Americký prezident Donald Trump podle deníku New York Times zablokoval izraelský plán vojenského úderu na íránská jaderná zařízení. List se odvolává na zdroje přímo z americké administrativy s tím, že si USA uvědomují důsledky možné války s Teheránem, a proto se nyní snaží íránské jaderné ambice zbrzdit diplomatickou cestou. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu uvedl, že by bylo dobré, pokud bude diplomatický postup podobný jako v Libyi. Tento scénář však předpokládá demontáž jaderných zařízení, a to Írán odmítá.
Čas načtení: 2025-04-18 07:00:00
USA se snaží íránské jaderné ambice zbrzdit diplomatickou cestou
Americký prezident Donald Trump podle deníku New York Times zablokoval izraelský plán vojenského úderu na íránská jaderná zařízení. List se odvolává na zdroje přímo z americké administrativy s tím, že si USA uvědomují důsledky možné války s Teheránem, a proto se nyní snaží íránské jaderné ambice zbrzdit diplomatickou cestou. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu uvedl, že by bylo dobré, pokud bude diplomatický postup podobný jako v Libyi. Tento scénář však předpokládá demontáž jaderných zařízení, a to Írán odmítá.
\nČas načtení: 2024-05-04 16:23:51
USA: Netanjahu má absolutní diplomatickou imunitu proti zatykači ICC za genocidu a válečné zločiny
Podle Amerického ministerstva zahraničí nelze Izraelského premiéra Benjamina Netanjahua zatknout a obvinit z válečných zločinů v Gaze, protože si zachovává absolutní diplomatickou imunitu proti všem pokusům Mezinárodního trestního soudu (ICC) pohnat ho k odpovědnosti. Mluvčí ministerstva zahraničí Vedant Patel ve… The post USA: Netanjahu má absolutní diplomatickou imunitu proti zatykači ICC za genocidu a válečné zločiny first appeared on Akta X.
Čas načtení: 2024-05-23 10:00:00
USA jsou znepokojeny izolací Izraele, konstatuje Bidenův poradce pro národní bezpečnost
Jake Sullivan se staví kriticky k rozhodnutí Španělska, Irska a Norska příští týden oficiálně uznat palestinský stát Spojené státy jsou znepokojeny rostoucí diplomatickou izolací Izraele mezi zeměmi, které jej tradičně podporovaly, uvedl ve středu poradce Joe Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivan.Sullivanův výroky na brífinku v Bílém domě následovaly po oznámení Irska, Španělska a Norska, že příští týden oficiálně uznají palestinský stát. Zazněly také v souvislosti se snahou Bidenovy administrativy a Kongresu koordinovat reakci na rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) požádat o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli izraelským akcím v Gaze. Na otázku, zda je znepokojen diplomatickou izolací Izraele, odpověděl Sullivan, že ano.
Čas načtení:
Izrael posílí svou diplomatickou misi v Turecku
Izraelské ministerstvo zahraničí v pondělí oznámilo, že posílí svou diplomatickou misi v Turecku. Učiní tak i přesto, že jsou vztahy mezi oběma státy nyní značně napjaté. Turecko v září dokonce oznámilo, že sníží úroveň diplomatických vztahů s Izraelem. To vše kvůli tomu, že se Izrael odmítá omluvit za zásah proti lodi Mavi Marmara. Izrael vyjádřil politování nad smrtí tureckých občanů, zásah však považuje za zcela legitimní a omlouvat se za něj nehodlá. Legitimnost zásahu i neustále diskutované blokády Pásma Gazy potvrdila i vyšetřovací komise OSN. Ta ale také podotkla, že byl izraelský zásah příliš tvrdý. Turecko vykázalo ze svého území izraelského velvyslance Gabby Levyho a oznámilo, že budou diplomatické vztahy poníženy na úroveň druhého tajemníka a v souvislosti s tím byli vykázáni i všichni ostatní zástupci diplomatické mise vyššího postavení. Izrael musel tedy hledat osobnost, která by pro Turecko bylo akceptovatelná, což vedlo k navržení 39letého Josepha Levy-Safriho, který působil do té doby v Uruguayi. V Turecku bude působit jako ...
Čas načtení: 2020-08-30 10:50:31
Turecko – takový skvělý soused
Konflikt kolem těžby plynu ve Středozemním moři ukazuje, jak moc si erdoğanovské Turecko odcizilo svoje okolí. Otázka je, čeho všeho dosáhne „drzým čelem“. Řecko a Turecko si udržují mnohaletou tradici všelijakého přetahování se ve vzdušném a námořním prostoru, vesměs ale propočítanou natolik, aby z toho nehrozila přímo „horká válka“. Jednotlivých incidentů bylo mnoho a následky víceméně žádné. V Egejském moři, hustě posázeném řeckými ostrovy, je v podstatě nemožné ustanovit nějaké všeobecně akceptovatelné námořní hranice. Současné problémy kolem průzkumné činnosti lodi Oruc Reis jsou ale o něco vážnějšího rázu. Do sporných vod poslala svoje vojenské síly i Francie, jednak kvůli ochraně zájmů francouzských společností, ale také kvůli staré tradici francouzsko-řeckého přátelství. Koná se námořní cvičení, jehož protiturecká myšlenka je víceméně jasná. Válka z toho všeho asi nebude, ale to, o co se hraje, je otázka, kdo je v dané oblasti pánem a bez čího souhlasu se nedají provádět žádné těžební práce. To je pozice, ve které se erdoğanovské Turecko s roztomilou samozřejmostí vidí. Příslušná námořní strategie má i svoje pojmenování – „Modrá vlast“. A tuto strategii se Turecko snaží pomocí válečných lodí doprovázejících výzkumné plavidlo Oruc Reis také prosadit. Proti všem. Podivné nároky Turecka Základem tureckých ambicí je velmi ambiciózní představa o tom, které oblasti východního Středomoří jim náležejí k výlučnému využívání. Takhle vypadá oficiální mapa zveřejněná tureckým ministerstvem zahraničí (převzato z novin Hurriyet). (Zelená plocha jsou nároky Severokyperské turecké republiky, kterou kromě Turecka nikdo jiný neuznává a která, jak vidíte, si pěkně obkroužila ostrov až daleko na jih od jeho řecké části.) Turci při stanovování svých nároků vycházejí ze značně netypického právního názoru, že ostrovy, a to ani ty obydlené a velké, nemají nárok na exkluzivní ekonomickou zónu. Proto neberou v Ankaře při kreslení čar po mapě v potaz takové drobnosti, jako je řecká Kréta (8 336 km² a půl milionu obyvatel). S tímhle názorem jsou Turci v mezinárodním společenství téměř sami. Jediný další relevantní partner, který na tento princip kývl, byla jedna ze dvou konkurečních vlád v Libyi – konkrétně ta Sarrádžova, které Turci pomáhají udržet se u moci, a která s Tureckem podepsala dohodu o rozdělení námořních ekonomických zón, naprosto ignorující mezilehlé řecké ostrovy a Kypr. Sarrádžovou vládou seznam tureckých spojenců v oblasti víceméně končí. Množina znepřátelených států je podstatně početnější. Kromě Řecka, Kypru a Sýrie sem patří i Egypt a Izrael, a to z povícero důvodů. Egyptu vládne vojenská junta pod vedením generála Sísího, která roku 2013 sesadila předešlého zvoleného prezidenta Mursího. Jenže Mursí patřil k Muslimskému bratrstvu, kterému fandí i Erdoğan, takže vztahy mezi oběma zeměmi se značně zhoršily. V Libyi podporuje Egypt druhou z obou konkurenčních vlád, vedenou maršálem Haftarem, a v úvahu připadá i nasazení egyptské armády přímo na jeho straně. Jelikož Turecko už v Libyi udržuje svoje vojáky nějakou dobu, mohlo by se v případě takového vývoje stát i to, že Egypťané a Turci po sobě budou přímo střílet. Izrael míval před erdoğanovskou érou s Tureckem dobré vztahy, dnes už to neplatí. Erdoğan a jeho lidé zavlekli do turecké politiky náboženské perspektivy a v éře AKP jsou vztahy mezi Tureckem a Izraelem chladné, i když nikoliv katastrofální. Když před pár týdny Spojené arabské emiráty oznámily svůj záměr navázat s Izraelem diplomatické vztahy, Erdoğan to ostře kritizoval a dokonce řekl, že zvažuje, že pro změnu Turecko odvolá svoje diplomaty z Emirátů. Což je chucpe jako hrom, protože samotné Turecko v Izraeli svoji diplomatickou misi má (hned dvě – velvyslanectví v Tel Avivu a generální konzulát v Jeruzalémě). Jakým právem by to tedy mělo zakazovat ostatním? Erdoğan by se ve východním Středomoří měl roztahovat co nejméně Z hlediska Řecka, Izraele a Kypru je turecká snaha vykolíkovat si půlku místního moře pro sebe nepřípustná i proto, že koliduje se záměrem vybudovat zde plynovod do Evropy. Na realizaci plynovodu, kterému se říká EastMed, se všechny tři státy dohodly začátkem roku. Zamýšlený plynovod má vést dost daleko od tureckého pobřeží, ale stejně se dostává do kolize s představami Ankary o tom, kam až sahá turecká ekonomická zóna. S onou podivnou, výše zmíněnou libyjsko-tureckou smlouvou, je v naprostém rozporu. Dalo by se tedy čekat, že jeho výstavbě budou Turci bránit silou. I proto se teď v oblasti haraší zbraněmi. Při tom všem je zajímavé, že ekonomický rozměr celé věci by takové vojenské manévry vůbec neospravedlňoval. Ložiska plynu ve východním Středomoří jsou sice pro místní země zajímavá, ale opravdu jen pro lokální spotřebu. Export do vzdálené, studené a bohaté Evropy už tak nadějně nevypadá. Vybudování plynovodu EastMed, který by musel vést až tři kilometry hlubokým mořem, by stálo zhruba šest miliard eur a Evropa by tím získala dovozní kapacitu 10 miliard krychlových metrů ročně. Což by představovalo zhruba 2,5 procenta veškerého do Evropy dováženého plynu, tedy objektivně vzato nic moc. Vzhledem k tomu, kolik dnes stojí plyn (málo), vůbec není jisté, zda by se takový drahý projekt zaplatil, natož něco vydělal. To se nám časy změnily, což? Místo starého principu, kdy se konflikt o ropné a plynové zdroje maskoval nějakou politickou záminkou, maskuje se nyní konflikt o politickou moc ropnými a plynovými zdroji. Ale vyhnout se mu nejde; otázka, nakolik se bude Erdoğan ve východním Středomoří moci roztahovat, je docela podstatná. Za sebe soudím, že ideálním stavem by bylo „co nejmíň“. Zdá se, že Macron to vidí stejně. Kéž by to pochopili i Němci… Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-02-19 09:00:00
Naděje na příměří v Gaze slábnou, Netanjahu odmítá výzvy k zastavení ofenzivy v Rafáhu
Diplomatické snahy se zadrhávají v důsledku izraelského odporu k tomu, co Izrael nazývá "jednostranným uznáním" palestinského státuNaděje na příměří ve válce v Gaze slábnou v souvislosti s opakovaným odmítnutím výzev Benjamina Netanjahua k pozastavení pozemní ofenzívy v Rafáhu a hlasováním jeho kabinetu, že se Izrael formálně postaví proti mezinárodním snahám o tzv. jednostranné uznání palestinského státu.Diplomatické úsilí vedené Egyptem, Katarem a USA se rovněž zadrhává: v neděli katarští představitelé přiznali, že nepřímé rozhovory v Káhiře mezi Izraelem a palestinskou militantní skupinou Hamás, které byly obnoveny minulý týden, se "dostaly do slepé uličky". Washington rovněž naznačil, že bude tento týden vetovat očekávaný nový návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN o příměří.Diplomatickou patovou situaci přijalo se zděšením 2,3 milionu obyvatel pásma Gazy, kde bylo podle OSN zabito téměř 29 000 lidí, 85 % obyvatel bylo vyhnáno ze svých domovů a každý čtvrtý hladoví.
Čas načtení: 2024-02-27 12:52:30
Slovensko zpochybnilo vyšetřování smrti svého občana v Belgii
Slovenská republika odevzdala belgické velvyslankyni v Bratislavě diplomatickou nótu a vyjádřila vážné pochybnosti o vyšetřování smrti devětatřicetiletého Slováka Jozefa Chovance v Belgii. V úterý to uvedl slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Směr). Chovanec zemřel v roce 2018 tři dny po policejním zásahu na bruselském letišti Charleroi.
Čas načtení: 2024-03-06 09:00:00
Německo se chová při obraně Ukrajiny naprosto nekompetentně
"Pro ty, které to zajímá, ve středu vyšel článek v New York Times, který cituje americké zpravodajské důstojníky, kteří hodnotí, že to je to na 50 procent, že by Rusové použili taktické jaderné zbraně, kdyby se zhroutily jejich politické pozice v Chersonu na jihu Ukrajiny, jako se zhroutily v Charkově na východě Ukrajiny." "These leaked conversations... Clearly there will have been many more, one has to assume."Tory MP and foreign affairs committee member Bob Seely tells #BBCWato Germany has been Russia's 'number one' espionage target, after a military call was intercepted by Russian sources.— The World at One (@BBCWorldatOne) March 5, 2024 Moderátorka, BBC World at One, středa 5. března 2024, 13 hodin: Německý ministr obrany viní z úniku informací o schůzce vysokých vojenských představitelů s Rusy individuální chybu. Únik informací způsobil menší diplomatickou roztržku, protože obsahoval podrobnosti o údajných britských operacích na Ukrajině. Ministr obrany Boris Pistorius ve středu dopoledne vystoupil a obhajoval postoj své země: "Telefonoval jsem s našimi partnery a kolegy v jiných zemích. Důvěra v Německo není narušena. Všichni vědí o nebezpečí takových odposlechů. Všichni vědí, že neexistuje absolutní bezpečnost. Uvítali jsme, že jsem se okamžitě spojil s našimi partnery a naši partneři vědí, že jsme odhodláni tento případ důsledně vyšetřit."Norbert Rottgen z opoziční CDU a člen zahraničního výboru v Německu však ve středu řekl, že ruský odposlech je pro kancléře Olafa Scholze značným problémem.
Čas načtení: 2024-03-20 14:18:30
Rusko varuje Japonsko před vysláním raket pro systémy Patriot na Ukrajinu
Rusko diplomatickou cestou pohrozilo Japonsku, že dodání raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu bude mít důsledky, uvádí deník RIA Novosti.
Čas načtení: 2024-03-27 18:28:10
Vrbětice zlomily česko-ruské vztahy, agrese Kremlu je ještě zhoršila
Vláda se zabývá obsazením velvyslaneckého postu v Moskvě. Jde o citlivé téma, zvlášť vzhledem ke stavu česko-ruských vztahů v posledních letech. Diplomatickou roztržku spustilo zjištění, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích byli zapojení agenti ruských tajných služeb. Vzájemné vztahy pak dále zhoršila ruská invaze na Ukrajinu.
Čas načtení: 2024-03-31 14:07:00
Hádka Vondry a Dostálové o roztržku se Slováky: Fiala dvakrát spolkl ropuchu, proč by měl potřetí?
Jednička kandidátky Spolu pro eurovolby Alexandr Vondra (ODS) a jednička kandidátky ANO Klára Dostálová se střetli v nedělní Partii na CNN Prima News. Řeč byla mj. o sporech Fialovy vlády s kabinetem Robeta Fica. Vondra míní, že přerušení mezivládních konzultací není na věky a premiér Petr Fiala (ODS) dvakrát spolknul ropuchu, tak nebyl důvod, aby se tak stalo i potřetí. Podle Dostálové bylo velkou diplomatickou chybou zabouchnout dveře.
Čas načtení: 2024-04-02 14:37:00
Izraelský úder na íránské velvyslanectví v Sýrii? Nelze vyloučit odvetné útoky na židy, říká expert
Blízkým východem hýbe izraelský zásah na areál íránského velvyslanectví v Damašku, který si dle agentury AP vyžádal 11 obětí. „Je to útok na diplomatickou misi v třetí zemi v okamžiku, kdy navíc Írán není v otevřené válce s Izraelem. Íránci teď logicky hrozí, že podobně můžou útočit na izraelské cíle,“ tvrdí Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.
Čas načtení: 2024-04-11 11:17:00
Evropa si oťukává Trumpa. Jeho plán by zhoršil bezpečnost Česka, říká Lipavský
Donald Trump má v posledních týdnech napilno nejen kvůli soudním sporům. O schůzku s republikánským favoritem stojí vlivní evropští činitelé, kteří ho žádají o odblokování pomoci Ukrajině a připravují si diplomatickou půdu pro jeho návrat do Bílého domu. Naposledy se sešel s Davidem Cameronem. Jak se k tomu staví český ministr zahraničí Jan Lipavský?
Čas načtení: 2024-04-11 11:39:53
Evropa si oťukává Trumpa. Jeho plán by zhoršil bezpečnost Česka, říká Lipavský
Donald Trump má v posledních týdnech napilno nejen kvůli soudním sporům. O schůzku s republikánským favoritem stojí vlivní evropští činitelé, kteří ho žádají o odblokování pomoci Ukrajině a připravují si diplomatickou půdu pro jeho návrat do Bílého domu. Naposledy se sešel s Davidem Cameronem. Jak se k tomu staví český ministr zahraničí Jan Lipavský?
Čas načtení: 2024-04-14 14:50:00
Evropská unie odsoudila íránský útok. Lídři zemí se bojí další eskalace
Evropská unie jednoznačně odsoudila íránský útok na Izrael a označila ho za nepřijatelný. Na sociální síti to v noci uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Jedná se podle něj o bezprecedentní zostření situace a hrozbu pro bezpečnost regionu. Generální tajemník OSN António Guterres řekl, že je hluboce znepokojen reálnou hrozbou eskalace na Blízkém východě a vyzval k maximální zdrženlivosti. Berlín a Řím vyjádřily obavy z možného chaosu a eskalace konfliktu. Íránský útok odsoudili mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron, japonský premiér Fumio Kišida nebo jihokorejská diplomacie. Spojené arabské emiráty a Rusko vyzvaly k hledání řešení diplomatickou cestou.
Čas načtení: 2024-04-17 12:23:23
Pozvání Rusů na francouzské oslavy? Nic potvrzeného nemáme, uvedla Zacharovová
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že Rusko neobdrželo diplomatickou cestou pozvání na výročí vylodění v Normandii. Informuje o tom vládní agentura TASS. Zacharovová tak reagovala na zprávu francouzských médií, že se organizátoři chystají Moskvu pozvat.
Čas načtení: 2024-04-19 15:00:00
„Dvě loutky. Páprda a...“ Vyoral pustil peklo na Bidena s Fialou
PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA – Po návštěvě premiéra Petra Fialy v Bílém domě se z řad jeho podporovatelů začalo ozývat, že se ukázalo, jak ČR hraje diplomatickou první ligu. Komentátor souhlasí, že první ligu ČR hraje. Ale v lokajství. A horších věcech. „Šli buď na kobereček, nebo pro nové notičky,“ odhadl. Setkání s Bidenem má za parodii. „Dvě loutky, blbá a blbější, politický eunuch a senilní páprda zahráli divadlo zejména pro českou veřejnost,“ konstatuje a ptá se, kolik českého daňového poplatníka tato cesta stála.
Čas načtení: 2024-04-26 15:02:56
Velvyslancem ve Francii bude Kurfürst, v Kuvajtu Chmiel
Ministerstvo zahraničí v následujících měsících vyšle na diplomatickou misi v Paříži šéfa své evropské sekce Jaroslava Kurfürsta. Do Kuvajtu se přesune někdejší ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel a Tomáš Hart pojede na svůj první post velvyslance do Mexika.
Čas načtení: 2024-04-29 14:46:00
Česko bude dál usilovat diplomatickou cestou o odškodnění za Vrbětice
Praha - Česko bude dál usilovat diplomatickou cestou o odškodnění za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Dokud bude válka na Ukrajině, nedosáhne toho, aby si Rusko sedlo za jednací stůl....
Čas načtení: 2024-04-29 14:46:00
Česko bude usilovat diplomatickou cestou o odškodnění za Vrbětice
Praha - Česko bude dál usilovat diplomatickou cestou o odškodnění za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Dokud bude válka na Ukrajině, nedosáhne toho, aby si Rusko sedlo za jednací stůl....
Čas načtení: 2024-04-29 14:46:00
Česko bude usilovat diplomatickou cestou o odškodnění za Vrbětice
Praha - Česko bude dál usilovat diplomatickou cestou o odškodnění za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Dokud bude válka na Ukrajině, nedosáhne toho, aby si Rusko sedlo za jednací stůl....