se budou bát přiznat i v anonymních průzkumech a navenek se budou přetvařovat. Přirovnal bych to k situaci, kdy byste se v bývalé ČSSR snažili zjistit, jaké procento obyvatel nemá rádo KSČ. Ale k tomu procesu nepochybně dochází a někteří ti lidé jsou i dobře vidět – napadají mě třeba manželé Uğur Şahin a Özlem Türeciová, momentálně asi nejznámější němečtí Turci a zakladatelé firmy BioNTech. Oba jsou ultra-racionální vědecké typy a i když jsem s nimi četl mnoho rozhovorů, o víře se žádný z nich nezmínil ani slovíčkem. Takoví lidé jsou s námi naprosto kulturně kompatibilní. K tomu, že „už dlouho nepraktikuje víru“, se hlásí i nejvýše postavený politik muslimského původu v Evropě, britský ministr financí Sajid Javid nebo známý moderátor CNN Fareed Zakaria. Sekularismus u mladé generace sílí Průzkumy veřejného mínění v samotném islámském světě naznačují, že odklon od náboženství je během posledních 10 let docela dobře měřitelný, i když zatím ne masivní. V mladé věkové kategorii 18 až 29 let je sekularismus výrazně silnější než u starších generací. Značné procento sekulárních mladých má Tunisko: přes 45 procent, přičemž v celé tuniské populaci je lidí hlásících se k sekularismu zhruba třetina. Na arabskou zemi jsou to vysoká čísla a vývoj posledních let byl rychlý. Ještě roku 2013 se k sekularismu hlásilo jen 15 procent Tunisanů. Další islámskou zemí, ve které průzkumy ukazují na rostoucí sekularizaci mládeže, je Turecko. Počet mladých, kteří sami sebe popisují jako „nábožensky založené“, poklesl mezi lety 2008 a 2018 ze 28 procent na pouhých 15 procent, a pravidelně se modlí pouze 24 procent mladých Turků. Moc mě to nepřekvapuje, protože informace o tom, že mladí Turci začínají být vůči islámu nápadně vlažní, jsem slyšel ze všech možných stran. V roce 2020 proběhl i průzkum náboženských poměrů (PDF s výsledky) mezi zhruba 50 tisíci Íránci nacházejícími se převážně v Íránu, ovšem provedený na dálku z Nizozemska. Není tedy úplně jasné, jak moc reprezentativní je, i když jeho autoři se dušují, že se snažili o odfiltrování pofiderních odpovědí. V tomto průzkumu se za muslimy označilo pouhých 40 procent respondentů (32 procent šíité, pět procent sunnité a tři procenta súfijci), 68 procent lidí se vyslovilo za odluku náboženství od státu, 56 procent odmítalo výuku náboženství ve školách a 72 procent odmítalo povinné nošení ženského šátku (hidžábu). To jsou celkem radikálně sekulární postoje na zemi, jejíž oficiální název zní Íránská islámská republika. Na druhou stranu – zrovna v Íránu je ta vládnoucí klerikální vrstva tak zkorumpovaná a zároveň natolik brutální k vlastnímu obyvatelstvu, že to musí celý systém v očích průměrného občana diskreditovat. Autorita církevních činitelů v Evropě běžně trpí příliš těsným propojením se špinavou každodenní politikou a v Íránu musí tenhle proces probíhat na daleko větší škále. Internetu vystavuje muslimy moderní kultuře Poslední delší zastavení dneška: internet a jeho role. Internet je káfirstán. Naprostá většina zajímavého obsahu, který tam najdete, je dílem káfirů vyprodukovaným v zemích káfirů a určených pro jiné káfiry. Vysokorychlostní připojení včetně 4G/5G sítí přitom do bohatších muslimských zemí proniklo dávno, takže kdo se zrovna nudí doma, třeba při covidovém lockdownu, může celé dny sjíždět filmy na HBO, Netflixu, postahované na různých torrentových sítích atd. Tím pádem je ale neustále exponován moderní kultuře, která je v nich zobrazena. Sňatky nedohazují rodiče, ženy chodí s rozpuštěnými vlasy a řídí si život podle svého, po ulicích nepochodují žádné náboženské milice, gayové se se svojí orientací nemusejí schovávat atd. Taky si přitom nelze nepovšimnout, že muslimové se v těch filmech moc nevyskytují, a když už, tak jde o nějaký americký akčňák z počátku století, kde hrají roli zlých teroristů. Není nikterak lichotivé, když vás zbytek světa buď úplně ignoruje, nebo používá jako pohyblivé terče pro hlavního hrdinu. Jednou ze silných stránek římského impéria byla skutečnost, že římská kultura a společnost byla o hodně vyspělejší a život v ní o hodně pohodlnější než v původních kulturách podrobených národů. Boháči a jiní důležití lidé si nechávali stavět kamenné vily a dovážet olivový olej, víno a garum ze Středomoří. Střední vrstva obchodníků využívala dokonalý systém římských silnic k prodeji svého zboží do jiných částí impéria. Všichni dohromady těžili z toho, že legie i civilní úřady udržují mír a pořádek v každodenním životě, takže nebylo třeba se bát nájezdů, loupežníků atd. Toto byly výhody, o které by bylo škoda přijít, a dokud trvaly, silně motivovaly místní obyvatelstvo k tomu, aby zůstávalo ve svazku říše a nedělalo zbytečné problémy. Podobně velkou kulturní převahu ten západní svět nad islámským jednoznačně má a možná si ani neuvědomuje, jak zásadní roli může tato převaha v průběhu 21. století sehrát. Hodně lidí v těch muslimských státech je chyceno v životních situacích, které jim nevyhovují, a o kterých vědí, že by je v liberálnějším prostředí nemuseli vůbec řešit. Svět se vyvíjí rychleji než za Isaaca Newtona Úplně poslední poznámka, protože ty optimistické úvahy je nutno zase naředit nějakým pesimismem. Islámské komunity v Evropě nemusejí nutně podléhat těm samým trendům jako jiné oblasti islámského světa. Průzkumy ve Francii dokonce ukazují opačný trend: francouzská muslimská mládež je méně sekulární než její rodiče a prarodiče. Má to určitou vnitřní logiku: nechcete-li přijít o svoji identitu, budete se fixovat na tradice, a vzdálené komunity žijící v diaspoře se o svoji identitu bojí více než hlavní těleso národa. Platí to i v podstatně benignějším kontextu, třeba u Čechů v rumunském Banátu, kteří dodnes žijí o něco konzervativněji než moderní český vesničan ve srovnatelně velké obci u nás. Celkově je ale rostoucí sekularizace v Turecku a Saúdské Arábii docela zásadním jevem pro budoucnost. Velká část našich bezpečnostních problémů je dána tím, že tyhle státy jsou ochotny financovat všelijaké podezřelé až podvratné organizace ve zbytku světa. Pokud tahle ochota pomine, nikdo ji nejspíš nenahradí; takový Afghánistán pod vládou Tálibánců je sice zpátečnický až hrůza, ale nemá na nějakou škodlivou činnost v Evropě ani peníze, ani know-how. Tálibánci teď naopak jezdí do nevěřící ciziny o ty peníze prosit. Dobrá. Toto jsou mé důvody k opatrnému optimismu, zejména na delší časové škále kolem 30 až 40 let. Jsem si vědom, že přirozená reakce části čtenářstva bude „šmahem je odmítnout“; nejsme zvyklí uvažovat o islámu jako o něčem, co by mohlo být vnitřně zranitelné. Ale takový feudalismus někdy v 17. století mohl vypadat úplně stejně masivně, a kdeže dnes ty napudrované paruky jsou. A svět se dnes vyvíjí daleko rychleji než někdy za Isaaca Newtona.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2023-12-08 00:30:33

Nokian Tyres uvádí nově modernizované letní pneumatiky Powerproof 1 a Wetproof 1

Společnost Nokian Tyres modernizuje svůj sortiment letních pneumatik určených pro střední Evropu a osobní vozy, SUV a crossovery. Nokian Tyres Powerproof 1 nabízí stabilitu a kontrolu při vysokých rychlostech, zatímco Nokian Tyres Wetproof 1 zajišťuje vynikající schopnosti brzdění za mokra a vysokou odolnost proti aquaplaningu. Oba výrobky jsou vybaveny známou technologií Dual Zone Safety. Značka […]

Čas načtení: 2024-03-22 06:00:53

Je zde nový firmware pro TV Samsungu. Modernizuje sice rozhraní, způsobuje ale problémy se zvukem

Samsung vydal novou aktualizaci operačního systému Tizen pro své QLED, OLED a Neo QLED televizory z loňského roku. Update přináší vizuální změny uživatelského rozhraní a dále je modernizuje v oblastech, které se mohly zdát trochu zastaralé. Jak to ale vypadá, některým uživatelům způsobuje problémy se zvukem. Nová aktualizace povyšuje firmware QLED, OLED a Neo QLED televizorů Samsungu z roku 2023 na verzi 1402.5. Podle oficiálního protokolu změn […]

Čas načtení: 2024-03-28 10:36:00

Armáda plánuje nákup 76 moderních Leopardů 2A8. Tankové vojsko se víc než zdvojnásobí

Česká armáda modernizuje své tankové vojsko a plánuje pořídit 76 tanků 2A8 Leopard. Kolem roku 2030 až 2032 by měla mít mít 120 tanků Leopard všech typů. Uvedl to první náměstek ministerstva obrany František Šulc na zasedání výboru na obranu. Šulc rovněž výbor informoval o úspěšném zařazení 14 tanků Leopard 2A4 do výzbroje. Česká armáda tyto tanky získala jako dar od německé vlády, píše web CZdefence.cz. Německo následně rozšířilo svou nabídku daru o další vozidla a možnost odkoupit další…

Čas načtení: 2024-04-10 16:00:01

Ruský šrot ve válce s Ukrajinou: Do boje vyjely i muzejní kousky z doby Stalina

Ač se to zdá možná neuvěřitelné, Rusko na Ukrajině šetří své nejmodernější a současně problematické zbraně, a proto ve válce můžeme vidět i značně zastaralé tanky, například T-54 a T-55, jak uvádí server Army Recognition. Stalinovo tankové muzeum T-55 byl použit například při potlačování maďarského protikomunistického povstání v roce 1956 a o 12 let později. T-55 se podíval rovněž do války v Zálivu v roce 1991 na straně Iráku. Americké a britské tanky jej však likvidovaly, a to i na vzdálenost 23 kilometrů. Ukrajina může začít povolávat muže ze zahraničí. Generál Šedivý popisuje ruské možnosti i očekávanou reakci Západu Číst více Na frontě bojuje také sovětský tank T-62, který byl poprvé uveden v roce 1961. Tanku zbylo mnoho stejných vlastností jako u T-55, nicméně přece jen zde došlo k určitému posunu, když tanky T-62 byly poprvé vybaveny kanonem s hladkým vývrtem hlavně, což znamenalo technologický pokrok. Mozaiku zastaralosti pak doplňuje novější tank T-72, který vstoupil do služby v roce 1973. Na frontě byl již několikrát spatřen původní model ze 70. let, nicméně vozidlo Rusko modernizuje, verze T-72B3M má například nový systém řízení palby a vylepšenou ochranu pancíře. Nelichotivá konfrontace se západními tanky Studenoválečné tanky se nezřídka přímo střetávají s moderními západními tanky, které dodává Kyjevu Západ. Není proto asi překvapivé, že zmíněná vozidla ještě sovětské školy v konfrontaci s takovou technikou v drtivé většině případů pohoří. Nicméně pro Rusko vždy účel světil prostředky a nasazování i tak zastaralých tanků na frontě může přinést ve větším množství podle Moskvy určité válečné úspěchy. Ukrajina krvácí, pro Česko to může být katastrofa. Říct „ne“ Zelenskému je snadné, ale kdo řekne „ne“ Putinovi? Číst více Rusko používá na Ukrajině málo svých nejlepších tanků (T-90M či T-80BVM), protože se o ně jednoduše obává, a kompenzuje jejich nedostatek na válečném poli bez nadsázky právě muzejními exponáty. Na toto rozhodnutí mělo nepochybně vliv, že Rusko zaznamenalo několik ztrát svého aktuálně nejlepšího tanku na frontě, již zmíněného T-90M, který zlikvidovali Ukrajinci. Na Ukrajině pak pro jistotu vůbec neoperují tanky T-14 Armata, což je jeden z nejdražších a nejproblematičtějších projektů ruského zbrojního průmyslu za poslední dekády. Ztráty, které narůstají Na druhé straně však rezervovanost v nasazování tanků ze strany Ruska svědčí o tom, že agresor, který vojensky napadl před dvěma lety svého souseda, zaznamenává poměrně velké ztráty tanků obecně, ač se k tomu veřejně nepřizná. Čísla však hovoří jasně a jsou současně důkazem, že západní tanky v ukrajinském užívání působí invazorovi značné ztráty: od začátku války ztratilo Rusko již přes 3 tisíce tanků, ať už se jedná o modernější, či starší typy, jak uvedla agentura Reuters. Celkem sčítá Rusko dramatické ztráty vojenské techniky vůbec, od začátku konfliktu na Ukrajině přišlo o více než 15 000 kusů, což zahrnuje nejen tanky, dělostřelecké systémy, raketové systémy, ale také válečné lodě (hlavně v Černém moři), nákladní automobily či bezosádkové systémy a drony. V ničení ruských tanků vydatně pomáhají západní dodávky přenosných protitankových střel Javelin, které se v boji zvlášť osvědčují. Důležité rovněž je, že západní spojenci dodali Kyjevu protitankové rakety, jako výše zmíněný Javelin, ale i další podobné zbraňové systémy již na počátku ozbrojeného konfliktu. I Ukrajina krvácí Abychom byli objektivní k druhé straně válečného konfliktu, je třeba říct, že rovněž Ukrajina za dva roky války ztratila velkou část svých obrněných vozidel včetně tanků. Do války šla s poloviční kapacitou tanků oproti silnějšímu sousedovi. Také Ukrajina má ještě ze sovětských dob ve výzbroji dýchavičné tanky T-55, T-62 nebo T-64. Tato vozidla jsou pak doplněna moderními západními tanky v čele s německým Leopardem 2, americkými Abrams, které na Ukrajinu dorazily v září minulého roku, či britskými Challenger 2. Ukrajinské ztráty tanků oscilují, k únoru 2023 měli obránci před ruskou invazí přijít o 700 kusů tanků. Nyní to bude v době, kdy Rusové převzali na frontě iniciativu, mnohem vyšší číslo. Seriál, který vládne internetu. Francouzský zloděj Lupin ukazuje českým kriminálkám, jak se to má dělat Číst více Nicméně na rozdíl od Ukrajiny má Rusko velkou výhodu v tom, že jednak jeho ekonomika přešla již před časem na válečnou výrobu a jednak má tisíce tanků, a to i starších v rezervě k okamžitému nasazení. Takové kapacity naopak Ukrajině chybí. Kyjev pak řeší už dlouhou dobu logistické problémy, které souvisí s tím, že ve výzbroji má aktuálně několik typů západních tanků, jichž není dostatečné množství ani na důslednou obranu, ani na samotný útok, který by znamenal skutečný průlom na frontě. Na druhou stranu nemá ani Rusko zatím dostatečnou kapacitu na to, aby vedlo na frontě efektivní průlomové operace s cílem ovládnout celé území Ukrajiny, protože s vojenským šrotem zahrnujícím tanky poválečné doby to půjde jen stěží. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Houfnice M777 řádí na Ukrajině. Zbraně však mají vážnou slabinu.

Čas načtení: 2024-04-12 14:58:00

České zdravotnické systémy pomáhají modernizovat nemocnice v Rumunsku

Rumunsko nadále rozšiřuje a modernizuje systém poskytování zdravotnických služeb a péče o pacienty. V zemi je v současné době

Čas načtení: 2024-04-28 11:51:04

Praha ve spolupráci se Středočeským krajem spouští hru pro návštěvníky středisek ekologické výchovy

,,Všechna pražská místa zapojená do hry sama o sobě stojí za navštívení. Toulcův dvůr loni vyhrál dvě prestižní ceny Adapterra awards, Zookoutek Malá Chuchle se zase postupně modernizuje. Většina z nich je navíc dostupná městskou hromadnou dopravou. Doufám, že Návštěvnická hra ještě více prohloubí zájem obyvatel, a především dětí, o ekologii a budou se jí... ...

Čas načtení: 2024-05-16 10:04:00

ČEZ: Hasičská cisterna zůstala v lokalitě, jen se od energetiků přestěhovala k dobrovolným hasičům

Hasičskou cisternu Mercedes Benz ACTROS převzali od svých profesionálních kolegů z ČEZ, mající svou základnu v Teplárně Energotrans (dříve Elektrárna Mělník), dobrovolní hasiči z nedalekých Dolních Beřkovic. Zatímco u profesionálů už měla cisterna své odslouženo, SDH Dolní Beřkovice může dobře sloužit ještě dalších deset let, možná i více. Sbor dostal vůz darem od Skupiny ČEZ, která vozový park všech svých profesionálních hasičských jednotek pravidelně obměňuje a tím i neustále modernizuje.

Čas načtení: 2024-05-23 11:36:00

Silnice, letiště i přístavy. Kambodža chystá investice do infrastruktury

Kambodža stále patří k nejméně rozvinutým zemím světa, nicméně v posledních letech prochází významnou ekonomickou i sociální transformací a výrazně se modernizuje. Země plánuje velké investice do infrastrukturních projektů,..

Čas načtení: 2024-05-26 15:00:01

Krym v plamenech: Řízené střely mohou změnit průběh války. Mají dosah, který ohromí

Jestli se něčeho ruský agresor od začátku války na Ukrajině, kterou vyvolal, obává, jsou to řízené dalekonosné střely. Jejich dodávku si hned zkraje konfliktu přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Střely ATACMS (Army Tactical Missile System), které Washington Kyjevu dodává, vyrovnávají slabiny, a bojující země tak má k dispozici rakety, jež si najdou svůj cíl i na vzdálenost až 300 km.  Krym v ohrožení Pro USA byl přitom docela dlouho přijatelný poloviční limit, protože nejen prezident Joe Biden se obával, že zvýšený dosah na již zmiňovaných 300 km ve výkonnější verzi povede k další eskalaci války. Nyní to již však neplatí. Jak uvedl server Popular Mechanics, Bidenova administrativa zvažovala dodávku střel Ukrajině od září minulého roku.  Seriál, z kterého bolí oči a uši. Hlava Medúzy je přehlídkou nepřirozených dialogů Číst více Kromě schopnosti zasahovat velmi vzdálené cíle má střela další přednosti. ATACMS je přibližně třikrát rychlejší než střely s plochou dráhou letu, což umožňuje, aby zasahovaly rovněž mobilní cíle. Odpal rakety lze připravit během několika minut a to na druhé straně usnadňuje ničení cílů, které se přesunují, jako například letadla a vrtulníky na letištích nebo lodě v přístavech.  Ruská černomořská flotila měla špatný den Nespornou výhodou rakety, která ve výzbroji doplní i francouzskou střelu Storm Shadow, kterou mají Ukrajinci také k dispozici, je schopnost zasáhnout okupovaný Krym, neuralgický bod, na němž již od začátku války provádějí Ukrajinci přesně zacílené záškodnické operace na moři i na zemi. Ty jsou v řadě případů účinné, hlavně na moři.  Houfnice Caesar útočí s chytrou municí. Její účinnost už pocítili i Rusové na Ukrajině Číst více Před několika dny Ukrajinci použili ATACMS k útoku na vybrané cíle v Sevastopolu, Simferopolu a na jiných místech, kde byly hlášeny silné výbuchy. Kyjev potvrdil, že se mu podařilo potopit ruskou minolovku, a ukrajinské ministerstvo obrany v ironickém duchu napsalo, že ruská černomořská flotila zažila další špatný den. Kerčský most v ukrajinském hledáčku Jak připomíná časopis Forbes, v nebezpečí by se mohl ocitnout rovněž Kerčský most spojující ruskou pevninu s anektovaným Krymem. Na důležitou dopravní spojnici Ukrajinci zaútočili již v říjnu 2022, kdy se část konstrukce mostu zřítila. Není vyloučeno, že Ukrajinci budou chtít most zcela zničit, aby zabránili přísunu dodávek zbraní. Houfnice M777 řádí na Ukrajině. Zbraně však mají vážnou slabinu Číst více Jak uvádí web Popular Mechanics, výrobce ATACMS, společnost Lockheed Martin, produkuje či modernizuje 500 nových střel za rok, aby uspokojila také vysokou zahraniční poptávku. Rakety jsou dodávány mimo jiné Řecku, Jižní Koreji a Polsku, míří také na Blízký východ – do Kataru či Spojených arabských emirátů.  Ničivý i psychologický efekt Na střele ATACMS se začalo pracovat v osmdesátých letech, rakety jsou odpalovány z vozidla. Jsou určené k ničení pozemních a jiných cílů, mohou ale také sloužit k zajištění taktické podpory pěchoty. Není pochyb, že ATACMS v ukrajinské výzbroji pozvedne vojenské akce obránců před ruskou invazí. Schopnost zasáhnout velmi vzdálené ruské cíle má kromě ničivého účinku ještě nepopiratelný psychologický efekt.   Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Tank T-84: Vozidlo do extrémních podmínek. Ukrajinský dravec se chystá na lov ruské kořisti.

Čas načtení: 2024-05-28 07:30:00

Proč je načase přestat používat WhatsApp? Zde je 5 pádných argumentů

WhatsApp je jednou z nejoblíbenějších chatovacích aplikací Celosvětově tohoto kecálka používá na 3 miliardy uživatelů Je velmi bezpečný, ale i tak se najdou důvody, proč se mu raději vyhnout WhatsApp je synonymem chatovací aplikace v mobilním segmentu a tento kecálek se celosvětově opravdu těší z obrovské popularity. Meta, která za ním stojí, ho neustále modernizuje,…

Čas načtení: 2024-05-29 16:05:00

ČEZ: Starosta Želenic - Hasičská cisterna od ČEZ je pro nás opravdu dar z nebes

Hasičskou cisternu CAS 30 převzali od svých profesionálních kolegů z ČEZ, mající svou základnu v Elektrárně Prunéřov, v pondělí 27. května dobrovolní hasiči ze Želenic. Zatímco u profesionálů už měla cisterna své odslouženo, SDH Želenice–Liběšice může dobře sloužit ještě dalších deset let, možná i více. Sbor dostal vůz darem od Skupiny ČEZ, která vozový park všech svých profesionálních hasičských jednotek pravidelně obměňuje a tím i neustále modernizuje.

Čas načtení: 2024-06-10 10:25:36

WhatsApp přitvrdí v soukromí. Zavede funkci, kterou si jistě zamilujete

WhatsApp je jednou z nejoblíbenějších chatovacích aplikací Celosvětově tohoto kecálka používá na 3 miliardy uživatelů Je velmi bezpečný, no Meta jeho bezpečnost nyní ještě posiluje WhatsApp je synonymem chatovací aplikace a tento kecálek se celosvětově opravdu těší z obrovské popularity. Meta, která za ním stojí, ho neustále modernizuje, vylepšuje a v poslední době se vývojáři…

Čas načtení: 2024-07-13 05:30:00

Split se modernizuje, ale kouzlo zůstává: Historie ožívá díky virtuální realitě

Druhé největší město Chorvatska Split je centrem Dalmácie a jedním z nejdůležitějších míst v celé historii země. Modernizuje se, ale kouzlo zůstává. Živým důkazem toho je slavný Diokleciánův palác, který musí vidět každý návštěvník. Češi mohou Split objevovat i díky dobrému leteckému spojení. Kromě křivolakých uliček a památek Splitu si turisté v regionu užijí krásné pláže, plavby na ostrovy i zajímavé aktivity.

Čas načtení: 2024-07-16 07:34:00

Prezident Hisense Group představil strategický plán pro budoucí úspěch společnosti

Čching-tao (Čína) 16. července 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Hisense, světový lídr v oblasti domácích spotřebičů a spotřební elektroniky, představila ambiciózní plány růstu na své berlínské Konferenci partnerů, uspořádané těsně před finále EURO 2024™. Prezident skupiny Hisense Fisher Yu zde v hlavním projevu s názvem „Za hranice vítězství, za hranice slávy" (Beyond Champion, Beyond Glory) představil strategické změny zaměřené na posílení značky, scénářově zaměřené produkty a služby, optimalizaci průmyslové struktury či záměr další globální expanze.Společnost Hisense, která letos již potřetí sponzoruje fotbalové mistrovství Evropy UEFA, představila slogan „Hisense, více než značka" (Hisense, More Than a Brand), který poukazuje na její strategii více značek. První fotbalové sponzorství společnosti v roce 2016 se stalo významným milníkem, který urychlil globalizaci společnosti prostřednictvím řady souběžných sponzoringů sportovních událostí nejvyšší úrovně. Zahraniční tržby společnosti Hisense se přitom zvýšily 3,5krát – ze tří a půl miliardy na dvanáct miliard amerických dolarů.„Velmi nás těší, že si společnost Hisense udržuje silnou dynamiku i v první polovině roku 2024," uvedl Yu. „Spotřebitelský obchod (B2C) společnosti Hisense dosáhl dvouciferného růstu tržeb a osmnáctiprocentní nárůst na zámořských trzích svědčí o úspěchu naší dlouhodobé strategie založené na prouživatelském zaměření, technologických inovacích a globální vizi. Tento pevný základ nám poskytuje ideální pozici pro realizaci našich strategických změn v oblasti značky, scénářů, průmyslové struktury a globalizace."„Dodávky televizorů Hisense se v 1. čtvrtletí roku 2024 umístily již druhý rok za sebou na 2. místě celosvětového žebříčku. Neustále přitom snižujeme náskok značky na prvním místě a těšíme se na další vývoj."Pan Yu ve svém projevu podrobně přiblížil nejnovější modernizace, které podtrhují oddanost společnosti Hisense principům „technologie zaměřené na uživatele" a „maximální kvality" při vývoji nových funkcí a produktů vycházejících ze zákaznické zpětné vazby, což tomuto gigantu v oblasti spotřební elektroniky zajišťuje perspektivu dalšího růstu na celosvětovém trhu. Společnost se také zaměřuje na rozvíjení konceptu chytré domácnosti, v němž domácí spotřebiče překonávají hranice jednotlivých produktů díky zohlednění komplexních uživatelských scénářů ve všech fázích a aspektech výroby - plánování produktů, výzkumu a vývoji, marketingu, prioritizaci kompatibility napříč platformami v oblasti konektivity, zabezpečení či umělé inteligence - s cílem vytvářet chytřejší produkty, které předvídají a dokonce předčí potřeby svých uživatelů.V rámci udržení své konkurenční výhody rozvíjí společnost Hisense samostatná koncová zařízení do podoby ucelených systémových řešení. Tento upgrade zahrnuje nejen jejich technický základ, ale i využití platforem cloudových služeb, jako je platforma ConnectLife pro zařízení v chytré domácnosti a velký jazykový model HI-Star AI pro interakci s uživatelem a inteligenci spotřebičů. Tato systémová řešení zároveň upřednostňují udržitelnost a uspokojují širokou škálu potřeb, což odpovídá dlouhodobým environmentálním a sociálním závazkům společnosti Hisense. Jakožto lídr tohoto trendu společnost Hisense aktivně rozvíjí své aktivity v oblasti inteligentní dopravy, inteligentních budov, zdravotnictví, správy energií a automobilové elektroniky, čímž dále upevňuje svou pozici na špičce udržitelného rozvoje.Společnost Hisense klade důraz na globální expanzi a s cílem posílit svůj budoucí růst modernizuje šest regionálních provozních center. Přístup společnosti Hisense, shrnutý v hesle „Mysli globálně, jednej lokálně" (Think Global, Act Local), který staví na stávající robustní síti 26 výzkumných a vývojových center, 34 průmyslových parků a výrobních základen, podporuje místní talenty a posiluje regionální výrobu, výzkum a vývoj i dodavatelské řetězce. Prostřednictvím globálních investic do výzkumu a vývoje tak může společnost Hisense uspokojovat specifické místní potřeby produkty šitými na míru.Sponzorstvím šampionátu UEFA EURO 2024™ pokračuje společnost Hisense ve své marketingové strategii sportovních partnerství, která značku sbližuje se světovým publikem. Její kampaň „Víc než sláva" (BEYOND GLORY) zdůrazňuje snahu společnosti posouvat hranice a směřovat k ambiciózním cílům i odhodlání vyvíjet revoluční technologie domácích spotřebičů ve snaze zlepšit každodenní život spotřebitelů.O společnosti HisenseHisense je přední světová značka domácích spotřebičů a spotřební elektroniky a oficiální partner šampionátu UEFA EURO 2024™. Podle údajů společnosti Omdia se značka Hisense v roce 2023 i v prvním čtvrtletí roku 2024 umístila na 2. místě žebříčku celkového celosvětového prodeje televizorů a na 1. místě v kategorii televizorů s úhlopříčkou 100". Společnost prošla rychlou expanzí a nyní působí ve více než 160 zemích, přičemž se specializuje na multimediální produkty, domácí spotřebiče a inteligentní informační technologie.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2460796/Hisense__More_Than_a_Brand_2.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2460797/Keynote.jpgFoto - https://mma.prnewswire.com/media/2460798/Four_Upgrading.jpgKONTAKT: Patrick Chen, patrick.chen@bluecurrentgroup.com