Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-08-08 13:48:00

Ostrovní express bude velká vlaková deskovka v malé krabičce

Jedno z nejmladších českých vydavatelství TTGames se opravdu činí. Ačkoliv na trhu nejsou příliš dlouho, zvládli vybudovat široké portfolio deskových her pro nejrůznější příležitosti. Článek Ostrovní express bude velká vlaková deskovka v malé krabičce se nejdříve objevil na Gaming Professors | Herní magazín, recenze her, hry na pc.

Čas načtení: 2019-03-20 23:13:33

Byjome - česká kosmetika pro gentlemany

Muži si v poslední době oblíbili vousy, barbershopy a vše, co k tomu patří. Nechat si narůst vousy je jednoduché, ale starat se o mě a mít je upravné, už tak jednoduché není. S pánskou kosmetikou na vousy se roztrhl pytel, ale většina se ničím neliší - pořád stejné vůně, na jednoduché krabičce vousy nebo knír a dávkování nepraktickou pipetou.

Čas načtení: 2014-10-16 00:00:00

Tajemná moc kamenů – masáž pomocí kamenů

Když mi kamarádka řekla, že si mám dát při rýmě na čelo smaragd, myslela jsem si, že si ze mě utahuje. Tvrdila mi, že se mi krásně uvolní dutiny a dala mi „ošklivý“ kamínek nazelenalé barvy. Ležel mi v krabičce zhruba tři měsíce, než se dostavila silná rýma, kapičky do nosu nezabíraly a mě nezbývalo ...

Čas načtení: 2014-04-01 12:25:00

Angličáky: Británie zmenšená do krabičky od sirek

Brno - Ráj pro malé i velké kluky, to je výstava na brněnském hradu Špilberk, která mapuje historii oblíbené hračky - angličáku. Zmenšené modely aut se staly symbolem nedostatkového zboží i sběratelskou vášní pro několik generací. Název Matchbox přitom vznikl díky krabičce od sirek z české Sušice.

Čas načtení: 2024-02-15 15:51:12

Prodej • Re: Al prirez

Asi že to je atyp tvar, tak dal fotku s rozmermi. Síce to na ho.no vidno ale dá sa z toho vyrozumieť.Zase ti bolo zaťažko otvorit fotku že? Zkus na patlací krabičce přečíst ty skoto nečitelný čísla a koty taky na prd Statistiky: Napsal od Charon — 15. 2. 2024, 2:51

Čas načtení: 2020-08-10 11:55:14

Rozbor sto let starého léku ukázal, čím se před svou smrtí léčil Antonín Dvořák

Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala donedávna neznámý vzorek léku, který skladatel užíval krátce před svou smrtí. Ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv došlo po více než sto letech k jeho přesné identifikaci. Potvrdilo se tak to, co bylo dlouhá léta jen předmětem spekulací – že tento významný český skladatel trpěl před svou smrtí mimo jiné i zánětem močových cest. Podle štítku na krabičce byl lék pro Antonína Dvořáka připraven v Lékárně U Modrého lva ve Vodičkově ulici v Praze 17. dubna 1904. Samotná krabička pak obsahuje obálky z nažloutlého papíru s bílými krystaly. Jednu z těchto obálek poskytlo muzeum k analýze. „Netradičního úkolu jsme se zhostili moc rádi. Nejprve však bylo nutné domluvit detaily rozboru. Potřebovali jsme vědět, zda je možné vzorek při analýze celý využít, nebo zda jej chce muzeum vrátit. Podobně opatrně jsme museli postupovat v případě obalu, který bylo nutné zachovat v původním stavu. A samozřejmě tu bylo jisté riziko, že se látku nemusí podařit vůbec identifikovat,“ shrnuje podmínky rozboru Irena Storová, ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv. „Celý fond Muzea Antonína Dvořáka, které je součástí Národního muzea, tvoří asi devět tisíc sbírkových předmětů týkajících se tohoto významného skladatele. Vedle jeho rukopisů, korespondence a dalších vzácných dokumentů obsahuje sbírka také Dvořákovy osobní předměty, mezi nimiž se nachází právě krabička s lékem, který doposud nebyl analyzován. Kromě studia skladatelovy tvorby je pro nás samozřejmě důležité poznat i jeho život a dobu. A právě životu a tvorbě nejen Antonína Dvořáka se věnuje i připravovaná výstava Slavní skladatelé, která bude k vidění na podzim letošního roku v Historické budově Národního muzea,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Část bílých krystalů obsažených v obálce bylo možné volně vysypat a zvážit, část drobnějších krystalů zůstala přilepena k papírovému obalu. Vzhledem k tomu, že by při jejich oddělení mohlo dojít k poškození obálky, nebyly z papíru odstraněny. Hmotnost celého balení byla 0,87078 g, vysypaných krystalů pak 0,37511 g. Podle vzhledu neznámé látky bylo jasné, že nejde o rostlinný materiál. Další rozbor proto proběhl za pomoci Ramanova mikroskopu. Jedná se o velmi účinnou a nedestruktivní metodu, kterou lze použít pro plynné látky, kapaliny i pevné látky, které vykazují vibrační spektrum. Vzorek je ozařován intenzivním monochromatickým světlem. Většina záření je rozptýlena vzorkem při vlnové délce shodné s dopadajícím světlem. Malá část dopadajících fotonů je rozptýlena vzorkem při vlnových délkách, které jsou oproti původnímu zdroji světla posunuty. Tento posun světla je znám jako Ramanův rozptyl a je charakteristický pro danou látku. Zjednodušeně řečeno takový mikroskop poskytne jak zvětšený detail analyzovaného vzorku, tak jeho totožnost, kterou ověří porovnáním s knihovnou spekter. Látka z pozůstalosti Antonína Dvořáka tak byla identifikována jako hexamethylentetramin (jinak také methenamin nebo urotropin). Jedná se o heterocyklickou organickou sloučeninu, která se v minulosti používala k léčbě infekcí močových cest. V kyselém prostředí se rozkládá za vzniku formaldehydu a amoniaku. Formaldehyd působí baktericidně. Do zdravotnictví byla tato látka poprvé zavedena v roce 1899. Antonín Dvořák tak toto léčivo dostal necelých pět let po jeho uvedení do lékařské praxe a také pouze dva týdny před svou smrtí. Analýza léku potvrzuje hypotézy o skladatelových zdravotních potížích těsně před jeho nečekanou a náhlou smrtí a dokumentuje dobový způsob léčby. Krabička s lékem je – stejně jako některé další trojrozměrné předměty z Dvořákovy pozůstalosti – bezpečně uložena v depozitáři Českého muzea hudby. Skutečnost, že Antonín Dvořák trpěl právě těmito obtížemi, byla doposud podložena dochovaným písemným svědectvím jako například vzpomínkami jeho syna Otakara: „...otec se rozstonal, ač po celý život se onemocnění statečně vyhýbal. Byla to zlá nemoc. Zprvu šlo o onemocnění močového měchýře. V Žitné ulici v Praze v domě naproti nám bydlil prof. Hnátek. Ten třikráte denně odebíral otci uměle moč.“ Antonín Dvořák zemřel v Praze 1. května 1904 oficiálně na mozkovou mrtvici. Dle poznatků moderní medicíny byla však příčinou smrti spíše plicní embolie po dlouhodobém klidu na lůžku. K ledvinové kolice, kvůli které musel dokonce v březnu 1904 opustit divadlo při premiéře svého posledního díla – opery Armida, se navíc přidalo nachlazení, zánět močových cest a chřipka. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-05-13 14:19:55

Aleš Palán: Rady pánu Bohu, jak vylepšit svět (ukázka z knihy)

Spisovatel Aleš Palán ve své nové knize rozmlouvá se samotným Bohem, přesněji vede monolog, v němž Stvořiteli radí, co by mohl zdokonalit: „I ty máš, Hospodine, na víc. Odpusť, že to tak říkám, pořád je to za jedna, ale když tomu dáš trochu péče, mohla by to být jednička podtržená.“ Čtyřicet zlepšováků, jak zdokonalit svět, které autor nenavrhuje politikům, ekonomům ani různým aktivistům, ale rovnou pánu Bohu, jsou vtipnou sondou do našich strachů, komplexů, slabostí, chyb, zbytečných starostí a malicherností, kterými si otravujeme životy. Stačilo by přitom tak málo, aby na světě bylo líp. Někdy stačí i jedna nečekaná událost, abychom si uvědomili, co je v životě důležité, na co vsadit a co přináší opravdovou radost. Aleš Palán hledá v událostech kolem sebe nějaký smysl. Například v konání své tety Kateřiny, jež si při sázení mrkve zlomila ukazovák, přesto s neochvějným přesvědčením o happy endu dokončila práci s pomocí zdravého prstu. Či v přání umírajícího muže, který si přál se ještě jednou v životě zamilovat. Palán nabádá Boha, že by si každý z nás mohl od někoho vypůjčit určitou vlastnost. A přeje si mít pro každého nějakou tu tetu Kateřinu. A vybízí Všemohoucího rozšířit zamilovanost. Je vnímavým pozorovatelem života a nachází dary všude kolem nás. Dává zavanout čerstvému vzduchu do našich myslí.     Ukázka z knihy Milý pane Bože, já myslím, že se shodneme. Když se podívám kolem sebe a ty shlédneš dolů, nebo jakým směrem to k nám vlastně máš, bude nám oběma jasné, že tenhle svět se ti povedl. Opravdu. Nevím, jak je to na jiných planetách, které jsi stvořil nebo na nich právě makáš, ale tady je to super. Slunce se každodenně a každoročně ochotně vrací, vítr fouká a rybízy dozrávají, mladí se bezhlavě zamilovávají a děti rostou, aniž by se o to snažily…      Výčet úspěchů by mohl být nekončící nebo alespoň sáhodlouhý. Ani v tom nejstručnějším seznamu však nesmí chybět jedna naše roztodivná schopnost, kterou jsme po tobě podědili. Ne, není to potřeba se sedmý den natáhnout někde u vody a otevřít si pivko. Je to svobodná vůle.      Díky ní nejsi na všechno sám. S vývojem jsme ti mohli trochu pomoct. Třeba modifikovaná rajčata. Do nich jsme k tvému vitaminu B leccos zajímavého invenčně přidali. A pak jsou tu záležitosti, které jsme stvořili úplně sami, tak říkajíc z ničeho, bez předlohy. Vynalezli jsme třeba trhaviny – takové, které boří zdi, vztahy, klenbu vlastní osobnosti. Patent máme i na nenávist či genocidu.      Já vím, Nebeský pane, zodpovědnost za tohle leží na nás. Některé věci se nám prostě trochu vymkly z rukou, trochu dost. Z toho se nedá vylhat ani tím, že jsme poslouchali cizí rozkazy. Spíš se obávám, že jsme je pořádně neposlouchali. Tedy ty tvoje.      I tak jsi v tom ale namočený s námi. Tu svobodnou vůli máme přece od tebe. Nemůžeš říct, Vševědoucí, že jsi nevěděl, co všechno s ní jednou spácháme. Neznalost neomlouvá a tobě by taková výmluva u žádného soudu neprošla. Nikdo by ti totiž nevěřil, že jsi to netušil – ani ti, kdo v tebe nevěří.      Aby mi bylo rozuměno: v žádném případě nenaznačuji, že bychom pro tebe chystali nějaký tribunál. To rozhodně ne. Myslím, že se dohodneme po dobrém.      Beru to tak, že sis sedmý den prostě jen dáchnul a pak ses věnoval svým koníčkům. Jako jeden z tvých výtvorů bych tě ale nyní rád požádal, abys na chvíli odložil své sbírky (děsně by mě zajímalo, co sbírá Bůh – komety jako někdo krabičky od sirek?) a pohlédl opět na nás. Přišel čas, kdy už nestačí ta pověstná politika nezasahování, kdy je třeba sem tam nějaká intervence. Starý barák je třeba vyspravit. To není stížnost na zedníky nebo reklamace celého projektu (svět bychom mohli reklamovat stejně zase jen u tebe, a ani nevím, kdy máš úřední hodiny). Je to zkrátka jen vědomí existence času, povětrnosti a únavy materiálu, toho lidského zejména.      Ve škole mi říkali: „Je to velmi dobré, ale máš na víc. Příště ať je to ještě lepší.“ Říkali mi to zhruba do poloviny druhé třídy a pak mi učitelky povídaly úplně jiné věci, to ale teď nechme stranou.      I ty máš, Hospodine, na víc. Odpusť, že to tak říkám, pořád je to za jedna, ale když tomu dáš trochu péče, mohla by to být jednička podtržená.      Ještě že mě máš. Poradím ti, jak na to. Praha, leden 2020   1 Body za brblání Představuji si, co se dělo v jeskyni, když náš chlupatý prapředek přinesl domů oheň. Když ho „vynalezl“, zkrotil a naučil se ho udržovat, snad i rozněcovat. Nadšení? Nekončící radost nad tím epochálním zlepšovákem? Večírek s mamutími steaky na oslavu? Neřekl bych.      Spíš bych si tipl, že ohnivákova pražena prohlásila, že to divně kouří a načichnou tím sobolí kůže, možná dokonce i pazourek. Vynálezcova pramatka se zase vyděsila, že do toho můžou sáhnout děti, které, jak známo, ještě nemají mozkovnu náležitě vyvinutou. A jeho pravěký otec? Ten se zamračil: „A kdo to bude, hochu, živit? To už nebudeš nahánět zvěř, ale pořád jen chodit pro dřevo? Říkáš, že si maso opečeme, fajn. Ale asi ti, mladíku, nedošlo, že takhle žádné maso ani mít nebudeme.“      Odhaduji tedy, že se v té jeskyni dost brblalo. A pokud byla tou, kdo oheň přinesla, nějaká pražena, bylo to asi ještě horší. To si představovat snad raději ani nechci. Kdo ví, jestli oheň nemusel být tímto způsobem „vynalezen“ hned několikrát, jak ho to brblání vždycky uhasilo.      Brbláme rádi a dobře. Jsme v tom mistry, je to takový náš koníček, možná vůbec nejrozšířenější. Kam se hrabou zahrádkáři. Škoda, že tahle disciplína ještě není na olympiádě. Češi by pravidelně vozili medaile – v družstvech určitě.      Laskavý Bože, brblání škodí, ale soudím, že i kdyby to bylo napsané na všech nárožích a křižovatkách lesních cest, stejně by nás to od tohoto zlozvyku neodradilo. Podobně jako náruživého kuřáka neodradí varování ministra zdravotnictví na krabičce cigaret. K regulaci brblání bychom ale mohli využít opatření z jiné oblasti, konkrétně z dopravy. Za brblání bychom prostě dostávali trestné body podobně jako řidiči za přestupky. Body by mohli evidovat třeba andělé strážní, snad by to při vší té práci, co s námi mají, ještě zvládli. A kdyby ne, jistě ti, Bože, nemusím připomínat, že jsi vševědoucí.      Kdo by těch bodů sesbíral za týden, maximálně za měsíc (delší lhůtu bych nám brblajícím asi nenechával) nad limit, musel by se dostavit na Boží kancelář a dělat zkoušky. Z čeho by byly? Přece z radosti ze života. A byly by celkem náročné. Člověk by se musel hodně snažit, aby vůbec prolezl.      Řidičák mám přes třicet let, jezdím bez karambolů a docela dost, ale kdybych měl dělat řidičské zkoušky znovu, zapotil bych se. Všechny ty limity, vzdálenosti, zatížení přívěsných vozíků… To vše bych se musel doučit. Raději si proto dávám na přestupky majzla. Podobně by se takovému přezkumu pokoušeli vyhnout i brblající. Nevystačili by totiž před nebeskou komisí se slušností, vlídností a empatií, to všechno by museli prokázat také, ale navíc by museli přidat pořádnou dávku čiré radosti.      Představuji si, že je pátek a milý brblající (třeba já) má nastřádáno tolik bodů, že kdyby přidal ještě jeden dva, u nedělního součtu neprojde. Třeba by začal brblat sám na sebe, jaký je vlastně neruda a morous. A to by byl pro člověka velký krok dopředu. Možná ne tak velký jako ten oheň, ale i tak by stál za pozornost. Už jen proto, že by potom ty nově vznikající ohýnky druhých nedusil.   2 Prst tety Kateřiny Můj druhý návrh na vylepšení světa je velmi jednoduchý. Chtěl bych být v něčem jako moje teta Kateřina.      Nechci se po ní opičit ve všem. Teta, šlo vlastně o pratetu, byla tak trochu negramotná. Držela v rukou noviny, a aby zmátla okolí, nahlas z nich předčítala. Měla totiž sloní paměť a mohla citovat pasáže z večerních zpráv v televizi. Její synovec, můj strýc, tvrdil, že někdy při „čtení“ držela ty noviny vzhůru nohama…      Kateřina se narodila na začátku 20. století v rodině malého hospodáře. Když měla chodit do školy, byla světová válka, ta první. Moc toho tedy do školy nenachodila, ale ke škodě jí to nebylo – zejména v tom rysu, který bych tak rád, milý Všemohoucí, měl i já.      Mohlo mi být sotva deset. Seli jsme v Humpolci na zahradě mrkev. Mým úkolem bylo svírat v pěstičce semínka a do důlku, který teta v záhoně vyhloubila, jich vždy pár upustit. Teta neměla nebo nepoužívala sázecí kolík, ani si neuřízla klacík a deseticentimetrovou jamku hloubila zkrátka prstem, ukazovákem pravé ruky. Šlo nám to skvěle: teta zavrtala prst do prsti, pomlela jím, vytáhla ho, já tam nasypal pár mrkvových semínek a přihrnul zeminu zpět. Další dírka.      Udělali jsme dva tři řádky, když to přišlo. Teta zase vnořila do země ukazovák, dělala to svižně a silou, ale byl tam kámen! Slyšel jsem, jak to křuplo. Kateřina vytáhla ven ohnutý prst, byl evidentně zlomený, ale kost nekoukala. Teta si ho se zájmem prohlédla a usoudila, že na to stačíme sami (tak jako na všechno) a že nejlepší bude sulfatiazolová mast (tak jako na všechno). Došel jsem, opravdu došel – když jsem se rozběhl, napomenula mě, ať nelítám jako třeštidlo – pro zázračnou mast do kůlny. Ona si zatím uřízla dva klacíky z olše. Provázek měla vždycky v pracovní zástěře. „Tady to podrž, utáhni to, ještě, no vidíš, a máme hotovo,“ dirigovala mě. Opravdu, měli jsme hotovo. Přírodní dlaha spolu s tou kafrovou mastí, podpořenou neochvějným přesvědčením o dobrém konci, byla skutečně tou nejlepší medicínou. Prst velmi pěkně srostl sám, jen na něm zůstal malý památeční hrbolek.      Pointa je ovšem jinde: ten záhon jsme tenkrát doseli! Teta Kateřina se přitom nevydala hledat plastový sázecí kolík, ani z olše neuřízla silnější větvičku, kterou by si pomohla. Všechny zbývající důlky vyhloubila opět prstem, ukazovákem druhé ruky.      Taková to byla žena! Rád bych to měl po ní, Bože. Co říkáš? Šlo by to? Myslím ostatně, že každý z nás by si mohl od někoho vypůjčit určitou vlastnost. Doufám, že všichni máme nějakou tu svou tetu Kateřinu. Já naštěstí ano.   Ilustrace Jan Hrubý. 200 stran. Vydalo nakladatelství Prostor roku 2020. V českém jazyce vydání první.   Aleš Palán (1965), publicista a spisovatel, je autorem či editorem pětačtyřiceti knižních titulů. Rozhovory s šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině se staly bestsellerem a získaly titul Kniha roku Lidových novin. Na podzim 2019 vyšla Aleši Palánovi další kniha rozhovorů Jako v nebi, jenže jinak. Nová setkání se samotáři z Čech a Moravy, jež obdržela nominaci na Magnesii Literu. Svá setkávání s lidmi žijícími mimo hlavní proud shrnul v reflexích Návrat do divočiny. Za sborník Brnox získal spolu s Kateřinou Šedou ocenění Magnesia Litera. Na tutéž cenu byl nominován i jeho knižní rozhovor s bratry Florianovými Být dlužen za duši a román Ratajský les. Rozhovor s bratry Reynkovými Kdo chodí tmami byl oceněn výroční cenou Českého literárního fondu. Jeho práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině. Jan Hrubý (1945) absolvoval obor grafiky u profesora Dalibora Chatrného na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně a teologii na Katolické teologické fakultě UK v Praze. Kreslený humor publikoval od roku 1967 v mnoha novinách a časopisech (například Mladý svět), a obdržel ceny doma i v zahraničí. Od roku 2016 kreslí pro Katolický týdeník. Zabývá se také volnou grafikou a ilustroval řadu knih. {loadmodule mod_tags_similar,Související}  

Čas načtení: 2024-02-06 06:00:00

Průvodce trhem aneb jak číst (mezi) řádky

Dneska si ani člověk nemusí dávat omamné THC, aby se mu zatočila hlava. Stačí se porozhlédnout po záplavě nejrůznějších značek a všemožných druhů produktů obsahujících CBD, CBG či CBN, a máme o závrať postaráno! Základní kritéria výběru jsou přitom jednoduchá: hlavně aby byl produkt bezpečný – a také účinný.  Konopné výrobky dnes zahrnují čím dál širší škálu nejen různých doplňků stravy a potravin, ale dokonce i koncentrátů k vaporizaci, o květech samotných nemluvě. Asi jen málokdo z nás by pochyboval o širokém léčebném potenciálu kanabinoidů i dalších látek obsažených v konopí, nicméně je pochopitelné, že zákon nás konzumenty chrání, když zapovídá výrobcům a prodejcům přisuzovat těmto výrobkům jakékoli léčivé vlastnosti. Prodejce sice může vyzdvihnout zdravotně prospěšné vlastnosti konopného oleje ze semen, nesmí si však pouštět pusu na špacír třeba u CBD.  Klamavá tvrzení Zdravotní tvrzení se ostatně nesmějí používat v reklamě ani u samotných léků – taky vám připadne vtipné, jak to farmaceutické společnosti zkušeně obcházejí? Sugerují zdravotní účinky oklikou, přes náznaky, snímky přírody či usmívajících se lidí a „nevinné“ všeobecné slogany. Je to hra, v níž vyhrává ten, kdo je pozornější. A informovanější.  Pakliže výrobce splňuje zásady správné výrobní praxe, dává nám tím garanci farmaceutické kvality. Cílem je zvolit si produkt, který obsahuje prokazatelně to, co uvádí na obalu – a nic jiného. Účinnost však není dána velkohubostí tvrzení na krabičce či popisu ... The post Průvodce trhem aneb jak číst (mezi) řádky appeared first on Magazín Konopí.

Čas načtení: 2024-02-20 12:51:27

Jednohlavé mariášové karty - Dino [Dino Toys]

32 karet v papírové krabičce.

Čas načtení: 2024-02-29 15:15:41

První AirPods Max s USB-C jsou tu!

Kutila Kena Pillonela nemusíme čtenářům našeho webu jakkoliv dlouze představovat, jelikož jsme v předešlých měsících a letech o jeho domácích projektech napsali již nepřeberné množství článků. Byl to totiž právě on, kdo jako první dokázal u iPhonu vyměnit Lightning za plně funkční USB-C, dodat USB-C port nabíjecí krabičce pro AirPods či jí dodat podporu bezdrátového nabíjení. A nyní se tento šikovný kutil pustil do upgradu AirPods Max. U těch konkrétně vyměnil Lightning konektor […]

Čas načtení: 2024-03-02 08:11:29

Zavzpomínejte na staré dobré časy. Kdo pamatuje na antiperle?

Nostalgické vzpomínky na antiperlové bonbony jsou jako cesta do minulosti pro mnoho Čechů. Tyto bílé miniaturní kuličky v kulaté krabičce byly pravým hitom zejména ve druhé polovině 20. století. První vzpomínky se datují až do roku 1960, kdy vznikly v Chotyni v pobočce libereckého podniku Lipo. Zpočátku byly baleny do plechových krabiček, ale později se […]

Čas načtení: 2024-03-21 09:22:09

Pexeso na cesty s omalovánkami Doprava [Jiri models]

Pexeso v praktické, snadno uzavíratelné a přenositelné krabičce. Obsahuje 64 kartiček v oblíbených motivech a složený omalovánkový list.

Čas načtení: 2024-03-21 09:19:42

Pexeso na cesty s omalovánkami Farma [Jiri models]

Pexeso v praktické, snadno uzavíratelné a přenositelné krabičce. Obsahuje 64 kartiček v oblíbených motivech a složený omalovánkový list (100×100 mm).

Čas načtení: 2024-03-21 09:18:01

Pexeso na cesty s omalovánkami Zoo [Jiri models]

Pexeso v praktické, snadno uzavíratelné a přenositelné krabičce. Obsahuje 64 kartiček v oblíbených motivech a složený omalovánkový list.

Čas načtení: 2024-03-24 21:49:05

Prodej • nová trafíčka 5V 1A

prodám trafíčka 5V 1A viz. foto - nové v originální krabičce a PVCdélka kabelu cca 1,7mEU a US koncovkavětší množstvícena 1ks....50Kčcena 5ks...40Kč/kscena 10ks....30Kč/ksStatistiky: Napsal od martasg1 — 24. 3. 2024, 8:49

Čas načtení: 2024-04-03 10:07:00

Syndrom toxického šoku nezpůsobují tampóny, ale zapomnětlivost

V roce 2019 oslavily tampóny již 90 let. Jsou malé a pohodlné. Za ten čas si je oblíbily ženy po celém světě. Pokud si ale pozorně přečtete informace na krabičce, všimnete si, že výrobci vás upozorňují i ​​na možná rizika spojená s jejich používáním. Tím nejnebezpečnějším je syndrom toxického šoku (TSS).Co je to syndrom toxického šoku? Jde o velmi vzácné onemocnění, jehož příčinou jsou přemnožené bakterie v lidském těle. Tyto bakterie vypouštějí do těla jedovaté toxiny, v jejichž důsledku dochází k život ohrožujícímu stavu. Přestože se může tento syndrom objevit i u dětí nebo mužů, v drtivé většině případů se týká žen.Proč syndrom vzniká? Spouštěčem jsou především stafylokokové a streptokokové, které žijí přirozeně na povrchu naší pokožky, v ústech nebo v nose. Obvykle jsou zcela neškodné a nemusíte se ničeho obávat. Problém nastává, pokud se přemnoží a dostanou do krevního oběhu. Všimněte si prvních příznakůNebezpečí TSS tkví v jeho rychlém průběhu. Obvykle nejdříve nastupuje vysoká horečka (nad 39 °C). K horečce se přidružují symptomy chřipky, jako je bolest hlavy, svalů, ale i hrdla. Člověk je malátný a může mít potíže s dýcháním. Na pokožce se mohou objevit skvrny podobné spáleninám od slunce. Pokud se symptomy rychle nerozpoznají a nepodají se antibiotika, dochází až k selhávání orgánů. Používání tampónů a TSS Největší pravděpodobnost vzniku TSS je během menstruace a těsně po ní. Podle většiny výzkumů se jeho vznik spojuje s používáním tampónů. Ty samotné nezpůsobují TSS, ale při nesprávném používání vytvářejí vhodné prostředí pro množení bakterií.Tampóny (především ty s extra absorpčními schopnostmi) mohou být zdrojem bakteriální infekce. Pokud takový tampón necháte v těle déle, bakterie se velmi rychle rozmnoží a na to je sliznice v pochvě velmi citlivá. Riziko TSS zvyšuje i používání tampónů při slabší menstruaci, kdy může dojít při zavádění k poranění stěn pochvy. Jak snížit riziko vzniku TSS V první řadě dbejte na důslednou hygienu a pravidelnou výměnu tampónů během menstruace. Měnění tampónů každé čtyři hodiny by mělo být absolutním maximem a nikdy tento čas neprodlužujte. Pokud máte velmi silné krvácení, raději používejte vložky. Jeden tampón byste neměly používat celou noc. Víme, že jsou velmi pohodlné, ale v případě silnějšího krvácení byste si měly nastavit alespoň jeden budík a tampón v noci vyměnit. Při zavádění tampónu buďte velmi opatrné a dávejte si pozor, abyste si nezpůsobily žádné povrchové poranění na sliznici. Při slabším krvácení se tampón zavádí obtížněji, a navíc mají ženy tendenci si ho nechávat déle. Z tohoto důvodu je bezpečnější používat při končící menstruaci tenké vložky. V žádném případě není třeba dělat ze syndromu toxického šoku strašáka, ale ani ho podceňovat. Používání tampónů je při správné manipulaci absolutně bezpečné. Přesto se i vzácné onemocnění, jakým je TSS, může objevit u každé z nás. Dbejte na častou výměnu tampónů a dostatečnou hygienu, aby rizika byla zcela zanedbatelná.

Čas načtení: 2024-04-05 08:00:00

Jak si nenápadně říct o květinu?

Ženy květiny milují a muži by to měli vědět. Málokterá žena krásné a voňavé kytičce odolá, obzvlášť, když je darovaná pěkně od srdíčka. Je přitom jedno, zda je žena mladá, středního věku, nebo už žena v letech, květinou nikdo vedle nešlápne. Květina se hodí vždy Ať už chcete ženě poděkovat, popřát k jubileu, omluvit se, vyjádřit obdiv, nebo ji jen tak potěšit, květina je pro to jako stvořená. Jedinou výjimkou je žena, která má alergii na pyl, té rozhodně klasickou květinu nedávejte. Dejte přednost jinému dárku, nebo alespoň květině v krabičce. Ženy rády dostávají květiny pravidelně Časy se mění, zatímco dřív muži ženám nosili květiny pravidelně, často i každý týden, dneska je to jinak. Pánové se často rozmýšlí, zda mají do květinářství vůbec vyrazit, ženy jsou pak často zklamané, že kytici nedostaly a snaží se pánům naznačit, že by jim udělala radost. Jak na to? Zajděte si pro květiny sama Když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře. Když květiny nedostanete, tak si je holt pořiďte sama. Doma se nad nimi můžete rozplývat a partnerovi vyprávět, jaké krásné květiny v květinářství měli. Snad mu to dojde… Vydejte se na procházku, která povede kolem květinářství Vyrážíte spolu na romantické procházky? Pak si jednu naplánujte pěkně kolem květinářství, zastavte se u výlohy a ukažte, jaká květina se vám líbí. Důvod, proč vám partner nenosí květiny totiž možná spočívá v tom, že neví, jaké by vám udělaly radost. Takhle mu to ukážete a už se na to nemůže vymlouvat. Věnujte mu kytici Bude mít partner svátek nebo narozeniny, blíží se Valentýn nebo nějaké pro vás významné datum? Vydejte se sama do květinářství a partnerovi kupte kytici. Nejspíš mu bude vrtat hlavou, proč jako chlap dostává kytici, nebude to ale dlouho trvat a jistě mu dojde, že květiny měl koupit on vám, ne vy jemu. Řekněte mu to Tohle sice... Čtěte více Příspěvek Jak si nenápadně říct o květinu? pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení

Čas načtení: 2024-04-15 13:34:00

Věda Plus: V Kovohutích Příbram zpracovávají vysloužilé lithiové baterie

Jak náročná je jejich recyklace? - Jediný český studentský tým odjíždí na mistrovství světa ve sportovní robotice do amerického Houstonu. S jakým robotem? - Díky nové krabičce brněnských vědců bude možné nabíjení elektromobilů z celé ulice ve stejnou chvíli. Jak funguje? - Jaké změny čekají v nejbližší budoucnosti českou energetiku? A jak energetikům pomáhá umělá inteligence?Všechno z tématu Věda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čas načtení: 2024-04-22 04:55:00

Rybička pluje dětskými kapsami přes 100 let. Jak se vyrábí legendární nožík?

Na začátku je nezajímavý ocelový pás, na konci po několika hodinách práce je v krabičce legenda, která provází generace nejen dětí. Zavírací nožíky ve tvaru rybičky vyrábějí v Mikulášovicích na Děčínsku sto let, od nejlevnější verze za stokorunu až po luxusní za čtvrt milionu. Ani století výroby zájem o drobnou rybičku nesnížilo a stále patří k hvězdám výrobního programu Mikovu, který je nejstarší nožířskou firmou v Česku.

Čas načtení: 2024-05-02 10:18:21

Obří podvod na zákazníky? Rabbit R1 se maskuje za úplně obyčejnou Android aplikaci

Rabbit R1 je chytrá krabička využívající funkce umělé inteligence Jak zjistil server Android Authority, v praxi se jedná o obyčejnou aplikaci Ředitel Rabbitu se nařčení brání. Podle něj se v krabičce R1 skrývá mnohem více Umělá inteligence je v poslední době velmi populární slovní spojení. Na vlnu AI se snaží naskočit prakticky každá firma, přičemž některé se snaží umělou inteligenci využít k obohacení svého produktu či služby, zatímco jiné se snaží na AI postavit celý svůj byznys plán. Výjimkou není ani krabička R1 od společnosti Rabbit, která svým zákazníkům, stejně jako například Humane AI, slibovala šikovného pomocníka do kapsy s využitím umělé inteligence. Jak se ale nyní ukázalo, firma Rabbit nebyla ke svým zákazníkům tak úplně upřímná. Přečtěte si celý článek Obří podvod na zákazníky? Rabbit R1 se maskuje za úplně obyčejnou Android aplikaci