Ničení památek při ozbrojených konfliktech v různých zemích vedlo Národní památkový ústav (NPÚ) k preventivnímu kroku v případě Českého Krumlova. Ústav požádal UNESCO o zápis zdejšího hradu a zámku mezi kulturní statky se zvýšenou ochranou. Nominaci NPÚ podal v únoru, rozhodnout by se o ní mělo v prosinci.
--=0=--
---===---Čas načtení: 2019-08-01 15:52:16
Památkářská blamáž: o odstranění graffiti na Karlově mostě se měli poradit se specialisty
Mlčeti zlato, říká přísloví a nejeden politik lituje, že se jím neřídil. A nyní je už pozdě radit jednomu restaurátorovi, aby se tohoto pravidla držel také. Protože pak by dnes nevypadal jako člověk, který chce mermomocí vytáhnout z obecního peníze za práci, kterou ani příliš neovládá. Příběh je známý, takže stručně: Dva opilí dementi z Německa 15. července posprejovali kus pilíře Karlova mostu, byli chyceni, usvědčeni a doufejme, že budou i potrestáni (odmítli podmíněné tresty a pokutu dané soudním příkazem, takže se uskuteční soud). Památkáři pak začali trochu dlouze rozhodovat o tom, jak bude nápis odstraněn. „Nechceme, aby došlo k dalšímu mechanickému poškození, proto bude způsob odstranění po chemické stránce, tedy rozpouštědly. Ano, dalo by se do toho jít mechanickým způsobem, ale došlo by k narušení kamene do hloubky, a viděli bychom tam i tu stopu, kde poškození bylo. Prostředky jsou takové, aby rozmyly a rozpustily daný prostředek. Existuje celá škála různých emulzí, které naměkčují poškozený povrch. Kromě těchto rozpouštědel existují i další alternativní způsoby, jako je například laser,“ vysvětloval Martin Pácal, vedoucí odboru péče o památkový fond Národního památkového ústavu. Dodal, že restaurátoři odebrali vzorky k expertize, aby znali složení použitých sprejů. Smlouvu s TSK na odstranění nápisu na 40 tisíc korun pak podepsal restaurátor Jan Mjartan, který s tím chtěl být hotov do 15. srpna. Slavností zahájení odstraňování nápisu 28. července pak ukázalo, že vyjádření památkářů bylo jen obecným shrnutím dostupných postupů. Nerozhodlo o nějaké konkrétní metodě: restaurátor se zkrátka rozhodl vyzkoušet různé chemické prostředky a kartáček. "V tomto případě to nezabralo," říkal o jednom v reportáží České televize (jeden doporučuje shlédnout ZDE obě videa ČT). Takže vlastně šlo o metodu pokus-omyl. Česká tisková kancelář se zmínila o jeho výroku, že nechce odhadovat, zda na kamenech zbudou po sprejích stíny. Jeden není v problematice odstraňování graffiti vzdělán, ovšem celý odbornický nádech spojený s laboratorními zkouškami a dlouhým čekáním dostává prostě pravou českou patinu: "Zkusíme a uvidíme". Jenže hned druhý den byl nápis pryč a nikdo nevěděl, kdo to udělal A teď přichází ten nejlepší moment celé historky. Památkáři najednou nepotřebovali žádné laboratorní rozbory, o tom, jak byl nápis odstraněn, měli jasno na první pohled. Tedy památkáři, spíše jeden konkrétní, se kterým byla uzavřena smlouva na odstranění onoho graffiti. "Poškození mostu je nepozorovatelné, protože chemie, kterou někdo na vyčištění nejspíše použil, vnikla do kamene," řekl Majrtan 29. července serveru iROZHLAS.cz s tím, že to nemohlo být proudem vody, protože tak silný proud vody, který by to mohl dokázat, by kámen poškodil. „To už jsme v sobotu zkoušeli a zdálo se, že je to velice rezistentní. A kdyby to byla horká parní vapka, ta taky nedává takový výkon. Musel by mít přístroj, který neznáme." Jenže, když se později přihlásil ke svému činu specialista na odstraňování Miloslav Černý (který použil právě parní vapku) a komentoval počítání restaurátora a jeho kolegyně ("Když jsem tady v sobotu byl a viděl jsem, že používají přípravek Graffiti Stop 2, který je to nejlevnější, co můžete koupit v každé drogerii, tak mě to překvapilo.“), Mjartan už k další diskusi ztratil chuť: "Server iROZHLAS.cz položil několik dotazů hlavnímu restaurátorovi Janu Mjartanovi, který měl odstranění nápisu oficiálně na starosti. Ten ale jakýkoli komentář odmítl." Technická správa komunikací zjistila, že při odstraňování graffiti Miloslavem Černým k poškození zdiva nedošlo. Ovšem šéf magistrátních památkářů Jiří Skalický si neodpustil rozmazávat ono pověstné lejno na botě dále: „Tak jako si každý nemůže na národní kulturní památku jen tak čmárat, totéž platí i o odstranění čmáranic.” Počká si prý na zprávu od restaurátora. Takže se všichni budeme bavit za pár měsíců, až – co by taky mohl napsat jiného – Mjartan bude zdůrazňovat, že most by nenávratně poškozen. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Jeden si rovněž myslí, že by nápisy z památek měli odstraňovat odborníci. Jen si není jist, že těmito odborníky jsou opravdu památkáři, když se navíc ukazuje, že ten, koho pověřili, nepozná běžné čištění a spekuluje o záhadných chemikáliích. A když navíc vyberou delší, složitější a dražší způsob odstranění grafitti, zavání to trochu snahou být nepostradatelnými za každých okolností. Připomeňme, že Technická správa komunikací už jednou graffiti z mostu odstraňovala: měla to hotové druhý den a jeden nezaznamenal zděšení památkářů, že by byly poškozeny nějaké kameny. Každopádně stojí za úvahu, zda jsem se kvůli jistému fachidiotství (kdy má člověk tendenci všechno interpretovat prizmatem svého úzce vymezeného oboru), se tu nešlo s bazukou na komára. Prostě musíme všechno odborně prověřit a udělat to co nejsložitěji, protože všechno ostatní by bylo polovičaté a stejně tomu kromě nás nikdo nerozumí. Anebo, což je bohužel pravděpodobnější, je to prostě projev letitého systému "brácha na bráchu". Jak totiž napsal na svůj fcb profil primátor Zdeněk Hřib: "Záhy poté, co se objevilo graffiti na Karlově mostě, mě oslovila společnost, která Praze nabídla vyčištění pilíře Karlova mostu profesionální laserovou technikou, a to zcela ZDARMA na počkání. Můj tým tento návrh obratem předal dál. Bohužel laserové čištění bylo zamítnuto ze strany Oddělení památkové péče na magistrátu. Z jejich pohledu by totiž mohlo dojít k neodbornému odstranění graffiti. Věřil jsem, že nepovedený nápis bude brzo odstraněn a bude zvolena ta nejlepší metoda pro ochranu tak významné kulturní památky, jakou je Karlův most. Proto mě velice překvapilo, že na čištění mělo být použito běžné čistidlo a kuchyňský kartáč."
Čas načtení: 2024-03-26 10:45:00
V pražské Revoluční ulici vyroste levitující dům. Soutěž vyhráli architekti z Paříže a Brna
Architektonickou soutěž na výstavbu domu na konci Revoluční ulice v centru Prahy vyhrálo pařížské Studio Muoto a PEER z Brna. Ve spolupráci přišla dvě studia s návrhem levitujícího domu s vlastní pasáží, která podle poroty zlepší možnosti společenského vyžití v místě. Investor bude před povolovacím procesem diskutovat se zástupci městské části a hlavního města, památkáři a obyvateli sousedního domu. Proti demolici novogotického domu na adrese Revoluční 30, která začala v únoru 2022, byli někteří památkáři.
Čas načtení: 2024-04-23 14:09:03
Střešní fotovoltaika v památkové zóně? Nejsme proti, konstatoval Nejvyšší správní soud
Co je přednější - památková péče, nebo výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v podobě fotovoltaických panelů? Před takovou otázkou stáli památkáři, a následně i soudci při posuzování případu z Plzeňska. Památkáři se postavili proti solárním panelům na střeše domu v památkové zóně, podle justice ale musí svůj názor znovu zvážit.
Čas načtení: 2014-04-23 12:56:00
Brno osadilo svahy pod Špilberkem vinnou révou
Brno - Jižní svahy pod Špilberkem se postupně promění ve vinice. Brno se chce totiž vrátit ke středověké tradici pěstování vinné révy na kopci pod hradem. Magistrát proto poskytl vinařskému spolku půdu, ten dnes slavnostně vysadil první z 420 sazenic. Vinaři a památkáři se nakonec shodli - na městských svazích se bude nejvíc dařit odrůdám Rulandské bílé a Rýnský ryzlink.
Čas načtení: 2014-04-08 17:15:00
Chátrající prvorepubliková památka Ostravica-Textilia změnila vlastníka
Ostrava – Chátrající architektonická památka z první republiky Ostravica-Textilia opět změnila majitele. Firma Amádeus Real prodala komplex tří historicky cenných budov v centru Ostravy firmě RME Czech, která se zabývá pronájmem nemovitostí. Jaké jsou její plány, neví Amádeus Real, město ani památkáři. Aktivisté z petičního výboru za záchranu Ostravice-Textilie se obávají, že tato změna neutěšenou situaci, která začala přesně před 14 roky zřícením stropů v budově, ještě zkomplikuje.
Čas načtení: 2020-07-22 13:04:49
Ministr kultury odvolal ředitele Národní knihovny, ten ale jeho výtky vyvrací
Ministr kultury Lubomír Zaorálek odvolal 21. července z funkce generálního ředitele Národní knihovny ČR Martina Kocandu. Dočasným generálním ředitelem zároveň jmenoval Víta Richtera, který povede Národní knihovnu ČR do doby vyhlášení vítěze otevřeného výběrového řízení na pozici nového generálního ředitele. To vypíše ministerstvo kultury v nadcházejících týdnech. Ministr kultury se k odvolání současného ředitele M. Kocandy rozhodl zejména v souvislosti s velmi netransparentními veřejnými zakázkami na IT. Šlo především o IT projekt e-knihovna, který by stál 130 miliónů Kč a byl podle Zaorálka těsně před podpisem. Tento projekt měl být podle ministerstva realizován stejnou IT firmou a prosazovali ho stejní lidé jako projekt Czechiana, který byl ministrem kultury Zaorálkem zrušen již v únoru 2020. Garanční rada Národní knihovny nedoporučila ministru kultury projekt e-knihovna podepsat, protože byl podle ní předražený. Touto zakázkou se v současné době zabývají podle ministra i bezpečnostní složky ČR. Kocanda ale webu Lidovky.cz řekl, že projet už sám na základě doporučení Garanční rady pozastavil. „Cíle, kterých měl dosáhnout projekt e-knihovny, jsou naprosto zásadní a důležité. Měl přinést možnosti vzdálené registrace, měl umožnit, aby služby, které v dnešní době musí naši uživatelé fyzicky vyřizovat zde v hale služeb, mohly být poskytovány na dálku. To, nad čím jsem měl otazníky, byla otázka ceny za projekt a zvolených technických řešení,“ řsdělil Kocanda. Dalším důvodem pro odvolání M. Kocandy byla podle ministra i nedostatečně postupující třetí fáze revitalizace Klementina či nejasnosti kolem komerčních pronájmů a využití prostor Národní knihovny ČR. Martin Kocanda k tomu pro Lidovky.cz uvedl, že se střetávaly dva pohledy na celou věc: knihovníci chtěli, aby revitalizace umožnila existenci živé instituce v barokním areálu, památkáři zase především usilovali zachovat památku v co nejautentičtější podobě. „Po celou dobu jsme hledali kompromis. V současné době ho schválily orgány památkové péče. Revitalizace Klementina způsobí to, že areál bude krásný. Poskytování služeb Národní knihovny ale revitalizace neposune ani o centimetr dopředu,“ řekl webu Lidovky.cz Kocanda. „Alarmující pro mě byl již nákup středověkého notářského zápisu v roce 2019, který Národní knihovna vydražila za 18, 2 miliónů korun. Tehdy naštěstí zasáhla policie s podezřením, že je kradený. Po aukci jej zabavila a Národní knihovna ho díky zásahu policie platit nemusela. Po nástupu do funkce ministra kultury jsem chtěl po panu Kocandovi doložit znalecký posudek, podle kterého se při nákupu zápisu NK řídila. Bohužel mi nebyl schopen takový posudek předložit,“ řekl ministr Zaorálek. Podle Kocandy byl ale nákup doporučen odborníky knihovny na staré tisky: „Ministerstvo na všech úrovních řízení ho doporučilo nakoupit za cenu, kterou určilo a tehdejší ministr Antonín Staněk (ČSSD) záměr schválil.“ Nově jmenovaný generální ředitel Národní knihovny Vít Richter je předsedou Ústřední knihovnické rady od roku 1998 (s krátkým přerušením v roce 2019, kdy ho z této funkce odvolal tehdejší ministr kultury A. Staněk), je ředitelem Knihovnického institutu Národní knihovny (odbor NK, který metodicky řídí veřejné knihovny). „Vít Richter patří mezi nejvýznamnější osobnosti českého knihovnictví, těžko bychom tady hledali někoho s tak výjimečnou erudicí v oboru. Jsem rád, že mou nabídku přijal a pomůže situaci v Národní knihovně stabilizovat do výběru nového generálního ředitele,“ dodal ministr Zaorálek. „Mým úkolem je především stabilizovat činnost Národní knihovny, připravit její rozpočet na rok 2021 a zpracovat zprávu o současném stavu knihovny, která bude východiskem pro aktivity nového ředitele, který vzejde z výběrového řízení,“ řekl ke svému jmenování Richter. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-06-06 09:18:03
Galerie Vyšehrad 3. června 2020. Pršelo
Nedávno jsem psal o „pitomých“ franšízách, o nichž památkáři skoro mlčí – přesněji – nemluví tak nahlas, aby se to dostalo až ke mně. Franšízy – mcdonald, starbucks, kfc a tak, možná nejsou špatné samy o sobě a v zemi, kde vznikly, ale v kontextu. Například když se nacpou do vnitřní Prahy a předvádějí, jak jsou všechny stejné. Jenže zákon přírody je opak! Je to rozmanitost. Hýřivá různost. Byl jsem na vernisáži v Galerii Vyšehrad (Libušina lázeň) a franšíza na mě vykoukla znovu, ano, přímo tam. Tvůrci výstavy sem přenesli jeden z nejspornějších způsobů instalace – obrovské holé bílé stěny. Myslel jsem, že už se od tohohle ustupuje (minimalismus říká: méně je více, lidé říkají: méně je nuda!) ale asi se ještě neustupuje docela. Tenhle (ne)způsob kdysi ovládl spoustu i renomovaných galerií, naštěstí mu návštěvníci-lidé přednost nedávají. A pro koho myslíte, že se výstavy dělají? Galerie Vyšehrad, Lázeň Libušina – kněžny Libuše, je úžasné místo s velmi silnou energií. Má postaru řešené stěny, jejichž skladba je vidět. Má okna s jedinečným výhledem a ta okna mají parapety, podle nichž můžete odhadnout sílu stěn… To všechno je nyní zakryto nějakými papundekly natřenými na bílo. Někdo se za ten jedinečný interiér asi stydí. Nebo snad někomu překáží? Vstoupíte do historické (a jak!) budovy a máte tu čtyři veliké bílé stěny…Na nich čtyři obrazy (jeden se mi líbí a vrátil jsem se ještě kvůli němu). Nekritizuji, už mě unavuje něco posuzovat a znovu vysvětlovat, takže i tentokrát nabízím nápad – nebylo by lepší trpělivě vyhledávat umělce, kteří by s tím nádherným a silným místem vyšehradským spolupracovali? Kteří by ten prostor brali jako spoluautora a nemuseli by z něj nic zakrývat? Na úvodní fotce je pohled na Vltavu z Vyšehradu. Kdybych v té řece měl svoji kapku, viděli byste na druhé fotce, jak z Prahy odplouvá. K Mělníku, kde se do ní – do Vltavy, vlévá Labe a mění její krásné jméno… Omluvte nedobrou kvalitu fotek. Zasloužili byste si lepší! {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-02-20 11:22:03
Rušivé a nevhodné reklamy musí z městských center zmizet, motivuje i dotace
Zbavit historické centrum ošklivých či rušivých reklam chce radnice Mohelnice na Šumpersku. Městští památkáři připravili zásady reklamy a označování provozoven, aby dali vizuálním prvkům ve veřejném prostoru řád. Z centra města by tak měl zmizet vizuální smog.
Čas načtení: 2024-02-28 00:00:00
Chalupu se rozhodli opravit. Památkáři jim povolili upravit jen jedno okno
Chalupa po rodičích, která stojí v chráněné krajinné oblasti, prošla v dobách minulých dostavbami a opravami stylem bereme, co je. My se rekonstrukce ujali svědomitě. Památkáři nám nakonec povolili doplnění jednoho chybějícího okna, píše Tomáš do seriálu Splněný sen.
Čas načtení: 2024-03-06 09:16:05
Jedinečný templ je v rukou restaurátorů, předchozí opravu památky řeší soud
Novogotický templ s vyhlídkovou plošinou, který patří k jedinečným stavbám v zámeckém parku v Krásném Dvoře na Lounsku, je momentálně v péči restaurátorů. Práce v hodnotě zhruba čtyř milionů korun zahrnují obnovu poškozených dřevěných částí a části střechy. S firmou, která objekt opravovala před pár lety, se památkáři soudí.
Čas načtení: 2024-03-08 10:02:00
Památky zdraží až o 60 korun. Provoz je nákladnější, zájem návštěvníků roste
Památkáři letos připomenou sídla panovnické rodiny i osudy korunovačních klenotů. Nová sezóna přinese o desetikoruny dražší vstupné, ale i nově otevřené prohlídkové trasy, které poodhalí, jak se v 19. a 20. století žilo v českých zemích císařské rodině nebo kde se v 15. století ukrývaly na Šumavě české korunovační klenoty.
Čas načtení: 2024-03-22 13:46:07
Dům musí zbourat i s unikátní plastikou, památkářům z fasády nešla sundat
Společnost Urban Developers and Investors, která pracuje na bytové výstavbě poblíž nádraží na Smíchově, bourá dům z počátku 20. století. Na něm je podle památkářů unikátní plastika voraře pod Vyšehradem, o niž projevili zájem. Přestože se developer a památkáři dohodli na spolupráci, reliéf se sundat nepodařilo. Jde totiž o betonový odlitek, který je součástí stavby.
Čas načtení: 2024-03-24 12:49:00
VIDEA TÝDNE: Rakovina princezny Kate, útok v Moskvě i práškování mraků
Princezna Kate ukončila sérii spekulací a sama oznámila, že podstupuje chemoterapii kvůli rakovině. Přes sto lidí zemřelo po teroristickém útoku u Moskvy. Ruská policie zatkla jedenáct podezřelých. Putin opět vyhrožuje třetí světovou válkou v případě, že se NATO zapojí do konfliktu na Ukrajině. Emiráty očkují mraky chemikáliemi, aby víc pršelo. Secesní dům na pražském Smíchově jde k zemi i se vzácnými plastikami, památkáři je nemohli sundat.
Čas načtení: 2024-03-26 15:02:00
Na konci Revoluční ulice v Praze vyroste levitující dům. Navrhla ho studia z Paříže a Brna
Architektonickou soutěž na výstavbu domu na konci Revoluční ulice v centru Prahy vyhrálo pařížské Studio Muoto a PEER z Brna. Ve spolupráci přišla dvě studia s návrhem levitujícího domu s vlastní pasáží, která podle poroty zlepší možnosti společenského vyžití v místě. Investor bude před povolovacím procesem diskutovat se zástupci městské části a hlavního města, památkáři a obyvateli sousedního domu. Porotci a zástupci investora RSJ v úterý projekt Revoluční 30 představili novinářům. Proti…
Čas načtení: 2024-03-28 08:57:00
Státní hrady a zámky zahajují sezónu. U vzácného rokokového letohrádku Bellarie v zámecké zahradě v Českém Krumlově ale památkáři ještě ladí poslední detaily. Nová prohlídková trasa tam přivítá první návštěvníky v červnu.
Čas načtení: 2024-04-02 09:37:00
Správa železnic začne rekonstruovat zbývající část nádražní budovy v Pardubicích. Na nádraží už nechala zmodernizovat hotel, teď je na řadě výpravní budova, která je památkově chráněná. Cestujícím začala sloužit v roce 1958 a památkáři ji považují za nejkvalitnější funkcionalistické nádraží s hotelem v poválečném Československu.
Čas načtení: 2024-04-02 17:56:05
Z cenné plastiky se dalo zachránit víc, ne jen kousky, pře se Praha 5 s investorem
Dům z počátku 20. století, který stál v Nádražní ulici na Smíchově, je po demolici. Unikátní plastiku voraře pod Vyšehradem, za jejíž sejmutí z domu bojovali památkáři, se podařilo zachovat jen částečně. Městská část Prahy 5 pro redakci iDNES.cz uvedla, že by se z díla dalo zachránit víc, ale investor demolici odmítl posunout. Developer naopak tvrdí, že harmonogram upravil.
Čas načtení: 2024-04-14 12:26:00
Unikátní Dům Michal: Provádí cestou havíře do dolu a zase zpátky
Tak jak je středověký královský hrad Karlštejn na Berounsku symbolem zašlé slávy naší šlechty, je Důl Michal vzor hornického Ostravsko-karvinského revíru. Hornická tradice a s ní spojené stavby rychle mizí. Památkáři proto chtějí zachránit chtějí celý areál, včetně důlní věže.
Čas načtení: 2024-04-16 22:41:02
Památkáři napadli podobu lázní v Plzni
Hejtmanství chce za zhruba dvě miliardy opravit plzeňské městské lázně. Památkáři ale teď poslali připomínky k projektu, nelíbí se jim hlavně vzhled budovy. Podle krajského radního pro kulturu Libora Picky (STAN) jde jen o další pokus, jak plán zastavit.
Čas načtení: 2024-04-18 08:01:00
V Rožmberku je rozhodnuto. Žádné větrné elektrárny nad městem stát nebudou
Občané Rožmberka nad Vltavou měli v místním referendu rozhodnout o tom, jestli tam chtějí, nebo nechtějí větrné elektrárny. Firma, která tam měla v plánu postavit tři, všechny téměř 250 metrů vysoké, za ně městu a lidem nabídla loni v červnu téměř 50 milionů korun. Jasné ne už větrníkům řekli památkáři.