Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-04-17 00:00:00

Planeta na polární orbitě kolem párku hnědých trpaslíků tu ještě nebyla

Nově objevená exoplaneta obíhá zákrytovou dvojhvězdu hnědých trpaslíků. To by ještě nebylo tak mimořádné. 2M1510 (AB) b to ale dělá fascinujícím způsobem, když se pohybuje po polární oběžné dráze, která je kolmá na rovinu, v níž kolem sebe obíhají zmínění hnědí trpaslíci. Co asi exoplanety vymyslí příště?

Čas načtení: 2021-07-26 20:37:04

U trpaslíků obry nehledej. Nová studie potvrzuje míru výskytu planet u červených trpaslíků

Astronomové využili měření radiálních rychlostí červených trpaslíků k novému odhadu míry výskytu planet. Metoda vychází z toho, že má planeta nenulovou hmotnost, a tak ve skutečnosti obíhají hvězda i planeta okolo společného těžiště, které je posunuté vůči středu hvězdy. Planeta s hvězdou jakoby cloumá, což se projevuje posuvem spektrálních čar. Amplituda výchylky radiálních rychlostí je […] The post U trpaslíků obry nehledej. Nová studie potvrzuje míru výskytu planet u červených trpaslíků appeared first on Exoplanety.cz.

Čas načtení: 2023-02-03 07:34:04

HIP 33609 je hvězda s nejvyšší teplotou, u které byl objeven hnědý trpaslík

Hnědých trpaslíků, tedy objektů na pomezí hvězd a planet, už bylo objeveno poměrně velké množství. Většinou se ale jedná o samostatné objekty, případně binární systémy s malými hvězdami. Hnědých trpaslíků obíhajících masivní hvězdy zatím moc nalezeno nebylo. Nyní se vědcům podařilo zpozorovat jednoho u masivní zářivé hvězdy HIP 33609 ve vzdálenosti 500 světelných let.

Čas načtení: 2022-06-16 06:32:48

Astronomům se podařilo vyfotit 4 hnědé trpaslíky

Přímá pozorování hnědých trpaslíků, které obíhají nějakou hvězdu, nejsou snadná. Do dnešního dne bylo vyfotografováno jen asi 40 takových objektů. V nové studii astronomové vedení Mariangelou Bonavita reportují přímá pozorování hned 4 hnědých trpaslíků ve hvězdných systémech. Jejich studium může vědcům napovědět o vzniku a vývoji hvězd i planet, protože se jedná o objekty na jejich pomezí.

Čas načtení: 2024-03-31 10:00:00

Trpaslíci Markuse Heitze se vrací!

Je to už neuvěřitelných šestnáct let, kdy jsem si v dětském oddělení v jedné nejmenované maloměstské knihovně půjčil knihy Trpaslíci, Válka trpaslíků a Pomsta trpaslíků a vyrazil tenkrát do Itálie. Článek Trpaslíci Markuse Heitze se vrací! se nejdříve objevil na Gaming Professors | Herní magazín, recenze her, hry na pc.

Čas načtení: 2024-05-07 00:00:00

Heitz, Markus - Osud trpaslíků

Trpaslíci naposledy táhnou do boje o osud svého národa: od úporných bojů v Černé soutěsce je však pohřešován Tungdil Zlatoruký. Draci, mágové a krutí alfové pronikají neustále hlouběji do Skryté země a zmocňují se vlády nad stále většími částmi říše. Trpaslíci bojují o holé přežití, sami však cítí, že jim nezbývá moc naděje. Potom ovšem dojde k nevysvětlitelné události: ze soutěsky se vrací válečník z rodu trpaslíků, následovaný armádou hrůzných příšer. Říká si Tungdil a Pruďas i jeho společníci ho s nadšením vítají. Brzy se však dostaví pochybnosti – je to skutečně Tungdil nebo se nově příchozí válečník drží pouze vlastního neblahého plánu? Začíná největší dobrodružství národa trpaslíků. Datum vydání: 06.05.2024

Čas načtení: 2024-06-27 16:00:00

Trpaslíci 6 - Návrat trpaslíků, kniha I. – návrat legendy

Jsem velikánský fanoušek Markuse Heitze a není snad dílo, které by mi od něj uteklo, a to jsem jeden z těch šťastlivců, již si jej mohou přečíst i v originále. Když tak po letech u nás vyšel překlad dalšího titulu odehrávajícího se ve Skryté zemi, kde je ještě možnost oživení jednoho obrovského mýtu, nemohl jsem jinak a […] Článek Trpaslíci 6 - Návrat trpaslíků, kniha I. – návrat legendy se nejdříve objevil na Gaming Professors | Herní magazín, recenze her, hry na pc.

Čas načtení: 2024-10-26 18:30:16

Tim Cook pomáhá Nike opravit byznys a ustát útok trpaslíků. Fajfka k němu patří stejně jako iPhone

Šéf Applu je velkým fanouškem výrobků Nike. A už 19 let sedí i v jeho představenstvu, kterému nyní radí s tím, jak se opět stát dravým lovebrandem. Článek Tim Cook pomáhá Nike opravit byznys a ustát útok trpaslíků. Fajfka k němu patří stejně jako iPhone se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2021-05-26 18:06:34

Déjà vu: Existence exoplanety u Barnardovy hvězdy zpochybněna

Před třemi lety byl v rámci projektu Red Dots, který se zaměřuje na hledání exoplanet u blízkých červených trpaslíků, oznámen objev exoplanety u Barnardovy hvězdy. Z mnoha důvodu to byla obrovská zpráva. Barnardova hvězda je po trojhvězdě Alfa Centauri čtvrtou nejbližší hvězdou od nás. Vědci tehdy využili data ze sedmi spektrografů za období téměř 20 […] The post Déjà vu: Existence exoplanety u Barnardovy hvězdy zpochybněna appeared first on Exoplanety.cz.

Čas načtení: 2023-09-25 07:17:02

Na fotografiích z dalekohledu JWST se ukrývalo 21 doposud neznámých hnědých trpaslíků

Astronomové používají dalekohled Jamese Webba mimo jiné ke zkoumání vzdálených galaxií. Existují k tomu dva vědecké programy JADES a CEERS, které na snímcích z teleskopu zkoumají objekty daleko za hranicemi Mléčné dráhy. Na těchto snímcích se však objevují i objekty z naší galaxie - a mezi nimi nyní vědci identifikovali 21 doposud neznámých hnědých trpaslíků.

Čas načtení: 2023-08-14 06:41:51

V kolizi dvou bílých trpaslíků WDJ 0225-6920 vznikne nový, masivnější

Pozorování bílého trpaslíka WDJ 0225-6920 ukázala, že se ve skutečnosti jedná o dvojici trpaslíků, které se velmi těsně vzájemně obíhají. Pro astronomy jsou podobné hvězdy významné, protože mohou díky vzájemné interakci objektů dobře určit jejich parametry. Jejich studium potom přináší nové informace o evoluci hvězd.

Čas načtení: 2023-05-02 06:24:38

Dalekohled Jamese Webba objevil vodu v atmosféře blízké exoplanety Gliese 486 b

Vědci zkoumají planety obíhající kolem červených trpaslíků, protože jsou skvělými cíli pro výzkum atmosfér. S použitím dalekohledu Jamese Webba se nyní zaměřili na blízkou super-Zemi GJ 486 b. Výsledky ukazují vysoký podíl vody (víc než 10 %) v její atmosféře, zachycený signál by nicméně mohl pocházet také od mateřské hvězdy.

Čas načtení: 2023-03-23 07:16:58

I ti nejklidnější červení trpaslíci jsou aktivnější než Slunce

Červení trpaslíci jsou nejpočetnější kategorií hvězd v Mléčné dráze. Jsou menší a chladnější než Slunce a zároveň vyzařují víc radiace a jsou u nich častější erupce. To by mohl být problém pro potenciální život na exoplanetách, které je obíhají. Vědci proto zkoumají dlouhodobé chování červených trpaslíků, aby mohli zhodnotit, zda je u jejich planet život vůbec možný.

Čas načtení: 2022-11-07 06:48:03

Dvojice nezvykle chladných bílých trpaslíků zřejmě obsahuje materiál ze zbytků dávných planet

Astronomům vedeným Abbigail Elmsovou se podařilo identifikovat dvojici nezvykle chladných bílých trpaslíků (WD J2147-4035 a WD J1922+0233). Spektrální analýza ukázala, že obě tyto hvězdy obsahují významné množství těžkých prvků. Podle nově publikované studie se jedná o velmi staré hvězdy, které pohltily materiál z planet, které je kdysi obíhaly.

Čas načtení: 2022-09-11 06:48:11

Podstatnou část exoplanet by mohla tvořit voda

Analýzou 43 exoplanet u červených trpaslíků přišli vědci vedení Rafaelem Luquem na to, že jejich hustota je příliš nízká na to, aby byly tvořeny pouze horninami. U některých by mohla až polovinu materiálu tvořit voda, případně jiné lehké sloučeniny. Zřejmě ale nepůjde o planety pokryté globálním oceánem, je pravděpodobnější, že molekuly vody jsou na těchto planetách chemicky vázané v horninách.

Čas načtení: 2022-05-29 08:01:16

Podíl masivních hvězd ve vzdálených galaxií je vyšší než v okolí Mléčné dráhy

V Mléčné dráze se nachází desítky miliard hvězd. Mezi nimi jsou hvězdy střední velikosti podobné Slunci, ještě více drobných červených trpaslíků a několik procent masivních hvězd. Nová analýza hvězd ve vzdálených galaxiích nyní ukazuje, že poměr malých, středních a velkých hvězd je v nich odlišný - mají více hmotných hvězd. To znamená také více supernov, neutronových hvězd a černých děr.

Čas načtení: 2022-02-23 07:43:43

Objev páru hnědých trpaslíků s největší vzájemnou vzdáleností

Hnědí trpaslíci se podobně jako skutečné hvězdy vyskytují také v párech. Astronomům vedeným Emmou Softich se nyní podařilo identifikovat změřit vzdálenost, která dělí pár hnědých trpaslíků CWISE J0146 0508. Tyto dva objekty dělí 129 AU (tedy asi čtyřnásobek vzdálenosti Neptunu od Slunce).

Čas načtení: 2022-02-22 08:26:23

Astronomové objevili nový typ hvězdy, je pokrytá uhlíkem a kyslíkem

Astronomům vedeným profesorem Klausem Wernerem se podařilo identifikovat kyslík a uhlík na povrchu dvou malých horkých hvězd. Jedná se o horké trpaslíky bohaté na helium, u kterých bývají podobné elementy vzácné. Tyto hvězdy mohly podle vědců vzniknout v kolizi dvou bílých trpaslíků.

Čas načtení: 2022-02-03 17:42:53

U hvězdy Gliese 3929 ve vzdálenosti 52 světelných let byla objevena exoplaneta podobná Zemi

U jednoho z blízkých červených trpaslíku se astronomům podařilo detekovat novou exoplanetu, která má velikost i hmotnost podobnou Zemi. Svou hvězdu ale obíhá velmi blízko a panují na ní teploty až 300 °C. Pozorování hvězdy naznačují také přítomnost druhé, masivnější exoplanety.

Čas načtení: 2020-11-01 18:49:26

Macron, nepřítel islámu, čili “o proraženém krunýři”

Začneme trochu zeširoka, ale je to potřeba. Představte si někoho, kdo je takový ten klasický proevropský středolevý, nebo velmi-opatrně-středopravý liberál. Integrace, hurá, placení eurem, hurá, co to ta hloupá Británie provedla, fuj, atd. Je to trochu karikatura, ale reálného typu lidí. V západních státech jich je docela dost, u nás jak kde, podle pracoviště a strany. Podstatné je, že jsou to často lidé ve svém okolí vlivní. Lidé se rádi identifikují s jinými lidmi. Pouhé abstraktní myšlenky, i když sdílené, nedokážou vytvořit tak silné emocionální pouto. A na současné evropské politické scéně je v podstatě jenom jedna osoba, která na sebe tyhle prounijní emoce dokáže navázat – právě Emmanuel Macron. V Bruselu samotném nikoho takového nenajdete, to jsou instituce složené z nevýrazných šedých myší. Kdybyste předložili stovce náhodně vybraných Čechů skupinové foto a požádali je, aby na něm ukázali Ursulu von der Leyen nebo Michela Barniera, dost možná je nepozná ani ten jeden ze sta. Tam prostě příznivce EU nenajde žádnou personální kotvu, se kterou by se mohl nějak ztotožnit. Musí se ohlížet jinde. Macron naopak jako kotva slouží dobře, protože je vcelku mladý a fotogenický, a ještě pochází ze země, která dodnes považuje řečnické umění za důležitý atribut vrcholného politika. (To poslední diskvalifikuje prakticky všechny Němce, protože v Německu je vrcholná politika oborem “kožených ksichtů a šedých obleků”, technokratická a nudná, zdaleka nejnudnější ze všech velkých demokratických států.) Francouzi od svých politiků emocionální proslovy a vystupování na veřejnosti očekávají. To, že je teď zrovna francouzský prezident, který se postavil za právo kreslit karikatury Mohameda, terčem onoho klasického výhřezu vzteku na ulicích muslimských měst, pak možná dosáhlo něčeho, čeho za dlouhá léta snažení nedosáhli Ayaan Hirsi Ali, Hamed Abdel-Samad ani Salman Rushdie, nemluvě už o pidibloggerech, jako jsem já: proražení krunýře odmítavé nevědomosti určité části Evropanů, který dosavadní kritici islámu dokázali tak maximálně poškrábat. Nemám na to žádné exaktní měřítko, ale charakter debaty na sociálních sítích a jiných fórech, kam chodím na výzvědy, se proti loňskému roku hodně proměnil. Otřepaných hlášek o tom, že v Evropě jsme přece taky zplodili Breivika, značně ubylo. Dokonce i z vysloveně rudozelených kruhů se ozývají myšlenky typu “islámofašismus je taky druh krajní pravice a podle toho s ním musí být naloženo”. A nejen, že ozývají, ale sbírají lajky a pozitivní reakce od svých vlastních soudruhů. To by bylo dříve neslýchané. Nevěřím, že to způsobila jen uříznutá hlava učitele Samuela Patyho, i když hrůznost toho činu určitě některými lidmi otřásla. Ty útoky na Macrona, i když při nich neteče krev, nejspíš taky svůj účinek mají. Kdybych chtěl být prostořeký, řekl bych: sáhli liberálním Evropanům na proroka. Bude zajímavé pozorovat následky. Rozzuřený Pierre Croissant určitě nevyrazí s naostřenou bagetou na sraz tureckých imámů, ale nějaké nejspíš budou. Pár videí z pátku, abychom viděli, o čem je řeč, a pak půjdeme dál, do německých novin. Protimacronovská demonstrace v Neuköllnu, Berlín: V Londýně se protest sešel před francouzským velvyslanectvím (cca v čase 0:30 tomu řečníkovi úplně přeskakuje hlas, jak se zalyká poselstvím míru a lásky): Toto naštěstí není Londýn (nenechte se zmást double-deckery), ale Bangladéš: Mogadišo v Somálsku: A sestřih z různých měst: V Německu píchnul jako první do pomyslného vosího hnízda mladý sociální demokrat jménem Kevin Kühnert. Kühnert úplně nezapadá do schématu německé politiky coby nudné a předvídatelné činnosti. Sice je to (post)moderní levičák jako poleno a kariérní politik snad od třiadvaceti let věku, ale zároveň občas sáhne na nějaké to citlivé místo. Když se po posledních spolkových volbách nechali sociální demokrati zase jednou přemluvit k vytvoření velké koalice (GroKo), zvedl tehdy Kühnert rebelii a jezdil napříč Německem přemlouvat členy, ať to vetují. Začalo se tomu říkat Zwergenaufstand, povstání trpaslíků, a i když členská základna nakonec velkou koalici schválila (66 procenty hlasů), stejně to byla událost na německé poměry mimořádná. Nu, a 21. října letošního roku, hned po vraždě Samuela Patyho, napsal Kühnert do Spiegelu článek, ve kterém tvrdě kritizuje mlčení německé levice k nábožensky motivovaným brutalitám, zvlášť v kontrastu s tím, jak rychle je ochotna mobilizovat proti neonacistům. “Islamismus je naše největší slepá skvrna,” píše. “Naše hodnoty jsou pošlapávány, podřezávány nebo vyhazovány do vzduchu při každém atentátu. Jak to můžeme přehlížet a mlčet k tomu? Jsme podezřelí z toho, že dělíme oběti a pachatele na ty špatné a ty správné.” A rozebírá dále to, že nestačí odsuzovat terorismus, ale je potřeba se obrátit i proti těm, kdo jej podporují a schvalují. Kühnertův článek je hodně emocionální a přidal se k němu i Sascha Lobo, kmenový komentátor Spiegelu, který je jinak velmi doleva. Ještě zajímavější je ale sloupek Alana Posenera publikovaný v Zeitu pod názvem Islamismus nenávidí všechno, co je levici svaté: „Po útoku na synagogu v Halle jsem si oddechl, když se ukázalo, že pachatelem byl pravicový extremista a ne muslim. Ostudná reakce, ale musel bych se hodně mýlit, kdybych s ní byl sám. Někdy mám dokonce pocit, že mí přátelé na levici pociťují ze vzestupu nové pravice utajovanou radost. Tam jsou fronty jasné, symboly a hesla dávno připravené: Neprojdou! Přitom je islamismus jako ideologie v podstatě klerikální fašismus: nenávidí demokracii, ženy, homosexuály, Židy, vědu, radost, vlastně v jádru celý život. Vším, co levičáci a liberálové považují za svaté, islamismus pohrdá. Všechno, co nenávidějí, je zase islamismu svaté. V jeho očích jsme všichni kandidáti pro šibenici nebo kulku do týlu.“ Ejhle, to je ale koňská dávka nepříjemné a ničím neředěné reality, což? A ještě ke všemu vyšla v Zeitu, který obvykle kolem takových témat našlapuje velmi opatrně. Podobně znějící vzkaz by mohl na motáku z vězení Evin poslat nějaký ten íránský levičák, čekající na Chomejním nařízenou hromadnou popravu politických vězňů. Tím samým Chomejním, kterému při protišáhovské revoluci o devět let dříve íránská levice de facto pomohla k moci. Ano, realita se prosazuje sama. Ale že jí to kurňa trvalo. Samozřejmě je otázka, jestli už není příliš pozdě, ale nakonec musí být člověk vděčný i za tenhle mentální posun. Bez něj by totiž vyhlídky, zvlášť pro některé západní země, byly naprosto beznadějné.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2020-02-14 10:46:29

Dahlova kniha Vilda a pidipískové láká děti na tajemství

Na rozdíl od některých knih dětské edice Pikola není ta nazvaná Vilda a pidipískové pouze další knižně zveřejněnou povídkou, ale je spíše krátkým románem. Titulní hrdina je neposlecha, který se vydá do lesa, před kterým byl varován. To, co tam objeví, je fascinující, titěrné i ohromující. Jde o svět maličkých bytostí a jejich domečků ve stromech – a není to, pěkně prosím, Disneyho sedm trpaslíků. Je to svět jiných skřítků, svět také pohádkový, ale daleko sofistikovanější a surreálnější. Není třeba za každou cenu hledat podobnosti či asociace s jinými literárními díly, protože to bychom nikdy neskončily. Ale přesto nelze nejmenovat aspoň Tobiáše Lolnesse a Podivuhodnou cestu Nilse Holgerssona Švédskem. Není to ale hlavní lidský hrdina, nýbrž malí pidipískové, kdo využívá ptáků k přesunům. I Vilda se posléze letu účastní a je pak fintou Roalda Dahla, že nám mnohé pouze naznačuje. Vilda se například nikdy nedoví, co za bytosti žije v mracích. Avšak věrným čtenářům Dahlových knih to vysvětlovat nemusíte; ti hocha jen politují, že také více nečetl. Dahlova kniha patří k těm, které se dětskému čtenáři doporučují samy. Je čtivá a používá k získání zájmu různé finty. Tak třeba tu s falešným koncem. Roald Dahl věděl, co dělá, když vytvářel atmosféru svého finále, aby po tomto jen zdánlivém finále ještě pokračoval s fantazií už natolik uvolněnou, jako by mu naráz napovídalo sto dětí. Jak jen příjemně se čte v momentě, kdy se malý čtenář již schlíple smiřoval s tím, že vše končí, ale tu obrátil list – a našel četné další listy a... A ten, kdo nevěří na zázraky, žádné neuvidí. „Žádné dětí na světě nevedlo tak dobrodružný život jako Vilda a žádné dítě také nedokázalo poctivě udržet tak obrovské tajemství,“ píše Roald Dahl a ví, že není skutečného dítěte, které by netoužilo mít tajemství jen pro sebe. „I já jsem dával dobrý pozor, abych vám neprozradil, kde žijí pidipískové,“ pokračuje vypravěč, „neprozradím vám to ani teď. A pokud by se vám nějakou neuvěřitelnou shodou náhod stalo, že byste při procházce lesem nějakého pidipíska zahlédli, buďte tiše jako pěny a děkujte štěstěně, protože pokud vím, nikdo kromě Vildy zatím žádného neviděl.“ A ještě, co se píše o autorech: „Roald Dahl byl špion, válečný pilot, specialista na dějiny čokolády a v neposlední řadě vynálezce v oblasti lékařské. Ale je také autorem oblíbených příběhů Karlík a továrna na čokoládu, Matylda, Jakub a obří broskev a mnoha dalších úžasných knih. Roald Dahl je světová vypravěčská jednička.“ „Quentin Blake je úžasný výtvarník, jakého svět neviděl. Jeho obrázky vybarvily většinu charakterů a postaviček dětských knih Roalda Dahla a dnes už k nim neodmyslitelně patří. Absolvoval studia anglistiky na University of Cambridge a učitelství v tomto oboru na University of London. Maloval odjakživa a celý život ho bavila a živila ilustrace. Vyučoval ji na Royal College of Art v Londýně a kromě ilustrování je tvůrcem dlouhé řady autorských knih pro děti.“   Roald Dahl: Vilda a pidipískové. Ilustroval Quentin Blake. Z anglického originálu Billy and the Minpins (1961) přeložila Lucie Šavlíková. V edici Pikola vydala Euromedia Group. Praha 2020. 100 stran. Pro děti od šesti let.