Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-12-17 10:30:19

Hackeři skrze HomeKit napadli iPhony! Nahráli do nich Pegasus, tvrdí Amnesty International

Špionážní software Pegasus údajně zneužila srbská vláda Cílem měli být aktivisté z významného think-tanku Apple na opravě chyby stále aktivně pracuje Nebezpečí toho, že si vás vyhlédne nějaký útočník a s pomocí škodlivého softwaru vám nabourá vaše zařízení, není v dnešní době úplně malá. Pokud jste novinář, notabene novinář píšící proti vládnoucímu nepříliš demokratickému režimu, je tato šance výrazně vyšší. Pomoci k tomu v řadě případů mohou také zranitelnosti, které se v různých, běžně používaných, softwarech nacházejí. Podle Amnesty International nyní nekalé živly zneužily bezpečnostní chybu v rámci HomeKitu, kterou zneužily k útoku na iPhony srbských novinářů a aktivistů. K tomuto útoku navíc použili obávaný spyware Pegasus. Přečtěte si celý článek Hackeři skrze HomeKit napadli iPhony! Nahráli do nich Pegasus, tvrdí Amnesty International

Čas načtení: 2020-12-21 11:54:38

Kniha NEVIDITELNÍ ZABIJÁCI popisuje hrozby, které představují infekční choroby v 21. století

Autoři knihy Neviditelní zabijáci. Lze zvítězit nad smrtícími patogeny? se zabývají širokou paletou nakažlivých nemocí, ale soustřeďují se zejména na identifikaci a zkoumání těch, které mají potenciál rozvrátit sociální, politickou, hospodářskou, emoční a existenční stabilitu obyvatel velkých regionů či dokonce celé planety. Současně nabízejí politické a vědecky podložené přístupy k řešení popsaných problémů. Renomovaný epidemiolog Michael T. Osterholm, jenž se při novodobých pandemiích pohyboval v první linii, a spisovatel a dokumentarista Mark Olshaker na základě nejnovějších poznatků lékařské vědy zkoumají prostředky, které musíme vynaložit, a programy, jež musíme rozvinout, pokud se máme před infekčními nemocemi ubránit. V této knize dokazují, že bychom se jednoho dne mohli probudit do světa, v němž mnohá antibiotika už neléčí, biologické války jsou skutečností a hrozba katastrofální chřipkové nebo koronavirové pandemie je neustále přítomná. Jen pokud pochopíme, co je třeba vykonat a změnit, dokážeme zabránit nejhoršímu. Infekční nemoci považujeme za nejzhoubnějšího nepřítele lidstva, protože jsou jediným typem nemocí, jež nás postihují kolektivně a někdy i v masovém měřítku. Pokoušet se zastavit přenos choroby připomínající chřipku, například covidu-19, je jako zastavovat vítr. Jsme po nějakých sto letech vědeckých pokroků lépe připravení na to, abychom se s takovou pohromou vyrovnali? „Bohužel ne tak docela. Všechny epidemie od začátku 21. století přišly jako překvapení, přestože žádným překvapením být neměly,“ píší autoři této knihy. Epidemie covidu-19, eboly, MERS a horečky zika nám ukazují, jak žalostně málo jsme připravení na to, abychom se s těmito ataky dokázali vypořádat. Co tedy můžeme – a musíme – učinit, abychom se ochránili? „S nápadem na tuto knihu jsme přišli během západoafrické epidemie eboly v letech 2014–2016. Dokončili jsme ji během epidemie horečky zika, jež se z pacifických ostrovů rozšířila do Severní i Jižní Ameriky,“ píší autoři v úvodu knihy. V následujících kapitolách věnují pozornost všem velkým epidemiím za poslední tři desetiletí. Současně rozebírají politické aspekty této oblasti včetně bioterorismu, obchodu s vakcínami a ohrožení veřejného zdraví antimikrobiální rezistencí vůči lékům. Například v kapitole Jak chřipku smést ze stolu vysvětlují nezbytnost projektu vývoje univerzální, zlomové vakcíny proti chřipce pro globální trh, která by mohla mít stejný přínos jako vakcína proti neštovicím. V kapitole Matice hrozeb autoři identifikují čtyři typy událostí, jež mají skutečný potenciál negativně ovlivnit celou planetu: totální jaderná válka, srážka s asteroidem, globální změna klimatu a infekční onemocnění. Podle Osterholma mají právě infekční nemoci ve 21. století největší předpoklad k tomu, aby vyvolaly náhlou krizi, která naráz zasáhne celou planetu: celosvětovou epidemii neboli pandemii. V tuto chvíli by naší velkou kolektivní starostí měla být chřipková pandemie. Autoři navrhují čtyři stupně priority, které by měly vést ke „krizové agendě“.   Ukázka z knihy: Předmluva k vydání z roku 2020 S nápadem na tuto knihu jsme přišli během západoafrické epidemie eboly v letech 2014–2016. Dokončili jsme ji během epidemie horečky zika, jež se z pacifických ostrovů rozšířila do Severní i Jižní Ameriky. Při psaní jsme měli na paměti koronavirovou epidemii SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome, těžký akutní respirační syndrom) z roku 2002, jež vypukla v jihovýchodní Asii a přenesla se do Kanady; epidemii vyvolanou roku 2009 chřipkovým virem H1N1, jež se přihnala z Mexika; a MERS (Middle East Respiratory Syndrome, blízkovýchodní respirační syndrom), další koronavirus, který se roku 2012 rozšířil na Arabském poloostrově. V době, kdy píšeme tuto novou předmluvu, se svět potýká s pandemií nemoci covid-19, již vyvolal nový koronavirus, který se zničehonic objevil na konci roku 2019 v Číně a bleskovou rychlostí se rozšířil dál. Tato koronavirová pandemie připomíná chřipku způsobem šíření nákazy mezi lidmi: přenáší se tak, že člověk v blízkosti nakažené osoby se vzduchem vdechne kapénky a drobné aerosolové částice plné viru – to podrobně líčíme v kapitole 19, kde se zabýváme chřipkovými pandemiemi a jejich průběhem. Co mají tyto epidemie infekčních nemocí společného?      Všechny přišly jako překvapení, přestože žádným překvapením být neměly. Neměla by jím být ani ta příští, a buďme si jisti, že nějaká příští přijde, a po ní další a tak pořád dál. A jak v této knize nastiňujeme, jedna z nich bude ještě větší a o několik řádů vážnější než covid-19. S největší pravděpodobností půjde o nový chřipkový virus se stejným zničujícím Neviditelní zabijáci dopadem jako velká chřipková pandemie z let 1918–1919, jež si vyžádala padesát až sto milionů lidských životů. Nová pandemie se však bude odehrávat ve světě s třikrát tak velkým počtem obyvatel a mezinárodní komerční leteckou dopravou; v tomto světě jsou sudy prachu v podobě megaměst třetího světa, živočišné rezervoáry nemocí v důsledku zásahů do jejich přirozeného prostředí přicházejí až k našim dveřím, lidé a zvířata coby hostitelé choroboplodných zárodků žijí ve stamilionových počtech těsně vedle sebe a všechno od elektroniky a autosoučástek až po životně důležité léky, bez nichž i ty nejvyspělejší nemocnice přestanou fungovat, dodávají celoplanetární zásobovací řetězce na základě modelu just-in-time (přesně na čas).      Jsme po nějakých sto letech vědeckých pokroků lépe připravení na to, abychom se s takovým kataklyzmatem vyrovnali? Bohužel ne tak docela, jak píšeme v kapitole 19. Prostým faktem je, že všechny analýzy, priority a doporučení ohledně proaktivních opatření, o kterých jsme se zmiňovali v prvním vydání Neviditelných zabijáků, zůstávají i nadále aktuální a relevantní. Nenacházíme žádné uspokojení v tom, že jsme měli pravdu, nicméně varováni jsme byli včas.      Podívejme se na skutečný stav věcí.      Pokoušet se zastavit přenos nemoci připomínající chřipku, například covidu-19, je jako zastavovat vítr. Téměř drakonickými omezujícími opatřeními, jakým mohla čínská vláda podrobit stamiliony občanů, a také pokusy zemí jako Jižní Korea a Singapur, kde se snažili identifikovat nakažené lidi i všechny ty, se kterými nakažení mohli být v kontaktu – čehož se ve Spojených státech bolestně nedostávalo –, se šíření viru přinejlepším zpomalilo. Bývalo by se mohlo omezit jen s pomocí účinné vakcíny, která neexistovala. Když se s takovým podnikem začíná úplně od začátku, žádá si to mnoho měsíců nebo i mnoho let práce.      Životně důležité při každé pandemii je fungující vedení země. První povinností prezidenta či kterékoli hlavy státu je podávat přesné a aktuální informace pocházející od zdravotnických odborníků, nikoli od operativců, kterým jde o politickou agendu. Je mnohem lepší říct, že něco nevíme, ale že se snažíme na to přijít, než vést nesmyslné řeči, které by se v následujícím zpravodajském pořadu daly vyvrátit. Pokud se hlava státu vzdá důvěryhodnosti, veřejnost nebude vědět, kam se obrátit. Různé studie však opakovaně prokázaly, že pokud se veřejnosti dostává poctivých a otevřených informací, panika téměř nikdy nevznikne a všichni se naučí táhnout za jeden provaz.      V prohlášení CIDRAP (Center for Infectious Disease Research and Policy, Centrum pro výzkum infekčních nemocí a politiku při Minnesotské univerzitě) se už 20. ledna 2020 konstatovalo, že vzhledem k jasným charakteristickým znakům přenosu vyvolá virus covid-19 pandemii. Proč Světové zdravotnické organizaci (WHO) trvalo až do 11. března, než oznámila, že jde o globální pandemii? To podle nás vedlo k tomu, že mnozí lídři a organizace se nechali unést pocitem sebeuspokojení, že pořád je velká šance virus potlačit. Krom toho to nešťastně a zbytečně všechny odvádělo od nezbytných plánů, jak nemoc zmírnit a jak s ní žít. Po takovýchto zmatcích a debatách bychom si měli uvědomit, že hrozí-li světu nový zhoubný nepřítel, potřebujeme pro vyhodnocení takového nebezpečí efektivnější metody.      První zásadní otázka, kterou si musíme položit, zní: Jak jsme k této krizi dospěli? Tak jako u většiny katastrof jde o souběh několika faktorů. Během necelých dvou desetiletí od epidemie SARS se svět dostal do mnohem kritičtější závislosti na Číně, pokud jde o výrobní zdroje.      Na celém světě dnes ve výrobě, v zásobovacích řetězcích i v dodávkách vládne model just-in-time (přesně na čas). Je smutné, pokud si nemůžeme koupit vytoužený nejnovější televizor nebo chytrý telefon, protože továrna v provincii Chu-pej nebo Kuang-tung je kvůli nějaké nákaze zavřená. Mnohem horší situace nastane, pokud neseženeme základní životně důležité léky, které dennodenně pomáhají k lepšímu životu milionům lidí s chronickými nemocemi nebo se zdravotními potížemi, nebo pokud nejsou k dostání nezbytné osobní ochranné prostředky (OOP) pro zdravotníky v přímém kontaktu s pacienty nakaženými covidem-19.      Uvažte následující statistiku: Krátce před vypuknutím pandemie H1N1 v roce 2009 jsme v CIDRAP prováděli celonárodní průzkum, při němž jsme zpovídali nemocniční farmaceuty a lékaře z jednotek intenzivní péče a oddělení urgentního příjmu, jak o tom píšeme v kapitole 18. Během aktualizace průzkumu jsme identifikovali víc než 150 životně důležitých léků na všechny typy nemocí, které se v USA běžně používají a bez nichž by mnozí pacienti během několika hodin zemřeli. Všechny jsou generické a mnohé – nebo jejich aktivní farmaceutické složky – se vyrábějí především v Číně nebo v Indii. Na počátku epidemie covidu-19 už třiašedesát z nich bylo v krátké lhůtě nedostupných nebo vedených jako běžně nedostatkové – to je jen jeden příklad toho, jak jsme zranitelní. Pokud nemoc a karanténa zabrání čínským továrnám v práci a naruší či zastaví provoz na námořních cestách, a láhve a ampule v resuscitačním vozíku tak zůstanou prázdné, potom už bude jedno, jak je ta či ona moderní nemocnice v nějakém velkém západním městě dobrá. Naše kolektivní závislost na Číně, pokud jde o levnou a efektivní výrobu, by při pandemii covidu-19 i při budoucích nákazách mohla vést k vedlejšímu důsledku v podobě podstatných ztrát na životech.      Ekonomika moderní zdravotní péče navíc svým diktátem vede k tomu, že většina nemocnic má extrémně omezené zásoby osobních ochranných prostředků, včetně obyčejných respirátorů i respirátorů N95. Jak zareagujeme, jestliže nedokážeme chránit zdravotnický personál, nepostradatelný pro péči o nemocné, kteří se do už tak přetížených zdravotnických zařízení bezesporu nahrnou? To, jak se povede zdravotníkům, bude skutečně historickým měřítkem toho, jak jsme na průběh této krize i krizí budoucích reagovali. Pokud neuděláme vše, co je v našich silách, abychom je ochránili, ošetřující personál se rychle promění v pacienty a bude pro už tak přeplněná zdravotnická zařízení znamenat další zátěž.      Svět nikdy nepočítal s tím, že Čína by se mohla na celé měsíce prakticky zavřít a nedodávala by mnohé z toho, co naléhavě potřebujeme. To bohužel není v dnešní realitě přijatelnou omluvou. Chceme-li vážně takovéto hrozbě do budoucna zabránit, musejí se vlády na mezinárodní úrovni zavázat k tomu, že rozptýlí a diverzifikují výrobu nezbytných léčiv, lékařského materiálu a zdravotnického vybavení. Představme si to tak, jako kdybychom uzavírali pojistku. Pojišťovny katastrofám nebrání, nýbrž zmírňují jejich dopad.      Bude to stát víc? Nepochybně ano, ale je to jediná cesta k jistotě, že dokážeme adekvátně zareagovat, až katastrofální pandemie opravdu udeří. V době, kdy se nejrůznější omezující opatření a karantény stávají běžnou rutinou, musíme mít prostředky k tomu, aby výrobní a distribuční řetězce dál fungovaly, pokud jde o léky a další životně důležitý materiál, jako jsou injekční jehly a stříkačky a také základní prostředky jako infuzní roztoky.      Nejenže potřebujeme po celém světě vybudovat víc výrobních kapacit a zajistit dostatek různých zařízení, ale také musíme na úrovni států masivně investovat do nových léků a antibiotik, u nichž z komerčního hlediska neexistuje efektivní obchodní model. Neočekávejme, že komerční farmaceutické společnosti vloží miliardy dolarů do léků, které se budou používat jen za stavů nouze. Po epidemii eboly z let 2014– 2016 začaly některé státy naléhat, aby se rychle vyrobila vakcína. Na základě mezinárodní iniciativy vznikla CEPI (Coalition for Epidemic Preparedness Innovations, Koalice pro inovace a připravenost na epidemie), aby stimulovala a urychlila vývoj vakcín proti nově se objevujícím infekčním nemocem a během epidemií pak umožnila lidem přístup k těmto vakcínám. Zatímco práce na vývoji vakcíny proti ebole pokročily – do značné míry díky jiným projektům –, u jiných vakcín se postoupilo jen velice omezeně. Komerční trh zůstává malý až do chvíle, kdy už je pozdě, kdy se infekce už šíří. Spojte si toto se skutečností, že mnohé z těchto nemocí se objevují v těch světových regionech, kde lidé na vakcíny i další léky mají nejméně peněz. Pak nám dojde, že pro výzkum, vývoj a distribuci určitých kategorií léků potřebujeme jiný model. Jediné řešení představují vládní subvence a záruky ohledně nákupů. To nebude levné, ale dlouhodobý přínos v podobě zachráněných životů bude daleko větší než náklady.      Jenže pokud jde o veřejné zdraví, přemýšlíme v dlouhodobém horizontu zřídkakdy. To se musí změnit. Z geopolitického hlediska by krize vyvolaná pandemií mohla dokonce mít i pozitivní dopad. A to pokud nám dojde, že se tento problém týká všech, že rozdíly mezi námi nejsou důležité, a zahájíme mezinárodní spolupráci.      Všechna rozhodnutí, jak se s nákazou vyrovnat, by měla vycházet z prokázaných faktů. Když se z covidu-19 stala celosvětová pandemie, pomohlo zastavení letecké dopravy z Evropy do USA zpomalit šíření nemoci nebo omezit výskyt nových případů neboli jinými slovy: došlo ke zploštění křivky nemoci? Například u eboly nebo SARS je virus přenosný až několik dní poté, co se u nakaženého jedince objeví příznaky. Zato chřipka a covid-19 se mohou přenášet ještě před nástupem příznaků nebo i v případě, že přenašeč vůbec neonemocní. Ve světle charakteristických rysů covidu-19 pak karanténa cestujících a posádky na výletní lodi Diamond Princess u japonského přístavu Jokohama vypadá jako krutý experiment na lidech. Zdraví lidé tu ve stísněných prostorech museli dýchat stejný vzduch jako jejich nakažení spolucestující. Tímto opatřením se podařilo dokázat jen to, jak snadno a rychle se virus může šířit.      Úřady musejí při rozhodování brát v úvahu především specifika té které nemoci a to, jakou část populace nemoc postihuje. Víme, že v případě chřipky funguje to, když se v první fázi epidemie zavřou školy, a tak v mnohých zemích zavřeli školy i na začátku pandemie covidu-19, aniž měli data, která by tuto teorii podpořila. V této fázi epidemie či pandemie bychom k podobnému kroku měli přistupovat jen tehdy, pokud můžeme prokázat, že mezi dětmi je nakažených víc, když jsou ve škole, než když zůstanou doma. Dva vyspělé městské státy, které nákaza zasáhla, se hned na počátku pokusily zareagovat co nejrychleji a nejúčinněji. V Hongkongu školy zavřeli. V Singapuru je nezavřeli. Pokud jde o šíření nemoci, neprojevil se mezi nimi nakonec skoro žádný rozdíl.      U každého politického rozhodnutí musíme také brát v úvahu jeho vedlejší účinky. Pokud se zavřou školy a děti musejí zůstat doma, v mnoha případech se o ně starají prarodiče. Covid-19 však nepoměrně častěji vyvolává vážné onemocnění právě u starších lidí, které se snažíme před nebezpečím co nejvíce chránit tím, že je izolujeme od potenciálních přenašečů.      Dalším příkladem budiž to, že v mnoha zdravotnických zařízeních má až 35 procent zdravotních sester děti ve školním věku a až 20 procent z nich by muselo zůstat doma a o děti pečovat, protože žádnou jinou možnost nemají. Zavření škol tak může vést k tomu, že v době zdravotní krize přijdeme o 20 procent nepostradatelných sester ještě předtím, než začneme počítat ty, na něž se nebudeme moct spoléhat, protože samy onemocní. V každém případě je třeba všechny tyto záležitosti zvažovat opatrně a komplexně, což je náročný úkol.      Dáváme mnoho miliard dolarů ročně na národní bezpečnost a obranu, a to vždy v rámci několikaletého rozpočtu. Zdá se však, že ze zřetele ztrácíme tu největší bezpečnostní hrozbu: zhoubné mikroby, které způsobují infekční nemoci. Nikdy by nás ani nenapadlo, abychom šli do války a až poté u dodavatelů objednávali letadlové lodě nebo zbraňové systémy, jejichž vývoj a výroba trvají několik let. A nikdy by nás nenapadlo, abychom provozovali velké letiště bez dokonale fungujícího, kdykoli k zásahu připraveného hasičského sboru, přestože ho sotvakdy bude třeba.      Jenže ve válce proti našemu nejzhoubnějšímu nepříteli právě tohle děláme zas a znovu. Jakmile hrozba pomine, jako bychom na vše zase zapomněli, než se objeví další. Nebezpečí, že se objeví nějaký jiný mikrob, si vláda, průmysl, média ani veřejnost nikdy nepřipouštějí. Všichni předpokládají, že o tento problém se postará někdo jiný. Výsledkem je, že jsme žalostně nepřipravení, protože chybějí investice, vedení i společná vůle. Za budíček, kterého možná bude, možná nebude dbát, tak svět zaplatí zatraceně přemrštěnou cenu.      Co kdybychom na druhou stranu brali SARS jako lekci, ze které je třeba se poučit, a – jak konstatujeme v kapitole 13 – jako předzvěst věcí příštích?      Vynaložili bychom opravdové úsilí a vyvinuli proti koronaviru SARS vakcínu, která by možná zabírala i na covid-19. Ale i kdyby nezabírala, pokročili bychom o hodně dál v základním výzkumu, věděli bychom, jak virus funguje, a vyvinuli bychom „platformu“ vakcín proti koronavirům.      Ne vždy, když udeří nějaká neznámá nemoc, budeme mít připravenou vakcínu. Nepleťme si však nějakou neznámou nemoc s budoucí chřipkovou pandemií, které se všichni zdravotníci obávají. Tu můžeme očekávat a musíme se na ni připravit. V kapitole 20 nastiňujeme, že potřebujeme zlomovou vakcínu proti chřipce – někteří mluví o univerzální vakcíně –, která by fungovala na všechny kmeny viru či alespoň na většinu z nich. Nebyli bychom pak závislí na každoročních vakcínách kolísavé účinnosti, jejichž složení do značné míry vychází z odhadů, které kmeny pravděpodobně v nadcházející sezoně převládnou. K zajištění tohoto výzkumu a všech doprovodných nákladů zřejmě bude třeba programu srovnatelného s Projektem Manhattan, ale nedokážeme si představit nic jiného, co by potenciálně mohlo zachránit tolik životů a uchránit lidstvo od zdravotní a hospodářské katastrofy, ze které by se zotavovalo desítky nebo i stovky let.      Když odezněla krize kolem západoafrické epidemie eboly, vyšlo množství fundovaných a hluboce analytických zpráv, vypracovaných institucemi jako Organizace spojených národů, Světová zdravotnická organizace, Národní lékařská akademie USA a společný projekt Ústavu globálního zdraví při Harvardově univerzitě a Fakulty hygieny a tropického lékařství při Londýnské univerzitě. Ve všech zprávách se podrobně líčí, jak zpočátku chyběla koordinace a jak nikdo nedokázal rozpoznat rozsah problému. Všechny také obsahují podobnou a cennou strategii a procedurální doporučení, jak reagovat příště. Realizovány však byly jen nemnohé z doporučených kroků a v podstatě tyto dokumenty od té doby někde na policích zapadají prachem. Výsledkem je, že dnes nejsme skoro o nic dál, než jsme byli, když epidemie eboly propukla.      Potřebujeme tvůrčí představivost ohledně toho, co se může a také bude dít a co budeme potřebovat, abychom se na to připravili. K tomu patří plány pro nepřetržité fungování zdravotní péče, státní správy a obchodu. Potřebujeme mezinárodní strategické zásoby životně důležitých léků a plicních ventilátorů pro pacienty, stejně jako osobních ochranných prostředků pro zdravotníky. Spojené státy by měly mít své vlastní podobné zásoby s realistickým množstvím potřebného materiálu – nikoli hrubě nedostatečné zásoby, jaké v současnosti máme k dispozici pro boj s covidem-19. A potřebujeme životaschopný plán, jak víceméně okamžitě navýšit kapacity v nemocnicích a na klinikách, například stavěním stanů na parkovištích, aby pacienti s podezřením na novou infekci mohli být oddělováni a pokud nutno i izolováni od příjmu běžných pacientů.      Přes veškerá onemocnění, úmrtí, rozvrat a hospodářské ztráty, které pandemie covidu-19 způsobila, by největší tragédií bylo, kdybychom tuto krizi „promarnili“, nepoučili se z ní a nepřipravili se na budoucnost. Pokud si z dějin můžeme něco vyvodit, pak to, že téměř jistě budeme překvapení, až na nás ten či onen mikrob nebo kmen příště zaútočí rozsáhlou nakažlivou nemocí. Ale ohrozíme sami sebe, pokud nebudeme připravení se tomu postavit a nebudeme mít všechny plány a zdroje, o kterých už teď víme, že je budeme potřebovat.      Nezapomínejme na to, že nebezpečný mikrob, který se dnes skrývá někde ve světě, by už zítra mohl být všude.      Právě tomuto tématu se naše kniha věnuje. Úvod V době, kdy jsem pracoval jako hlavní epidemiolog státu Minnesota, neslýchali ode mě státní úředníci a šéfové korporací zpravidla to, co chtěli slyšet. Někteří lidé v médiích mi proto začali říkat „posel špatných zpráv“. Takto nazvanému článku v časopise Mpls. St. Paul Magazine dal jeho autor Kermit Pattison podtitul: „Svéhlavý a přímočarý hlavní epidemiolog tvrdí, že v naší válce proti choroboplodným zárodkům je jen poslem z fronty. Buď jak buď nepřináší dobré zprávy.“      Nemám sice vůbec dojem, že bych byl „svéhlavý“, ale rozhodně se musím přiznat, že „přímočarý“ jsem. Věřím totiž v to, čemu říkám „důsledná epidemiologie“. To znamená, že když se budeme snažit změnit to, co by se mohlo stát, kdybychom nic neudělali, můžeme v pozitivním smyslu změnit chod dějin, a ne jen zpětně zaznamenávat a vysvětlovat, co se dělo. Díky úspěchům, jichž v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století dosáhli – za pomoci doslova tisíců dalších lidí – dva velikáni v oblasti veřejného zdraví, dr. Bill Foege a nedávno zesnulý dr. D. A. Henderson, budou miliony a miliony dětí ušetřeny katastrofy v podobě neštovic. Můžeme vykonat i další dobré skutky, které změní lidem život, avšak pouze pokud takové příležitosti rozpoznáme a budeme mít kolektivní vůli jednat.      Tato kniha vzešla z toho, že při nejzávažnějších krizích, které v naší době veřejnému zdraví hrozily, jsem se pohyboval v první linii: podílel jsem se na léčbě, zkoumal jsem okolnosti, za jakých nákaza vypukla, pracoval jsem na různých programech a navrhoval politická řešení. Mezi tyto krize patří syndrom toxického šoku, AIDS, SARS, rezistence mikrobů vůči antibiotikům, nemoci přenášené jídlem, očkovatelné nemoci, bioterorismus, zoonózy (nemoci přenosné mezi zvířaty a člověkem) včetně eboly, a nemoci přenášené vektory (infekce přenášené komáry, klíšťaty a mouchami, například horečka dengue a virus zika). Pod vlivem všech takových zkušeností a střetů na místní, regionální, národní i mezinárodní úrovni se formovaly a utvářely mé myšlenky. Tyto zkušenosti a střety mě zásadním způsobem poučily o tom, jak se s naším nejzhoubnějším nepřítelem můžeme vypořádat, a pomohly mi ujasnit si, jak k němu přistupovat z hlediska veřejného zdraví.      Infekční nemoci skutečně jsou nejzhoubnějším nepřítelem, který před lidstvem stojí. Infekce sice zdaleka nejsou jediným typem nemocí, které nás všechny postihují, avšak jsou jediným typem nemocí, které nás postihují kolektivně a někdy i v masovém měřítku. Srdeční onemocnění, rakovina, a dokonce i Alzheimerova choroba mají zničující důsledky pro jednotlivce a výzkum vedoucí k jejich léčbě je chvályhodný. Tyto nemoci však nemají potenciál ovlivnit každodenní chod společnosti, znemožnit cestování a obchod, zastavit průmyslovou výrobu či vyvolat politickou nestabilitu.      Profesně jsem se zabýval především tím, že jsem se snažil spojovat různorodé informace a vytvářet z nich souvislé linky ukazující do budoucnosti. Například už v roce 2014 jsem upozorňoval na to, že je jen otázkou času, kdy se virus zika objeví na americkém kontinentě. A roku 2015 jsem před pochybujícím odborným publikem v Národní lékařské akademii (National Academy of Medicine) předpověděl, že MERS se brzy objeví v některém velkém městě mimo Blízký východ. (Pouhých několik měsíců poté se skutečně objevil v jihokorejském Soulu.)      Netvrdím, že mám nějaké jedinečné schopnosti. Předvídání problémů a potenciálních hrozeb by v oboru veřejného zdraví mělo být standardní praxí. CIDRAP (Center for Infectious Disease Research and Policy, Centrum pro výzkum infekčních nemocí a politiku) na Minnesotské univerzitě, jež nyní vedu, jsem založil s tím, že bez politiky nemá výzkum kam směřovat. Dá se to říct i tak, že většinou jdeme od jedné krize ke druhé, nikdy je nepředjímáme a nikdy nakonec nedoděláme to, co bychom dodělat měli.      Mají-li být věda a politika účinné, musejí se prolínat. Pokud tedy v této knize budeme mluvit o realizovaném či potřebném vědeckém pokroku v prevenci nemocí, budeme zároveň i uvažovat, jak s tímto pokrokem naložit.      Chceme nabídnout čtenářům nové paradigma pro přemýšlení o nebezpečí, které bude ve 21. století hrozit, pokud vypukne infekční onemocnění. Budeme se zabývat širokou paletou nakažlivých nemocí, ale soustředíme se na identifikaci a zkoumání těch, které mají potenciál rozvrátit sociální, politický, hospodářský, emoční a existenční blahobyt velkých regionů, nebo dokonce celé planety. Úmrtnosti a smrtnosti jistě patří v našich úvahách první místo, avšak ne místo jediné. V dnešní době by několik potvrzených případů neštovic kdekoli na světě vyvolalo daleko větší paniku, než kolik jí vyvolá mnoho tisíc úmrtí na malárii jen v samotné Africe. ¨      Ne vždy totiž racionálně rozlišujeme mezi tím, co by nás mohlo zabít, a tím, co by nám mohlo ublížit, co by nás mohlo vyděsit či co by nám prostě jen mohlo být nepříjemné. V důsledku toho se ne vždy racionálně rozhodujeme, jak využívat naše zdroje, na co se zaměřit v politice a – upřímně řečeno – čeho se bát. Ve chvíli, kdy píšeme tato slova, má velká část západního světa značné obavy z šíření viru zika, jenž je spojován s mikrocefalií, s dalšími vrozenými vadami a s Guillainovým-Barréovým syndromem. Avšak v posledních několika letech virus horečky dengue, kterou šíří tentýž druh komára, v tomtéž regionu zabil daleko víc lidí, a veřejnost to skoro ani nezaznamenala. Proč? Zřejmě proto, že málokterá situace je tak drastická a strašlivá, jako když se dítě narodí s malou hlavou a má před sebou nejistý život s postižením. To je nejhorší noční můra všech rodičů.      V této knize se stále budeme vracet ke dvěma metaforám nemoci. Jednou je zločin a druhou je válka. Obě jsou výstižné, protože v boji proti infekčním onemocněním nám tak či onak na mysl přicházejí obě tyto hrůzy. Při zkoumání a diagnóze vypuknuvších nákaz si počínáme jako detektivové. Reagovat na tyto nákazy musíme jako vojenští stratégové. Tak jako nikdy nedokážeme eliminovat zločin a válku, nedokážeme eliminovat ani nemoci. A stejně jako se angažujeme v trvalé válce proti zločinu, bojujeme neustále proti nemocem.      V prvních šesti kapitolách představíme příběhy, případy a pozadí, které nám poskytnou kontext pro zbývající část knihy. Poté budeme hovořit o podle nás nejnaléhavějších hrozbách a úkolech a také o praktických prostředcích, jak se s nimi vypořádat.   Americký epidemiolog Michael T. Osterholm, PhD, MPH, (1953) je ředitelem Centra pro výzkum a strategii v oblasti infekčních chorob na Minnesotské univerzitě. Dvacet čtyři let působil v různých funkcích na minnesotském ministerstvu zdravotnictví, posledních patnáct let jako státní epidemiolog, několik let jako zvláštní poradce amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb v otázkách veřejného zdraví a bioterorismu.  Vedl četná vyšetřování případů nákazy mezinárodního významu včetně onemocnění vyvolaných potravinami, syndromu toxického šoku, žloutenky typu B a HIV. Byl mezinárodním lídrem v kritice ohledně naší připravenosti na chřipkovou pandemii. Je autorem stovek odborných článků a knižního bestselleru Living Terrors: What America Needs to Know to Survive the Coming Bioterrorist Catastrophe (2001). Za svou práci obdržel řadu vyznamenání i vědeckých ocenění. Nově zvolený prezident USA Joe Biden jmenoval doktora Michaela Osterholma do svého poradního výboru Transition COVID-19. Americký spisovatel, scenárista a producent dokumentárních filmů Mark Olshaker (1951) začal kariéru v prestižních denících The Wall Street Journal, The Washington Times a The New York Times. S bývalým agentem FBI Johnem E. Douglasem spolupracoval při psaní bestsellerů o forenzní psychologii, jejich dílo se stalo předlohou slavného televizního seriálu Mindhunter: Lovci myšlenek (2017–2019). Olshaker byl konzultantem ministerstva spravedlnosti USA pro oběti trestných činů a působil též jako konzultant Národní lékařské knihovny. Vedle své práce v oblasti trestního práva a veřejného zdraví psal a produkoval dokumentární filmy z různorodých oblastí včetně historie, architektury, vědy, medicíny a dramatu. Je držitelem ceny Emmy za dokument Římské město (1994).   Z anglického originálu Deadliest Enemy. Our War Against Killer Germs, vydaného nakladatelstvím Little, Brown and Company v New Yorku roku 2020, přeložil Robert Novotný, 384 stran, vydalo nakladatelství PROSTOR roku 2020. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-12-08 19:54:38

Vídeňské milování: Teror v sedmi obrazech. Obraz sedmý: Psychologie udržitelného násilí jako předpoklad ekologie nenávisti

Ekologie nenávisti aplikovaná vídeňským muslimem 2. listopadu ve Vídni pomocí samopalu vyrůstá z úsporné (tedy ekologičtější) formy zabíjení pomocí individuálního teroru. Tedy bez velkých dopadů na přírodní prostředí. Navazuje nepřímo na trvale udržitelnou nelegální migraci a s tím spojený udržitelný rozvoj infiltrace a rozšiřování nenávistné formy islámu do EU. Migrační invaze ukazuje míru udržitelné neschopnosti EU: V roce  2008 vniklo do EU přes 200 tisíc nelegálních migrantů a jejich počet postupně vzrůstal na 400 tisíc v roce 2013. V roce 2014 invazi podniklo již 600 tisíc osob, v 2015 to bylo 1,3 milionu, v roce 2016 přes 1,2 milionu. Polovičatá opatření zemí EU jenom zmenšila invazní tlak v roce 2017 na 700 tisíc, v roce 2018 na zhruba 600 tisíc, 2019 na nejméně 650 tisíc. Plus navíc nejméně 10 procent těch, kteří vstoupili do EU potají a jsou ztraceni mimo systém. Mezi migranty jsou islamističtí aktivisté, teroristé a zločinci, zvyšující riziko budoucích teroristických útoků v EU. Varování zaznělo například na přelomu února a března 2016 v branném výboru amerického Senátu, kde vrchní velitel sil NATO v Evropě generál Philip Breedlove řekl: „Zločinci, teroristé a vracející se cizí žoldnéři jsou zřetelnou součástí každodenní uprchlické vlny do Evropy.” Islámský stát se podle generála v rámci migrační vlny „šíří jako rakovina” a volí evropskou cestu s ohledem na minimální odpor. Ohrožuje tak bezpečnost evropských národů i USA. Místo Islámského státu je rozumnější používat termín islámské/islamistické skupiny. Jednotlivé skupiny hlásící se k Islámskému státu ve skutečnosti jsou podporovány a směrovány novými sponzory, když ústřední velitelská a logistická struktura Islámského státu byla rozbita. Noví sponzoři mohou být pro západní tajné služby zastření skrze prostředníky, a jsou za nimi především islámští aktéři z oblasti Perského zálivu a z Turecka. Málo se hovoří o tom, že „zločinci, teroristé a vracející se cizí žoldnéři“, jak je nazývá generál Philip Breedlove, nepředstavují hlavní problém. Lze je označit za magory, kteří jsou pro islamistické organizace přínosné paradoxním způsobem: Bezpečnostní složky se na teroristické útočníky (útočící mnohdy jenom nožem) zaměří, a mezitím tzv. „paralelní rozvědky“ a političtí aktivisté (druhá linie islámské politické ofenzívy) nejsou v hledáčku tajných služeb. Mohou klidněji provádět postupnou nenápadnou (nenásilnou) islamistickou propagandu a vydírání osob (rodin) z jejich etnické/náboženské skupiny, kteří se vzpírají islamistické aktivistické agendě v okruhu svého bydliště. Ve hře je pět procent tvůrců společenské nestability V každém společenství lidí zhrubapět procent patří mezi osoby jednající bez ohledu na obecně přijímané a právně kodifikované sociálně-psychologické normy. Rekrutují se z nich lidé, kterým říkáme dobrodruzi, rebelové, lidé z kriminální scény, ale i bezohlední manažéři a politici. Do této skupiny patří i teroristé. Cizinci, kteří se do EU přistěhovali z islámských zemí, a žijí zde již v 2. a 3. generaci, mají mezi sebou zhruba pět procent osob ochotných k teroristickému útoku. Teoreticky se může v EU jednat asi o půl milionu osob. Důležité je, že mezi chutí k teroristickému útoku a jeho uskutečněním zeje velká motivační propast. I mezi pěti procenty radikálně zaměřených osob je nakonec motivováno, nebo psychicky momentálně vykolejeno, k teroristické akci jenom minimum radikálů, kolem tří až pěti procent z onoho půl milionu motivovaných. Znamená to nejméně 20 tisíc potenciálních nejradikálnějších osob ochotných zabíjet v rámci EU. Lze to označit za konzervativní odhad. Průběžně se objevují různé kusé odhady: „Za bezprostřední bezpečnostní problém považujeme asi dva tisíce bojovníků Islámského státu, kteří vlastní schengenské pasy. Jeden z nich s francouzským pasem už například v květnu zaútočil na židovské muzeum v Bruselu, kde zastřelil čtyři lidi,“ uvedl v roce 2014 tehdejší český velvyslanec v NATO Jiří Šedivý. Ale tato čísla jsou jenom hrubě orientační, protože již v roce 2005 odborníci poukazovali ještě na znepokojující fakta: „V roce 2003 se v Německu nacházelo přibližně 30 950 islámských extrémistů a přibližně 3 000 z nich byly ochotny uchýlit se k násilí,“ píše se v článku Strategie boje proti mezinárodnímu islámskému terorismu. (Vojenské rozhledy č. 3/2005) Koncem roku 2015 sociolog a generál v záloze Antonín Rašek upozornil: „Bezpečnostní experti uvádějí, že mezi muslimskou komunitou je zhruba pět procent radikálů, které komunita nedokáže příliš ovlivnit. A politické elity nenacházejí cesty, jak k tomu ostatní muslimy přimět.“ Zdůraznil, že nejde jenom o potenciální vrahy ve službách islamistů. Důležité je také muslimské zázemí teroristů. Zajímavé jsou i postřehy, proč se rozrůstá radikalismus: „U druhé a třetí generace děti pokojných a pracovitých imigrantů, kteří do Anglie přijeli před dvaceti až čtyřiceti lety a poctivě se zapojili do chodu země, se už dobrou dekádu tak trochu nudí, a proto se, částečně z naštvanosti, částečně z nedostatku jiného vyžití a částečně proto, že je to cool a sexy, přiklánějí k islámu.“ Obraz nebezpečí je známý, neschopnost politiků též Evropská hlásná trouba „EURACTIV Media Network pro Evropu“ vypotila následující bezobsažné prohlášení: „Několik klíčových vedoucích představitelů EU, včetně Francie a Německa, v úterý (10. listopadu) přislíbilo na minisummitu, že obnoví úsilí v boji proti islamistickému terorismu, a vyzvalo k reformě schengenského prostoru a opatření proti zahraničním bojovníkům. Po osobní schůzce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a rakouského kancléře Sebastiana Kurze v Paříži následovala videokonference s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, nizozemským premiérem Markem Ruttem, předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Rady EU Charlesem Michelem. Francie a Německo se snažily zpřísnit hranice EU a odvrátit to, co Macron nazval „hrozbou terorismu“ poté, co podezřelí islamističtí radikálové během měsíce zabili v Paříži, Nice a Vídni osm lidí…“ Jak je možné, že v tisku vycházejí již léta reálné popisy problémů a prognózy toho, co nás skutečně čeká, respektive je již v běhu, a politici tyto informace míjí, jako by neexistovaly? Podobná pozorování, varování a proroctví vycházela i před 2. světovou válkou, nejen v článcích, ale i v knihách. Proč jsou média, především tzv. nezávislá, poslem reálných špatných zpráv a prognóz bez odezvy? Přitom varovné informace jsou reálné. Zdroje těchto dat je možné rozdělit do pěti skupin: 1) propagandistická produkce politiků, ale i islamistických skupin, 2) veřejné výstupy státních institucí, 3) svědectví a publikační činnost členů islámských skupin a očitých účastníků, 4) zveřejněná komunikace členů islámských skupin, 5) uniklé utajované skutečnosti. Německo je opět nebezpečnou zemí Nejzřejmější je situace v Německu (SRN), ačkoliv nejvíce obětí terorismu je ve Francii. Německo opět ohrožuje Evropu, jako v třicátých letech 20 století. Tentokrát nejde o důsledek napětí ve společnosti v důsledku hospodářské krize, které využili v 30. letech 20. století nacisté. Dnes je problémem bezpečnostní hazard, snaha německých politiků naprosto vše podřídit jediné věci – exportu zboží ze SRN do světa. Bez výroby pro export by Německo živořilo. Vyváží 50 procent své produkce do zahraničí. Snaha o intenzivní rozvoj průmyslu vedla dlouhodobě k zaměstnávání velkého množství Turků a benevolentnímu přijímání dalších cizinců. Taktně se o důsledcích zmiňuje článek „Strategie boje proti mezinárodnímu islámskému terorismu“ (Vojenské rozhledy č.3/2005): „Ve Spolkové republice Německo byla vytvořena islámsko-teroristická síť s relativně bezpečnou strukturou. Z Německa byly řízeny přípravy k teroristickým útokům proti USA. Německo tak přestalo být jen místem odpočinku a ústupovým prostorem pro teroristy, ale stalo se také prostorem pro nábor a výcvik islámských bojovníků. Příčiny vysokého počtu islámských extrémistů v Německu, které přispěly k tomu, že se Německo stalo vyhledávaným útočištěm radikálních cizinců, jsou tyto: - dřívější liberální azylová politika, - chyby integrační politiky, - rozšiřující se agitace náboženských kazatelů. Německo je také jedním z cílových prostorů pro údery islámských extrémistů. Německé bezpečnostní orgány zmařily větší počet konkrétních příprav k úderům anebo úderům zabránily. Zmařené útoky teroristů zůstávají před veřejností utajeny a jsou oznamovány pouze mezinárodním odborníkům pro boj proti terorismu.“ Německo představuje problém i nadále, protože hrozí nebezpečí levicově-zeleného pro-migračního liberalismu skrytě nepřímo podporovaného průmyslovými korporacemi, které stále koketují s myšlenkou, že tím získají levné pracovní síly díky divokému příchodu migrantů. Nebezpečný naivismus využívaný islamisty ukazují například sociální demokraté (SPD). Po několika měsících handrkování se v únoru 2017 německá vládní koalice – křesťanských (CDU/CSU) a sociálních demokratů (SPD) dohodla na zákazu tzv. dětských manželství. Jenže, část SPD původně prosazovala, aby úřady proti dětským sňatkům nezasahovaly. To je jen krůček od tolerování práva šaría a dalších islamistických požadavků. Německo jako nejbližší soused České republiky představuje pro nás přímé nebezpečí. Z hlediska budoucnosti je vývoj v Německu nepředvídatelný. Migrační krize v roce 2015 to potvrdila. Připomeňme, že 6. prosince 2015 vydala ČTK zprávu, že německý vicekancléř Sigmar Gabriel vyzval Saúdskou Arábii, aby přestala podporovat náboženské radikály… „Musíme však dát Saúdům zároveň najevo, že skončila doba zavírání očí. Ze Saúdské Arábie jsou po celém světě financovány vahhábistické mešity. Z těchto komunit vychází řada nebezpečných islamistů,“ řekl Gabriel německému listu Bild am Sonntag. Neboť v květnu 2016 Německo oficiálně uvedlo, že eviduje nárůst nebezpečných islamistů v zemi. Tehdy Němci spočítali, že u nich je 497 islamistů s extrémistickými názory a 339 islamistů – sympatizantů s radikálním islámem a terorismem. Jak uváděla německá média, jednalo se zejména o poslední rok, během kterého do Německa přicestovali tito nebezpeční islamisté z Blízkého východu. Německý deník Die Welt citoval zprávu německého Spolkového kriminálního úřadu. Šéf Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) Hans-Georg Maassen koncem roku 2017 důrazně varoval před nebezpečím, jež znamenají islamistické ženy a děti, a to zejména ty, které se vracejí z bývalých bojových zón teroristických milicí Islámského státu (IS). V dubnu 2018 data Spolkového kriminálního úřadu (BKA) ukazovala, že v Německu se nachází zhruba 760 islamistů, které úřady považují za nebezpečné. Před pěti lety jich bylo asi 140. Z Německa odjelo 980 radikálů bojovat za Islámský stát. Islamistická scéna byla spočítána na celkem až 11 tisíc lidí, ale jenom minimum z nich bylo prý skutečně nebezpečných. V lednu 2020 německá policie zasahovala v Berlíně, Braniborsku, Durynsku a Severním Porýní-Vestfálsku proti čečenským islamistům. Důvodem je podezření z přípravy teroristického útoku, uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství v Berlíně. Razie 180 policistů se zaměřila na Čečence ve věku 23 až 28 let. Podle průzkumu z roku 2012 tehdy 72 procent německých Turků věřilo, že islám je jediná správná víra a 46 procent si přálo, aby jednoho dne bylo v Německu více muslimů než křesťanů. Turci jsou proto významnou pátou kolonou v Německu. Proto nepřekvapí, že turecký islamistický fašista a prezident Erdogan v březnu 2017 vyzval Turky žijící v Německu: „Zploďte ne tři, ale pět dětí, neboť vy jste budoucnost Evropy.“ {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-12-16 08:29:37

„Máš rád Turky? Máš rád ty pohanský psy?“

Známé sugestivní otázky Josefa Švejka v Haškově slavném románu jako by stály v základech postoje drtivé většiny z těch, kteří se u nás vyjadřují k současné kurdsko-turecké fázi občanské války v Sýrii. Švejk Turky rád neměl a s podobným despektem na ně pohlíží i většina diskutujících, politiky a novináře nevyjímaje. Ve hře jsou v našem případě atavismy dávného tureckého nebezpečí z dob počátků dunajské monarchie i západní propaganda posledních let kritizující politický vývoj v erdoganovském Turecku, které se stalo skutečnou hospodářskou i vojenskou velmocí, aniž si to většina z nás stihla uvědomit. To přes to, že Turecko je již řadu let velmi oblíbenou dovolenkovou destinací pro statisíce našich lidí. Avšak většina z těch, kteří tráví dny u moře na turecké riviéře, i menšina těch dobrodružnějších, kteří procestovali i odlehlejší končiny této nesmírně atraktivní země a získali větší zkušenost s místním životem, má o obecnějších souvislostech tamějšího dění značně zkreslené představy. Především paralely s naší středoevropskou zkušeností jsou velmi ošidné. Syrské klamy Potvrdilo se to již v případě Sýrie. Česká veřejnost pod dojmem své vlastní historické zkušenosti měla tendenci považovat odboj proti diktátorskému režimu prezidenta Asada za obdobu naší sametové revoluce a za chvályhodný odboj národa proti zkorumpovanému brutálnímu diktátorovi. Tento narativ byl také západním politickým a mediálním mainstreamem vytrvale šířen a mnozí u nás mu stále dodnes věří. Vývoj krize však tomu v reálu vůbec neodpovídal. Naopak, vše bylo jinak, a ukázalo se, že převažující západní výklad syrské krize byl vyloženě lživý. Diktátor překvapivě neodstoupil, měl se o koho opřít a dokázal dlouhá léta vytrvale vzdorovat snahám o násilné svržení. Dnes se zdá, že téměř plně zvítězil.  Rovněž se ukázalo, že ona údajná demokratická opozice, která prý chtěla nastolit v Sýrii demokracii západního typu, byla ve skutečnosti konglomerátem různých převážně islamistických sil, které byly masivně vyzbrojovány konzervativními monarchiemi Arabského poloostrova a Tureckem, a spíše než o demokracii a lidská práva jim šlo o vyřizování účtů sunnitské většiny s menšinovými náboženskými komunitami (alavity, křesťany, šíity, drúzy aj.), staletí žijícími na syrském území, o něž se opíral Asadův režim. Paradoxem je, že právě tyto minority, především křesťané, byly oním přirozeně prozápadním elementem v syrské společnosti a že Asadův režim byl sice v souladu s tradicemi regionu diktátorský a brutální, ale sekulární, vypočitatelný a nakloněný spolupráci se Západem.  Výsledkem geopolitického projektu tzv. arabského jara bylo zničení tradičních diktátorských, ale prozápadních režimů a zahájení experimentu Západu s islamisty. Nejvíce na to doplatily tradiční prozápadní síly. V Sýrii a v Iráku to prakticky znamenalo likvidaci po tisíciletí existujících křesťanských komunit jejich vyvražděním či vyhnáním do emigrace. Celá oblast je hospodářsky zničena, politicky rozvrácena a dlouhodobě destabilizována. Cíle však nikde dosaženo nebylo – Asad se udržel, a to proto, že nebyl pouhým diktátorem, ale hlavně také reprezentantem celé populace náboženských minorit, především alavitů, jimž v případě vítězství sunnitských islamistů hrozila fyzická likvidace.  Marné snahy Západu Na sektářském a etnickém rozdělení společnosti ztroskotaly i starší pokusy Američanů přebudovat podle západního vzoru Irák. Docílily pouze rozvratu. O Libyi není třeba hovořit. Proč se nedaří metodami východoevropského roku 1989 ani přímými intervencemi na Blízkém východě dosáhnout prozápadních změn?  {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Jednou z hlavních příčin je struktura společnosti většiny zemí na Blízkém východě. Ta vychází z tradice osmanské říše a islámských představ o uspořádání společnosti. Jejich základ bychom mohli nazvat moderním a na dnešním Západě velmi populárním pojmem – multikulturalismus. Společnost se podle islámské tradice dělí na paralelně existující náboženské komunity – v osmanské říši tzv. millety (které se v realitě často, ale ne vždy překrývají i s etnickým rozdělením), které žijí podle různých tradic, a dokonce v rozdílných právních systémech vedle sebe. Mají mít rozsáhlou autonomii a jsou chráněny státem. Dominantní a nadřazené postavení má mít muslimská (sunnitská) komunita, jíž náleží politická moc, která garantuje bezpečnost a samosprávu ostatním komunitám. Takto strukturovaná společnost získává charakter jakési mozaiky, v níž příslušníci různých komunit žijí promíšeně vedle sebe v úzké interakci, aniž by však docházelo k asimilaci a vytváření jednotného homogenního národa. Naopak, existující náboženské a z nich plynoucí kulturní rozdíly se neustále reprodukují. Explicitní náboženský nárok islámu na světskou vládu vylučuje skutečné zrovnoprávnění nemuslimských minorit a komplikuje sekulární vládnutí. Politické občanství v západním pojetí je v těchto poměrech nedosažitelné a demokratické procedury nefunkční. Lidé volí podle své příslušnosti ke komunitě, nikoliv jako občané homogenního celku. Proto volby v zemích s podobnou společenskou strukturou nemohou přinést kýžené výsledky – vyhrává nejpočetnější minorita. Irák a Afghánistán jsou příkladem slepé uličky, do níž se pokusy o implantování demokratických západních vzorů v muslimském světě setkávají. Pro další příklady nemusíme chodit daleko – západní Balkán, po pět století součást osmanské říše, je dalším tragickým případem. Moderní evropský nacionalismus naroubovaný na tradiční mozaikovitou společenskou strukturu původně muslimské země vytváří neobyčejně třaskavou směs, z níž nalézt východisko bez násilí a etnických čistek je nesmírně obtížné. Tyto zkušenosti musejí být nám všem mementem s hrátkami s multikulturalismem v Evropě a záměrným vytvářením rozdílných kulturních enkláv na teritoriu evropských národních států. Osmanská říše není dobrý vzor k následování. Turecká cesta To si uvědomoval již otec moderního Turecka Mustafa Kemal Atatürk, který se rozhodl radikálně potlačit muslimskou tradici a nahradit ji tureckým nacionalismem orientovaným na Západ. Etnické čistky a výměny obyvatel zbavily Turecko největších obtížně asimilovaných křesťanských minorit – řecké a arménské, ty další byly tvrdě asimilovány. Přesto je východ země obydlen milióny Kurdů, z nichž mnozí poturčování vzdorují či se mu aktivně brání.  Atatürkův politický projekt byl a zůstal vysoce elitářský – masy venkovského obyvatelstva žily postaru. Jeho garantem byla armáda, která v zemi fakticky vládla celé XX. století a která tvrdou rukou neváhala násilně zasáhnout, kdykoliv se generálům zdálo, že se turecká politika odklání od původního sekulárního kurzu. Současně tvrdě potlačovala jakékoliv pokusy Kurdů vzepřít se útlaku.  Recep Tayyip Erdogan se stal politickým fenoménem tím, že se mu podařilo na základě islamismu najít klíč k obyčejným obyvatelům země a propojit tuto tradici s programem modernizace země a zpočátku se zdálo i s principy parlamentní demokracie. Nahrazení tvrdého tureckého nacionalismu důrazem na islámskou tradici mu umožnilo nalézt i kompromis s Kurdy a získat si jejich podporu. Zdálo se, že je na světě úspěšný model modernizace společnosti vycházející z místních islámských tradic, a tudíž hodný napodobení a následování i v dalších státech regionu. Erdoganovi se postupně podařilo zlomit nadměrnou moc armády, hlavní překážku obrazu Turecka jako demokratického státu. Země zažila obrovský hospodářský rozmach a zařadila se mezi dvacet největších světových ekonomik. Jeho úspěch obzvlášť vynikne ve srovnání s tradičním rivalem Řeckem, které se ve stejné době bez ohledu na členství v EU a stovky miliard eur z evropských dotací propadlo na samé dno bezprecedentní hospodářské katastrofy.  Erdoganovo Turecko se jako zářný úspěšný vzor stalo i patronem tzv. arabského jara. Podporovalo nástup nových islamistických režimů, které v arabských zemích vzešly ze svobodných voleb po svržení starých prozápadních diktatur.  Dramatické změny v arabském regionu však dostaly Turecko do blízkosti velmi nebezpečných soukolí. Různé síly ve světové politice spojovaly s restrukturalizací Blízkého východu prostřednictvím tzv. arabského jara různé ambice. Začala hra o přeformátování celého Blízkého východu, jak vznikl po první světové válce. Jde v ní o budoucnost Izraele, ropných monarchií Arabského poloostrova, vývoj v Íránu, návrat Ruska na světovou scénu a koneckonců i směřování projektu Evropské unie. Turecko je právě na křižovatce všech těchto vlivů.  Hledání nového formátu Ambiciózní Erdogan se snažil využít své počáteční silné pozice a začít hrát velmocenskou politiku v osmanské tradici. Rychle však poznal, že rozvratný příklad arabského jara ohrožuje i jeho samotného. Konfrontován s prvními pokusy o barevnou revoluci v roce 2013 (demonstrace na istanbulském náměstí Taksim) zjistil, že hlavní hrozba pro jeho režim přichází od velmi rozvětveného náboženského hnutí Hizmet jeho bývalého spojence muslimského teologa Fethulláha Gülena, od 90. let žijícího v USA. Tvrdé represe gülenistů vyústily v posilování autoritářských tendencí Erdogana, které zesílily po neúspěšném vojenském převratu v červenci 2016, po němž u prezidenta začalo vzrůstat podezření, že za pokusem o jeho svržení byly západní velmoci, které o přeformátování Blízkého východu usilují. Tento pocit získává svou logiku při pohledu na spoušť, kterou na Blízkém východě zanechala v posledních dvaceti letech politika Západu. Západními intervencemi a podporou tzv. arabského jara byl region totálně politicky a ekonomicky rozvrácen. Výsledkem jsou milióny migrantů, s nimiž západní levice spojuje zásadní přeměnu evropských národních států ve „společenství různých“, jak se kdysi o budoucnosti Německa explicitně vyjádřil bývalý německý prezident Gauck.  Erdogan se do projektu transferu migrantů do Evropy v roce 2015 aktivně zapojil a turecké orgány pod hlavičkou tzv. pašeráků úspěšně směrovaly proudy migrantů od syrských hranic na egejské pobřeží, do Řecka a dále do Evropy. Poté se nechal za miliardy eur přesvědčit kancléřkou Merkelovou, která by již další statisíce orientálních migrantů na německém území politicky neustála, aby se ochrany evropských hranic ujal místo pokryteckých evropských politiků sám.  Dnes Erdogan balancuje na tomto vroucím kotli zájmů a tlaků, které oslabují pozici jeho země i jeho osobně. Ve snaze udržet moc a zabránit rozvratu se stává stále autoritářštějším a přivlastnil si i kartu tureckého nacionalismu. Ta mu odcizuje Kurdy, kteří dříve byli jeho oporou. Rozpad Sýrie a Iráku, který hrozí, přitom vytváří riziko kurdské iredenty a dezintegrace východu Turecka. A zde bychom se měli zastavit a skutečně se pokusit zamyslet, co při uskutečnění takového scénáře ohrožuje nás samotné. Hrozby na dohled Z celého tragického vývoje posledních let na Blízkém východě vystupují do popředí dvě zásadní hrozby, které se dosud nenaplnily. Těmi jsou destabilizace dvou klíčových zemí regionu – Egypta a Turecka. Obyvatelstvo obou z nich se blíží 100 miliónům, v případě Egypta již snad byla tato hranice překročena. Egypt se již dostal za vlády Muslimského bratrstva na samotnou hranici propasti, za níž se rýsovaly obrysy občanské války, ekonomické katastrofy a exodu miliónů. Kam jinam než do Evropy. Obnovení tvrdé diktatury generála Sísího toto nebezpečí na čas eliminovalo. Turecko je druhé na řadě. Kurdský problém může být rozbuškou, která přivede zemi k rozvratu a následování neblahého příkladu jeho jižních sousedů. Blízký východ není regionem, v němž by se dala bezbolestně aplikovat práva národů na sebeurčení, měnit hranice a hledat racionální politické kompromisy. Vytvoření kurdského státu by mělo fatální destabilizující vliv nejen na Turecko a Sýrii, ale i na Írán a Irák. Kdo se po balkánských a syrských zkušenostech domnívá, že by vše mohlo proběhnout v míru a pokoji dohodou podle česko-slovenského vzoru, vůbec nic netuší. Proto bychom se na tureckou snahu eliminovat vojenskými akcemi kurdské nebezpečí na hranicích neměli dívat Švejkovou optikou, ani sledovat události pohledem nezaujatých sportovních fanoušků fandících slabšímu nebo se unášet detaily z bojiště a osobními sympatiemi. Bohužel vývoj na tureckých hranicích se nás samotných týká více, než si myslíme. Podaří-li se Turecko destabilizovat, skutečná cena pro Evropu a pro nás bude nesmírná. {/mprestriction}  Autor je výkonný ředitel Institutu Václava Klause a arabista.

Čas načtení: 2025-04-03 12:42:00

Celosvětový problém i výzva, která ovlivní naši budoucnost. Kyberbezpečnost

Praha 3. dubna 2025 (PROTEXT) - Kyberbezpečnost nepochybně patří mezi klíčová témata současnosti. To potvrzuje i nadcházející světová výstava Expo 2025, kde bude kybernetická bezpečnost jedním z témat, která budou v Ósace nepochybně rezonovat. Kyberprostor, jehož význam v každodenním životě neustále roste, je stále častěji cílem nejrůznějších útoků a hrozeb.Podle odborníků z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) je kyberbezpečnost v Česku, stejně jako na celém světě, někdy stále ještě podceňována, a to nejen mezi širokou veřejností. "V době, kdy se naše společnost stále více spoléhá na informační a komunikační systémy, se rizika spojená s kybernetickými hrozbami neustále zvyšují. Kyberprostor útočníkům poskytuje větší anonymitu a možnost zasáhnout širší okruh obětí. To znamená, že nebezpečí není jen teoretické, ale stává se skutečnou hrozbou pro každého z nás,“ říká Lukáš Kintr, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.Česko patří v kyberprostoru mezi nejvíce napadané státy EvropyV posledních letech Česko zasáhlo množství kybernetických útoků, mezi nimiž dominovaly DDoS útoky prováděné proruskou hacktivistickou skupinou NoName057(16). Tato skupina pravidelně cíleně napadala české instituce, zejména v reakci na dění kolem Ukrajiny. "Česko patřilo mezi státy Evropy, jež byly tímto aktérem nejzasaženější,“ dodává Kintr.K tomu, aby Česko zvýšilo svou kybernetickou odolnost, je nezbytné jednak investovat do technologií, jednak zvyšovat povědomí o kybernetických hrozbách mezi občany. Na podporu vzdělávání a osvěty nabízí NÚKIB v letošním roce bezplatné e-learningové kurzy kybernetické bezpečnosti pro různé cílové skupiny – od široké veřejnosti až po specialisty v dané oblasti. "Bohužel, jedním z hlavních problémů je nedostatek odborníků. Na globální úrovni se jedná o výzvu, kterou řeší jak Česko, tak i jeho mezinárodní partneři. Kyberbezpečnost se netýká jen ochrany dat, ale i zajištění národní bezpečnosti,“ upozorňuje Kintr.Soukromý sektor pod palbou hackerůVedle útoků na státní instituce se hackeři logicky zaměřují i na soukromý sektor, kde je možnost zisku finančních prostředků, především formou vydírání a výpalného, vyšší. Podle Michaely Stonové, bezpečnostní ředitelky ze společnosti OKsystem, jež navrhuje IT řešení státu i komerčním společnostem na míru, musejí firmy, které mají více než desítky zaměstnanců, vydávat na ochranu před kyberútoky minimálně jednotky milionů korun ročně."Nejedná se přitom pouze o jednorázovou investici na nákup technologie, ale o dlouhodobý proces zasahující celou firmu. Nejlepší obranou je prevence, to znamená mít dobře technicky zabezpečené systémy, nacvičené krizové scénáře a edukované zaměstnance. Navíc ani ta nejvyspělejší technologie nefunguje sama bez potřeby lidského zásahu. A odborníků v této oblasti je na trhu práce stále nedostatek,“ potvrzuje slova Lukáše Kintra Michaela Stonová.Radovan Slaný, obchodní ředitel ve společnosti AXENTA, která působí jako systémový integrátor v oblasti komplexních bezpečnostních řešení a služeb, uvádí, že hackeři při útocích na soukromý sektor nejčastěji využívají ransomware útoky, kdy zašifrují data společnosti a požadují výkupné za jejich dešifrování. Dalším typem útoku je takzvaný phishing, tedy podvodné e-maily nebo zprávy, které se snaží získat citlivé informace od zaměstnanců, a také DDoS útoky, při nichž se útočníci snaží přetížit weby velkým množstvím požadavků, dokud nedojde k výpadku služby."Bohužel, v roce 2024 se počet kybernetických útoků v Česku dramaticky zvýšil, meziročně zhruba o třetinu. Navíc do budoucna očekáváme, že útoky budou čím dál komplikovanější a budou zahrnovat pokročilé techniky, jako je deepfake nebo phishingové zprávy generované AI,“ vysvětluje Slaný a doplňuje informaci o tom, že kyberzločinci loni ve srovnání s předchozím rokem násobně zvýšili svoji aktivitu, což vedlo k přesnějším a personalizovanějším útokům.Expo 2025 a kyberbezpečnost: Nové výzvy v digitálním světěNadcházející Expo 2025 se ponese ve znamení technologických a vědeckých inovací, přičemž jedním z diskutovaných témat bude právě kyberbezpečnost. "Kybernetická bezpečnost představuje základ pro rozvoj všech moderních technologií, i proto je jedním z témat české účasti na EXPO. Vystavujeme-li se novým technologickým výzvám, musíme zajistit, aby naše systémy byly dostatečně chráněny. Bez bezpečného kyberprostoru nemůžeme očekávat rozvoj dalších odvětví, jako je umělá inteligence, kvantová technologie nebo internet věcí,“ uvádí generální komisař české účasti na Expo2025 Ondřej Soška."Bez silného partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, které bude zahrnovat investice do výzkumu a vývoje, nebude možné na hrozby spojené s kybernetickým prostředím efektivně reagovat. Na Expo 2025 budeme společně s experty hledat cesty, jak zajistit bezpečné digitální prostředí pro budoucí generace. Navíc máme stále prostor pro zájemce z řad českých firem, které se kyberbezpečnosti věnují, aby se stali našimi partnery a podpořili tak toto důležité téma,“ vyzývá Soška.Odborná konference zaměřující se na kyberbezpečnost a ochranu dat se v Českém národním pavilonu uskuteční 22. a 23. dubna 2025Budoucnost kyberbezpečnosti: klíčový je proaktivní přístupV nadcházejících letech bude nutné se intenzivněji soustředit na proaktivní přístup k ochraně kyberprostoru. Jak ukazují příklady z posledních let, kybernetické útoky se stále častěji zaměřují na citlivé sektory, jako je energetika, zdravotnictví a infrastruktura. Evropská unie se snaží reagovat na tuto situaci prostřednictvím směrnic, jako je NIS2, která má zajistit minimální úroveň kybernetické bezpečnosti v členských státech."Pokud chce být Česko připraveno na výzvy budoucnosti, je klíčové pokračovat v budování silné kybernetické infrastruktury a zajištění bezpečnosti v digitálním prostoru, který je neoddělitelnou součástí našeho každodenního života,“ uzavírá Kintr.Kontakt pro média:Jana KohoutováŘeditelka komunikace & mluvčíjana.kohoutova@expo2025czechia.comZdroj: KGKČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2020-05-16 10:13:14

Co bude potom? Komentátoři tří významných médií k uspořádání světových záležitostí

V záplavě informací o pandemii koronaviru se občas objeví i zajímavé úvahy na téma, co bude potom. A samotná pandemie v nich hraje možná téměř vedlejší roli. Autoři francouzského deníku Le Figaro, amerického časopisu National Interest a ruské vládní agentury RIA Novosti představují určitý výběr názorů, které nejde odmítnout mávnutím ruky.   Pandemie znamená úpadek Západu a začátek „století Asie“! Sébastien Faletti, Le Figaro Pandemie koronaviru odhalila neefektivnost tzv. rozvinutých zemí ve srovnání s rozvojovou Asií, která okamžitě dostala šíření pod kontrolu. Asijské století skutečně začalo v roce 2020, je si jistý Sébastien Faletti. Očekávalo se, že to bude u úpatí šanghajských mrakodrapů nebo v singapurském přístavu, ale začalo „v ponurých nemocnicích Wu-chanu, průmyslového „čínského Detroitu“, který je ztracený v srdci rýžových polí Říše středu“. „Dlouho očekávaný a neúprosný vzestup asijsko-tichomořské oblasti a jeho nevyhnutelný důsledek – odpovídající úpadek Západu – se dočkaly svého 11. září, které otřese myslí.“ O skutečnosti, že „XXI. století bude stoletím Asie“, se v posledních letech hodně mluvilo a příliš se tomu nevěřilo. Celkově se chápe, že asijské země se samozřejmě „probudily“, poháněné zběsilou touhou vyrovnat ekonomiku v oblasti vyspělých technologií, ale západní mocnosti zůstaly v čele díky své myšlence na sociální stát, tvořivost a převahu demokratického modelu. Západ se uvelebil v této sebedůvěře a shovívavě sledoval tyto „asijské mravence“, pracovní den i noc a budování dálnic budoucnosti a utopických měst. Poté, co virus dorazil do evropských pečovatelských domů a vesnic, byl však politický systém těchto zemí rozsahem této vlny přetížen a dezorientován stejným způsobem jako jejich systém zdravotní péče, poznamenává autor. Úmrtnost na pandemii, kterou zatím nelze plně posoudit, se stala nemilosrdným ukazatelem účinnosti zdravotních systémů po celém světě a přesunula takzvané rozvinuté země do nejnižší kategorie. Oběťmi Covid-19 bylo již 17 tisíc Francouzů proti 229 lidem v padesátimilionové Koreji nebo šesti lidí na Tchaj-wanu. „Asijští draci“, poučeni zkušenostmi se SARS v roce 2003, okamžitě přijali opatření na ochranu své populace, vedeni realistickými nápady. Dokonce i v komunistické Číně, jejíž oficiální statistika 3 300 úmrtí je jistě podceňována, radikální karanténní opatření velmi pomohla omezit šíření viru v provincii Chu-pej, čímž ušetřila velká města jako Šanghaj nebo Peking. Virus nezachrání západní demokracie, které rády poučovaly zbytek světa, pyšnily se zjevnou převahou svého politického modelu, ale ztratily prostor pro ekonomický manévr, konstatuje pozorovatel. Rozvíjející se Asie, mistr hospodářského růstu, nám předkládá úžasnou lekci politické efektivity. Východoasijské státy, které se často zdály být zastánci tvrdého státního kapitalismu na Západě, postavily zdraví svých občanů do popředí, zatímco mnoho evropských vůdců odkládalo omezující opatření až do samého konce kvůli slepotě nebo strachu ze zpomalení hospodářské činnosti. Tento test prokázal na Západě hluboké nepochopení významu globalizace, která byla zahájena před čtyřmi desetiletími a jejíž hlavní arénou byl asijsko-tichomořský region, poukazuje autor. Zatímco stratégové z New Yorku, Londýna nebo Paříže věřili, že rozšiřují rozsáhlou říši kapitalismu a demokracie přesunem svých továren a prodejem svých produktů do Asie, asijská hlavní města použila tento proces k oživení svých zemí, přezbrojení svých států a obohacení své vlastní střední třídy. „V Pekingu, Soulu nebo Singapuru se růst stal pákou, aby se vrátily do popředí světové historie a odstranily ponížení koloniální éry,“ uvedl pozorovatel. Skutečnost, že šíření pandemie začalo z „celosvětové továrny“, vypadá jako poslední brutální rána historii. Západ ucítil nápor lží diktátorského režimu, kterému „slepě předal klíče ke své průmyslové budoucnosti,“ píše Faletti. Je příliš pozdě klást vinu na Čínu za všechny hříchy, když Západ sám pohřbil své základní hodnoty, jako jsou svoboda a demokracie, aby snížil náklady, konstatuje pozorovatel. Přesto evropské země a Amerika stále mají na skladě mnoho aktiv, aby mohly konkurovat Asii v tomto novém postzápadním světě. Jsou to demokratické hodnoty a tvořivost, vzdělávací systémy a kultura, která inspiruje celý svět. Za tímto účelem však musí mít strategickou vizi, která sladí zájem o hospodářský růst s myšlenkami na veřejné blaho a poskytne občanům nové perspektivy. Tolik Faletti. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Moskva – Washington – Peking – nová „Velká trojka“? Petr Akopov, Ria Novosti Myšlenka, že uspořádání světa po koronakrizi bude v mnohém řídit Čína, USA a Rusko, zaznívá v poslední době od různých pozorovatelů (například South China Morning Post), a to nikoli zcela bezdůvodně – o tom, že vše neodvratně vede k vytvoření této „Velké trojky“ se mluvilo už dlouho před začátkem pandemie.  K USA je třeba bezpochyby přidat Evropskou unii – avšak nikoli obvyklým způsobem jako mladšího partnera jednotného Západu, ale jako potenciálně zcela samostatnou mocnost. Problém této moci je ovšem v tom, že prožívá krizi vlastní totožnosti. Chápe, že její budoucnost nespočívá v podřízení se nebo spojení s Amerikou, ale ještě nemá odhodlání a schopnost hrát sama za sebe. Evropě se nedostává celkového pohledu na své postavení a svou roli v budoucnosti – o tom neustále mluví Emmanuel Macron. Nicméně krize vyvolaná koronavirem neuspíší návrat její subjektivity, spíše naopak – načas oslabí pocit jednoty.  Proto v krátkodobém výhledu, nejbližší dva tři roky, budou mít rozhodující vliv na změnu uspořádání světa právě tři aktivní zápasníci super těžké váhy.  Ekonomická slabost Ruska, ve srovnání s Čínou a USA, jej nepřipravuje o statut účastníka „Velké trojky“, protože je kompenzována aktivní geopolitickou hrou na všech frontách, historickými zkušenostmi a reputací.  Na jaře roku 2014 to bylo právě Rusko, které zahájilo novou etapu světové historie tím, že odpovědělo na provokaci na Ukrajině Krymem. USA na to reagovaly pokusem zablokovat a izolovat naši zemi od celého světa. Pokus skončil nezdarem – všem ukázal, že celý americký svět se vešel do Severoatlantické aliance, tj. NATO. Rusko se jednoduše neroztáhlo na východ a jih, ale stalo se pro celý svět symbolem pochodu proti severoatlantickému uspořádání světa. Takovou autoritu nelze koupit za žádné peníze, přičemž ta, společně s umnou geopolitickou hrou Kremlu, kompenzuje nedostatečnou ekonomickou váhu Ruska na pozadí Číny a USA.  Jakým způsobem bude ale „Velká trojka“ ovlivňovat nové světové uspořádání? USA – upadající supervelmoc, Čína – nabírající sílu, ale jaké místo má Rusko? Rusko není jen závažím na vahách, které je vychyluje na tu či onu stranu. Rusko je spíše rozehrávač stanovující pravidla, který má dostatečnou autoritu k vytváření pravidel nových. Společně s Čínou jsme pro mírnou formu přechodu z postamerického světa k multipolárnímu – s několika centry moci, mezi nimiž rovnováha a soupeření vytvoří rysy nového celkového světového uspořádání. Nikoli věčného, ale mnohem stabilnějšího, než je to současné rozpadající se. V tomto smyslu jsme s Čínou pravými spojenci.  Spojené státy vztahy uvnitř trojúhelníku Rusko – USA – ČLR posledního půlstoletí chápaly podle závětí Kissingera jako úsilí o to, aby vztahy Washingtonu s Moskvou a Pekingem jednotlivě byly lepší než mezi Ruskem a Čínou. Tento model ale už dlouho nefungoval a od počátku vlády Si Ťin-pchinga, tj. od roku 2012, se stal absolutně nemyslitelným.  Spojené státy ale nadále věřily ve svou velkolepou budoucnost, dokonce i poté, co v roce 2014 neuposlechly Kissingerových rad vyhnout se nebezpečí pokusů izolovat Rusko, které by jej popostrčily k Číně. Ve skutečnosti se Rusko s Čínou sblížily už před Krymem a v tomto strategickém směřování by pokračovaly i bez něj. Konflikt Západu a Ruska tyto procesy pouze zvýraznil a uspíšil. Avšak Washington se nepřestával utěšovat iluzemi, že se nic neděje. Mezi Ruskem a Čínou jsou tak hluboké a neodstranitelné rozpory, že jejich spojení nemůže být stabilní, beztak to skončí konfliktem nebo ochlazením, takže z této strany světovému vedoucímu postavení USA nic nehrozí.  V tomto stavu Spojené státy vstoupily do roku 2016, kdy se pro Severoatlantickou alianci nečekaně dostal k moci Donald Trump. Ten spustil obchodní válku s Čínou a zatoužil se sblížit s Ruskem – tj. jako by se choval přesně podle Kissingerova schématu. Ve skutečnosti ale Trump vůbec neztělesňoval ty Spojené státy, které do té doby hrály podle pravidel „Velké trojky“. Toto byla nová, antiglobalistická Amerika. Její zájem spočíval v tom, aby její státní ekonomika zesílila, a nikoli v tom, aby za každou cenu (včetně degradace vlastní země) podporovala světovou hegemonii nadnárodních severoatlantických elit. Takže došlo k unikátní situaci, kdy se v rámci trojúhelníku sešli tři nepřátelé stávajícího světového uspořádání. Samozřejmě, že vzájemná domluva mezi Trumpem, Putinem a Si není jednoduchá. Nikdo neruší geopolitické, obchodně-finanční a další rozpory mezi velmocemi. Nicméně, jsou to rozpory právě mezi národními státy (říšemi, státy – civilizacemi), tj. těmi, které existují v jednom systému souřadnic a nikoli mezi globalistickým plánem unifikace a světové hegemonie (s podporou USA) a zeměmi, které si chrání své právo na existenci vlastního civilizačního modelu a které přiznávají stejné právo druhým.  Trojice Trump – Putin – Si se nezačala formovat před koronavirem ze zcela pochopitelných příčin a už vůbec ne kvůli obchodní válce s Čínou. Byla přesně v duchu trumpovského izolacionismu a její aktivní fáze v podstatě skončila dosažením částečné dohody doslova těsně před počátkem globální pandemie. Samozřejmě že politika nátlaku na Čínu z mnoha stran, ke které se pravidelně Trump uchyloval a ke které jej obzvlášť aktivně podněcovala globalistická část jeho okolí, překážela i příležitosti vést velký strategický dialog mezi Čínou a USA. Kromě toho Trumpovi jednoduše znemožnili dokonce samotnou možnost být v kontaktu s Putinem. Nicméně, po volbách na podzim tohoto roku Trump dostane – pokud je vyhraje – velkou svobodu, včetně jednání v rámci „Velké trojky“.  Za první krok k jejímu vytvoření lze považovat iniciativu Vladimira Putina zorganizovat summit jaderných velmocí, stálých členů Rady bezpečnosti OSN, se kterou vystoupil v lednu letošního roku v Jeruzalémě. „Velká pětka“ by v podstatě byla „Velkou trojkou“, doplněná o Evropu pomocí tváře prezidenta Macrona, protože anglosaská jednota (tím spíš geopolitická) USA a Británie na pozadí Brexitu se stala ještě výraznější. Putinovu myšlenku všichni odsouhlasili a summit byl předběžně naplánován na září do New Yorku, kde v té době bude probíhat zasedání Valného shromáždění OSN. Koronavirus uzavřel celý svět do karantény. Na podzim pandemie opadne a Putin se Si Ťin-pchingem, stejně jako Macron s Johnsonem, budou moci přiletět do New Yorku. Jestli ovšem Spojené státy nepodlehnou protičínské hysterii, kterou se už snaží roztáčet jak blízcí, tak i vědomě proatlantičtí politici. Například senátor Lindsey Graham se nechal slyšet, že Čína je zodpovědná za smrt Američanů kvůli nákaze koronavirem a za nezaměstnanost, a proto musí USA Čínu tvrdě potrestat a „přinutit ji změnit své chování“: „Chci začít sepisovat část našeho dluhu Číně, protože oni za to musí zaplatit nám, nikoli my jim!“ Je pochopitelné, že pokud by něco podobného vyšlo z Trumpových úst, o žádném summitu v září by už nemohlo být ani řeči. Si Ťin-pching by schůzku s ním jednoduše zrušil. Ale Trump v takovém duchu mluvit nebude, protože Amerika potřebuje schůzku na nejvyšší úrovni mnohem víc než Čína, a globální krize vyvolaná koronavirem posilňuje Trumpovu opozici vůči globalistům, kteří se snaží zachovat svou politiku „americké hegemonie“ (na úkor USA). Rusko ji také potřebuje – čím dříve se začneme domlouvat na postkoronavirovém uspořádání světa, tím lépe pro všechny.  Zatím v nás „Velká trojka“ vyvolává asociace hlavně Stalina, Roosevelta a Churchilla. Avšak velmi brzy může získat nový význam, samozřejmě až poté, co bude Trump v říjnu opětovně zvolen prezidentem. Pak budeme v roce 2021 svědky prvního dějství zrození nového světa.   Deset bodů, proč už nepotřebujeme NATO Sharon Tennison, David Speedie, Krishen Mehta, National Interest Koronavirová pandemie, která pustoší svět, upozorňuje na dlouhodobou krizi veřejného zdraví – spolu s bezútěšnou perspektivou dlouhodobé hospodářské krize, která může zničit sociální strukturu napříč národy. Světoví vůdci musí přehodnotit výdaje na zdroje založené na skutečných a současných hrozbách pro národní bezpečnost – aby znovu zvážili, jak je lze řešit. Je třeba zpochybnit pokračující závazek vůči NATO, jehož globální ambice jsou do velké míry poháněny a financovány Spojenými státy. V roce 1949 první generální tajemník NATO popsal misi NATO jako „udržet Rusko venku, Američany uvnitř a Němce dole“. O sedmdesát let později se bezpečnostní prostředí úplně změnilo. Sovětský svaz a Varšavská smlouva už nejsou. Berlínská zeď padla a Německo nemá po svých sousedech žádné územní ambice. Přesto je Amerika stále v Evropě s aliancí NATO s dvaceti devíti zeměmi. To vyvolává zásadní otázku: Zda NATO dnes zvyšuje globální bezpečnost, nebo ji ve skutečnosti snižuje. Jsme přesvědčeni, že existuje deset hlavních důvodů, proč NATO již není potřeba: 1. NATO bylo vytvořeno v roce 1949 ze tří hlavních důvodů uvedených výše. Tyto důvody již nejsou platné. Bezpečnostní prostředí v Evropě je dnes úplně jiné než před sedmdesáti lety. Ruský prezident Vladimir Putin ve skutečnosti navrhl nové kontinentální bezpečnostní opatření „z Dublinu do Vladivostoku“, které Západ odmítl. Pokud by bylo přijato, zahrnulo by to Rusko do kooperativní bezpečnostní architektury, která by byla pro globální společenství bezpečnější. 2. Někteří tvrdí, že hrozba dnešního Ruska je důvodem, proč musí Amerika zůstat v Evropě. Ale zvažte toto: Ekonomika EU byla před Brexitem 18,8 bilionu dolarů a po Brexitu 16,6 bilionu dolarů. Ve srovnání je dnes ruská ekonomika jen 1,6 bilionu dolarů. Věříme, že s ekonomikou EU více než desetkrát vyšší než ruské hospodářství si Evropa nemůže dovolit vlastní obranu proti Rusku? Je důležité poznamenat, že Spojené království jistě zůstane v Alianci pro obranu EU a bude s největší pravděpodobností i nadále přispívat k této obraně. 3. Studená válka byla jedním z extrémních globálních rizik – se dvěma supervelmocenskými protivníky, z nichž každý byl vyzbrojen třiceti tisíci a více jadernými hlavicemi. Současné prostředí představuje ještě větší nebezpečí – extrémní nestabilitu vyplývající z nestátních aktérů, jako jsou teroristické skupiny, získávání zbraní hromadného ničení. Rusko a šéfové NATO jsou jediní schopni čelit těmto hrozbám – pokud jednají ve shodě. 4. Jenom jednou se stalo, že se člen NATO dovolával článku 5 (klauzule „útok na jednoho je útok na všechny“). Byly to Spojené státy po teroristickém útoku 11. září 2001. Skutečným nepřítelem nebyl jiný národ, ale společná hrozba terorismu. Rusko tento důvod spolupráce důsledně rozvíjelo – Rusko skutečně zajistilo neocenitelnou logistickou podporu a základní podporu afghánské angažovanosti po 11. září. Koronavirus dramatizoval další závažné znepokojení: Obavy teroristů, kteří vlastní a používají biologické zbraně. To nelze podceňovat v klimatu, ve kterém nyní žijeme. 5. Když má Rusko na své hranici potenciálního nepřítele, stejně jako v případě vojenských cvičení NATO do roku 2020, bude donuceno k tomu, aby se změnilo v autokracii a oslabí demokracie. Když se občané cítí ohroženi, chtějí stát vůdcovského typu, který je silný a poskytuje jim ochranu. 6. Vojenské akce NATO v Srbsku za prezidenta Clintona a v Libyi za prezidenta Baracka Obamy a téměř dvacetiletá válka v Afghánistánu – nejdelší v naší historii – byly v podstatě vedeny USA. Neexistuje zde žádný „faktor Ruska“, ale tyto konflikty se používají k argumentaci raison d´etre hlavně ke konfrontaci s Ruskem. 7. Spolu se změnou klimatu je největší existenční hrozbou jaderný holokaust – tento Damoklovův meč stále visí nad námi všemi. Vzhledem k tomu, že NATO má základny ve dvaceti devíti zemích, mnoho podél ruských hranic, některé v dělostřelecké oblasti Petrohradu, riskujeme jadernou válku, která by mohla zničit lidstvo. Riziko náhodného nebo „falešného poplachu“ bylo zdokumentováno několikrát během studené války a je nyní ještě hroznější vzhledem k rychlosti Mach 5 dnešních raket. 8. Dokud budou Spojené státy utrácet téměř 70 procent svého rozpočtu na armádu, bude vždy potřeba nepřátel, ať už skutečných, nebo vymyšlených. Američané mají právo se ptát, proč jsou takové přemrštěné „výdaje“ nezbytné a komu to skutečně prospívá? Výdaje NATO přicházejí na úkor jiných národních priorit. Objevujeme to uprostřed koronakrize, když jsou systémy zdravotní péče na západě žalostně podfinancované a dezorganizované. Snížení nákladů a zbytečných výdajů NATO vytvoří americké veřejnosti prostor pro další národní priority. 9. Použili jsme NATO k jednání jednostranně, bez kongresového nebo mezinárodního právního souhlasu. Americký konflikt s Ruskem je v zásadě politický, ne vojenský. To volá po kreativní diplomacii. Pravda je, že Amerika potřebuje silnější diplomacii v mezinárodních vztazích, ne tupý vojenský nástroj NATO. 10. A konečně, exotické válečné hry v ruském sousedství – spojené s anulací smluv o kontrole zbrojení – představují rostoucí hrozbu, která může zničit každého, zejména pokud je mezinárodní pozornost zaměřena na nepolapitelnějšího „nepřítele“. Koronavirus se přidal na seznam globálních hrozeb, které vyžadují spolupráci spíše než konfrontaci ještě naléhavěji než dříve. Nevyhnutelně budou existovat další globální výzvy, kterým budou země v průběhu času čelit společně. NATO, nyní sedmdesátileté, však není nástrojem k jejich řešení. Je čas přejít od konfrontace a vytvořit globální bezpečnostní přístup, který řeší hrozby dneška i zítřka. Autoři článku: Sharon Tennison je předsedou Centra pro občanské iniciativy. David Speedie je zakladatelem a bývalým ředitelem programu pro globální angažovanost USA v Carnegieho radě pro etiku v mezinárodních záležitostech. Krishen Mehta je seniorem v oboru globální spravedlnosti na Yale University.  (rp, prvnizpravy.cz, nationalinterest) {/mprestriction} 

Čas načtení: 2021-12-10 00:35:03

Energie je civilizace II. aneb „Zázračné zbraně neexistují”

Stalo se, že na můj článek o energii a civilizaci sepsal velmi dlouhou odpověď pan Artur Linhart na svém blogu a poslal mi odkaz na ni. Načež jsem se ocitl v takzvaném dilematu. Vzhledem k tomu, kolik si s tím dal práce, by mi přišlo neuctivé nereagovat, ale na druhou stranu by se z případné „odpovědi na odpověď“ mohla stát nekonečná série odpovědí a protiodpovědí, která by čtenáře brzy přestala bavit. Potkají-li se takhle dva psavci, můžou se do sebe zaklesnout na dva měsíce. Proto jsem usoudil, že napíšu odpověď jen jednu, a to raději takzvaně volnou, která nepostupuje “od řádku k řádce” a nerozebírá předešlý text. Její výhodou totiž je, že se lépe čte. Dosti bylo úvodu a jdeme na to! Protijaderné státy by měly připustit, že se mohou mýlit Bod první: zázračné zbraně neexistují. Jestliže pan Linhart ve svém titulku říká, že „jádro nebude řešením klimatické krize”, tak v podstatě jen řekl, že nejde o zázračnou zbraň. To je ale téměř univerzálně pravdivé tvrzení: zázračné zbraně víceméně nejsou. V historii moderní mírové techniky už vůbec ne. Osobně by mi úplně stačilo, kdyby se protijaderné státy jako Německo či Rakousko nesnažily aktivně sabotovat financování jaderné technologie coby jedné z možností výroby energie v EU a připustily si, že se třeba můžou v tom svém odporu a strachu také mýlit. Ona jim tedy ta sabotáž na evropské úrovni stejně asi nevyjde, a to hlavně proto, že Francie je moc velká a svéhlavá na to, aby se nechala přinutit k opuštění jádra. Ale stejně mě ta neutuchající snaha štve. Může havárie v české jaderné elektrárně ovlivnit německé životní prostředí? Ano. Stejně tak ale můžou aktivity různých erdoganovců a příznivců Islámského státu v Německu nebo ve Švédsku ovlivnit bezpečnost České republiky, zvlášť když jsme v jednom schengenském prostoru – a Praha se přesto nesnaží Berlínu předepisovat jeho azylovou a migrační politiku, maximálně je ráda za to, že si udržela tu svoji. A to ani nechci pomýšlet na to, že by jednotlivé státy žalovaly na jiné státy kvůli tomu, že se liší jejich covidová opatření. Covid se přes hranice přenáší ještě snáze než radiace, proto se taky během pár měsíců roztahal po celé planetě. Stejně by ale bylo absurdní, kdybychom chtěli po našich sousedech Polácích, aby zavřeli své vánoční trhy, protože my jsme to (bohužel) udělali. Proč lokální zdroje energie nestačí Bod druhý: různorodost systému. Sám bych určitě nechtěl, aby všechny zdroje elektrické energie v zemi patřily jednomu podniku – monopolistů máme už tak dost. Lokální zdroje, o kterých pan Linhart mluví, můžou dávat smysl v určitém rozsahu a v konkrétních místech. Například ty solární panely nad parkovišti mohou udržet auta pod sebou chladnější (zastíněním) a ještě dodávat proud pro klimatizaci kancelářských budov kolem, protože když je vedro vyžadující klimatizaci, obvykle také svítí slunce. Proč ne. Ale zase na druhou stranu se nedá přehlédnout, že existuje „ekonomika masové výroby“, kdy vyrobit deset milionů párů bot nebo deset GWh energie v jedné fabrice znamená, že každá ta jednotlivá bota či kilowatthodina budou v průměru o dost levnější. To je důvod, proč se dnes většina zboží vyrábí ve velkém. Fajnšmekři si mohou zajít k řemeslnému ševci, ale bude je to stát něco navíc. Někdy i dost peněz navíc. Dá se to řešit speciálními sociálními dávkami, ale ty zase budou stát peníze jinde. V konečném důsledku se skutečnost, že výroba energie zdražila, nebo že její cena v průběhu roku razantně kolísá, musí někde nějak projevit. Kvůli nehodám letadel jsme se také nevrátili k chůzi Bod třetí: přílišná fixace na minulost. V jiných kontextech se to považuje za zpátečnické, tady z nějakého důvodu nikoliv. Fukušima, Černobyl. Fukušima, Černobyl. Fukušima, Černobyl. Fukušima, Černobyl. (Protijaderné hnutí je přitom o dost starší než obě tyto události, například v Rakousku proběhlo kritické hlasování už roku 1978, sedm a půl roku před Černobylem.) Ano, my ostatní jsme o nich taky slyšeli, věřte tomu. Jenom z této historie vyvozujeme jiné závěry. Například ten, že kvůli nehodám prvních letadel a raket jsme se taky nevrátili ku chození pěšky, i když při nich zahynulo dost lidí, a to někdy i náhodných obyvatel dole na zemi, kteří o hrozícím nebezpečí nevěděli a nepodstoupili je, na rozdíl od posádky a cestujících, dobrovolně. Stane-li se havárie, můžeme se buď smrtelně zděsit navěky, nebo ji můžeme prozkoumat, vzít si ponaučení a přizpůsobit tomu budoucí projekty. (Jeden z důvodů, proč jsou současné jaderné elektrárny tak drahé, je právě snaha o jejich maximální bezpečnost.) Myslím si, že minulost by měla lidem sloužit jako zdroj moudrosti, ne jako rituální strašák. Dnes máme navíc tu výhodu, že díky velmi výkonné počítačové technice je možné různé chybové stavy simulovat už ve fázi návrhu. Není to dokonalé – pokud požadujete dokonalost, tu na tomto světě neseženete, sorry – ale přece jen je o hodně lepší, způsobíte-li nějaký ten výbuch na obrazovce počítače než v realitě. To je něco, co jaderní inženýři 2. půlky 20. století k dispozici neměli, rozhodně ne v takové podobě, jako to mají jejich následovníci dnes. Na kvalitu a bezpečnost současných a budoucích designů to má samozřejmě významný kladný vliv. Přesto se ale pořád setkávám s mentalitou, kdy se automaticky předpokládá, že i ty nové reaktory budou bezpečnostně stejně slabé jako starý Černobyl. Tak třeba rakouští politici rádi používají líbezné slovo „Schrottreaktor” (šrotový reaktor) pro každý zdroj, který vzniká v jejich okolí, hlavně v těch hloupých slovanských zemích. To prostě není realita dneška, dnes je extrémní snaha mít veškeré nově vznikající reaktory co nejbezpečnější, „failsafe”, aby výsledkem nestandardního stavu bylo, že se ten reaktor odstaví a vypne. A zase: nic není stoprocentní, ale standardy jaderné bezpečnosti se od pozdního Sovětského svazu hodně posunuly. I v tom Rusku samotném si dávají podstatně větší pozor než dřív. Nepodřizujme celoevropskou politiku německým a rakouským předsudkům Bod čtvrtý a poslední: nutnost konkurence. Nejen, že by si nejaderné zdroje měly konkurovat s jadernými, ale i různé jaderné zdroje mezi sebou. Jenom tak je šance na to, že nám ta elektřina do budoucna zlevní. Udělám-li si malý myšlenkový experiment a řeknu si, že budu chvíli argumentovat proti jádru, vychází mi jako nejsilnější argument ne strach z havárie, ale současný kartelový charakter trhu. Velké firmy jako Areva nebo Rosatom jsou těsně propojené se svými vládami, jsou zvyklé chtít za každou novou elektrárnu miliardy eur a nemají vůbec žádnou motivaci hledat nějaké efektivnější varianty. Proč taky, že, však ona to Paříž (Moskva, Helsinky, Bratislava…) zaplatí. Tak vznikají clusterfucky typu finské elektrárny Olkiluoto 3, které osobně považuji za nejsilnější argument proti jaderné energetice – předražené, zpožděné, zhoršující všeobecný dojem z celého odvětví. Toto není úplně unikátní situace. V té byla například kosmonautika až do chvíle, než američtí prezidenti počínaje Bushem mladším (ale opravdu všichni; Bush Jr., Obama, Trump i Biden) vpustili do odvětví menší soukromé firmy. Samozřejmě se to těm velkým dinosaurům typu Boeingu nelíbilo, ale dnes z toho Amerika těží. Má k dispozici daleko levnější nosič (Falcon 9), než byly raketoplány, který má přitom velmi dobrou bezpečnostní historii. Jeho poslední varianta zvaná Block 5 (z roku 2018), má za sebou už 74 letů a nezřítila se ještě nikdy. Potřebujeme jaderný ekvivalent Falconu 9. Nevím přesně, jak na to, ale kdyby se na takové projekty utratilo pět procent částky, kterou Němci věnují na stavbu větrníků, možná by výsledkem bylo pár použitelných návrhů. Nejsem si, pravda, jist, zda něčeho takového jsou ještě evropské země vůbec schopny, protože mladí vědci odsud disproporčně utíkají do USA. Ale ve srovnání s některými jinými věcmi, za které se na tomto kontinentě utrácí (heh, heh!), mi taková investice přijde aspoň minimálně nadějná. (Pro zajímavost: zadejte si „brain drain scientists USA Europe” do Googlu a zjistíte, že jev existoval už v 70. letech a už tehdy se mluvilo o tom, že se s tím musí něco dělat. Existuje dodnes a pořád se mluví o tom, že se s tím musí něco dělat.) Osobně si myslím, že je jen otázkou času, kdy někdo někde nějaký ten cenově výhodný a adekvátně spolehlivý reaktor skutečně vyvine. Pokud Evropa z tohoto závodu dobrovolně odstoupí, je dost možné, že další generace, na které už Fukušima a Černobyl nebudou tak emocionálně působit, si budou chtít taková zařízení koupit – a budou pak muset s prosíkem do ciziny, a třeba i s nutností učinit různé strategické politické kompromisy, do kterých se jim nebude chtít. Pak budeme muset dohánět velké zpoždění, stejně jako teď evropský výrobce raket Arianespace, který se v konstrukci znovupoužitelných raket nechal totálně předběhnout. Tomuto scénáři se dá předejít jen tak, že si ponecháme aspoň nějaká želízka v ohni. A to znamená co? Nepodřídit celoevropskou politiku německým a rakouským předsudkům. I kdyby tamní Zelení křičeli, dupali a vyhrožovali. Jak už jsem psal o pár odstavců výše – doma ať si dělají, co chtějí. Je to ta jejich snaha přenést diktáty na mezinárodní úroveň, která je k na… štvání.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2020-05-27 14:52:01

Zvláštní zpravodaj OSN: Julian Assange byl týrán a hrozí mu, že bude utýrán k smrti

Vykonstruované znásilnění a manipulované důkazy ve Švédsku, tlak z Velké Británie, aby se proces nezastavoval, podjatí soudci, vazba, psychologické týrání a výhled na brzké vydání do USA s očekáváním trestu vězení na 175 let za to, že odhalil válečné zločiny. Nils Melzer, zvláštní zpravodaj Organizace spojených národů, poprvé promluvil o výbušných poznatcích z jeho vyšetřování případu zakladatele WikiLeaks Juliana Assangeho.    Pane Melzere, proč se zabývá zvláštní zpravodaj OSN pro týrání Julianem Assangem? To se mne před nedávnem také ptalo ministerstvo zahraničí v Berlíně: Je to opravdu váš základní mandát? Je Assange obětí týrání?   Co jste odpověděl? Tento případ se dotýká mého mandátu ze tří pohledů. Za prvé: Tento muž zveřejnil důkazy o systematickém týrání. Místo těch, kteří týrali, je ale teď pronásledován on. Za druhé je on teď tak týrán, že sám vykazuje symptomy psychologického týrání. A za třetí má být vydán do státu, který lidi jako on drží v takových podmínkách vazby, které jsou organizací Amnesty International označovány za týrání. Julian Assange odhalil týrání, byl sám týrán a mohl by být vydán do USA, kde by mohl být utýrán k smrti. A to všechno by nemělo spadat do mé kompetence? Navíc je to případ, který má význam pro každého občana v demokratickém státě.   Co Assangeho čeká, bude-li vydán?  Nedostane se mu žádného právního řízení. Také proto nesmí být vydán. Assange přijde před porotu v Alexandrii ve státě Virginia, před proslulý „špionážní soud“, který projednává všechny případy národní bezpečnosti. To místo není náhodné, protože porotci musí být vybráni proporcionálně k lokálnímu obyvatelstvu a v Alexandrii 85 procent obyvatel pracuje v segmentu národní bezpečnosti – tedy CIA, NSA, ministerstvo obrany nebo ministerstvo zahraničních věcí. Když se před takovou porotou ocitneme s obžalobou za porušení národní bezpečnosti, je rozsudek od začátku jasný. Řízení vede vždy stejná soudkyně, za zavřenými dveřmi na základě tajných důkazů. V žádném takovém případu nebyl nikdo osvobozen. Většina obviněných proto přistoupí na dohodu, že se přinejmenším částečně přiznají k vině a dostanou za to mírnější trest.   Říkáte tedy, že Julian Assange nebude mít v USA žádný právní proces? Bezpochyby. Pokud se budou státní zaměstnanci USA držet rozkazů svých nadřízených, mohou se zúčastnit agresívních válek, dopouštět se válečných zločinů a týraní, mohou si být jisti, že nebudou stíháni. Kde je poučení z norimberských procesů? Pracoval jsem dlouho v konfliktních oblastech, abych věděl, že ve válkách se stávají chyby. Není to vždy kriminalita bez svědomí, mnohé se stane ve stresu, přetížení a panice. Jsem proto schopen pochopit, že vlády říkají: Řekneme pravdu, ale jako stát přejímáme odpovědnost za způsobené škody. A není-li individuální zavinění příliš závažné, nepadnou žádné drakonické tresty. Pokud je ale pravda potlačována a zločinci nejsou voláni k odpovědnosti, začíná to být extrémně nebezpečné. Ve třicátých letech minulého století vystoupily Německo a Japonsko ze Společnosti národů. Patnáct let poté ležel svět v troskách. Dnes USA vystoupily z Rady pro lidská práva OSN a ani masakr „vedlejších škod“, ani týrání CIA po 9/11, nebo agresívní válka proti Iráku nevedly k trestnímu vyšetřování. Tento příklad nyní následuje Velká Británie. V roce 2018 zveřejnil výbor pro zpravodajské služby a bezpečnost britského parlamentu dvě velké zprávy, které dokazovaly, že Velká Británie byla mnohem hlouběji zatažena do tajných operací CIA s týráním, než se dosud myslelo. Prvním úředním krokem vlády Borise Johnsona bylo, že tato vyšetřování anuloval. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Proč jste se tedy tímto případem nezabýval už dříve?  Představte si tmavý pokoj. Najednou se světlo soustředí na slona v této místnosti, na válečné zločince, na korupci. Vlády jsou na okamžik šokovány. Pak ale otočí kužel světla na obvinění ze znásilnění. Je to klasická manipulace s veřejným míněním. Slon je zase v temnotách, za kuželem světla. Místo něj je v centru Assange a my se bavíme o tom, jestli na ambasádě jezdí na skateboardu, anebo jestli správně krmí svoji kočku. Najednou všichni víme, že je to násilník, hacker, špión a narcista. A jeho odhalení nepořádků a válečných zločinů blednou v temnotě. To se stalo i mně, nehledě na moji profesní zkušenost, která mne měla nabádat k opatrnosti.    Můžeme začít od počátku? Jak jste se k tomu případu dostal? V prosinci 2018 mne jeho advokáti poprvé požádali o zásah. Nejdříve jsem odmítl. Byl jsem zavalen ostatními žádostmi a ten případ jsem ani neznal. V mém vnímání, které bylo ovlivněno médii, jsem i já měl předsudek, že Julian Assange je nějakým způsobem vinný a že mne chce manipulovat. V březnu 2019 za mnou přišli jeho advokáti podruhé s tím, že se potvrzují náznaky, že by Assange měl být brzy vypovězen z ekvádorského velvyslanectví. Poslali mi některé klíčové dokumenty a shrnutí jeho případu. A tehdy jsem si řekl, že jsem dlužen mojí profesní integritě se na to alespoň podívat.   A potom? Rychle mi bylo jasné, že tady něco nesedí. Že je tady rozpor, který mi moje celá právní zkušenost nedokáže vysvětlit: Proč je tento člověk devět let v trestně právním vyšetřování, aniž by došlo k obžalobě?   Je to tak výjimečné? Ještě nikdy jsem neviděl srovnatelný případ. Každý může proti každému vyvolat vyšetřování, pokud půjde na policii a toho druhého obviní. Švédské úřady ale vůbec nezajímala výpověď Assangeho. Cíleně ho nechávaly v nejistotě. Představte si, že budete devět a půl roku konfrontováni celým státním aparátem a médii s obviněními ze znásilnění, ale nemůžete se bránit, protože nikdy nedojde k obžalobě.   Říkáte, že švédské úřady nezajímala výpověď Assangeho. Média a úřady vykreslovaly ale opačný obraz: Julian Assange před švédskou justicí uprchl, aby se vyhnul zodpovědnosti. To jsem si nejprve myslel také, než jsem se pustil do rešerše. Je to přesně naopak. Assange se mnohokrát hlásil švédským úřadům, protože se chtěl k obviněním vyjádřit. Ale úřady to odmítaly.   Co to znamená, že úřady to odmítaly? Mohu začít od počátku? Mluvím plynně švédsky a mohl jsem proto číst originální dokumenty. A nevěřil jsem svým vlastním očím. Podle vyjádření postižené ženy se nejednalo o žádné znásilnění. A nejen to: Výpověď této ženy byla následně bez její účasti stockholmskou policí přepsána, aby se nějak podařilo vytvořit podezření ze znásilnění. Mám všechny ty dokumenty, maily, sms.   „Výpověď té ženy byla policií přepsána“, o čem to vlastně mluvíte? Dvacátého srpna 2010 přišla paní S.W. v doprovodu druhé ženy A.A. na policejní stanici ve Stockholmu. S.W. vypověděla, že měla s Julianem Assangem sex, se kterým souhlasila. Ale bez kondomu. Nyní se obává, zda se nemohla nakazit HIV, a chtěla by vědět, jestli může Assangeho zavázat k tomu, aby si nechal udělat test na HIV. Má velkou obavu. Policie zapíše její výpověď a okamžitě informuje státní zastupitelství. Ještě než je vůbec uzavřen její výslech, informují S.W., že bude Assange zadržen pro podezření ze znásilnění. S.W. je tím šokována a odmítá se dále zúčastnit výslechu. Ještě z policejní stanice posílá jedné přítelkyni sms, ve které píše, že nechce vůbec Assangeho obvinit, jenom chce, aby si nechal udělat test na HIV. Policie ho ale chce zjevně „chytit za ruku“.    Co to znamená? S.W. vůbec neobvinila Assangeho ze znásilnění. Odmítá dále pokračovat ve výslechu a odjíždí domů. Přesto se po dvou hodinách objeví v bulvárním švédském deníku Expressen titulek: Julian Assange podezřelý z dvojnásobného znásilnění.   Dvojitého znásilnění? Ano, ještě je tam ta druhá žena, A.A. Ta také nechtěla podat žádné obvinění, pouze doprovázela S.W. na policejní stanici. Ten den se jí nikdo na nic neptal. Později ale řekla, že ji Assange sexuálně obtěžoval. Pochopitelně nemohu říci, zda je to pravda, či nikoliv. Pouze pozoruji celý průběh: Jedna žena přijde na policejní stanici. Nechce podat žádné obvinění, chce jen od Assangeho test na HIV. Policie dostane nápad, že by to mohlo být znásilnění, a prohlásí to za oficiální delikt. Žena to odmítá podepsat, odchází domů a píše přítelkyni, že nechce, aby policie dostala Assangeho „do rukou“. A za dvě hodiny je to v novinách. Dnes už víme, že tisku to podstrčilo státní zastupitelství. A to bez toho, aby se Assangeho vůbec na něco zeptali. A ta druhá žena, která měla být podle titulku z 20. 8. také znásilněna, byla vyslechnuta teprve 21.8.   Co tato druhá žena později vypověděla?  Řekla, že Assangemu, který přijel do Švédska na konferenci, dala k dispozici svůj byt. Malý jednopokojový byt. Když byl Assange v bytě, vrátila se do bytu dříve, než bylo plánováno. Řekla, že to nebyl žádný problém, může s ní spát v jedné posteli. Té noci pak došlo k souhlasnému sexu. Řekla ale, že Assange během pohlavního styku záměrně porušil kondom. Pokud by to tak bylo, je to přirozeně sexuální delikt. Ta žena ale také říká, že si toho všimla až následně, že je kondom narušený. Je v tom ovšem rozpor, který musí být nezbytně vyjasněn: Pokud si toho nevšimnu, nemohu ani vědět, zda to partner udělal záměrně. Na kondomu, který byl přiložen jako důkaz, navíc nebyly zjištěny žádné stopy DNA Assangeho nebo A.A.   Odkud se ty dvě ženy znaly? Ve skutečnosti se neznaly. A.A., která Assangeho ubytovala a působila jako jeho tisková tajemnice, se seznámila s S.W. z toho důvodu, že nosila růžový kašmírový svetr. Zřejmě věděla od Assangeho, že se snaží o sexuální dobrodružství také s S.W. Jednoho večera dostala od jednoho známého sms: Assange bydlí u ní a on by se s ním rád spojil. A.A. mu odpověděla: Assange zřejmě spí s „kašmírovou dívkou“. Druhý den ráno telefonuje S.W. s A.A. a říká jí, že skutečně s Assangem spala a má teď strach, že se nakazila HIV. Její strach byl zřejmě skutečný, protože dokonce vyhledala kliniku, aby si nechala poradit. Na to jí A.A. navrhla: Pojďme na policii a donutíme Assangeho, aby si nechal udělat test na HIV. Obě ženy ovšem nejdou k nejbližší policejní stanici, ale k vzdálenější, kde pracuje přítelkyně A.A. jako policistka. Ta také vede výslech, zpočátku dokonce za přítomnosti její přítelkyně A.A., což není korektní. Až dosud je možné mluvit o nedostatečné profesionalitě. Zlomyslnost úřadů se ukázala později, když okamžitě rozšířily podezření ze znásilnění prostřednictvím bulvárního tisku. A to bez výslechu A.A. a v rozporu s výpovědí S.W. A také v rozporu s jasným zákazem švédských zákonů zveřejňovat jména pravděpodobných obětí a podezřelých ze sexuálních deliktů. Nadřízená státní zástupkyně je na tento případ upozorněna a po několika dnech vše uzavírá s tím, že výpovědi S.W. působí důvěryhodně, ale nezavdává to podezření z deliktu.   Ale pak se celá záležitost teprve opravdu rozjela. Proč?  Nadřízený policistky, která prováděla výslech, jí napíše, že má výpověď S.W. přepsat.   Co policistka přepsala? To nevíme. Ten první výslech byl v počítači přímo přepsán a už neexistuje. Víme jenom, že původní výpověď podle stanoviska hlavní státní zástupkyně neobsahovala žádné důkazy o deliktu. V revidovaném zápisu stojí, že došlo k několikanásobnému pohlavnímu styku. Souhlasně a s kondomem. Ale ráno se žena probudila s tím, že Assange se pokoušel do ní vniknout bez kondomu. Ptá se ho: Máš kondom? On říká: Ne. Ona říká: You better not have HIV, ale nechá ho pokračovat. Tato výpověď byla redigována bez účasti této ženy a nebyla jí také podepsána. Je to zmanipulovaný důkazní prostředek, ze kterého pak švédské orgány zkonstruovaly znásilnění.   Proč by to švédské úřady dělaly? Rozhodující je časový kontext. Koncem července zveřejnily WikiLeaks ve spolupráci s New York Times, Guardian a Der Spiegel tak zvaný „Afghan War Diary“. Je to jeden z největších informačních úniků americké armády. USA okamžitě požádaly svoje spojence, aby Assangeho zahrnuli žalobami. Neznáme celou korespondenci, ale Stratfor, což je bezpečnostní firma, která radí vládě USA, doporučila žalovat Assangeho příštích 25 let.    Proč se tehdy Assange nepřihlásil policii? Ale on to udělal, jak už jsem naznačil.   Rozveďte to, prosím. Assange se z tisku dozvěděl o obvinění ze znásilnění. Kontaktuje policii, aby k tomu zaujal stanovisko. Nehledě na publikovaný skandál, bude mu to umožněno až po devíti dnech, když už ale obvinění ze znásilnění S.W. je smeteno ze stolu. Řízení kvůli sexuálnímu obtěžování A.A. ale stále běží. 30. srpna 2010 přijde Assange na policejní stanici, aby vypovídal. Je vyslýchán policistou, který mezitím vydal pokyn přepsat výpověď S.W. Úvodem rozhovoru Assange řekne, že je připraven vypovídat. Nechce ale, aby se obsah rozhovoru opět objevil v tisku. To je jeho právo a je o tom ujištěn. Ale téhož večera je všechno opět v novinách. Pocházet to mohlo jedině od úřadů, protože u rozhovoru nebyl nikdo další přítomen. Zjevně se jednalo o to, aby bylo jeho jméno cíleně poškozeno.   Jak pak vůbec vznikla ta historie, že Assange chtěl před švédskou justicí utéci? Bylo to vykonstruováno, vůbec to neodpovídá skutečnostem. Pokud by chtěl zmizet, nepřišel by dobrovolně na policejní stanici. Na základě přepsané výpovědi S.W. bylo proti zastavení, které provedla státní zástupkyně, podáno odvolání a 2. 10. 2010 bylo stíhání kvůli znásilnění obnoveno. Oběma ženám byl na státní útraty přidělen právní zástupce Claes Borgström. Tento muž je partnerem v právní kanceláři bývalého ministra spravedlnosti Thomase Bodströma, pod jehož vedením švédská tajná policie zatýkala uprostřed Stockholmu osoby, které Spojené státy podezíraly, a předávala je bez jakéhokoliv procesu CIA, která je pak týrala. Tím se vyjasňuje transatlantické pozadí celé záležitosti. Poté, co bylo obnoveno obvinění ze znásilnění, vzkázal přes svého advokáta Assange několikrát, že chce k tomu zaujmout stanovisko. Příslušná státní zástupkyně to odmítla. Jednou se jí to nehodilo, jednou byl příslušný policista nemocný. Až zhruba po třech týdnech napsal advokát Assangeho, že musí už skutečně na konferenci do Berlína. A zda může Švédsko opustit. Státní zastupitelství písemně souhlasilo. Může Švédsko krátkodobě opustit.   A potom? V den, kdy Assange opustí Švédsko, kdy přitom není ještě vůbec jasné, zda krátkodobě, nebo dlouhodobě, je na něj vystavený zatykač. Ze Stockholmu letí do Berlína s SAS. Přitom z jeho podaných zavazadel zmizí jeho laptopy. Když přiletí do Berlína, žádá Lufthansa SAS o pátrání po zavazadle, ale ta odmítne jakoukoliv informaci.   Proč? To je právě ten problém. V tomto případě se neustále stávají věci, které vlastně nejsou možné, pokud nezměníte úhel pohledu. Assange potom pokračuje v cestě do Londýna, neutíká ale před justicí, nýbrž nabízí státnímu zastupitelství přes svého právníka několik možných dat k výslechu ve Švédsku – korespondence k tomu existuje. Pak se stane následující: Assange se dozví, že v USA bylo proti němu zahájeno tajné trestní řízení. Tehdy to nebylo USA potvrzeno, ale dnes víme, že to tak skutečně bylo. A od tohoto okamžiku říká jeho advokát: Assange je připraven vypovídat ve Švédsku, ale žádá diplomatické záruky, že ho Švédsko nevydá do USA.    Byl to vůbec realistický scénář? Absolutně. Několik let předtím, jak jsem už zmínil, předala švédská tajná policie dva ve Švédsku registrované žadatele o azyl bez jakéhokoliv řízení CIA. Už na letišti ve Stockholmu byli týráni, omámeni a pak dopraveni do Egypta, kde týrání pokračovalo. Nevíme, jestli to byly jediné případy. Ale známe právě tyhle, protože tito muži přežili. Později podali žalobu před komisí OSN pro lidská práva a vyhráli. Švédsko muselo každému z nich zaplatit půl miliónu dolarů odškodnění.    Jak reagovalo Švédsko na Assangeův požadavek? Advokáti říkají, že během těch sedmi let, kdy Assange žil na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, více než třicetkrát švédským úřadům nabízeli, že Assange přijede do Švédska, pokud mu zajistí, že nebude vydán do USA. Švédové to odmítli s tím, že přece neexistuje žádná žádost o jeho vydání do USA.   Jak hodnotíte tento jeho požadavek? Takové diplomatické záruky jsou v mezinárodní praxi běžnou záležitostí. Necháte se ujistit, že nebudete vydáni do země, kde hrozí nebezpečí těžkého poškození lidských práv, a to nezávisle na tom, zda už existuje požadavek na vydání z této země, či nikoliv. Je to politický, nikoliv právní proces. Uvedu příklad: Francie žádá Švýcarsko o vydání kazašského obchodníka, který žije ve Švýcarsku, ale je Francií i Kazachstánem hledaný pro daňové podvody. Švýcarsko nevidí ve Francii žádné nebezpečí týrání, ale v Kazachstánu ano. Proto Švýcarsko sdělí Francii: Vydáme vám tohoto muže, chceme ale diplomatické ujištění, že nebude následně vydán do Kazachstánu. Pak Francouzi neodpoví: Ale Kazachstán žádnou žádost o vydání nepodal, nýbrž samozřejmě poskytnou požadovanou záruku. Argumenty Švédů byly přitažené za vlasy. To je jedna věc. Ta druhá je, a to vám říkám se všemi mými zkušenostmi z pozadí kulis mezinárodní praxe: Pokud je vám takové diplomatické ujištění odmítnuto, tak jsou všechny pochyby o důvěře v danou zemi oprávněné. Proč by to nemohli Švédové garantovat? Z právního pohledu nemají přece USA se sexuálním řízením ve Švédsku vůbec nic společného.   Proč nechtěli Švédové dát ty garance? Je třeba se jen podívat, jak bylo toto řízení vedeno: Ve Švédsku nikdy nešlo o zájmy těchto dvou žen. Assange chtěl i poté, co nedostal ujištění o tom, že ho nevydají, nadále vypovídat. Říkal: Pokud nemůžete garantovat, že nebudu vydán, jsem vám k dispozici v Londýně nebo přes videolink.    Je ale normální nebo právně jednoduše možné, aby švédští úředníci k takovému výslechu cestovali do jiné země? To je další důkaz pro to, že Švédsku nikdy nešlo o hledání pravdy. Právě pro takové justiční případy existuje dohoda mezi Velkou Británií a Švédskem, která předpokládá, že pro výslech osob mohou cestovat švédští úředníci do Anglie a opačně. Anebo je možné výslech provést přes video. Mezi Švédskem a Anglií se to v tomto období uskutečnilo ve 44 jiných řízeních. Jen u Juliana Assangeho Švédsko trvalo na tom, že je zásadně důležité, aby se osobně dostavil.    Proč na tom trvali?  Pro to všechno – odmítnutí diplomatické garance, odmítnutí výslechu v Londýně, je pouze jedno vysvětlení: Chtěli ho dostat do rukou, aby ho mohli vydat do USA. Co se všechno ve Švédsku během několika málo týdnů koncentrovalo v rámci trestního předvyšetřování, je absolutně groteskní. Stát oběma ženám přidělil právního zástupce, který jim vysvětlil, že znásilnění je oficiální delikt, takže trestněprávní interpretace jejich zkušenosti je nyní záležitostí státu, nikoliv jejich. Když byl upozorněn na rozpor mezi výpověďmi žen a úřední verzí, odpověděl jejich právní zástupce, „že zkrátka nejsou žádné právničky“. Státní zastupitelství pět let Assangeho nevyslechlo k obviněním ze znásilnění, až se konečně jeho právníci dostali ke švédskému nejvyššímu soudu, aby si vynutili, že státní zastupitelství buď vznese obžalobu, nebo ji stáhne. Když Švédové Angličanům sdělili, že pravděpodobně budou muset řízení zastavit, odpověděli znepokojení Britové: „ Dont´you dare get cold feet!“   Jak prosím? Ano, Angličané, jmenovitě Crown Prosecution Service, chtěli Švédy nezbytně odradit od toho, aby řízení zastavili. Přitom by vlastně měli být Angličané rádi, že by nemuseli vydávat milióny daňových peněz na hlídání ekvádorského velvyslanectví, aby zabránili útěku Assangeho.   Proč byli Angličané zainteresováni na tom, aby Švédové řízení nezastavovali?  Musíme si přestat myslet, že zde skutečně šlo o to, vést šetření kvůli sexuálnímu deliktu. Co udělaly WikiLeaks, to ohrožovalo politické elity USA, Anglie, Francie a Ruska současně. WikiLeaks zveřejnily tajné státní informace. A to je ve světě, kde i v takzvaných zralých demokraciích utajování nabylo převahy, považováno za zásadní ohrožení. Assange zdůraznil, že státům dnes nejde o legitimní důvěrnost, nýbrž o potlačení důležitých informací ke korupci a zločinu. Vezměme si typický příklad, který zveřejnila Chelsea Manning, tzv. video o kolaterálních škodách. Je to video americké armády, které ukazuje, jak američtí vojáci zabijí v Bagdádu více lidí, mezi nimi dva spolupracovníky agentury Reuters. Jako dlouholetý právní poradce Mezinárodního červeného kříže vám mohu říci, že se jednalo nepochybně o válečný zločin.   Co by měl dělat právní stát v takovém případě?  Právní stát by měl proti Chelsea Mannig možná postupovat pro vyzrazení úředního tajemství, protože předala video Assangemu. Zcela určitě by ale nepronásledoval Assangeho, protože ten zveřejnil video ve veřejném zájmu, v zájmu klasického investigativního žurnalismu. Co by ale právní stát měl především učinit, to je vyšetřit a potrestat válečné zločince. Tito vojáci patří za mříže. Ale proti žádnému z nich nebylo zahájeno trestní řízení. Místo toho sedí muž, který informoval veřejnost, v Londýně ve vydávací vazbě a může v USA dostat 175 let vězení. To je míra trestu, která je zcela absurdní. Pro příklad: Hlavní váleční zločinci v jugoslávském tribunálu dostali tresty 45 let. 175 let vězení ve vazebních podmínkách, které jsou označovány zvláštním zpravodajem OSN a Amnesty International jako nelidské. Opravdu ohromující na tomto případu je bezprávný prostor, který se vyvinul – mocní mohou beztrestně jít přes mrtvoly a z žurnalismu je špionáž. Je zločinem říkat pravdu.   V dubnu 2019 anglická policie Juliana Assangeho odvlekla z ekvádorského velvyslanectví v Londýně. Jak hodnotíte tuto akci? V roce 2017 přišla v Ekvádoru k moci nová vláda. Tehdy napsal americký Kongres dopis: Potěšilo by nás, kdyby USA mohly kooperovat s Ekvádorem. Šlo samozřejmě o mnoho peněz. Ale je tam jedna překážka: Julian Assange. Jsou ochotni kooperovat, když Ekvádor předá Assangeho USA. Od tohoto okamžiku začíná na ekvádorském velvyslanectví tlak na Assangeho masivně stoupat. Je mu ztěžován život. Ale zůstává. Pak Ekvádor ruší jeho azyl a dává Anglii zelenou pro jeho zatčení. Protože mu dřívější ekvádorská vláda udělila ekvádorské občanství, je třeba mu odejmout pas, protože ústava Ekvádoru zakazuje vydávání vlastních občanů. To se všechno stane bez jakéhokoliv správního řízení přes noc a Assange nemá žádnou možnost k tomu zaujmout stanovisko, nebo použít právní prostředky. Britové ho zatknou a stejného dne je předveden před anglického soudce, který ho pro porušení podmínek kauce odsoudí.   Jak posuzujete rychlost toho odsouzení? Assange měl jen 15 minut času k přípravě se svým právníkem. Řízení samo trvalo také 15 minut. Assangeův právník položil na stůl tlustý svazek a podal okamžitě odvolání kvůli zaujatosti jedné přísedící soudkyně, protože její muž figuroval v 35 případech WikiLeaks. Soudce ale jeho námitky odmítl bez jakéhokoliv zkoumání. Assange řekl během jednání jedinou větu: Jsem nevinný. Soudce se k němu obrátil a řekl: Jste narcista, který myslí jen na svoje zájmy. Odsuzuji vás kvůli porušení podmínek kauce.    Pokud vám dobře rozumím: Julian Assange neměl od začátku žádnou šanci? Ano, tak to je. Neříkám, že Julian Assange je anděl. Anebo hrdina. Ale tím nemusí být. My přece mluvíme o lidských právech a ne o právech andělů nebo hrdinů. Assange je člověk a má právo se obhajovat. Má právo se bránit a být s ním lidsky zacházeno. Cokoliv je Assangemu předhazováno, má právo na férové řízení. A to mu bylo důsledně odmítáno, a to jak ve Švédsku, v USA, v Anglii i v Ekvádoru. Místo toho ho nechali sedm let smažit v jedné místnosti a pak ho vyrvali a během hodin a bez jakékoliv přípravy odsoudili kvůli přestupku o kauci, který spočíval v tom, že od jednoho ze států OSN dostal diplomatický azyl. Přesně tak, jak to předpokládá mezinárodní právo a jako toho využilo nesčíslné množství čínských, ruských a jiných disidentů na západních velvyslanectvích. Je zjevné, že se tu jedná o politický proces. Ostatně i v Anglii v podobných procesech o porušení kauce padají výjimečně tresty vazby, většinou jen pokuty. Assange naproti tomu dostal 50 týdnů vazby ve vězení s nejvyšší mírou ostrahy – zjevně nepřiměřený trest, který sledoval jediný cíl: Aby USA mohly v klidu připravit obvinění ze špionáže.    Podobné podmínky pro jednoduchý přestupek porušení kauce? Od kterého okamžiku se vazba stává týráním? Julian Assange byl cíleně psychologicky ze strany Švédska, Anglie, Ekvádoru a USA týrán. Nejprve zcela svévolným vedením procesu. Vedení řízení ze strany Švédska, s aktivní pomocí Anglie, bylo zaměřeno na to, aby se dostal pod tlak a zůstal uvězněn na velvyslanectví. Švédsku nešlo nikdy o to, dopátrat se pravdy a těm ženám pomoci, nýbrž dostat Assangeho do kouta. Jedná se o zneužití soudního řízení, které má dostat člověka do pozice, kdy se už nemůže bránit. Toto trvalé zneužití státní moci způsobilo u Assangeho enormní stavy stresu a strachu a zanechalo měřitelné kognitivní a neurologické škody. Navštívil jsem Assangeho v květnu 2019 v jeho cele v Londýně spolu se dvěma světově respektovanými lékaři, kteří jsou specializováni na forenzní a psychiatrické vyšetřování obětí týrání. Diagnóza obou lékařů byla jednoznačná: Julian Assange vykazuje typické symptomy psychologického týrání. Pokud nebude vzat co nejrychleji v ochranu, je třeba počítat s rychlým zhoršením jeho zdravotního stavu až k smrti.    Když už seděl půl roku v Anglii ve vydávací vazbě, zastavilo v tichosti Švédsko v listopadu 2019 najednou řízení proti Assangemu. Po devíti letech. Co se stalo? Skoro deset let švédský stát stavěl Assangeho cíleně na pranýř jako sexuálního zločince. Pak najednou zastaví řízení se stejným argumentem, jako to udělala státní zástupkyně v roce 2010 po pěti dnech: Výpověď ženy je sice důvěryhodná, ale nejsou k dispozici žádné důkazy o trestném činu. Je to neuvěřitelný skandál. Ale ta časová shoda není náhodná. 11.listopadu byl zveřejněn oficiální dopis, který jsem dva měsíce předtím předal švédské vládě. V tomto dopise jsem vyzval švédskou vládu, aby v 50 bodech vysvětlila, jak souvisí její vedení vyšetřování s lidskými právy. Jak je možné, že se tisk všechno dozvěděl, ačkoliv je to zakázáno? Jak je možné, že podezření bylo zveřejněno, ačkoliv se výslech ještě vůbec nekonal? Jak je možné, že tvrdíte, že šlo o znásilnění, ačkoliv postižená žena s tím nesouhlasí? V den zveřejnění jsem dostal ze Švédska strohou odpověď: Vláda nemá k tomuto případu žádné další připomínky.   Co ta odpověď znamená? Je to přiznání viny. {/mprestriction}  Z rozhovoru na webu republik.ch přeložil Miroslav Pavel.

Čas načtení: 2024-04-23 16:10:57

Silnice jsou kvůli nim prý nebezpečnější. Senátoři varují před autonomními vozidly a asistenty pro řidiče

Federální vláda nebere seriózně nebezpečí, které představují autonomní vozidla a asistenty pro podporu řidiče, upozornila dvojice prominentních amerických senátorů. Tyto systémy podle nich ohrožují provoz na veřejných komunikacích i přesto, že je měly učinit bezpečnějšími.  Dvojice amerických senátorů Richard Blumenthal a Ed Markey na to v dopise upozornila Americký Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA). Podle textu vládní agentura podceňuje nebezpečí autonomních vozidel. Také varovala před pokročilými asistenčními systémy pro řidiče (ADAS), jako je Autopilot ve vozech společnosti Elona Muska Tesla. Výrobci automobilů a technologičtí giganti tvrdí, že tyto technologie učiní vozovky bezpečnějšími. V posledních letech však došlo k desítkám různě

Čas načtení: 2025-01-19 15:17:00

Emergency modul Bakaláři software

Praha 19. ledna 2025 (PROTEXT) - Společnost Bakaláři software s.r.o., která provozuje nejpoužívanější školní informační systémy v České republice, uvádí na trh nový Emergency modul – nástroj, který může zásadně zlepšit bezpečnost a koordinaci škol v krizových situacích. Inspirací k jeho vzniku byla silná osobní zkušenost, která vedla k rozhodnutí vytvořit nástroj, jenž by mohl pomáhat v krizových situacích. Od 21. prosince 2023, kdy došlo na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy k ozbrojenému útoku, uplynul rok. V okamžiku útoku byla naše kolegyně Hanka Sobotková, která tehdy pracovala v sekretariátu děkanky, zabarikádovaná ve své kanceláři spolu s několika kolegy. „V budově panoval chaos. Nikdo nevěděl, co se přesně děje, kde se útočník nachází ani jaká je aktuální situace. Byli jsme odkázáni jen na vlastní úsudek a improvizaci,“ vzpomíná Hanka. Během dramatických chvil se Hance snažilo dovolat mnoho kolegů, členů rodiny i přátel. Jedním z nich byla i její blízká kamarádka Pavla. Hanka si nebyla jistá, jak reagovat, ale instinktivně se chovala správně a komunikovala minimálně. „Nevěděli jsme, kde přesně se útočník nachází, a měla jsem obavy, že by zvuky zvonění nebo hovoru mohly prozradit, že jsme ukryti v kanceláři,“ popisuje . Až po několika hodinách, kdy nebezpečí pominulo, mohla tak Pavle zavolat zpět. Tento zážitek Pavlu hluboce zasáhl a sdílela jej se svým manželem, Antonínem Blatným, generálním ředitelem Bakaláři software. „Když mi manželka vyprávěla, co Hanka prožila, uvědomil jsem si, jak nepředvídatelné a složité podobné situace mohou být. Přemýšlel jsem, co můžeme udělat, aby školy, které využívají naše systémy, měly k dispozici funkční nástroj, který by jim pomohl krizové situace lépe zvládnout. Došlo nám, jak doslova životně důležité je rozšířit mezi všechny, kterých se taková situace přímo dotýká, co nejrychleji informace o tom, co hrozí a jak se chovat. Jak například zabránit tomu, aby se do školy rozjel někdo další se snahou pomáhat. Jak zajistit, aby každý, kdo ve škole je, přesně věděl, co dělat a co ne. Ne každý si v takové situaci vzpomene na školení.“ říká Antonín Blatný. “Nemůžeme zabránit tomu, aby se taková tragédie někdy opakovala, ale něco udělat dokážeme, můžeme lidem v takové situaci pomoct udělat vše pro to, aby ochránili sebe i kolegy a studenty,” dodává. I na základě této zkušenosti se proto tým společnosti Bakaláři software pustil na jaře do vývoje Emergency modulu – nástroje, který by pomohl školám efektivně reagovat na mimořádné události. Inspiraci čerpali přímo z této situace a intenzivně pracovali několik měsíců. Výsledkem je modul, který umožňuje rychlou a spolehlivou komunikaci, pomáhá koordinovat krizové týmy a poskytuje checklist pro zvládnutí situace. Jak Emergency modul pomáhá v krizových situacích Emergency modul je navržen tak, aby v mimořádných situacích umožnil rychlé a efektivní řešení: Okamžitá varování: Žáci, učitelé i rodiče jsou informováni o nebezpečí prostřednictvím mobilní aplikace. Zpětná vazba: Uživatelé mohou potvrdit, že jsou v bezpečí, což škole umožní rychle reagovat tam, kde je pomoc nejvíce potřeba. Jednotné řízení krizí: Modul obsahuje předdefinované scénáře pro různé typy situací, například evakuaci nebo lockdown. Dostupnost pro všechny: Modul je plně integrován do školního systému Bakaláři a jeho mobilní aplikace, což zaručuje snadnou dostupnost pro všechny uživatele. Od osobního traumatu k reálné změně Pilotní testování Emergency modulu proběhlo na Střední policejní škole v Holešově, kde se simulovaly situace, jako je ozbrojený útočník nebo požár. Testy potvrdily, že modul dokáže výrazně zlepšit krizovou koordinaci a zvýšit šance na ochranu životů. „Nikdy nechceme zažít to, co zažila Hanka, ale pokud se něco podobného stane, věřím, že díky Emergency modulu budou školy připravenější,“ říká Antonín Blatný. Pozvání k rozhovoru Hanka Sobotková v současnosti pracuje pro Bakaláři software a je připravena sdílet svůj příběh s médii a hovořit o své motivaci k vývoji Emergency modulu. Popisuje, jak uvažuje člověk, který sedí v kanceláři za zamčenými a zabarikádovanými dveřmi a netuší, jestli kolem nich nejde zrovna střelec. Její zkušenost se stala impulsem pro inovaci, která může pomoci ochránit tisíce žáků, učitelů a zaměstnanců škol. Pro další informace a rozhovory kontaktujte: Hana Sobotková sobotkova@bakalari.cz

Čas načtení: 2024-02-06 13:31:27

Bezpečnost na silnici - Proč stojí za to dbát na stav pojistek ve vašem autě?

Bezpečnost na silnici - Proč stojí za to dbát na stav pojistek ve vašem autě? redakce Út, 02/06/2024 - 13:31 Vybavení a Doplňky Klíčová slova: pojistková skříň Fabia 1 pojistková skříň Octavia 2 bezpečnost na silnici pojistkové skříně Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Jak fungují pojistky ve vašem vozidle? Pojistky jsou elektrické součásti, které slouží k ochraně elektrických obvodů vašeho vozu před přetížením a přehřátím. Každá pojistka má určitou hodnotu proudu, který může nést. Pokud se v elektrickém okruhu objeví nadměrný proud, pojistka se přeruší a tím zabrání poškození zařízení nebo způsobení požáru. Důležitost správně fungujících pojistek Správně fungující pojistky jsou klíčové pro bezpečnost vašeho vozidla. Pokud by například došlo k přetížení některého z elektrických okruhů a pojistka by se nepřerušila, mohlo by to vést k závažnému poškození elektrických zařízení nebo dokonce k požáru. To by nejenom ohrozilo vaši bezpečnost na silnici, ale také by to mohlo způsobit vážné škody na vašem vozidle. Pojistková skříň Fabia 1 Pojistková skříň Fabia 1 obsahuje různé pojistky, které zabezpečují různé elektrické okruhy ve vašem vozidle. Je důležité pravidelně prověřovat stav těchto pojistek a zajistit, že jsou v dobrém stavu. Pokud zjistíte, že některá z pojistek je poškozená nebo přerušená, je nezbytné ji co nejdříve vyměnit. To zajistí, že elektrické zařízení ve vašem voze bude nadále fungovat správně a bezpečně. Pojistková skříň Octavia 2 Pojistková skříň Octavia 2 má podobnou funkci jako pojistková skříň Fabia 1, ale může obsahovat jiné typy pojistek a mít odlišnou konfiguraci. Je důležité, abyste byli seznámeni s tím, jaké pojistky jsou ve vašem vozidle použity a jaké mají hodnoty proudu. To vám umožní lépe sledovat stav pojistek a provádět potřebné údržbové práce. Bezpečnost na silnici je zásadním aspektem každého řidiče. Správně fungující pojistky ve vašem vozidle jsou nedílnou součástí této bezpečnosti. Pravidelná kontrola stavu pojistek, včetně pojistkové skříně Fabia 1 a pojistkové skříně Octavia 2, je důležitým krokem k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti vašeho vozu. Nezanedbejte tuto údržbu a mějte vždy na paměti, že bezpečnost na silnici je na prvním místě. Potřebujete další informace o tom, jak se starat o svůj vůz? Navštivte https://schema-pojistek.com/  Přidat komentář Každý řidič by měl mít na paměti, že bezpečnost na silnici je jednou z nejvyšších priorit. Jednou z klíčových součástí tohoto bezpečnostního opatření je správně fungující elektrický systém vašeho vozidla. A jedním z nejdůležitějších prvků tohoto systému jsou pojistky. V tomto článku se zaměříme na důležitost správného stavu pojistkové skříně ve vašem autě, s důrazem na pojistkovou skříň Fabia 1 a pojistkovou skříň Octavia 2.

Čas načtení: 2024-05-06 20:25:42

Kybernetická bezpečnost: Spam a phishing v digitálním světě

Kybernetická bezpečnost: Spam a phishing v digitálním světě redakce Po, 05/06/2024 - 20:25 Bezpečnost na Internetu Klíčová slova: Spamblock phishing spam kybernetická bezpečnost Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Spam Spam představuje nevyžádanou elektronickou poštu, která má za cíl zahltit uživatele reklamou, podvodnými zprávami nebo malwarem. Spamové zprávy mohou být obzvlášť frustrující a časově náročné na filtrování. Navíc mohou představovat vážné bezpečnostní riziko, pokud je otevřete nebo kliknete na odkazy v nich obsažené.   Proč používat Spamblock? Spamblock je softwarový nástroj, který automaticky filtruje e-mailovou schránku a odstraňuje spamové zprávy. Pomocí Spamblocku můžete: Zvýšit produktivitu: Ušetřete čas a zbavte se nutnosti ručně mazat spamové zprávy. Zlepšit bezpečnost: Snižte riziko náhodného otevření spamové zprávy obsahující malware nebo phishingové odkazy. Chraňte svou schránku: Zabraňte zahlcení e-mailové schránky spamem a zajistěte tak, že důležité zprávy nebudou přehlédnuty. Phishing Phishing je podvodná technika, která se snaží vylákat z uživatelů citlivé informace, jako jsou hesla, čísla kreditních karet nebo bankovní údaje. Phishingové útoky se obvykle provádějí e-mailem, ale mohou se objevit i na webových stránkách nebo v textových zprávách. Jak se bránit phishingu Buďte ostražití: Vždy pečlivě zkontrolujte e-mailové adresy, webové stránky a odkazy, než na ně kliknete. Pokud se vám něco nezdá v pořádku, raději se vyhněte interakci. Nikdy nezadávejte citlivé údaje v e-mailu: Renomované společnosti vás nikdy nebudou požadovat, abyste zadali hesla, čísla kreditních karet nebo jiné citlivé informace e-mailem. Používejte antivirové programy a firewally: Tyto programy vám pomohou chránit se před malwarem a phishingovými útoky. Buďte informováni: Sledujte nejnovější trendy v oblasti kybernetické bezpečnosti a buďte si vědomi nových phishingových podvodů. Spam a phishing jsou jen dva z mnoha typů kybernetických hrozeb, kterým čelíme v online světě. Používáním spam bloků, dodržováním osvědčených postupů a udržováním si povědomí o nejnovějších hrozbách můžete výrazně zvýšit svou kybernetickou bezpečnost a chránit se před podvodníky. Pamatujte, že v kybernetickém světě je prevence klíčová. Důkladná ochrana vašich online aktivit vám pomůže uchovat vaše data, finance a reputaci v bezpečí. Přidat komentář Obrázek: Pixabay.com V dnešní propojené éře je kybernetická bezpečnost důležitější než kdy jindy. S rostoucím používáním internetu a online služeb se zvyšuje i riziko kybernetických útoků, které mohou ohrozit naše osobní údaje, finance a reputaci. V tomto článku se zaměříme na dva běžné typy kybernetických hrozeb: spam a phishing, a zdůrazníme důležitost používání spam bloků a ochrany před phishingovými podvody.

Čas načtení: 2024-08-27 08:45:00

Kybernetická bezpečnost v éře chytrých měst: Výzvy a řešení pro IoT a dohledové systémy pohledem aliance All4Cyber

Praha 27. srpna 2024 (PROTEXT) - Nová éra urbanizaceV posledních letech jsme svědky bezprecedentní transformace našich měst. Koncept chytrých měst (Smart Cities) se stal důležitým bodem urbanistického plánování a rozvoje, slibujícím revoluci v tom, jak žijeme, pracujeme a komunikujeme s naším prostředím. Tato digitální revoluce, poháněná informačními a komunikačními technologiemi (ICT) a internetem věcí (IoT), přináší obrovské příležitosti pro optimalizaci městských služeb, zvýšení efektivity a zlepšení kvality života obyvatel. S rostoucí propojeností a digitalizací městské infrastruktury se ale exponenciálně zvyšují i rizika kybernetických útoků. Na komplexní analýzu kybernetické bezpečnosti v kontextu chytrých měst, IoT a dohledových systémů, s důrazem na implementaci směrnice NIS2 a nejnovější trendy v oblasti zabezpečení se zamýšlí Vladimíra Tesková, co-founder, co-owner a COO TeskaLabs. Firma je členem aliance All4Cyber.Anatomie chytrého města: Propojený ekosystémChytré město lze charakterizovat jako sofistikovaný ekosystém, který využívá širokou škálu elektronických senzorů a IoT zařízení ke shromažďování, analýze a aplikaci dat pro efektivní řízení zdrojů a služeb. Tento ekosystém zahrnuje několik klíčových komponent, které společně vytvářejí integrovanou síť.Inteligentní dopravní systémy tvoří páteř mobility chytrého města. Využívají senzory, kamery a analytické algoritmy k optimalizaci dopravních toků, snížení dopravních zácp a zlepšení bezpečnosti na silnicích. Zahrnují např. adaptivní řízení semaforů, systémy pro dynamické směrování dopravy a platformy pro sdílení dopravních prostředků.Chytré sítě pro distribuci energie reprezentují další kritickou složku. Tyto pokročilé elektrické sítě umožňují obousměrnou komunikaci mezi dodavateli a spotřebiteli, optimalizují distribuci energie, integrují obnovitelné zdroje a poskytují nástroje pro efektivní správu spotřeby.Systémy pro nakládání s odpady v chytrých městech využívají senzory a IoT technologie k optimalizaci sběru a zpracování odpadů. Chytré kontejnery dokážou signalizovat, kdy jsou plné, což umožňuje efektivnější plánování svozu odpadu a podporuje recyklaci.Platformy digitální správy města přinášejí revoluci v interakci mezi občany a městskou správou. Tyto digitální systémy umožňují občanům přístup k široké škále městských služeb online od placení daní až po získávání povolení, čímž se zvyšuje transparentnost a efektivita správy města.Chytré osvětlení kombinuje energeticky úsporné LED technologie s pokročilými systémy řízení. Tyto systémy mohou automaticky upravovat intenzitu osvětlení podle denní doby, počasí a pohybu chodců, což vede k významným úsporám energie a zvýšení bezpečnosti.Environmentální monitorovací systémy využívají síť senzorů rozmístěných po celém městě k měření kvality ovzduší, hluku, teploty a dalších parametrů. Tato data jsou klíčová pro informované rozhodování v oblasti městského plánování a environmentální politiky.IoT: Nervový systém chytrého městaInternet věcí (IoT) představuje něco jako nervový systém chytrého města. Propojuje fyzická zařízení, vozidla, domácí přístroje a další prvky vybavené elektronikou, softwarem, senzory a síťovou konektivitou. Tato propojená síť umožňuje objektům sbírat, analyzovat a vyměňovat data v reálném čase, čímž vytváří pulzující digitální ekosystém.V kontextu chytrých měst IoT umožňuje například:- Monitorování stavu infrastruktury v reálném čase, včetně mostů, silnic a budov,- optimalizaci spotřeby energie v městských budovách, inteligentní řízení parkování, které navádí řidiče k volným parkovacím místům- automatizované zavlažování městské zeleně na základě dat o počasí a vlhkosti půdy,- sledování kvality vody a detekci úniků v městském vodovodním systému apod.Současný stav implementace chytrých měst se globálně významně liší. Města jako Singapur, Barcelona, Amsterdam či New York jsou považována za průkopníky v této oblasti, implementující rozsáhlé IoT sítě a inovativní řešení pro správu města. V České republice se konceptem chytrých měst aktivně zabývají například Praha, Brno nebo Plzeň, které postupně zavádějí prvky chytrých technologií do své infrastruktury.Dohled a bezpečnost: Oči a uši chytrého městaKamerové a dohledové systémy představují kritickou součást infrastruktury chytrých měst, sloužící jako jejich "oči a uši". Tyto sofistikované systémy zahrnují několik klíčových komponent:CCTV kamery s vysokým rozlišením tvoří základní vrstvu dohledových systémů. Moderní kamery nabízejí 4K nebo 8K rozlišení, široký dynamický rozsah (WDR) pro lepší viditelnost v různých světelných podmínkách a pokročilé možnosti nočního vidění.Analytický software pro rozpoznávání obličejů a detekci anomálií představuje mozek dohledových systémů. Tyto algoritmy, často založené na AI a strojovém učení, dokáží v reálném čase analyzovat video stream, identifikovat osoby, detekovat podezřelé chování nebo sledovat pohyb objektů.Integrované platformy pro správu videodat umožňují efektivní ukládání, vyhledávání a analýzu obrovského množství dat generovaných městskými kamerovými systémy. Tyto platformy často využívají cloudové technologie a pokročilé metody komprese dat.IoT senzory pro detekci pohybu, zvuku a dalších parametrů doplňují kamerové systémy o dodatečnou vrstvu kontextuálních informací. Například akustické senzory mohou detekovat výstřely nebo rozbíjení skla, zatímco pohybové senzory mohou aktivovat kamery v oblastech s omezeným provozem.Tyto systémy slouží k zajištění veřejné bezpečnosti, řízení dopravy a poskytování cenných dat pro městské plánování. Mohou například pomoci rychle identifikovat kriminální činnost a reagovat na ni, optimalizovat tok dopravy během špičky nebo analyzovat vzorce pohybu chodců pro lepší návrh veřejných prostor.Rozsáhlé nasazení těchto systémů samozřejmě přináší i významné etické a bezpečnostní výzvy, zejména v oblasti ochrany soukromí a zabezpečení shromaždovaných dat. Balancování mezi potřebou bezpečnosti a respektováním osobních svobod zůstává jedním z klíčových témat v diskusi o rozvoji chytrých měst.Kybernetické hrozby: Stinná stránka digitalizaceS rostoucí digitalizací a propojením městských systémů se dramaticky zvyšuje i potenciál pro kybernetické útoky. Chytrá města a IoT zařízení čelí řadě specifických kybernetických hrozeb, které mohou mít dalekosáhlé důsledky pro fungování města a bezpečnost jeho obyvatel.DDoS útoky na kritickou infrastrukturu představují jedno z nejvážnějších rizik. Útočníci mohou zaplavit městské systémy obrovským množstvím požadavků, což může vést k výpadkům klíčových služeb, jako je řízení dopravy nebo distribuce energie. V roce 2018 například čelilo město Atlanta masivnímu ransomware útoku, který ochromil mnoho městských služeb na několik dní.Man-in-the-Middle útoky na IoT komunikaci představují další významnou hrozbu. Útočníci mohou zachytávat data a manipulovat s nimi při jejich přenosu mezi IoT zařízeními a centrálními systémy, což může vést k falešným alarmům nebo nesprávným rozhodnutím založeným na manipulovaných datech.Ransomware útoky cílící na městské systémy se stávají stále sofistikovanějšími. Útočníci mohou zašifrovat kritická data a požadovat výkupné, což může paralyzovat městské služby a způsobit značné finanční ztráty.Zneužití AI a strojového učení k manipulaci s daty představuje nový model v kybernetických hrozbách. Útočníci mohou využívat pokročilé algoritmy k vytváření přesvědčivých deepfake videí nebo k manipulaci se senzorickými daty, což může vést k chybným rozhodnutím městských systémů.Útoky na dodavatelské řetězce poskytovatelů IoT zařízení mohou mít kaskádový efekt. Kompromitace jediného dodavatele může potenciálně ohrozit tisíce zařízení napříč městem.Zneužití zranitelností v IoT zařízeních k vytvoření botnetu představuje hrozbu nejen pro samotné město, ale i pro širší online prostor.Kamerové a dohledové systémy mají své specifické zranitelnosti, které mohou být zneužity útočníky. Nedostatečné šifrování přenášených dat může vést k úniku citlivých informací. Slabá autentizace a správa přístupů mohou umožnit neoprávněný přístup k video streamům nebo ovládání kamer. Zastaralý firmware a absence pravidelných aktualizací ponechávají systémy zranitelné vůči známým exploitům.Nedostatečná segmentace sítě může útočníkům, kteří získají přístup k jednomu zařízení, umožnit pohyb napříč celou sítí. Zranitelnosti v API rozhraních pro integraci s jinými systémy mohou poskytnout útočníkům další vstupní body. Navíc, fyzické zabezpečení zařízení v terénu představuje další výzvu, protože kamery a senzory umístěné na veřejných místech mohou být náchylné k fyzickému poškození nebo manipulaci.NIS2: Nový regulační rámec pro kybernetickou bezpečnostV reakci na rostoucí kybernetické hrozby Evropská unie přijala směrnici NIS2, která představuje klíčový nástroj pro zvýšení kybernetické bezpečnosti napříč členskými státy. Pro chytrá města a IoT jsou relevantní např. tyto aspekty:- Rozšíření sektorového rozsahu: NIS2 významně rozšiřuje počet sektorů, na které se vztahuje, včetně poskytovatelů veřejných elektronických komunikačních sítí nebo služeb. To znamená, že mnoho komponent chytrých měst nyní spadá pod přísnější regulaci.- Zavedení přísnějších bezpečnostních požadavků: Směrnice vyžaduje implementaci robustních bezpečnostních opatření, včetně šifrování a multi-faktorové autentizace. To je zvláště důležité pro zabezpečení IoT zařízení a dohledových systémů v městském prostředí.- Požadavky na reporting incidentů a sdílení informací: NIS2 klade větší důraz na rychlé hlášení bezpečnostních incidentů a sdílení informací o hrozbách. To může významně přispět k rychlejší detekci a reakci na kybernetické útoky v rámci chytrých měst.Implementace NIS2 v chytrých městech bude vyžadovat komplexní přístup. Města budou muset provést důkladný audit stávajících systémů a procesů, aby identifikovala potenciální mezery v zabezpečení. Bude nutné vytvořit nebo aktualizovat bezpečnostní politiky a procedury tak, aby odpovídaly novým požadavkům směrnice.Významné investice do bezpečnostních technologií a školení personálu budou nezbytné pro dosažení požadované úrovně zabezpečení. Města budou muset zavést robustní systémy pro detekci a reakci na incidenty, aby mohla rychle identifikovat a reagovat na potenciální hrozby.Pravidelné testování a hodnocení bezpečnostních opatření se stane standardní praxí, aby se zajistila kontinuální efektivita bezpečnostních opatření v rychle se vyvíjejícím prostředí hrozeb.Best practices: Budování odolného chytrého městaPro zvýšení kybernetické bezpečnosti chytrých měst a IoT je klíčové implementovat osvědčené postupy, které zahrnují technologická řešení, procesní opatření a kontinuální vzdělávání. Zde jsou některé z klíčových best practices:Implementace přístupu integrované bezpečnosti: Bezpečnost musí být integrální součástí návrhu a vývoje všech IoT řešení a městských systémů od samého počátku, nikoli dodatečným prvkem.Využití silného šifrování: Veškerá komunikace v rámci IoT ekosystému by měla být šifrována pomocí nejmodernějších kryptografických protokolů, aby se zabránilo odposlechu a manipulaci s daty.Zavedení robustního systému správy identit a přístupů (IAM): Implementace sofistikovaných IAM řešení je klíčová pro zajištění, že k citlivým systémům a datům mají přístup pouze autorizované osoby.Pravidelné bezpečnostní audity a penetrační testování: Systematické hodnocení zranitelností a testování odolnosti systémů proti útokům pomáhá identifikovat a adresovat potenciální slabiny dříve, než je mohou zneužít útočníci.Segmentace sítě a implementace Zero Trust Architecture: Rozdělení městské sítě do izolovaných segmentů a aplikace principu „nikomu nedůvěřuj, vše ověřuj" minimalizuje potenciální škody v případě průniku do systému.Automatizované aktualizace firmware a softwaru: Zajištění, že všechna zařízení a systémy jsou vždy aktualizovány na nejnovější verzi s opravou známých zranitelností, je zásadní pro udržení vysoké úrovně zabezpečení.Implementace pokročilých log managementů či SIEM řešení: Tyto systémy poskytují komplexní přehled o bezpečnostních událostech napříč celou infrastrukturou města, umožňují rychlou detekci a reakci na potenciální hrozby.Vytvoření a pravidelné testování plánů reakce na incidenty: Připravenost na různé scénáře kybernetických útoků a pravidelné školení reakcí na ně zvyšuje schopnost města efektivně reagovat v případě skutečného incidentu.Školení zaměstnanců a zvyšování povědomí o kybernetické bezpečnosti: Lidský faktor zůstává klíčovým prvkem v kybernetické bezpečnosti. Pravidelná školení a osvětové kampaně pomáhají vytvářet kulturu bezpečnosti napříč městskou správou i mezi občany.Budoucnost: Nové horizonty kybernetické bezpečnostiBudoucnost kybernetické bezpečnosti v chytrých městech bude formována několika klíčovými trendy a výzvami.Rostoucí využití umělé inteligence a strojového učení pro detekci a prevenci hrozeb přinese novou úroveň sofistikovanosti v oblasti kybernetické obrany. AI systémy budou schopny v reálném čase analyzovat obrovské množství dat, identifikovat anomálie a předvídat potenciální útoky dříve, než se stanou.Implementace kvantové kryptografie pro zabezpečení kritické komunikace představuje slibnou cestu k vytvoření teoreticky neprolomitelných komunikačních kanálů. Tato technologie může být klíčová pro ochranu nejcitlivějších dat a systémů chytrých měst.Vývoj nových standardů pro interoperabilitu a bezpečnost IoT zařízení bude hrát důležitou roli v zajištění bezpečnosti a kompatibility různorodých systémů v rámci chytrého města. Tyto standardy pomohou vytvořit jednotnější a bezpečnější ekosystém IoT.Zvýšený důraz na ochranu soukromí a etické využívání dat v městských systémech bude reflektovat rostoucí obavy veřejnosti ohledně využívání osobních údajů. Města budou muset najít rovnováhu mezi využíváním dat pro zlepšení služeb a respektováním soukromí občanů.Rostoucí význam spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti kybernetické bezpečnosti umožní městům využívat expertízu a zdroje soukromého sektoru při řešení komplexních bezpečnostních výzev.Hlavní výzvy, kterým budou chytrá města v budoucnu čelit, zahrnují:- Zajištění kompatibility starších systémů s novými bezpečnostními standardy bude vyžadovat inovativní přístupy a možná i významné investice do modernizace infrastruktury.- Řešení nedostatku kvalifikovaných odborníků na kybernetickou bezpečnost bude vyžadovat intenzivní spolupráci s vzdělávacími institucemi a vytvoření atraktivních kariérních příležitostí v městské správě.- Balancování mezi inovacemi a bezpečností v rychle se vyvíjejícím technologickém prostředí bude vyžadovat flexibilní a adaptivní přístup k řízení rizik.- Řešení právních a etických otázek spojených s využíváním dat a dohledových systémů bude vyžadovat kontinuální dialog mezi městskou správou, občany a odborníky na etiku a právo.- Zajištění dlouhodobé udržitelnosti investic do kybernetické bezpečnosti v kontextu omezených městských rozpočtů bude vyžadovat inovativní finanční modely a jasnou demonstraci hodnoty těchto investic.Budoucnost bezpečných chytrých městKybernetická bezpečnost se stává kritickým aspektem rozvoje chytrých měst a implementace IoT řešení. S rostoucí komplexitou městských systémů a zvyšujícím se počtem připojených zařízení se exponenciálně zvyšuje i potenciál pro kybernetické útoky. Implementace směrnice NIS2 poskytuje důležitý regulační rámec pro zvýšení odolnosti vůči těmto hrozbám, ale skutečný úspěch bude záviset na schopnosti měst efektivně implementovat komplexní bezpečnostní strategie.Úspěšné zabezpečení chytrých měst vyžaduje holistický přístup, který kombinuje nejmodernější technologická řešení, robustní procesy a kontinuální vzdělávání všech zúčastněných stran. Pouze takovýmto integrovaným přístupem mohou města plně využít potenciál moderních technologií při současném zajištění bezpečnosti a soukromí svých občanů.Budoucnost chytrých měst závisí na naší schopnosti efektivně řešit současné i budoucí kybernetické hrozby. Se správným přístupem, investicemi do kybernetické bezpečnosti a kontinuálním vývojem v oblasti technologií a regulací mohou chytrá města významně přispět ke zlepšení kvality života, zvýšení efektivity městských služeb a vytvoření udržitelnějších urban'ích prostředí.V konečném důsledku bude úspěch chytrých měst měřen nejen jejich technologickou vyspělostí, ale také jejich schopností zajistit bezpečnost, soukromí a důvěru svých obyvatel. Kybernetická bezpečnost tak není jen technickým problémem, ale fundamentálním předpokladem pro budování inteligentních, odolných a lidsky centrických měst budoucnosti.Více informacíPro další informace o alianci All4Cyber, jejích službách, řešeních a nadcházejících aktivitách, navštivte www.all4cyber.cz, LinkedIn, X, FCB nebo nás kontaktujte na info@all4cyber.cz.O alianci All4CyberAll4Cyber je aliance firem poskytujících řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti. Vznikla spojením renomovaných společností: Antesto, CNS, DATASYS, DATRON, IdStory a TeskaLabs. Aliance poskytuje komplexní řešení kybernetické bezpečnosti pro soukromý i veřejný sektor, a to v souladu s platnou legislativou v čele s požadavky nové směrnice NIS2 a ZKB. Aliance se zavázala ke spolupráci, vzájemnému předávání zkušeností a šíření osvěty o komplexním tématu kybernetické bezpečnosti.Kontakt pro média:Mariana PohlováE-mail: mariana@tempusmedia.czwww.tempusmedia.czwww.all4cyber.cz

Čas načtení: 2024-02-20 07:07:41

Dacia chystá novinky pro rok 2024: vyšší bezpečnost, žádný chrom, nové barvy a další

Dacia přichystala novinky pro své modely pro rok 2024. Využívají mimo jiného povinného přechodu na regulační výbavu GSR2, ale také novinky v oblasti pohodlí, modernizaci designu a další. GSR2: Globální bezpečnostní předpis N°2 Nejnovější globální bezpečnostní předpis stanoví nové požadavky na bezpečnost vozidel v Evropské unii. GSR2 zahrnuje pravidla, jejichž cílem je zvýšit bezpečnost na … Dacia chystá novinky pro rok 2024: vyšší bezpečnost, žádný chrom, nové barvy a další Pokračovat ve čtení »

Čas načtení: 2024-10-07 15:00:59

Google vylepšil zabezpečení Androidu: tyto tři nové funkce perfektně ochrání váš mobil

Google vylepšuje ochranu chytrých telefonů s Androidem před zloději Trojice nových funkcí jim znemožní dostat se do odcizeného zařízení Aktuálně jsou v beta verzi a dostupné budou od Androidu 10 Krádeže osobních věcí, chytré telefony nevyjímaje, nejsou bohužel ničím neobvyklým. Zatímco zloději může odcizený telefon přinést jen nějaké peníze, okradený zpravidla ztratí mnohem více, než je hodnota samotného zařízení. Ačkoli smartphony s Androidem už nyní nabízí řadu možností, jak ochránit přístroj před odcizením, ztrátou dat či pomohou s jeho nalezením, k dokonalosti mají stále daleko. Toho jsou si evidentně vědomi také v Mountain View, přičemž pro všechny uživatele připravily novinky, které jim pomohou při odcizení jejich chytrého telefonu. Přečtěte si celý článek Google vylepšil zabezpečení Androidu: tyto tři nové funkce perfektně ochrání váš mobil

Čas načtení: 2024-03-22 15:30:00

Společnost Tuya Smart sdílí poznatky z první linie, aby podpořila diskusi o kybernetických normách v Evropě

Haag (Nizozemsko) 22. března 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Tuya Smart (NYSE: TUYA, HKEX: 2391), globální poskytovatel služeb pro vývojáře Internetu věcí, se podělila o své poznatky z první linie na fóru o kybernetických normách, které společně uspořádaly Výzkumné centrum pro globální správu kyberprostoru (RCGCG) a Správa kybernetické bezpečnosti Leidenské univerzity na podporu dalšího rozvoje diskusí o regulaci kybernetické bezpečnosti v Evropě.Na fóru se sešli odborníci na kybernetickou bezpečnost a mezinárodní vztahy z různých institucí, organizací a podniků, aby prohloubili diskusi o regulaci kybernetické bezpečnosti v Evropě z globálního hlediska. Odborníci a profesionálové z Evropského institutu bezpečnostních studií, Leidenské univerzity – Institutu pro bezpečnost a globální záležitosti, DigiChina, Bonnské univerzity, TÜV SÜD a Tuya Smart spolu s hosty zastupujícími programy EU, jako je projekt EU Cyber Direct-EU Cyber Diplomacy Initiative a Haagský program pro mezinárodní kybernetickou bezpečnost, probírali nedávný pokrok v budování kybernetických norem v Evropě a možnosti regulace legislativy EU v oblasti kybernetické bezpečnosti.Na sympoziu se rozebírali kybernetické normy mezi EU a Čínou se zaměřením na implementaci 11 norem stanovených pracovní skupinou OEWG do globálních postupů správy kyberprostoru, zkoumání následných kroků k další implementaci a formování budoucí trajektorie.Profesor Lu Chuanying, generální tajemník RCGCG, prohlásil: "Pro důkladné pochopení stávající regulace a návrhů je nutné spojit různé pohledy akademických i odborných osobností. Toto fórum má zásadní význam pro rozvoj vztahů mezi EU a Čínou v oblasti kybernetické bezpečnosti a pro globální rozvoj standardních kybernetických norem, které umožní realizaci spravedlivého a bezpečného digitálního ekosystému."Rychlý rozvoj technologií internetu věcí s rozmanitými produkty internetu věcí a různými bezpečnostními standardy představuje překážku pro vytvoření spolehlivého základu zabezpečení. Podniky čelí výzvám vyplývajícím z přísných zásad, technologické složitosti a geopolitického napětí."Překonání těchto výzev vyžaduje komplexní strategii, která zahrnuje národní správu, inovativní řešení na podnikové úrovni a globální spolupráci," vysvětluje vedoucí PR ředitel společnosti Tuya Smart Holmes Chen.Společnost Tuya Smart na fóru představila svůj holistický přístup k vedení kybernetické bezpečnosti. Společnost byla za své osvědčené postupy v oblasti kybernetické bezpečnosti oceněna v bílé knize o globální bezpečnosti IoT z roku 2022, kterou společně připravily RCGCG a ioXt, globální standard pro bezpečnost IoT.Úsilí společnosti Tuya se projevilo v plné míře – od získání mezinárodních bezpečnostních certifikátů třetích stran až po vytvoření bezpečnostního týmu Tuya. Společnost také zřídila šest datových center po celém světě, aby zajistila rychlé a spolehlivé služby pro svou globální zákaznickou základnu.V době, kdy se zvyšují požadavky na ochranu osobních údajů a transparentnost, je pro společnost Tuya stále důležitější soustředit se na dodržování předpisů a bezpečnost.Společnost Tuya prokázala své schopnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti a ochrany dat na celosvětové scéně prostřednictvím programu auditu SOC 2 společnosti Ernst & Young. Splnila regionální standardy a získala od společnosti TrustArc potvrzení o shodě s nařízeními GDPR a CCPA. Pokud jde o bezpečnost výrobků, společnost Tuya získala certifikáty TÜV SÜD EN 303645 a NIST IR 8259A, což dokazuje její závazek k zabezpečení výrobků.Na fóru se také zdůraznilo globální partnerství společnosti Tuya s TÜV SÜD, které vyniká v oblasti školení, auditů, testování a certifikace, jakož i spolupráce se společností Amazon Web Services (AWS) na vytvoření "Collaborative Security Lab", která se zaměřuje na poskytování řešení pro celé odvětví, posilování bezpečnosti, schopnosti dodržování předpisů a technologické inovace v odvětví internetu věcí.Diskuse na fóru se týkala také nejnovějších pokroků v evropské legislativě a probírala se témata Aktu EU o kybernetické bezpečnosti a Evropského aktu o kybernetické odolnosti. Tyto rozhovory měly zásadní význam pro lepší pochopení vyvíjejícího se prostředí bezpečnosti a dodržování předpisů s cílem posílit mezinárodní spolupráci a motivovat výrobce internetu věcí k rozvoji osvědčených postupů v rámci globálního ekosystému internetu věcí. KONTAKT: Ge Bai, 502114262@qq.com PROTEXT 

Čas načtení: 2024-09-24 09:52:00

Jak se připravit na NIS2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti? Poradí odborníci z aliance All4Cyber

Praha 24. září 2024 (PROTEXT) - Komplexní průvodce implementací NIS2 pro firmy a organizace v ČR: 7 kroků k posílení kybernetické bezpečnosti a souladu s legislativouV éře rostoucích digitálních hrozeb přináší Evropská unie aktualizovanou směrnici NIS2, jejímž cílem je významně posílit kybernetickou odolnost napříč členskými státy. V reakci na novou regulaci EU, Česká republika vytváří zcela nový zákon o kybernetické bezpečnosti (dále jen „nZKB“) včetně prováděcích právních předpisů.Pro firmy v České republice představuje nZKB novou etapu v přístupu k zabezpečení jejich digitálních aktiv a procesů. Komplexní průvodce, vytvořený aliancí All4Cyber, vás provede celým procesem implementace nZKB, od počátečního sebeurčení až po kontinuální zlepšování stavu kybernetické bezpečnosti ve vaší společnosti. Garantem tématu je Petr Samek, spolumajitel české IT společnosti CNS, která je členem aliance All4Cyber.Úvod do NIS2: Revoluce v evropské kybernetické bezpečnostiNIS2 představuje revoluční krok v ochraně kritické infrastruktury a důležitých služeb před kybernetickými hrozbami. Oproti své předchůdkyni výrazně rozšiřuje působnost, zavádí přísnější bezpečnostní požadavky a klade důraz na proaktivní přístup k řízení kybernetických rizik. Cílem směrnice je zlepšit odolnost veřejných a soukromých subjektů v oblasti kybernetické bezpečnosti a vytvořit robustní a harmonizovaný rámec kybernetické bezpečnosti napříč EU.Klíčové aspekty NIS2 zahrnují:rozšíření působnosti na více odvětví a subjektů,zavedení dvoustupňového systému klasifikace subjektů (základní a důležité),posílení schopnosti reagovat na kybernetické incidenty,zvýšení odpovědnosti managementu za kybernetickou bezpečnosta zpřísnění sankcí za nedodržení směrnice.Pro firmy v Česku to znamená nutnost důkladně přehodnotit své současné přístupy ke kybernetické bezpečnosti a implementovat komplexní bezpečnostní opatření.Krok 1: Sebeurčení - Spadáte pod nZKB?První zásadní krok spočívá v důkladném posouzení, zda vaše organizace spadá do působnosti nZKB.Regulované subjekty jsou definovány na základě kritérií pro identifikaci regulovaných služeb. Jedná se o subjekty, které poskytují služby např. v odvětvích veřejné správy, výrobního průmyslu, zdravotnictví, energetiky, finančních trhů apod. Tyto subjekty mohou být podrobeny dvěma režimům, tj. vyšší režim pro základní subjekty a nižší režim pro důležité subjekty, které stanovují míru povinností uložených nZKB.Nový ZKB zavádí sofistikovaná kritéria kombinující sektorovou příslušnost s velikostními parametry.Středním podnikem jsou takové podniky, kterézaměstnávají více než 50 osoba jejich roční obrat přesahuje 10 milionů EUR,nebo roční balanční suma přesahuje 10 milionů EUR.Velký podnikem jsou pak takové podniky, kterézaměstnávají více než 250 osoba jejich roční obrat přesahuje 50 milionů EUR,nebo roční balanční suma přesahuje 43 milionů EUR.Při určování velikosti organizace je třeba brát v úvahu tzv. partnerské (dceřiné) či propojené podniky (koncern, holding) a přičíst jejich velikosti. Je také důležité poznamenat, že i menší subjekty mohou spadat pod nZKB, pokud jsou identifikovány jako klíčové pro své odvětví.Pro efektivní sebeurčení proveďte důkladnou sektorovou analýzu, velikostní posouzení a zvažte kritičnost vašich služeb. V případě nejasností konzultujte s odborníky a pečlivě dokumentujte celý proces sebeurčení.Krok 2: Detailní analýza současného stavuPo úspěšném sebeurčení následuje detailní analýza současného stavu kybernetické bezpečnosti ve vaší společnosti. Tento krok je zásadní pro pochopení vaší pozice ve vztahu k požadavkům NIS2 a identifikaci oblastí vyžadujících zlepšení.Začněte komplexním auditem stávajících bezpečnostních opatření. Ten by měl zahrnovat analýzu síťové architektury, přezkoumání bezpečnostních politik a posouzení stavu nastavených procesů (např. řízení přístupů, řízení patch managementu, řízení incidentů, …), evaluaci bezpečnostních technologií, posouzení bezpečnostního povědomí zaměstnanců a evaluaci procesů reakce na incidenty.Pomocí analýzy identifikujete kritická místa v zabezpečení společnosti a získáte přehled o aktuálním stavu KB. Současný stav porovnejte s požadavky nZKB, vypracujte detailní přehled identifikovaných mezer a prioritizujte oblasti pro zlepšení.Krok 3: Vytvoření implementačního plánuNa základě výstupu z analýzy by měla být vytvořena strategie implementace, která bude zahrnovat harmonogram úkolů, určení odpovědných osob za jednotlivé úkoly, termíny plnění a výběr vhodných technologií a řešení.Začněte stanovením jasných a měřitelných cílů pro implementaci nZKB. Definujte krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé priority na základě identifikovaných mezer. Zajistěte, aby tyto cíle byly v souladu s celkovou strategií a cíli vaší organizace.Na implementaci požadavků nZKB je třeba pohlížet jako na projekt. Stanovte odpovědnou osobu za implementaci (projektového manažera), rozdělte projekt do menších, zvládnutelných, úkolů, a vytvořte logickou posloupnost implementace. Definujte rozsah, cíle, časový rámec a potřebné zdroje.Vypracujte strategii pro řízení organizačních změn spojených s implementací nZKB. Připravte plán komunikace pro informování všech zainteresovaných stran o změnách a navrhněte programy školení a zvyšování povědomí pro zaměstnance.Definujte klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) pro měření postupu implementace a stanovte metriky pro hodnocení efektivity implementovaných bezpečnostních opatření. Nastavte procesy pro pravidelné reportování a přezkoumávání pokroku.Krok 4: Implementace organizačních opatřeníS plánem v ruce přichází čas na implementaci bezpečnostních opatření. Prvním krokem je určení zodpovědné osoby za kybernetickou bezpečnost. Sestavte tým pro kybernetickou bezpečnost a zajistěte, aby měl potřebné kompetence, nástroje a autoritu k efektivnímu řízení kybernetické bezpečnosti napříč organizací Následně je nezbytné zmapovat a identifikovat všechna aktiva společnosti a posoudit, jaké rizika jim hrozí.Zaveďte formální proces řízení rizik. Tento proces by měl zahrnovat pravidelné hodnocení potencionálních hrozeb, implementaci opatření pro zmírnění rizik a kontinuální monitorování efektivity těchto opatření. Ačkoli zákon tuto povinnost pro poskytovatele v režimu nižších povinností přímo nestanovuje, doporučujeme tento krok nepodcenit. Zavedení toho procesu Vám umožní lépe reagovat na neustále se vyvíjející kybernetické hrozby a zajistit kontinuitu vašeho podnikání.Implementace organizačních opatření jde ruku v ruce s implementací technických opatření. Zavádění nových procesů a technologií má být vždy doprovázeno vytvářením, příp. aktualizací, bezpečnostní dokumentace a bezpečnostních politik. Tyto dokumenty by měly pokrývat všechny aspekty kybernetické bezpečnosti od používání zařízení a správy hesel až po reakci na incidenty a správu dodavatelů.I přes nejlepší bezpečnostní opatření se kybernetické bezpečnostní incidenty často vyskytují v důsledku nedbalosti a nedostatečného bezpečnostního povědomí uživatelů. Proto je nutné všechny uživatele pravidelně školit. Zajistěte, aby všichni zaměstnanci od vedení až po řadové pracovníky, prošli pravidelným školením o kybernetických hrozbách a bezpečných praktikách. Dále uživatele seznamte s interní dokumentací, která jim definují pravidla a povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti. Též zvažte implementaci programu simulovaných phishingových útoků pro testování a zlepšování povědomí zaměstnanců.Na základě analýzy dopadů na business (BIA – business impact analysis) vytvořte a pravidelně testujte plány kontinuity podnikání a obnovy po havárii. Tyto plány by měly pokrývat různé scénáře kybernetických incidentů a zajistit, že vaše organizace může rychle obnovit kritické operace v případě vážného narušení.Implementujte proces řízení dodavatelů z hlediska kybernetické bezpečnosti. Proveďte hodnocení rizik spojených s klíčovými dodavateli, zahrňte bezpečnostní požadavky do smluv s dodavateli a pravidelně monitorujte a auditujte jejich bezpečnostní praktiky.Krok 5: Implementace technických opatřeníImplementace technických opatření je klíčová pro posílení vaší technické infrastruktury v souladu s požadavky nZKB.Začněte modernizací síťové bezpečnosti. Implementujte nebo aktualizujte firewally nové generace, proveďte segmentaci sítě pro omezení potenciálního šíření útoků a nasaďte pokročilé systémy detekce a prevence průniků (IDS/IPS). Pokud vaši zaměstnanci pracují z domova, zajistěte, aby se do firemní sítě připojovali výhradně přes VPN. Zajistěte, aby vaše síťová architektura odpovídala nejnovějším bezpečnostním standardům.Základem kybernetické bezpečnosti je efektivní systém pro řízení přístupů a identit. Implementujte vícefaktorovou autentizaci pro kritické systémy a účty s vysokými privilegii. Zaveďte princip nejmenších privilegií, tzn. že každý uživatel bude mít pouze ty přístupy, které nezbytně potřebuje pro svou práci, a zajistěte pravidelné přezkoumávání a audit přístupových práv.Posilte zabezpečení koncových bodů a mobilních zařízení nasazením komplexního řešení pro ochranu koncových bodů (EPP) a pokročilou detekci a reakci na hrozby (EDR). Implementujte politiky pro bezpečné používání mobilních zařízení a řešení pro správu mobilních zařízení (MDM).Implementujte komplexní systém pro šifrování dat jak v klidu (např. na discích, v databázích aj.), tak při přenosu. Zajistěte, aby všechna citlivá data byla chráněna silnými šifrovacími algoritmy doporučených NÚKIB a aby byly klíče bezpečně spravovány.Zaveďte centralizovaný systém pro správu logů a bezpečnostních událostí (SIEM), čímž získáte komplexní přehled o všech aktivitách ve vaší IT infrastruktuře. Tento systém vám umožní efektivně monitorovat a analyzovat data z různých zdrojů. Díky tomu můžete včas detekovat bezpečnostní incidenty, identifikovat anomálie a rychle reagovat na potenciální hrozby.Nastavte proces zálohování a obnovy dat. Zálohy ukládejte offline na bezpečném a odděleném místě, ideálně mimo budovu. Zajistěte, aby byly zálohy pravidelně testovány a aby byl k dispozici plán obnovy po havárii, který umožní rychlé obnovení kritických systémů v případě incidentu.Nezapomeňte na pravidelné penetrační testování a hodnocení zranitelností. Naplánujte pravidelné externí i interní penetrační testy a implementujte proces průběžného skenování a řešení zranitelností. Dalším důležitým aspektem je pravidelná aktualizace softwaru, aktualizace přináší nejen nové funkce, ale také opravy bezpečnostních děr a chyb v programech.Krok 6: Nastavení procesů pro hlášení incidentůNový ZKB klade velký důraz na včasné hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů. Abychom tomuto požadavku vyhověli, je nezbytné implementovat efektivní procesy pro detekci, analýzu a hlášení incidentů.Vytvořte jasné postupy pro identifikaci, klasifikaci a hlášení incidentů. Definujte, co představuje incident podléhající hlášení podle nZKB, a zajistěte, aby všichni relevantní zaměstnanci byli s těmito definicemi seznámeni.Určete osobu, která bude odpovídat za řízení incidentů ve společnosti, komunikovat s NÚKIB, resp. národním CERT, a jinými relevantními externími stranami, o průběhu řešení incidentu povede záznamy apod. Zajistěte, aby tato osoba byla dobře obeznámena s požadavky nZKB. V rámci interních školení seznamujte zaměstnance s možnými typy incidentů a o způsobu jejich předcházení.Nastavte procesy pro pravidelné testování a aktualizaci postupů hlášení. Provádějte simulace incidentů a cvičení typu „tabletop", abyste ověřili efektivitu vašich procesů a identifikovali oblasti pro zlepšení. Zajistěte, aby tyto procesy byly pravidelně revidovány a aktualizovány v reakci na změny v regulacích nebo ve vašem prostředí.Implementujte technologická řešení pro detekci a analýzu incidentů. To může zahrnovat nasazení SIEM systému, nástrojů pro forenzní analýzu a platforem pro orchestraci bezpečnostních operací (SOAR).Krok 7: Kontinuální zlepšování a udržování souladuImplementace požadavků nZKB není jednorázovým projektem, ale kontinuálním procesem. Je nezbytné nastavit mechanismy pro průběžné zlepšování a udržování souladu s měnícími se požadavky a hrozbami.Pravidelně přezkoumávejte a aktualizujte vaši strategii kybernetické bezpečnosti. Minimálně jednou ročně, nebo při významných změnách ve vašem prostředí, proveďte komplexní bezpečnostní audit, který zohlední nové hrozby, technologie a legislativní požadavky.Sledujte vývoj hrozeb a nové technologické trendy v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zapojte se do odborných sektorových fór a programů pro sdílení informací o hrozbách. Využívejte zpravodajské informace o kybernetických hrozbách pro identifikaci potenciálních rizik.Investujte do kontinuálního vzdělávání a rozvoje kompetencí vašeho bezpečnostního týmu. Podporujte získávání relevantních certifikací a účast na odborných konferencích a workshopech. Udržujte tým informovaný o nejnovějších technikách útočníků a metodách obrany.Provádějte pravidelné interní a externí audity vašeho bezpečnostního programu. Využívejte nezávislé auditory pro získání objektivního pohledu na vaši bezpečnostní pozici a soulad s nZKB. Aktivně reagujte na zjištění z auditů a implementujte doporučená opatření.Implementujte proces řízení změn, který zajistí, že všechny významné změny ve vaší IT infrastruktuře nebo procesech budou posouzeny z hlediska jejich dopadu na bezpečnost a soulad s nZKB. Tento proces by měl zahrnovat bezpečnostní posouzení před implementací změn a následné ověření po implementaci.Udržujte aktivní komunikaci s NÚKIB, účastněte se konzultací a workshopů pořádaných regulátory, abyste měli přehled o očekáváních a best practices v oblasti kybernetické bezpečnosti dle nZKB.Budování odolnosti v digitálním věkuImplementace nZKB představuje významnou výzvu, ale zároveň příležitost pro posílení kybernetické odolnosti vaší organizace. Tím, že přijmete principy nZKB a budete je důsledně aplikovat, nejen splníte regulatorní požadavky, ale také významně posílíte svou schopnost čelit stále sofistikovanějším kybernetickým hrozbám.Kybernetická bezpečnost je kontinuální proces, nikoli cílový stav. S evolucí hrozeb a technologií se budou vyvíjet i požadavky na zabezpečení. Buďte připraveni se adaptovat, kontinuálně učit a zlepšovat své bezpečnostní postupy.Investice do kybernetické bezpečnosti v souladu není dnes jen otázkou regulatorního souladu, ale především strategickou nutností. Kybernetická bezpečnost se stává klíčovým faktorem konkurenceschopnosti, důvěryhodnosti a dlouhodobé udržitelnosti vašeho podnikání.Jako odborníci na implementaci požadavků nZKB v alianci All4Cyber jsme připraveni vás na této cestě podpořit. Nabízíme expertní konzultace, technickou asistenci a průběžnou podporu pro zajištění úspěšné implementace nZKB a dlouhodobé kybernetické odolnosti vaší organizace. Se správným přístupem, odhodláním a odbornými znalostmi můžete z výzvy nZKB učinit příležitost k významnému posílení vaší organizace v digitálním věku.Více informacíPro další informace o alianci All4Cyber, jejích službách, řešeních a nadcházejících aktivitách, navštivte http://www.all4cyber.cz, LinkedIn, X, FCB nebo nás kontaktujte na info@all4cyber.cz.O alianci All4CyberAll4Cyber je aliance firem poskytujících řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti. Vznikla spojením renomovaných společností: Antesto, CNS, DATASYS, DATRON, IdStory a TeskaLabs. Aliance poskytuje komplexní řešení kybernetické bezpečnosti pro soukromý i veřejný sektor, a to v souladu s platnou legislativou v čele s požadavky nové směrnice NIS2 a ZKB. Aliance se zavázala ke spolupráci, vzájemnému předávání zkušeností a šíření osvěty o komplexním tématu kybernetické bezpečnosti.   Kontakt: Mariana PohlováPR & mediaE-mail: mariana@tempusmedia.czwww.tempusmedia.czwww.all4cyber.cz  

Čas načtení: 2024-11-14 15:50:00

Privátní 5G síť umožňuje digitální transformaci jaderné elektrárny Jang-ťiang a zvyšuje produktivitu na novou úroveň

Peking 14. listopadu 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Jaderná energie je zdrojem čisté energie. Čína v této oblasti nastoupila rychlé tempo. V roce 2023 dosáhla výroba elektřiny z jaderné energie v Číně 433,371 miliardy kWh, což představuje 4,86 % celkového objemu výroby energie v Číně. Jaderná elektrárna Jang-ťiang v roce 2023 přispěla výrobou 53,188 miliardy kWh, což představuje 12,3 % celkové produkce jaderné energie v Číně. Dynamický rozvoj jaderné energetiky urychluje cíl naší země dosáhnout ekologického a udržitelného energetického rozvoje.Nejvyšší prioritou pro jaderné elektrárny je bezpečnost a kvalita. Při vývoji nových způsobů zvyšování produktivity se jaderná elektrárna Jang-ťiang potýká se třemi zásadními problémy: složitou koordinací při výrobě, náročným řízením a kontrolou během generálních revizí a obtížným monitorováním zařízení. Aby mohla tyto problémy vyřešit a splnit klíčové požadavky na bezpečnost a zvýšení výkonnosti, rozhodla se elektrárna Jang-ťiang pro digitální transformaci. Elektrárna Jang-ťiang ve spolupráci se společnostmi China Telecom a Huawei vybudovala konvergovanou privátní síť 5G, která zahrnuje datové, hlasové, SMS, trunkingové a úzkopásmové (NB) komunikační funkce.Privátní síť 5G pro jadernou energetiku funguje nezávisle a zajišťuje nepřetržité připojení. Nově navržená síťová architektura obsahuje vyhrazené základnové stanice, multifrekvenční sítě a kompletní sadu řešení 5GC typu aktivní-aktivní. Integrovány jsou rovněž satelitní komunikace a stávající komunikační systémy jaderné elektrárny Jang-ťiang, které poskytují nepřetržité připojení pro různé účely a zajišťují bezpečnost provozu jaderné výroby. Nové technologie, jako například 5G-A pro určování polohy nebo RedCap, umožňují vysoce přesnou lokalizaci personálu a efektivní datovou a video komunikaci s nízkou spotřebou energie. Komunikační síť se přizpůsobuje náročným podmínkám, jako jsou radiační zóny, stísněné prostory nebo pobřežní oblasti jaderné elektrárny. K testování elektromagnetické kompatibility zařízení a jejich odolnosti zařízení proti radiaci, vibracím a větru i k jejich modernizaci se používají nová špičková zařízení a postupy. Tyto technologie pomáhají řešit problémy s datovou komunikací v prostředí jaderné energetiky.Síť 5G pokrývá šest generátorových souprav, více než 10.000 zaměstnanců a přes 10.000 terminálů. Od svého zavedení výrazně posílila digitální kapacity jaderné elektrárny Jang-ťiang, podpořila její vnitřní bezpečnost a zlepšila její výkonnost.1. Digitální a inteligentní modernizace výrobního řetězce zvyšuje efektivitu. Bylo nasazeno více než 1700 mobilních terminálů pro bezpapírový provoz, čímž eliminovala potřeba ručního lepení více než 700.000 štítků a snížilo se riziko chyb způsobených lidským faktorem. Mobilní operace vedly ke snížení počtu pracovního času o 2150 hodin. Díky kooperativním operacím bylo zrušeno 55 koordinačních inženýrských pozic. Dohled založený na umělé inteligenci pomohl odhalit více než 200 provozních rizik a více než 50krát identifikovat nestandardní zařízení.2. Propojení v reálném čase při generálních revizích zlepšuje kvalitu procesů a zajišťuje bezpečnost. Doba generální opravy jedné generátorové soupravy se díky digitálnímu procesu, funkci časné výstrahy a vzájemného propojení zkrátila o dva dny. Efektivita rozhodování se díky 5G technologii a umělé inteligenci zvýšila o 21,4 %. Měření dávky ozáření osob v reálném čase, první zkušební projekt v Číně, již více než v deseti případech pomohlo identifikovat osoby ohrožené na zdraví.3. Detekce a predikce stavu pomocí inteligentních zařízení zvyšují spolehlivost. Díky inteligentnímu snímání, jednotné správě a integrovanému monitorování bylo vytvořeno 1170 modelů inteligentního sledování a výstrahy. Počet kritických závad hlavních zařízení se snížil o 6,47 % a počet vnitřních provozních událostí/ zásahů v provozu se meziročně snížil o 13,86 %.Cílem projektu je vytvořit v Číně první vzorový model inteligentní jaderné energetiky s využitím technologie 5G a vybudovat systém jaderné energetiky zaměřený na bezpečnost, spolehlivost, ekologický a efektivní rozvoj, inteligentní ekonomiku a digitální budoucnost. Technologie 5G se využívají k digitální inovaci stávajících výrobních procesů jaderné elektrárny Jang-ťiang, k zvýšení bezpečnosti při výrobě jaderné energie, ke zlepšení spolehlivosti provozu zařízení a ke včasnému sběru a analýze dat. Projekt rovněž zahrnuje vytvoření všudypřítomného energetického internetu věcí a k podporu kvalitního rozvoje jaderné energetiky.S vypuknutím globální energetické krize a rostoucí poptávkou po čisté energii se jaderná energie stala strategickým cílem velkých světových ekonomik. Čína má nejvyšší počet provozovaných a rozestavěných jaderných generátorů na světě, které představují 5 % všech generátorů v zemi. Přesto zde existuje obrovský potenciál pro další rozvoj, neboť tento podíl je ve srovnání se 75 % ve Francii stále velmi nízký. Kromě toho je při podpoře kvalitního rozvoje jaderné energetiky klíčová digitální podpora. Technologie 5G jako základní prvek informační infrastruktury nabízí široké možnosti využití. S rychlým rozvojem čínské jaderné energetiky se spojení „5G + digitální jaderná energetika" stane oblíbeným jak na domácí, tak mezinárodní úrovni. V tomto rozsáhlém kontextu má spojení „5G + digitální jaderná energetika" slibnou budoucnost.Foto -https://mma.prnewswire.com/media/2556422/Private_Network_Enables_Digital_Transformation_Yangjiang_Nuclear_Power_Takes_Productivity.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2556423/image_5032577_27168335.jpg KONTAKT: Hua Zhang, zhanghua111@chinatelecom.cn   

Čas načtení: 2024-11-29 09:48:00

Firmy v příštích dvou letech zvýší rozpočty na bezpečnost IT až o 9 %

Praha 29. listopadu 2024 (PROTEXT) - V souvislosti s rostoucími finančními ztrátami, které způsobují kybernetické incidenty, plánují firmy zvýšit investice do kyberbezpečnosti. Tento trend zachycuje nedávná zpráva IT Security Economics vydaná společností Kaspersky.Kaspersky IT Security Economics je každoroční zpráva, která analyzuje změny týkající se rozpočtů, bezpečnostních incidentů a problémů při podnikání, které ovlivňují rozhodování o bezpečnosti IT. Vychází z rozhovorů s odborníky na informační technologie a jejich zabezpečení, kteří pracují v organizacích různých velikostí a zaměření. Průzkum byl proveden ve 27 zemích v Evropě, v asijsko-pacifickém regionu, na Blízkém východě, v Turecku, v Africe a v Latinské a Severní Americe.[1]Podle průzkumu plánují firmy navýšit své rozpočty na bezpečnost IT až o 9 %. Medián rozpočtů na kybernetickou bezpečnost u velkých podniků činil 5,7 milionu dolarů z celkem 41,8 milionu dolarů vyčleněných na IT, zatímco malé a střední podniky investovaly do bezpečnosti IT 0,2 milionu dolarů z mediánu rozpočtu na IT ve výši 1,6 milionu dolarů.Pravděpodobné důvody ke zvýšení investic lze nalézt v analýze finančních ztrát způsobených kybernetickými incidenty. Velké podniky se letos potýkaly v průměru s 12 incidenty a na jejich odstranění vynaložily 6,2 milionu dolarů – 1,1krát více než byl celkový rozpočet vyčleněný na bezpečnost IT. Navzdory větším zdrojům a pokročilým bezpečnostním infrastrukturám jsou velké firemní organizace kvůli svému rozsahu a složitosti náchylnější k nákladným narušením provozu. I když mají často lepší vybavení k rychlému odhalení incidentů, doba potřebná k plné reakci a potlačení těchto hrozeb může trvat i několik hodin, což jen podtrhuje náročnost správy rozsáhlých a komplexních IT prostředí.Malé a střední firmy zaznamenaly v letošním roce v průměru 16 incidentů, přičemž na jejich nápravu vynaložily 0,3 milionu dolarů, což je 1,5krát více než jejich celkový rozpočet na zabezpečení IT. Tyto firmy jsou z hlediska dopadu na rozpočet nejvíce postiženou skupinou. Často jim chybí robustní pravidla a postupy pro zajištění kybernetické bezpečnosti, což je činí zranitelnými vůči incidentům zaviněným neopatrnými zaměstnanci, chybnou konfigurací veřejného cloudu nebo přidělováním oprávnění na neadekvátně vysoké úrovni.„Tyto údaje dokládají pokračování současného trendu zvyšování výdajů na kybernetickou bezpečnost ve všech segmentech trhu. Tento růst je způsoben nejméně třemi klíčovými faktory. Zaprvé je to evidentně neustálé zvyšování složitosti kybernetických bezpečnostních hrozeb, což firmy nutí zavádět pokročilejší řešení, která zlepšují detekci příznaků útoků a automatizují příslušné reakce. Za druhé, rostoucí obavy vlád ohledně digitální suverenity vedou ke vzniku nových předpisů a regulačních požadavků, a tím ke zvýšení výdajů na jejich plnění. Třetím faktorem, který ovlivňuje růst rozpočtů a nákladů na kybernetickou bezpečnost, je neustálé zvyšování platových nároků na odborníky v různých oblastech kybernetické bezpečnosti,“ komentuje Veniamin Levtsov, viceprezident oddělení Center of Corporate Business Expertise společnosti Kaspersky.K ochraně firem před širokou škálou kybernetických hrozeb společnost Kaspersky doporučuje:Používejte komplexní řešení z řady Kaspersky Next, které nabízí ochranu v reálném čase, přehled o hrozbách a pokročilé možnosti vyšetřování a potlačování incidentů. Je vhodné pro firmy jakékoli velikosti a zaměření – v závislosti na aktuálních potřebách a dostupných zdrojích si můžete vybrat nejvhodnější úroveň produktu a snadno přejít na jinou, pokud se vaše požadavky na kybernetickou bezpečnost změní.Pořiďte si spravovanou bezpečnostní službu, jako je například Kaspersky Managed Detection and Response, pokud vaše firma nemá dostatek vlastních kvalifikovaných odborníků v oblasti bezpečnosti IT. Tato služba vám poskytne potřebné odborné znalosti a nejlepší možné pokročilé automatizované bezpečnostní akce. Díky nepřetržitému sběru firemních dat a jejich analýze v reálném čase dokáže chránit firmy i před sofistikovanými kybernetickými útoky.Další informace o nákladech a rozpočtech na zabezpečení IT ve firmách získáte pomocí interaktivní kalkulačky IT Security Calculator. Chcete-li si přečíst celou zprávu „IT Security Economics“, navštivte naše webové stránky. Zdroj: Kaspersky[1] Brazílie, Chile, Čína, Egypt, Francie, Německo, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Kazachstán, Jihoafrická republika, KSA, Malajsie, Mexiko, Pákistán, Filipíny, Rusko, Jižní Afrika, Jižní Korea, Singapur, Španělsko, Thajsko, Turecko, Vietnam, Spojené arabské emiráty, Spojené království a USA.  

Čas načtení: 2024-11-29 09:48:00

Firmy v příštích dvou letech zvýší rozpočty na bezpečnost IT až o 9 %

Praha 29. listopadu 2024 (PROTEXT) - V souvislosti s rostoucími finančními ztrátami, které způsobují kybernetické incidenty, plánují firmy zvýšit investice do kyberbezpečnosti. Tento trend zachycuje nedávná zpráva IT Security Economics vydaná společností Kaspersky.Kaspersky IT Security Economics je každoroční zpráva, která analyzuje změny týkající se rozpočtů, bezpečnostních incidentů a problémů při podnikání, které ovlivňují rozhodování o bezpečnosti IT. Vychází z rozhovorů s odborníky na informační technologie a jejich zabezpečení, kteří pracují v organizacích různých velikostí a zaměření. Průzkum byl proveden ve 27 zemích v Evropě, v asijsko-pacifickém regionu, na Blízkém východě, v Turecku, v Africe a v Latinské a Severní Americe.[1]Podle průzkumu plánují firmy navýšit své rozpočty na bezpečnost IT až o 9 %. Medián rozpočtů na kybernetickou bezpečnost u velkých podniků činil 5,7 milionu dolarů z celkem 41,8 milionu dolarů vyčleněných na IT, zatímco malé a střední podniky investovaly do bezpečnosti IT 0,2 milionu dolarů z mediánu rozpočtu na IT ve výši 1,6 milionu dolarů.Pravděpodobné důvody ke zvýšení investic lze nalézt v analýze finančních ztrát způsobených kybernetickými incidenty. Velké podniky se letos potýkaly v průměru s 12 incidenty a na jejich odstranění vynaložily 6,2 milionu dolarů – 1,1krát více než byl celkový rozpočet vyčleněný na bezpečnost IT. Navzdory větším zdrojům a pokročilým bezpečnostním infrastrukturám jsou velké firemní organizace kvůli svému rozsahu a složitosti náchylnější k nákladným narušením provozu. I když mají často lepší vybavení k rychlému odhalení incidentů, doba potřebná k plné reakci a potlačení těchto hrozeb může trvat i několik hodin, což jen podtrhuje náročnost správy rozsáhlých a komplexních IT prostředí.Malé a střední firmy zaznamenaly v letošním roce v průměru 16 incidentů, přičemž na jejich nápravu vynaložily 0,3 milionu dolarů, což je 1,5krát více než jejich celkový rozpočet na zabezpečení IT. Tyto firmy jsou z hlediska dopadu na rozpočet nejvíce postiženou skupinou. Často jim chybí robustní pravidla a postupy pro zajištění kybernetické bezpečnosti, což je činí zranitelnými vůči incidentům zaviněným neopatrnými zaměstnanci, chybnou konfigurací veřejného cloudu nebo přidělováním oprávnění na neadekvátně vysoké úrovni.„Tyto údaje dokládají pokračování současného trendu zvyšování výdajů na kybernetickou bezpečnost ve všech segmentech trhu. Tento růst je způsoben nejméně třemi klíčovými faktory. Zaprvé je to evidentně neustálé zvyšování složitosti kybernetických bezpečnostních hrozeb, což firmy nutí zavádět pokročilejší řešení, která zlepšují detekci příznaků útoků a automatizují příslušné reakce. Za druhé, rostoucí obavy vlád ohledně digitální suverenity vedou ke vzniku nových předpisů a regulačních požadavků, a tím ke zvýšení výdajů na jejich plnění. Třetím faktorem, který ovlivňuje růst rozpočtů a nákladů na kybernetickou bezpečnost, je neustálé zvyšování platových nároků na odborníky v různých oblastech kybernetické bezpečnosti,“ komentuje Veniamin Levtsov, viceprezident oddělení Center of Corporate Business Expertise společnosti Kaspersky.K ochraně firem před širokou škálou kybernetických hrozeb společnost Kaspersky doporučuje:Používejte komplexní řešení z řady Kaspersky Next, které nabízí ochranu v reálném čase, přehled o hrozbách a pokročilé možnosti vyšetřování a potlačování incidentů. Je vhodné pro firmy jakékoli velikosti a zaměření – v závislosti na aktuálních potřebách a dostupných zdrojích si můžete vybrat nejvhodnější úroveň produktu a snadno přejít na jinou, pokud se vaše požadavky na kybernetickou bezpečnost změní.Pořiďte si spravovanou bezpečnostní službu, jako je například Kaspersky Managed Detection and Response, pokud vaše firma nemá dostatek vlastních kvalifikovaných odborníků v oblasti bezpečnosti IT. Tato služba vám poskytne potřebné odborné znalosti a nejlepší možné pokročilé automatizované bezpečnostní akce. Díky nepřetržitému sběru firemních dat a jejich analýze v reálném čase dokáže chránit firmy i před sofistikovanými kybernetickými útoky.Další informace o nákladech a rozpočtech na zabezpečení IT ve firmách získáte pomocí interaktivní kalkulačky IT Security Calculator. Chcete-li si přečíst celou zprávu „IT Security Economics“, navštivte naše webové stránky. Zdroj: Kaspersky[1] Brazílie, Chile, Čína, Egypt, Francie, Německo, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Kazachstán, Jihoafrická republika, KSA, Malajsie, Mexiko, Pákistán, Filipíny, Rusko, Jižní Afrika, Jižní Korea, Singapur, Španělsko, Thajsko, Turecko, Vietnam, Spojené arabské emiráty, Spojené království a USA.  

Čas načtení: 2024-11-29 09:48:00

Firmy v příštích dvou letech zvýší rozpočty na bezpečnost IT až o 9 %

Praha 29. listopadu 2024 (PROTEXT) - V souvislosti s rostoucími finančními ztrátami, které způsobují kybernetické incidenty, plánují firmy zvýšit investice do kyberbezpečnosti. Tento trend zachycuje nedávná zpráva IT Security Economics vydaná společností Kaspersky.Kaspersky IT Security Economics je každoroční zpráva, která analyzuje změny týkající se rozpočtů, bezpečnostních incidentů a problémů při podnikání, které ovlivňují rozhodování o bezpečnosti IT. Vychází z rozhovorů s odborníky na informační technologie a jejich zabezpečení, kteří pracují v organizacích různých velikostí a zaměření. Průzkum byl proveden ve 27 zemích v Evropě, v asijsko-pacifickém regionu, na Blízkém východě, v Turecku, v Africe a v Latinské a Severní Americe.[1]Podle průzkumu plánují firmy navýšit své rozpočty na bezpečnost IT až o 9 %. Medián rozpočtů na kybernetickou bezpečnost u velkých podniků činil 5,7 milionu dolarů z celkem 41,8 milionu dolarů vyčleněných na IT, zatímco malé a střední podniky investovaly do bezpečnosti IT 0,2 milionu dolarů z mediánu rozpočtu na IT ve výši 1,6 milionu dolarů.Pravděpodobné důvody ke zvýšení investic lze nalézt v analýze finančních ztrát způsobených kybernetickými incidenty. Velké podniky se letos potýkaly v průměru s 12 incidenty a na jejich odstranění vynaložily 6,2 milionu dolarů – 1,1krát více než byl celkový rozpočet vyčleněný na bezpečnost IT. Navzdory větším zdrojům a pokročilým bezpečnostním infrastrukturám jsou velké firemní organizace kvůli svému rozsahu a složitosti náchylnější k nákladným narušením provozu. I když mají často lepší vybavení k rychlému odhalení incidentů, doba potřebná k plné reakci a potlačení těchto hrozeb může trvat i několik hodin, což jen podtrhuje náročnost správy rozsáhlých a komplexních IT prostředí.Malé a střední firmy zaznamenaly v letošním roce v průměru 16 incidentů, přičemž na jejich nápravu vynaložily 0,3 milionu dolarů, což je 1,5krát více než jejich celkový rozpočet na zabezpečení IT. Tyto firmy jsou z hlediska dopadu na rozpočet nejvíce postiženou skupinou. Často jim chybí robustní pravidla a postupy pro zajištění kybernetické bezpečnosti, což je činí zranitelnými vůči incidentům zaviněným neopatrnými zaměstnanci, chybnou konfigurací veřejného cloudu nebo přidělováním oprávnění na neadekvátně vysoké úrovni.„Tyto údaje dokládají pokračování současného trendu zvyšování výdajů na kybernetickou bezpečnost ve všech segmentech trhu. Tento růst je způsoben nejméně třemi klíčovými faktory. Zaprvé je to evidentně neustálé zvyšování složitosti kybernetických bezpečnostních hrozeb, což firmy nutí zavádět pokročilejší řešení, která zlepšují detekci příznaků útoků a automatizují příslušné reakce. Za druhé, rostoucí obavy vlád ohledně digitální suverenity vedou ke vzniku nových předpisů a regulačních požadavků, a tím ke zvýšení výdajů na jejich plnění. Třetím faktorem, který ovlivňuje růst rozpočtů a nákladů na kybernetickou bezpečnost, je neustálé zvyšování platových nároků na odborníky v různých oblastech kybernetické bezpečnosti,“ komentuje Veniamin Levtsov, viceprezident oddělení Center of Corporate Business Expertise společnosti Kaspersky.K ochraně firem před širokou škálou kybernetických hrozeb společnost Kaspersky doporučuje:Používejte komplexní řešení z řady Kaspersky Next, které nabízí ochranu v reálném čase, přehled o hrozbách a pokročilé možnosti vyšetřování a potlačování incidentů. Je vhodné pro firmy jakékoli velikosti a zaměření – v závislosti na aktuálních potřebách a dostupných zdrojích si můžete vybrat nejvhodnější úroveň produktu a snadno přejít na jinou, pokud se vaše požadavky na kybernetickou bezpečnost změní.Pořiďte si spravovanou bezpečnostní službu, jako je například Kaspersky Managed Detection and Response, pokud vaše firma nemá dostatek vlastních kvalifikovaných odborníků v oblasti bezpečnosti IT. Tato služba vám poskytne potřebné odborné znalosti a nejlepší možné pokročilé automatizované bezpečnostní akce. Díky nepřetržitému sběru firemních dat a jejich analýze v reálném čase dokáže chránit firmy i před sofistikovanými kybernetickými útoky.Další informace o nákladech a rozpočtech na zabezpečení IT ve firmách získáte pomocí interaktivní kalkulačky IT Security Calculator. Chcete-li si přečíst celou zprávu „IT Security Economics“, navštivte naše webové stránky. Zdroj: Kaspersky[1] Brazílie, Chile, Čína, Egypt, Francie, Německo, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Kazachstán, Jihoafrická republika, KSA, Malajsie, Mexiko, Pákistán, Filipíny, Rusko, Jižní Afrika, Jižní Korea, Singapur, Španělsko, Thajsko, Turecko, Vietnam, Spojené arabské emiráty, Spojené království a USA.  

Čas načtení: 2024-12-17 10:30:19

Hackeři skrze HomeKit napadli iPhony! Nahráli do nich Pegasus, tvrdí Amnesty International

Špionážní software Pegasus údajně zneužila srbská vláda Cílem měli být aktivisté z významného think-tanku Apple na opravě chyby stále aktivně pracuje Nebezpečí toho, že si vás vyhlédne nějaký útočník a s pomocí škodlivého softwaru vám nabourá vaše zařízení, není v dnešní době úplně malá. Pokud jste novinář, notabene novinář píšící proti vládnoucímu nepříliš demokratickému režimu, je tato šance výrazně vyšší. Pomoci k tomu v řadě případů mohou také zranitelnosti, které se v různých, běžně používaných, softwarech nacházejí. Podle Amnesty International nyní nekalé živly zneužily bezpečnostní chybu v rámci HomeKitu, kterou zneužily k útoku na iPhony srbských novinářů a aktivistů. K tomuto útoku navíc použili obávaný spyware Pegasus. Přečtěte si celý článek Hackeři skrze HomeKit napadli iPhony! Nahráli do nich Pegasus, tvrdí Amnesty International

Čas načtení: 2024-03-06 09:00:00

Největší konference na téma směrnice NIS 2 a kybernetické bezpečnosti chystá 5. pokračování

 Praha 6. března 2024 (PROTEXT) - Ve středu 18. září se uskuteční již 5. pokračování největší online konference o kyberbezpečnosti v ČR a SR “Směrnice NIS 2 a nová legislativa: Procesy, nástroje a technologie”. Tématem bude opět nová evropská směrnice a její praktické dopady i řešení. Na konferenci vystoupí přední odborníci na kybernetickou bezpečnost a chystanou regulaci. Akce je zdarma s otevřenou registrací.Nová směrnice a zákon pro povinné zavedení kybernetické bezpečnostiEvropská směrnice NIS 2 určuje nová pravidla pro řešení kybernetické bezpečnosti uvnitř organizací. Směrnice je navržena tak, aby bylo zajištěno komplexní pokrytí všech odvětví a služeb, které mají zásadní význam pro klíčové společenské a hospodářské činnosti.Tuto směrnici bude muset splnit více než 6.000 českých a 3.000 slovenských organizací. Přitom pokuta za nedodržení směrnice může být až 10.000.000 €, nebo 2 % z celkového ročního obratu společnosti.Tuto směrnici aktuálně transponuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) do podoby nového Zákona o kybernetické bezpečnosti a souvisejících prováděcích vyhlášek.Hlavní témata konference NIS 2, 18. září 2024● Aktuální stav nového zákona a prováděcích vyhlášek● Praktické řešení NIS 2 z pohledu interních procesů● Správný postup implementace kybernetické bezpečnosti● Zavádění digitální identity zaměstnanců a šifrování● Ochrana proti ransomware útokům a jejich řešení● Bezpečná práce s dokumenty, zálohování a bezpečnost dat● Fyzická bezpečnost organizacíNejvětší tuzemská akce zaměřená na kybernetickou bezpečnostSérie virtuálních konferencí, organizovaných společností ProID/Monet+, si za 3 roky existence získala mimořádnou oblibu u IT manažerů ze všech segmentů. Kombinuje totiž otevřený formát s komfortem shlédnutí odkudkoliv a možností stáhnutí veškerých podkladů. To vše s bezplatnou registrací. Není tedy divu, že se na 4 předchozí akce zaregistrovalo přes 10.000 diváků. To z ní činí největší akci věnovanou kybernetické bezpečnosti v Česku i na Slovensku. Další tisíce registrací získaly tematické konference, organizované pod hlavičkou ProID (www.proid.cz).Organizační informace● Virtuální konference Směrnice NIS 2 se koná ve středu 18. září 2024 od 9:00 do 12:30.● Akce proběhne formou živého online streamu.● Registrace i účast je zdarma.● Registrace je dostupná na webu WWW.NIS2.TECH.● Na konci akce bude vylosován ze všech účastníků výherce RC modelu Buggy 4x4.● Konferenci organizuje Ivo Vrána, ProID/Monet+ (kontakt pro média a dotazy) - https://www.linkedin.com/in/ivovrana/Využijte tuto výjimečnou příležitost a zaregistrujte se včas.Fotografie a grafické materiály k tiskové zprávě najdete zde.Více o platformě ProIDProID je modulární platforma zaměřená na bezpečnou digitální identitu zaměstnanců i technických celků (Workforce Identity). Jednotlivé nástroje a uživatelské metody slouží především k bezpečné, dvoufaktorové autentizaci do počítačů, firemních systémů a cloudů a elektronickému podpisu. O technologické celky se starají moduly pro komplexní správu digitálních certifikátů a veřejných klíčů (PKI). Naše nástroje chrání již více než 180 000 uživatelů ve všech oborech. Produkty ProID vyvíjí společnost MONET+, která je zavedenou českou firmou s více než 25 lety zkušeností v oblasti bezpečné digitální identity a plateb. Více se dozvíte na www.proid.cz. ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2024-06-07 07:41:00

Popularita Česka jako destinace pro digitální obory roste, hlavním argumentem je bezpečnost

Praha 7. června 2024 (PROTEXT) - Bezpečnost uvádí mezinárodní firmy jako nejsilnější argument, proč provozují své pobočky se specializací na IT či digitální podnikové služby v České republice. Popularita Česka z jejich pohledu roste i díky vysoké kvalitě života, která dokáže přilákat i zahraniční experty, a politické a ekonomické stabilitě. Vyplývá to z průzkumu, který zrealizovala asociace ABSL mezi stovkou mezinárodních firem."Atraktivita České republiky jako lokality pro založení a provoz centra digitálních podnikových služeb byla vždy dána zejména dostupností a blízkostí ke klíčovým trhům, kvalitou infrastruktury and rovněž optimální časovou zónou umožňující poskytování služeb na globální úrovni. Nyní se ukazuje, že převažují nové důvody, zejména bezpečnost a stabilita země a kvalita zdejšího života," říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL s tím, že bezpečnosti daly mezinárodní firmy v průzkumu váhu 9,2 z 10, kvalitě života 8,7 a stabilitě země 8.Bezpečnost země byla důležitým argumentem například i pro společnost Vendavo, která v České republice provozuje své vývojové centrum: "Důraz na bezpečnost všech našich zákazníků a zaměstnanců pro nás byla při hledání destinace zcela klíčová," říká Jacob Ringler, šéf vývoje a ředitel českého zastoupení společnosti Vendavo, a dodává: “Na českém trhu je také skvělá síť odborníků na kybernetickou bezpečnost, nedávno jsme proto přesunuli z USA do České republiky i pozici manažera informační bezpečnosti, který kolem sebe vybudoval úžasný tým. Jak vždy říkám, každá společnost, která investuje do informační bezpečnosti, vysílá všem zákazníkům signál, že bere veškeré otázky kolem bezpečnosti a soukromí dat vážně. Česká republika nám pomáhá tento slib dodržovat.”ČR země s největším podílem zaměstnanců v digitálních podnikových službáchSilnou pozici České republiky v IT a digitálních podnikových službách dokládá i nedávný průzkum Grafton Recruitment. Dle něj je Česká republika dokonce zemí s největším podílem pracovníků podnikových služeb na celkovém počtu obyvatel a svou pozici premianta si drží i navzdory vyššímu zdanění práce ve srovnání s okolními zeměmi. "Z průzkumu, do kterého bylo zapojeno 15 zemí, vyplývá, že zatímco například v sousedním Polsku činí podíl zaměstnanců oboru na celkovém počtu obyvatel země 1 % a v Rumunsku dokonce ještě méně, v České republice se blížíme již ke 2 %, a to i navzdory tomu, že již neplatíme za levnou lokalitu," vysvětluje Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment, s tím, že vyšší náklady zde investorům nahrazuje vysoká kvalita, kterou v České republice našli.Kvalita života táhne zaměstnavatele i zaměstnanceKvalita života a schopnost trhu přilákat experty i ze zahraničí je dalším důležitým argumentem, který hovoří pro Českou republiku. A nemyslí si to jen samotní zaměstnavatelé, ale i zaměstnanci 90 národností, kteří pro obor pracují. Kvalitu života v Česku v průzkumu ABSL zmínilo 54 % respondentů z řad zahraničních pracovníků, 46 % pak chválilo i dobré finanční ohodnocení. Právě úrovně mezd se týká další prvenství České republiky jako destinace pro firmy z oboru digitálních podnikových služeb. Z dat Grafton Recruitment vyplývá, že ve srovnání se 14 zeměmi, kde tento obor působí, je v ČR největší rozdíl mezi průměrnou mzdou země a průměrnou mzdou na nemanažerských pozicích ve zmiňovaném oboru. Tento rozdíl činí plných 895 euro a ukazuje, jak atraktivní zaměstnání obor kvalifikovaným Čechům a expatům nabízí. Pro srovnání, v Polsku činí tento rozdíl 712 euro, v Portugalsku 701 euro, ve Velké Británii 657 euro, v Rumunsku 466 euro a ve Španělsku dokonce jen 144 euro. "I díky tomu setrvale roste průměrná doba, po kterou zaměstnanci oboru zůstávají u jednoho zaměstnavatele. Meziročně stoupla o 4 měsíce a činí již bezmála 4 roky," doplňuje Jonathan Appleton.ČR může světu konkurovat i v oblasti prémiových kancelářských prostorObor IT a digitálních podnikových služeb je oborem kancelářským, pro investory je tedy důležitá i úroveň místního kancelářského trhu, a to včetně cenového nastavení. "Pracovní prostředí nabízí obor skutečně prémiové. I navzdory vysokému podílu flexibility a možnosti pracovat z domova vnímáme rostoucí zájem firem o kultivaci pracovního prostředí dle nejnovějších trendů a standardů," říká Jana Vlková, šéfka oddělení Workplace Advisory a Office Agency ve společnosti Colliers, a dodává: "Nájemné sice mírně roste, na rozdíl od řady okolních zemí jde však jen o růst mírný a trh díky tomu vykazuje značnou stabilitu. Pro investory, hledající vhodnou destinaci pro své pobočky, centra podnikových či IT služeb anebo obchodní jednotky, tak Praha i celá ČR zůstává velmi atraktivní lokalitou, která dokáže konkurovat jak zemím z regionu střední a východní Evropy, tak například i Španělsku a Portugalsku, tedy trhům, kde kancelářské obory, jako jsou právě podnikové služby, aktuálně rostou." Nejvyšší dosažitelné nájemné, tzv. "prime", se na pražském trhu v 1. čtvrtletí v prémiových budovách v centru města pohybovalo na úrovni přibližně 28,00 € za m2 za měsíc, v nejlepších lokalitách širšího centra 19,00 € za m2 za měsíc a v nejlepších lokalitách ve zbytku města na úrovni do 16,00 € za m2 za měsíc. Pro srovnání, například v Lisabonu se cenová úroveň aktuálně pohybuje mezi 21 a 28 € za m2 za měsíc, v Madridu mezi 24 a 37 € a ve Varšavě mezi 21 a 27 € pro prémiové lokality. Zdroj: ABSL ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

Čas načtení: 2024-08-21 10:22:00

Pohled na kybernetickou bezpečnost ve veřejném sektoru České republiky očima aliance All4Cyber

Praha 21. srpna 2024 (PROTEXT) - V éře digitální transformace se kybernetická bezpečnost stává klíčovým pilířem fungování moderního státu. Veřejný sektor České republiky, zahrnující státní správu, samosprávu a další veřejné instituce, čelí v této oblasti mimořádným výzvám. Kritická infrastruktura, citlivá data občanů a strategické informace státu jsou cílem sofistikovaných kybernetických útoků, jejichž frekvence a komplexita neustále narůstají. Garantem tématu je Vladimíra Tesková, co-founder, co-owner a COO TeskaLabs. Firma je členem aliance All4Cyber.Legislativa: Od stávajících zákonů k NIS2 a novému zákonu o kybernetické bezpečnostiV reakci na rostoucí hrozby a mezinárodní závazky Česká republika výrazně posílila svůj právní rámec v oblasti kybernetické bezpečnosti. Klíčové legislativní dokumenty zahrnují zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, vyhlášku č. 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních, zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů (implementace GDPR) a zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby. Významným milníkem je implementace evropské „kyberbezpečnostní“ směrnice NIS2 do našeho právního řádu. V souvislosti s tím je připraven nový zákon o kybernetické bezpečnosti (ZKB), jehož cílem je posílit kybernetickou odolnost napříč sektory, zavést přísnější požadavky na hlášení incidentů a posílit pravomoci dozorových orgánů. Implementace NIS2 a nového zákona o kybernetické bezpečnosti představuje zásadní krok k harmonizaci českého právního rámce s evropskými standardy a k posílení kybernetické bezpečnosti v celém veřejném i soukromém sektoru. Tento právní rámec stanovuje povinnosti pro správce a provozovatele informačních systémů kritické infrastruktury a definuje pravomoci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jako hlavního koordinačního orgánu.Stav kybernetické bezpečnosti v ČR - silné stránky a přetrvávající výzvyPřestože došlo v posledních letech k významnému pokroku v oblasti kybernetické bezpečnosti, stále přetrvávají značné výzvy. Mezi silné stránky patří existence centrálního koordinačního orgánu (NÚKIB), rostoucí investice do kybernetické bezpečnosti a implementace standardů a best practices. Slabými stránkami zůstávají nerovnoměrná úroveň zabezpečení mezi různými institucemi, nedostatek kvalifikovaných odborníků a zastaralá IT infrastruktura v některých oblastech.Hrozby a zranitelnosti - spektrum kybernetických rizik pro veřejný sektorŠiroká škála kybernetických hrozeb ohrožuje funkčnost a bezpečnost státních institucí. K nejzávažnějším patří ransomware útoky, phishing, sociální inženýrství, DDoS útoky nebo bezpečnostní rizika pocházející od lidí uvnitř organizace, ať už jsou to zaměstnanci či dodavatelé. Zranitelnosti zahrnují nedostatečně zabezpečené zastaralé systémy, neaktualizovaný software, nedostatečné povědomí zaměstnanců o kybernetické bezpečnosti a nevhodné konfigurace síťových zařízení.Komplexní přístup k posílení kybernetické odolnostiPro zvýšení odolnosti vůči kybernetickým hrozbám je nezbytné implementovat komplexní strategii. Ta by měla zahrnovat pravidelné bezpečnostní audity a penetrační testy, implementaci principů Zero Trust Architecture, zavedení systémů pro detekci a prevenci průniků (IDS/IPS), nasazení technologie log managementu, pravidelné zálohování dat a testování obnovy, vytvoření a aktualizaci plánů kontinuity činností a obnovy po incidentu, implementaci multi-faktorové autentizace, šifrování dat a pravidelná bezpečnostní školení pro všechny zaměstnance.Využití pokročilých technologií v boji proti kybernetickým hrozbámDržet krok s technologickým vývojem je pro veřejné instituce klíčové. Zahrnuje to např. využití umělé inteligence a strojového učení pro detekci anomálií a hrozeb, blockchainu pro zajištění integrity dat, cloud computingu s důrazem na bezpečnost a compliance, automatizaci bezpečnostních procesů a zásady kryptografie.Klíčová role vzdělávání a rozvoje expertízy v kybernetické bezpečnostiInvestice do lidského kapitálu představují další zásadní pilíř kybernetické bezpečnosti. Vytvoření specializovaných studijních programů na vysokých školách, kontinuální vzdělávání a certifikace pro profesionály v kybernetické bezpečnosti, pravidelná školení a awareness programy pro všechny zaměstnance státní správy jsou pro budování robustní obrany proti kybernetickým hrozbám zcela zásadní.Mezinárodní spolupráce: Sdílení zkušeností a koordinace na globální úrovniVzhledem k tomu, že kybernetické hrozby neznají hranice, je nezbytná mezinárodní spolupráce. Aktivní účast v rámci struktur EU, bilaterální a multilaterální dohody o sdílení informací o hrozbách, účast na mezinárodních kybernetických cvičeních a sdílení best practices s partnerskými zeměmi pomáhají posilovat globální kybernetickou bezpečnost.Budoucí trendy a výzvy: Připravenost na nové hrozby v digitálním světěS ohledem na budoucnost musí být státní instituce připraveny na nové hrozby a trendy. Ty zahrnují především rostoucí význam IoT a souvisejících bezpečnostních rizik, hrozby spojené s umělou inteligencí a deepfakes, kybernetické útoky na kritickou infrastrukturu, regulace kryptoměn a souvisejících technologií a bezpečnostní aspekty 5G/6G sítí.Kontinuální vývoj a adaptace jako klíč k bezpečnější digitální budoucnostiDynamický vývoj kybernetické bezpečnosti ve veřejném sektoru České republiky přináší jak pokrok, tak nové výzvy. Klíčem k úspěchu bude kontinuální investice do technologií, lidských zdrojů a mezinárodní spolupráce. Jen tak lze zajistit, že státní instituce budou schopny čelit současným i budoucím kybernetickým hrozbám a poskytovat bezpečné a spolehlivé služby občanům v digitální éře. Role veřejného sektoru v ochraně národních zájmů a osobních údajů občanů je nezastupitelná, a proto musí být lídrem v oblasti kybernetické bezpečnosti. S rostoucí digitalizací veřejných služeb bude význam kybernetické bezpečnosti nadále růst, což vyžaduje neustálou pozornost, inovace a adaptaci na měnící se hrozby.www.all4cyber.cz; info@all4cyber.czKontakt pro média:Mariana PohlováPR & media managerE-mail: mariana@tempusmedia.czwww.all4cyber.cz 

Čas načtení: 2024-10-08 06:51:00

Aliance All4Cyber představila na konferenci Kyberbezpečnost 2024 klíčová řešení pro ochranu firemních dat i IT infrastruktury

Praha 8. října 2024 (PROTEXT) - Druhý ročník konference Kyberbezpečnost 2024, pořádaný společností DATASYS, přinesl unikátní příležitost pro představení nejnovějších technologií a strategií v oblasti ochrany dat a zabezpečení informačních systémů. Mezi účastníky nechyběly ani společnosti z aliance All4Cyber, které nabídly komplexní řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti, správy identit a zabezpečených datových přenosů.Firma CNS se ve své prezentaci zaměřila na klíčovou otázku zabezpečení datových přenosů, zejména v době, kdy organizace stále častěji pracují v hybridních prostředích, kde data opouštějí tradiční perimetr chráněných sítí. Jakub Voleman představil inovativní nástroje Safety4Transfer a Safety4Files, které umožňují zabezpečený přenos a distribuci citlivých dat mezi ověřenými uživateli. Tyto nástroje nejenže zajišťují šifrování dat „in motion", ale také poskytují snadno integrovatelné řešení do existujících firemních systémů, čímž významně snižují riziko neoprávněného přístupu k datům. V sektorech jako je zdravotnictví nebo státní správa se tyto technologie stávají nezbytnou součástí provozních postupů.DATASYS na konferenci Kyberbezpečnost 2024 představil své komplexní přístupy k ochraně IT infrastruktur, zaměřené jak na technické nástroje, tak na vzdělávání zaměstnanců. Radim Pracuch zdůraznil důležitost nepřetržité pozornosti věnované kybernetickým hrozbám a doporučil organizacím zavedení flexibilního bezpečnostního centra eSOC. To zajišťuje efektivní monitorování událostí a analýzu rizik, čímž organizacím pomáhá mj. rychle reagovat na incidenty. Pavel Štros představil podrobněji řešení eSOC, které v reálném čase vyhodnocuje bezpečnostní a provozní události, poskytuje pravidelný reporting a pomáhá organizacím zajišťovat soulady s normami a zákony. Radek Fujak ve své prezentaci upozornil na klíčovou roli vzdělávání zaměstnanců jako obrany proti kybernetickým hrozbám. Představil také e-learningové platformy, které umožňují firmám pravidelně školit zaměstnance a zvyšovat jejich povědomí o rizicích, jako jsou phishingové útoky.DATRON přispěl do diskuzí zaměřených na automatizaci procesů kybernetické bezpečnosti. Jaromír Látal představil systém eCyS, který umožňuje plnou automatizaci řízení rizik a zranitelností v rámci organizací. Tento systém nejenže monitoruje a analyzuje bezpečnostní incidenty, ale zároveň pomáhá organizacím splnit legislativní požadavky, jako je ISO 27001 nebo zákon o kybernetické bezpečnosti. Automatizace se stává klíčovým faktorem pro organizace, které čelí stále složitějším kybernetickým hrozbám, a zajišťuje, že nápravná opatření mohou být zavedena rychle a efektivně.IdStory, další člen aliance All4Cyber, se zaměřil na oblast správy identit a přístupových práv. Aleš Roman prezentoval případovou studii implementace platformy Identity manageru IdStory, která umožňuje efektivní správu identit a přístupů zaměstnanců v organizacích. Tento systém nejen zjednodušuje správu administrativy, ale také zvyšuje bezpečnost tím, že snižuje riziko neoprávněného přístupu k citlivým datům. IdStory se stal klíčovým nástrojem pro společnosti, které usilují o centralizovanou správu identit a přístupových práv s důrazem na bezpečnost.Konference Kyberbezpečnost 2024 se ukázala jako klíčová platforma pro sdílení inovací a nových přístupů v oblasti IT bezpečnosti. Firmy sdružené v alianci All4Cyber sehrály významnou roli v diskuzích o budoucnosti kybernetické bezpečnosti a představily nejen technologická řešení, ale také konkrétní nástroje a strategie zaměřené na ochranu dat, monitorování hrozeb a vzdělávání zaměstnanců. Pozvánka na webinářSe zmíněnými firmami se v rámci aktivit aliance All4Cyber můžete potkávat pravidelně např. na webinářích. Nejbližší z nich s názvem Jak na kybernetickou bezpečnost se koná ve čtvrtek 17. října 2024 od 14:00 do 15:30 a vystoupí na něm přední odborníci na kybernetickou bezpečnost - Petr Samek z CNS (Analýza kybernetických rizik), Jaromír Látal z firmy Datron (Automatizace bezpečnostních procesů) a Aleš Roman z IdStory (Správa identit – jak chránit digitální identitu vašich zaměstnanců či klientů). Webinář je zdarma a registrovat se můžete zde: https://events.teams.microsoft.com/event/c869c26d-2887-4b39-ac62-56b55f2814d8@7307eb15-c431-420e-90bc-fd90f00c3307Pro další informace o alianci All4Cyber, jejích službách, řešeních a nadcházejících aktivitách, navštivte www.all4cyber.cz, LinkedIn, X, FCB nebo nás kontaktujte na info@all4cyber.cz. O alianci All4CyberAll4Cyber je aliance firem poskytujících řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti. Vznikla spojením renomovaných společností: Antesto, CNS, DATASYS, DATRON, IdStory a TeskaLabs. Aliance se zavázala ke spolupráci, vzájemnému předávání zkušeností a šíření osvěty o komplexním tématu kybernetické bezpečnosti. Pro firmy sdružené v All4Cyber je prioritou nejen implementace technologií, ale především vytváření bezpečnostních strategií, které odpovídají na reálné potřeby dnešních organizací. Od zabezpečených datových přenosů, přes automatizaci kybernetických procesů až po správu identit – tyto společnosti ukazují, že kybernetická bezpečnost není jen o prevenci, ale i o neustálé adaptaci na nové výzvy. S rostoucími požadavky na legislativu a normy, jako je NIS2 nebo nZKB, je aliance All4Cyber důvěryhodným partnerem pro každou organizaci, která usiluje o bezpečnou digitální budoucnost. 

Čas načtení: 2024-10-24 14:23:00

Smart Business Festival CZ shrnul novinky z patnácti sítí a projektů

Praha 24. října 2024 (PROTEXT) - Smart Business Festival CZ 2024 shrnul na jednom místě novinky z patnácti sítí a projektů V Praze se včera uskutečnil jubilejní 10. výroční Smart Business Festival CZ – přehlídka aktivit a podnětů ke spolupráci v oblasti zavádění digitálních inovací do praxe určená zejména pro české malé a střední podniky. Stěžejními podtématy letošního ročníku byly bezpečnost, odolnost a udržitelnost a nabídka jejich posílení i pro ty nejmenší české firmy, ale i veřejné organizace. V programu se představilo šest Evropských center pro digitální inovace (EDIH), která v Česku působí, a s nimi spolupracující zástupci partnerských sítí a projektů. Akci uspořádalo sdružení CzechInno spolu s institutem CyberSecurityHubCZ. Akci svými úvodními vstupy zahájili Malgorzata Nikowska z Generálního ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie Evropské komise (DG CONNECT) a vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací Petr Očko, který řekl: „Z pohledu Ministerstva průmyslu a obchodu je Smart Business Festival jednou z klíčových akcí, kde je diskutována podpora primárně malých a středních firem z pohledu digitální transformace české ekonomiky, a jsme rádi, že zde každoročně můžeme prezentovat i novinky za Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky,“ a dále doplnil: „Evropská centra pro digitální inovace jsou klíčovými pilíři podpory digitální transformace firem v České republice. Kromě nich máme v Česku i funkční projekt tzv. Testing and Experimentation Facility AI Matters, který se specializuje na podporu firem při zavádění umělé inteligence do výroby. Jsme rádi, že tento projekt běží jak s podporou z EU, tak i ze zdrojů na národní úrovni. Vedle toho naše ministerstvo realizuje celou řadu dalších národních programů - z novinek bych rád zmínil zejména zcela nový program podpory výzkumu, vývoje a inovací s názvem TWIST, který se ve svém I. pilíři zaměřuje na klíčové strategické technologie – umělou inteligenci, kvantové počítání a polovodiče. V tuto chvíli připravujeme první výzvu, která by měla být publikována ještě do konce tohoto roku a těšíme se na mnoho zajímavých projektů.“ V dopoledním programu a současně i v expoziční části akce se dále představili zástupci všech šesti v Česku sídlících Evropských center pro digitální inovace, která fungují v letech 2023 – 2025 (s perspektivou pokračování v navazujícím období), tedy: - Cybersecurity Innovation Hub se sídlem v Brně, který se specializuje na kybernetickou a informační bezpečnost, má celorepublikovou působnost a zaměření jak na malé a střední podniky, tak i veřejné organizace. Konsorcium řídí CyberSecurityHubCZ sdružující jako zakládající partnery Masarykovu univerzitu, České vysoké učení technické v Praze a Vysoké učení technické v Brně, EDIH má celkem 9 partnerů. - EDIH CTU se sídlem v Praze a zaměřením na umělou inteligenci, jehož koordinátorem je České vysoké učení technické v Praze a jeho členy dalších 7 partnerů. I tento EDIH má celorepublikovou působnost a zaměřuje se na podporu malých a středních podniků i veřejných organizací. - EDIH Ostrava se superpočítáním a zpracováním velkých dat jako hlavními technologickými oblastmi a zaměřením na obecnou digitální transformaci firem v Moravskoslezském kraji, jehož řídicím partnerem je Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě a dalším partnerem Moravskoslezské inovační centrum. - EDIH Brain4Industry se sídlem v Dolních Břežanech, který se zaměřuje na chytrou výrobu, aditivní technologie a umělou inteligenci s Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR jako koordinátorem a celkem čtyřmi partnery konsorcia. - EDIH DIGIMAT, který sídlí v Kuřimi a v rámci svého zaměření na chytrou výrobu a Průmysl 4.0 se zabývá zejména robotikou a umělou inteligencí, ale i racionalizací výroby včetně energetického managementu. Koordinátorem tohoto konsorcia je společnost Intemac Solutions a EDIH zahrnuje celkem 4 partnery. - EDIH Northeast se sídlem v Liberci a sedmi partnery, který svými aktivitami napomáhá lepší digitální transformaci podniků i veřejných organizací v Libereckém a Královéhradeckém kraji. Služby českých EDIH jsou dotovány z evropského programu Digitální Evropa a z Národního plánu obnovy, díky čemuž mohou klienti získat významnou slevu na jejich služby, a nebo je v řadě případů čerpat zcela bezplatně. Sít EDIH funguje nejen v Česku, ale i zbytku Evropy. Evropská komise prostředky z programu Digitální Evropa podpořila v aktuálním období celkem 151 konsorcií po celé EU, z nichž řada poskytuje služby i českým subjektům. V programu Smart Business Festivalu se tak představily např. i EDIH DInO z bavorského Freyungu, který své služby nabízí firmám i veřejným organizacím v česko-bavorském příhraničí nebo EDIH AI5Production z Vídně, který vyvinul za účelem zvýšení spolehlivosti ověřování původu zboží v přeshraničním kontextu tzv. Digital Product Pass. Kontakty na všechna Evropská centra pro digitální inovace spolu s jejich sektorovým a regionálním zaměřením jsou k nalezení na stránkách Evropské komise. CyberSecurityHubCZ krom konsorcia EDIH Cybersecurity Innovation Hub koordinuje nebo se podílí na koordinaci i řady dalších strategických projektů, jejichž prostřednictvím posiluje odolnost a bezpečnost české ekonomiky. Těmi jsou například: - Čerstvě otevřené česko-taiwanské společné centrum pro vývoj bezpečných čipů – Advanced Chip Design Research and Development Centre. Projekt vznikl za finanční účasti taiwanské vlády a strategické podpory Úřadu vlády ČR a nejvyšších ústavních činitelů. - Česká účast v celoevropské síti EuroQCI, jejímž cílem je vybudování kvantově bezpečné strategické infrastruktury napříč Evropou. Projekt získal financování z evropského programu Digitální Evropa a z Národního plánu obnovy. - Česká anténa Evropského centra kompetencí pro kyberbezpečnost (ECCC) – tedy tzv. NCC-CZ, Národní koordinační centrum pro kyberbezpečnost, které zastřešuje Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) ve spolupráci se CyberSecurityHubCZ. Novinky k těmto projektům zazněly na Smart Business Festivalu CZ 2024 a jejich společnou nabídku – zejména v oblasti šíření osvěty a vzdělávání v oblasti posilování kyberbezpečnosti a odolnosti českých firem i organizací zrekapitulovali Luboš Fendrych z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost za projekt NCC-CZ, Daniel Reitzner z Masarykovy univerzity za CZQCI a Prof. Tomáš Pitner ze CyberSecurityHubCZ na projekt ACDRC. O informace o všech projektech si lze požádat cestou jednotného kontaktního formuláře na webu CyberSecurityHubCZ. Hlavním partnerem akce byly České radiokomunikace, a.s., které mají k podtématům letošního Smart Business Festivalu CZ 2024 velmi blízko. Členka vedení společnosti s gescí za oblast udržitelnosti Anna Tůmová k zapojení ČRA do komunikace k tématu udržitelnosti uvedla: „V Českých Radiokomunikacích jsme si vědomi toho, že naše činnost v oblasti provozu datové infrastruktury ovlivňuje životní prostředí i lidské životy, a proto dodržujeme pravidla environmentální a sociální zodpovědnosti. Prostřednictvím kombinace k přírodě šetrného designu našich technologií, odpovědného přístupu k zaměstnancům a důrazu na jejich vzdělávání tak sledujeme dopad našich aktivit na klíčové oblasti jako je změna klimatu nebo podpora diverzity. Zaměřujeme se na klíčové oblasti, jako jsou změna klimatu, diverzita, etika a firemní postupy, včetně projektů, jako je přeměna brownfields na Zbraslavi, která využívá stávající infrastrukturu k dalšímu rozvoji konektivity.“ V Česku ale působí i celá řada dalších relevantních sítí, které se podílejí na posilování bezpečnosti, odolnosti a udržitelnosti českých podniků a nabízejí státem nebo Evropskou unií dotované služby v této oblasti. Na Smart Business Festivalu své služby tak představili také: - Projekt tzv. Testing and Experimentation Facility (TEF) s názvem AI Matters, kde českou účast zajišťuje Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze, - EIT Manufacturing a jeho český národní hub EIT Manufacturing Hub Czechia zastřešený taktéž CIIRC ČVUT v Praze, - Síť Enterprise Europe Network Česká republika, kterou koordinuje Technologické centrum Praha a která poskytuje podporu inovativním českým firmám v Česku a dalších více než 60 zemích celého světa, - Zástupci regionálních a oborových digitálních inovačních hubů, které sice nedosáhly na podporu určenou Evropským centrům pro digitální inovace z programu Digitální Evropa, ale přesto nabízejí relevantní služby podpořené z jiných programů na celkem 279 místech po celé Evropě. Ondřej Beránek z AI Matters TEF tak přiblížil služby svého projektu a spolu s Annou Tahovskou z EIT Manufacturing Hub Czechia se shodli na tom, že nabídka služeb z pohledu jejich projektů a spolupráce s EDIH CTU je zjednodušena tím, že všechny tři projekty zastřešuje v Česku jedna instituce – tedy České vysoké učení technické v Praze. Karel Charvát z DIH Plan4All představil jeden z nových projektů propojujících umělou inteligenci s evidencí místních dat (GIS) a usnadňuje tak plánování v regionálním rozvoji. Petr Hladík, koordinátor sítě Enterprise Europe Network Česká republika, pak shrnul celou akci i zastoupení své sítě slovy: „Smart Business Festival letos slaví desáté výročí a je obdivuhodné, kolik toho ve své desetileté historii dokázal. Technologické centrum Praha bylo odborným partnerem festivalu po celou tuto dobu a společně s organizátory ze sdružení CzechInno se vždy snažilo na festivalu zviditelňovat a podporovat české technologické firmy s chytrými nápady a mezinárodním obchodním potenciálem,“ a dodal: „To je také cílem sítě Enterprise Europe Network, kterou v ČR Technologické centrum Praha koordinuje.“ Samostatnou kapitolu programu pak tvořila nabídka bližšího zapojení pro české firmy i veřejné organizace do celoevropské iniciativy GAIA-X, která umožňuje technologicky nezávislé a platformou GAIA-X ověřené uchovávání a sdílení dat v několika sektorech s vysokou relevancí pro evropskou ekonomiku jako jsou průmyslová výroba, zdravotnictví, veřejné služby nebo turistika a místní rozvoj. Její zástupce Frederik Tengg vyzval české firmy, aby v rámci posilování své odolnosti a nezávislosti na službách technologických gigantů více využívali služeb této sítě a podnítil české hráče k vytvoření českého GAIA-X hubu, který prozatím není ustaven. Po skončení konference následovaly diskuze na prezentačních místech jednotlivých zastoupených organizací a také praktická ukázka činnosti jednoho z klientů EDIH Cybersecurity Innovation Hub – tedy Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia, která byla i místem konání akce. O Evropských centrech pro digitální inovace (EDIH): Evropská centra pro digitální inovace (EDIH) jsou nezisková konsorcia, která napomáhají svými standardizovanými službami malým a středním firmám a veřejným organizacím v úspěšné digitální transformaci. V Česku funguje 6 takových center, více o tematice na webu Evropské komise a v katalogu EDIH. O sdružení CzechInno: CzechInno je zájmovým sdružením právnických osob založeným v roce 2011 k podpoře českého inovačního podnikání, partnerem EDIH Cybersecurity Innovation Hub (CIH) a autorem unikátního systému podpory inovací v ČR, který spočívá v každoroční organizaci: - soutěže Vizionáři, jejímž cílem je oceňovat inovativní počiny v českém podnikání, - každoroční přehlídky nabídek a tipů pro zefektivnění podnikání s názvem Smart Business Festival, - projektu na podporu obchodní a výzkumné spolupráce mezi Českou republikou a Ukrajinou s názvem Smart Ukraine - série regionálních a online osvětových a vzdělávacích akcí pod souhrnným názvem Cybersecurity Twister, určené k podpoře posilování bezpečnosti a odolnosti českých firem i veřejných organizací. O CyberSecurityHubCZ: Cyber Security Hub je zapsaným ústavem, jehož zakladateli jsou Masarykova univerzita, České vysoké učení technické v Praze a Vysoké učení technické v Brně. Jeho základním posláním je propojovat aktivity svých zakladatelů v oblasti informační a kybernetické bezpečnosti a přispívat k vyšší míře odolnosti českých firem i veřejných organizací v této oblasti. O Smart Business Festivalu CZ 2024 Smart Business Festival CZ 2024 uskutečnil pod záštitou ministra průmyslu a obchodu ČR. Hlavním partnerem byly České Radiokomunikace, a.s. – poskytovatel unikátní televizní, rozhlasové a internetové infrastruktury. Odbornými partnery akce byly Technologické centrum Akademie věd ČR jako koordinátor sítě Enterprise Europe Network Česká republika a síť EIT Manufacturing. Mediálními partnery projektu se stali portál BusinessInfo a časopis Inovační podnikání a transfer technologií. Informace o činnosti sdružení CzechInno a všech jeho projektech jsou k dispozici na www.czechinno.cz Kontakt pro média: David Kratochvíl, MBA – předseda řídicího výboru sdružení CzechInno E: kratochvil@czechinno.cz, ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Čas načtení: 2025-01-31 10:50:00

Univerzita Hradec Králové vychovává novou generaci IT bezpečnostních specialistů, zkušenosti jim předávají i experti z T-Mobilu

Praha 31. ledna 2025 (PROTEXT) - Studenti Univerzity Hradec Králové za sebou mají první semestr programu Informační a síťová bezpečnost. Samotný program vznikl ve spolupráci s NÚKIB a reaguje na rostoucí potřebu vyššího počtu odborníků na kybernetickou bezpečnost. Na přípravě témat i samotné výuce se podílí mezi jinými také bezpečnostní experti z T-Mobilu a navázaná spolupráce bude pokračovat i v dalším semestru. Absolventi mají být schopni řešit praktické problémy informační bezpečnosti nejen po technologické stránce, ale i po stránce organizační, procesní a etické. I díky zapojení operátora do výuky tak budou studenti lépe připraveni na nástrahy běžné praxe, což výrazně zvýší jejich možnosti profesního uplatnění.S rostoucí digitalizací roste i význam kybernetické bezpečnosti – podle dat Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jen v roce 2023 vzrost počet kybernetických incidentů v českých firmách o 80 % a Policie České republiky registrovala ve stejném období přes 19 000 trestných činů v oblasti kyberkriminality – i v loňském roce počet incidentů rostl. Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové (FIM UHK) proto ve spolupráci s NÚKIB již loni na podzim otevřela studijní program Informační a síťová bezpečnost, aby saturovala potřebu pracovního trhu po specialistech na kyberbezpečnost. Program klade důraz na praktickou využitelnost, a proto je vyučován v úzké spolupráci s odborníky působícími na trhu informační bezpečnosti – například ze společnosti T-Mobile."Chceme, aby naši absolventi – budoucí bezpečnostní analytici, manažeři nebo třeba architekti kybernetické bezpečnosti, byli připraveni řešit praktické problémy týkající se návrhu, správy a komplexního zabezpečení počítačových sítí a počítačových systémů včetně využití technik řízení bezpečnosti informací a informačního práva týkající se skutečné praxe," říká doc. Mgr. Josef Horálek, Ph.D., odborný garant studijního programu Informační a síťová bezpečnost z FIM UHK. "Při výuce spolupracujeme s experty na bezpečnostní problematiku z T-Mobilu, kteří do výuky přinášejí praktické zkušenosti a poskytují tím studentům velmi cenný pohled doplňující běžnou akademickou agendu."FIM UHK v programu v současnosti vyučuje 51 studentů. S rostoucí poptávkou po bezpečnostních odbornících je zřejmé, že zájem poroste. To ukázala i návštěvnost a skladba posluchačů přednášek v prvním semestru, kdy byly některé přednášky otevřené i studentům ostatních oborů."Bezpečnostních specialistů je velký nedostatek, je potřeba maximálně podpořit každého, kdo se chce oboru bezpečnosti věnovat. Tyto specialisty si firmy často rozeberou už v průběhu jejich studia.Oblast kybernetické bezpečnosti je specifická tím, že jde o multidisciplinární obor. Kombinuje jak znalosti IT technologií a chápaní business procesů, tak i další netechnické oblasti jako řízení rizik, legislativu a další. Bezpečnostní specialista musí být schopen při řešení konkrétních situaci aplikovat znalosti ze všech těchto oblastí, což na něj klade relativně vysoké nároky," vysvětluje Karel Medek, Tribe Technical Lead Protect CZ ze společnosti T-Mobile.Podle Medka díky EU směrnici NIS2 a přijetí nového zákona o kybernetické bezpečnosti vznikne na českém pracovním trhu instantní poptávka po zhruba 5000 bezpečnostních specialistech. Zákon obsahuje jasné požadavky na výkon bezpečnostních rolí a bude se týkat nejen 6-15 tisíc českých firem, ale v určité míře i jejich subdodavatelů. Poptávka po bezpečnostních specialistech v celé EU jde již nyní do stovek tisíc.Vzdělávací instituce by na toto měly reagovat, ale zároveň je i profesní povinností a vlastním zájmem bezpečnostních expertů studenty v tomto maximálně podporovat. Dnešní technické vzdělávací instituce nabízí mnoho oborů a předmětů zaměřujících se na tvrdé dovednosti."Bezpečnostní obory jsou z principu nevděčné – pochopitelně je málokdo nadšený, že jej upozorníte na nalezenou zranitelnost a následně ho přinutíte ji opravit. A to celé za situace, kdy dotyčný kvůli úzkému technickému zaměření nalezenou zranitelnost nemusí vnímat jako problém. To celé historicky vedlo k obecnému vnímání bezpečnostního experta jako někoho, kdo většinou všechno zdržuje, prodražuje a neustále upozorňuje na potenciální rizika. Naneštěstí jsme v posledních letech byli svědky ekonomických následků bezpečnostních incidentů a díky tomu se tento pohled začíná celkově měnit. Prezentované hrozby začínají být vnímány jako reálný problém ohrožující firmu a nikoli jen jako bezpečnostní paranoia. To pak umožňuje se snáze dohodnout se všemi zainteresovanými stranami a prosadit bezpečnostně akceptovatelný kompromis," říká Karel Medek.Noví bezpečnostní specialisté tak přicházejí ze školy s jasně nastavenými hodnotami, výbornými technickými znalostmi a porozuměním oboru.  ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2024-02-26 18:49:44

Světla s pohybovým čidlem: Efektivní způsob pro lepší bezpečnost pozemku

Světla s pohybovým čidlem: Efektivní způsob pro lepší bezpečnost pozemku redakce Po, 02/26/2024 - 18:49 Ostatní - Dům, Byt a Zahrada Klíčová slova: e-shop LEDVANCE svítidla s čidlem citlivost čidla venkovní svítidla Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Tipy pro správný výběr Pokud váháte, zda zvolit klasická venkovní LED světla na fasádu, nebo budou lepší automatická svítidla se senzory pohybu, nabízí se pár základních tipů, které vám při rozhodování pomohou. Tu druhou variantu oceníte, pokud: hledáte praktické řešení – nemusíte hledat vypínač, když ve tmě spěcháte domů. chcete ušetřit – už nikdy nenecháte zbytečně dlouho svítit, ušetříte za náklady. Bezpečný domov Světla s pohybovým čidlem přijdou vhod – jsou nejen praktická, ale také pomáhají zvyšovat bezpečnost. Dokáží totiž detekovat přítomnost nezvaných hostů, ať už jde o lidi či zvířata. Rozsvícení je odradí a ochrání tak váš majetek. K dispozici jsou navíc i světla v kombinaci s bezpečnostní kamerou. Jde o efektivní řešení, které nabízí hned několik výhod. Ideální instalace Při instalaci automatických světel je důležité vybrat vhodné místo. Pro vaše bezpečí je vhodné osvětlit všechny vchody do domu. Tedy i případné zadní dveře či garážová vrata. Osvětlit byste měli také cesty a chodníky. Může se to zdát jako hodně světel, ale vzhledem k tomu, že svítí pouze ve vaší přítomnosti, jejich provoz není drahý. Případně můžete světla instalovat i na ostatní části pozemku. Senzor je vhodné umístit na plot. Na terasu či do pergoly volte raději jiné modely – při posezení čidla pohybu neoceníte. Zdroj energie Zařízení mohou být napájena klasicky kabely, ale také baterií či ze solární energie. Ekologické a ekonomické řešení představují solární světla – nemusíte řešit napájení a údržba je velmi nenáročná. Samozřejmě však můžete zvážit i dvě zbylé možnosti, je však třeba si rozmyslet, zda jde pro vás o vhodné řešení. Natáhnout kabely ven může být složité, u baterií je nutné počítat s poměrně častou výměnou za nové. Citlivost čidla Při nákupu byste měli také věnovat pozornost tomu, jak moc je čidlo citlivé. Záleží především na tom, na jakou vzdálenost má snímat váš pohyb. Vybírejte dle velikosti své zahrady a prostoru, který potřebujete osvětlit. V některých případech může stačit jedno světlo a při správném nastavení bude zcela vyhovovat. Ovšem zejména u větších pozemků budete pravděpodobně potřebovat více svítidel se senzory. Myslete na to, které oblasti potřebujete osvětlit – například cestu od auta k hlavnímu vchodu, či třeba zadní vchod pro pohodlnější vynášení koše. Fungování senzoru si mnohdy můžete dále přizpůsobit. Můžete nastavit, aby světlo přes den nefungovalo a svítilo pouze za tmy. K dispozici bývá i manuální režim, který někdy může přijít vhod. Kromě toho lze nastavit i časovač, přizpůsobíte si tedy, jak dlouho má žárovka svítit. Díky tomu se nemusíte bát, že byste od půli cesty museli jít potmě. Berte v úvahu i další parametry, důležité jsou i drobnosti jako jak rychle se světlo rozsvítí a jak velký objekt ho zapne. Může být totiž nepříjemné, pokud senzor detekuje i veverku či třeba projíždějící auto v dáli. Při výběru pečlivě projděte jednotlivé parametry a zvažte, zda je zařízení pro vás vhodné. Řešení je vždy důležité přizpůsobit individuálním potřebám. Pohybová čidla jsou praktická, zejména proto, že vám ušetří starosti. Vždy budete vidět, kam šlapete. Zároveň může jít o způsob, jak zvýšit bezpečnost pozemku. Neměli byste se však spoléhat pouze na světla. Tip: Zahradní osvětlení najdete na e-shopu LEDVANCE. Čeká na vás rozmanitá nabídka, ať už jde o funkční provedení či design. Přidat komentář Zdroj obrázku titulní: escapejaja - stock.adobe.com Zdroj obrázku 1. v článku: Fotoschlick - stock.adobe.com Zdroj obrázku 2. v článku: escapejaja - stock.adobe.com Svítidla se senzory představují praktické řešení – posvítí vám na cestu, když to zrovna potřebujete. Zároveň zvyšují bezpečnost zahrady. Pokud zvolíte LED žárovky, získáte úsporné osvětlení s dlouhou životností.

Čas načtení: 2024-05-28 07:00:00

Společně proti kyberhrozbám: Aliance All4Cyber spojuje přední firmy v oboru kybernetické bezpečnosti

Praha 28. května 2024 (PROTEXT) - V době, kdy se otázka kybernetické bezpečnosti stává stále zásadnějším momentem každodenní reality jednotlivců i organizací, vstupuje na český trh aliance All4Cyber. Nezávislé oborové sdružení, tvořené předními poskytovateli řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti, vzniklo s cílem poskytovat komplexní služby, šířit osvětu a předávat zkušenosti v soukromém i veřejném sektoru. Aliance také reaguje na aktuální legislativu, ať už je to evropská směrnice NIS2, nebo nový Zákon o kybernetické bezpečnosti. Zakládajícími členy All4Cyber jsou renomované společnosti Antesto, CNS, DATASYS, DATRON, IdStory a TeskaLabs.Všichni členové aliance All4Cyber se mohou pochlubit dlouholetými zkušenostmi v oblasti kybernetické bezpečnosti nejen na českém a slovenském trhu, ale i v USA a ve Velké Británii. Díky tomuto spojení je aliance All4Cyber schopna nabízet komplexní řešení v oblasti ochrany proti kybernetickým hrozbám od vstupní analýzy a zajištění služeb auditu kybernetické bezpečnosti přes pořízení a implementaci nástroje pro zálohování a archivaci, zabezpečení komunikační sítě a nástroje pro segmentaci datové komunikační sítě, pořízení a implementace nástroje pro analýzu a monitoring síťového provozu, multifaktorovou autentizaci, SIEM či SOC až po pořízení kryptografického systému zajišťujícího ochranu informací mezi datovými centry a uživatelskými pracovními stanicemi přenášených po nezabezpečeném komunikačním prostředí různých poskytovatelů apod.Cíle a mise aliance All4CyberV souladu s nejnovějšími legislativou, včetně evropské směrnice NIS2 a zákona o kybernetické bezpečnosti (ZKB), si aliance klade za cíl nejen poskytovat špičková a komplexní bezpečnostní řešení, ale také aktivně přispívat k osvětě veřejnosti a kultivaci trhu v oblasti kybernetické bezpečnosti.Aliance All4Cyber se zavázala k vzájemnému předávání znalostí a zkušeností mezi svými členy a ke spolupráci na projektech, které mají za cíl rozšíření povědomí o důležitosti kybernetické bezpečnosti v každodenním životě.„Vědomí síly spolupráce je základem vzniku All4Cyber. Společně jsme se zavázali ke sdílení znalostí a zkušeností, kultivaci trhu a edukaci veřejnosti. Kybernetická bezpečnost je neustálou výzvou, která ovlivňuje každého z nás, a je naší společnou odpovědností tuto oblast neustále zlepšovat," říká Vladimíra Tesková, spoluzakladatelka, spolumajitelka a COO společnosti TeskaLabs, která je členem aliance All4Cyber.Aliance All4Cyber chce přinášet inovativní pohledy a řešení srozumitelná nejen odborníkům, ale i široké veřejnosti. V rámci svých aktivit plánuje aliance sérii vzdělávacích aktivit, jejichž cílem je osvětlit důležitost a dopady kybernetické bezpečnosti na každodenní život. Členové All4Cyber se rovněž aktivně účastní tematických projektů, jako jsou konference a workshopy, a podporují dialog mezi odborníky, soukromým i veřejným sektorem nebo zájemci z řad široké veřejností.All4Cyber určuje pravidla hryDíky silnému zázemí svých zakládajících členů a širokému spektru dosud realizovaných projektů má All4Cyber unikátní možnost poskytovat vysoce efektivní a na míru přizpůsobená řešení, která reflektují specifické potřeby jak velkých korporací, tak středních i menších podniků. Aliance také hodlá využít své mezinárodní zkušenosti k implementaci best-practice přístupů, které byly úspěšně aplikovány ve více zemích.Aliance nastiňuje dlouhodobou viziAliance All4Cyber vidí kybernetickou bezpečnost jako běh na dlouhou trať. Její členové jsou připraveni neustále sledovat aktuální trendy a reagovat na nejnovější vývoj v oblasti hrozeb i obranných technologií, aby zajistili, že jejich klienti a široká veřejnost jsou co nejlépe informováni a chráněni.„Všichni členové naší aliance si uvědomují rostoucí hrozbu kybernetických útoků a chtějí sdílet své znalosti a zkušenosti, aby pomohli firmám a organizacím v České republice chránit se,“ podotýká Vladimíra Tesková. „Věříme, že právě spolupráce profesionálů je klíčem k úspěšnému boji proti kybernetickým hrozbám,“ uzavírá Vladimíra Tesková.Více informacíPro další informace o alianci All4Cyber, jejích službách a nadcházejících aktivitách navštivte www.all4cyber.cz, LinkedIn, nebo nás kontaktujte na info@all4cyber.cz. O alianci All4CyberAll4Cyber je aliance firem poskytujících řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti. Vznikla spojením renomovaných společností: Antesto, CNS, DATASYS, DATRON, IdStory a TeskaLabs. Aliance poskytuje komplexní řešení kybernetické bezpečnosti pro soukromý i veřejný sektor, a to v souladu s platnou legislativou v čele s požadavky nové směrnice NIS2 a ZKB. Aliance se zavázala ke spolupráci, vzájemnému předávání zkušeností a šíření osvěty o komplexním tématu kybernetické bezpečnosti. Členové All4CyberAntestoSpolečnost Antesto byla založena v roce 2014 jako poskytovatel servisních služeb v oblasti ICT a specializovaného softwaru pro finanční poradce. Od roku 2019 se zaměřuje na oblast kybernetické bezpečnosti, která získává v posledních letech větší důležitost v mnoha aspektech podnikání. Firma disponuje specialisty, kteří aktivně sledují nové trendy i produkty v této oblasti a rozšiřují své znalosti tak, aby pomáhali klientům čelit kybernetickým útokům a hrozbám, které na ně v dnešní době mohou čekat. Antesto patří ke zkušeným IT profesionálům v oblastech návrhu řešení a následné implementace automatizovaného bezpečnostního či penetračního testování, pokročilého monitoringu, analýzy síťového provozu či Next Generation Firewallingu (NGFW vč. IPS/IDS).CNSS více než 30 lety zkušeností na evropském a americkém trhu je společnost CNS, a. s., spolehlivým partnerem v oblasti IT služeb a kybernetické bezpečnosti. Specializuje se na outsourcing IT, kybernetickou bezpečnost, implementaci ISMS a ISO norem a vývoj software na zakázku. Více než 20 let také působí na poli šifrování a zabezpečení datových přenosů, a to včetně R&D projektů s předními českými univerzitami. Zaměřuje se především na odvětví zdravotnictví, pro které poskytuje řešení pro zabezpečení citlivých dat pacientů a IT infrastruktury. Působí také ve státní správě, logistice a výrobě. Specializuje se na ISMS, ISO 27001, šifrování a přenosy dat nebo audit kybernetické bezpečnosti.DATASYSDATASYS, přední společnost v oblasti kyberbezpečnosti s více než 30letými zkušenostmi, poskytuje komplexní řešení pro ochranu dat, informací a služeb. Firma nabízí širokou škálu řešení a produktů, které pomáhají zabezpečit IT prostředí, ať už jde o oblast správy logů, SIEM systémů, monitorování bezpečnostních událostí ve službě eSOC, řízení privilegovaných identit a přístupů (PIM/PAM) a dalších aspektů kyberbezpečnosti. Řešení a odborné poradenství DATASYS pomáhají identifikovat bezpečnostní hrozby, posilovat ochranu systémů a splnit legislativní požadavky. Bezpečnostní řešení a služby od DATASYS využívají např. ministerstva, vodárenské, plynárenské a energetické společnosti, nemocnice, průmyslové podniky i obchodní řetězce. DATRONTechnologická společnost DATRON se sídlem v České Lípě působí na trhu už více než 30 let. Specializuje se na vývoj aplikací, síťovou infrastrukturu a vzdělávání v oblasti ICT. DATRON se zaměřuje na kompletní přípravu dodávky IT projektů, od návrhu řešení přes předprodejní podporu až po realizaci. Ve svých pobočkách v České Lípě, Praze, Ostravě a Brně zaměstnává více než 50 odborníků. Společnost působí po celé České republice a na Slovensku. V současnosti dosahuje ročního obratu 1 miliardy Kč.IdStoryIdStory je česká IT firma s globálním dosahem. Vyvíjí vlastní platformu pro Identity & Access Management – IdStory. S více než 16 lety zkušeností v oblasti informačních technologií se společnost stala lídrem na trhu IAM v České republice. Specializuje se na automatizaci správy identit na koncových systémech z jednoho místa. IdStory uchovává informace o všech důležitých událostech a změnách týkajících se životního cyklu identit. Mezi klienty IdStory, které důvěřují profesionálnímu přístupu a inovativním řešením, patří firmy napříč celým segmentem trhu od zdravotnictví přes veřejnou správu a služby až po velké nadnárodní společnosti.TeskaLabs Českou technologickou a vývojářskou společnost TeskaLabs založili v roce 2014 Vladimíra Tesková a Aleš Teska. Firma se dlouhodobě zabývá vývojem pokročilých softwarových produktů pro kybernetickou bezpečnost, jako je log management, SIEM a PKI řešení kybernetické bezpečnosti, které pomáhají firmám plnit vysoké bezpečnostní standardy. Renomé si firma vydobyla také účastí v prestižním globálním akcelerátoru TechStars, kde byla prvním českým startupem nebo dlouholetým úspěšným působením ve Velké Británii. Služby a bezpečnostní řešení od TeskaLabs dnes využívají firmy a instituce napříč odvětvími od velkých mediálních domů přes telekomunikační a energetické společnosti, nemocnice i průmyslové podniky po organizace státní správy. Kontakt pro média:Mariana PohlováPR & media E-mail: mariana@tempusmedia.czwww.tempusmedia.cz