EUR 25,010 || 
JPY 15,447 || 
USD 22,024 || V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku meziročně přibylo některých infekcí, například svrabu, legionelózy a zejména žloutenky typu A. Jejích letošních 332 případů je více než desetinásobek počtu případů proti prvním třem měsícům loňského roku. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Naopak zpomalilo šíření černého kašle, spalniček či příušnic.
Čas načtení: 2024-08-22 12:31:00
Studentské pronájmy a kolejné: jak zdražilo ubytování pro mladé ve školním roce 2024/25
Ubytování pro studenty je nezanedbatelným segmentem trhu s bydlením. Část studentů preferuje koleje, část bydlení v privátech. Studentské pronájmy větších bytů meziročně zdražily v Praze o 1,7 procenta a v Brně o 2,3 procenta. Menší byty pak v Praze zdražily o 5,4 procenta a v Brně o 6,8 procenta, vyplývá to z analýzy společnosti UlovDomov.cz. I cena bydlení na některých kolejích meziročně vzrostla, například Univerzita Karlova uvedla 8procentní zdražení, Masarykova univerzita korigovala takzvané kolejné o inflaci.
\nČas načtení: 2025-03-31 00:01:00
K přijímačkám na střední jde 160 tisíc dětí. Kde bude letos největší přetlak
K přijímacím zkouškám na střední školy už za pár dní zamíří další velmi silný ročník, celkem si přihlášku na střední školu podalo letos zhruba 159 000 uchazečů, meziročně o 1,3 procenta více. Z toho do čtyřletých a kratších oborů se hlásí kolem 132 500 žáků, o 2,1 procenta více než loni. To tak opět znamená, že se děti v některých krajích či na některých typech škol potkají s velkým přetlakem na nabízená místa.
\nČas načtení: 2024-02-15 00:00:00
Audit autoservisů: značkové se zhoršily, některé neautorizované umí být lepší
Fungování části značkových autoservisů v Česku se loni meziročně zhoršilo a v některých případech vykazovaly horší práci než ty neautorizované. Jejich hodnocení kleslo na 38 procent ze 100 možných. Vyplývá to z ročního hodnocení služby Audit servisů, kterou pravidelně poskytuje společnost Cebia. Službu Audit servisů využívají především leasingové společnosti.
\nČas načtení: 2024-02-15 07:07:09
Autorizované servisy se loni výrazně zhoršily, vykazovaly horší práci než neautorizované
Práce a opravy v autoservisech vykazovaly v loňském roce velké rozdíly v kvalitě. Jednalo se především o rozdíly mezi autorizovanými a neautorizovanými servisy. Mnohé značkové servisy se loni zhoršily a v některých případech dosáhly hodnocení kvality jen ve výši 38 % ze sta možných. Naopak neznačkové servisy si loni vedly meziročně lépe. Vyplynulo to z … Autorizované servisy se loni výrazně zhoršily, vykazovaly horší práci než neautorizované Pokračovat ve čtení »
\nČas načtení: 2019-08-30 05:22:36
Ve chvíli, kdy musel francouzský prezident Emmanuel Macron ustoupit protestům žlutých vest a odložit ekologickou daňovou reformu, vstoupila na světovou politickou scénu patnáctiletá záškolačka Greta Thunbergová. Její školní stávka za klima od té doby poutá zájem médií a vytváří atmosféru, v níž by vládám mohlo snadněji projít zdražování energií a potravin výměnou za snížení daní miliardářům. Česko je politickou laboratoří Evropy. Již za vlády premiéra Mirka Topolánka (ODS) parlament v roce 2007 schválil daňovou reformu, která by v současné atmosféře byla označována jako „ekologická“. Bez střelby do demonstrantů a barikád v ulicích u nás byla zavedena rovná daň z příjmů i uhlíkové daně. Rovná daň pomohla nejbohatším Čechům, Moravanům a Slezanům ušetřit na daních miliardy ročně zrušením třetí až páté sazby daně z příjmů. Mezní sazba byla předtím 32 %. Po reformě zůstala jen jediná sazba 15 %. Lidem s minimální mzdou tím stát naopak na daních z příjmů sebral několik stovek měsíčně. Před daňovým balíčkem ministra financí Miroslava Kalouska (tehdy KDU-ČSL) jsme z potravin, elektřiny, plynu, vodného a stočného platili státu 5 %. Po reformě DPH ze základních životních potřeb vzrostlo v několika krocích na 15 %. Stát tak z rodin tahá měsíčně o několik tisíc více. Nemalou měrou se o to postaraly i ekologické daně, které během projednávání Kalouskova reformního balíčku připojil ve Sněmovně cestou pozměňovacího návrhu jako poslanec ministr životního prostředí Martin Bursík (Zelení). Reformní balík nazvaný zákon „O stabilizaci veřejných rozpočtů“ obsahoval v jednom tisku změny 52 zákonů. Do jejich změti byly metodou „volně loženo“ připsány nové daně z plynu, z elektřiny a z uhlí. Místo stabilizace přinesla reforma růst státního dluhu. V roce 2009 skončilo hospodaření státu s rekordním deficitem ve výši 192 miliard. HDP poklesl meziročně o 4,8 %. S výjimkou Řecka se ČR z finanční krize, která vypukla v roce 2008, sbírala nejdéle v Evropě. Na rekordním růstu deficitu se podílelo i zavedení podpory pro tzv. ekologické formy výroby energie. Ještě během první vlády premiéra Mirka Topolánka, která nezískala důvěru Sněmovny, se poslanci Bursíkovi podařilo cestou pozměňovacího návrhu k novele spotřebních daní zavést osvobození biopaliv od spotřební daně. Zbohatly na tom firmy z koncernu Agrofert dnešního premiéra Andreje Babiše (ANO). Jako ministrovi životního prostředí se Bursíkovi navíc podařilo prosadit novelu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energií. Spotřebitelé byli zákonem přinuceni kupovat část energie vyrobené několikanásobně dráž v solárních a větrných elektrárnách. Výkupní ceny energií z těchto typů výroby byly garantovány státem. Kromě toho stát na výstavbu některých solárních a větrných parků přispěl i formou dotací. Celkově Bursíkovy „čisté energie“ zasekly do státního rozpočtu sekeru za 50 miliard ročně. Zhruba sedmkrát více se na solární barony složili občané v účtech za elektřinu. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Žluté vesty Ihned po svém nástupu do Elysejského paláce předložil Emmanuel Macron v květnu 2018 parlamentu daňovou reformu, kterou nazval „modernizační“ a „ekologickou“. Macron navrhl zrušit tzv. milionářskou daň, tedy mezní pásmo daně u příjmů nad 1 milion eur, která byla 75 %, a druhou nejvyšší sazbu, která činila 49 %. Ztráty za miliardy eur vznikající veřejným financím ze snížení daní nejbohatším chtěl kompenzovat především novou daní z elektřiny a vytápění a zvýšením spotřebních daní z paliv. Miliardy eur do rozpočtu mělo přinést i snížení maximální povolené rychlosti na silnicích a dálnicích a masivní nasazení pokutových radarů. Kromě toho Macron sliboval zavést dotační podporu ekologickým formám výroby elektřiny. Během projednávání daňové reformy sestavilo trio aktivistů Jacline Mouraudouvá, Priscilla Ludoská a Eric Drouet nezávislý tým ekonomů, který vypracoval analýzu dopadů připravovaných změn daní na běžné obyvatelstvo. Podle jejich výpočtů měl vládní balíček zvýšit životní náklady pracujících Francouzů průměrně o více než 250 eur měsíčně. Po zveřejnění těchto čísel v srpnu 2018 se ve Francii zformovalo hnutí žluté vesty a vypukly mohutné protesty. Vláda proti nim nasadila policejní těžkooděnce a vodní děla. Při násilných zásazích bezpečnostních složek vyrostly v ulicích Paříže a dalších měst barikády. Reakcí na brutalitu policie a četnictva byl růst podpory žlutých vest. Na demonstraci před závěrečným parlamentním hlasováním o daňové reformě se 17. listopadu 2018 v Paříži sešlo více než 300 tisíc lidí. Vláda proti demonstrantům kromě policie a četnictva nasadila i armádu. Při střelbě do demonstrantů gumovými projektily bylo zraněno 585 civilistů – z toho 16 s trvalými následky na zdraví. Účinek byl opačný, než vláda čekala. Účast na každosobotních demonstracích žlutých vest před Vánoci 2018 vzrostla na miliony osob v rámci celé země. V pátek 4. ledna 2019 policie zatkla zakladatele žlutých vest Erica Droueta. Za to, že při demonstraci 8. prosince 2018 vylezl na Vítězný oblouk, z něhož promlouval ke shromážděným demonstrantům, jej obvinila z výtržnictví a poškození národní kulturní památky. Uvěznění Droueta a obvinění Mouraudouvé a Ludoské ze škod za 4 miliony eur vyhnalo další den do ulic ještě více lidí. Vláda proti demonstrantům nasadila 85 tisíc policistů a vojáků s rozkazem použít granáty s nervově paralytickým plynem. Po ošetření zraněných a laboratorním rozboru bylo zjištěno, že granáty obsahovaly i složky zakázané Úmluvou o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní. Po zveřejnění informací o použitích zakázaných chemických zbraní hněv demonstrantů vyvrcholil. Stoupenci žlutých vest na většině silnic zdemolovali policejní radary. Při mimořádné demonstraci uprostřed týdne se protestujícím podařilo vniknout do úřadu vlády. Mluvčí vlády Benjamin Griveaux musel být evakuován vrtulníkem. Při sobotní demonstraci 12. ledna 2019 se žlutým vestám podařilo s pomocí vysokozdvižného vozíku vniknout do budovy ministerstva financí. Při „návštěvě“ demonstrantů z budovy vyletěly oknem tisíce vládních dokumentů, které byly před objektem spáleny. Spor rozhodla hrozba časově neomezené generální stávky. Odbory ji vyhlásily v reakci na zranění občana, který se kolem demonstrace vracel z práce a jemuž policejní granát utrhl 4 prsty na ruce. V pondělí 14. února prezident Macron částečně demonstrantům ustoupil. Vláda na jeho návrh schválila nařízení o odložení účinnosti daňového balíčku. Copaté beranidlo Ihned poté byl zájem médií přesměrován ke studentské stávce za klima, kterou na 15. březen 2019 vyhlásila patnáctiletá záškolačka Greta Thunbergová. Školní stávku za klima vymyslel a zorganizoval švédský aktivista Bo Thorén z organizace Fossil Free Dalsland (FFD). Podle vzoru USA, kde děti po střelbě ve škole v Parklandu na Floridě vyšly do stávky proti zbraním. Greta byla na akci najata, protože jako jediná z dětských aktivistů byla ochotna do ní jít i sama. FFD akci rozjela v srpnu 2018. Finančně ji podpořil Open society Fund maďarského miliardáře a měnového spekulanta George Sorose. Až do Macronova ústupu však Greta demonstrovala před švédským parlamentem sama. Zájem televizních kamer zorganizovali po Macronově prohře švédští akcioví spekulanti Ingmar Rentzhog a David Olsson. Na první místo zpravodajských relací jí pomohl inzertní vliv nadnárodních korporací z energetického strojírenství, jako je ABB. Peníze na kampaň a vlivné kontakty dodala i bývalá viceguvernérka švédské centrální banky Kristina Perssonová. S jejich pomocí se během měsíce podařilo přesměrovat zájem médií od lidové vzpoury žlutých vest proti zdražování k tématu údajné hrozby konce světa v podobě CO2. Mediální kampaň ovlivnila i volby do Evropského parlamentu, po nichž stanula v čele Evropské komise bývalá německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová (CDU). Funkce se ujala se záměrem prosadit uhlíkově neutrální EU. Poté, kdy Leyenová získala důvěru europoslanců, předložila německá vláda kancléřky Angely Merkelové (CDU) zákon o zavedení uhlíkové daně, která by zdražila ropná paliva až o 0,57 eur (15 Kč) za litr. Záměrem spolkové vlády je v zájmu „ochrany klimatu“ přeřadit maso ze snížené 7% sazby DPH do základní sazby 19 %. Nespí ani česká vláda. V meziresortním připomínkovém řízení už je návrh zákona o zvýšení Bursíkových ekologických daní. Pokud na podzim nepostaví v SRN barikády německé žluté vesty, tak to Babišově vládě projde stejně snadno jako letošní zrušení osvobození bytových domů se společným kotlem od ekologických daní. Parlament je schválil během protestu Milionu chvilek. Geislerová a Minář si toho ani nevšimli. {/mprestriction} Autor je publicista.
\nČas načtení: 2024-02-21 15:19:56
Fungování části značkových autoservisů v Česku se loni meziročně zhoršilo a v některých případech vykazovaly horší práci než ty neautorizované. Jejich hodnocení kleslo na 38 procent ze 100 možných. Vyplývá to z ročního hodnocení služby Audit...
\nČas načtení: 2024-02-26 11:02:24
"Problém je v lidech." Kvalita autoservisů si pohoršila, neznačkové se ale zlepšují
Fungování části značkových autoservisů v Česku se loni meziročně zhoršilo a v některých případech vykazovaly horší práci než ty neautorizované.
\nČas načtení: 2024-03-06 10:15:20
České mzdy jsou i nadále krotké. Ale Němce doháníme!
Průměrná mzda v českém hospodářství rostla v 4q23 meziročně tempem 6,3 %. Definitivně tak padly obavy některých členů bankovní rady ČNB, že by snad čeští zaměstnanci konečně praštili do stolu a řekli si o nárůst mzdy, který by aspoň částečně dorovnal&hell
\nČas načtení: 2024-03-12 11:00:49
Vyplatila se Samsungu sázka na AI? Prodeje Galaxy S24 trhají rekordy
Vlajková řada Galaxy S24, kterou Samsung uvedl na trh koncem ledna, zaznamenala po celém světě obrovský ohlas. V některých zemích dokonce „trhla“ rekord v předobjednávkách. Korejský obr již dříve uvedl, že předobjednávky byly meziročně vyšší o dvouciferné číslo. A nyní se ukázalo, o kolik lepší jsou globální prodeje nových „vlajek“. Podle nové zprávy analytické společnosti Counterpoint Research, kterou cituje korejská agentura Yonhap, jsou celosvětové prodeje řady Galaxy S24 od […]
\nČas načtení: 2024-04-10 08:30:55
Češi letos masivně mění dodavatele energií
Češi letos stále častěji mění svého dodavatele energií. V prvních dvou měsících letošního roku provedly tuzemské domácnosti 115 000 změn dodavatele elektřiny a plynu, což je meziročně o desítky procent více. Spolu s tím ovšem roste i počet případů, kdy dodavatelé pokutují zákazníky za předčasné ukončení smluv. Sankce mohou dosahovat i desítky tisíc korun. Informoval o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Spotřebitelé v posledních měsících více reagují na oživení energetického trhu, nabídky dodavatelů na trh podle ERÚ mohou lišit i o desetitisíce korun ročně. Více změn zatím spotřebitelé provedli v případě elektřiny, kde je meziroční nárůst počtu změn o 69 procent. U plynu je změn o čtvrtinu více než před rokem. ERÚ ale spolu s tím varoval, že přesun mezi obchodníky nese vedle možnosti úpor také některá rizika. V této souvislosti zdůraznil především riziko náhrady škody tzv. ušlým ziskem, který si někteří dodavatelé účtují. „Častěji se teď setkáváme s případy, kdy si někteří dodavatelé účtují kromě smluvních pokut i tzv. ušlý zisk. Ten přitom v některých případech dosahuje až desetitisícových částek,“ uvedla členka Rady ERÚ Markéta Zemanová. Upozornila, že úřad nemá kompetence rozhodovat o oprávněnosti výše účtované náhrady škody, případně ušlého zisku. „Z praxe však víme, že někteří spotřebitelé ušlý zisk několika tisíc měsíčně považují za neadekvátně vysoký, a dodavateli ho z toho důvodu nezaplatí. Pak je na obchodníkovi, aby se případně obrátil na soud a jeho výši a oprávněnost prokázal," popsala Zemanová. Spotřebitelům proto radí raději smlouvy s ustanovením o ušlém zisku vůbec nepodepisovat. Problém se podle úřadu týká zákazníků, kteří se snaží předčasně ukončit svou smlouvu na dobu určitou. Tu je možné bezplatně vypovědět pouze v zákonem stanovených situacích. Patří mezi ně zvýšení ceny či změna jiných smluvních podmínek, což je však v současnosti spíše výjimečné. Předčasné ukončení smlouvy je pak možné také v případě stěhování či při podpisu smlouvy distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory dodavatele, kdy možné dohodu vypovědět až do 15. dne po zahájení dodávek. V ostatních případech se spotřebitel nevyhne sankci. „Smluvní pokuty za předčasné ukončení mohou být pevně dané, nebo se odvíjejí od počtu měsíců, které zbývají do uplynutí smlouvy. Tu je třeba si velmi pečlivě prostudovat a speciálně se zaměřit i na to, jestli nám nehrozí další sankce, označované často právě jako náhrada škody, popřípadě ušlý zisk,“ podotkla Zemanová. Výrazně jednodušší je naopak změna dodavatele v případě, že má zákazník smlouvu na dobu neurčitou, kterou může vypovědět bez udání důvodu kdykoliv. Jedinou podmínkou je, že musí počítat s výpovědní lhůtou, která je standardně na tři měsíce.
\nČas načtení: 2025-02-24 09:29:00
Praha 24. února 2025 (PROTEXT) - Sdružení pro bankovní karty (SBK) vydává výroční statistiky z oblasti platebních karet na domácím trhu za rok 2024 I přes některé potíže tuzemské ekonomiky a dopady na nákupní poptávku populace, pokračoval v roce 2024 konzistentní růst v používání platebních karet a dalších elektronických platebních prostředků. Základní transakční ukazatele v používání platebních karet a mobilů resp. dalších elektronických platebních prostředků (tzv. tokenů) vykázaly další zintenzivnění používání. Dlouhodobý růstový trend tuzemského autonomního ekosystému platebních karet, plateb a technologií je každoročně podpořen robustními finančními investicemi ze strany tuzemských bank a technologických společností, stejně tak intenzivním zaváděním technických a technologických inovací.Celkový počet bezhotovostních transakcí v roce 2024 v obchodních místech dosáhl výše 3,008 mld, tj. meziročně vzrostl o téměř 13% (oproti 2,664 mld v roce 2023) a celkový objem bezhotovostních transakcí v obchodních místech dosáhl 1,784 bilionu Kč, tj. meziročně vzrostl o 11% (oproti 1,605 bilionu v roce 2023).Ustálenou transakční dynamiku vykazovaly platby kartou a platebních prostředků v e-commercePočet e-commerce transakcí v roce 2024 provedených platebními kartami a elektronickými platebními prostředky dosáhl 516 mil transakcí, meziročně vzrostl počet transakcí o 20% (oproti 430 mil transakcí v roce 2023). Objem transakcí provedených platebními kartami a elektronickými prostředky na internetu dosáhl 520 mld Kč, tj. meziročně vzrostl objem transakcí o téměř 23% (oproti 424 mld Kč v roce 2023).Pokračující nárůst v používání mobilů a dalších elektronických platebních prostředkůPočet platebních transakcí mobily či elektronickými prostředky (tzv. tokeny) v roce 2024 meziročně vzrostl o 37% na 1,3 mld (oproti 952 mil v roce 2023). Objem platebních transakcí mobily či elektronickými prostředky v roce 2024 vzrostl o 42% na 769 mld Kč (oproti 541 mld Kč v roce 2023). Trend v používání mobilních zařízení pro bezhotovostní platby je jedním ze zásadních charakterů dynamiky tuzemského trhu.Bankomatová síť je v liberálním prostředí domácího ekosystému i nadále důležitou službou a součástí infrastruktury a doplňkem k bezhotovostním platbámPočet 139 mil výběrů hotovosti z bankomatů v roce 2024 znamenal mírně nižší úroveň v meziročním srovnání s rokem 2023 (147 mil výběrů). Objem vybraných peněz z bankomatů v roce 2024 dosáhl výše 853 mld Kč, meziročně tak zůstal téměř na stejné úrovni jako v roce 2023 (858 mld Kč)."V domácím sektoru platebních karet se i během roku 2024 nadále projevoval zvýšený apetit populace používat platební karty a progresivní platební nástroje. Pokračuje růst základních transakčních ukazatelů. Meziročně vzrostl o více než 8% i počet obchodních míst, která umožňují akceptaci platebních karet, mobilních zařízení a dalších elektronických platebních prostředků v infrastruktuře maloobchodu a služeb," uvádí Roman Kotlán, výkonný ředitel Sdružení pro bankovní karty."Významná část domácí populace, ve všech věkových úrovních, využívá či přímo upřednostňuje pro platby v sektoru maloobchodu a služeb platební karty či mobilní zařízení. Nadále zásadním způsobem roste podíl bezhotovostních transakcí oproti výběrům hotovosti z bankomatů. V roce 2024 dosáhl počet bezhotovostních transakcí více než 3 mld transakcí oproti 139 milionům výběrů z bankomatů, lze tedy jednoduše dovodit, že na jeden výběr hotovosti z bankomatu připadá téměř 22 bezhotovostních plateb. Objem bezhotovostních transakcí dosáhl 1,784 bilionu Kč oproti 853 mld Kč u výběrů z bankomatů," doplňuje R.Kotlán.Hlavní ukazatele tuzemského sektoru v roce 2024 (v meziročním srovnání s rokem 2023) Platební karty, elektronické platební prostředkyPočet vydaných platebních karet celkem 16,6 mil (pro srovnání 15,2 mil v roce 2023)Počet vydaných bezkontaktních platebních karet a prostředků NFC 14,9 mil (pro srovnání 14,5 mil v roce 2023)Počet debetních platebních karet a prostředků 14,5 mil (pro srovnání 13,3 mil v roce 2023)Počet charge & kreditních platebních karet 1,9 mil (pro srovnání 1,6 mil v roce 2023)Počet virtuálních platebních karet 1 mil (pro srovnání 706 tis v roce 2023) Počet akceptačních míst v infrastruktuře kamenných obchodů & e-shopů (e-commerce)Počet platebních terminálů 351 tis (pro srovnání 323 tis v roce 2023)Počet platebních terminálů pro bezkontaktní platby 319 tis (pro srovnání 296 tis v roce 2023)Počet e-shopů akceptující platební karty 24,7 tis (pro srovnání 19,1 tis v roce 2023) Počty a objemy platebních transakcí v infrastruktuře kamenných obchodů & e-shopů (e-commerce)Počet platebních transakcí u obchodníků v roce 2024 dosáhl 3,008 mld (pro srovnání 2,664 mld transakcí v roce 2023)Objem platebních transakcí u obchodníků v roce 2024 dosáhl 1,784 bil Kč (pro srovnání 1,605 bil Kč v roce 2023) Počet platebních transakcí v e-shopech v roce 2024 dosáhl 516 mil (pro srovnání 430 mil transakcí v roce 2023)Objem platebních transakcí v e-shopech v roce 2024 dosáhl 520 mld Kč (pro srovnání 424 mld Kč v roce 2023) Počty a objemy transakcí provedených prostřednictvím tokenů (mobily & elektronickými prostředky)Počet platebních transakcí prostřednictvím tokenů v roce 2024 meziročně vzrostl na 1,3 mld (oproti 952 mil v roce 2023)Objem platebních transakcí prostřednictvím tokenů v roce 2024 vzrostl na 769 mld Kč (oproti 541 mld Kč v roce 2023) BankomatyPočet bankomatů 5432 v roce 2024 (pro srovnání 5478 zařízení v roce 2023)Počet výběrů hotovosti z bankomatů v roce 2024 dosáhl 139 mil (pro srovnání 147 mil výběrů v roce 2023)Objem výběrů hotovosti z bankomatů v roce 2024 dosáhl 853 mld Kč (pro srovnání 858 mld Kč hotovosti v roce 2023) Transakční poměr plateb u obchodníků a výběrů hotovosti z bankomatůPočet plateb u obchodníků v roce 2024 dosáhl 3,008 mld oproti počtu výběrů hotovosti z bankomatů 139 milionůObjem plateb u obchodníků v roce 2024 dosáhl 1,784 bil Kč oproti objemu výběrů hotovosti z bankomatů 853 miliard Kč Kontakt pro mediaRoman Kotlán, výkonný ředitel SBK, e: roman.kotlan@bankovnikarty.cz, www.bankovnikarty.cz SBKSdružení pro bankovní karty (SBK) je unikátní oborovou platformou, jejichž hlavním cílem je dlouhodobý a udržitelný rozvoj prostředí pro poskytování kvalitních platebních služeb se smysluplným využitím progresivních technologií, s vysokou mírou ochrany a zabezpečení. Kompletní statistiky jsou k dispozici na oficiálním webu SBK (w:bankovnikarty.cz) ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
Čas načtení: 2024-10-01 11:06:00
Bleskový index spotřebitelských cen v eurozóně v souladu s očekáváním
11:00, Eurozóna - bleskové údaje o inflaci za září: CPI: 1,8 % skutečných meziročně vs. prognóza 1,8 % meziročně; předchozí 2,2 % meziročně; Jádrový index CPI: 2,7 % skutečných meziročně vs. prognóza 2,7 % meziročně; předchozí 2,8 % meziročně; CPI:
Čas načtení: 2024-08-20 14:41:00
USDCAD je vyšší po přečtení CPI z Kanady
Kanada – Údaje o inflaci za červenec: Upravená CPI: Skutečná: 2,7 %; meziroční prognóza 2,8 % meziročně; předchozí 2,9 % meziročně; Medián CPI: Skutečný: 2,5 % meziročně; prognóza 2,5 % meziročně; předchozí 2,6 % meziročně; CPI: Skutečná: 2
Čas načtení: 2024-02-28 13:21:00
ČSÚ: Ceny průmyslových výrobců poprvé od listopadu 2020 meziročně klesly
Meziměsíčně ceny zemědělských výrobců vzrostly o 0,7 % a meziročně byly nižší o 19,8 %. Ceny průmyslových výrobců se meziměsíčně zvýšily o 2,5 %, meziročně byly nižší o 1,8 %. Ceny stavebních prací se meziměsíčně nezměnily a meziročně byly vyšší o 2,0 %. Ceny tržních služeb pro podniky meziměsíčně klesly o 0,1 % a meziročně byly vyšší o 4,6 %.
Čas načtení: 2024-03-14 13:39:39
Výrobní ceny v Americe stouply
Celkové výrobní ceny v únoru stouply o 1,6 % meziročně oproti 0,9 % v lednu. Trhy očekávaly růst o 1,2 % meziročně. Jádrový index cen v průmyslu v únoru stagnoval na 2 % meziročně, přičemž trhy očekávaly růst o 1,9 % meziročně.
Čas načtení: 2024-03-18 22:02:00
ČSÚ: Ceny průmyslových a zemědělských výrobců meziročně opět klesly
Meziměsíčně ceny zemědělských výrobců vzrostly o 0,7 % a meziročně byly nižší o 18,7 %. Ceny průmyslových výrobců se meziměsíčně zvýšily o 0,5 %, meziročně byly nižší o 0,9 %. Ceny stavebních prací meziměsíčně vzrostly o 0,1 % a meziročně byly vyšší o 1,6 %. Ceny tržních služeb pro podniky meziměsíčně vzrostly o 1,5 % a meziročně byly vyšší o 4,9 %.
Čas načtení: 2024-04-03 11:18:25
Inflace v eurozóně klesla (3.4.2024)
Celková inflace v březnu klesla podle předběžných odhadů na 2,4 % meziročně oproti 2,6 % v únoru. Trhy očekávaly pokles na 2,5 % meziročně. Jádrová inflace klesla na 2,9 % meziročně oproti 3,1 % v únoru, přičemž trhy očekávaly pokles na 3 % meziročně.
Čas načtení: 2024-04-03 11:18:25
Inflace v eurozóně klesla (3.4.2024)
Celková inflace v březnu klesla podle předběžných odhadů na 2,4 % meziročně oproti 2,6 % v únoru. Trhy očekávaly pokles na 2,5 % meziročně. Jádrová inflace klesla na 2,9 % meziročně oproti 3,1 % v únoru, přičemž trhy očekávaly pokles na 3 % meziročně.
Čas načtení: 2024-04-11 14:34:10
Ceny v průmyslu stouply (11.4.2024)
Výrobní ceny v březnu vzrostly o 2,1 % meziročně oproti 1,6 % v únoru, přičemž trhy očekávaly růst o 2,2 % meziročně. Jádrový index cen v průmyslu stoupl o 2,4 % meziročně oproti 2 % v únoru. Trhy očekávaly růst o 2,3 % meziročně.
Čas načtení: 2024-05-20 13:21:00
ČSÚ: Ceny průmyslových výrobců v dubnu meziročně vzrostly
Meziměsíčně ceny zemědělských výrobců klesly o 3,5 % a meziročně byly nižší o 13,4 %. Ceny průmyslových výrobců meziměsíčně vzrostly o 0,2 % a meziročně byly vyšší o 1,4 %. Ceny stavebních prací meziměsíčně vzrostly o 0,2 % a meziročně byly vyšší o 2,0 %. Ceny tržních služeb pro podniky meziměsíčně vzrostly o 0,7 % a meziročně byly vyšší o 3,4 %.
Čas načtení: 2024-07-18 10:17:00
Český statistický úřad: Meziroční pokles cen zemědělských výrobců zpomalil
Meziměsíčně ceny zemědělských výrobců vzrostly o 1,9 % a meziročně byly nižší o 7,5 %. Ceny průmyslových výrobců meziměsíčně klesly o 0,3 % a meziročně vzrostly o 1,0 %. Ceny stavebních prací meziměsíčně vzrostly o 0,1 % a meziročně byly vyšší o 2,2 %. Ceny tržních služeb pro podniky meziměsíčně se zvýšily o 0,2 % a meziročně o 3,5 %.
Čas načtení: 2024-08-16 10:17:00
ČSÚ: Ceny průmyslových výrobců po dvou měsících meziměsíčně vzrostly
Meziměsíčně se ceny zemědělských výrobců nezměnily a meziročně byly nižší o 3,7 %. Ceny průmyslových výrobců vrostly meziměsíčně o 0,6 % a meziročně o 1,7 %. Ceny stavebních prací meziměsíčně vzrostly o 0,1 % a meziročně byly vyšší o 1,8 %. Ceny tržních služeb pro podniky se meziměsíčně snížily o 1,3 % a meziročně vzrostly o 3,5 %.
Čas načtení: 2024-10-10 14:35:32
Jádrová inflace v Americe vzrostla
Jádrová inflace v září vzrostla na 3,3 % meziročně oproti 3,2 % v srpnu. Trhy očekávaly stagnaci na 3,2 % meziročně. Celková inflace klesla z 2,5 % v srpnu na 2,4 % meziročně v září. Trhy očekávaly pokles na 2,3 % meziročně.
Čas načtení: 2024-10-11 14:51:00
14:30, Spojené státy americké – údaje o inflaci za září: PPI: skutečných 1,8 % meziročně; prognóza 1,6 % meziročně; předchozí 1,7 % PPI jádro: skutečných 2,8 % meziročně; prognóza 2,6 % meziročně; předchozí 2,4 % PPI: skutečných 0
Čas načtení: 2024-10-31 11:29:05
Celková inflace v eurozóně vzrostla
Celková inflace vzrostla v říjnu podle předběžných odhadů o 2 % meziročně oproti 1,7 % v září. Trhy očekávaly růst o 1,9 % meziročně. Jádrová inflace vzrostla o 2,7 % meziročně jako v září, přičemž trhy očekávaly růst o 2,6 % meziročně.
Čas načtení: 2024-11-19 13:21:00
ČSÚ: Ceny všech výrobců v říjnu meziměsíčně i meziročně vzrostly
Meziměsíčně ceny zemědělských výrobců vzrostly o 6,9 % a meziročně o 2,4 %. Ceny průmyslových výrobců meziměsíčně vzrostly 0,1 % a meziročně o 0,8 %. Ceny stavebních prací meziměsíčně vzrostly o 0,3 % a meziročně byly vyšší o 2,3 %. Ceny tržních služeb pro podniky se meziměsíčně zvýšily o 0,5 % a meziročně o 3,6 %.
Čas načtení: 2024-11-28 14:46:22
Harmonizovaná inflace v Německu beze změny
Harmonizovaná inflace vzrostla v listopadu podle předběžných odhadů o 2,4 % meziročně jako v říjnu. Trhy očekávaly růst o 2,6 % meziročně. Celková inflace vzrostla o 2,2 % meziročně oproti 2 % v říjnu, přičemž trhy očekávaly růst o 2,3 % meziročně.
Čas načtení: 2024-12-17 14:38:00
USDCAD klesá po kanadských údajích CPI
14:30, Kanada – údaje o inflaci za listopad: Upravený CPI: skutečných 2,7 % meziročně; prognóza 2,6 % meziročně; předchozí 2,6 % meziročně; CPI: aktuální 0,0 % MoM; předpověď 0,1 % MoM; předchozí 0,4 % MoM; CPI: skutečných 1,9 % meziročně; prognóza 2
Čas načtení: 2025-01-14 14:46:51
USA: Výrobní ceny stouply o 3,3 % meziročně oproti 3 % v listopadu
Výrobní ceny v prosinci stouply o 3,3 % meziročně oproti 3 % v listopadu. Trhy očekávaly růst o 3,5 % meziročně. Rovněž jádrový index cen v průmyslu rostl o 3,5 % meziročně oproti 3,4 % v listopadu, přičemž trhy očekávaly růst o 3,8 % meziročně.
Čas načtení: 2025-01-17 13:21:00
ČSÚ: V průměru za celý rok 2024 klesly meziročně pouze ceny zemědělských výrobců
Meziměsíčně ceny zemědělských výrobců vzrostly o 1,2 % a meziročně byly vyšší o 8,1 %. Ceny průmyslových výrobců vzrostly meziměsíčně o 0,6 % a meziročně o 2,8 %. Ceny stavebních prací meziměsíčně vzrostly o 0,1 % a meziročně byly vyšší o 2,6 %. Ceny tržních služeb pro podniky se meziměsíčně zvýšily o 0,1 % a meziročně byly vyšší o 3,8 %.