Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2022-06-09 06:34:03

Marek Skřipský: Za první republiky jsme za velmi krátký čas dokázali neuvěřitelně mnoho

Vystudovaný historik a politolog Marek Skřipský si zkoušel práci učitele, dlouho působil jako redaktor v rádiu a dnes pracuje na ostravském magistrátu a k tomu píše knihy. V roce 2015 vydal první Případy inspektora Rádla. Letos vychází volné pokračování Ostravských mystérií nazvané Ostravský páter a druhý díl trilogie Archivy tajné války – Světy v plamenech, který napsal spolu Tomášem Bandžuchem.   Pocházíte z Ostravy, kde vlastně s výjimkou studií v Praze žijete celý život. Jak vzpomínáte na období dětských her? Co vás bavilo a čím jste chtěl být?  Měl jsem hezké dětství a myslím, že patřím k jedné z posledních generací, která ještě hromadně zažila „hokej s tenisákem,“ hry na vojáky, blbnutí na klepáči, střelbu ze vzduchovkového „flusbroku“ nebo urputné víkendové zápasy na škvárovém plácku „za barákem“. U toho všeho nesměla chybět voda se šťávou v umělohmotné flašce. Kromě toho jsem už odmalička hodně četl a zajímaly mě jak dějiny, tak mýty a pověsti. Svět jsem hodně vnímal přes mého bratra, o 12 staršího než já. Také mě ovlivnila památka mého dědy, který byl už ke konci první republiky důstojníkem z povolání. Zažil mobilizaci, odboj a střety s Hromenkovou sotní Ukrajinské povstalecké armády. Čím jsem chtěl být? Postupně policajtem, vojákem a historikem-badatelem ve stylu Indiana Jonese. (smích)   Co vás přivedlo ke studiu historie a politologie? Dějiny jsou mým koníčkem už od raného dětství, takže to nějak logicky vyplynulo, aniž bych cokoliv tlačil takzvaně na sílu. Ve čtvrtém ročníku univerzitních studií jsem si k historii ještě přidal bakalářskou politologii, také na Filozofické fakultě UK. Ne, že bych toho litoval, nicméně přijde mi, že politologie je velmi přeceňovaným „kecacím“ oborem. Dnes bych si jako druhý obor místo ní vybral etnografii.   Učil jste společenské vědy a pracoval v několika mediálních společnostech. V roce 2015 jste debutoval jako spisovatel knihou Případy inspektora Rádla, která je prvním dílem z detektivní série Jan Rádl a zavádí nás do doby první republiky. Proč právě detektivní žánr a zrovna toto období?    Dříve jsem učil a pak dlouho pracoval jako redaktor zpravodajství v rádiu. Byly to veselé, bohatýrské roky, nicméně každý mejdan jednou končí. Aktuálně pracuji na ostravském magistrátu v odboru kanceláře primátora. K vaší otázce: Rádlovy případy nejsou úplně klasickou detektivkou. Nejsou to Četnické humoresky, ani Hříšní lidé, ani Případy Velké Prahy. Sám, poněkud neohrabaně, říkám, že Rádlovy příběhy jsou „historickým detektivně špionážním thrillerem“. Hodně se do nich prolíná politika a zpravodajské hry či protihry. Čistě detektivní linka je v nich sice přítomná, ale místy slábne. Těch základních stavebních kamenů je více. První republika pro mě znamená jedno z mých oblíbených historických období. Aniž bych podléhal módní a svůdné masarykovské idealizaci, myslím, že to byla doba, kdy jsme za velmi krátký čas jako země dokázali neuvěřitelně mnoho. A to navzdory hospodářské krizi trvající skoro pět let z těch dvaceti, které byly první republice dopřány.   Někdejšímu legionáři Janu Rádlovi ze Zpravodajské služby, z něhož se stal vrchní inspektor, jste věnoval celkem čtyři knihy. Jak se vám Rádlovi příběhy psaly? Měl jste pro něho nějaký předobraz? Kdepak. Rádl žádný konkrétní předobraz neměl. Psaly se mi každopádně skvěle, šly svižně od ruky. Začal jsem je psát v dubnu 2013 jen pro sebe a své přátelé. Ti mě opakovaným naléháním přesvědčili, abych se pokusil o knižní vydání. Šestého března 2014 – to datum si pamatuji – přišla do mailu nabídka z nakladatelství MOBA na vydání Případů inspektora Rádla. Mé první knihy. Tím všechno začalo… Poslední Rádlův příběh jsem dopsal v únoru 2015.   Druhé světové válce se spolu s Tomášem Bandžuchem věnujete v plánované trilogii Archivy tajné války, jejíž první díl Úsvit černého slunce vyšel v roce 2021 a letos má vyjít druhý Světy v plamenech. Jak se vám spolupracuje při psaní knih? Je to jízda. Ale právě proto jsme do společného projektu šli. Bandžiho znám dlouhá léta právě ze studií v Praze. Čas od času se vídáme v Ostravě, Pardubicích nebo Praze. Naše společná historická fantasy vychází z určitého kreativního ping-pongu. Já něco napíšu – pošlu Bandžimu. Bandži něco napíše – pošle mně. Nikdo nikdy neví, co mu ten druhý připravil a musí na to reagovat. Jedinou podmínkou je, že si bez dohody nesmíme zabíjet hlavní hrdiny. Je to zábava, při níž člověk bystří mozek. Takže vlastně takové autorské sudoku. (smích)   Čím je pro vás psaní? Je to terapie, koníček, práce? Nebo od každého něco? A připravujete něco nového? Od každého trochu. Nejvíce asi koníček a nejméně práce. A někdy i únik. To jsem ovšem pochopil až za covidových lockdownů. Byli jsme nuceni omezovat běžné kontakty a návyky, které dělají společnost společností, hospoda zavřená, plavecký bazén zavřený, absurdní příkazy nosit roušku i na liduprázdné ulici… Tehdy jsem zjistil, jak moc mě psaní drží a jak mi pomáhá. Aby bylo jasno – nejsem žádný antivaxer, ani konspirační magor. Mám tři očkovací dávky a problémy s covidem nezpochybňuji. Tvrdím však, že plošné lockdowny nás poškodily více než samotná pandemie. Bylo to nejhorší možné řešení. Pokud jde o novinky, tak koncem listopadu vyjde u Strak na vrbě má kniha Ostravský páter. Jde o pokračování Ostravských mystérií, které je však natolik volné, že ho čtenáři mohou číst i bez jejich znalosti. Přibližně ve stejné době by měly Straky vydat právě druhý díl mé kooperativky s Bandžim.   Někde jste řekl, že vás baví historie, společensko-politické dění a sport. A jak to máte se čtením? Máte oblíbený žánr nebo autora? Čtení určitě stále patří mezi mé záliby. V současné době čtu nejčastěji v MHD při cestě do práce a z práce, ale divila byste se, kolik se toho dá za těch dvakrát dvacet minut přelouskat. Nepohrdnu beletrií ani odbornými nebo populárně naučnými věcmi. Z konkrétních autorů bych zmínil Bernarda Cornwella. Jeho – loni dokončenou – „anglosaskou ságu“ považuji za sérii naprosto dokonalých historických románů. Žánrově úplně jinou, avšak neméně geniální literaturu spatřuji v díle Jiřího Hájíčka. Selský baroko je skvost a povídkovou sbírku Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku snad nelze překonat. Mimochodem, s Jiřím Hájíčkem jsem se loni na podzim sešel v Českých Budějovicích a bylo to skutečně příjemné setkání. Tu „Tancovačku“ mi podepsal. S věnováním. Z autorů fantasy a hororu pak musím uvést lorda Dunsanyho, Howarda Lovecrafta a Roberta Howarda.   Je o vás známé, že jste ostravský patriot. Čím je vaše rodná Otrava tak jedinečná? Ostravu mám rád, nicméně bližší pouto cítím k Porubě, což je ostravský městský obvod, kde žiju. Do roku 1957 to byla samostatná obec. Když jsme u toho patriotismu, jsem především českým vlastencem. Za nejkrásnější kus Zeměkoule považuji Třeboňsko, kam dlouhodobě, pravidelně a rád jezdím. Mámin rod pochází z jižních Čech, v obci Hůrky je doložen už od 14. století. Pokaždé, když jsem na českém jihu, necítím se jako turista, ale jako někdo, kdo navštívil jakýsi mysteriózní, těžko uchopitelný, druhý domov. Ostrava jako taková unikátní vskutku je. Jde o kontrastní město, plné protikladů. Industriální dědictví tady stojí vedle zelených parků. Socialistická panelová zástavba vedle prvorepublikových kolonií. Procházíte se po sídlišti a za chvíli jdete tichým lesem. Když sednete do auta nebo vlaku, do hodiny zastavíte pod beskydskými vrcholy. Ostrava je takové bohaté menu. Každý si vybere. Vadí mi jen nedostatek historických památek a bezútěšné betonové džungle v některých obvodech. Pod těmi kvádry je pohřbená ta stará Ostrava. Můžete je zateplit barevnými fasádami, ale na podstatě nic nezměníte. Radši zavítám do „vesnických“ ostravských obvodů jako Pustkovec, Třebovice, Hošťálkovice, Martinov, Nová Ves… Ty jsou skutečně malebné. Byl jsem proto rád, když moje nejlepší kamarádka označila po své návštěvě rovněž mou Porubu za „takovou polovenkovskou“.   A co odpočinek? Jak rád trávíte chvíle volna? Dvakrát týdně chodím na kondiční plavání. Paradoxně mě v té vodě často napadají nové motivy ke psaní. V neděli rád vyrážím „na okruhy“, což jsou moje oblíbené vycházkové trasy o délce od 3,5 po 13 kilometrů. Čas od času zajdu v sobotu na střelnici, je to pěkný relax. Samozřejmě, o víkendech nezapomínám na svou oblíbenou hospůdku. Konec konců – občas v ní také čtu. A ještě častěji píšu. (Smích)   Marek Skřipský se narodil se 15. 7. 1982 v Ostravě. Vystudoval Filozofickou fakultu na UK v Praze. Vzděláním je historik a politolog. Je autorem série o Janu Rádlovi: Případy inspektora Rádla, Nové případy inspektora Rádla, Vysoké hry inspektora Rádla, Válka inspektora Rádla, série Ostravská mystéria: Ostravská mystéria a Ostravský páter (vyjde v roce 2022) a historického románu Strážník z Nového světa. Spolu s Tomášem Bandžuchech píšou trilogii Archivy tajné války, zatím vyšel Úsvit černého slunce (2021), druhý díl Světy v plamenech vyjde v roce 2022.

Čas načtení: 2024-05-05 12:36:33

Vykrádače ostravských bytů doběhla trestní minulost

Pachatel vyhledával především přízemní byty panelových domů, které měli otevřené okno na ventilaci. Ani okna vybavená sítěmi proti hmyzu mu v trestné činnosti nebránila. Činy konal převážně v pracovní době. Když se tedy majitelé bytů vraceli z práce domů, čekalo je nemilé překvapení. Lupič bral vše, co mělo hodnotu, a co se dalo případně zpeněžit. Šperky, notebooky, peníze, boty, oblečení, ale také mobilní telefony a herní konzole. The post Vykrádače ostravských bytů doběhla trestní minulost first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-10-21 10:32:49

V Ostravě se rozšiřuje třídění odpadu do jedné popelnice

Zatímco ve většině českých i evropských měst se roztříděný odpad z rodinných domů vyhazuje do několika vyhrazených popelnic (papír, plasty, kov, směsný odpad aj.), tak v Ostravě na to jdou jinak. Domkaři z ostravských Bartovic svůj tříděný odpad vyhazují už pár let pouze do jedné popelnice. Od listopadu se pilotní projekt města rozšíří i do dalších ostravských částí.

Čas načtení: 2025-01-20 12:27:00

Učitelky už dívkám vložky kupovat nemusí. Ostrava pomůckami vybavila desítky škol

Unikátní projekt, který na ostravských základních školách řeší problematiku menstruační chudoby, vstupuje do další etapy a zároveň se stal inspirací i pro další česká města. Nově budou vložky zdarma dostupné na všech dívčích záchodech ostravských základek.

Čas načtení: 2025-01-20 12:28:00

Učitelky už dívkám vložky kupovat nemusí. Ostrava pomůckami vybavila desítky škol

Unikátní projekt, který na ostravských základních školách řeší problematiku menstruační chudoby, vstupuje do další etapy a zároveň se stal inspirací i pro další česká města. Nově budou vložky zdarma dostupné na všech dívčích záchodech ostravských základek.

Čas načtení: 2024-02-05 17:45:00

Tři fotografové ČTK vystavují v ostravské Galerii Feika

Ostrava - Sedm ostravských fotoreportérů vystavuje ode dneška v ostravské Galerii Feika. Mezi autory jsou také tři fotoreportéři, kteří fotí pro ostravskou redakci ČTK - Jaroslav Ožana, Petr Sznapka...

Čas načtení: 2014-04-02 15:29:00

Štěstí je pro hlupáky, Taky fajny synek raději trpí

Ostrava - Divadlo Petra Bezruče zkouší absurdní hru se zpěvy s názvem Taky fajny synek. Pro ostravskou scénu ji napsal dramatik Petr Kolečko. Jak napovídá název i podtitul - Elektrochemická balada zpod vysokých pecí, hraje se v nářečí, je zasazená do ostravských reálií a kořeněná těžkým průmyslem. Hlavní hrdina Felix chce být písničkářem, obdivuje Jaromíra Nohavicu. Protože je ale přesvědčený, že k cíli nedojde jinak než přes velké utrpení, odmítá být šťastný.

Čas načtení: 2022-04-19 13:38:00

Na Colours of Ostrava vystoupí i divadelní soubory. K vidění bude Špinarka Divadla Petra Bezruče či Cirk La Putyka

Festival Colours of Ostrava, který letos po nucené dvouleté koronavirové přestávce proběhne od 13. do 16. července v industriálních Dolních Vítkovicích, vedle zahraničních i domácích hudebních jmen nabídne divadelní program s řadou oceněných inscenací. Divadlo Petra Bezruče uvede hudební „dokumentární fikci“ Špinarka, Cirk La Putyka pohybově-cirkusové představení Runners a soubor Lenky Vagnerové taneční inscenaci Panoptikum. Nespoutanou improvizaci přivezou do Ostravy soubory VOSTO5 a My kluci, co spolu chodíme. Sílu populárních písní pak v představení This Is Not a Love Song prozkoumá trojice Ufftenživot.   „Letos se nám povedlo dát dohromady výjimečné inscenace, které získaly řadu ocenění. Navíc, což se na Colours of Ostrava hodí, u řady z nich hraje významnou roli živá hudba,” říká dramaturg divadelního programu Jiří Moravčík. Jen o několik set metrů dále se ze svého stálého působiště přesune do multifunkčního sálu Gong ostravské Divadlo Petra Bezruče s inscenací Špinarka režiséra Tomáše Dianišky o zpěvačce Věře Špinarové. Dokumentární fikce s živou kapelou získala cenu divadelní kritiky 2021 v kategorii poprvé uvedená česká hra roku. V hlavní roli exceluje Markéta Matulová, která získala za roli Věry cenu za ženský herecký výkon roku 2021 a současně obdržela také ocenění talent roku 2021. „Vydejme se sledovat kariéru jedné z našich nejvýraznějších umělkyň. Naše ‚doku-fikční drama' je oslavou drzého big beatu, a především Věry, která svou tvorbou vzdorovala všem myslitelným stereotypům,” uvádějí tvůrci. Pohybově-novocirkusové představení Runners souboru Cirk La Putyka s výjimečným mezinárodním obsazením ve společné režii Rosti Nováka a Víta Neznala je zajímavé vedle výkonů herců unikátní scénografií tvořenou obrovským běhacím pásem, který byl vyroben na míru ve Velké Británii. Jako motto je v podtitulu inscenace uvedeno: „Žijeme v době, ve které musí být všechno hned hotové, rychle prožité a okamžitě zhodnocené.” Inscenace současného tance Panoptikum souboru režisérky a choreografky Lenky Vagnerové získala Cenu Divadelních novin za rok 2019/2020 a nominaci na Cenu Thálie 2020. „Panoptikum je o strachu z cizího a neznámého, o tom, co vše jsme schopni prodat a za jakou cenu, o hranicích a morálních hodnotách stojících na zisku, o zábavě bez zábavy, o osamělosti, ale i o smíchu, odvaze, snech, lidské důstojnosti, kouzelníkovi a reflektorech,” vysvětlují tvůrci. Na Colours se po třech koronavirových letech vrací stálice divadelního programu: soubor VOSTO5 se svým improvizačním Stand’artním kabaretem, který prožívá každý večer svou premiéru i derniéru a je hudebně doprovázený vlastní kapelou SNAHA. Se surrealisticko-absurdní fyzickou divadelní improvizací Svědomitě nepřipravení přijede na Colours of Ostrava soubor čtyř herců My kluci, co spolu chodíme. Společně s muzikou a světlem vytvářejí spontánní koláže scén a obrazů, od abstraktna až po absurdno. V inscenaci This Is Not a Love Song soubor Ufftenživot složený ze tří žen zkoumá na jevišti všudypřítomnost a sílu populárních písní, které stejně jako celý hudební průmysl ovlivňují náš život, ať chceme nebo ne. Devatenáctý ročník festivalu Colours of Ostrava proběhne od 13. do 16. července 2022 v industriální oblasti ostravských Dolních Vítkovic. K již potvrzeným zahraničním jménům patří The Killers, Twenty One Pilots, Martin Garrix, LP, Franz Ferdinand, Kings of Convenience, Meduza, Youssou N´Dour, Inhaler, Larkin Poe, Modest Mouse, Phoebe Bridgers, Princess Nokia, Sleaford Mods, Hiromi, Wardruna a řada dalších. Vedle zahraničních i domácích kapel nabídne festival tradičně na mnoha pódiích doprovodný program – mezinárodní fórum Meltingpot, divadla, workshopy, filmy či výtvarné instalace.

Čas načtení: 2021-10-11 21:34:04

Tuvia Tenenbom, Andrej Zubov, Laurent Binet... Virtuální konference Meltingpot představí přes 100 řečníků

Mezinárodní fórum Meltingpot, které probíhá pravidelně v červenci po boku festivalu Colours of Ostrava v areálu ostravských Dolních Vítkovic, připravilo na 4. -až 7. listopadu první ročník stejnojmenné virtuální konference. Její podtitul – Konference s lidmi, kteří mění svět – prozrazuje, že nabídne během čtyř dnů na dvou scénách výjimečné příběhy téměř 100 osobností z celého světa – inovátorů, vizionářů, vědců či autorů bestsellerů. „Velmi nám chyběla možnost uspořádat živé Meltingpot fórum jako součást Colours of Ostrava. Uvědomili jsme si, že nám online prostředí umožňuje propojení hostů, jaké by bylo u normální akce nemožné. Rozhodli jsme se propojit nejen naše hvězdy minulých ročníků, ale také najít mnoho nových, které nám mají co říci,” vysvětluje Zlata Holušová, ředitelka Colours of Ostrava a kurátorka fóra Meltingpot. „Zaměřili jsme se na to, co cítíme, že je nejdůležitější – regenerace civilizace. Chceme hledat recepty, jak celou situaci zvládat lépe, jak se inspirovat a jak najít nové podnětné myšlenky pro každého z nás,” dodává. Formou původních moderovaných video rozhovorů na virtuální konferenci Meltingpotu vystoupí například spisovatelé Tuvia Tenenbom, Laurent Binet, Martyna Bunda a Matt Jardine, futurista Bruno Marion, ochránce přírody a fotograf divoké zvěře Karl Ammann, historik Andrej Zubov, ekonom Matthias Fifka, spisovatel a spoluzakladatel německé Strany zelených Clemens Kuby, dcera Nicholase Wintona Barbara Winton, světoznámá tlumočnice do znakového jazyka Amber Galloway Gallego, filozof Stefan Lorenz Sorgner, horolezec Jamie Andrew, skladatel Fil Eisler, pastor, spisovatel, průvodce spokojeným manželstvím Mark Gungor, psychoterapeutka Dhyani Maria Kovar, historik Igor Lukeš, filozof a spisovatel Sönke Ahrens, hudebník Girish, zakladatel charitativní organizace MiserArt Andrzej Ptak či taneční lektor a terapeut Erik Iversen. Z České republiky k nám promluví například Tomáš Sedláček, Anna Hogenová, Hynek Medřický, Vladimír Beneš, Miroslav Bárta, Daniel Prokop, Jakub Szántó, Tomáš Šebek, Michal Pěchouček, Zbigniew Czendlik, Jan Vlachynský, Tomáš Staněk, Jan Vojtko, František Šmehlík, Josef Rauvolf, Tereza Límanová a řada dalších. Čtyřdenní program proběhne na dvou virtuálních scénách Global stage a Personal stage. Global stage bude věnována hledání východisek a potenciálních odpovědí na globální otázky měnícího se světa mezinárodních vztahů, ekologie, politiky, ekonomie či vědy a technologií. Personal stage naopak nabídne nové pohledy na vztahy, terapii, meditaci, seberozvoj či zdravý životní styl a umění. „Rozdělili jsme si okruhy řečníků na dva světy – Já a My. Rozhlížíme se kolem sebe ve světě, ale také se snažíme nahlédnout dovnitř nás samých, hledat rezonující informace, hledat inspiraci v dnešním zmateném světě,” doplňuje Holušová. Rozhovory povedou zkušení moderátoři jako například Tomáš Etzler, Petr Vizina, Michael Rozsypal, Julliet Russell, Stuart Maister a další. Všechny rozhovory budou opatřeny českými a anglickými titulky. „Diváci by měli být okouzleni moudrostí mnohých, inspirováni myšlenkami s jedinečnostmi a nabití energií z virtuálního setkávání. Chceme vytvořit virtuální svět, kterým přiblížíme myšlenky, které byste jinak nenašli, osobní cesty, které můžete následovat, svět, který nás velmi bavilo tvořit,” uzavírá Holušová. Virtuální fórum bude v průběhu live streamu od 4. do 7. listopadu přístupné zdarma, po jeho skončení budou všechny debaty dostupné v archivu za poplatek 199 Kč. Pro držitele vstupenek na festival Colours of Ostrava zůstane i archiv přístupný zdarma. Pro návštěvu fóra, tedy přístup k live streamu, je třeba se registrovat předem na www.ColoursUniverse.cz.

Čas načtení: 2020-06-13 16:51:37

Výstava Grand Prix v Ostravě ukazuje silniční speciály, plochodrážní motocykly, cestovní unikáty, ale také lidové motocykly z let 1920 až 1967

Unikátní sbírka 30 motocyklů je těžištěm nové zážitkové výstavy v ostravských Dolních Vítkovicích ve Velkém světě techniky. Kromě samotných strojů čeká návštěvníky další interaktivní program. Expozice Grand Prix vznikla díky spolupráci Dolních Vítkovic s Moravskoslezským krajem. „Rozhodně nečekejte výstavu krásně seřazených veteránů za bariérou ze zdobného lanka. Lidé se mohou těšit, že si svět motorek osahají a zažijí. Zkusí si proudění vzduchu při 120kilometrové rychlosti, budou moci roztlačit motorku o váze 150 kilogramů nebo vykuchají motor a pak ho složí zase zpátky. Anebo se o to aspoň pokusí. Celá koncepce výstavy vychází z nejmodernějších expozičních trendů, které kladou důraz na interaktivitu a tím i na zábavu spojenou se vzděláváním,“ říká hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Motocykly věnoval kraji jejich původní majitel akademický sochař Miroslav Rybička, který na historických motocyklech závodil. Kromě historických strojů jsou součástí výstavy také tři současné moderní motocykly BMW. „Nechceme vyvolávat diskusi, které stroje jsou hezčí nebo hodnotnější. Těšíme se, že budeme moci demonstrovat technický pokrok a srovnat technickou a řemeslnou úroveň strojů před šedesáti až sto lety se současností. Vybrané historické motorky si návštěvníci doslova osahají a dokonce si je budou moci vyzkoušet. V tom je výstava Grand Prix výjimečná,“ uvádí náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro cestovní ruch Jan Krkoška. „K nejzajímavějším motocyklům v naší expozici patří anglický veterán Douglas vyrobený před 100 léty, jediné dochované kusy na světě belgická La Mondiale a anglický Humber nebo unikátní první motocykl firmy JAWA nazývaný RUMPÁL. Vystavujeme historické silniční speciály, plochodrážní motocykly, cestovní unikáty, ale také lidové motocykly z let 1920 až 1967,“ vyjmenovává ředitel Světa techniky Jakub Švrček. Součástí expozice je také motocykl Jawa 250 special z roku 1939. Motocykl byl za konzultace Národního technického muzea odborně zrestaurován v restaurátorské dílně, která vznikla před dvěma lety za podpory Moravskoslezského kraje při VŠB-TUO. Tento historický kousek na VŠB kompletně rozebrali a repasovali, takže je teď plně funkční a pojízdný. Výstava je koncipována tak, aby zaujala celou rodinu, tedy nejen děti, ale i ženy. Na výstavě je může zaujmout stylový foto point se stupni vítězů, historické i současné motorkářské outfity nebo model motocyklu budoucnosti s konstrukční kanceláří, kde je možné si namalovat vlastní návrh motocyklu v UV efektu. Vyzkoušet si přímo mohou také u žen oblíbený skútr Liberty. Výstava Grand Prix ve Velkém světě techniky je otevřena vždy od 10 hodin a potrvá nejméně do března 2021. Po ukončení výstavy se expozice přesune do Kopřivnice, kde bude k vidění v nových prostorách Muzea Novojičínska. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-21 15:16:00

ANALÝZA: Doutnající halda na okraji Ostravy začíná prohořívat do politiky

V ostrý boj bez rukavic a možná i se zakázanými údery se změnily někdejší plány na sanaci odvalu Heřmanice, haldy, kde léta končila hlušina z již neexistujících ostravských dolů. Jde v něm o stamiliony, spíše o miliardy korun převážně ze státního rozpočtu.

Čas načtení: 2024-03-01 11:00:00

Penalty Shot Battle: Bitva o moravskoslezskou metropoli a nechytatelný freestyle

Souboje o moravskoslezskou metropoli patří mezi nejvypjatější utkání české nejvyšší florbalové soutěže. A právě lákavý střet ostravských rivalů nabídlo druhé osmifinále penaltové soutěže Skill Contest s podtitulem Penalty Shot Battle. Jak dopadl pikantní souboj zástupců Livesport Superligy mezi Vítkovicemi a Ostravou?

Čas načtení: 2024-03-04 11:10:05

Mornštajnová i Wilková. Ostravské knihovny navštíví úspěšné autorky z regionu

Úspěšné spisovatelky spjaté s moravskoslezským regionem zavítají od příštího týdne do ostravských knihoven. Společně se čtenáři oslaví tradiční akci Březen - měsíc čtenářů.

Čas načtení: 2024-03-06 14:46:00

Co s nebezpečnou hořící haldou u Ostravy? Možnosti hledá zvláštní komise

Hned devět úřadů a organizací má své zástupce v komisi, která vznikla na popud ministra průmyslu. Jejím úkolem je pomoci co nejrychleji vyřešit už více než dvacet let trvající problém – sanaci takzvané heřmanické haldy. Ta vznikla jako odval hned několika někdejších ostravských šachet. Její plánovaná likvidace se ale zadrhává kvůli majetkovým, právním a ekologickým problémům.

Čas načtení: 2024-03-11 11:44:11

KOMENTÁŘ: Vítkovice utopily sezonu ve vlastních problémech

Jak mizerně ve Vítkovicích tento extraligový ročník začali, tak ho i ukončili. Po vzedmutí v závěru základní části přišlo v předkole play off velké rozčarování. Výkony ostravských hokejistů proti soupeři z Hradce Králové jen podtrhly opravdu podivný hokejový rok loňského semifinalisty.

Čas načtení: 2024-03-16 20:30:00

Vložky do každé školy? Dívky by je braly, města Ostravu kopírovat nechtějí

Zatímco na ostravských školách budou žákyně mít na toaletách vložky a tampony zdarma, ostatní města tvrdí, že po menstruačních potřebách není poptávka. Podle jediného dostupného šetření v Česku by však volně dostupné hygienické potřeby ve veřejných budovách uvítalo 9 z 10 dívek. Když už ne jako pomoc pro chudé, tak jako záchranu při nečekaném krvácení.

Čas načtení: 2024-03-19 16:30:00

Akcent: Galerie PLATO v Ostravě je mezi pěti finalisty Ceny Evropské Unie 2024 za současnou architekturu

Jak významný je to úspěch? Čím právě tato městská galerie, která sídlí v opravených bývalých ostravských jatkách, ohromuje odborníky? Saša Michailidis se ptá Martina Strakoše a Jakuba Potůčka.

Čas načtení: 2024-03-22 16:30:00

Akcent: Výběr týdne: matky v kreativních profesích, PLATO o prestižní cenu, normalizace na Vinohradech

Saša Michailidis se ptá hostů, co by mohlo zlepšit postavení žen i mužů pečujících o děti v kreativních profesích. Proč už teď můžeme považovat za úspěch postup galerie PLATO a konverze bývalých ostravských jatek do finále prestižní architektonické ceny? Vyšla kniha Vyvětráváme... Divadlo na Vinohradech za normalizace.

Čas načtení: 2024-03-27 14:00:00

Výlety: Místo uhlí se dnes v Dolních Vítkovicích melou nápady. Z bývalého výklopníku se stalo Futureum

Nejnovější opravenou památkou v ostravských Dolních Vítkovicích je bývalý výklopník a mlýnice uhlí. V kontextu ostatních staveb je to v podstatě mladice. Postavena byla až počátkem 50. let. Produkce Dolu Hlubina už nestačila zásobovat uhlím koksovnu Vítkovických železáren. Bylo tedy nutné uhlí přivážet odjinud, někde ho vyklopit a semlít na prach pro výrobu koksu. Tak to fungovalo až do druhé poloviny 90. let, kdy se provoz zastavil v celých Dolních Vítkovicích.

Čas načtení: 2024-04-09 21:43:14

Český mix bude v Havířově hrát o olympijskou Paříž. Respekt máme, ale soupeřů se nebojíme

Vstříc splnění olympijského snu se v havířovském Národním tréninkovém centru vydají nedávní mistři republiky ve stolnětenisovém mixu Jan Valenta se Zdenou Blaškovou. Studenti obou ostravských univerzit se ve čtvrtek 11. a v pátek 12. dubna postaví špičkovým párům ze světového žebříčku v boji o čtyři letenky do Paříže.