Po 16letech jsem zahodil všechen kod webu a napsal celý kod znovu. Vypadá to tu +- stejně, ale pokud narazíte na něco co vám vadí tak mi o tom napište: martin@vorel.eu nebo se mi ozvěte na twitteru Začal jsem dělat change log.

Kurzy ze dne: 22.01.2025 || EUR 25,145 || JPY 15,448 || USD 24,075 ||
středa 22.ledna 2025, Týden: 4, Den roce: 022,  dnes má svátek Slavomír, zítra má svátek Zdeněk
22.ledna 2025, Týden: 4, Den roce: 022,  dnes má svátek Slavomír
DetailCacheKey:d-9387 slovo: 9387
25 let aneb jedno mladé kulaté výročí

17. listopad 2009… stagiona Národního divadla… pochodující členové Dělnické strany po Národní třídě… dešťová přeháňka a vzápětí podzimní slunce… nad námi vrtulníky… a do toho 400 středoškolských zpěváků z celé republiky zpívá rockové oratorium EVERSMILING LIBERTY – skladbu o svobodě, utrpení a vítězství…

---=1=---

Čas načtení: 2024-09-21 19:00:00

PlayStation slaví 30 let. Sony si výročí připomíná retro edicemi aktuálních konzolí

Konzole PlayStation letos slaví 30. výročí Aktuální konzole PlayStation 5 a 5 Pro se oblékají do retro barev K dispozici bude i spousta retro příslušenství Předobjednávky na českém trhu odstartují už příští týden PlayStation letos slaví 30. výročí. Slavná herní konzole byla představena 3. prosince roku 1994 v Japonsku, do světa se dostala v průběhu roku 1995, ačkoliv čeští zájemci si na ni museli počkat ještě o rok déle. Sony oslavuje třetí kulaté narozeniny své populární konzole velkolepě, a to uvedením speciálních edic aktuálních modelů PlayStation 5 a PlayStation 5 Pro. Přečtěte si celý článek PlayStation slaví 30 let. Sony si výročí připomíná retro edicemi aktuálních konzolí

\n

Čas načtení: 2024-07-09 08:58:02

Při oslavách ve Žďáru nad Sázavou zazpívá Vojtěch Dyk z hladiny rybníka

Letos slaví ve Žďáře nad Sázavou významné výročí. V roce 1994, tedy přesně před třiceti lety, byl tamní poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře zapsán na prestižní seznam světového a kulturního dědictví UNESCO. Kulaté výročí si město připomene velkými oslavami, které se uskuteční 16. srpna.

\n

Čas načtení: 2024-11-14 00:00:00

Václav Klaus: Jdeme od listopadu 1989 stále kupředu? Pohled jednoho z aktérů tehdejší doby

Každé kulaté výročí nejvýznamnější události našich moderních dějin, 17. listopadu 1989, inspiruje mnohé k zamyšlení a k nahlédnutí této události zase o něco pozměněným pohledem. Bývalý prezident České republiky Václav Klaus, po svých knihách ke kulatým výročím listopadu z let 2009, 2014 a 2019, přichází po pěti letech s novým esejem, tentokrát již k pětatřicátému výročí.

\n

Čas načtení: 2024-02-11 09:10:00

Zápisník zahraničních zpravodajů: Na naši plzeň jsme pyšní, říká pivovarník Bill z Virginie. Vyrábí ji z českého sladu i chmele

Nejstarší řemeslný pivovar v oblasti metropole Spojených států Washingtonu oslavil významné výročí. Není zrovna kulaté a v lidském věku ani nijak zvlášť úctyhodné, ale dělá z pivovaru Port City ve městě Alexandrie nejstarší podnik v okolí. Pivovaru je teprve 13 let, za tu dobu ale rozvinul svůj sortiment do velké rozmanitosti a čepuje i pivo plzeňského typu, které vyrábí z českého sladu i chmele.

\n

Čas načtení: 2013-05-30 00:00:00

Solebox x Reebok Classic Leather / Kecky k 30th Anniversary

Tenisky Reebok Classic slaví tento rok kulaté výročí, je tomu totiž již třicet let, kdy poprvé sjely z linky, což je samozřejmě obrovská událost, kterou si nenechali ujít ani významné světové labely. Co by to bylo za výroční edici, kdyby se zde neobjevil obchod Solebox a nevytvořil svou exkluzivní ...

\n

Čas načtení: 2016-05-23 00:00:00

Barevná inspirace od Petry Balvínové

Hned první přehlídkový den jarního Mercedez-Benz Prague Fashion week přinesl divákům možnost zhlédnout kolekci Petry Balvínové. Ta se věnovala hned několika tématům. Oslavovala ženu, řemeslné práce i kulaté desetileté výročí značky TIQE, ale především přinesla záplavu barev, která dokonale rozveseli ...

\n

Čas načtení: 2019-11-10 08:09:45

Pokračování: Kam ty stopy vedou? Jako by něco bylo jinak!

Čtení na pokračování, díl druhý Předchozí díl naleznete zde A šup. Než jsme se nadály, už jsme byly v úplně jiné tělocvičně. Ve větší a zcela nové. Co se takhle podívat ven? Měly jsme trochu strach vzít za kliku. Co když je zamčeno? Nebo nás někdo uvidí? A hned by mohl být průšvih! Copak jsme mohly vůbec tušit, kam jsme se doopravdy přenesly? A jaký je vůbec rok nebo století? Opatrně jsme vykoukly do chodby. Bylo tam šero, ale nikde nikdo. Naštěstí. Potichu trochu přikrčené jsme pokračovaly dál. Na konci se rozkládala velká hala s pověšenými hodinami a nástěnkou ode zdi ke zdi. Vlevo nahoře jsme spatřily velký nápis SČSP 1948 – 1989 a vpravo českou vlajku a druhou červenou se zkříženým srpem a kladivem. A pod nimi byly obrázky veselých dětí a nějaké ústřižky z novin a červený šátek. „Asi nějaká oslava nebo výročí,“ poznamenala Alča. Vypadalo to, že jí to zaujalo a docela by tam chtěla i být. „A co je to SČSP?“ Pokrčila jsem rameny. „To netuším. A kdo ví, jestli vůbec máme čas to zjišťovat.“ Bylo pár minut před půl druhou a v okolních třídách probíhalo odpolední vyučování. Najednou zadrnčel zvonek. Po chvilce se zleva z chodby otevřely dveře a ze dvou tříd s hlukem a dusotem vyběhly děti, které si to kolem nás hnaly. Byla jsem zvědavá. Děti si oblékly bundy, čepice a šály a běžely ven. Ajéjej, ona je venku zima a já jsem tu jen v tričku a v kalhotách, zadumala jsem si pro sebe. Co teď? Šťouchla jsem do Alči a ukázala na děti v šatnách. „Ty máš aspoň mikinu, ale já jsem tu jen v tričku.“ „To snad není možný, ty děti jednou někde zapomenou i hlavu,“ uslyšely jsme, jak se rozčiluje nějaká paní. Vypadala jako paní učitelka. Vlasy měla kudrnaté od natáček a na očích velké kulaté brýle. „No podívej,“ ukázala na věšák, „tahle bunda už tu visí přes týden. Copak nikomu nechybí?“ „Třeba je nemocný,“ řekla ta druhá, nejspíš její kolegyně. „A doma se po ní nikdo neshání? Má sice už nastavované rukávy, ale tak nosit by se ještě dala.“ Výborně, hned mi proběhlo hlavou, pokud tu ta bunda visí už dlouho, na jedno odpoledne si ji snad půjčit mohu. Doufám, že mi bude. Ještě něco vymyslet pro Alču. Jestli je venku pod nulou, tak ji ani ta mikina moc nezahřeje. Když už jsem proklouzávala, abych se k ní dostala, všimla jsem si, jak přiběhl jeden kluk a zadýchaně mluvil na první paní učitelku. „Soudružko, soudružko učitelko, nevíte, prosím, kam byl přesunut kroužek radioamatérů? On tam ve třídě nikdo není.“ „Ten byl pro tento týden zrušený, můžeš jít domů,“ odpověděla mu. „Ach jo,“ posmutněl chlapec a odcházel přes otevřené dveře šatny, ve které jsme právě byly my dvě. Šatny jsou tu velké klece s věšáky a lavičkou pro každou třídu zvlášť. V základních  školách to je různé: někde mají skříňky, jinde klícky, ale koho by přeci ve chvíli, kdy je vidí úplně poprvé, nenapadlo, že spousta takových klícek vlastně vypadá docela zábavně. Klidně by tu mohla být malá zoologická zahrada. V každé z nich by se vystavovalo jedno ohrožené zvíře a nebo! Hned mě napadlo vylepšení: třeba by se sem dávaly zlobivé děti za trest pro výstrahu před ostatními. A hned jsem se chtěla s tou myšlenkou svěřit Alče. Ale než jsem to stihla zašeptat, pozdravil nás ten nový kluk: „Ahoj.“ Mrkl nejprv na mě. „Jé, to je pěkný tričko. Kde jste ho koupili?“ A pak se hned obrátil na Alču. „Moc pěkná mikina. Je z Tuzexu?“ Zíral na naše oblečení, jako bychom spadly z cizí planety. Přitom jsme měly jen takové obyčejné: já tričko se stegosaurem, jak má otevřenou tlamu, jako by chtěl někoho sežrat, a Alča žlutou mikinu s malým schouleným černým kotětem u kapsy na levé straně. Kluk měl na sobě kostkovanou košili. Přece jsme se nemohly dostat do nějaké hluboké minulosti, aby ho to tak zaujalo! Ale kdyby nás ten portál odnesl třeba do novověku, kde všichni nosili paruky a pudrovali si nosy a ještě by neexistoval ani obyčejný zip u kalhot, to by bylo teprve povyku! Podle všeho tenkrát ani nevěděli, že v pradávné minulosti žil stegosaurus nebo alosaurus a mamut a další pravěká zvířata, a tak by si určitě museli myslet, že mám na tričku nějakou pekelnou příšeru. Možná by se mě i báli. Zvedla bych pak ruce, vycenila zubiska a všechny je rozháněla strašlivým řevem. To by byla legrace! „Z Tuzexu?“ podivila se Alča. Znělo to jako zaklínadlo, ale nejspíš to byl nějaký obchod nebo značka, ale taková v našem městě není. Jenže údiv nepřestával. „Co je to kroužek radioamatérů?“ „Ty nevíš? Máme tam vysílačku a mluvíme s lidmi, co jsou třeba na druhým konci města, nebo klidně i sto nebo dvě stě kilometrů odsud! A třeba i mnohem dál! Je to fakt bezva.“ „Aha. A máš tu vysílačku s sebou?“ Možná ten cizí kluk pracoval pro nějaký spolek špiónů nebo tajných agentů. Kdo jiný by potřeboval vysílačku? „Blázníš? Víš, jak je velká? Tu bych neunesl. Zabere celý stůl. Ani jsem nezkoušel, kolik váží.“ „Já jsem si myslela, že je jako mobil,“ poznamenala jsem trochu ukvapeně. „Mobil? Co je to mobil?“ podivil se ten kluk. „A jak se vlastně jmenujete?“ „Já jsem Markéta. A tohle je moje kámoška Alča.“ „Ale můžeš mi říkat Stejzi,“ dodala zase Alča. „Já jsem Marek. Tak už pojďte ven.“ Pak se ale podiví. „A vy nemáte zimní boty?“ Znovu se se zájmem zadíval tentokrát na naše tenisky a pak kalhoty a pořád mu něco vrtalo hlavou. Jako by mu bylo pořád divné, co to máme na sobě. Aby ne! Venku zima a my v oblečení tak pro teplejší jaro. Nakonec jsem si oblékla tu onošenou zimní bundu, mávla nad tím rukou a běželi jsme ven. „Spěcháte domů?“ zeptal se nás Marek. „Protože já jsem měl mít teď kroužek, takže mám ještě čas. A úkoly si budu stejně dělat až po večeři. Mamce to nevadí.“ Přitakaly jsme, že máme taky volné odpoledne a můžeme tedy zůstat. „A ty nemáš ani bundu?“ zeptal se Marek Alči. „Někdo mi ji sebral,“ vymyslela si. Copak to jde říci: nemám bundu, protože jsem si teď odskočila z jiné doby, kde není právě dnes tak chladno? Loupež za bílého dne zněla věrohodněji. „Tak to je děs. Chceš si nejdřív dojít domů pro něco jiného na sebe?“ „Spíš ne, bydlím dost daleko,“ pokrčila rameny Alča. „Tak víš co, já ti půjčím zatím bráchovu, jo? Ale jen na dnešní odpoledne, abychom teda mohli být venku.“ „Díky! To je cool nápad!“ „Kůl? Tsss,“ zakroutil nechápavě hlavou, co je to za hloupý slovo, a běželi jsme dál. Marek bydlel hned v prvním paneláku vedle školy. Čekali jsme, než přijede výtah. Jeden byl stále obsazený, druhý pro změnu nejezdil vůbec. „Je zase rozbitý. To nevadí, bydlím jen ve třetím patře. Půjdeme pěšky.“ Do bytu vklouzl sám a za chvíli už byl zase zpátky. Ani si nesundal placatou plátěnou tašku, ve které měl věci na kroužek, a hned Alče předal bundu. Byla jí dost velká, možná v ní vypadala legračně, jak ji měla až do půli stehen a ještě jí visely rukávy, ale nakonec to bylo stejně jedno. Bunda nebunda, tohle není žádná módní přehlídka, hlavně že můžeme ven, protože tam to bude teprv zajímavý! Další pokračování zde obrázky: pixabay

\n

Čas načtení: 2024-02-02 10:00:00

Umělecká harmonie v srdci Jemnice

Základní umělecké školy nabízejí dětem řadu výhod a přínosů, které přesahují běžné vzdělávání. Současná Základní umělecká škola v Jemnici je moderní vzdělávací institucí, která v roce 2023 oslavila kulaté 50 výročí od svého založení. Jemnická základní umělecká škola je pobočkou Základní umělecké školy Moravské Budějovice, které byla založena už roku 1928.

\n

Čas načtení: 2021-10-11 21:49:55

Villa Pellé chystá velkou retrospektivu k nedožitým devadesátinám Radka Pilaře

Galerie Villa Pellé připravuje na podzim retrospektivní výstavu díla výtvarníka, ilustrátora a průkopníka multimediální tvorby Radka Pilaře nazvanou Radek Pilař 90. Expozice tvůrce postaviček, provázejících dětství několika generací, tedy Večerníčka, Rumcajse, Manky a Cipíska, ukáže i dosud neznámou autorovu volnou tvorbu, která nebyla nikdy vystavena. „Jsme rádi, že se nám více jak po roce příprav podaří představit v jubilejním roce Radka Pilaře v ucelené retrospektivě, kterou jsme uspořádali k 90. výročí jeho narození. K vidění budou nejen jeho nejznámější a dnes již ikonická díla pro děti,” říká ředitelka Galerie Villa Pellé Vladana Rýdlová a dodává: „Návštěvníci se seznámí s ilustracemi, malbou a videoartem, který hrál v Pilařově tvorbě významnou roli; autor totiž – jako jeden z prvních umělců v Československu – začal pracovat s elektronickým obrazem už na začátku osmdesátých let.” Na přípravě výstavy se významnou měrou podílí rodina Radka Pilaře, která umožnila týmu vedenému kurátorem Pavlem Ryškou hloubkovou sondu do dosud neprobádaných částí rozsáhlého depozitu. Podle kurátora je výstava „příležitostí náležitě ocenit Pilařovo odhodlání vytvářet srozumitelnou řeč nové „obrazové doby“ prostřednictvím těch nejaktuálnějších technologií, jeho celoživotní chuť experimentovat s propojováním malby, fotografie, filmu a videa ‒ a zároveň touhu oslovit co nejširší publikum”. Expozice je koncipovaná jako objevitelská cesta napříč médii, s cílem přiblížit Pilařovo živelné odhodlání vytvářet nový jazyk „obrazové doby“. Ukáže například autorovu fascinaci „blbou malbou“ pouťových atrakcí, jeho osobité reakce na britský pop art či pozoruhodný vztah k televizi nebo nadšení videem, které nazýval mlýnkem na přípravu „obrazových karbanátků“ a považoval je za nástroj schopný demokratizovat sféru vizuální kultury. Zaujme i snaha aktivizovat malé čtenáře knížkou-hračkou, aranžování nejrůznějších předmětů a fotografií do prosklených skříněk či inscenování elektrických obrazů. Prostory Villy Pellé tak představí Radka Pilaře nejen jako autora večerníčků, ale odhalí další rozměry jeho velkého talentu. Radek Pilař (1931-1993) je známý především jako ilustrátor dětských knih a výtvarník televizních seriálů. Popularitu mu zajistila dnes už ikonická postava Večerníčka a kreslené příběhy O loupežníku Rumcajsovi, které Československá televize vysílala poprvé koncem roku 1967. Úspěch „dobrého loupežníka“ byl téměř okamžitý; kreslený charakter se šířil v různých tiskovinách i v mnoha rukodělných mutacích, aby se stal jednou z nejznámějších československých vizuálních ikon. Ačkoliv měl Pilař v té době za sebou řadu pozoruhodných pokusů o integraci malby, fotografie a filmu i založení oboru animované tvorby na pražské FAMU, o jeho dalším směřování rozhodl vývoj situace po sovětské okupaci. Počátkem takzvané normalizace přišel o členství ve Svazu výtvarných umělců, rezignoval na pokusy účastnit se oficiálních výstav a uchýlil se k tvorbě pro děti. Až ve druhé polovině osmdesátých let se vynořily ze soukromí Pilařova ateliéru koláže, asambláže a výsledky experimentů s elektronickým obrazem i obrazy, ze kterých mezi barevnými pastami, fragmenty fotografií a roztavenými kusy plastů upřeně hleděly kulaté oči pohádkových bytostí. Nešlo o veselé kresby, ale hravá obrazotvornost nezapadala ani do tehdejších představ o vážné umělecké tvorbě. Až devadesátá léta přinesla autorovi uznání za vrstevnatou poetiku a odvahu propojit abstrakci s realistickým zobrazováním. Retrospektivní výstava Radka Pilaře bude v Galerii Pellé v pražské Bubenči otevřena od 20. října do 20. února 2022. Více informací na www.villapelle.cz. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

\n

Čas načtení: 2024-02-02 10:00:00

Umělecká harmonie v srdci Jemnice

Základní umělecké školy nabízejí dětem řadu výhod a přínosů, které přesahují běžné vzdělávání. Současná Základní umělecká škola v Jemnici je moderní vzdělávací institucí, která v roce 2023 oslavila kulaté 50 výročí od svého založení. Jemnická základní umělecká škola je pobočkou Základní umělecké školy Moravské Budějovice, které byla založena už roku 1928.

\n
---===---

Čas načtení: 2014-08-24 07:00:00

FESTIVAL BRIKCIUS 2014 - 3. ročník cyklu koncertů komorní hudby v Domě U Kamenného zvonu - ROK ČESKÉ HUDBY 2014"

Jste zváni na violoncellové koncerty "FESTIVAL BRIKCIUS 2014" - 3. ročník cyklu koncertů komorní hudby v Domě U Kamenného zvonu - "Rok české hudby 2014", který je připravován s Galerií Hl. m. Prahy, v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí v Praze. Festival Brikcius se koná pod záštitou primátora Hlavního města Prahy Tomáše Hudečka, pod záštitou starosty Městské části Praha 1 Oldřicha Lomeckého a ve spolupráci s Městskou částí Praha 1. Rok české hudby 2014 je pod uměleckou záštitou mezzosopranistky Magdaleny Kožené a dirigenta Sira Simona Rattla. Festival Brikcius připomíná 55. výročí úmrtí Bohuslava Martinů, 70. výročí úmrtí Zikmunda Schula, 95. výročí narození Gideona Kleina, 110. výročí úmrtí Antonína Dvořáka, 110. výročí narození Iši Krejčího, 120. výročí narození Ervína Schulhoffa, 140. výročí narození Josefa Suka a 160. výročí narození Leoše Janáčka. V rámci 3. ročníku vystoupí český violoncellista František Brikcius, francouzská klavíristka Justine Verdier, česká violoncellistka Anna Brikciusová a sourozenecké violoncellové Duo Brikcius. Letošní dramaturgie festivalu ("Rok české hudby") je zaměřena zejména na letošní výroční české skladatele (B. Martinů, A. Dvořák, I. Krejčí, J. Suk, L. Janáček), terezínské/židovské autory (E. Schulhoff, G. Klein, Z. Schul) a současnou hudební tvorbu (J. Matys, P. Hejný, J. Jirásek, L Fišer, M. Štědroň, I. Kosíková). Více informací na webových stránkách http://Festival.Brikcius.com .

Čas načtení: 2016-10-30 06:00:00

FESTIVAL BRIKCIUS - http://Festival.Brikcius.com

Jste zváni na Festival Brikcius - 5. ročník cyklu koncertů komorní hudby v Praze (Bach331 - MAKANNA - Goldbergovské variace 1741 - ITALSKÉ BAROKO - Nocí prošel den), který se každoročně koná pod záštitou starosty Městské části Praha 1 Oldřicha Lomeckého a v rámci mezinárodních Daniel Pearl World Music Days. Letošní dramaturgie je zaměřena na 275. výročí vydání Goldbergovských variací 1741, benefiční koncert k 331. výročí narození Johanna Sebastiana Bacha a 100. výročí úmrtí Maxe Regera (#Reger2016), virtuózní tvorbu italských barokních skladatelů (275. výročí úmrtí Antonia Vivaldiho, 365. výročí narození Domenica Gabrielliho) a 18. ročník festivalu Den poezie (206. výročí narození básníka Karla Hynka Máchy). Koncerty Festivalu Brikcius se konají 1. - 16. listopadu 2016, v Praze (Vojenský kostel sv. Jana Nepomuckého, Unijazz, Loreta, barokní kaple Italského kulturního institutu a Štefánikova hvězdárna Petřín). Vstup na všechny akce je volný. Více informací je k dispozici na webových stránkách http://Festival.Brikcius.com .

Čas načtení: 2016-10-28 07:00:00

Pozvánka: FESTIVAL BRIKCIUS - 5. ročník cyklu koncertů komorní hudby v Praze (1. - 16. listopad 2016)

Jste zváni na Festival Brikcius - 5. ročník cyklu koncertů komorní hudby v Praze (Bach331 - MAKANNA - Goldbergovské variace 1741 - ITALSKÉ BAROKO - Nocí prošel den), který se každoročně koná pod záštitou starosty Městské části Praha 1 Oldřicha Lomeckého a v rámci mezinárodních Daniel Pearl World Music Days. Letošní dramaturgie je zaměřena na 275. výročí vydání Goldbergovských variací 1741, benefiční koncert k 331. výročí narození Johanna Sebastiana Bacha a 100. výročí úmrtí Maxe Regera (#Reger2016), virtuózní tvorbu italských barokních skladatelů (275. výročí úmrtí Antonia Vivaldiho, 365. výročí narození Domenica Gabrielliho) a 18. ročník festivalu Den poezie (206. výročí narození básníka Karla Hynka Máchy). Více informací je k dispozici na webových stránkách http://Festival.Brikcius.com .

Čas načtení: 2019-09-09 11:15:16

Literární vyhlídky (9. až 15. září)

Druhý zářijový týden nabídne mimo jiné dva pořady věnované 100. výročí narození Jiřího Ortena nebo výstavu pořádanou u příležitosti dvojího výročí E. A. Poea. Někteří z vás pak dost možná dají před knižními křty a autorskými čteními přednost návštěvě kina, aby konečně zhlédli Marhoulovo Nabarvené ptáče. Na závěr jako obvykle zařazujeme několik knižních tipů.   POZVÁNKY 9. 9. Praha / V 19 hodin bude v Knihovně na Vinohradech uvedena nová básnická sbírka Běly Janoštíkové nazvaná Cestou tančících kroků (vydáno vlastním nákladem), která jemně a neznatelně přetváří skutečnost v něco ještě bližšího, téměř niterného, ať už se jedná o Čechy, Řím nebo Los Angeles. Uvádí Robert Wudy.   10. 9. Ostrava / V 17 hodin proběhne v Ostravském muzeu vernisáž výstavy Předčasný pohřeb aneb Edgar Allan Poe v Ostravě, kterou zahájí básník a performer Patrik Linhart. Výstava konající se u příležitosti 210. výročí autorova narození a 170. výročí jeho úmrtí nabídne první české překlady klasika světové literatury, vzácná ilustrovaná vydání knih i časopisů a bibliofilských edic a potrvá do 3. listopadu. Praha / Od 18 hodin se v sídle Společnosti Franze Kafky uskuteční pořad nazvaný Jiří Orten: Peklo tvého nebe /Elegie I.–IX./ a věnovaný 100. výročí narození tohoto autora. Velká básnická zpověď a odkaz jednoho z nejvýznamnějších autorů české poezie 20. století, reakce citlivé duše na zradu milované ženy i válečnou dobu plnou nástrah i osobního ponížení, jednoho z nejsilnějších básnických svědectví české poezie v podání recitátora a divadelníka Miroslava Kovaříka, s hudbou Jiřího Pertla a Václava Prejzka. Praha / V 19 hodin proběhne v Židovském muzeu v Praze u příležitosti 100. výročí narození básníka Jiřího Ortena komponovaný večer nazvaný Chci být básníkem celým srdcem. Na jaře 2019 vyšel poslední z devíti svazků Ortenova díla Spisy: Korespondence. V jubilejním roce se tak podařilo dokončit projekt, který v úplnosti představuje Ortenovo dílo. O osudech a osobnosti Jiřího Ortena, o projektu devíti svazků Spisů i o situaci, která panovala v Praze v době Ortenova tvůrčího života, pohovoří editorky Spisů Marie Rút Křížková a Marie Havránková a redaktor nakladatelství Torst Jiří Šulc. Úryvky z Ortenova díla a vybraných dopisů přednese herečka Michaela Bendová a herec Marek Adamczyk. Večerem provede herečka a moderátorka Ester Janečková.    11. 9. Praha / Od 15 hodin vystoupí v rámci dobročinného bazaru v Domě čtení – pobočce Městské knihovny v Praze – hosté patrona Domu čtení, básníka Kamila Boušky: Josef Straka, Bohdan Bláhovec a Básník Ticho.   12. 9. Ve čtvrtek 12. září bude mít v českých kinech premiéru hojně diskutovaný film Václava Marhoula Nabarvené ptáče, adaptace stejnojmenného světového bestselleru spisovatele Jerzyho Kosińského, který byl vybrán do hlavní soutěže Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách. Ve snaze uchránit své dítě před masovým vyhlazováním Židů, rodiče posílají syna k příbuzné na venkov kdesi ve východní Evropě. Chlapcova teta však nečekaně umírá a tak je dítě nuceno vydat se na cestu a protloukat se úplně samo divokým a nepřátelským světem, ve kterém platí jen místní pravidla, předsudky a pověry. Jeho snahu o doslovné fyzické přežití ale po válce střídá jiný boj. Boj, kterého si ani není vědom, boj sama se sebou, boj o svou duši, o svojí budoucnost… Praha / V 18 hodin proběhne v Paláci knih Luxor křest knihy Hotel Sen, pokoj 36 (nakladatelství Práh) za účasti kmotra knihy Mirka Kovaříka a nakladatele Martina Vopěnky. Po úspěšném debutu Klec pro majáky přichází český autor Mike Perry s další odvážnou až drásavou románovou výpovědí o lásce po změně pohlavní identity.   14. 9. Praha / Od 18 hodin se na palubě (A)VOID Floating Gallery uskuteční večírek pořádaný majitelem nakladatelství Dauphin Danielem Podhradským, který vydává knihy již 25 let. Na programu je mimo jiné uvedení nových básnických sbírek Lukáše Marvana (Cestovní básně), Jitky N. Srbové (Svět:) a dalších titulů nebo autorská čtení Michala Maršálka, Anny Beaty Hablové, Ladislava Zedníka či Víta Janoty. Večírek má ambice setkání s lidmi, kteří pro nakladatele profesně i osobně hodně znamenali a znamenají a jejich duch v nakladatelství jaksi stále vane... a doufejme bude vanout i nadále.   15. 9. Praha / Ve 14 hodin odstartuje v Prague Central Camp open-air festival Literatura v parku, který neformálně přibližuje současnou českou, německou a rakouskou prózu i poezii. Nabídne kupříkladu autorská čtení Josefa Moníka (CZ), Raimunda Madera (DE), Jaromíra Typlta (CZ), Nikoly Mizerové (CZ), Maxe Zaloudka (DE), Aleny Mornštajnové (CZ), Isabelly Feimer (AT), Marie Iljašenko (CZ) a Mariuse Hulpeho (DE).   NOVÉ (AUDIO)KNIHY Kniha Bezcitnost – prozaický debut polské novinářky Martyny Bundy, který v překladu Barbory Kolouchové vydalo Argo – je věnována mámě, sestře, dcerám, našim babičkám, tetičkám a přítelkyním. Směle si ji však mohou přečíst i muži. Jde o lakonicky úsečný text, v němž není ani slovo navíc. Charakterizuje ho především střet starých vesnických pořádků s městským světem, stejně jako druhé světové války s poválečnou dobou v podobě nového lidového Polska. Kniha pojednává o životě stárnoucí Rozely a jejích tří dcer – Gerty, Trudy a Ildy; každá z nich trpí jistým druhem „bezcitnosti“ a každá z nich má také určitou vnitřní stopku, která hranice oné bezcitnosti reguluje. Bezcitnost není jen dobře napsaná sága o ženách z oblasti Kašub. Je to příběh o těžkých poválečných časech, o venkovských tradicích a rituálech, o nalezení svého místa ve světě, o budování vlastní identity a konečně o štěstí. Hrdina příběhu, ve kterém se finské podivno suverénně mísí s magičností Prahy, se dlouhodobě věnuje bádání o životě trpaslíků. Jenže když už se zdá, že jeho výzkum bude konečně korunován úspěchem, začnou se dít nezvyklé věci. Lépe řečeno neuvěřitelné věci. Jako by nestačilo, že získá pocit, že ho ve ztichlých studovnách někdo sleduje. Na scéně se objeví trpaslík bez nohou – a záhadný telefonát, který oznámí, že chybějící končetiny jsou v pražské Maiselově ulici. Tedy přesně tam, kde se dle legendy skrývá tajemný Golem… Román finského spisovatele Anttiho Leikase Skřítek vydalo v překladu Vladimíra Piskoře nakladatelství Paseka. V povídkovém souboru Ostrovy (nakladatelství Druhé město) tematizuje spisovatelka Dora Kaprálová na intimních příbězích ohraničenost ostrovů. Ne topograficky, ale především ve všech smyslech ostrovanství, izolovanosti, ohraničenosti. Tucet povídek a příběhů opisují rafinovaně autofikční světy Kaprálové, ale především lidské osudy plné nenápadných zlomů a nečekaných setkání, ze kterých mrazí, a které současně dojímají svou autentickou nepatetičností a jemným humorem. V politice je láska a láska je v politice, zvlášť děje-li se to vše tady a teď, ve střední Evropě, která leží stále a stále víc na východě. Román Smrt krále Šumavy, příběh ze současných Čech od spisovatele Martina Sichingera, nás přivádí ke starým příběhům šumavského pohraničí a vychází ze skutečností, o nichž pojednával snímek Karla Kachyni Král Šumavy. Nyní se dočkal vydání v podobě audioknihy, kterou načetl herec Kajetán Písařovic a ve spolupráci s Audiotékou vydalo nakladatelství 65. pole. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-08-18 13:14:22

Fejeton o výročích

Jsa hochem, zaujala mě v dětském časopise rubrika každotýdenních výročí. Jen mi připadala neúplná, i začal jsem pro rodinu barevně psát a vyvěšovat vlastní tabulky, aniž mě napadlo uvažovat ne téma, KOLIK výročí vlastně je. Dnes to napravím a zauvažuji. Výročí je nekonečně. Irituje mě proto rozhlas, ze kterého například slyším: „Dnes, ale před X lety lety začala stavba observatoře v Greenwichi. A před Y lety prvně užil doktor Z dezinfekci.“ Uznejte sami, má něco podobného smysl? Vsadím se, že stavba známé observatoře v reálu začala o den dřív a že dezinfekci onen lékař v soukromí užil již o týden dříve. I kdyby to nebyla pravda, jaký smysl má připomínat ona původní data? Dobrá, řeknete. Ale sto let od narození malíře Omega snad je správné připomínat. Na to odpovím, že nevím. Jde o zažitou tradici, ale co by se, propána, stalo, kdybych uspořádal na Žofíně oslavu a napsal: „Je to proto, že se před sto lety, jedním měsícem, jedním týdnem a jedním dnem (a jednou hodinou) narodila feministka Beta!“  {loadmodule mod_tags_similar,Související}  Navíc... Nezdá se vám, že výpočty jsou poněkud ošemetné? Tak například v Rusku se, jak známo, v čase revoluce měnil kalendář. K obdobnému skoku v počítání dnů došlo však všude jinde už o pár století dřív, i ptám se: JAK slavit výročí lidí, kteří se narodili OKOLO těchto dat? Když se pak zamyslíte nad věcí ještě hloub, dojde vám, že i dala vzdálenější od těchto zlomů jsou vlastně falešná; nebo snad ne? Onen posun byl přece papežem stanoven náhodně a mohlo k němu zrovna tak dojít o padesát pět let později. Ale aspoň vlastní narozeniny slavíš, ne? To dodáte. Na to odpovídám, že ano, ale nerad. Jsem vždy o rok starší a nepřipadá mi, že bych proto měl toho dne pracovat víc anebo naopak vůbec. Přesto lidé neustále nějaká výročí slaví, a kdyby byla zrušena práce, tak se vsadím, že by takřka nic jiného nezbylo než každodenní slavení desítek, ne-li stovek výročí. Není totiž dne v dějinách, kdy by se nepřihodilo milion významných věcí. Proč se ale raději nedívat kupředu?

Čas načtení: 2024-07-12 13:53:55

Fiat na střeše budovy Lingotto v Turíně oslavil 125. výročí. Uspořádal přehlídku svých historických modelů a ukázal spolupráci s Armanim

V budově Lingotto v Turíně proběhla akce ke 125. výročí založení společnosti FIAT s podtitulem „Smiling to the Future“. Tato oslava milníku, jehož dosáhne jen málo automobilových výrobců, je začátkem nové kapitoly v dlouhé historii úspěchů, společenské odpovědnosti a vedoucího postavení značky, která vždy stavěla do popředí potřeby svých zákazníků. Této významné události se zúčastnili […]

Čas načtení: 2021-09-21 07:13:31

Řada vzpomínkových a kulturních akcí připomene 80. výročí zahájení deportací Židů z českých zemí

Památník Terezín, Židovské muzeum v Praze, Památník ticha, Terezínská iniciativa a dalších osm paměťových institucí se spojí, aby připomněly i prostřednictvím společného programu letošní 80. výročí zahájení deportací Židů z českých zemí. Období vzpomínkových akcí se vztahuje k datům 16. října, kdy odjel z nádraží Bubny první pražský transport, a 24. listopadu, kdy se připomíná vznik ghetta Terezín. Podzimní vzpomínkové akce svým obsahem propojí výstava Pavel Dias: Torzo – Vzpomínky pro budoucnost, jež vzdá hold dílu letos zesnulého klasika české reportážní a dokumentární fotografie. Výstava historicky prvního absolventa oboru fotografie na FAMU, jehož dědeček přežil koncentrační tábor, bude k vidění od 13. října v Domě U Černé Matky Boží. Osmdesáté výročí počátku židovských deportací z Čech a Moravy není spojeno s žádným státním svátkem. Řada institucí spojených s těmito událostmi však považuje toto období za významné pro naši historii a počátek zásadních změn v kulturní identitě Československa. Mezi dalšími institucemi společně připomínajícími toto výročí jsou: Federace židovských obcí, Institut Terezínské iniciativy, Masarykova univerzita, Nadační fond Arnošta Lustiga, Nadační fond obětem holocaustu, Opera Národního divadla, Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Věčná naděje. Veřejnosti nabídnou řadu akcí ve formě konferencí, odborných diskusí, vzdělávacích programů, přednášek, koncertů, výstav či veřejných vzpomínkových a pietních setkání. Památník ticha například představí svůj tradiční bubnovací happening proti pasivnímu přihlížení na nádraží Bubny, festival Věčná naděje nabídne slavnostní koncert izraelských umělců s básněmi Ilse Weberové a hudbou Viktora Ullmanna ve Španělské synagoze, ve Stavovském divadle bude k vidění inscenace Brundibár nastudovaná souborem Dětské opery Praha a v Národním divadle zazní v cyklu Musica non grata slavnostní uvedení Symfonie č. 21, Kadiš Mieczysława Wajnberga. Masarykova univerzita vystaví v centru Brna expozici o transportu Brno – Minsk, Památník Terezín pozve k výročí vzniku ghetta bývalé vězně. Tento rozsáhlý několikatýdenní program je veřejnosti předkládán v době, kdy zodpovědnost za příběhy šoa přebírá druhá a třetí generace přeživších holocaustu. Významnou akcí Památníku ticha, Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Židovského muzea bude výstava fotografií Pavla Diase. Brněnský rodák a významný pedagog Dias, který zemřel letos v dubnu ve věku nedožitých osmdesáti tří let v Praze, více než 30 let s fotoaparátem navštěvoval vzpomínkové akce v ghettech či vyhlazovacích táborech i původní budovy lágrů. Tím, že zachycoval návraty přeživších na místa paměti a ti následně předávali svědectví svým potomkům, zdokumentoval v čase i zásadní proměnu kultury připomínání. Mezi 16. říjnem a 3. listopadem 1941 odjelo pět transportů z Prahy do ghetta v Lodži a 16. listopadu jeden transport z Brna do ghetta v Minsku. Následně bylo rozhodnuto, že Židé budou soustřeďováni v ghettu umístěném na tehdejším území Protektorátu Čechy a Morava. Jako „vhodné“ místo byl vybrán Terezín. Historie terezínského ghetta začala příchodem transportu s označením Aufbaukommando neboli „komando výstavby“ dne 24. listopadu 1941. Jednalo se o první z dlouhé řady transportů, které do Terezína proudily z protektorátu a později z dalších zemí ovládaných nacistickým režimem. Celkem v těchto transportech přijelo 140 tisíc lidí, k nimž s postupem fronty přibyly tisíce převážně židovských vězňů. 35 tisíc deportovaných zahynulo v Terezíně, téměř 88 tisíc lidí bylo odsud postupně deportováno na východ do míst vyhlazování a na otrocké práce. Osvobození se dožilo jen přibližně 3 800 z nich. Nejpočetnější skupinu mezi deportovanými, více než 60 tisíc, tvořili Židé z českých zemí. Programový cyklus letošního 80. výročí zahájení židovských deportací završí datum 24. listopadu, kdy se uskuteční symbolický pochod se svíčkami z Bohušovic do Terezína ve stopách prvního transportu do tehdy nově vzniklého ghetta. Symbol světla se přenese o několik dní později do tradičního svátku chanuka, kdy se rozsvítí slavnostní svíčky na mnoha významných místech paměti a první z nich symbolicky již potřetí na nádraží Bubny.

Čas načtení: 2021-08-30 13:54:10

ČT art bude patřit básníkům s Tomášem Klusem, historii televizní tvorby a festivalu Zlatá Praha

Kulturní stanice České televize ČT art slaví osm let. Speciální, týden trvající program, odstartuje již 30. srbna večer připomenutím padesátého výročí Divadla Sklep. Od 20 hodin uvede v přímém přenosu jeho kultovní Besídku. Ve středu 1. září uvidí diváci premiérový dokument Svět podle Muchy, čtvrtek bude patřit živému vystoupení Jiřího Suchého. Novým cyklem, který na Artu startuje, jsou Písně českých básníků s Tomášem Klusem v moderátorské roli. S premiérovými díly se vrací pořady Linka a Doupě Mekyho Žbirky. Tradiční součástí podzimního programu je také festival Zlatá Praha. Ten uvede například dokumenty Můj život s Bohuslavem Martinů a Štace Miloně Čepelky. „Za těch osm let, co ČT art vysílá, byly nejtěžší dva roky. Ten první, kdy Art po pár měsících příprav skočil rovnýma nohama do éteru, a pak ten poslední, kdy se kulturní život, tak jak jsme na něj byli zvyklí, prakticky zastavil. Rušili jsme spoustu natáčení, měnili program, ale přesto jsme dokázali divákům nabízet to, co nemohli vidět a slyšet v divadlech či hudebních sálech. Naše publikum to ocenilo a vysílání v době pandemie se stalo divácky nejúspěšnějším obdobím v historii kulturního kanálu,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák „Tradice artových přímých přenosů loni dokonce zaznamenala rekord, představení Hvězda s Evou Holubovou zhlédlo sto třicet tisíc diváků. Divákům umíme zprostředkovati hůře dostupná, věčně vyprodaná představení. Po Dejvickém a loňském Národním divadle letos nahlédneme do kultovní Dobešky,“ dodává. „Kromě přímých přenosů nás na podzim čekají i dvě premiéry. Pořady, které jsou poučné, ale rozhodně nenudí. Prvním jsou Písničky českých básníků, ve kterých bude populární hudebník Tomáš Klus přibližovat současné generaci autory jako Orten, Hrabě nebo Seifert. Druhým pak Na programu televize mapující historii československé televize od padesátých let až po vznik České televize. Jsem přesvědčen, že práce s obsáhlým archivem a stovkou výpovědí nejen osobností, které jsou s vysíláním spojeny, bude na výsledku vidět,“ doplňuje výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl. Nejdřív Sklep a Mucha, potom opera a krátké filmy ČT art slaví výročí zahájení svého vysílání tradičně tzv. Týdnem dárků. „Besídka k padesátému výročí bude speciální oslavou toho, že už to máme v práci i v životě fifty-fifty. Se Sklepem je mi jedno, jestli vystupujeme před kamerou, nebo na jevišti. Když mi bylo těžko, vrátil jsem se do Sklepa na plný úvazek a zjistil, že energie v souboru je léčivá,“ říká spoluzakladatel souboru Milan Šteindler. Středečním dárkem bude dokument o Alfonsu Muchovi, který neváhal opustit Paříž na Slovanská epopej. Snímek Romana Vávry Svět podle Muchy se tak po loňském krátkém uvedení v kinech dostává v premiéře i na televizní obrazovku. Mezi podzimní premiérové pořady se zařadí také Krátké čtvrtstoletí Divadla v Dlouhé a inscenace Lidská tragikomedie, které připomenou výročí zavedené pražské scény. Cyklus Státní opera, jak ji neznáte zase naváže na epizodický exkurz do historie a architektury Národního divadla. Roli průvodkyně převzala od Taťjany Medvecké sopranistka Kateřina Kněžíková. A už v půlce září se představí během jediného večera sedm talentovaných českých filmařů, kteří získali za své krátké filmy ocenění nebo dokázali svá díla dostat na mezinárodní festivaly. Během pásma Velké malé příběhy uvede ČT art snímky jako Anatomie českého odpoledne či Nosorožci. Zlatá Praha po roční pauze s doprovodným programem „Po kulturně utlumeném roce se mezinárodní televizní festival Zlatá Praha hlásí o slovo se vší parádou a opět bude o skvělých pořadech, uměleckých výkonech i velkých jménech,“ říká ředitel festivalu Tomáš Motl. „Kromě předních českých umělců jsem třeba nesmírně rád, že předsedou mezinárodní poroty se stala legenda mezi režiséry koncertů a oper Brian Large, který mimo jiné celosvětově proslavil fenomén Tří tenorů, když režíroval přenos onoho slavného prvního společného vystoupení Pavarottiho, Dominga a Carrerase v Římě.“ O zahájení festivalu se na Nové scéně Národního divadla ve středu 22. září postará houslista Václav Hudeček se svými hosty. Následující den je na programu premiéra dokumentu Ondřeje Havelky My tancujem swing o historii tohoto žánru v Československu a první uvedení portrétu Štace Miloně Čepelky. „Chceme divákům ukázat, že Miloň není pouze hercem Divadla Járy Cimrmana. Představíme ho taky jako hudebníka a literáta,“ popisuje režisér Patrik Ulrich. Jakub Sommer se zase v dokudramatu Můj život s Bohuslavem Martinů věnuje osobnosti významného hudebního skladatele: „Až při přípravách na natáčení jsem ho začal poslouchat a byl jsem překvapen, jakou bohatostí jeho hudba oplývá. Sám pro sebe jsem si objevil drahokam a jsem přesvědčen, že i v budoucnu mě jeho dílo nepřestane fascinovat.“ V tentýž den návštěvníci Nové scény Národního divadla uvidí i ukázku z velkého projektu Šest symfonií Bohuslava Martinů, který Česká televize natočila ve spolupráci s Českou filharmonií. A ani letos nebude na festivalu chybět doprovodný program. Na odpoledne se StarDance se představí známé tváře uplynulých ročníků, ale i chystané jedenácté řady, která odstartuje v polovině října. Kompletní program Zlaté Prahy je dostupný na webu festivalu. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-12-02 11:58:25

Divadlo Komedie slaví devadesátiny. Městská divadla pražská vydávají k jubileu knihu o jeho historii

Divadlo Komedie oslavuje 90. výročí svého otevření. Za jeho historií včetně slavné éry Divadla Vlasty Buriana se ohlíží nová kniha Divadlo Vlasty Buriana a Komedie (1930-2020), kterou vydala Městská divadla pražská. Publikace má šest kapitol, nechybí ani časová osa a soupis premiér a obsahuje více než sto fotografií. Editorkou je Lenka Dombrovská a grafickou úpravu provedl Roman Černohous. Studie napsali Jakub Potůček (architektonická stať), Vladimír Just, Kamila Černá, Jakub Škorpil, Martin J. Švejda a Lenka Dombrovská (teatrologické texty).   „Kniha vznikla u příležitosti 90. výročí otevření divadla v pražském paláci Báňské a hutní společnosti. Ve funkcionalistické budově, kterou projektoval architekt Josef Karel Říha, mělo být původně kino. Osud však šťastně zasáhl a prvním provozovatelem sálu, jenž tehdy nabízel asi 850 diváckých míst (dnes jich je pouhá třetina), se stal v prosinci roku 1930 Vlasta Burian. Působil zde patnáct let a vybudoval jedno z nejvýznamnějších kulturních center v Praze. V knize se snažíme alespoň krátce postihnout všechna období. Důkladněji analyzujeme tři – kromě zmíněného Divadla Vlasty Buriana je to éra Michala Dočekala a Jana Nebeského, kteří prostoru v roce 1994 vrátili název Divadlo Komedie, a hned období následující, kdy zde v letech 2002–2012 tvořilo Pražské komorní divadlo Dušana Davida Pařízka a Davida Jařaba“, říká o knize její editorka Lenka Dombrovská. Prosincové výročí však není jediným důležitým momentem divadla Komedie v této sezoně – na 9. dubna roku 2021 připadá 130. výročí narození Vlasty Buriana. A proto v Městských divadlech pražských chystají na jaro několik akcí, které se budou vázat k oběma jubileím – velkou výstavu Komedie Vlasty Buriana, site-specific projekt Stigma o (krvavé) historii divadla, komentované prohlídky, besedy, projekci Burianových filmů a samozřejmě křest knihy za účastí autorů Knihu je možné zakoupit přes e-shop Městských divadel pražských. Divadla dále nabízejí také dárkové poukazy na vstupenky se speciálně prodlouženou platností na dva roky nebo speciální edici voucherů s designovým katalogem fotografií souboru podepsaným herci, na kterém divadla spolupracovala s fotografkou Michaelou Karásek Čejkovou. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-07-10 22:05:29

Jan Dočekal – náš surrealista v brazilském kulturním magazínu

Respektovaný brazilský, potažmo jihoamerický a středoamerický, internetový čtrnáctideník Agulha Revista de Cultura, vydávaný v São Paulu, věnoval od ledna letošního roku devět svých čísel 100. výročí vzniku surrealismu. Mezi zúčastněnými autory a umělci, na jejichž tvorbu je přičiněn odkaz, je moravský historik umění, publicista a výtvarník Jan Dočekal (*1943), jehož články pravidelně přináší web Literárních novin. Dle koncepce editora Floriana Martinse, výrazné osobnosti výtvarného a slovesného umění v portugalsky a španělsky mluvících zemích, magazín obsahuje sérii článků o tendencích vývoje, specifikách a přínosech surrealismu v rozličných zemích světa. Dvě z osmi tematických čísel Martins sestavil z textů a ilustrací kolektivu autorů k různým aspektům teoretické a tvůrčí existence zakladatele surrealismu André Bretona. Četní zahraniční surrealisté byli v polovině prvního desetiletí nového věku nakloněni novým kontaktům s našimi surrealisty. Stěžejní postavou, kardinálním prostředníkem byl Arnošt Budík, z Brna pocházející český historik umění se zaměřením na surrealismus, básník a kolážista žijící v Bruselu. Z impulsu jeho blízkých styků s předními surrealisty z Francie, Belgie, Británie, Kostariky, Chile a z dalších zemí byla v roce 2006 uskutečněna velká surrealistická výstava v tehdy nové třípodlažní galerii Čertův ocas upravené v bývalém Mohelském mlýně na řece Jihlavě východně od Třebíče. Českou, respektive moravskou část nové mlýnské expozice obstarali členové severomoravsko-vysočinské surrealistické skupiny Stir up v čele s kunsthistorikem a malířem Václavem Pajurkem. Arnošt Budík je jejím zahraničním členem. Tam, v Čertově ocasu, tehdy, 1. května 2006, počaly se brzy hojné výstavní kontakty členů skupiny Stir up s početnými evropskými, středoamerickými a jihoamerickými autory. Do popředí se záhy vysunuli skrze své výstavní popudy surrealisté z Chile, vpředu s Enrique de Santiagem, a z Kostariky, vpředu s Alfonsem Peñou a Amirah Gazelovou. V posledních deseti letech zorganizovali několik mezinárodních přehlídek, na něž pozvali, spolu s jinými surrealisty, rovněž členy skupiny Stir up.    Přátelství přes oceán, sycené valnou měrou elektronickou korespondencí a postupně rozšiřovaným vzájemným obeznamováním se s projevy umělců na druhé straně, promítlo se neformálně do letošního edičního plánu Brazilce Floriana Martinse, otce internetového měsíčníku Agulha Revista de Cultura. A zde, vyzván Martinsem, vstupuje mezi autory a rovněž mezi ty, o kterých se píše, Jan Dočekal. V letošním březnovém čísle je první díl článků orientovaných na podoby surrealismus v různých zemích. Jan Dočekal píše o činnosti již zmíněné skupiny Stir up (text přeložil emeritní český diplomat Zdeňka Poláčka). Pod titulkem Skupina Stir up jde k 25. výročí existenceautor sumarizuje činnost skupiny od založení v roce 1995. Všímá si jejích kontaktů se zahraničními surrealisty, kteří se představili v minulých letech v galerii v Mohelském mlýně. V souvislostech je uvedeno, že důležitou součástí vstupů skupiny Stir up mezi výtvarnou veřejnost, i zahraniční, je vydávání časopisu Styxus, o něž pečují grafik Josef Bubeník a polygraf Lubomír Kerndl, který je současně kurátorem Galerie Čertův ocas. O dva měsíce později je v Agulha Revista de Cultura série článků ponejvíce od Kostaričana Alfonso Peñi, i u nás známého výtvarníka, publicisty, editora a kurátora mezinárodních výstav. Přibližuje deset současných surrealistů. Jedním z nich je Jan Dočekal. Pod titulkem Librorum aeternum Peña píše: "Český tvůrce Jan Dočekal, vizuální umělec, básník, novinář a analytik globálního surrealizmu, je realizován ve svém blogu a v různých digitálních a tištěných médiích. Čeští surrealisté jsou pod vedením nespoutaného Arnošta Budíka seskupeni ve skupině Stir Up, dědice skupiny Lacoste (1960 -1970). Mezi její členy patří mimo jiných Linda Filipová, Václav Pajurek, Lubomír Kerndl, Josef Bubenik, Gabriela Kopcová.    Jan Dočekal je strůjcem pozdravů a bratrských přátelství. Je vždy pozorný k výměně, k uměleckému vzájemnému ovlivňování, vždy je "očním poradcem" v tom, co je nazýváno surrealistickým bratrstvím. Stejným způsobem si vyměňujeme digitální "kouřové signály" (e-maily), děláme to s materiálovými zásilkami, které jdou oběma směry (knihy poezie, katalogy, koláže). Jeho vztah s americkými surrealistickými kolegy je relevantní a kladný. Jejich přátelské vazby jsou prostorem k vystavování v Chile, v projektech Grupo Derrame, v Mexiko City v "zákopu" pilotovaném Ricardem Echávarrim v Centru surrealistických studií, nebo nedávno v edici Triplo V / magazines Matérika (Portugalsko / Kostarika). Tam to bylo dvaadvacet tzv. surrealistických dvojčlenů, spojnic básníků a vizuálních umělců. Se solidaritou náš přítel publikuje komentáře a recenze v českých novinách a časopisech. Píše o mimořádné práci časopisu Agulha, a edice Arc Edições, o expozici a svazcích věnovaných Ludwigu Zellerovi a Susaně Waldové, přibližuje činnost editorů a kurátorů Ximena Olguína a Enrique de Santiaga, uznale hodnotí tvůrčí a organizační práci Amirah Gazelové, především v novém vydání velkolepých surrealistických básní Jezdecká želva od Césara Mora (Art Edition, Costa Rica). V doslovném a poetickém smyslu: To vše vytváří příjemný dojem, oddanost náročnému hledání a umělecké solidaritě. Librorum aeternum byl název zatím poslední Dočekalovy výstavy. Konala se v Horácké galerii v Novém Městě na Moravě v České republice. Leitmotivem inscenace byla láska, již umělec zažívá skrze psaní, a knihy. Je to poezie v plné svobodě, moudrost, znalost knihy v různých kulturách a dialog. Metoda umělce spočívá ve sbírání starých knih, volných listů, fragmentů hřbetů. Stejně tak se jeho přátelé starají o svazky, které najdou na nejneobvyklejších místech. (…) Nůžky, štětce… A uvidíte malé a střední formáty, geometrické obrazce, skvrny, abstrakce, laguny kardinálních čísel, poezie v pohybu, transparentní tahy štětcem na papíře… Texty tančí mezi symboly a grafikou. Literární návrhy, šifrovaný jazyk, hodně rytmu a ještě více rytmu, jsou to hlasy, které zpívají v souzvuku. A stejně tak můžeme udržet dialog s černým humorem, s  utopií a s rozpory skutečností. Dočekal vytváří "paralelní realitu". Používá odkazy, které odhalují jeho svět, jeho humor a také jistou skepsi."  Další velké uvedení Jana Dočekala v magazínu Agulha Revista de Cultura, tentokrát obrazové, bylo v režii Floriana Martinse v květnovém vydání. V pokračování seriálu článků k 100. výročí vzniku surrealismu, shrnujících historii surrealismu v rozličných zemích, Martins vybral pro ilustrační doprovod deseti obsáhlých textů čtyřicet šest Dočekalových koláží. Je to největší dosavadní prezentace našeho autora v jeho více než půlstoleté tvorbě, současně rovněž nejširší časopisecké uvedení současného českého výtvarníka v Brazílii. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Floriano Martins napsal v úvodu: "Tentokrát se zde setkáváme s umělcem z České republiky Janem Dočekalem (1943), jehož tvorba je pozoruhodným spojením kvašů a koláží. V našich dopisových rozhovorech mně řekl: Jako každé ovoce lidského ducha je surrealismus vyjádřením jedince. Je neopakovatelným dojmem z daru tvoření. I dílo se skrytým významem může přitahovat svou jedinečností. Žádné skutečné umění není vytvořeno dle specializovaných příruček. Samotná identita tvůrce, odvozená z jeho daru tvořivosti a z radosti ze svobodného uskutečňování myšlenek, nabízí jedinečnou poetiku. Její prezentace není měřitelná žádnou technickou normou. Je to plod spontánní moci, erupce tvořivosti. Cílem tvorby je vždy duchovní konstrukce, která poskytuje svobodu tvůrci i kritikovi."  Pestrý a obsahem interesantní publicistický program k 100. výročí vzniku surrealismu Agulha Revista de Cultura v čele s redaktorem a editorem Florianem Martinsem vyvrcholí v čase našeho léta speciálním vydáním. Stěžejní bude anketa autorů z různých koutů světa na téma Historie a přítomnost surrealismu. K účasti byl pozván také Jan Dočekal.  

Čas načtení: 2024-03-23 08:08:20

Škoda 1000 MB slaví 60leté výročí, byl to revoluční model. V ČR je stále na 16 tisíc kusů

Škoda 1000 MB byla revoluční model, přinesla totiž samonosnou karoserii, ale také přesunula motor dozadu a přidala pohon zadních kol. Ve své době to bylo moderní auto nejen ve východním bloku, ale celosvětově. Tento sedan teď slaví 60leté výročí. Slavit ho mohou i tisíce majitelů v České republice, protože u nás je stále registrováno více […]

Čas načtení: 2024-06-18 05:05:49

Ford Mustang slaví 60leté výročí, vzali jsme tři kousky na největší sraz amerických aut v České republice

Když se řekne americké auto, spoustu lidí hned napadne Ford Mustang. Tahle americká ikona právě letos slaví své 60leté výročí. A jak lépe jej oslavit, než na sraze amerických aut? Společně s kolegy jsme tedy vzali trojici zbrusu nových Fordů Mustang a vyrazili jsme na největší sraz amerických aut v České republice. 60 let ikony […]

Čas načtení: 2024-08-12 11:33:13

Hyundai představil speciální edici Tucsonu na oslavu 20. výročí

Značka Hyundai představuje model Tucson 20th Anniversary Edition, s nímž oslaví dvě desetiletí úspěchů oblíbeného SUV na evropském trhu. Speciální výroční edice doplní tradiční silné stránky Tucsonu o ještě osobitější a prémiovější vzhled. Exkluzivní připomínka 20. výročí Čtvrtá generace Hyundai Tucson se ve své nejnovější podobě může chlubit modernizovaným designem, inovativní technikou a rozšířenou výbavou. […]

Čas načtení: 2024-08-21 10:00:00

10:00 Studio ČT24

Témata: Výročí sovětské okupace 21. 8. 1968; Boj o rozhlas; Kandidát na eurokomisaře Síkela před poslanci; Vakcíny proti rizikovým druhům rakoviny; Výročí sovětské okupace 21. 8. 1968 (pohled historika); Pietní akt k 56. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy (přímý přenos); Výročí sovětské okupace 21. 8. 1968 (pohled historika)[online]

Čas načtení: 2024-09-06 10:00:00

Kdo ovládá narativ o Slovenském národním povstání, ovládá budoucnost Slovenska

 Krajně pravicové a nacionalistické narativy uzurpují památku boje proti fašismuFicova populistická vláda na Slovensku spojuje protichůdné ideologie pod nacionalistickým praporem a využívá symbolickou sílu 80. výročí Slovenského národního povstání  k utváření politického narativu.Slovenské národní povstání, klíčové hnutí odporu proti nacistické okupaci za druhé světové války, je základním kamenem moderních slovenských dějin. V době, kdy si země připomíná 80. výročí této historické události, se však tato vzpomínková akce stala ústředním bodem politických sporů na hluboce rozděleném Slovensku. Současná levicově-pravicová koaliční vláda vedená populistickým premiérem Robertem Ficem vyvolala značné kontroverze nejen kvůli připomínce povstání, ale také kvůli svým širším politickým manévrům, včetně snah o přetvoření mediálního prostředí a zpřísnění kontroly nad soudnictvím, píše Albín Sybera na serveru Visegraad Insight..Politické napětí na Slovensku při příležitosti výročí povstání pokračujeV důsledku protestů vyvolaných krajně pravicovou ministryní kultury za SNS Martinou Šimkovičovou, která nedávno odvolala několik vedoucích představitelů kulturních institucí, se Slovensko zmítá v dalších politických nepokojích, které jsou živeny rozpory Ficova kabinetu.Situaci podpořila rezignace klíčových redaktorů veřejnoprávního rozhlasu po vládou podporované restrukturalizaci. Na pozadí těchto bouřlivých událostí využil Fico mediální pozornosti věnované výročí Slovenského národního povstání, aby pod rouškou výzev k míru rozvíjel svou rétoriku nakloněnou Kremlu.

Čas načtení: 2024-09-21 19:00:00

PlayStation slaví 30 let. Sony si výročí připomíná retro edicemi aktuálních konzolí

Konzole PlayStation letos slaví 30. výročí Aktuální konzole PlayStation 5 a 5 Pro se oblékají do retro barev K dispozici bude i spousta retro příslušenství Předobjednávky na českém trhu odstartují už příští týden PlayStation letos slaví 30. výročí. Slavná herní konzole byla představena 3. prosince roku 1994 v Japonsku, do světa se dostala v průběhu roku 1995, ačkoliv čeští zájemci si na ni museli počkat ještě o rok déle. Sony oslavuje třetí kulaté narozeniny své populární konzole velkolepě, a to uvedením speciálních edic aktuálních modelů PlayStation 5 a PlayStation 5 Pro. Přečtěte si celý článek PlayStation slaví 30 let. Sony si výročí připomíná retro edicemi aktuálních konzolí

Čas načtení: 2024-11-17 17:05:00

Příběhy z kalendáře: 17. listopad. Mezinárodní den studentstva a zároveň Den boje za svobodu a demokracii

Není mnoho svátků, kdy si v jeden den připomínáme hned dvě výročí. Navíc výročí, kde nejde ani tak o shodu náhod, ale o víceméně logickou souvislost. V obou případech hraje svoji úlohu studentstvo, v obou případech jde o odpor proti totalitní moci a oboje výročí je částečně spojeno s pražským Albertovem. Patrně již tušíte, že jde o výročí 17. listopadu, který je jednak Mezinárodním dnem studentstva a jednak Dnem boje za svobodu a demokracii.

Čas načtení: 2020-10-28 06:00:00

FESTIVAL BRIKCIUS - http://Festival.Brikcius.com

Jste zváni na FESTIVAL BRIKCIUS - 9. ročník cyklu koncertů komorní hudby v Praze (1. - 30. listopad 2020) ONLINE. Letošní dramaturgie připomene 335. výročí narození Johanna Sebastiana Bacha, 120. výročí narození židovského spisovatele Jiřího Weila a 22. ročník festivalu Den poezie (210. výročí narození básníka Karla Hynka Máchy). V rámci 9. ročníku vystoupí český violoncellista František Brikcius, violoncellistka a básnířka Anna Brikciusová, varhanice a skladatelka Irena Kosíková a sourozenecké violoncellové Duo Brikcius. Více informací na webových stránkách https://www.Brikcius.com/Festival . Koncerty Festivalu Brikcius se každoročně konají v listopadu v Praze. Vzhledem k současné situaci se letos budou všechny pořady konat pouze online. Vstup na většinu akcí je volný. Rezervace via Eventbrite https://FestivalBrikcius.eventbrite.com . Součástí festivalu je online streaming filmového hudebního dokumentu MAKANNA (čtvrtek 5. listopad), varhanního kompletu 18 LIPSKÝCH CHORÁLŮ (čtvrtek 12. listopadu), básnického čtení DEN POEZIE - ČAS VYPRŠEL (pondělí 16. listopadu), záznamu z koncertu PRAHA - BRNO: 6 SOUDOBÝCH SKLADEB PRO VIOLONCELLO SÓLO s vizuálním doprovodem z hvězdárny (čtvrtek 19. listopadu) a závěrečného uvedení mezinárodního projektu MUSICAL SOLIDARITY / COVID-19 (čtvrtek 26. listopadu). Včetně online violoncellových kurzů CELLO ACADEMY PRAGUE (1. - 30. listopad) via Zoom. Změna programu vyhrazena. Více informací o Festivalu Brikcius je k dispozici na https://www.Brikcius.com/Festival a http://www.FaceBook.com/FestivalBrikcius .

Čas načtení: 2018-10-04 07:00:00

FESTIVAL BRIKCIUS - http://Festival.Brikcius.com

Jste zváni na Festival Brikcius 2018 - 7. ročník cyklu koncertů komorní hudby v Praze (BACH333, #Czech100), který se každoročně koná pod záštitou starosty Městské části Praha 1 Oldřicha Lomeckého a v rámci mezinárodních Daniel Pearl World Music Days. Letošní dramaturgie je zaměřena na 333. výročí narození Johanna Sebastiana Bacha, 100. výročí vzniku Československé republiky, benefiční koncert pro Lékaře bez hranic | Médecins Sans Frontières a 20. ročník festivalu Den poezie (208. výročí narození básníka Karla Hynka Máchy). V rámci 7. ročníku vystoupí český violoncellista František Brikcius, česká violoncellistka Anna Brikciusová a sourozenecké violoncellové Duo Brikcius. Koncerty 7. ročníku Festivalu Brikcius se konají 14. - 16. listopadu 2018, v Praze (barokní kaple Italského kulturního institutu, Vojenský kostel sv. Jana Nepomuckého a Novomlýnská vodárenská věž). Vstup na všechny akce je volný. Více informací na webových stránkách http://Festival.Brikcius.com .

Čas načtení: 2015-09-10 07:00:00

(PRESS) Jste zváni na FESTIVAL BRIKCIUS 2015 - 4. ročník cyklu koncertů komorní hudby v Domě U Kamenného zvonu #BACH330 ... - http://www.YouTube.com/FrantisekBrikcius

(PRESS) Jste zváni na FESTIVAL BRIKCIUS 2015 - 4. ročník cyklu koncertů komorní hudby v Domě U Kamenného zvonu #BACH330, který se každoročně koná pod záštitou starosty Městské části Praha 1 Oldřicha Lomeckého a ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy. V rámci 4. ročníku vystoupí český violoncellista František Brikcius, skladatelka a varhanice Irena Kosíková žijící ve Francii, česká violoncellistka Anna Brikciusová a sourozenecké violoncellové Duo Brikcius. Letošní dramaturgie je zaměřena na 330. výročí narození Johanna Sebastiana Bacha (benefiční koncert J. S. BACH: UMĚNÍ FUGY pro Nadaci Charty 77 | Konto Bariéry, kompletní provedení VIOLONCELLOVÝCH SUIT a SONÁT), 115. výročí narození spisovatele Jiřího Weila (film MAKANNA), 205. výročí narození básníka Karla Hynka Máchy (KOLIBŘÍ ÚSMĚV) a virtuózní tvorbu francouzských a italských skladatelů (ITALSKÉ HUDEBNÍ BAROKO a SOUČASNOST, DUO BRIKCIUS - BAROKO V KRVI). Více informací na webových stránkách http://Festival.Brikcius.com .