Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-03-10 16:00:01

Komunisté na šestnáct let internovali arcibiskupa. Pak mu milostivě dovolili žít ve vyhnanství

Popularita arcibiskupa Josefa Berana, stejně jako jeho mravní hodnoty však po únorovém puči v roce 1948 byly přesně to, co nastupující komunistická diktatura nemohla potřebovat. Poté, co byla zlikvidována politická opozice a demokratické elity, přišla na řadu i církev. Životopis Josefa Berana charakterizuje tuto dobu takto: „Vztah státu a církve se dostal do nové roviny. Český episkopát v čele s arcibiskupem Beranem se ocitl v situaci, kdy měl jako první vyjednat podmínky, které by umožnily existenci katolické církve v komunistickém státě, a to v době vyostřeného bipolárního konfliktu mezi Východem a Západem. Arcibiskup čelil stupňující se represi komunistů vůči církvi, trval na respektování její vnitřní autonomie a vzdoroval snahám komunistického režimu o získání kontroly nad jejím fungováním. Jeho postoj a jednota biskupského sboru stavěly církev do role poslední rezistentní instituce ve státě, která ještě odolávala podřízení komunistům.“ Manžele popravili za špionáž proti USA. Další špion se ukryl v Československu Číst více V internaci byl zcela odříznut od světa Komunisté se rozhodli nezlomného arcibiskupa Berana izolovat od okolního světa. Nejprve ho v roce 1949 internovali v Arcibiskupském paláci. Na začátku března 1951 jej převezli do Roželova u Rožmitálu a potom ještě pětkrát přestěhovali. Podmínky života v internaci byly v podstatě podobné vězeňskému režimu. Bylo to však v něčem ještě horší než vězení. Byl zcela izolován od vnějšího světa, absolutně se mu nedostávalo soukromí. Nesměl vědět, kde se nachází, neměl spojení s rodinou, byl mu odpírán veškerý (i ten komunistický) tisk. Jeho estébáčtí strážci jej každé dvě hodiny osobně kontrolovali, neustále jej odposlouchávali a sledovali. Možná nejhorší však byla nejistota, jaký osud mu věznitelé připravují. Jak dlouho internace potrvá, zda bude souzen v některém z inscenovaných monstrprocesů, jestli je určen k internaci na doživotí, nebo k likvidaci. Afrodiziakum jako pokus o kompromitaci Příslušníci StB se snažila nejen Berana zlomit psychicky, došlo i k směšnému pokusu o jeho kompromitaci. Tajně mu přimíchávali do nápojů a jídla afrodiziaka v naději, že budou mít příležitost tajně natočit kompromitující záběry s řeholnicí, která se o něj starala. Skončilo to fiaskem a navíc Beran odhalil, že jej tajně natáčí. Zvláště na začátku internace jej chtěli jakkoliv zlomit. Čelil například obrovskému tlaku, aby odvolal exkomunikaci kněze Josefa Plojhara, který přes jeho přísný zákaz přijal místo v komunistické vládě. Nikdy tak neučinil. Plukovník František Altman: Pilotem Winstona Churchilla i Jana Masaryka Číst více Internaci ukončil až nucený odchod do Vatikánu V internaci byl arcibiskup Beran držen po dlouhých 16 let, během nichž se ocitl v Růžodolu u Liberce, Myštěvsi, Paběnicích u Čáslavi, Mukařově u Prahy a Radvanově u Mladé Vožice. Nakonec Svatý stolec i Beran souhlasili s tím, že odletí do Vatikánu bez možnosti návratu. Byla to ale pro Berana nelehká volba. V životopisu na stránkách kardinalberan.com se můžeme dočíst: „Byl připraven dál snášet ústrky, naschvály, špiclování, ztrátu soukromí, šikanu a zvůli úřadů v některém ze „zapadlých“ koutů své vlasti, ale rozhodně si nepřál prožít zbytek svého života v Itálii. Nakonec se rozhodl v zájmu církve v Československu přinést i tuto oběť, přijal „dobrovolně“ osud vyhnance a 19. února 1965 odletěl do Říma. Režim držel jeho odjezd v naprosté tajnosti. Krátce se s ním směli rozloučit jen nejbližší příbuzní. Teprve druhý den vyšla v tisku zpráva o jeho trvalém odchodu do Vatikánu, který komunistická propaganda interpretovala jako Beranovo přání.“ Aktivní byl i v exilu, režim se ho bál i po smrti Komunisté se mylně domnívali, že jeho odjezdem bude zapomenut. Dosáhli však zcela opačného efektu. Beranův osud zaznamenala všechna svobodná média. On sám cestoval po Evropě i v zámoří a šířil osvětu i zkušenosti s totalitním režimem. Potom, kdy byl jmenován kardinálem, pronesl zásadní projev o svobodě a svědomí. Promlouval často k věřícím „za železnou oponou“ z Vatikánského rozhlasu, založil středisko Velehrad a zabezpečil vydávání knih a časopisů pro československé katolíky a církev. A to vše činil s neuvěřitelnou vitalitou, optimismem a houževnatostí. Komunisté nepustili domů ani jeho tělo V roce 1968 mu však byla diagnostikována pokročilá rakovina, zemřel 17. května 1969. Ve Vatikánu se mu dostalo mnoha poct, byl pohřben mezi papeži v kryptách baziliky sv. Petra v Římě. Převoz jeho ostatků do Československa komunisté nedovolili. Báli se jej i po jeho smrti. Přání spočinout doma se mu splnilo až v roce 2018, kdy byly jeho ostatky uloženy do sarkofágu v kapli sv. Anežky České v hlavní lodi katedrály sv. Víta. Kardinál Beran byl jednou z nejvýznamnějších osobností na svatovojtěšském stolci O významu tohoto duchovního hovořil pro Čtidoma.cz Jiří Prinz, mluvčí pražského arcibiskupství. „Kardinál Josef Beran je bezpochyby jednou z nevýznamnějších osobností na svatovojtěšském stolci. Svatému Vojtěchu se ostatně svým životem také v řadě ohledů podobá. Tak jako Slavníkovec Vojtěch narážel i Josef Beran ve své pastýřské službě na odpor domácího pohanského prostředí, které, i když pochopitelně z jiných důvodů, stálo také za jeho odchodem ze země do papežského Říma. Oba muži jsou ale především mučedníky víry. Josef Beran sice nebyl, na rozdíl od svatého Vojtěcha, pro víru zavražděn, pronásledování, kterému pro své přesvědčení čelil, ho ovšem mezi mučedníky právem řadí. Nacisté ani komunisté fyzicky drobného, ale duchovně a morálně velkého muže zlomit nedokázali. Ve věrnosti svému přesvědčení a pevným charakterem, který se neohýbá podle momentálního vanutí politického větru, zůstává i pro generaci lidí, která ho už neměla možnost zažít, vzorem hodným následování.“       Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Jugoslávský vůdce Tito má v Česku syna. CIA měla pochyby o jeho skutečné identitě.

Čas načtení: 2024-04-04 11:31:22

Bratr František [Julien Green / Cesta]

Čtivý životopis svatého Františka z Assisi seznamuje nejen se světcovými skutky, ale i se životem v raně středověké Itálii.

Čas načtení: 2024-08-16 11:12:10

Jaké jsou klíčové prvky úspěšného životopisu?

Jaké jsou klíčové prvky úspěšného životopisu? redakce Pá, 08/16/2024 - 11:12 Hledání práce Klíčová slova: životopisy jak napsat životopis šablona CV předloha CV motivační dopis Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Jak napsat životopis? Personalisté zpracovávají denně mnohé životopisy. Ty, které nemají patřičné náležitosti, ale mnohdy hned přesouvají do koše. Je věčná škoda, když kvůli „školácké chybě“ neuspěje tímto způsobem kvalitní zájemce o danou pracovní pozici. Je proto důležité se nejdříve zajímat o to, co vše do CV napsat, až poté se dát do díla. Práci vám může usnadnit i bohatá nabídka šablon sloužících k psaní životopisů. Najdete je kupříkladu na webových stránkách cvapp.cz. Stručně ale můžeme říci, že váš životopis by měl obsahovat: Detaily o vás – adresu, telefonní číslo, e-mail, datum a místo narození a státní příslušnost. Profil – stručný popis, který vás v aktuální chvíli vystihne. Dovednosti a znalosti – vše, co jste se během života naučili a v zaměstnání můžete využít, „prodejte“. Vzdělání – nejdříve uveďte nejvyšší dosažené vzdělání a dál postupujte do minulosti, přičemž ZŠ se neuvádí. Předchozí zaměstnání – i tady nejdříve uveďte stávající či poslední zaměstnání a navazujte pozicemi do minulosti. Je dobré se rozepsat o pozicích, které mají něco společného či jsou úplně stejné jako pracovní pozice, o kterou se zajímáte právě teď a životopisem o ni usilujete. Důležité je, aby byl životopis bez gramatických chyb, i když hodně záleží i na tom, o jaké pracovní místo se zajímáte. Např. u kvalitního a zkušeného instalatéra bude vedlejší, jak mu jde gramatika. Podstatné bude, co vše umí, jak rozumí svému řemeslu, kolik let praxe má, s jakou technikou umí pracovat… Moderní a propracovaná aplikace, která vám pomůže napsat životopis správně, vám zároveň gramatiku pohlídá. A nejen to. Pomůže vám také napsat motivační dopis, který je k životopisu dobré přiložit. Kompletní informace najdete na cvapp.cz. Přidat komentář foto pixabay.com text redakce Bez vypracovaného životopisu se většina z nás neobejde už při hledání svého prvního zaměstnání. To, jak je zpracován, jak působí a co vše je jeho obsahem, má velký vliv na to, zda se pro nás personalista rozhodne a pozve nás na osobní setkání, nebo nikoli. Chcete-li zaujmout a dostat se na pohovor, mít možnost osobně ukázat, co ve vás je, je základem právě správně a kvalitně vypracovaný životopis.

Čas načtení: 2023-06-01 12:00:58

Jak napsat životopis - online vzor

Životopis je vaší první vizitkou, kterou se představujete potenciálnímu zaměstnavateli. Je to dokument, který shrnuje vaše vzdělání, pracovní zkušenosti, dovednosti a zájmy. Jak ale napsat životopis, který bude poutavý, přehledný a profesionální? Co by měl životopis obsahovat a co naopak vynechat? Jak se odlišit od ostatních uchazečů o práci? A jak napsat motivační nebo průvodní dopis? V tomto článku vám poradíme, jak vytvořit životopis podle nejnovějších trendů a jak se vyhnout nejčastějším chybám. Přečtěte si naše tipy a uvidíte, že psaní životopisu nemusí být tak složité, jak se zdá.

Čas načtení: 2025-03-04 15:56:39

Jak se připravit na pracovní pohovor: Krok za krokem

Příprava na pracovní pohovor je klíčová pro dosažení úspěchu. Správně napsaný životopis, který můžete vytvořit podle dostupných vzorů životopisů, vám otevře dveře k pohovoru, ale samotný pohovor rozhodne, zda získáte vysněnou práci. Jak se připravit? Jak se připravit na pracovní pohovor Zjistěte si informace o společnosti Projděte si webové stránky firmy, seznamte se s její historií, hodnotami, posláním a nejnovějšími aktualitami. Sledujte i její sociální sítě, abyste zjistili, jak komunikuje se zákazníky a zaměstnanci. Pochopení firemní kultury vám pomůže nejen lépe odpovědět na otázky, ale také ukázat opravdový zájem o pozici a společnost. Připravte si odpovědi na časté otázky Zamyslete se nad odpověďmi na běžné dotazy, jako jsou vaše silné a slabé stránky, důvody, proč chcete pracovat právě v této společnosti, nebo jaké jsou vaše profesní cíle. Připravte si konkrétní příklady z praxe, které podpoří vaše odpovědi. Pomůže vám to působit sebevědomě a přesvědčivě. Připravte si dobrý životopis a motivační dopis Dobře strukturovaný životopis je klíčem k úspěchu. Ujistěte se, že je váš životopis aktuální, bez pravopisných chyb a přizpůsobený dané pracovní pozici. Kromě životopisu je často vyžadován i motivační dopis – v něm zdůrazněte své dovednosti, zkušenosti a důvod, proč vás daná pozice zajímá. Oblékněte se vhodně Dress code se liší podle odvětví, ale obecně platí, že lepší je působit profesionálně a upraveně. Pokud si nejste jisti, jaké oblečení zvolit, podívejte se na firemní web nebo sociální sítě, kde můžete vidět, jak se oblékají zaměstnanci. Formální nebo business casual oblečení je obvykle správnou volbou. Procvičte si neverbální komunikaci Vaše řeč těla hraje důležitou roli. Pevný stisk ruky, oční kontakt, vzpřímený postoj a klidné gesto mohou výrazně ovlivnit první dojem. Vyhněte se nervóznímu pohrávání si s rukama nebo uhýbání pohledem. Přirozený úsměv a otevřený postoj vám pomohou působit sebejistě a sympaticky. Připravte si vlastní otázky Pohovor je oboustranný proces – nejen zaměstnavatel si vybírá vás, ale i vy si vybíráte zaměstnavatele. Připravte si několik otázek, které vám pomohou lépe pochopit pracovní pozici, firemní kulturu nebo možnosti kariérního růstu. Například: Jak vypadá běžný pracovní den na této pozici? Jaké jsou možnosti profesního rozvoje? Jaký je tým, se kterým budu spolupracovat? Buďte dochvilní Plánujte příchod s dostatečným předstihem. Pokud pohovor probíhá online, ujistěte se, že máte stabilní internetové připojení, funkční kameru a mikrofon. Pozdní příchod nebo technické potíže mohou působit neprofesionálně a zbytečně vás dostat do stresu. Tip na závěr: Nebojte se být sami sebou! Zaměstnavatelé si cení autentických a motivovaných uchazečů. S důkladnou přípravou zvýšíte svou šanci na úspěch. Hodně štěstí na pohovoru!

Čas načtení: 2024-02-07 14:50:00

Jak správně napsat strukturovaný životopis? Návod a časté chyby

Kvalitně napsaný životopis vám otevře dveře k vysněným pracovním pozicím. Špatně zpracované CV vás naopak bude při hledání práce značně limitovat. Jak správně napsat životopis, ať už se hlásíte do práce, nebo na brigádu?

Čas načtení: 2024-01-04 00:00:00

Správně napsaný životopis je základem úspěchu. S jeho tvorbou pomůže i umělá inteligence

Kvalitně napsaný životopis je prvním a velmi důležitým krokem k získání vysněného zaměstnání. Náboráři jsou při prvotním třídění životopisů zahlceni a každá chyba může znamenat konec nadějí získat vysněné zaměstnání. Existuje návod, jak napsat životopis, aby byl efektivní a upoutal pozornost zaměstnavatele? A jakým chybám se vyhnout?

Čas načtení: 2021-11-09 10:21:26

Kateřina Cajthalmová: Na medicínu jsme šla z trucu, maminka jí krutě pohrdala

Původně měla být na přání maminky, architektkou, ale stala se lékařkou, začínala jako internistka a již několik let se specializuje na psychosomatické choroby. Známou se stala díky televizním pořadům Jste to, co jíte a DoktorKA. Coby autorka je podepsaná pod řadu odborných článků, je spoluautorkou odborných publikací a sama je autorkou knížky Abeceda moderního rodiče a letos vyšla knížka o ní samotné, knížka rozhovorů Zázraky jsou logické, v níž Kateřinu Cajthamlovou, vyzpovídala Lucie Šilhová.   Pocházíte z umělecké rodiny, v níž bylo mnoho architektů ale též jeden chirurg. V jednom rozhovoru jste řekla, že jste se narodila v Praze v Dejvicích, ale vyrůstala na Žižkové, a dětství prožila především u prarodičů ve Vršovicích. Jaké bylo to vaše období dětských her? Co vás bavilo a jaká jste byla holčička? Celé dětství mne bavilo lítat s partou venku, lézt po stromech, jezdit na kole a dělat různé lumpárny. Naštěstí tehdy nebyly mobily, nikdo nás nesledoval na každém kroku, po silnicích jezdilo minimum aut, a tak jsem si v těch šedesátých letech užívala svobody i pouličních bitek, skákání „panáka“ a „gumy“, lezení po lešení a tak. S dědečkem jsme chodili na dlouhé procházky, diskutovali a pozorovali veverky, čolky, mravence, dudky, bezpočet motýlů, čmeláky občasné srnky a četné zajíce – tohle vše bylo v šedesátkách běžně k vidění na žižkovské periferii.   Co vás přivedlo na myšlenku, stát se lékařkou? Byl to sen od dětství? Rozhodně ne. Chtěla jsem si vzít svou první lásku, mít deset dětí a jezdit s nimi na čundry. Studovat se mi nechtělo, na tom trvala maminka – nejdřív gymnázium a pak vysoká. Na architekturu mne směřovala od dětství. Kromě výletů po Praze i po republice, kde mne zkoušela z architektonických stylů, jsem od osmi let chodila na kreslení – kde jsem se učila malovat mezi daleko staršími studenty u akademického malíře Nedvěda, pak jsem na gymnáziu měla nepovinnou deskriptivu, ale také latinu – ta mne bavila o moc víc. Nu, a když jsem ve třeťáku na gymplu objevila genetiku a svět virů a opustila mne první láska, bylo rozhodnuto – půjdu natruc na medicínu, jíž zejména maminka krutě pohrdala. Chtěla jsem být v laboratoři a věnovat se vědě – lékařské virologii. Tenhle sen padl, když mne v prvním zaměstnání zařadili na internu. To byl ještě socialismus.   Začínala jste jako internistka, později jste se soustředila více na duševní zdraví a specializujete se na psychosomatické choroby. Proč právě tento obor? Interna je obor, kde je hodně chronických stavů a ty jsou často ovlivněny psychickou pohodou pacienta. Psychosomatika nebyla za socialismu na medicíně vůbec přednášená, striktně se oddělovalo fyzické a duševní zdraví. Takže poté, co jsem si po mateřské otevřela v roce 1997 soukromou praxi v oboru vnitřní lékařství, začala jsem se nejprve poohlížet po nějaké metodě, která by mi dala víc nahlédnout do psychofyzického světa mých pacientů. Nejprve jsem zkusila vystudovat dálkově v Anglii tehdy módní homeopatii (kterou mimochodem hradily i některé zahraniční pojišťovny), ale pak jsem zatoužila po psychoterapeutickém výcviku. V letech 2004 až 2008 se mi tenhle sen splnil a od té doby jsem se „našla“.   V letech 2006 až 2012 jste působila v televizním pořadu Jste to, co jíte a v letech 2015 až 2017 jste měla v televizi pořad DoktorKA. Stala jste se známou a také médii sledovanou. A v roce 2007 jste byla na 3. místě v soutěži TýTý jako Osobnost roku. Jak na ten čas s odstupem vzpomínáte? Byla to doba hodně krutá. Nerada se fotím, vidět se na obrazovce – a navíc v roli direktivní „doktorky u lednice“ – bylo pro mne utrpení. Naštěstí jsem si všechny stresy z tohoto kontextu mohla paralelně řešit na psychoterapeutickém výcviku, takže jsem nevyhořela – ale měla jsem k tomu tehdy jen krůček. Snažila jsem se přestat kouřit, ale tehdy se to ještě nepodařilo, měla jsem po rozvodu, na krku hypotéku a dvě dospívající děti, tak jsem prostě makala jak šroub a zoufale se snažila dokázat hubnoucím, že je třeba znát svůj zdravotní stav, jíst dostatečně a hýbat se – a také po zhubnutí zkontrolovat, zda „odešel“ převážně tuk nebo jen odvodnili, či dokonce ztratili aktivní hmotu. S kolegou Havlíčkem jsme se snažili zcela marně vytvořit protiváhu nesmyslným půstům, odkyselování a odvodňování prostřednictvím ketodiet. Po sedmi letech jsme to vzdali. Ale poznala jsem za tu dobu hodně báječných kameramanů, režisérů i vizážistů a upevnila si názor na to, že lidé robustní tělesné stavby jsou v Čechách, na Moravě i Slezsku často šikanovaní a diskriminovaní nejen v nejužším rodinném kruhu, ale často i ze strany zaměstnavatelů či zdravotníků. A pochopila jsem, proč od roku 1998 narůstají poruchy příjmu potravy na celém světě.   Jste autorkou řady odborných článků, které publikujete v různých časopisech. Také spoluautorkou odborných publikací. Začalo to knížkou Čtěte pohádky, čtěte mezi řádky, kterou jste napsala v Jitkou Hinkovou. Jak k tomu došlo, že jste začala psát?     Sama jsem nikdy nic psát nezačala. V době pořadu Jste to, co jíte se na mne obraceli žurnalisté z různých médií a ptali se na různé věci související s psychikou a zdravím hubnoucích. První knížka, jejíž autorkou je paní redaktorka Hinková, tedy vznikla z řady těchto článků vlastně skoro bez práce. Pak se na mne obrátil spolužák – docent Středa – s nabídkou napsat Nebezpečný svět kalorií z pohledu tří lékařů s ním a s endokrinologem Rajko Dolečkem. Moc mne to tehdy zaujalo a bavilo a knížka se povedla. Pak jsem začala přednášet na pražské VŠE a pro obor Management osobního rozvoje byla oslovena napsat pár kapitol o životním stylu a stravě a poslední bylo nakladatelství Vyšehrad, kde vyšla na jejich žádost nejprve má dosud jediná samostatná knížka Abeceda moderního rodiče a pak letos knížka rozhovorů s paní Lucií Šilhovou Zázraky jsou logické. Bavíme se tam o mém životě a názorech na řadu oblastí.   Knížka Nebezpečný svět kalorií: z pohledu tří lékařů, je, jak jste jednou řekla, splnění vašeho snu, protože vznikla společně s profesorem Rajko Dolečkem, kterého velmi obdivujete, a vašim kolegou docentem Leošem Středou. A pak jste sama napsala knihu Abeceda moderního rodiče. A jak jste někde řekla, psát o výchově od A do Z vás bavilo. A pak přišel přesahový životopis Zázraky jsou logické. Jak se vám psala tato knížka, v níž jste popisovala svůj životní příběh? Pro mne jako introvertku bylo nesmírně obtížné ponořit se do minulosti a veřejně přetřásat různé reálie ze svého života. Ale Lucie Šilhová je nesmírně citlivá, vtipná a přátelská bytost, s níž jsem své meze překročila, a výsledek se prý povedl. První dvě kapitoly jsme ale psaly dvakrát – nejdřív jsem se držela „při zemi“, ale pak jsem začala Lucii důvěřovat a „vybalila“ i docela kontroverzní věci. Jsem jí vlastně vděčná, že ze mne trpělivě mámila skutečně autentické vyprávění. Díky tomu jsem si řadu věcí uzavřela, pojmenovala a odpustila – a velice se mi tím vlastně ulevilo.   Coby známá osobnost jste se představila v sedmém ročníku televizní taneční soutěže StarDance… když hvězdy tančí, kde byl vašim tanečním partnerem Petr Čadek. Co vám tato soutěž dala? Bylo to další splnění mého snu – a to „na druhou“. Obdivovala jsem z dálky dvojici Marka Ebena a Terezky Kostkové a toužila jsem se s nimi „někdy jednou“ seznámit. Ale sama bych nikdy neudělala ten první krok. Takže, když mne v rámci promo další řady pořadu DoktorKA dramaturgyně Šárka Volemanová oslovila s tím, zda bych šla do StarDance, nadšeně jsem souhlasila. Miluji tanec už od mládí – a mít možnost se pod vedením geniálního tanečníka Petra Čadka konečně správně naučit řadu tanečních kroků do mých milovaných latinsko-amerických tanců – a po dobu půl roku jednou týdně se potkávat v družném duchu nejen s Terezkou Kostkovou a Markem Ebenem, ale také třeba s panem Markem Taclíkem, Maruškou Doležalovou či Leošem Marešem byl vyslovený zázrak! Navíc jsem díky osmnácti hodinám tance týdně a navýšení stravy na zhruba 15 tisíc kilojoulů zhubla a cítila se jako ve dvaceti. To, že jsme vypadli už ve čtvrtém kole, bylo vzhledem k intenzivnímu natáčení DoktorKy vlastně štěstí a dva roky jsme pak s partnerem chodili k Péťovi Čadkovi do tanečních. Paráda!   Knížky k vašemu životu patří neustále. Co ráda čtěte? Jaký žánr máte nejraději?  Od dětství jsem zbožňovala pohádky všeho druhu a knížky Karla Čapka, ale i romány Mika Waltariho, cestopisy Thora Heydahla nebo romány i verše Victora Huga. Po roce 1989 mne zaujaly horory Stephena Kinga či knížky Milana Kundery, bavila mne ale od dospívání i sci-fi Stanislava Lema a Raye Bradburyho a po revoluci jsem se zamilovala do zeměplošské série Terryho Pratchetta i do moudrých knížek Roberta Fulghuma – tohle obojí vysloveně sbírám a mám vše, co u nás vyšlo. Mám široký záběr, kam patří i detektivky Agathy Christie. Jen ženské romány mne nikdy nebraly.   A co chvíle volna? Jak je ráda trávíte? Kromě četby ráda jezdím na kole a na kánoi, o tanci jsem už říkala, ale nepohrdnu ani ručními pracemi – nejvíc mne baví drhání (macramé) a paličkování. V mládí mne bavilo jezdit na motorce i judo a kempování pod širákem, ale toho jsem se už na stará kolena vzdala. Zato chodíme na výlety a výstavy, ráda hraju různé deskové hry s dětmi a karty s partnerem a moc mne baví poslouchat rozhlasové pořady. Nejraději stanice Plus, Vltavu a Dvojku – ale pořady si spíš poslechnu ze záznamu nebo z archivu, nejčastěji při nějaké domácí práci. Televize mne nebere a sociálním sítím se vysloveně vyhýbám.   Kateřina Cajthalmová se narodila se 7. července 1962 v Praze. Vystudovaná lékařka (MUDr.), začínala jako internistka a od roku 1997 působí v soukromé lékařské praxi a věnuje se především psychosomatickým chorobám. Byla moderátorkou televizních pořadů Jste to, co jíte (2006–2012), DoktorKA (2015–2017)). V roce 2007 získala třetí místě v soutěži TýTý jako Osobnost roku. Je spolutorkou knih Čtěte pohádky, čtěte mezi řádky (2012) s Jitkou Hinkovou, Nebezpečný svět kalorií z pohledu tří lékařů (2013) s Rajko Dolečkem a Leošem Středou a Management osobního rozvoje (2015) s Evou Bedrnovou a Danielou Pauknerovou. Napsala knihu Abeceda moderního rodiče (2017) a vyšel její životopis Zázraky jsou logické (2021). 

Čas načtení: 2021-04-11 09:48:06

Kniha Jezuita v Číně popisuje první závažné setkání dvou tisíciletých civilizací

Kniha Jezuita v Číně líčí životní dobrodružství Mattea Ricciho (1552-1610) ctěného jako symbol prvního setkání Evropy a Číny. Tento jezuitský misionář jako první Evropan dlouhodobě pobýval v Říši středu. Oplýval nejen silnou osobností, ale také výjimečnou pamětí, ovládal dokonale čínskou řeč a stal se i prvním překladatelem děl klasického čínského kánonu do latiny, prvním zprostředkovatelem čínské kultury Západu. Jezuita v Číně je zpráva o prvním závažném setkání dvou tisíciletých civilizací, text, který přibližuje pochopení současné Číny, Číny tisícileté, a snad i Číny budoucí. V této velmi důkladné biografii se autorce, uznávané historičce vědy, podařilo shrnout důležité peripetie nekonečné cesty, kterou Li Madou, jak je Ricci čínsky nazýván, v čínské zemi a kultuře na konci významné dynastie Ming podnikl. Portrét, který životopis načrtl, ukazuje energického, odvážného misionáře obdařeného silnou láskou k vědě a podivuhodnou intelektuální zvídavostí, díky níž pronikl do tajů konfuciánské filozofie, čínské mentality a zároveň významně přispěl k vývoji matematicko-astronomického poznání v tehdejším čínském světě. Na rozdíl od předchozích pokusů o Ricciho biografii tento životní příběh neglorifikuje hrdinu či světce, neupřednostňuje apoštola či vědce, nýbrž ukazuje Ricciho jako člověka, historické a lidské rozměry kolosálních výzev, kterým musel v Číně čelit. Možná nejzajímavějším objevem však bude, jak relevantní jsou Ricciho poznatky, které nám i dnes, navzdory dobovým předsudkům, umožňují osvětlení toho, co se děje v Číně současné.   Ukázka z knihy   Prolog: V hábitu mandarína Zhaoqing, Čína, 10. září 1583 Za Japonskem se rozkládá ohromná říše těšící se hlubokému míru, jež je podle portugalských obchodníků v otázkách uplatňování spravedlnosti na vyšší úrovni než kterýkoli z křesťanských států […] Číňané, které jsem zahlédl […] se velmi ochotně a se zapálením učí […] nic ovšem nenaznačuje,že jsou mezi nimi křesťané. František XaveriusJ   Audience Prefekt Wang Pan byl oděn v širokou tuniku z růžového hedvábí, na prsou mandarínský čtverec s delikátně propracovanou výšivkou dvou divokých husí. Rukávy měl dostatečně dlouhé a široké, aby zakryly ruce. Na bohatě zdobeném pásu visely ozdůbky ze stříbra, dřeva a slonoviny. Pokrývku hlavy, černou jako jeho kožené botky, tvořila tvrdá čepička s prohnutým okrajem, jenž po obou stranách směřoval k ramenům. Z šatu i postoje tohoto funkcionáře středního věku spravujícího jihočínský kraj velký jako menší italský stát čišela vážnost. Jeho vzezření nebylo otázkou osobního vkusu, náhody či touhy po okázalosti, nikoliv, vše odpovídalo přesnému protokolu stanovenému v hlavním městě, na dvoře císařově. Jisté detaily v ošacení, především druh ptáka vyšitého na náprsence, ukazovaly, že „mandarín“ – termín, kterým Portugalci označovali vysoké čínské hodnostáře, vzešlý ze slovesa mandar, tj. rozkazovat – zastával čtvrtý z devíti stupňů císařské byrokracie. Ačkoliv se nenacházel na samém vrcholu státní administrace, jeho moc stačila bohatě k tomu, aby v člověku tváří v tvář vyvolával silný pocit bázně. Seděl na trůnu s vysokými opěradly a impozantním lenochem, ruce opřené o stůl z tmavého dřeva, na němž ležely svitky pokryté damaškem. Na elegantním stojánku ze dřeva a malovaného porcelánu s motivem draka byly uloženy štětce s dřevěnou a bambusovou rukojetí různých velikostí, vedle jako obvykle ležel hlazený černý kámen na roztírání inkoustu spolu s ptáčkem z bílého jadeitu sloužícím jako konvička na vodu. Za prefektem se vyjímala knihovna s asymetrickým dělením, v které byly vystaveny modrobílé porcelánové vázy a nefritové sošky zdobené jemnou intarzií. Spolu s několika čínskými občany klečí před hodnostářem i dva mladí misionáři s evropskými rysy a vyholenou hlavou, v jednoduché tunice z šedé bavlny, ne nepodobné šatu buddhistických mnichů. Řeholníci sotva rozuměli nelehkému jazyku svých společníků, teprve se seznamovali s kulturou a zvyky této vzdálené říše ležící na samém okraji Orientu, tak odlišné od světa, který znali. Čína, s níž se nikoli bez obav pouštěli do křížku, byla zemí tajemnou a nevraživou, odmítající vstup cizincům, které považovala za nevzdělance a nepřátelskou hrozbu. Za pomoci tlumočníka a podle pravidel složitého ceremoniálu, jehož smysl jim unikal, se oba italští jezuité, Matteo Ricci a Michele Ruggieri, snaží získat od mandarína povolení k pobytu v jeho kraji. Rádi by též obdrželi pozemek ke stavbě domu a kostela, kde by v míru a v rámci platných zákonů uctívali svého Boha, Pána Nebe i Země. Je to slavnostní okamžik a datum 10. září roku 1583 si oba jezuité zapamatují na celý život. Po třiceti letech marného snažení, kdy se západní misionáři pokoušeli usadit se na území císařství, se první jezuitská mise v Číně dynastie Ming stává skutečností. Díky ní se otvírá jedno z nejdůležitějších období v kulturní výměně mezi Západem a Východem. Pro Mattea Ricchiho, jemuž bude za měsíc jednatřicet, začíná dobrodružství lidské, intelektuální a duchovní, které se nikdy neskončí.   Michela Fontana je vysokoškolská pedagožka na Università degli studi di Milano, publicistka a sinoložka. Po studiích matematiky se věnuje převážně historii věd. Držitelka Knight Science Fellowship na MIT, vítězka Glaxo Prize za úspěchy ve vědecké žurnalistice, Pirelli Internation Award za propagaci vědy a Grand Prix de la Biographie Politique z roku 2010 za životopis italského misionáře, překladatele, vědce a cestovatele Mattea Ricchiho. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-07-17 18:00:36

The Sims 5 v ohrožení? Zrušení hry naznačuje životopis bývalého vývojáře

Plnohodnotné pokračování The Sims s pracovním názvem Project Mere bylo oznámeno už v roce 2022 Údajné profily bývalých i současných zaměstnanců studia Maxis ale naznačují, že došlo ke zrušení hry Vývojáři se měli vrátit k tvorbě nového obsahu pro The Sims 4 Z hlubin internetu se vynořila informace, která patrně příliš nepotěší početnou skupinu fanoušků populární hry The Sims. Chystaného pátého dílu – známého rovněž pod pracovním názvem Project Rene – se totiž hráči možná jen tak nedočkají. Vyplývá to z informací, které údajně pocházejí z profilů některých bývalých i současných zaměstnanců společnosti Electronic Arts na sociální síti LinkedIn a podle nichž se na očekávaném pokračování aktuálně nepracuje. Místo toho se tvůrci údajně vrátili k práci na The Sims 4, které se neustále rozšiřuje o nový placený i bezplatný obsah – zanedlouho, už 25. července, ostatně vychází rozšíření s názvem Lovestruck. Přečtěte si celý článek The Sims 5 v ohrožení? Zrušení hry naznačuje životopis bývalého vývojáře

Čas načtení: 2024-09-04 08:41:12

Jak na ztrátu zaměstnání: Co mám dělat?

Jak na ztrátu zaměstnání: Co mám dělat? redakce St, 09/04/2024 - 08:41 Práce a Kariéra Klíčová slova: nárok na odstupné od zaměstnavatele Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce osoby bez zdanitelných příjmů ukončili sami výpovědí výpověď avizo.cz inzertních serverech s nabídkou pracovních míst psychoterapie přes videohovor stres hedepy.cz finanční rozpočet Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Nárok na odstupné nevzniká vždy Nárok na odstupné od zaměstnavatele je jakousi „finanční náplastí“ v náročné situaci. Pokud však skončil váš pracovní poměr na dobu určitou, nebo pokud vás zaměstnavatel propustil ve zkušební době, odstupné se vás netýká. A nemáte na něj nárok ani tehdy, pokud jste dostali výpověď pro porušení pracovní kázně. Naopak nárok na odstupné máte, pokud jste dostali výpověď z organizačních důvodů, a byl vám tak ukončen pracovní poměr dohodou pro nadbytečnost, z důvodu rušení pobočky nebo stěhování zaměstnavatele. Stejně tak vám nárok na odstupné náleží i tehdy, kdy už nemůžete svou pozici vykonávat z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Minimální výši odstupného určuje Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce. Podle něj přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně: jednonásobku jeho průměrného výdělku, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, dvojnásobku jeho průměrného výdělku, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, trojnásobku jeho průměrného výdělku, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky. Toto odstupné je vyplaceno v následujícím výplatním termínu po skončení pracovního poměru.     Úhrady zdravotního pojištění končí v den ukončení pracovního poměru Pokud nenastoupíte ihned na novou pozici, musíte počítat s tím, že za vás stávající zaměstnavatel již nebude po ukončení pracovního poměru platit zdravotní a sociální pojištění. Ze zákona jste však povinni hradit zdravotní pojištění – na výběr máte dvě možnosti: nejpozději do tří dnů po skončení pracovního poměru se přihlásíte jako žadatel o zaměstnání u Úřadu práce ČR, a zdravotní a sociální pojištění za vás bude hradit stát; na Úřad práce ČR se nepřihlásíte a budete si hradit zdravotní pojištění sami (v roce 2024 se pro osoby bez zdanitelných příjmů jedná o částku 2 552 Kč). Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti náleží každému, kdo v uplynulých 2 letech odpracoval minimálně 12 měsíců a zároveň za něj zaměstnavatel odváděl důchodové pojištění (započítává se i péče o dítě mladší 4 let či osobu blízkou). Doba vyplácení i její výše závisí na výši příjmu a na věku uchazeče o zaměstnání. Uchazeči do věku 50 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti max. po dobu 5 měsíců, ve věku 50–55 let po 8 měsíců, pro uchazeče starší 55 let je maximální doba evidence na úřadu práce 11 měsíců. Výše podpory se počítá z průměrné měsíční mzdy dané osoby za předchozí kalendářní čtvrtletí, a je poskytována ve výši: 65 % během prvních dvou měsíců nezaměstnanosti; 50 % během 3. a 4. měsíce nezaměstnanosti; 45 % od 5. měsíce nezaměstnanosti po zbytek podpůrčí doby. Pozor! Pokud byste pracovní poměr ukončili sami výpovědí či dohodou, náleží vám po celou dobu podpora ve výši 45 % průměrné čisté měsíční mzdy. Na podporu v nezaměstnanosti nemáte nárok, pokud jste během posledních 6 měsíců dostali výpověď z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovní nebo jiné povinnosti zaměstnance. Dávky v nezaměstnanosti nesmí přesáhnout 0,58násobek průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího roku (v roce 2024 tak můžete získat podporu max. 24 608 Kč měsíčně).       Jak podat žádost o podporu v nezaměstnanosti Registrace na Úřadu práce ČR musí proběhnout do tří pracovních dnů po ukončení pracovního poměru. Pro přihlášení na Úřadu práce ČR budete potřebovat občanský průkaz, vyplněnou žádost o zprostředkování zaměstnání a žádost o podporu v nezaměstnanosti a doklady vystavené zaměstnavatelem (zápočtový list, potvrzení o výši průměrného výdělku, evidenční list důchodového pojištění), příp. doklad o výkonu jiné výdělečné činnosti, pokud máte doplňující příjem. Žádost můžete podat osobně na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR (není nutno v místě trvalého bydliště), nebo i poštou, datovou schránkou či e-mailem s elektronickým podpisem. Jak si najít práci? Nespoléhejte jen na pracovní úřad S hledáním nové práce byste měli začít co nejdříve. Nespoléhejte však pouze na nabídky od Úřadu práce ČR, ale hledejte i sami. Poptat se můžete známých, největší nabídku volných pracovních míst však najdete na internetu. Vyhledávat můžete na nejrůznějších inzertních serverech s nabídkou pracovních míst, jako je například avizo.cz, navštívit můžete i weby firem ve vašem okolí a prohlédnout si jejich nabídku volných pozic. Využít lze také sociální sítě, zejm. Facebook (různé skupiny s nabídkami práce) či LinkedIn. Praktický tip Nezapomeňte si sepsat či aktualizovat strukturovaný životopis se svými znalostmi a zkušenostmi. Inspiraci, jak napsat životopis, najdete na internetu. Splácení úvěru v případě ztráty zaměstnání Ztráta zaměstnání zasáhne i váš finanční rozpočet, a tak může být problematické splácet finanční závazky. Pokud máte sjednáno pojištění schopnosti splácet, může namísto vás uhradit až 12 splátek pojišťovna. Stejně tak můžete k pokrytí finančních závazků využít životní pojištění, pokud máte v rámci něj pojištěnu ztrátu zaměstnání. Možnosti řešení mohou nabídnout i společnosti, u kterých máte nebankovní půjčky – zásadní je kontaktovat je co nejdříve a domluvit se s nimi na možnostech řešení. Ztráta zaměstnání vám zároveň ztíží možnost získat novou půjčku a bude problémem i pro refinancování hypotéky, pokud vám zrovna končí fixace. Jediným řešením pak bývá refixace, která je ale často spojena s vyšším úrokem. Praktický tip Nikdy nenechávejte zajít neschopnost splácet půjčky až do krajních mezí a snažte se najít co nejschůdnější řešení přímo s poskytovatelem úvěru. Předejdete tak riziku exekuce. Ztráta zaměstnání a její dopad na psychiku Na závěr je třeba ještě zmínit, že je naprosto běžné, že se ztráta práce odrazí i na psychice. Je proto třeba uvědomit si, že se nejedná o ostudu či selhání, ale o problém, který se může stát každému. Pomoci může rodina či přátelé, v případě, že se u vás po výpovědi ale začne projevovat vyčerpanost, nadměrný stres, přepadají vás depresivní myšlenky, máte problémy se spánkem či pociťujete jiné projevy, jako jsou zažívací potíže, bolesti hlavy, zvýšení krevního tlaku atd., je vhodné obrátit se na odbornou pomoc. Využít můžete návštěvu terapeuta či psychologa. Velmi dostupným a praktickým řešením je také možnost psychoterapie přes videohovor, tedy online z vašeho domova, kterou vám zprostředkuje například web hedepy.cz. Důležité také je nevzdávat se po prvním neúspěchu – oslovte více firem a rozešlete více životopisů. A pokud se vám nedaří sehnat práci ve vašem oboru delší dobu, informujte se o možnosti rekvalifikace – tu vám může uhradit i Úřad práce ČR, a vám se tak zvýší šance na získání nové práce. Přidat komentář ZDROJE:   https://pruvodce.gov.cz/ztrata-zamestnani/evidence-uchazecu https://www.prace.cz/poradna/aktuality/detail/article/propousti-vas-kdy-mate-narok-na-odstupne/ https://www.mpsv.cz/-/evidence-uchazecu-o-zamestnani-a-podpora-v-nezamestnanosti https://www.mpsv.cz/-/zadost-o-zprostredkovani-zamestnani https://do5minut.cz/ztrata-zamestnani/ www.e-sbirka.cz/sb/2006/262/2024-01-01 Zdroje obrázky: pixabay.com Ztráta zaměstnání představuje zásadní zlom. Obzvláště, pokud je nečekaná a my nemáme žádnou náhradu. Pak se rychle odrazí jak na psychické, tak finanční stránce. A samozřejmě s sebou nese i spoustu nejistot. Co dělat, když přijdete o práci? Máte nárok na odstupné? Jak to funguje na pracovním úřadě a kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti? Jak si najít novou práci či jak zvládnout splácení úvěrů během období nezaměstnanosti? Pojďme se nejen na tyto otázky podívat podrobněji. Přijít o práci může kdokoliv z nás. Abychom toto období překlenuli, je třeba vědět, co je třeba zařídit a na co máme v nezaměstnanosti nárok.

Čas načtení: 2024-11-08 18:00:01

Tulák Charlie Chaplin prošel chudobincem a zažil bídu. Byla to pro něj nejlepší škola

Jako malý chlapec žil Charles Chaplin v bídě se svým bratrem Sydneyem a nemocnou matkou Hannah. Často neměli co jíst a chodili jak hastroši. „I ty nejchudobnější děti si v neděli sedaly doma k uvařenému obědu. Ti, kteří si nemohli dovolit nedělní oběd, patřili k žebrákům a to jsme byli my,“ vzpomíná Chaplin v knize Luboše Koláčka Špatní žáci, rebelové a jiní géniové. První hvězdné krůčky Bída jej však nezlomila a již v útlém dětství se uchytil v divadle. Pravidelně se ptal v Blackmorově divadelní agentuře po dětských rolích. Měl štěstí a jeho sen stát se hercem se stal skutečností. Ve dvanácti letech dostal první roli sluhy v Sherlocku Holmesovi. „Trochu jsem se bál, že mě požádají, abych ho tam ihned přečetl, což by mě přivedlo do rozpaků, neboť jsem skoro neuměl číst,“ vypráví slavný komik. Od roku 1906 působil v zájezdovém divadle Freda Karna, které vystoupilo dokonce na scéně pražského varieté v Karlíně. Po těžkých hereckých začátcích, kdy doslova vstal z popela, se z něj stala filmová ikona. V roce 1917 již byl nejlépe placeným hercem na světě a brzy poté založil vlastní společnost United Artists. V jeho filmech je vidět otisk jeho nuzného dětství, protože častým tématem je právě bída a chudoba. O tom svědčí i slavná postavička Tuláka, který vystupuje skoro ve všech jeho němých filmech. Legendární Felix Holzmann si vyčítal smrt první ženy. Tragédií ale ve svém životě zažil víc Číst více Maminka přišla o hlas  Chaplinova cesta ke slávě byla strmá a plná překážek. Prožil těžké dětství, jeho maminka nejprve přišla o hlas a později se zbláznila. Jelikož maminka Hannah pracovala jako herečka, ztráta hlasu jí znemožnila její povolání. S otcem, který byl také herec, se rozešla kvůli jeho zálibě v alkoholu. Zůstala na dva syny sama a mnohdy neměla na nájem. O hlas přišla Hannah při jednom představení, ale ostuda se nekonala díky Chaplinovi. Když Hannah při představení nevydala ani hlásku, režisér vyzval Charlieho, aby za ni zaskočil. Byly to jeho první ovace a herecký honorář. Hlasová indispozice maminky ovšem nastartovala období hladu a bídy. „Picasso mě modré období. My jsme měli šedé. Během něj jsme žili z milodarů, lístků na polívku a dobročinných balíků,“ vysvětluje Chaplin. Vlasta Burian: Krále komiků po válce vyhnali do hor. Pomáhal v kuchyni a místo vily mu musel stačit služební pokoj Číst více V sirotčinci a za školou Šedému období jednou bohužel odzvonilo, maminka skončila v blázinci a chlapci v sirotčinci v Hanwellu, kde začali konečně chodit do školy a naučili se trošku číst a psát. Chaplin moc školu nemusel, protože tu vládla tuhá výchova a velmi často se o slovo hlásila rákoska. Docházením na školní vyučování se mu sice otevřely nové obzory, ale láska ke vzdělání mu zůstala cizí. „Sčítání a odčítání mi přišlo užitečné akorát na to, aby mi nevrátili málo drobných,“ vypráví Chaplin.  V Hanwellské škole se naučil psát svoje jméno Chaplin. „To slovo mě fascinovalo a připadalo mi, že vypadá jako já,“ vysvětluje Chaplin ve své knize Můj životopis. Výprask ve škole nebyl výjimkou. Byly tu dva druhy tělesných trestů – rákoska a metla. Rákoska přišla na řadu při menších trestech a metlou se trestalo za těžší provinění. V době jeho pobytu v sirotčinci jej nakonec výprask neminul jako mnoho jiných chlapců zde. Křivě jej obvinili ze založení požáru na záchodě. Ačkoliv měl čisté svědomí, učinil přiznání a hrdě pak nesl trest. „Bolest byla tak strašná, až mi vyrazila dech, ale nevykřikl jsem,“ vzpomíná Chaplin. Bída a hlad v dětství a pobyt v sirotčinci ovlivnily nepochybně jeho budoucí filmovou tvorbu. Kdyby si neprošel nuzotou v raném období svého života, nejspíš by se nezrodila slavná postavička Tuláka. Jednalo se o chudého pobudu, napůl džentlmena, který vždy optimisticky věřil v lepší zítřky.  Zdroje: autorský článek spolu s dalšími zdroji (L. Koláček: Špatní žáci, rebelové a jiní géniové, Ch. Chaplin: Můj životopis) KAM DÁL: Herec Ladislav Pešek: žádný krasavec, a přesto přitažlivý. Středoškoláka hrál ve 33 letech!

Čas načtení: 2025-02-08 05:45:00

Podvodné stránky okrádají lidi. Z účtů jim každý měsíc odčerpají peníze

Dobrý životopis může usnadnit hledání práce. Na internetu najdete řadu různých stránek, které nabízejí, že vám s jeho tvorbou pomůžou. Jeden takový portál ale skrýval nepříjemné překvapení. Poté, co si přes něj lidé udělali životopis, jim z účtů začaly mizet peníze.

Čas načtení: 2024-02-18 11:03:49

Nový prezidentský kancléř cituje legendu NHL a na Hradě chce po 20 letech promluvit do investic

Na svém prvním veřejném vystoupení ve funkci hradního kancléře ctil Milan Vašina cimrmanovské „ten se nezakecá“. Během necelých 20 minut jako u pracovního pohovoru odvyprávěl svůj životopis, zodpověděl dvě desítky novinářských dotazů a...

Čas načtení: 2023-10-13 15:00:00

Vina skrytá v oblacích cigaretového kouře

Životopis izraelské premiérky se nepouští na tenký politický led

Čas načtení: 2012-10-30 05:00:00

Dejte sbohem klasickým životopisům. Používejte LinkedIn!

Při hledání práce je jedním z nezbytných předpokladů zaslání profesního životopisu. Neexistují žádné předpisy, jak takový životopis má vypadat, takže je logické, že mnoho aplikantů se snaží udělat svým životopisem nejlepší dojem a to nejen po stránce obsahové. Americká parta inženýrů (mimo jiné mez ...

Čas načtení: 2009-03-26 05:00:00

Jak na kontrolu pravopisu?

Mnoho lidí ignoruje kouzla našeho krásného jazyka, používá slang nebo dokonce nepoužívá diakritiku. Všichni ale musí sáhnout po spisovné češtině pokud komunikují např. s budoucím zaměstnavatelem, pravopis je totiž naše první vizitka, ne náš motivační dopis nebo životopis. Pravopis Je velmi důležit ...

Čas načtení: 2024-02-10 00:00:01

Václav Jícha

Životopis leteckého esa a skúšobného pilota ktorému sa v kabíne Spitfiru dokázal málokto vyrovnať. "Venda bol najlepším pilotom môjho týmu, jeho príspevok k víťazstvu bol vynikajúci, jeho priteľstvo bolo pre mňa cťou a privilégiom." Alex Henshaw

Čas načtení: 2024-01-29 00:00:01

René Dorme - stíhací eso

Životopis pilota, jenž byl v době své smrti třetím nejúspěšnějším francouzským stíhacím esem.

Čas načtení: 2023-03-06 09:30:00

Hodnocení firem očima zaměstnanců

Málokdo pošle životopis do společnosti, o které nic neví, nikdy předtím o ní nic neslyšel a nezjistil si základní reference. Pojďme se podívat na faktory, které jsou pro kandidáty nejdůležitější při hledání nového zaměstnání. Ukážeme si hodnocení firem z pohledu zaměstnanců. Současně přidáme i tipy, jak udělat vaši společnost pro kandidáty atraktivní.

Čas načtení: 2019-11-06 18:31:58

Stephanie Brookes: Malá kniha meditací

Parádně si uklidit, protřídit domácnost, přístup k nákupům, pohybu, mytí nádobí a k sobě samým? To je dobrá výzva, ne? Zapomeňte na meditaci tak, jak ji znáte. Nebo si pojďte s autorkou opravit názor. Parádní kniha, která mi okamžitě připomíná všechny ty hygge styly a životní radůstky má jednu velkou výhodu. Krásné jednoduché ilustrace, suprový čtvercový formát, který je tak příjemný do ruky a i ten obsah, protože autorka to s meditací měla stejně jako já. Je fajn, člověk občas cítí i potřebu se usebrat sám do sebe, ale chápejte – nejsem na to, abych tak činila někde v místnosti plné jiných podobně meditujících lidí. Ani cédéčka s nahrávkami mne moc neuspokojily, protože jsem trpěla představou, že mě někdo vyruší a bude všemu konec. I kdepak! Přesně tohle vadilo i Stephanii Brookesové. Od toho byl krůček, aby meditaci sice nastudovala, výtečně propojila tělo, pohodlí a ten vzácný prostor v duši jen pro nás samotné, ale u toho zjistila, že vlastně nejde o polohy, o čas ani o speciální techniky, ale o umění žít přítomným okamžikem. Umět se ponořit do sebe a získat z toho co nejvíce. Mne se velmi líbily metody, ve kterých si povídáme se svým moudřejším já. Jistě znáte psychologické metody, při kterých si povídáme se svým mladším, nebo naopak stárnoucím já. Všechny slouží k tomu, aby nám často „docvakly“ věci, které při denním chaosu a shonu nemají šanci prosáknout na povrch.  A někdy právě takové chvíle rozhodují o tom, jestli se v životě rozhodneme v klidu dobře, nebo v chaosu špatně. Tyhle malé chvilky duševní plné přítomnosti můžeme totiž snadno vnést i do běžného života. Najít si chvilku na sebe hned po probuzení, vědomě si vyčistit zuby, užít si to, probrat si den, zorganizovat myšlenky v hlavě. Jsou to vlastně drobnosti. Zajít na nákup, uklízet a… „Zamyslete se nad tím, jaké předměty máte před sebou a kolikrát jste je použili. Mají pro vás nějakou hodnotu? Stálo za to si je pořídit? Stojí za to, aby zabíraly prostor u vás doma? Vím, že většinou nevěnujeme takovou pozornost neživým věcem, se kterými sdílíme prostor, ale když se začneme zaměřovat na to, co v životě chceme, a začneme vědomě rozhodovat o tom, čím se obklopujeme, uvidíme jasně, co všechno jen zbytečně zabírá místo. Chyběla by vám tato věc, kdybyste ji neměli?“ Možná je kniha mixem mezi knihou o meditaci, knihou cvičení vědomého žití a úklidem podle M. Kondo. A vlastně všechno spolu nádherně souvisí. Napsáno svižně, srozumitelně, s nadšením a spoustou osobních zkušeností autorky. S obrázky, které jsou hravé a inspirující. Malá kniha, ale šikovná…. Autorčin životopis Stephanie Brookesová je spisovatelka a propagátorka zdravého životního styllu. Píše příspěvky do rubriky Destiny (Osud) pro mysbliss.co.uk a přispívá také do Dailly Express, Spirit and Destiny, Women and Fitness, Soul and Spirit a Company magazine. Také vystupovala v televizním pořadu This Morning a ve vysílání BBC Radio 2 a BBC Radio London.Stephanie využila svoje zkušenosti s meditacemi a navrhla krátká meditační cvičení, která se vejdou i do maximálně nabitého rozvrhu. Myslela při tom na všechny, kdo mají sice málo času, ale přitom se potřebují zbavit stresu a uvítají příznivé účinky, které jim meditace může nabídnout. Vydala Synergie Publishing, SE, 2018 Renata Petříčková

Čas načtení: 2024-02-15 17:15:15

Působil nejistě v zákulisí, ale na pódiu byl strhující. Před sto lety se narodil Jiří Šlitr

Snil o Broadwayi, nicméně i jeho velkou zásluhou se stalo fenoménem pražské divadlo Semafor. Působil nesměle, ale když vyšel na jeviště, málem uletěla střecha. Byl umělcem tělem i duší, ovšem zároveň vystudoval práva a neztratil se v praktickém životě. Před sto lety, 15. února 1924, se narodil Jiří Šlitr, polovina autorské dvojice S+Š. Semafor talentovaného umělce připomíná premiérou revue Šli tři Šlitři a u příležitosti výročí vychází také jeho první životopis.