Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-04-17 10:35:00

Kolář v představenstvu Seznam.cz nahrazuje Kapalína

Pavel Kolář nahrazuje v představenstvu společnosti Seznam.cz Tomáše Kapalína, který ze seznamu odchází.

Čas načtení: 2022-04-11 17:03:33

Elon Musk a Twitter – obtížné manželství, které je přesto asi potřeba

Milí čtenáři, odhlédneme na chvíli od té zcela konkrétní války, která se nám odehrává téměř za humny (a že je těžké odtrhnout od ní pozornost!), a podíváme se na chvíli někam jinam, do sféry válek kulturních a informačních. Nejbohatší podnikatel světa vstoupil do jedné z nejvýznamnějších sociálních sítí. Co z toho bude? V majetkové a řídící struktuře Twitteru totiž došlo k zajímavé změně. Elon Musk, momentálně nejbohatší člověk světa, koupil ve Twitteru devítiprocentní podíl. Nestálo jej to ani moc peněz, pouhé tři miliardy dolarů; to je pro něj asi tolik, jako kdybychom si my, běžní smrtelníci, zajeli na dovolenou do Chorvatska. Podle dohody s komisí SEC může dokupovat ještě další akcie, ale maximálně do 14,9 procenta celé firmy. Případné rozšíření podílu nad tuto mez by podléhalo dalšímu souhlasu SEC. Devět procent vypadá jako téměř zanedbatelný podíl, ale není. Ve skutečnosti se tím Musk stává největším individuálním akcionářem Twitteru; tak například bývalý ředitel Jack Dorsey vlastní dnes jen něco přes dvě procenta akcií firmy, kterou kdysi spoluzaložil – a přišel loni o své ředitelské místo na základě iniciativy poměrně malého investora, kterým byla firma Elliott Management. Musk také prakticky ihned získal křeslo v představenstvu (board of directors), které reprezentuje zájmy akcionářů. To už je konkrétní funkce s konkrétním vlivem. Z pohledu Twitteru je to menší zemětřesení, protože Musk předtím firmu opakovaně kritizoval za její přístup ke svobodě projevu. Bude se tedy snažit prosadit v Twitteru svoje, daleko liberálnější, standardy? Je to rozhodně možné. Pojďme ale o situaci chvíli uvažovat trochu šířeji. Musk nezapadá do klasického korporátního kapitalismu Elon Musk je poněkud zvláštní jedinec. Přitahuje jak nekritické obdivovatele, tak i zarputilé hatery, kteří jsou schopni sepsat nenávistný a pohrdavý komentář snad i o tom, jakou si dnes vzal košili. Svého nejmladšího syna pojmenoval X Æ A-Xii, což úplně nesvědčí o jeho duševní vyrovnanosti, a na Twitteru, kde má desítky milionů sledujících, se pouští do bizarních bitev, které občas končí i u soudu. Na druhou stranu Musk velmi zřetelně nezapadá do atmosféry klasického korporátního kapitalismu, kde šedivé myši v šedivých oblecích pronášejí do kamer přesně ty slogany, které jim P.R. oddělení poslalo ráno e-mailem, a nařizují přebarvit profilové fotky svých firem na sociálních sítích podle potřeby. Když Musk něco nebo někoho kritizuje, nebere si servítky. Má sklony k libertariánství a vypadá to, že si coby imigrant z Jižní Afriky (vyrostl za apartheidu) cení tradičních amerických svobod více než mnozí místní rodáci, kteří se začali klonit k představě, že je to spíš nebezpečné břemeno zděděné po starých mrtvých bílých mužích. Také je to workoholik, který sedí na (příliš?) mnoha židlích naráz. Ale minimálně dvě firmy, SpaceX a Teslu, vypiplal ze skromných počátečních rozměrů do významných celosvětových hráčů. SpaceX svého času (2002) založil a Teslu koupil v době, kdy to ještě byla zcela neznámá pidifirma (2004). Právě tahle schopnost táhnout podniky kupředu je asi důvodem, proč Muskův vstup do Twitteru akceptovali, i když kulturně do kalifornského prostředí naprosto nezapadá. Twitter má totiž problém. A dlouhodobý problém k tomu. Slabý Twitter, silný Facebook Twitter je při bližším pohledu ještě zvláštnější fenomén než Elon Musk. Za uplynulá léta nabyl kulturního vlivu, který mě upřímně vytáčí, protože vedl k důkladné infantilizaci jeho častých uživatelů. Novinářů je na Twitteru disproporčně mnoho a pohybujete-li se tam příliš často, snadno nabydete (mylného!!!) dojmu, že twitterový dav je nějaké reprezentativní zrcadlo světa a nejdůležitějším tématem roku je použití správných zájmen v konverzaci. Pak vás skutečné výsledky voleb zarážejí, matou a děsí, a hledáte rozhodující vliv nějakého Putina i tam, kde třeba není, protože jak je jinak vysvětlit? A to ani nechci rozvrtávat skutečnost, že je úplně šílené, když žurnalisté z povolání produkují články na téma „ministr M napsal na Twitteru X, a oni mu odpověděli Y, ach bože, to je hrozné!” a dostávají za ně nejspíš také zaplaceno. To bych čekal tak možná od méně čtených hobby-blogů, ale ne od serverů, které si říkají zpravodajské. Leč takové deformace mediálního prostoru jsme si navykli považovat za novou normu – a Twitteru samotnému to jistě vyhovuje. Nicméně přes tento kulturní vliv Twitter jako firma zřetelně stagnuje, zvlášť v porovnání s dalšími sociálními sítěmi. Od doby vstupu na burzu (2014) jeho tržní hodnota kolísala nahoru a dolů, ale v současné době je dokonce o něco nižší než tehdy, takže člověk, který do něj investoval roku 2014 nebo 2015, fakticky o peníze přišel (kvůli inflaci). To není něco, co byste čekali od velké sociální sítě, která vznikla v té nejlepší možné době, kdy se začínaly masivně šířit chytré telefony. A ve srovnání s Facebookem, jehož tržní hodnota se za podobné období zněkolikanásobila, je pokulhávání Twitteru velmi zřetelné. Proto také teď mohl Musk koupit skoro desetinu celého Twitteru za pouhé tři miliardy dolarů. Firma je hospodářsky poměrně slabá. Má značné tržby, poslední dobou dosahující pět miliard dolarů ročně, ale přesto moc nevydělává a asi pět let v kuse byla dokonce ve ztrátě. Dividendy zatím nevyplatila nikdy, což bývalo v IT světě běžné, ale pomalu se to mění. Není moc lákavé do takové společnosti investovat. Kdyby příčinou špatné ziskovosti byly velké investice do budoucnosti, byl by obrázek jiný, ale Twitter jako by zkameněl i v tomto ohledu. Nové funkcionality je málo a počet uživatelů už léta stagnuje na neuspokojivých 330 milionech lidí. (Facebook má skoro desetkrát tolik!) Pro dlouhodobou perspektivu firmy je extrémně znepokojující, že nepřitahuje mladé uživatele, mezi kterými dávno kraluje TikTok. Toto je asi hlavní důvod, proč je nyní Musk jedním z členů představenstva ve firmě, kterou tak veřejně kritizoval. Má to tam provětrat a dát zkostnatělé struktuře nějaký impuls k dalšímu rozvoji. Osobně bych čekal, že minimálně současný ředitel Parag Agrawal bude muset odejít. Nemá zas tak moc zkušeností, a i když v čele firmy nestojí dlouho (od listopadu 2021), předtím byl několik let technickým šéfem (CTO), takže zodpovědnost za současnou stagnaci leží částečně i na něm. Pokud ale Muskův příchod do Twitteru bude znamenat méně zákazů a méně mazání, bude jistě zábavné sledovat, kolik lidí opustí svůj dosavadní postoj „soukromá firma si u sebe přece může dělat, co chce” a začnou volat po tuhé regulaci s tím, že „není možné tak důležitý kanál nechat na hraní excentrickým miliardářům”. Neopustili-li jste ještě sociální sítě jako já, sbírejte screenshoty, abyste jim když tak jejich názorový zvrat mohli připomenout. Taky je to infantilní, ale aspoň je to sranda.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2019-11-13 16:17:17

Ekonomka Stephany Griffith-Jonesová: Zbytek světa vždy obdivoval vytvoření a výkony EU

Mezinárodně uznávaná ekonomka českého původu Stephany Griffith-Jonesová je autorkou či editorkou pětadvaceti knih včetně práce Čas pro viditelnou ruku, kterou připravila s Josephem Stiglitzem a José Antonio Ocampem. Působila jako poradkyně národních i mezinárodních institucí (například České národní banky, brazilského prezidenta Cardosa, Evropské unie, OSN). Za své zásluhy získala v roce 2006 cenu Významná Češka ve světě.   Jak hodnotíte současný stav eurozóny? Jste stejně skeptická jako váš kolega Stiglitz? Myslím, že Stiglitz oprávněně kritizoval některé prvky eurozóny jako například Pakt růstu a stability a jeho úzkou interpretaci po dluhové krizi, která například vnutila přehnaně restriktivní politiku dlužnickým zemím Španělsku, Portugalsku, Irsku a zejména Řecku. V Řecku to vedlo k poklesu HDP o 25 % a k obrovským nesnázím. Rovněž oprávněně kritizoval německou politiku nulového rozpočtového schodku, která podkopala růst v Německu, v Evropě (včetně Česka) i ve světě. V Německu se teď čím dál tím více diskutuje o nutnosti tuto politiku změnit, neboť růst se tam prakticky zastavil. Takže výzvy k expanzivnější rozpočtové politice od Stiglitze, Krugmana, některých německých ekonomů jako Petera Bofingera a dalších, k nimž se sama počítám, se setkávají s narůstající podporou většiny ekonomů. Ale eurozóna potřebuje ještě další reformy (doporučuji Stiglitzovu knihu Rewriting the Rules oft he European Economy). Teď je třeba, aby politici naslouchali a jednali! Musím zdůraznit, že osobně jsem přesvědčená Evropanka a podporuji Evropskou unii! Od padesátých let přináší neocenitelné období míru a prosperity. Ale hospodářskou politiku po roce 2008 je třeba zásadně přehodnotit. Přesto zásadně nesouhlasím s euroskeptiky, hlavně ve Velké Británii, ale i jinde v Evropě. Zbytek světa vždy obdivoval vytvoření a výkony EU. Těžko se mi chápe ta vlna euroskepticismu, která se, doufám, brzy zlomí.   Nepřispívá k euroskepticismu právě ta chybná hospodářská politika?  Chyby v hospodářských politikách států eurozóny skutečně přispěly k euroskepticismu; zejména nízký nebo nulový růst a zhoršující se příjmové nerovnosti. Ale není tam vždy přímá souvislost. Nedávno jsem například byla v Řecku. I když tam byli poškozeni nadměrnými rozpočtovými škrty, je zajímavé, že podpora krajní pravici v nedávných volbách byla nízká a navíc klesá. K nárůstu euroskepticismu a krajní pravice přispívají i neekonomické faktory. Ale určitě nelze popírat vinu chybné politiky rozpočtových škrtů. Proto jasně podporuji štědřejší rozpočtovou politiku.    Máte dojem, že eurozóna se v posledních letech změnila k lepšímu? V čem konkrétně?  Leccos se zlepšilo. Například volnější měnová politika Evropské centrální banky, a především Draghiho politika záchrany eura za každou cenu, která nic nestála a měla velmi pozitivní dopady. Ale monetární politika sama o sobě nestačí, musí být podpořena politikou rozpočtovou. Zmíněný Junckerův plán byl pozitivním krokem. Ale ještě toho tolik zbývá!    Měli bychom uspíšit náš vstup do eurozóny? Této otázce jsem se výzkumně příliš nevěnovala. Nemyslím si, že by to bylo až tak zásadní rozhodnutí, protože koruna de facto stínuje euro. Myslím, že z dlouhodobého hlediska je namístě přistoupit ke společné měně. Otázku načasování bych přenechala kolegům, kteří se tím tady zabývají; nakonec ale půjde stejně o politické rozhodnutí. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} A ztráta možnosti devalvovat? Pokud by ji Řekové měli, patrně by nedopadli tak tvrdě. Vstupem do eurozóny sice ztratíte suverénní kontrolu nad směnným kurzem, ale protože tím vstupujete do mnohem většího ekonomického celku, tak zase získáte lepší ochranu před spekulativními útoky na mezinárodním trhu. Posílíte svoji suverenitu nad mezinárodní spekulací. Navíc, i když je česká ekonomika úspěšná, s dost nízkou zadlužeností a s opatrnou makroekonomickou politikou (někdy až příliš opatrnou, protože expanzivnější politika by podpořila růst a prospěla chudším), stále se jedná o ekonomiku malou, která může být zranitelná vůči silným šokům z vnějšího ekonomického prostředí.    Co byste řekla, že bylo v české ekonomické transformaci nejzdařilejší a co se nám naopak moc nepovedlo? Jsem přesvědčena, že česká ekonomika prošla úspěšnou transformací a hodně jí prospěl vstup do EU. Česko má dnes v EU nejnižší nezaměstnanost. Mám velký respekt například k tomu, jak se podařilo přesměrovat české vývozy z bývalého sovětského bloku do západní Evropy. Celkem vzato, ekonomika velmi dobře rostla, i když to mohlo být i lepší, pokud by v některých obdobích byla méně restriktivní politika zejména fiskální. Ale zhoršila se nerovnost příjmů, což podle mne není dobré. Je třeba naléhavě přijmout opatření, která by to zvrátila. Stiglitzovy návrhy mohou pomoci, některé jsem už zmínila.    Jste kritická vůči volnotržnímu přístupu à la Thatcherová. Nemáte dojem, že jsme to občas přehnali s privatizováním?  Výzkumně jsem se tomu nevěnovala. Podle mne jde při privatizaci o tři věci: rozsah, rychlost a metodu. Co do rozsahu tu bylo státní vlastnictví rozšířenější než v dalších komunistických zemích, a proto bylo asi nutné přikročit k radikálnější privatizaci. I přesto by například v takovém bankovnictví stálo za to vytvořit veřejné rozvojové banky po vzoru Německa, Francie, Kanady, Jižní Koreje a mnoha dalších. Nemohlo by se však jednat o staré státní banky, nýbrž o nové fungující instituce. Myslím, že bylo přehnané privatizovat všechny banky a ještě je k tomu nechat přejít do cizího vlastnictví. Rychlost byla v bankovnictví spíše mírná, což považuji za rozumné. Ale ukvapená byla kupónová privatizace založená na metodě velkého třesku. Takové kontroverzní metody přispěly k obohacení některých segmentů ekonomiky, které neměly nic společného ani s podnikavostí, ani s prací, a tím i k příjmové nerovnosti. Také přinesly privatizační skandály a korupci, což podkopalo důvěru v tržní ekonomiku.    A co teď s těmi nerovnostmi? O tom by se dalo mluvit dlouho. Ale vždy je pár oblastí, které jsou klíčové při dorovnávání příjmů. Vždy je dobré začít zvyšováním příjmů chudších, například nastavením minimální mzdy, z níž se dá slušně vyžít. Je třeba také pamatovat na zdravotnictví a školství, která budou pro všechny, a nejen pro bohaté, kteří si je mohou pořídit soukromě. Důležité jsou odbory, musí být dost silné na to, aby dokázaly ochránit příjmy chudších. Klíčové je zdanění – daně, které proporčně daní více bohaté, jsou důležité pro financování výdajů směrem k chudším. Ale souvisejí s tím i další cíle jako vyšší růst ekonomiky i produktivity. Zde by pomohla rozvojová banka, ale i větší podpora výzkumu a vývoji. Myslím, že důležitým cílem je i zelená transformace, která může vytvářet nové zdroje růstu. Uhlíkově náročná výroba (těžba uhlí, uhelné elektrárny) může vytvářet neperspektivní aktiva, která se v důsledku klesající poptávky změní na pasiva. Na druhou stranu v budoucnosti poroste poptávka po obnovitelné energii a nízkouhlíkových vozidlech (např. elektroautech), a tím i jejich ceny. To je dost zásadní pro český automobilový průmysl, který je tak důležitý pro českou ekonomiku. Zelená transformace může přinést konkrétní ekonomické výnosy i přispět ke zmírnění klimatických změn. A konečně Česko se může v rámci EU zasazovat o změny, které povedou k příznivějšímu evropskému kontextu pro české hospodářství. Myslím, že je důležité tlačit na Německo (s nímž Česko tolik obchoduje a které v Česku tolik investuje), aby více podporovalo domácí ekonomický růst. K tomu určitě najde důležité spojence mezi dalšími evropskými zeměmi.    Dlouhodobě se zabýváte mezinárodními finančními toky a jejich dopady na rozvojové země. Co považujete za svůj nejvýraznější výzkumný výsledek?  Čím dál více ekonomů se shoduje na tom, že ničím neomezené kapitálové toky mohou mít velmi problematické dopady na rozvíjející se ekonomiky, neboť mohou vést k nadhodnocení směnných kurzů, nadměrným schodkům na běžném účtu platební bilance a také k vysokému a neudržitelnému zadlužování. Může to skončit v krizích s obrovskými náklady. Na počátku svého výzkumu jsem došla k závěru, že pokud mají kapitálové toky prospívat ekonomickému rozvoji, je třeba je regulovat, a to jak v zemích původu, tak i v těch cílových. Psala jsem o tom například ve své knize z roku 1998, k níž napsal krásnou předmluvu nobelista James Tobin. Tehdy si to myslela jen menšina ekonomů, ale dnes po tolika nákladných krizích už to přijala většina. Dokonce i Mezinárodní měnový fond má dnes oficiální pozici (schválenou Výkonnou radou), že regulace kapitálových toků je v kombinaci s dalšími vhodnými makroekonomickými kroky platným a užitečným nástrojem hospodářské politiky.   Tobin se také proslavil návrhem na daň z finančních transakcí. Jde to podobným směrem jako vaše představy o regulaci? A proč se podle vás stále nedaří Tobinovu daň zavést? Myslím, že klíčová je skutečně regulace (či řízení) kapitálových toků. Ale to by se mohlo výborně doplňovat s Tobinovou daní na směnu mezi různými měnami; existují rovněž návrhy danit další finanční transakce. Jejich společnou myšlenkou je „nasypat trochu písku do soukolí“ nadměrných směnných a dalších transakcí, a tím přispět ke snížení spekulačních výkyvů, které poškozují reálnou ekonomiku. Takto získané zdroje by se daly investovat na pomoc chudším lidem nebo regionům nebo k ekologizaci ekonomiky. To už říkal velký ekonom Keynes, ale více to rozvinul právě nobelista Tobin.  Hlavní překážky těmto daním klade politika. Mocné finanční zájmy tlačí na vlády, aby je nezaváděly, a to i přesto, že mají rozsáhlou podporu veřejnosti a řada významných ekonomů je přesvědčena, že by měly velmi pozitivní dopad na omezení spekulace. V této souvislosti je nadějné, že současný manifest britských labouristů se zasazuje o rozšíření stávající britské daně z prodeje akcií (Stamp Duty), která se vybírá už několik století a významně zvyšuje rozpočtové příjmy. Labouristé ji chtějí rozšířit na deriváty a obligace. Před nedávnem také podpořili jakousi Tobinovu daň na měnové a komoditní transakce. Kdyby vyhráli volby a zavedli takovou daň, mělo by to velkou váhu, protože Londýn je jedno z největších světových finančních center. V USA takovou daň podporují někteří levicovější uchazeči o demokratickou kandidaturu v nadcházející prezidentské kampani; USA přitom mají jeden z největších finančních trhů světa.    Se Stiglitzem a Ocampem jste editovala knihu o poučení z globální finanční krize 2008. V titulu knihy říkáte, že je čas na viditelnou ruku, jako by ta neviditelná ruka trhu už nestačila. Kde konkrétně? Joseph Stiglitz vtipkuje, že neviditelná ruka trhu není vidět proto, že často žádná není! Má pravdu. Především ukazuje, že finanční trhy jsou ve větší míře zatíženy tržními nedokonalostmi než jiné oblasti ekonomiky; například kvůli asymetrickým informacím. Ve finančním sektoru proto platí, že státní zásahy, i když nejsou dokonalé, jsou mnohem méně nedokonalé než tržní nedokonalosti. Tam, kde trhy selhávají nebo prostě vůbec chybí, například při financování dlouhodobých investic do infrastruktury zejména v chudších zemích, musí jednat stát. Máme pak dva typy státních zásahů. Prvním typem se zabýváme ve zmíněné knize – finanční regulace domácích i mezinárodních trhů, které byly zásadně přehodnoceny v důsledku takzvané globální finanční krize roku 2008. Druhým typem je zakládání kvalitních rozvojových bank, jako například Evropská investiční banka (EIB) na úrovni EU či KfW v Německu.    Rozvojovými bankami se dlouhodobě zabýváte. V poválečných desetiletích jich řada vznikla, ale jsou hodnoceny nejednoznačně. Je to dáno jen ideologií neoliberalismu? Jaká je vlastně dosavadní zkušenost s tímto typem institucí? Některé rozvojové banky za sebou mají dlouhou historii, francouzská Caisse de Depot vznikla po bitvě u Waterloo! Ale jak říkáte, hodně jich bylo založeno po druhé světové válce. K takovým patří i zmíněná KfW, jedna z největších a nejlepších, která zásadně přispěla k německému hospodářskému růstu i k mezinárodnímu rozvoji. Když v době Reagana a Thatcherové převážila volnotržní ideologie, byly rozvojové banky kritizovány a často redukovány či rušeny zejména v Latinské Americe a Africe. Mezinárodní společenství si po globální finanční krizi opět začíná uvědomovat jejich důležitou roli. V loňské knize s Ocampem identifikujeme šest důležitých funkcí rozvojových bank při překonávání tržních selhání: nabídka proticyklického financování, podpora inovacím a strukturální transformaci, podpora investicím do infrastruktury, zvyšování finanční inkluzivity, rozvoj a prohlubování kapitálových trhů a zajišťování veřejných statků, zejména boj proti klimatické změně podporou přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku.   Nemáte dojem, že se v boji proti klimatické změně promrhalo dost veřejných prostředků, které skončily v soukromých kapsách? Mám na mysli biopaliva či solární elektrárny. Nebylo by lepší investovat spíše do boje se sociální nerovností? Vzhledem k tomu, co říká většina vědců, která se tím pod záštitou OSN zabývá (UNFCC), tak jsem pevně přesvědčena, že klimatická změna skutečně planetu ohrožuje a lidská činnost k ní s velkou pravděpodobností přispívá. Je proto třeba značného úsilí k rychlé přeměně našich ekonomik k nízkouhlíkovým standardům. Nová Evropská komise dělá dobře, když se zaměřuje na Zelený nový úděl (Green New Deal). Lord Nicholas Stern a další uznávaní ekonomové odhadují, že náklady současného boje proti klimatické změně daleko zaostávají za budoucími náklady, které poneseme, pokud dojde ke vzrůstu teplot.  Ale souhlasím s vámi ve dvou ohledech. Za prvé ten přechod musí být spravedlivý – jeho náklady musí nést ve větší míře bohatší části společnosti a světa spíše než ty chudší. Už proto, že překonání příjmové nerovnosti je další obrovskou výzvou našim společnostem. Za druhé některé z politik přijatých například v Německu, a myslím, že i v Česku, vedly k nadměrným subvencím. Měly velmi pozitivní dopady včetně výrazného rozšíření obnovitelné energie. Celkově byly tyto politiky upraveny a nadměrné podpory omezeny. Vlády se „učí za pochodu“, jak říkával můj cambridgeský profesor Nicholas Kaldor.    Rozvojové banky mají podle vás budoucnost? Jejich význam a váha v posledních letech globálně vzrostly. V Asii jde například o Asijskou infrastrukturní banku (AIIB) a banku BRICS se silnými vazbami na národní rozvojové banky, roste také význam Čínské rozvojové banky s aktivy přesahujícími 2,4 bilionu dolarů. V Evropě zase ambiciózní Junckerův plán posiluje Evropskou investiční banku a násobí své dopady na evropské ekonomiky skrze národní rozvojové banky. Podobně tomu je v Africe a Latinské Americe. Globální aktiva rozvojových bank se dnes odhadují na 5 bilionů dolarů, což je opravdu hodně. Skoro každá evropská země dnes takovou banku má nebo zakládá. Zabývala jsem se Junckerovým plánem, který zapojil EIB jako katalyzátor s cílem získat v rámci EU až 500 miliard eur dalších, převážně soukromých investic na období 2015–2020. To se v podstatě podařilo. Na období 2020–2027 se chystá plán InvestEU, který by měl podnítit ještě větší investice. Tento plán podle mne dává velké možnosti i České republice.   Co bychom měli podniknout? Myslím, že Česko by mělo posílit stávající, ale malou Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, popřípadě ještě založit novou instituci. Myslím, že se o tom na vládní úrovni diskutuje, ale moc to nepostupuje. Národní rozvojové banky mohou podstatně usnadnit přístup k fondům EIB, ale mohou se k nim dostat i soukromé banky. Je třeba, aby se tomu věnovaly jak samotné banky, tak i česká vláda.    Narodila jste se v Československu, ale celý život jste strávila jinde. Vyrůstala jste v Chile, poslední léta se pohybujete mezi New Yorkem a Londýnem. Jak vlastně vaši rodiče, čeští emigranti, skončili v Chile? Moji rodiče a jejich rodiny prošli za druhé světové války děsivými útrapami, oba byli v koncentračních táborech. Nacisté zavraždili mnoho mých nejbližších příbuzných, dva nevlastní bratry, ještě děti, a také dvě babičky jen proto, že byli židovského původu. Když se v roce 1948 začaly rýsovat nové politické problémy a represe, rodiče se rozhodli emigrovat. Měli příbuzné v Chile, a to rozhodlo. Cestou jsme ještě stihli navštívit mého dědečka z matčiny strany, Zdeňka Kafku, který žil v New Yorku.    Kafka je poměrně obvyklé příjmení, ale přesto se zeptám, neměl dědeček Kafka něco společného se slavným Franzem? Měl, byli bratranci. Moje matka dobře znala Franzova otce Hermanna jako velmi milého strýčka. To je docela zajímavé, protože Franz se na svého otce díval jinak. O tom se můžeme dočíst v jeho známém Dopise otci. Také je zajímavé, že můj dědeček emigroval s ostatními Kafky do USA. Tahle rodinná zkušenost se pak odráží v Kafkově románu Amerika. Občas vtipkuji, že jeden z důvodů, proč jsem se dala na výzkum mezinárodních financí, je to, že jsou tak kafkovské!   Znáte výzkum i praxi. V poměrně mladém věku jste v Chile zastávala důležitou funkci v bankovnictví. Za jakých okolností jste do ní nastoupila a jak jste si vedla? Krátce po promoci z ekonomie na Chilské univerzitě jsem nastoupila do Chilské národní banky. A národní banku jsem pak zastupovala v představenstvu jedné komerční banky. Byla jsem první žena v takové funkci, což vyvolalo značný mediální zájem.   Jak vaše působení skončilo? Promítl se do toho nějak nástup Pinocheta? Vzala jsem si v Chile roční dovolenou a nastoupila na postgraduální studium na Cambridgeské univerzitě. Mezitím proběhl vojenský převrat, který nastolil nedemokratický a represivní režim. Tak jsem zůstala v Cambridgi a po magisterském studiu jsem si ještě udělala doktorát z ekonomie. Rok 1989 byl úžasný. Demokracie se vrátila jak do Chile, kde jsem vyrostla, tak i do Československa, kde jsem se narodila.  {/mprestriction}  Autor je český velvyslanec ve Francii a politolog.    Stephany Griffith-Jonesová (*5. června 1947, Československo) je ekonomka se specializací na mezinárodní finance a rozvoj. V současné době je ředitelkou Iniciativy pro politický dialog založené na Columbia University v New Yorku. Dříve byla profesorkou na Institutu rozvojových studií na Sussex University. Svou kariéru zahájila v roce 1970 v centrální bance Chile. Působila také jako vedoucí konzultantka pro vlády ve východní Evropě a Latinské Americe a v mnoha mezinárodních agenturách včetně Světové banky. Byla také členkou Warwickovy komise pro mezinárodní finanční reformu. V roce 2010 vydala společně s José Antonio Ocampem a Josephem Stiglitzem knihu Čas pro viditelnou ruku. Poučení z krize v roce 2008.

Čas načtení:

Je pozice marketingového ředitele přežitek? Ve Starbucks ji na globální úrovni škrtají

O silných marketingových ředitelích se říká, že sedí v představenstvu a naslouchá jim CEO. Vedení Starbucks tuto tezi posunulo o úroveň výše. Aktuální CMO Brady Brewer povýší na CEO společnosti, pozice globálního marketingového ředitele zaniká.

Čas načtení: 2024-04-04 13:01:00

Liberec hlásí další změny. Sportovním ředitelem se stal bývalý reprezentant

Okolo libereckého fotbalu dlouho nebylo tak rušno jako v posledních dnech. V úterý oznámil klub nového většinového majitele Ondřeje Kaniu a změny v představenstvu klubu. Dnes další nové tváře ve vedení.

Čas načtení: 2024-04-06 12:50:46

Stane se Lionel Messi menšinovým vlastníkem Interu Miami? Jaký je jeho příjem a co je to tzv. Beckhamova klauzule?

Fotbalová hrající ikona Lionel Messi, má našlápnuto na novou kariéru po fotbalové kariéře. Nové informace odhalují možnost, že se Messi může stát menšinovým vlastníkem klubu a zasedat v jeho představenstvu. Tento krok by mohl změnit dynamiku nejen v samotném klubu, ale i v celé MLS.

Čas načtení: 2024-04-18 06:42:00

Microsoft investuje 1,5 miliardy dolarů do společnosti G42 v Abú Zabí za účelem urychlení vývoje umělé inteligence a globální expanze

Abú Zabí (SAE)/Dallas (USA) 18. dubna 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - • Tato strategická investice posílí pozici SAE jakožto globálního centra pro vývoj a využití umělé inteligence a poskytne partnerům a zákazníkům další příležitosti k inovacím a růstu.• Společnosti G42 a Microsoft budou spolupracovat na zajištění odpovědného sdílení výhod bezpečných technologií umělé inteligence a možností cloudových řešení s rostoucími ekonomikami po celém světě.• V představenstvu společnosti G42 zasedne také místopředseda a prezident společnosti Microsoft Brad Smith.• Obě společnosti podpoří zřízení fondu pro vývojáře ve výši jedné miliardy dolarů.• Součástí této partnerské spolupráce je také první mezivládní bezpečnostní dohoda, v níž se obě strany zavazují dodržovat nejvyšší úroveň světových standardů v oblasti bezpečnosti a zabezpečení umělé inteligence.Společnost G42, přední technologický holding v oblasti umělé inteligence (AI) se sídlem ve Spojených arabských emirátech, a společnost Microsoft ve středu oznámily strategickou investici společnosti Microsoft do společnosti G42 ve výši 1,5 miliardy dolarů. Investice posílí spolupráci obou těchto společností při zavádění nejnovějších technologií umělé inteligence společnosti Microsoft a jejích vzdělávacích iniciativ v SAE a dalších zemích po celém světě. V rámci tohoto rozšířeného partnerství se členem představenstva společnosti G42 stane Brad Smith, místopředseda a prezident společnosti Microsoft.Tato rozšířená spolupráce umožní organizacím všech velikostí na nových trzích využívat výhody poskytované umělou inteligencí a cloudovými řešeními a zároveň zajistí, že tato řešení technologií umělé inteligence splňují nejvyšší světové standardy v oblasti bezpečnosti a zabezpečení.Investice společnosti Microsoft navazuje na dlouhodobou spolupráci obou těchto společností v oblasti umělé inteligence a digitální transformace a prohlubuje jejich vzájemný závazek v tomto strategickém partnerství pokračovat. Společnost G42 bude provozovat své aplikace a služby umělé inteligence na platformě Microsoft Azure a prostřednictvím partnerské spolupráce bude poskytovat pokročilá řešení umělé inteligence globálním klientům z veřejného sektoru a také velkým podnikům. Společnosti G42 a Microsoft budou také spolupracovat při zavádění pokročilých technologií umělé inteligence a digitální infrastruktury v zemích Blízkého východu, ve Střední Asii a v Africe. Těmto zemím tak zajistí rovný přístup ke službám, které řeší důležité vládní a obchodní problémy a zároveň zajišťují nejvyšší standardy bezpečnosti a ochrany soukromí.J. V. šejk Tahnún bin Zájid Ál Náhjan, předseda představenstva společnosti G42, řekl: „Investice společnosti Microsoft do společnosti G42 představuje klíčový okamžik na cestě růstu a inovací naší společnosti a poukazuje na strategické sladění cílů a jejich realizace mezi oběma organizacemi. Toto partnerství je důkazem našich společných hodnot a úsilí o zajištění pokroku, a podporuje aktivnější spolupráci a synergii v celosvětovém měřítku." Partnerství rovněž podpoří rozvoj kvalifikované a různorodé pracovní síly a talentovaných pracovníků v oblasti umělé inteligence, které následně rozšíří možnosti v oblasti inovací a konkurenceschopnosti nejen SAE, ale i širšího regionu, a to investicí jedné miliardy dolarů do rozvojového fondu pro vývojáře.  „Naše dvě společnosti plánují spolupráci nejen v samotných Spojených arabských emirátech, ale také při zavádění umělé inteligence a digitální infrastruktury a služeb v zemích s nedostatečnou péčí," konstatoval Brad Smith, místopředseda představenstva a prezident společnosti Microsoft. „V úzké koordinaci s vládami Spojených arabských emirátů i Spojených států využijeme kombinace prvotřídních technologií s těmi nejvyššími světovými standardy pro bezpečnou, důvěryhodnou a odpovědnou umělou inteligenci."Komerční partnerství pro obě vlády podporují také záruky ve formě vůbec první dohody svého druhu, zaměřené na uplatňování osvědčených postupů na světové úrovni s cílem zajistit bezpečný, důvěryhodný a odpovědný přístup k vývoji i nasazení umělé inteligence. Společnosti Microsoft a G42 budou úzce spolupracovat a v rámci své společné mezinárodní infrastruktury zvyšovat úroveň zabezpečení a dodržování předpisů. Obě společnosti budou postupovat v souladu s americkými a mezinárodními zákony a předpisy v oblasti obchodu, bezpečnosti, odpovědné aplikace umělé inteligence a integrity podnikání. Práce v těchto oblastech se řídí podrobnou mezivládní dohodou mezi společnostmi G42 a Microsoft, která byla vypracována v úzké spolupráci s vládami SAE a USA.Peng Xiao, výkonný ředitel skupiny G42, řekl: „Díky strategické investici společnosti Microsoft máme možnost pokračovat v našem úsilí o nasazení špičkových technologií umělé inteligence ve velkém měřítku. Toto partnerství významným způsobem posiluje naši přítomnost na mezinárodním trhu a představuje spojení jedinečných možností společnosti G42 v oblasti umělé inteligence s robustní globální infrastrukturou společnosti Microsoft. Společně tak nejen posouváme hranice našich vlastních aktivit, ale posouváme také laťku v oblasti inovací."Samer Abu-Ltaif, viceprezident společnosti Microsoft a prezident pro střední a východní Evropu, Blízký východ a Afriku , k tomu dodal: „Naše investice do společnosti G42 je důkazem o existenci úspěšného a dynamického technologického prostředí ve Spojených arabských emirátech i v širším regionu. Toto strategické partnerství má dobré předpoklady k tomu, aby našim zákazníkům a partnerům zpřístupnilo nové příležitosti, urychlilo inovace a podpořilo hospodářský růst. Ve spolupráci se společností G42 uvedeme ty nejmodernější technologie, které umožní zemím a trhům rozvíjet jejich digitální aktivity využitím možností cloudových řešení a umělé inteligence."Spolupráce mezi společnostmi G42 a Microsoft za poslední rok dosáhla hned několika milníků. Patří mezi ně také společný plán na vývoj na míru připravených řešení umělé inteligence pro veřejný sektor a průmysl s využitím rozsáhlého partnerského ekosystému a cloudových možností společnosti Microsoft, oznámený v dubnu 2023. V září 2023 uzavřely obě společnosti dohodu o uvedení komplexních cloudových řešení a spolupráci při zpřístupnění potenciálu pokročilých funkcí umělé inteligence na veřejné cloudové platformě Azure. V listopadu 2023 pak společnost Microsoft přišla s nabídkou arabského velkého jazykového modelu Jais společnosti G42 v rámci nově uvedené služby Azure AI Cloud Model-as-a-Service.O společnosti MicrosoftSpolečnost Microsoft (Nasdaq „MSFT" @microsoft) zajišťuje digitální transformaci pro éru inteligentního cloudu a inteligentního koncového řešení. Jejím posláním je zpřístupnit všem lidem i organizacím na světě více možností.O skupině G42G42 je technologický holding, který na pozici globálního lídra v oblasti umělé inteligence přichází s vizionářskými způsoby využití schopností těchto technologií pro zajištění lepší budoucnosti. Skupina G42, která se zrodila v Abú Zabí, dnes působí po celém světě a prosazuje využití umělé inteligence jakožto mocného nástroje pro dobré účely. Společnost G42 již dnes exponenciálně rozšiřuje možnosti lidských aktivit – od molekulární biologie až po průzkum vesmíru.Další informace naleznete na stránkách www.g42.aiKontakty pro médiaMicrosoftMicrosoft Media Relations, WE Communications for Microsoft, (425) 638-7777rapidresponse@we-worldwide.comG42Ulviyya Hasanzadeová, ředitelka firemní komunikace, G42ulviyya.hasanzade@g42.aiFoto – https://mma.prnewswire.com/media/2388101/G42_Microsoft_Signing.jpg Logo – https://mma.prnewswire.com/media/2388100/G42_Logo.jpg 

Čas načtení: 2024-05-24 15:56:22

Česká kuřata v hledáčku eurovoleb. O ochranu zvířat se přou už i europoslanci

Mezi témata, která v předvolebním klání rezonují, se dostala i česká kuřata. Může za to kauza týkající se životních podmínek zvířat žijících na farmě dodávající kuřata i do řetězce Albert. V představenstvu společnosti sedí Zdeněk Jandejsek, kandidát uskupení Stačilo!.

Čas načtení: 2024-06-06 16:17:00

Audi vzalo na horní palubu mladého Francouze, jehož fascinuje přeměna autoprůmyslu. Mluví plynně německy a domluví se i čínsky

Automobilka Audi si předsevzala, že posílí technologický vývoj a urychlí inovace. Dceřiná firma Volkswagenu sídlící v bavorském Ingolstadtu dokonce kvůli tomu zřídila nový post v představenstvu. Překvapivě ho dostal osmatřicetiletý, technicky velice...

Čas načtení: 2024-06-14 08:45:00

Většinu v TV Barrandov má Čermák, Soukup není v představenstvu

Ze zápisu valné hromady společnosti Barrandov Televizní Studio vyplývá, že většinovým majitelem provozovatele TV Barrandov je Jan Čermák. Nové je také složení představenstvo.

Čas načtení: 2024-06-14 08:24:00

Valná hromada TV Barrandov odvolala z představenstva Jaromíra Soukupa

Praha - Podnikatel Jan Čermák v jednočlenném představenstvu společnosti Barrandov Televizní Studio nahradil Jaromíra Soukupa, rozhodla před měsícem valná hromada firmy. Zápis z ní byl dnes zveřejněn...

Čas načtení: 2024-06-14 08:24:00

Valná hromada TV Barrandov odvolala z představenstva Jaromíra Soukupa

Praha - Podnikatel Jan Čermák v jednočlenném představenstvu společnosti Barrandov Televizní Studio nahradil Jaromíra Soukupa, rozhodla před měsícem valná hromada firmy. Zápis z ní byl dnes zveřejněn...

Čas načtení: 2024-06-14 09:22:00

Valná hromada TV Barrandov odvolala z představenstva Soukupa

Podnikatel Jan Čermák v jednočlenném představenstvu společnosti Barrandov Televizní Studio nahradil Jaromíra Soukupa, rozhodla před měsícem valná hromada firmy. Zápis z ní byl v pátek zveřejněn ve Sbírce listin. Čermák tak dotáhl ovládnutí zadlužené televize Barrandov. Čermák serveru Deník N řekl, že ve společnosti „nad propastí“ je potřeba minimálně rok tvrdé práce.

Čas načtení: 2024-06-14 09:00:06

Soukup skončil v čele TV Barrandov. Odvolali ho

Podnikatel Jan Čermák v jednočlenném představenstvu společnosti Barrandov Televizní Studio nahradil Jaromíra Soukupa, rozhodla před měsícem valná hromada firmy. Zápis z ní byl zveřejněn ve Sbírce listin.

Čas načtení: 2024-06-14 09:51:00

Soukupův definitivní konec v čele Barrandova. Nový majitel ho vymazal

Podnikatel Jan Čermák v jednočlenném představenstvu společnosti Barrandov Televizní Studio nahradil Jaromíra Soukupa, rozhodla před měsícem valná hromada firmy. Zápis z ní byl v pátek zveřejněn ve Sbírce listin. Čermák tak dotáhl ovládnutí zadlužené televize Barrandov, jejímž je Barrandov Televizní studio provozovatelem.

Čas načtení: 2024-06-14 09:51:00

Soukupův definitivní konec v čele Barrandova. Nový majitel ho vymazal

Podnikatel Jan Čermák v jednočlenném představenstvu společnosti Barrandov Televizní Studio nahradil Jaromíra Soukupa, rozhodla před měsícem valná hromada firmy. Zápis z ní byl v pátek zveřejněn ve Sbírce listin. Čermák tak dotáhl ovládnutí zadlužené televize Barrandov, jejímž je Barrandov Televizní studio provozovatelem.

Čas načtení: 2024-06-14 09:51:00

Soukupův definitivní konec v čele Barrandova. Nový majitel ho vymazal

Podnikatel Jan Čermák v jednočlenném představenstvu společnosti Barrandov Televizní Studio nahradil Jaromíra Soukupa, rozhodla před měsícem valná hromada firmy. Zápis z ní byl v pátek zveřejněn ve Sbírce listin. Čermák tak dotáhl ovládnutí zadlužené televize Barrandov, jejímž je Barrandov Televizní studio provozovatelem.

Čas načtení: 2024-06-14 10:40:00

Soukup definitivně končí v čele TV Barrandov, byl odvolán z představenstva

Podnikatel Jan Čermák v jednočlenném představenstvu společnosti Barrandov Televizní Studio nahradil Jaromíra Soukupa, rozhodla před měsícem valná hromada firmy. Zápis z ní byl dnes zveřejněn ve Sbírce listin. Čermák tak dotáhl ovládnutí zadlužené televize Barrandov, jejímž provozovatelem je Barrandov Televizní Studio (TS). Čermák serveru Deník N řekl, že ve společnosti „nad propastí“ je potřeba minimálně rok tvrdé práce.

Čas načtení: 2024-06-14 10:30:00

Čermák dotáhl ovládnutí zadlužené televize Barrandov a nahradil Soukupa

Podnikatel Jan Čermák v jednočlenném představenstvu společnosti Barrandov Televizní Studio nahradil Jaromíra Soukupa, rozhodla před měsícem valná hromada firmy. Zápis z ní byl zveřejněn ve Sbírce listin. Čermák tak dotáhl ovládnutí zadlužené televize Barrandov, jejímž provozovatelem je Barrandov Televizní Studio (TS). Čermák serveru Deník N řekl, že ve společnosti "nad propastí" je potřeba minimálně rok tvrdé práce.

Čas načtení: 2024-06-14 14:30:00

TMBK: Jaromír Soukup už nevede TV Barrandov. I tak ale chystá nový pořad

Jaromír Soukup už není v představenstvu Televize Barrandov. Znamená to, že už ho neuvidíme na obrazovce? Ani omylem, jeho nový pořad můžete sledovat už teď. Další koláž TMBK pro Seznam Zprávy.