Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-04-18 19:38:01

Čečenský ministr byl zadržen v Dagestánu za řízení pod vlivem alkoholu. Kadyrovci zbili policisty a zadrženého propustili

V Dagestánu byl zadržen vedoucí hlavního oddělení ruského ministerstva pro mimořádné situace pro Čečensko Alikhan Tsakajev pro podezření z řízení v opilosti. The post Čečenský ministr byl zadržen v Dagestánu za řízení pod vlivem alkoholu. Kadyrovci zbili policisty a zadrženého propustili first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-06-07 23:46:00

Muž z Donbasu zadržený ve Francii byl obviněn z plánování násilného činu

Ve Francii v pátek obvinili muže zadrženého nedaleko mezinárodního letiště Charlese de Gaulla. Čelí podezření, že plánoval ve Francii násilné činy, píše agentura AFP s odkazem na protiteroristickou prokuraturu. Policie u zadrženého nalezla materiál pro výrobu výbušniny. Podle zdrojů agentury AFP a deníku Le Monde zadržený pochází z ukrajinské oblasti Donbas, kterou okupuje Rusko a před několika lety dostal ruské občanství.

Čas načtení: 2025-01-08 07:44:55

Čech zůstává vězněm ve Venezuele, nástup Trumpa by mohl situaci zadržených rozhýbat

Venezuelský ministr vnitra Diosdado Cabello tento týden potvrdil, že tamní režim stále vězní Čecha Jana Darmovzala zadrženého už v září. Zatímco režim propouští některé domácí kritiky, pokračuje v zatýkání cizinců, které označuje za žoldnéře a viní je z teroristických činů. Tuzemští diplomaté se stále neúspěšně snaží, aby zadrženého Čecha mohli navštívit.

Čas načtení: 2019-09-02 15:46:41

Vali Nasr: Íránci Trumpovi nevěří

Jeden z předních expertů na Blízký východ varuje před nebezpečím nové války v tomto regionu a vyzývá Evropany, aby se postavili proti americké politice vůči Íránu.   Pane Nasre, zažíváme právě začátek nové války na Blízkém východě mezi Íránem a USA? To nebezpečí existuje především proto, že obě strany spolu nemluví. Je velký prostor pro nedorozumění. Jinak než u Severní Koreje nebo Číny proměnil prezident Trump poměrně stabilní politickou situaci v enormně nebezpečnou. Současně ale nemá se svojí strategií žádný úspěch, ani žádný plán B. To jej činí – zhruba rok před prezidentskými volbami politicky zranitelným. Íránská krize ale také ukazuje, jak slabí a neefektivní jsou Evropané. Už teď jsou škody pro evropskou zahraniční politiku enormní.   Proč to? Evropané teď ukazují, že úplně následují americkou zahraniční politiku. V Íránu panuje rozšířené přesvědčení, že Evropané sehráli temnou roli tím, že na jedné straně dovedli Írán k tomu, aby dodržoval nukleární dohodu, a současně se postarali o to, aby Američané mohli vykonávat nátlak.   Ale Evropané kritizovali rozhodnutí Trumpa odejít z nukleární dohody. Německý ministr zahraničí Heiko Maas letěl v červnu do Teheránu, abychom zůstali s Íránem v kontaktu. Evropané investovali hodně úsilí a času, aby vyjednali smlouvu. Poté, co USA ze smlouvy vystoupily, slíbili, že se ji pokusí zachránit. Ale nic proti USA nepostavili, naopak se rozhodli poddat se americkému tlaku. Před nedávnem Velká Británie zadržela u Gibraltaru na pochybném právním základě tanker s íránskou ropou. To Íráncům jen potvrdilo, co si již dlouho mysleli: Evropané jsou jen prodloužená ruka americké zahraniční politiky a pomáhají zostřit krizi, která ale teprve odstoupením USA z jaderné smlouvy vznikla.    Považujete nového britského ministerského předsedu Borise Johnsona za politika, který následujeTrumpa? Britové mohou Trumpa v tomto okamžiku ještě více podporovat, než to dělají. Jediný krok, který Johnson ještě neudělal, je, že nevystoupil oficiálně z dohody. To by mělo dalekosáhlé důsledky, protože by to podtrhlo rozchod Velké Británie s EU. Teď požadují Britové podporu v krizi kolem zadrženého britského tankeru Stena Impero a prosí evropské partnery, aby se připojili k vojenské akci k ochraně plavby v Hormuzské úžině. To je pokus navázat zbytek Evropy na americkou zahraniční politiku. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Co by ale měli Evropané udělat, aby udrželi smlouvu? Jsou různé možnosti, které se všechny pohybují v rámci nukleární dohody. Evropské státy, které ji podepsaly – Německo, Francie a Velká Británie – by mohly například nakupovat íránskou ropu. Anebo by mohly poskytnout úvěry, kterými by se obsluhovaly dodávky ropy. Samozřejmě by to vedlo ke sporu s Washingtonem. Ale protože by se jednalo o obchod mezi státy, musely by USA uvalit sankce na evropské státy. A to není příliš pravděpodobné.   Má Trump strategii pro Írán? Trumpova strategie je tlakem donutit partnery k jednacímu stolu, aby mu tam dali, co chce. Zdá se, jako by to v minulosti i fungovalo. Minimálně si to Trump myslí. Tak nutil Mexičany, Kanaďany a Evropany a dříve nebo později mu udělali ústupky.   Ale s Íránem to zatím nefunguje. Íránci Trumpovi nevěří. Prezident říká, že chce vyjednávat, ale jeho rozhodující bezpečnostní poradci jej nepodporují.John Bolton, národní bezpečnostní poradce a ministr zahraničí Mike Pompeo nechtějí žádné rozhovory s Íránem. Předtím, než byl John Bolton povolán do štábu Donalda Trumpa, veřejně prohlásil, že chce pád režimu v Teheránu. Íránci vědí, že i kdyby šli na Trumpův návrh na jednání na nejvyšší úrovni a došli k nějakým závěrům, bude to ta úroveň pod tím, která je pak musí realizovat. Bolton a Pompeo ale nechtějí žádnou novou smlouvu. Chtějí stupňovat napětí a změnit režim.   Mnozí říkají, že za povoláním Boltona do Bílého domu stála idea přivézt jestřába, který zvýší tlak a pomůže Trumpovi vyjednat novou atomovou smlouvu. I kdyby to takto Trump plánoval, nebyla by to žádná dobrá idea. Trump chce Íránce přesvědčit, že je vážně zainteresován na rozhovorech. Ale přesně to podrývá Bolton. Vezměte si pokus Japonska zprostředkovat rozhovory mezi Íránem a USA. Trump a japonský ministerský předseda Abe se tímto tématem dlouho zabývali. Trump požádal Abeho, aby letěl do Teheránu a předal íránskému vedení dopis. Íránci to považovali za pozitivní znamení a ze své strany odpověděli gestem. Při příletu Abeho propustili jednoho libanonského vězně, který má povolení k pobytu v USA.   A co se pokazilo? Těsně před přistáním Abeho uvalily USA další sankce na íránský ropný průmysl. Tím byl pokus o zprostředkování zničen. Myslím si, že za tím stál Bolton. Je jednoduché pro zkušeného byrokrata, jako je on, něco takové takového zorganizovat.   Proč Íránci sestřelili americký bezpilotník a teď ještě zadrželi britský tanker. Chtějí vyprovokovat válku s USA? To si nemyslím. Celý rok se Íránci vyhýbali jakékoliv konfrontaci. A to přesto že USA odstoupily od jaderné dohody a stále zvyšovaly tlak. Íránci tomu říkají strategická trpělivost. Ale na jaře přišlo další kolo sankcí a Trump řekl, že stlačí íránský export ropy na nulu. Kromě toho americká vláda zařadila íránské revoluční gardy oficiálně na seznam teroristických organizací. Íránská vláda došla k závěru, že USA interpretují strategickou trpělivost jako slabost a současně neviděla žádné riziko v tom, když sama zvýší tlak. I umírněné hlasy v Íránu jsou přesvědčené, že jen politika odstrašení může Trumpa odradit od další eskalace. Poselství je jasné: Můžeme krizi zostřit.   Jaký postoj má íránská veřejnost k nukleární smlouvě? Na začátku vyvolala enormně pozitivní očekávání. Pro většinu Íránců nešlo o otázky jaderné energie a také ne jen o hospodářská ulehčení. Viděli smlouvu jako první krok k otevření Íránu. Každý věřil, že teď do Íránu přijdou evropské firmy a možná brzy i americké. Poselství umírněných politiků, jakým byl například prezident Hasan Rúhání, bylo, že se Írán přikloní k Západu a že se vyplatí ve spojení se Západem investovat. Jaderná dohoda by podporovala hospodářskou spolupráci a přivedla by za sebou další smlouvy. Postupně by se měnil nejen vztah Íránu k Západu, ale i Írán samotný.   A co teď? Nálada se proti jaderné dohodě otočila. Mnozí si myslí, že bylo chybné důvěřovat USA a Evropanům. Íránci se zlobí, protože se cítí podvedeni a vinu za to dávají umírněným politikům, jako je Rúhání. Nikdo se teď v Íránu nemůže zasazovat o rozhovory s Trumpem. Nikdo není ochoten udělat rozhodující krok.   Jak to půjde dál, když ani jedna strana není ochotna ustoupit? Jedním scénářem by bylo, že Trump nechá celou věc být až do doby po volbách. Mohl by ale také uvažovat o tom dát Íráncům podnět k tomu, aby se pohnuli. To by ale vyžadovalo, aby něco nabídl, například zrušení některých sankcí. Íránské vedení potřebuje nějaký ústupek, aby rozhovory s USA nevypadaly jako kapitulace před Trumpem. Americká vláda musí přemýšlet i o íránské vnitřní politice. Pompeo nemůže proti Íránu vystupovat tak agresívně a očekávat, že íránští politici to budou akceptovat, aniž by za to zaplatili vysokou vnitropolitickou cenu. Íránci neakceptují žádné ponižování.   Kde se bere tato americká posedlost Íránem? Írán není rozvojová země jako kterákoliv jiná. Má velmi starou kulturu. To dává této zemi vlastní auru a graviditu. Žije tam více než 80 miliónů lidí a země leží na strategicky významném místě mezi Evropou a Asií. Kromě toho jsou tam i psychologické složky. Íránská revoluce byla poslední velkou revolucí v dějinách. Používáme to slovo velmi volně, ale ve skutečnosti byly pouze čtyři velké revoluce: francouzská, ruská,čínská a íránská v roce 1979. Byla pro Západ velkým šokem, zejména pro USA. Zajatci na americkém velvyslanectví v Teheránu byli nejdůležitějším důvodem, proč Jimmy Carter v roce 1980 prohrál s Ronaldem Reaganem. Navíc platí íránská revoluce jako rozhodující podnět pro vzestup islámského fundamentalismu k politické síle. Nyní už existuje nová generace amerických politiků, jejichž pohled na Írán je formován iráckou válkou v roce 2003. Lidé jako bývalý Trumpův bezpečnostní poradce McMaster nebo senátor Tom Cotton, který v Iráku bojoval. Tito lidé spojují Írán nikoliv s Chomejním, nýbrž se Solejmanem, velitelem brigád Quds. Vidí Solejmana jako teroristu, který koordinuje íránské vojenské akce v Sýrii, Jemenu a Iráku a zabil stovky amerických vojaků výbušninami v léčkách.   Dají se v dohledném čase tato napětí v regionu vůbec utlumit? Arabský svět, jak jsme ho znali, už neexistuje. Nejdůležitější arabské země – Sýrie, Egypt a Irák – jsou oslabené nebo zničené. A nemyslím si, že Saúdská Arábie může tuto mezeru zaplnit. Saúdové jsou důležitý faktor, ale ne tak důležitý, jak si Západ myslí. Mají peníze, ale v zemích jako Sýrie nebo Libanon nemají žádný vliv. A v jemenské válce právě prohrávají. Situace na Blízkém východě je srovnatelná s předvečerem první světové války. Jako tehdy v Evropě je tady určitá rovnováha sil, sestávající z Turecka, Íránu a Izraele – plus Rusko a USA. Tyto síly bojují o vliv v regionu. Írán dostal šanci, protože arabský svět kvůli arabskému jaru a irácké válce implodoval. Pro Írán se tím otevřely dveře, má teď největší vliv v regionu. To je pak i důvod k tomu, že země jako Saúdská Arábie chtějí, aby Američané Írán zatlačovali.   To nezní příliš povzbudivě, když srovnáváte situaci na Blízkém východě s Evropou bezprostředně před vypuknutím první světové války. Proto je tak důležité, aby USA zahájily vážnou strategickou diskuzi s Íránem. Nacházíme se v situaci, kdy Američané říkají Íráncům: Vzdejte se vašeho atomového programu, sešrotujte vaše rakety a současně poskytujeme Izraeli a Saúdské Arábii zbraně za 100 milard dolarů. Ještě k tomu USA od Íránců požadují, aby se stáhli ze všech sousedních arabských zemí. Proč by to všechno měli Íránci dělat? USA musí být jasné, kde jsou íránské bezpečnostní zájmy. Když Henry Kissinger v roce 1971 jel na tajnou schůzku s čínským premiérem Čou En-lajem, byly jeho první otázky: Jaké jsou vaše strategické principy? Jaké jsou vaše bezpečnostněpolitické obavy? Nevidím v Bílém domě v současnosti muže formátu Kissingera. {/mprestriction}  Přeložil Miroslav Pavel.  Vali Nasr se narodil v roce 1960 v Teheránu a odešel spolu s rodiči nejprve do Velké Británie a po revoluci v Íránu do USA. Věnoval se studiu mezinárodních vztahů na řadě univerzit. V létech 2012-2019 byl děkanem na univerzitě Johnse Hopkinse ve Washingtonu. Působí v několika významných poradenských institucích při vládě Spojených států. Je považován za jednoho z předních znalců Íránu a šíitského islámu.

Čas načtení: 2024-02-20 16:46:59

Zadržený šéf jihlavské nemocnice zůstává ve funkci. Nemáme informace, hájí ho kraj

Po pondělní razii detektivů z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) na ředitelství v jihlavské nemocnici se v úterý ráno mohli zaměstnanci znovu vrátit do svých kanceláří. Policejním zásahem se zabývala i Rada Kraje Vysočina. Ta prozatím zadrženého ředitele Lukáše Veleva ponechala ve funkci.

Čas načtení: 2024-02-20 16:46:59

Zadržený šéf jihlavské nemocnice zůstává ve funkci. Nemáme informace, hájí ho kraj

Po pondělní razii detektivů z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) na ředitelství v jihlavské nemocnici se v úterý ráno mohli zaměstnanci znovu vrátit do svých kanceláří. Policejním zásahem se zabývala i Rada Kraje Vysočina. Ta prozatím zadrženého ředitele Lukáše Veleva ponechala ve funkci.

Čas načtení: 2024-02-20 16:06:10

Zadržený šéf jihlavské nemocnice zůstává ve funkci. Nemáme informace, hájí ho kraj

Po pondělní razii detektivů z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) na ředitelství v jihlavské nemocnici se v úterý ráno mohli zaměstnanci znovu vrátit do svých kanceláří. Policejním zásahem se zabývala i Rada Kraje Vysočina. Ta prozatím zadrženého ředitele Lukáše Veleva ponechala ve funkci.

Čas načtení: 2024-02-20 11:38:05

Mám ho rád, ale odvolání bylo nutné, říká šéf nemocnic o zadrženém řediteli

Vedení Krajské zdravotní se vzpamatovává z pondělního zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu v budově ředitelství v Ústí nad Labem kvůli podezření z korupce při dodávkách zdravotnického materiálu . Představenstvo už jmenovalo novou ředitelku, která nahradila zadrženého Petra Malého. „Celé je to pro mě frustrující překvapení,“ říká předseda představenstva KZ Ondřej Štěrba.

Čas načtení: 2024-03-04 15:55:09

Kaderku dočasně nahradil v čele evropské tenisové federace Ital Di Palermo

Zadrženého Iva Kaderku nahradil dočasně v čele evropské tenisové federace Tennis Europe dosavadní viceprezident Giorgio Di Palermo. Organizace o tom informovala na svém webu. Šéf Českého tenisového svazu (ČTS) Kaderka je od minulého čtvrtka ve vazbě, policie ho viní stejně jako další čtyři lidi z podvodů se státními dotacemi.

Čas načtení: 2024-03-04 15:47:00

Kaderka bez další funkce. Tennis Europe vede dočasně viceprezident

Zadrženého Iva Kaderku nahradil dočasně v čele evropské tenisové federace Tennis Europe dosavadní viceprezident Giorgio Di Palermo. Organizace o tom informovala na svém webu. Šéf Českého tenisového svazu (ČTS) Kaderka je od minulého čtvrtka ve vazbě, policie ho viní stejně jako další čtyři lidi z podvodů se státními dotacemi.

Čas načtení: 2024-03-11 17:40:41

V Rusku zadrželi prvního Jihokorejce kvůli podezření ze špionáže

Ruské bezpečnostní složky zadržely na základě podezření ze špionáže občana Jižní Koreje, uvedla v pondělí ruská státní agentura TASS. Jde podle ní o prvního zadrženého Jihokorejce v souvislosti se špionáží v historii Ruska. Soud ho poslal do vazby na tři měsíce. Soul se zatím nevyjádřil.

Čas načtení: 2024-03-13 13:43:02

Tenisový svaz svolá mimořádnou valnou hromadu, chce odvolat Kaderku i Flégla

Český tenisový svaz (ČTS) svolal na pondělí výkonný výbor, kde bude řešit konání mimořádné valné hromady. Tématem bude i odvolání zadrženého šéfa Iva Kaderky a předsedy dozorčí rady Vojtěcha Flégla.

Čas načtení: 2024-03-13 13:41:00

Český tenis chce odvolat šéfa Kaderku i Flégla, oba jsou ve vazbě

Český tenisový svaz (ČTS) svolal na pondělí výkonný výbor, kde bude řešit svolání mimořádné valné hromady. Tématem bude i odvolání zadrženého šéfa Iva Kaderky a předsedy dozorčí rady Vojtěcha Flégla. Oba funkcionáři jsou ve vazbě kvůli možnému podvodu se státními dotacemi.

Čas načtení: 2024-03-13 13:06:00

ČTS plánuje mimořádnou valnou hromadu, chce odvolat Kaderku i Flégla

Praha - Český tenisový svaz (ČTS) svolal na pondělí výkonný výbor, kde bude řešit svolání mimořádné valné hromady. Na ní by mělo být hlavním tématem odvolání zadrženého šéfa Iva Kaderky, který je ve...

Čas načtení: 2024-03-13 13:36:00

Tenisový svaz plánuje mimořádnou valnou hromadu, chce odvolat obviněné funkcionáře včetně Kaderky

Český tenisový svaz (ČTS) svolal na pondělí výkonný výbor, kde bude řešit svolání mimořádné valné hromady. Na ní by mělo být hlavním tématem odvolání zadrženého šéfa Iva Kaderky, který je ve funkci 26 let, a předsedy dozorčí rady Vojtěcha Flégla. Oba funkcionáři jsou ve vazbě kvůli možnému podvodu se státními dotacemi.

Čas načtení: 2024-03-18 16:19:00

Tenisté svolali na červen mimořádnou valnou hromadu, řešit budou i Kaderku

Mimořádná valná hromada Českého tenisového svazu (ČTS), která se bude zabývat změnou stanov a aktuálními záležitostmi včetně možného odvolání zadrženého prezidenta Iva Kaderky, se uskuteční 7. června. Odvolání předsedy dozorčí rady Vojtěcha Flégla, který je s Kaderkou ve vazbě kvůli možnému podvodu se státními dotacemi, bude řešit Rada ČTS. Média o tom po pondělním zasedání výkonného výboru svazu informoval dočasný šéf Jan Stočes.

Čas načtení: 2024-03-18 16:35:04

Tenisté svolali mimořádnou valnou hromadu, řešit budou i Kaderku

Mimořádná valná hromada Českého tenisového svazu (ČTS), která se bude zabývat změnou stanov a aktuálními záležitostmi včetně možného odvolání zadrženého šéfa Iva Kaderky, se uskuteční 7. června. Odvolání předsedy dozorčí rady Vojtěcha Flégla, který je s Kaderkou ve vazbě kvůli možnému podvodu se státními dotacemi, bude řešit Rada ČTS. Média o tom po dnešním zasedání informoval dočasný šéf Jan Stočes.

Čas načtení: 2024-03-18 16:19:00

Mimořádná valná hromada Českého tenisového svazu se uskuteční 7. června

Český tenisový svaz (ČTS) zná termín mimořádné valné hromady, která se bude zabývat změnou stanov a aktuálními záležitostmi včetně možného odvolání zadrženého šéfa Iva Kaderky. Schůze se bude konat 7. června. Odvolání předsedy dozorčí rady Vojtěcha Flégla, který je s Kaderkou ve vazbě kvůli možnému podvodu se státními dotacemi, bude řešit Rada ČTS.

Čas načtení: 2024-03-18 16:40:00

Tenisté svolali na červen mimořádnou valnou hromadu, řešit budou i Kaderku

Praha - Mimořádná valná hromada Českého tenisového svazu (ČTS), která se bude zabývat změnou stanov a aktuálními záležitostmi včetně možného odvolání zadrženého šéfa Iva Kaderky, se uskuteční 7. června....

Čas načtení: 2024-03-19 00:00:00

Skončí Kaderka v čele tenistů? Svaz to bude řešit v červnu

Mimořádná valná hromada Českého tenisového svazu (ČTS), která se bude zabývat změnou stanov a aktuálními záležitostmi včetně možného odvolání zadrženého šéfa Iva Kaderky, se uskuteční 7. června. Odvolání předsedy dozorčí rady Vojtěcha Flégla, který...