Aktuální Zprávy

V Pardubicích pokračuje hokejové finále, první bod ve čtvrtek vydřela Kometa

Pardubice - V pardubické Enteria areně dnes pokračuje druhým zápasem finále hokejové extraligy a domácí tým se po nepovedeném čtvrtku pokusí o vyrovnání série. Dynamo v úvodním souboji ztratilo vedení,...

---=1=---

Čas načtení: 2024-10-18 15:34:07

Extraligové menu servíruje lahůdku. Pardubice mají na Třinec pifku za prohrané finále

Magnet kola v Pardubicích. Dnešní kolo hokejové Tipsport extraligy nabídne mimo jiné reprízu finále loňské sezony, nebo souboj z podpalubí tabulky. Po středeční předehrávce pokračuje dvanácté kolo šesti zápasy. Od 17:30 jsou na programu tři duely: České Budějovice - Plzeň, Litvínov - Brno a Mladá Boleslav - Liberec. O půl hodiny později bude vhozeno úvodní buly v Pardubicích kam zajíždí Třinec, v sousedním Hradci Králové, kde se představí pražská Sparta a v Olomouci, která přivítá Karlovy Vary. Web Sport.cz vám nabízí ze všech utkání podrobné online reportáže a ve videoukázkách i všechny góly, nejzajímavější momenty a sestřihy zápasů.

Čas načtení: 2024-10-26 18:30:00

SESTŘIH: Show Liberce. Baník vyhrál gólem v nastavení, další zmar Dynama

Liberecká kanonáda! Slovan doma zničil Slovácko 4:0. Zmar Českých Budějovic pokračuje, Dynamo doma podlehlo Hradci Králové 0:2, Baník Ostrava vyhrál v Pardubicích gólem z deváté minuty nastavení 3:2. Program 13. kola Chance Ligy pokračuje od 19:00 soubojem Olomouce proti Jablonci. V neděli jde do akce Slavia proti Dukle a Sparta se ve šlágru představí v Plzni. ONLINE přenosy utkání a SESTŘIHY sledujte na iSport.cz.

Čas načtení: 2024-10-26 19:00:00

ONLINE: Sigma - Jablonec 0:0. Kdo uspěje? Baník vyhrál, zmar Dynama

Čas načtení: 2024-10-26 20:40:00

ONLINE: Sigma - Jablonec 0:0. Domácí v deseti chtěli penaltu, VAR byl proti

Čas načtení: 2024-10-26 21:00:00

SESTŘIHY: Show Liberce, Baník vyhrál a bod pro Sigmu. Další zmar Dynama

Liberecká kanonáda! Slovan doma zničil Slovácko 4:0. Zmar Českých Budějovic pokračuje, Dynamo doma podlehlo Hradci Králové 0:2, Baník Ostrava vyhrál v Pardubicích gólem z deváté minuty nastavení 3:2. Olomouc vybojovala bod za remízu s Jabloncem 0:0, přestože celý druhý poločas hrála v oslabení. Program 13. kola Chance Ligy pokračuje v neděli. Slavia vyzve Duklu a Sparta se ve šlágru představí v Plzni. ONLINE přenosy z utkání a SESTŘIHY sledujte na iSport.cz.

Čas načtení: 2021-05-13 08:03:19

Galerie hlavního města Prahy představuje ilustrátorskou tvorbu Františka Skály

Pod názvem A jiné práce představuje František Skála v Galerii hlavního města Prahy poprvé retrospektivní pohled na svou ne vždy známou ilustrátorskou tvorbu, které se věnuje již od začátku osmdesátých let. Výstava se svou formou prolíná i s řadou dalších aspektů, které souvisejí jak se sochařskou, tak i s malířskou prací či s performancemi Františka Skály. Ve své linii se tak jedná o mimořádnou retrospektivu ilustrátorských děl, která ukazuje zároveň přesahy a rozmanitost autorovy umělecké tvorby. Po autorových velmi úspěšných výstavách v Galerii Rudolfinum a v Národní galerii v prostorách Valdštejnské jízdárny tak můžeme poznat další polohu Skálovy poetické, tajemné, a přitom do přirozeného světa vrostlé tvorby, které nikdy nechybí ani neokázalý vtip. Svou formou se prolíná i s řadou dalších aspektů, které souvisejí s jeho sochařskou, ale také malířskou prací. Tu výrazně utvářelo i prostředí, které autora obklopovalo v dětství, ať již se jednalo o různé formy starožitných předmětů (otcova sbírka), anebo folklorní hudbu (matka choreografka a zakladatelka souboru Chorea Bohemica), mělo jistě vliv i na jeho vnímání a vztah k různým materiálům a poetice forem spojených s lidovým uměním. Právě to vše se nepřímo objevuje také v ilustrační práci, která má i další přesahy, ať již se jedná o jeho existencionální zážitky, které souvisejí s pobyty v přírodě „na divoko“ u moře, o pěší cestu do Benátek v roce 1993 nebo další inspirativní cesty po světě. Nelze také nezmínit autorovy deníky a intimní edici malých knih. Výstava je koncipována jako tvůrčí cesta. Začíná obrazy vytvořenými pod otcovým vedením na hranici dětství, pokračuje hledáním v době studií a postupně přes další léta až k nahlédnutí do nejnovější tvorby. Nejedná se ale o pouhý výčet zhruba dvaceti převážně dětských knih, které jeden z nejznámějších českých výtvarníků posledních dekád ilustroval. Výstava dává nahlédnout, nakolik je profese ilustrátora úzce propojena se Skálovou volnou tvorbou malířskou, grafickou a sochařskou. Vine se jeho dílem jako ponorná řeka, ve které se zračí tvůrčí období a okouzlení. Práce na jednotlivých knihách, a to především těch autorských, je vždy neodmyslitelně, jaksi osudově, spojena s dobou vzniku. Ať již jde o knihu Zapomenutá řemesla, kterou ilustroval po ukončení studia na VŠUP, nebo o Pohádky z bramborových řádků, jež přichází v období po zkušenostech z hudebního působení na hranici undergroundu a prožitku narození obou dětí. Do Královských pohádek od básníka Karla Šiktance to byly uhlové kresby lesů z konce osmdesátých let, kdy se setkává s tvorbou Aléna Diviše a Bohuslava Reynka a volí jednoduchou formu lavírovaných kreseb uhlem. Dalším významným projektem je kniha Velké putování Vlase a Brady. Tento legendární autorský seriál vzniká v období nástupu postmoderny a založení umělecké skupiny Tvrdohlaví. Zde dochází k nejtěsnějšímu propojení s volnou tvorbou Františka Skály, která se v té době vydělila z ilustrátorské činnosti. Díla jako Velký datel (1987, Východočeská galerie v Pardubicích) nebo Motýl na květině (1985) vznikla jako samostatné objekty prezentované na výstavách a zároveň se stala inspirací pro bytosti, které se objevily v příběhu. Duch Lesojan byl naopak poprvé spatřen Vlasem a Bradou v Modrém lese a následně se zhmotnil ve formě sochy Lesojan (1988). V polovině devadesátých let se dva roky pracovalo na přípravě celovečerního animovaného filmu (filmové ateliéry Zlín a později Barrandov). K realizaci bohužel nedošlo z důvodu nedostatku financí. Příběh byl nakonec úspěšně dramatizován v Divadle Minor v roce 2007. Podobné to je i u knihy Skutečný příběh Cílka a Lídy. Nápad vytvořit fotografický seriál v reálném lesním prostředí se zrodil v roce 1989 při dokončení komiksu Velké putování Vlase a Brady, kdy se na poslední straně objevilo několik fotografií, které zachytil tučňák Michal. Fyzicky i časově náročná práce podobná animovanému či hranému filmu, obnášející přípravu loutek, prostředí a fotografování v reálném čase ročních období, se protáhla ze dvou měsíců na dva roky a rozdělila seriál na dvě knihy. Malou, „úvodní“ – Jak Cílek Lídu našel (Meander, 2006) a velkou – Skutečný příběh Cílka a Lídy (Arbor vitae, 2007). Podobně jako u Vlase a Brady se do knihy dostala ocelová plastika Špion, dlouhá osm metrů, původně vytvořená pro evropské sochařské kvadrienále v Rize. V příběhu vystupuje jako Lefant Troben, bytost žijící v Pustém Hustolese. Kniha posloužila jako předloha k filmu Jana Svěráka Kuky se vrací. V knize Bratři lví srdce se objevují zkušenosti s originální technikou „scurografie“, vyvinutou v Tajné organizaci B. K. S., která je vhodná ke ztvárnění nočních a makabrózních scén, a hodily se pro ilustrace k dětské knize, jejíž příběh se odehrává po smrti hlavních hrdinů. Negativ kreslený tužkou naslepo na pauzák se vyvolá fotografickou cestou. Komplikovanost tohoto postupu vytváří zvláštní atmosféru. K dalším podobným technikám patří termokresby, dělané dotykem teplocitlivého faxového papíru o kovovou teplou desku, nebo kresby vytvořené tužkou na základě obrazců samovolně vzniklých jemnou lampovou černí na papíře „lampionů přání“. Právě podobné příběhy a časové posloupnosti lze najít u každé z ilustrovaných knih. Promítá se do nich autorův obraz světa, pečlivá volba způsobu uchopení tématu a použité techniky a celkový, zodpovědný, ale zároveň svobodný přístup k tvorbě. Výstava se koná v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí až do 29. srpna. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-06-04 12:19:19

Festival Sculpture line ukáže nové sochy v jedenácti českých městech

Se začátkem června již šestým rokem přichází do Prahy i dalších měst v republice sochařský festival Sculpture line, aby proměnil parky, náměstí, ulice i jiná veřejná prostranství v galerii pod širým nebem. První instalací letošního ročníku se stal bronzový Nosorožec v brnění od Jaroslava Róny na pražském Jungmannově náměstí, který symbolicky poukazuje na nutnost světové ochrany zvířat z africké divočiny. Před budovou ČEZ v Michli zase nově stojí socha Osvícení od Lukáše Rittsteina. Praha se dále může těšit například na sochy od Jakuba Flejšara, Kurta Gebauera, Stefana Milkova nebo Alexandry Koláčkové, které budou instalovány v průběhu června. V Dolních Břežanech přibyla v parku socha Sladké sny od Lukáše Rittsteina a nový domov již našla i jedna z bronzových goril Original Sin od Lia Ruowanga ve Vratislavicích nad Nisou. Zámek v Ratměřicích hlídá bronzová Lvice od Jaroslava Róny připomínající egyptský archeologický artefakt a před Oblastní galerií Liberec návštěvníci narazí na sochu Dvaja Andreje Margoče, která pochází z cyklu Proměny autoportrétu. V Hradci Králové sedí před nákupním domem Aupark železná dvojice Optimista a pesimista Jakuba Flejšara a v broumovském altánku se vznáší nad hlavami ocelová socha Strelica od Jana Dostála. Nové sochy se objeví i v Ostravě, Olomouci, Pardubicích nebo v Plzni. „I v letošním pro všechny tak komplikovaném roce festival Sculpture line pokračuje. Jeho význam se však zvětšuje, protože pomáhá překonávat sociální a kulturní izolaci, ve které jsme se všichni ocitli, a vysílá zřetelný signál, že přes všechny obtíže se vracíme k normálnímu způsobu života,“ říká kurátor festivalu Martin Dostál. Obyvatelé i návštěvníci vybraných měst se mohou těšit opět na avantgardnější a méně obvyklá díla renomovaných českých umělců. Instalace budou na jednotlivá místa umísťovány postupně v průběhu června. Festival potrvá do konce září, některé sochy však zůstanou na svých místech i poté. Více informací včetně mapy, anotace jednotlivých soch i přehledu autorů budou k dispozici v průběhu června ZDE. V uplynulých ročnících festivalu zaujala například pětimetrová socha bronzového opičáka King Kong Balls v Praze od francouzského umělce Denise Defrancesca či socha Jiřího Davida Revoluce vytvořená z 80 tisíců klíčů, která byla nainstalovaná v zámeckém parku v Mikulově. Pozornost vzbudila také třeba obří Chobotnice vznášející se na hladině Vltavy. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-06-04 09:03:31

Ředitel Národní knihovny Martin Kocanda: Karanténa nás zásadně posunula v oblasti digitálních služeb

Epidemie COVID-19 a opatření podniknutá proti jejímu šíření se dotkla i tuzemských knihoven. O tom, jak poslední týdny ovlivnily chod té největší z nich, Národní knihovny ČR v Praze, a jakým výzvám bude čelit v nejbližších letech, jsme hovořili s jejím generálním ředitelem Martinem Kocandou. V čele Národní knihovny stojíte už tři roky. Jak jste se sžíval s novou funkcí, a hlavně se svými zaměstnanci, pro které jste byl za posledních deset let již čtvrtým generálním ředitelem? Počátky nebyly jednoduché. Přeci jen jsem přicházel z poněkud jiného prostředí (Martin Kocanda nejprve řídil ústředí evangelické církve, pak působil na ministerstvu pro místní rozvoj, pozn. PN), navíc kolem výběru nového generálního ředitele vzniklo značné napětí, které vycházelo právě z častých výměn ředitelů. Na druhou stranu musím říct, že jsem dost dlouho přemýšlel, jestli usilovat o pozici, kde bylo vysoce pravděpodobné, že se stanu další figurou na orloji, která se na chvíli zjeví a zase zmizí. Začátek opravdu nebyl snadný, vyhlášená stávková pohotovost kvůli další výměně generálního ředitele a samozřejmě tomu odpovídající atmosféra mezi zaměstnanci. Do toho dokonalé mediální zkratky, že se „vězeňský kaplan“ stává ředitelem národní kulturní instituce. No a pak jsem si řekl, že si můžu buď stěžovat, jaká je to nespravedlnost, anebo se vykašlat na to, co kdo v té mediální zkratce napíše, a zkusit něco dobrého pro knihovnu udělat. Nakonec – nikdo mě nenutil a jít do toho bylo mé rozhodnutí. Zrovna dnes jsem s našimi odboráři vzpomínal, jaké to bylo, když mě před třemi lety vítali s transparenty protestujícími proti mému nástupu. Ale musím říct, že jsem jejich rozladění chápal. Žádné instituci nedělá dobře časté střídání vedení. Dnes si troufám tvrdit, že s většinou zaměstnanců se máme navzájem rádi a respektujeme se. Se zaměstnanci se mi komunikuje velmi dobře, i když musím říct, že knihovníci jsou silné osobnosti a často se velmi dohadujeme, protože na spoustu věcí máme rozdílné názory. Ale od toho koneckonců komunikace je – abychom věcně diskutovali, argumentovali a hledali řešení. A to se, myslím, daří. Instituce, jako je ta naše, nemá být sektou, kde všichni stojí v zástupu a mají totožný – takže ten můj – názor na věc. Je to spíš živý organismus a já jsem hrdý, že do něj můžu už tři roky patřit. V čem podle vás spočívá hlavní úskalí fungování i řízení tak velké a specifické instituce, která je nadto příspěvkovou organizací Ministerstva kultury? Víte, musíme si uvědomit, že Národní knihovna je jednou z nejstarších institucí v naší zemi s nepřerušenou právní kontinuitou. Ačkoliv je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury, byla zde dávno před ministerstvem. Za oficiální založení knihovny považujeme sice rok 1777, ale tomuto okamžiku předcházelo dlouhé fungování několika knihoven, které se v Národní knihovnu v podstatě transformovaly. Pokud jde o současnost, je důležité mít na paměti, že provozujeme současně dvě knihovny. Knihovnu s tradičními dokumenty, ale zároveň i knihovnu digitální. Ke specifikům Národní knihovny patří také ohromná různorodost činností, které zajišťuje. Přeci jen jsme zároveň metodickým a koordinačním pracovištěm pro ostatní knihovny, digitalizujeme dokumenty, spravujeme množství databází, zaměstnáváme odborníky nejen na oblast knihovnictví, ale také v oborech restaurátorství, chemie, mikrobiologie, pečujeme o vzácné sbírky mimořádného významu, a tak bych mohl pokračovat dál. Neodpovídáme jen sami za sebe, ale ze zákona máme mnoho úkolů ve vztahu k ostatním knihovnám, kolektivním správcům, vydavatelům. Důležité je samozřejmě všechny činnosti sladit a zajistit, aby se mohla knihovna dále rozvíjet. To ovšem patří k manažerské pozici a mě to navíc baví, protože knihovny, včetně té naší, mám rád. Za hlavní úskalí bych tak označil spíš některé provozní a technické úkoly. Typicky například dokončení revitalizace Klementina a dokončení centrálního depozitáře v Hostivaři. S tím je spojeno jednak obrovské množství administrativy a jednak nutnost řešit problémy, které se vyskytují jak během příprav projektů, tak během jejich realizace. Jedním z největších současných problémů je to, že významnou část našeho fondu máme provizorně uloženou v bednách, a nemůžeme ji tedy půjčovat našim uživatelům. Šestičlenná rodina, se kterou navíc bydlí babička, strýček a dva bratranci, se prostě také velmi obtížně srovná v garsonce. A my máme v současné době více než sedm milionů svazků, jejichž množství každým týdnem narůstá, a to vše v nedodělaném Klementinu a rozestavěné Hostivaři. Ale naštěstí už vidíme světlo na konci tunelu. Právě v těchto týdnech přebíráme zrekonstruovanou budovu starého depozitáře v Hostivaři a chystáme se spustit výstavbu druhého, nového depozitáře. Takže v dohledné době zpřístupníme čtenářům mnohem větší část našeho fondu a následně pak všechno. Na to se opravdu těším. Zároveň teď hodně intenzivně pracujeme na digitálních službách Národní knihovny. Jak vlastně vypadá takový běžný pracovní den generálního ředitele Národní knihovny? A máte vůbec čas na čtení? Napjatě. Vedle běžné administrativy a stohů dokumentů, které musím přečíst a podepsat, jednání stíhá jednání a dveře se u mě v kanceláři opravdu netrhnou. Takže je třeba řešit personální záležitosti, provozní, projektové, rozpočtové. Ke konci týdne mi z toho občas jde hlava kolem. Ale na druhou stranu to zase vyváží prostředí, kde mohu pracovat, a především lidé. Protože jsou to oni, kdo společně s našimi knihami dělají knihovnu. Jinak – jsem rád za cesty vlakem mezi Pardubicemi a Prahou. Aspoň tam mám prostor číst. S nástupem Lubomíra Zaorálka na post ministra kultury se znovu otevřelo téma nové budovy Národní knihovny, mimo jiné kvůli ní také sestavil tzv. garanční radu NK, v níž zasedli především odborníci spjatí s knihovnickou praxí – například ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák nebo předseda Ústřední knihovnické rady Vít Richter. Rýsuje se v tomto směru již něco konkrétního? Národní knihovna novou budovu potřebuje jako sůl. To je bez debat. Současný stav je opravdu velmi nevyhovující. Sídlíme ve dvou značně vzdálených pracovištích, většina fondů je v hostivařském depozitáři a musíme je dvakrát denně převážet sem a tam dvacet kilometrů. To je náročné na logistiku, tudíž i na finance, zvyšuje se riziko opotřebení či dokonce znehodnocení knih, a navíc je to uživatelsky velice nekomfortní. Příprava nové budovy Národní knihovny je běh na dlouhou trať. Půjde o investici v řádu miliard korun, a proto je třeba najít také širokou shodu na realizaci projektu. A nejde jen o budovu jako takovou. Je také potřeba vybrat vhodný pozemek s dobrou dopravní dostupností. Každopádně záměr vybudovat novou budovu NK vnímám jako jediné možné koncepční řešení. S panem ministrem v tom mezi námi panuje naprostá shoda. Nadále také pokračuje již zmíněná revitalizace Klementina, konkrétně její poslední, 3. etapa. Platí i nadále, že by měla být dokončena v roce 2023? Podle loňské výroční zprávy se samotná koncepce plánovaných úprav neustále mění… Původní záměr třetí, závěrečné etapy revitalizace doznal mnoha změn. Průběžně hledáme kompromisy mezi ochranou historického barokního areálu a potřebami živé moderní instituce. Ale je zapotřebí poctivě říct, že sebelepší návrh nevyřeší problém uložení knih na dvou různých místech. To bude možné vyřešit až v nové budově. Pokud jde o termín dokončení, snažíme se dosáhnout co nejdřívějšího data. Poslední etapa je mimochodem nejrozsáhlejší; zahrnuje přes polovinu prostor Klementina, a navíc samotné jádro knihovny. Přitom nejde jen o práce samé, ale také o zabezpečení činností během revitalizace. Z pochopitelných důvodů si nemůžeme dovolit během stavebních prací knihovnu zavřít. Národní knihovna má zhruba 21 tisíc registrovaných čtenářů, což není třeba ve srovnání s Městskou knihovnou v Praze mnoho (ta jich registruje přes 170 000), navíc v posledních letech ubývá výpůjček knih v NK i návštěvníků vašich studoven (což je zčásti způsobeno různými omezeními provázejícími zmiňovanou revitalizaci). Snaží se NK přilákat více čtenářů, nebo její poslání spočívá v něčem jiném, a zmíněné statistiky tak pro vás nehrají podstatnou roli? Národní knihovna má jiné poslání než Městská knihovna v Praze, se kterou máme mimochodem velmi dobrou spolupráci. Nejsme rozhodně konkurenty. Naším cílem není například půjčovat beletrii. Taková role přísluší opravdu spíš městským a obecním knihovnám. Naše knihovna plní především dvě role, které jsou do jisté míry protichůdné. Jsme jednak ústřední univerzální vědeckou knihovnou, ale zároveň máme za úkol starat se o konzervaci bohemikálního fondu pro budoucnost. S nadsázkou říkám, že zde nejsme pro čtenáře, kteří si na víkend chtějí půjčit novou detektivku. Takový čtenář by u nás byl zklamán navzdory tomu, že ve svém fondu tu novou detektivku také máme. Právě v sousední Městské knihovně mu takovou službu poskytnou mnohem lépe. Na druhou stranu, pokud jste například vědeckým pracovníkem, měl byste u nás najít to, co potřebujete. Stejně tak, pokud potřebujete pracovat s historickými rukopisy a starými tisky. Navíc významnou část našeho historického fondu můžete pohodlně studovat i z domova v námi provozované aplikaci Manuscriptorium. Jinými slovy počet registrovaných uživatelů pro nás není tím nejdůležitějším ukazatelem. To ovšem neznamená, že bychom nechtěli zvyšovat atraktivitu NK pro širokou veřejnost. Pracujeme na několika projektech, které nám v tom mají pomoci. Stále větší roli pro nás také hrají uživatelé našich digitálních služeb. Plány máme v tomto ohledu celkem velkorysé. Fondy Národní knihovny obsahují cca sedm a půl milionu knihovních jednotek a jen za loňský rok jich přibylo skoro 90 tisíc, většinou v podobě povinných výtisků. Přesto se ve výroční zprávě za rok 2019 dočteme, že „nadále zůstávají nenaplněny nejen konkrétní požadavky uživatelů, ale částečně i strategické cíle instituce vycházející z jejího poslání a garantované informační gesce“. Co s tím? Navýšit finanční prostředky na nákup, vymáhat povinné výtisky od laxních nakladatelů? Navýšení finančních prostředků na akvizice by bylo více než potřebné. Uvědomme si, že dva povinné výtisky, které putují do naší knihovny, nemohou nahradit komplexní akviziční politiku. Vezměte si, že jeden ze dvou povinných výtisků putuje do tzv. národního konzervačního fondu, jehož cílem je uchování pro budoucnost, a tedy pouze jeden je našim uživatelům běžně k dispozici v rámci univerzálního knihovního fondu. A když říkám běžně k dispozici, tak to znamená, že pokud máme v univerzálním fondu pouze jeden výtisk konkrétního díla, tak ho půjčujeme pouze prezenčně ve studovně. Jsem ovšem realista a uvědomuji si možnosti rozpočtu. Takže nezbývá než jednat a jednat. Peníze jsou potřeba všude, a je tedy otázkou stanovení priorit, na co a v jakém rozsahu budou využity. Já jsem ovšem povahou optimista a věřím, že se časem podaří situaci NK v tomto směru zlepšit. A pokud jde o ty povinné výtisky, do jaké míry a jak rychle plní obecně nakladatelé v České republice svou povinnost? Drtivá většina nakladatelů svou povinnost plní a výtisky nám zasílá. Ale jsou samozřejmě i výjimky, kdy musíme nakladatele i opakovaně upomínat a v krajním případě i zažalovat u soudu. Chápu, že mnozí vnímají tuto povinnost jako nepříjemně zasahující do jejich podnikání a nákladů. A to především v případech drahých vydání knih, např. bibliofilských. Ale role povinných výtisků je nezastupitelná v naplňování konzervační funkce knihovny. Důležitou agendu Národní knihovny představuje digitalizace knih, jejíž obecný význam prokázala aktuální pandemie COVID-19, kdy byli po uzavření všech knihoven čtenáři odkázáni pouze na elektronické zdroje. Původním cílem projektu nazvaného Národní digitální knihovna, na němž participuje i Moravská zemská knihovna v Brně, bylo zdigitalizovat přes 310 milionů stran. V jaké fázi se dnes projekt nachází? Zjednodušeně řečeno, když bereme v potaz stránky, je hotova zhruba šestina. Pokud jde o starší díla, 19. století a dále do historie, tak tam už máme hotovo více než z poloviny. Problém je u nově vydávaných knih a periodik, protože vycházejí rychleji, než stíháme digitalizovat. Ale i v této věci chystáme změny, které budou postaveny na sofistikované výběrové digitalizaci, která je běžná i jinde ve světě. Jinak řečeno, každá zdigitalizovaná stránka nemá stejnou hodnotu. Nechceme tedy honit pouze kvantitu a počítat strany. Zdigitalizovaná současná vědecká monografie má pro naše uživatele většinou větší význam než český překlad Lysenkova díla. V souvislosti s pandemií nového typu koronaviru vznikla také Národní digitální knihovna pro studenty VŠ, určená pro studenty a pedagogy vysokých škol a vědecké pracovníky. Díky dohodě mezi NK, agenturou DILIA a Ochrannou organizací autorskou nabízela až do května přístup k vybraným tištěným dokumentům formou online čtení. Jaké měl projekt ohlasy? A neuvažuje se o nějaké formě jeho pokračování? Jestli jsem na něco opravdu pyšný, tak je to právě tento projekt, který jsme rychle připravili a spustili. Situace, která nastala, mi vnukla myšlenku zkusit se domluvit s kolektivními správci a vydavateli na dočasném mimořádném zpřístupnění té části digitální knihovny, která je pod autorskou ochranou. Bylo jasné, že studenti nebudou mít z čeho studovat, když se uzavřely školy i knihovny. Takže jsem vzal telefon a zavolal do DILIA, OOA-S a vydavatelům a prostě to zkusil. Reakce všech zúčastněných mě neuvěřitelně překvapila. Ihned souhlasili a poskytli maximální pomoc. Jsem jim opravdu vděčný, jak se k této věci postavili. Pokud někdo hovoří o „nenažraných“ kolektivních správcích, neví, co říká. Projekt měl opravdu velký ohlas. Ukázalo se, jak moc jsou digitální fondy důležité pro studující a badatele. I když jsme tento mimořádný projekt s koncem nouzového stavu museli samozřejmě ukončit, navázali jsme novým projektem zpřístupnění tzv. děl nedostupných na trhu. Nyní postupně zpřístupňujeme digitalizáty děl vydaných do roku 1989 a za půl roku spustíme rozsáhlou část vydanou před rokem 2007. Pokud jde o noviny a časopisy, tak dokonce do roku 2009. K tomu všemu nás opravňuje kolektivní licenční smlouva, kterou jsem v prosinci loňského roku s kolektivními správci podepsal. Na tomto projektu velmi intenzivně spolupracujeme s dalšími knihovnami. Výsledek tak bude našim společným dílem. I díky tomuto projektu se Národní knihovna vrací k roli určitého koordinátora našeho knihovního systému. Je to role, kterou v minulosti bohužel přestávala hrát. A já jsem moc rád, že se k ní opět vracíme. A jakou úlohu tedy dnes hraje Ústřední knihovnická rada, jejímž jste řadovým členem? Před časem vyvolalo protesty odvolání jejího dlouholetého předsedy Víta Richtera (který se posléze do jejího čela vrátil), s nímž přišel dosluhující ministr kultury Antonín Staněk během posledního dne svého působení na MK. Ústřední knihovnická rada se postupem doby vyvinula v reprezentativní fórum knihoven a knihovníků. Na jednu stranu je to více, než jak je rada definována v zákoně, na druhou stranu ale vámi připomenutá prázdninová událost ukázala, že je zapotřebí brát vážně přirozený vývoj, který vyústil v podstatě samosprávnou instituci knihoven. A možná mají pravdu ti, kteří říkají, že rada se za posledních 15 let vyvinula do takovéto podoby z nutnosti, protože z určitých důvodů Národní knihovna neplnila zcela svou zákonnou roli koordinačního a metodického centra českých knihoven. Myslím, že dnes ale funguje spolupráce mezi Národní knihovnou a Ústřední knihovnickou radou velmi dobře. Nakonec v této radě působí asi pět zaměstnanců Národní knihovny. Přinesla vám nucená karanténa nějaké poznatky nebo inovace, ze kterých hodláte v budoucnu těžit? Karanténa nás opravdu zásadně posunula v oblasti digitálních služeb. Zrychlili jsme přibližně o půl roku až rok v našich plánech. Máme vyvinuté nástroje, které nás v online službách posunou o hodně dále. Kromě projektu pro vysokoškoláky a zpřístupnění děl nedostupných na trhu jsme vyvinuli novou verzi Manuscriptoria pro školy, která bude sloužit při výuce na základních a středních školách. Jaké zásadní úkoly a změny podle vás čekají Národní knihovnu v nejbližších letech? Inu, jak už tu zaznělo – posun v oblasti online služeb, dokončit revitalizaci Klementina, dostavět Hostivař. Tyto úkoly jsou dány. Navíc bych velmi stál o vybudování vlastní odkyselovací linky, která by sloužila nejen nám, ale třeba i okolním zemím. A samozřejmě ta nová budova… A v čem spatřujete největší budoucí výzvu pro sebe coby generálního ředitele Národní knihovny? Aby byli naši uživatelé co nejdříve spokojeni se službami, které nabízíme a nabízet budeme. Aby se u nás prostě cítili dobře, ať už nás navštíví fyzicky, nebo digitálně. PhDr. Bc. Martin Kocanda, Ph.D. (*1974) vystudoval baptistickou teologii v Olomouci a speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě UPOL a Pedagogické fakultě MUNI. Právní specializaci získal na Právnické fakultě MUNI a doktorská studia sociální práce zakončil na UK v Bratislavě. Vyučoval na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice, působil ve vedení Vězeňské služby ČR a byl ředitelem ústředí Synodní rady ČCE. Od 1. června 2017 je generálním ředitelem Národní knihovny ČR. Žije v Pardubicích, je ženatý, má dva syny (5 a 12 let). {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-02-17 11:25:23

Literární vyhlídky (17. až 23. února)

Nadcházející týden nabídne hned několik zajímavých literárních akcí v české metropoli – prim budou v tomto směru hrát Knihovna Václava Havla a Božská Lahvice. Literární kritici si jistě nenechají ujít slavnostní vyhlášení laureátů ceny Tvárnice 2019/2020, překladatelé a básníci bezpochyby v hojném počtu dorazí na setkání pod hlavičkou projektu Poezie na kolečkách a příznivci dokumentárního žánru určitě nepohrdnou besedou ke knize rozhovorů Ženy o ženách. A na závěr jako obvykle připojujeme několik tipů na nové (audio)knihy. POZVÁNKY 17. 2. Praha / 18.00, Cafe Academia Představení knižního vydání politického eseje Jeana-Claudea Michéy Tajnosti levice: Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu o příběhu, kořenech a současnosti levice a sborníku Sametová budoucnost? Eseje o naší současnosti, který uspořádali Petr Drulák a Petr Agha u příležitosti 30 let od sametové revoluce jako reflexi toho, k čemu u nás vlastně od té doby došlo. Do sborníku přispěli historička umění Milena Bartlová, filozof Martin Dokupil Škabraha, politoložka Anna Durnová, politolog Jaroslav Fiala, filozof Michael Hauser, politolog Ondřej Slačálek a socioložka Tereza Stöckelová. Obě knihy právě vydala Masarykova demokratická akademie ve spolupráci s olomouckým nakladatelstvím Burian a Tichák. Mezi hosty večera nebudou chybět překladatel Tajností levice a editor sborníku Sametová budoucnost? Petr Drulák, editor sborníku Sametová budoucnost? Petr Agha a další autoři sborníku. 18. 2. Praha / 19.00, Knihovna Václava Havla Setkání s kultovním románem ukrajinské literatury Město (Větrné mlýny 2019) v překladu Miroslava Tomka. Město je dobrodružný a také filozofický román, který hravě obstojí i v kontextu evropského modernismu. Příběh mladíka, který opouští rodnou ves, aby se stal inženýrem a šířil osvětu, vypadá ze začátku poněkud schematicky až naivně. Ale jen proto, že naivní je mladík sám. Semele město hrdinu, zkazí ho, vezme mu ideály? Ano i ne: město na tyto otázky neodpovídá, ale klade otázky nové. Donutí hrdinu potkat sebe sama, narazit na svoje vlastní touhy, sexualitu, zklamat se, najít své poslání. Právě pro tuto nejednoznačnost a neschematičnost byl román prohlášen za antisovětský a jeho autor, Valerjan Pidmohylný (1901–1937), zahynul během čistek. S překladatelem Miroslavem Tomkem budou mj. o těžkostech spojených s překládáním literární klasiky hovořit ukrajinistka Tereza Chlaňová a básnířka a komparatistka Marie Iljašenko. Praha / 19.30, kavárna Fra Autorské čtení a beseda se spisovatelkou Dorou Kaprálovou, věnované její nové povídkové knize Ostrovy (Druhé město 2019), v níž autorka tematizuje na intimních příbězích ohraničenost ostrovů. Ne topograficky, ale především ve všech smyslech ostrovanství, izolovanosti, ohraničenosti. Jedenadvacet povídek a příběhů opisují rafinovaně autofikční světy Kaprálové, ale především lidské osudy plné nenápadných zlomů a nečekaných setkání, ze kterých mrazí, a které současně dojímají svou autentickou nepatetičností a jemným humorem. V politice je láska a láska je v politice, zvlášť děje-li se to vše tady a teď, ve střední Evropě, která leží stále a stále víc na východě. Moderuje Markéta Kittlová. Praha / 19.30, Božská Lahvice Básník Pavel Kolmačka přijal pozvání na čtení v Božské Lahvici. Držitel ceny Tvárnice za dílo roku – básnickou sbírku Život lidí, zvířat, rostlin, včel (Triáda 2018) – přečte některé ze svých niterných básní za doprovodu obrazů z života „na kraji světa“. Po autorském čtení bude následovat diskuse s autorem. Moderuje Matěj Senft. 19. 2. Praha / 19.00, Knihovna Václava Havla Dvacet osm rozhovorů s dvaceti devíti filmovými a literárními dokumentaristkami tvořícími v Česku vyšlo ve svazku nazvaném Ženy o ženách (wo-men 2019). Autorka Barbora Baronová v knize zjišťuje, jakou mají respondentky motivaci k tvorbě, jakým způsobem volí témata nebo jak se vztahují k důležitým aspektům dokumentární praxe, jako jsou cenzura, angažovanost nebo terapie. V neposlední řadě spolu s dokumentaristkami tematizují gender, roli institucí v dokumentu nebo financování tvorby. Kniha obsahuje rozhovory se spisovatelkou Petrou Dvořákovou, slovenskou filmařkou Zuzanou Piussi, literátkou Alenou Wagnerovou, autorkou filmových časosběrů Helenou Třeštíkovou, aktivistkou a filmovou dokumentaristkou Apolenou Rychlíkovou, autorkou filmových dokumentů Olgou Sommerovou, novinářkou a spisovatelkou Juditou Matyášovou, žurnalistkou a humanitární pracovnicí Petrou Procházkovou a dalšími. Večer uvádí a diskusi s autorkou knihy vede Bára Šichanová. Praha / 19.30, Božská Lahvice Slavnostní vyhlášení laureátů ceny Tvárnice 2019/2020 nabídne předání ceny Dílo roku 2019, udělené Janem M. Hellerem Petru Borkovcovi za knihu Petříček Sellier & Petříček Bellot (Fra 2019), předání ceny Kritik roku 2020 Evě Klíčové, literární kritičce a redaktorce časopisu Host, a čtení oceněného spisovatele Petra Borkovce. Moderuje Lukáš Senft. 20. 2. Do českých kin ve čtvrtek vstoupí slovenský film Sviňa, dílo režisérské dvojice Mariany Čengel Solčanské a Rudolfa Biermanna. Snímek vznikl na motivy stejnojmenné knihy slovenského novináře Arpáda Soltésze, který se v ní inspiroval skutečnými událostmi okolo vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. – Zemičku kdesi pod horami ovládají vysoce postavení zločinci, lidé propojení s politikou, mafií, ale i s policií, soudy a velkými kšefty. Závislá teenagerka zmizí z resocializačního centra, nikomu ale nechybí. O nuceném sexu a drogách chce vypovídat na policii, ale pošlou ji pryč. Vyhledá novináře, který se pustí do rozplétání neuvěřitelné chobotnice zločinu, mafie, vydírání. Nadějný politik se stane předsedou a ovládne celou zemi, protože kdo má moc, má pod palcem i policii i státní obchody. Z malého veksláka se stává velký vyděrač, který s lidmi zachází jako s šachovými figurkami. Jenže může pravda přežít mezi lidmi, kterým jde o prachy a moc? Nebo se Bůh peněz neštítí ani vraždit? Ostrava / 18.00, Dům umění v Ostravě Na akci s názvem Protimluvná osmnáctka vystoupí autoři spojení s nakladatelstvím Fra. Nakladatel a překladatel Erik Lukavský čte a představuje francouzského básníka Stanislase Rodanskiho. Básník a esejista Jakub Řehák čte z nové sbírky Obyvatelé (Fra, jaro 2020). Básník, prozaik a dramaturg Café Fra Petr Borkovec čte z knihy Petříček Sellier & Petříček Bellot (Fra 2019). V plánu je též rozhovor o edičním plánu 2020/21, veřejných čteních v roce 2020 a neveřejných plánech a čteních z let 2001–2020. Večerem provede Jiří Macháček. Praha / 19.30, Božská Lahvice První setkání v rámci projektu Poezie na kolečkách – evropská poezie v českých překladech. Český překladatel a básník Ondřej Buddeus bude s pozvanými hosty z řad překladatelů, autorů a organizátorů literárního života diskutovat o překladové poezii, její recepci v českých zemích, úskalích spojených s překladem veršů, evropské identitě a o řadě dalších témat, která s tímto disciplínou uměleckého překladu souvisejí. Cílem projektu, který se následně uskuteční v Jihočeském, Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji, je zpřístupnit evropskou poezii v českých regionech. Ve vybraných městech budou v kavárnách či jiných prostorech umístěné sbírky básní, které si návštěvníci budou moci na místě prolistovat nebo přečíst. Evropská poezie bude navíc tématem kulturního setkání, jež daná instituce v rámci projektu uspořádá. 21. 2. Pardubice / 18.00, Krajská knihovna v Pardubicích V rámci literárně-hudebního pořadu Poezie pod klenbou se představí spisovatel Petr Boček, autor hororových próz (mj. Mrazivé příběhy, Výprodej nočních můr, Hrobořadí, Nekrosarium, Mízožravci), a nakladatel Martin Štefko, majitel malého nakladatelství Golden Dog zaměřeného na žánrovou literaturu (horor, thriller, detektivka aj.). Moderuje Vanda Vávrová. Praha / 19.30, Božská Lahvice Literární večer dvou výrazných českých básnířek, Ireny a Marie Šťastných. Irena Šťastná je autorkou básnických sbírek Zámlky (2006), Všechny tvoje smrti (2010), Živorodky (2013), Žvýkání jader (2015) a Sen o třetí plíci (2018) a za svou tvorbu byla nominována na Drážďanskou cenu lyriky a na cenu Magnesia Litera za poezii. Marie Šťastná vydala básnické sbírky Krajina s Ofélií (2003), Akty (2006), Interiéry (2010) a Štěstí jistě přijde (2019) a je držitelkou Ceny Jiřího Ortena a Drážďanské ceny lyriky. NOVÉ (AUDIO)KNIHY Miroslav Olšovský: Anarchie a evidence. Esej o psaní a vidění (Academia 2020) Moderní literatura spočívá na decentralizovaném psaní a nehierarchickém prezentování v původní nerozlišitelnosti událostí. Moderní literatura nezakládá dílo, ale proces psaní, který dílo rozkládá. Psaní je anarchie a pokračuje jako evidence toho, co chce být řečí sděleno, jako jisté setrvání sdělení v čase. Moderní umělecký jazyk se snaží událostem přiblížit až na hranici jejich reprezentace a ukázat je v jejich stávání se událostmi. Takový jazyk se stává jazykem pohybu, jazykem kinematografickým a evidentním. Psaní je „permanentní evidencí“, je clonou (Gombrowicz) i průhledem (Nabokov). Kniha pojednává o projevech psaní a vidění nejen v tvorbě Gombrowicze a Nabokova, ale také Babela, Becketta, Bělého, Čechova, Kafky, Pilňaka anebo Prousta. Jasmine Wargaová: Jiné jméno pro domov (přeložila Barbora Punge Puchalská, Argo 2020) Představte si, že žijete docela normální život, máte staršího bratra, kterého obdivujete, bezva kamarádku, prima rodiče. Chodíte do školy, koukáte na americké filmy, rádi zpíváte a sníte o tom, že z vás jednou bude slavná herečka. A náhle se všechno změní. Dvanáctiletá Jude musí opustit svůj domov. V její zemi se rozhořela válka, a ona i její těhotná maminka odjíždějí přes oceán za strýcem. Filmy hrdinku na život v Americe nepřipravily – všechno je tu moc rychlé a hlučné. Jude si musí zvyknout na novou školu, na věčný strach o příbuzné doma v Sýrii i na novou identitu imigrantky ze Středního východu. Ale život jí přinese i jiná, příjemnější překvapení – nové kamarády a taky konkurz na roli v muzikálu. Možná je Amerika místo, kde Jude může být taková, jaká opravdu je… Lukáš Prokop (ed.): Les /Literární archiv č. 51/ (Památník národního písemnictví 2020) Nové číslo sborníku Literární archiv se věnuje obrazu lesa v literatuře a výtvarném umění. Přezkoumává představy Karla Klostermanna o původním šumavském pralese, zabývá se literárním a výtvarným dílem Josefa Váchala z pohledu ekopoetiky či podobou lesa v českých překladech Cooperova Posledního Mohykána. Všímá si lesních nadpřirozených bytostí v trampské próze a promýšlí symboliku lesa v obrazech Aloise Kalvody. Součástí čísla je výběrová edice korespondence s přírodní tematikou mezi Petrem Bezručem a Jany Vrbovými (otcem a synem) z let 1913–1956. Z lesního prostředí čerpá původní autorská hra dramatika S. d. Ch. připomínající spisovatele Jana Vrbu, Otokara Březinu a malíře Jožu Uprku. Jako obrazovou přílohu otiskuje výběr ilustrací Otakara Štáfla ke Klostermannovu románu Ze světa lesních samot. Předposlední oddíl tvoří příspěvek o nalezené chybějící části rukopisu Stín kapradiny od Josefa Čapka ve zpracovávaném fondu Jana Herbena. Zprávy Literárního archivu informují o přírůstcích v roce 2018 a o zpracovaných fondech (Medková Eva, Václavek Bedřich a Kostohryz Josef). Číslo uzavírají vzpomínky Marty Dandové na její působení v Památníku národního písemnictví a Miloše Sládka na bývalý depozitář Literárního archivu v Duchcově. Šúsaku Endó: Mlčení (čte Martin Zahálka, Voxi 2020) Audiokniha Mlčení obsahuje historický příběh o prvním střetu západního myšlení s japonskou duchovní kulturou. Text japonského spisovatele Šúsakua Endóa (1923–1996) nabízí drsný a zároveň poetický i myšlenkově bohatý příběh o zániku křesťanské misie v Japonsku v 17. století. Téma, které o něco dříve zpracoval i český spisovatel Jaroslav Durych v rozsáhlé epopeji Služebníci neužiteční, Endó pojal z neobvyklé perspektivy japonského katolického křesťana. Audiokniha sleduje cestu evropského jezuitského kněze, který se se svým spolubratrem vydává na beznadějnou misijní výpravu, je zajat, vězněn, nakonec veřejně odpadne od víry, když tak jako mnozí další šlápne na Kristův obraz. Učiní to ani ne tak z vlastní slabosti, byť tu si stále bolestněji uvědomuje, ale hlavně proto, že kvůli němu jsou mučeni a zabíjeni japonští věřící, ti pevní i ti, kteří již podlehli slabosti a Krista zapřeli. Nakonec se mu zjeví živá tvář Kristova, kterou celý život hledal, v neumělém a sešlapaném obličeji na desce, na kterou šlapaly a budou šlapat dál tisíce prostých věřících nucených křesťanství opustit. Dochází poznání v té největší poníženosti a naprosté bezmoci, která zároveň neúprosně odhalila povrchnost jeho dosavadní víry a představ o životě. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-03-15 23:30:00

Kaut se vrátil do sestavy Pardubic a potvrdil, že mu východočeské derby svědčí

Útočník Martin Kaut se poprvé od 23. ledna vrátil do sestavy Pardubic a hned se gólem v prodloužení postaral o vítězný vstup Dynama do série proti Hradci Králové. Kaut zároveň potvrdil, že se mu v této sezoně proti tomuto soupeři daří, v pátém východočeském derby skóroval popáté. Čtvrtfinále hrané na čtyři výhry pokračuje v sobotu odpoledne opět v Pardubicích, přímý přenos sledujte od 14:40 na ČT sport a ČT sport Plus.

---===---

Čas načtení: 2024-06-01 15:15:13

Tišší a bezpečnější nádraží v Pardubicích stálo 7 miliard. Další miliarda půjde do odbavovací haly

Funkcionalistické nádraží v Pardubicích se začíná rekonstruovat, a to včetně obytného domu v západním křídle. Hotovo bude v roce 2026. Článek Tišší a bezpečnější nádraží v Pardubicích stálo 7 miliard. Další miliarda půjde do odbavovací haly se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-03-26 10:50:50

Nabízíme kvalitní rekuperační jednotky a jejich instalaci v Pardubicích a okolí

Rekuperační jednotky do domácností se stávají v poslední době mnohem dostupnější a častější technologií, než tomu bývalo v minulosti. Inteligentní mechanismus, kterým rekuperační jednotky disponují, vám nabídne celou řadu unikátních vylepšení od většího pohodlí v konkrétních prostorech až po zajímavou finanční úsporu. A pokud se navíc ocitáte v Pardubicích a okolí, nabídneme vám dokonalý servis. Moderní vybavení s vysokou dostupní […] The post Nabízíme kvalitní rekuperační jednotky a jejich instalaci v Pardubicích a okolí appeared first on Bydlimmoderne.cz.

Čas načtení: 2024-05-31 06:34:13

Popírá fyzikální zákony a sbírá peníze pro děti s handicapem. Umělec David Černý úřadoval v Pardubicích

Interaktivní umělecké dílo bude k vidění v areálu Automatických mlýnů v Pardubicích. Po vložení příspěvku se začne pohybovat nečekanými způsoby. Článek Popírá fyzikální zákony a sbírá peníze pro děti s handicapem. Umělec David Černý úřadoval v Pardubicích se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-06-06 10:00:00

Čtyři mrtví a desítky zraněných po čelní srážce dvou vlaků v Česku

Osobní vlak byl na cestě na Ukrajinu a vezl více než 300 lidí, když se v Pardubicích srazil s nákladním vlakem Čtyři lidé zemřeli a 26 bylo zraněno poté, co se osobní vlak směřující na Ukrajinu srazil v Pardubicích s nákladním vlakem, uvedli úředníci.„Mohu potvrdit, že čtyři lidé utrpěli zranění neslučitelná se životem,“ řekla České televizi mluvčí místní záchranné služby.K nehodě došlo ve středu večer v Pardubicích.

Čas načtení: 2024-06-07 08:58:34

Za noční srážku dvou vlaků v Pardubicích může RegioJet, který projel na červenou. Jančura navštívil zraněné v nemocnici

Noční srážka dvou vlaků v Pardubicích byla způsobena tím, že souprava společnosti RegioJet projedla návěstidlo se signálem "Stůj". Tuto informaci uvedl ministr dopravy Martin Kupka. Zda šlo o technickou závadu nebo lidskou chybu je předmětem vyšetřování. Mezi čtyřmi oběťmi tragické nehody byly dvě Ukrajinky a dvě Slovenky. Další čtyři Slovenky utrpěly zranění, píše iDNES. The post Za noční srážku dvou vlaků v Pardubicích může RegioJet, který projel na červenou. Jančura navštívil zraněné v nemocnici first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-10-03 11:28:00

Dynamo uspělo u soudu s bývalým hokejovým koučem Varaďou, ten se může odvolat

Pardubický hokejový klub Dynamo uspěl u Krajského soudu v Pardubicích ve sporu s bývalým trenérem Václavem Varaďou. Kouč požaduje po Dynamu kompenzaci 11,6 milionu korun za předčasné ukončení smlouvy a omluvu v médiích. Okresní soud v Pardubicích v červnu Varaďově žalobě vyhověl. Krajský soud dnes ale uznal námitky klubu, že žaloba byla neurčitá a málo konkrétní. Věc by měl opět projednat Okresní soud v Pardubicích.

Čas načtení: 2024-02-28 04:50:00

Energii hrozí black out, Boleslav funí za zády. Nic tak zvláštního, říká kouč

Jak kdyby hrály v nějakém blbém filmu. Všechno se hroutí. Karlovy Vary v Pardubicích prohrály podesáté z jedenácti pokusů. Víc a víc hrozí, že je dokonce Mladá Boleslav může vystřihnout z play off extraligy. „Od určité fáze sezony prohráváme a drží se nás to dlouhodobě,“ pronesl kouč Václav Eismann po výsledku 2:6 v Pardubicích. Energii začíná boj o přežití.

Čas načtení: 2024-03-05 19:41:30

Dva pardubické mosty jsou ve špatném stavu. Oprava způsobí komplikace řidičům

S rekonstrukcí mostu Pavla Wonky a stavbou nového mostu Kapitána Bartoše v Pardubicích už nelze vyčkávat. Zaznělo to v úterý na veřejném projednávání obou staveb v Pardubicích, kde se hovořilo i o harmonogramu dopravních omezení. Kvůli korozi, která poškodila lana na Wonkově mostě, bude muset začít jeho oprava co nejdříve. První uzavírka je tak naplánována už na 1. června.

Čas načtení: 2024-05-17 08:51:00

Oprava čtyřpruhu I/37 v Pardubicích je dokončena

Od dnešní noci již řidiči opět jezdí na silnici I/37 v Pardubicích bez omezení. Opravu čtyřpruhu I/37 v Pardubicích v úseku mezi MÚK Ohrazenice – MÚK Palackého jsme zahájili na začátku dubna. Během rekordních 45 dní jsme na téměř 3 km dlouhém úseku

Čas načtení: 2024-06-06 09:08:48

V Pardubicích se srazil nákladní vlak a rychlík, jsou dva mrtví a řada zraněných

V nočních hodinách došlo v centru Pardubic k čelní srážce rychlíku a nákladního vlaku u nově zbudované zastávky. Podle úvodních informací jsou nejméně dva mrtví a desítky zraněných osob. Na místě zasahují všechny složky integrovaného záchranného systému včetnrtulníku, píše iDNES. The post V Pardubicích se srazil nákladní vlak a rychlík, jsou dva mrtví a řada zraněných first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-06-06 10:07:00

Zmatek na pražském hlaváku kvůli tragédii v Pardubicích: Zrušené vlaky a fronty na informacích

Před přepážkou s informacemi na pražském hlavním nádraží se ve čtvrtek ráno tvořily fronty. Desítky lidí tam zjišťovaly, jak se kvůli omezením způsobeným tragickou noční nehodou v Pardubicích dostanou tam, kam plánovaly. Některé mezinárodní spoje byly zrušeny, další vlaky jezdily do Přelouče, kde cestující museli přesednout na náhradní autobusovou dopravu do Chocně. Více než hodinová zpoždění nabíraly vlaky také na příjezdu do Prahy. Při noční srážce expresu a nákladního vlaku v Pardubicích zemřeli čtyři lidé a přes 20 se zranilo.

Čas načtení: 2024-06-06 12:02:03

Expres projel návěstidlo zakazující jízdu. Inspekce vyšetřuje, zda šlo o závadu, nebo chybu

Osobní expres společnosti RegioJet při nehodě v Pardubicích projel návěstidlo zakazující jízdu. Uvedla to Drážní inspekce. Zda šlo o technickou závadu, nebo lidskou chybu, nyní vyšetřuje. Zabezpečovací systém ETCS, který dokáže mimo jiné zabránit jízdě vlaku na červenou nebo regulovat jeho rychlost, je sice v pardubickém železničním uzlu nainstalovaný, zatím ale není aktivní. Do provozu by měl být uveden na podzim, sdělila mluvčí Správy železnic (SŽ) Nela Eberl Friebová. V Pardubicích se ve středu večer srazil expres s nákladním vlakem. Při nehodě zemřeli čtyři lidé a 27 dalších skončilo v nemocnicích.

Čas načtení: 2024-06-07 11:00:00

Nehoda v Pardubicích a zabezpečení železniční oblasti Pardubice po dobu její modernizace

Média > Na pravou míru > Nehoda v Pardubicích a zabezpečení železniční oblasti Pardubice po dobu její modernizace V souvislosti s tragickou nehodou v Pardubicích vyvstalo mnoho otázek a nepřesných interpretací týkajících se zabezpečení trati a celé..

Čas načtení: 2024-06-08 09:50:00

RegioJet vyřazuje spací vozy rakouského typu kvůli nedostatkům konstrukce

Společnost RegioJet okamžitě vyřazuje z provozu všech 13 spacích vagonů rakouského typu, které vlastní. Důvodem jsou konstrukční nedostatky, které se projevily při nehodě v Pardubicích i dříve při nehodě v Rakousku a o nichž dosud společnost nevěděla. Při nehodě se ve středu kolem jedenácté hodiny večer v Pardubicích srazil v místě rychlík RegioJetu a nákladní vlak ČD Cargo. Nepřežily dvě Slovenky a dvě Ukrajinky, dalších 27 lidí bylo zraněno.

Čas načtení: 2024-06-08 10:44:00

RegioJet po nehodě vyřadí spací vozy rakouského typu. Objevil v nich nedostatky

Společnost RegioJet od dnešního dne vyřazuje z provozu všech 13 spacích vagonů rakouského typu, které vlastní. Důvodem jsou konstrukční nedostatky, které se projevily při nehodě v Pardubicích i dříve při nehodě v Rakousku a o nichž dosud společnost nevěděla. Firma RegioJet o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě. Při nehodě se ve středu kolem 23:00 v Pardubicích srazil v místě rychlík RegioJetu a nákladní vlak ČD Cargo. Nepřežily dvě Slovenky a dvě Ukrajinky, dalších 27 lidí bylo zraněno.

Čas načtení: 2024-06-08 10:44:00

RegioJet po nehodě vyřadí spací vozy rakouského typu. Objevil v nich nedostatky

Čas načtení: 2024-06-11 15:06:07

V Pardubicích zhoustla doprava, řidičům komplikují život uzavírky

Pardubickým řidičům komplikují život uzavírky. Kraj začal s opravou Wonkova mostu a omezení neminulo ani Poděbradskou ulici, která spojuje město se silnicí první třídy číslo 36 mířící na Lázně Bohdaneč. Severní část Pardubic zažívá krušné měsíce. Na Wonkově mostě, přes který denně projede 33 tisíc aut, se nyní jezdí pouze ve dvou vnějších pruzích. „V […]

Čas načtení: 2024-06-12 14:17:23

Strojvedoucí RegioJetu před nehodou minul dvojí varování

Strojvedoucí rychlíku RegioJet před tragickou nehodou v Pardubicích projel na červenou i přes varování na předchozím návěstidle, vyplývá z předběžného zjištění Drážní inspekce, o kterém její zástupci informovali na středeční tiskové konferenci. Evropský zabezpečovač ETCS bude v Pardubicích zprovozněn do konce září.

Čas načtení: 2024-06-16 00:03:00

Tragická nehoda: Chybějící zabezpečovač v Pardubicích nepokrývala dotace, stát by ho musel platit ze svého

Při tragické srážce vlaků v Pardubicích, při které zahynuly čtyři ženy a 27 lidí bylo zraněno, nebyl aktivní ani liniový neboli národní zabezpečovač, ani moderní evropský zabezpečovač ECTS. Fungoval pouze tzv. staniční zabezpečovač, který řídí návěstidla, ale je závislý na pozornosti strojvedoucího. Jedná se o důsledek rozhodnutí ministerstva dopravy z roku 2017. Od té doby se na modernizovaných částech hlavních tratí, jako je uzel v Pardubicích, nebuduje původní liniový zabezpečovač, ale pouze…

Čas načtení: 2024-06-17 19:09:05

Vlak RegioJetu jel před srážkou rychleji, než měl, říká ministr Kupka

Vlak RegioJetu jel před tragickou nehodou v Pardubicích rychleji, než připouštějí pravidla, řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle ředitele drážního odboru ministerstva dopravy Jindřicha Kušníra pak strojvedoucí chybně projel dvě návěsti, nikoliv pouze jednu. RegioJet zase tvrdí, že podle testu společnosti by aktivní národní zabezpečovač tragické nehodě vlaků v Pardubicích předminulý týden zabránil.