Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-07-25 07:02:00

Celní správa: Za svoji nepozornost zaplatili řidiči téměř 40 milionů korun

Téměř 36,8 milionů korun vybrali celníci na pokutách za porušení předpisů v oblasti elektronických dálničních známek a mýtného systému za první pololetí roku 2024. To je o 2,4 milionů korun více než v loňském roce. Počet kontrol zůstává podobný. Loni bylo v České republice prodáno 7,26 milionu elektronických dálničních známek v celkové hodnotě 5,77 miliardy korun. Vybraná částka slouží k financování údržby a rozvoje dálnic a silnic I. třídy. Tímto způsobem se zajišťuje udržitelnost a kvalita dopravní sítě. Celníci v letošním roce vybrali na pokutách za přestupky v systému elektronického mýtného 16,5 milionů korun, což je zhruba 14% nárůst od minulého roku. Podobně jsou na tom pokuty za neuhrazenou dálniční známku, kdy v letošním roce došlo k 11 131 porušením a celková výše uležených pokut se vyšplhala na částku 20,2 milionu korun.

Čas načtení: 2024-11-22 13:02:00

Provedli jsme další krok v oblasti rozvoje kooperativního dopravního systému

Provedli jsme další krok v oblasti rozvoje kooperativního dopravního systému. Byla podepsána smlouva s dodavatelem, který zajistí implementaci kooperativního dopravního systému na dosud nevybavených úsecích dálnic D1, D8 a D10 ?? Zároveň aktivně...

Čas načtení: 2024-02-28 17:17:00

Huawei představuje tři inovativní plně optické produkty pro nastartování komerčního využití F5.5G

Barcelona (Španělsko) 28. února 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Během veletrhu MWC24 v Barceloně uvedl prezident divize Huawei Optical Business Product Line Bob Chen na slavnostním představení produktů a řešení "Huawei Product and Solution Launch" první produkt OTN orientovaný na stejnosměrný proud OptiX OSN 9800 K36, první inteligentní OLT produkt na trhu OptiXaccess MA5800T a první FTTR+X produkt iFTTR OptiXstar F50 pro ultraširokopásmové páteřní sítě, 10G přístup a plně optické systémy inteligentních domácností. Tyto tři inovativní produkty pomáhají operátorům vybudovat plně optickou cílovou síť F5.5G a urychlit vývoj ultraširokého pásma 10G, čímž společně umožňují komerční využití F5.5G.V listopadu 2023 vydal Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI) definici pokročilé generace F5G. Společnost Huawei nyní spolupracuje s předními operátory po celém světě na realizaci inovací a praxe F5.5G, přičemž klíčové technologie a produkty F5.5G včetně Wi-Fi 7, 50G PON, 400G, 800G páteřních sítí a OXC jsou již běžně používány. Konektivita 10G je přitom základem pro rozšíření inteligentních aplikací. Řada zemí a regionů celého světa již vydala vlastní plány rozvoje 10G a zahájila výstavbu 10Giga City. K podpoře dalšího rozvoje F5.5G uvedl prezident divize Optical Business Product Line společnosti Huawei Bob Chen, že operátoři musí v rámci rozvoje ultraširokého pásma 10G vybudovat plně optickou cílovou síť F5.5G podporující klíčové prvky, označované jako „1+3+4". První číslice zastupuje 1 hlavní síťový cíl – 10 Gb/s ultraširokopásmové připojení, druhá 3 síťové funkce – všeobecně dostupné připojení 10 Gb/s, metropolitní sítě s omezením latence na 1 ms a páteřní sítě dosahující dostupnosti 99,9999 %; a konečně poslední číslice zastupuje architekturu 4 sítí, tedy páteřní síť využívající 400G, 800G OTN pro propojení datových center, metropolitní síť o100G pro CO a 50G PON v přístupových sítích pro domácnosti a podniky s 10 Gb/s do místností.V rámci podpory realizace cílové plně optické sítě F5.5G s architekturou „1+3+4" uvedla společnost Huawei na trh tři inovativní plně optické produkty.• Ultraširokopásmová páteřní síť: Společnost Huawei představuje OptiX OSN 9800 K36, první produkt OTN na trhu orientovaný na stejnosměrný proud. Charakterizují jej tři inovace. Za prvé poskytuje jednovlnnou rychlost 1,6 Tb/s, což je o 33 % více oproti druhé nejvyšší rychlosti 1,2 Tb/s. Současně snižuje náklady na jeden bit o 30 %. Za druhé disponuje inovativní ortogonální architekturou dual-3D, která zdvojnásobuje počet podporovaných slotů a poskytuje přepínací kapacitu více než 100 T v jednom subracku, díky čemuž se snadno vyrovnává s nápory zatížení. Za třetí, jeho vestavěná inteligentní jednotka umožňuje detekci na úrovni ms a inteligentní analýzu poruch v reálném čase, čímž zlepšuje dostupnost sítě.• Přístup 10G: Také první inteligentní OLT na trhu, MA5800T, přináší tři vylepšení. V první řadě dosahuje kapacita jednoho slotu zařízení 2 T, což je více než dvojnásobek oborového průměru, a může se dále vyvinout na 200G PON (Passive Optical Network). Kromě toho je kompatibilní se stávajícími sítěmi GPON a 10G PON. Za druhé tento produkt zavádí fyzickou izolaci služeb prostřednictvím inovativní architektury, která zajišťuje deterministickou latenci a jitter (kolísání) E2E pro prémiové služby. A za třetí, jeho integrovaná inteligentní výpočetní jednotka zlepšuje uživatelské zkušenosti ve všech aspektech.• Plně optická inteligentní domácnost: iFTTR F50, první produkt FTTR+X na trhu, podporuje kromě síťové konektivity i další funkce. Také tento produkt se vyznačuje třemi inovacemi. Za prvé, díky architektuře C-WAN a Wi-Fi 7 zvyšuje iFTTR F50 přístupovou rychlost na 3000 Mb/s. Za druhé pak díky přesné synchronizaci hodin zkracuje dobu předání roamingu na 10 ms a eliminuje ztrátu paketů. A konečně za třetí poskytuje jeho integrovaná úložná a výpočetní jednotka uživatelům až 8 TB úložného prostoru a funkci inteligentního vyhledávání v albech.Bob Chen, prezident Huawei Optical Business Product Line (produktové řady optických sítí) , konstatuje: "Rok 2024 představuje počátek komerčního využití F5.5G a pevné sítě čeká další vývojový skok. Na pozadí rozvoje ultraširokopásmového připojení 10G uvádí společnost Huawei na trh tři inovativní plně optické produkty: OTN produkt orientovaný na stejnosměrný proud OSN 9800 K36, inteligentní 10G OLT produkt MA5800T a FTTR+X produkt iFTTR OptiXstar F50 pomáhají operátorům budovat cílovou plně optickou síť F5.5G se základními funkcemi ve vzorci „1+3+4", neustále posouvat hranice svých služeb a budovat inteligentní svět."Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2347539/Image1.jpgKontakt: Qiuyu Peng, pengqiuyu1@huawei.com  PROTEXT 

Čas načtení: 2024-04-29 09:22:00

V Praze se uskutečnilo historicky první česko-ukrajinské AI Fórum

Praha 29. dubna 2024 (PROTEXT) - Končí čtyřdenní návštěva ukrajinských expertů se specializací na téma umělé inteligence v Praze a okolí. V jejím rámci se třináctičlenná skupina ukrajinských odborníků z podnikatelských organizací, klastrů, univerzit i jednotlivých firem setkala se svými českými protějšky a absolvovala také program AI Fóra Česko & Ukrajina, které se konalo ve středu 24. dubna na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Organizátorem celé mise bylo sdružení CzechInno, ze svých fondů ji podpořily Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR.Nápad uspořádat misi specificky zaměřenou na téma umělé inteligence vzešel v loňském roce poté, co byla navázána intenzivní česko-ukrajinská spolupráce v oblasti prvních tří stěžejních témat podpory rozvoje digitálních inovací. Těmi jsou témata chytrých měst a regionů, chytré průmyslové výroby a kyberbezpečnosti. Rozšíření tematiky na oblast umělé inteligence pak bylo dalším logickým krokem, protože právě její vývoj souvisí jak s tematikou implementace nových technologií v průmyslu, ve veřejné sféře a má take nezanedbatelné kyberbezpečnostní konotace.“Intenzivní spolupráci s ukrajinskými partnery na poli podpory pronikání digitálních inovací do praxe ve firmách i veřejném sektoru jsme zahájili bezprostředně po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022,” komentuje historii vzájemné spolupráce výkonná ředitelka sdružení CzechInno Tereza Šamanová. “Překvapila nás nejen technologická vyspělost ukrajinských firem, které mohou svými novinkami vyvinutými i za podmínek, které na Ukrajině aktuálně panují, směle konkurovat svým zahraničním protějškům, ale zejména houževnatost a konzistentní přístup našich ukrajinských partnerů ke vzájemné spolupráci. Oba tyto aspekty nás neustále utvrzují v tom, že další prohlubování česko-ukrajinské technologické i obchodní spolupráce – a specificky např. na poli posilování kyberbezpečnosti a rozvoje umělé inteligence v nejrůznějších oblastech lidské činnosti – dává veliký smysl a jsme připraveni ji podporovat v našich aktivitách a projektech,” dodává Tereza Šamanová.Prahu a Dolní Břežany tak v tomto týdnu navštívilo celkem 13 ukrajinských expertů, jejichž cílem bylo nalézt své české protějšky pro společné projekty na podporu vývoje a implementace modelů umělé inteligence ve čtyřech oblastech: v průmyslu, péči o životní prostředí, zdravotnictví a ochraně veřejné bezpečnosti.Hlavním bodem programu mise bylo AI Fórum Česko & Ukrajina, které sdružení CzechInno ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, které v rámci vlády drží v gesci rozvoj umělé inteligence, uspořádalo ve středu 24. dubna právě v Praze v budově ministerstva průmyslu.Hlavním cílem fóra byla podpora B2B spolupráce v oblasti umělé inteligence (AI) mezi Českou republikou a Ukrajinou. Akce nabídla informační platformu, možnost navázání kontaktů a networking pro zájemce z obou zemí. Svými úvodními slovy akci otevřeli zástupci české vlády – vrchní ředitel sekce EU a zahraničního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR David Müller a vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Oba zdůraznili, že součástí dlouhodobé a konzistenční podpory české vlády směřované na Ukrajinu je i podpora budování intenzivnějších obchodních vztahů a také podpora budování kapacit ukrajinských struktur ve vztahu k perspektivnímu vstupu Ukrajiny do EU. Za to jim i české vládě z ukrajinské strany poděkoval ve svém úvodním slovu chargé d’affaires Velvyslanectví Ukrajiny v Praze Vitalij Usatyj.“Rád bych zdůraznil, že pro zájemce o hlubší česko-ukrajinskou spolupráci jsou zde k dispozici dva programy v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, z nichž lze ihned podpořit společné česko-ukrajinské projekty: program Aid for Trade Ukraine, jehož cílem je pomoci Ukrajině s nápravou škod způsobených válkou prostřednictvím zapojení českých společností, a také program Capacity Building for Ukraine, který je zaměřen na předávání českého know-how nejen v oblasti integrace do EU,” uvedl k tomu vrchní ředitel Sekce EU a zahraničního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR David Müller. “Budeme se tedy, i v návaznosti na AI Fórum Česko & Ukrajina a na misi k tématu umělé inteligence, těšit na další prohlubování česko-ukrajinské spolupráce a na nové projekty podané do těchto programů,” uzavřel David Müller.Program akce následně představil škálu informací a zejména konkrétních tipů na prohloubení česko-ukrajinské spolupráce v oblasti strategické podpory rozvoje umělé inteligence a zejména jejího využívání v praxi v průmyslu i dalších oblastech.Lucie Schaffelhoferová z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR představila čerstvě aktualizovanou Národní strategii umělé inteligence a z druhé strany vedoucí mise ukrajinských expertů Alexandre Yurchak – prezident Ukrajinské klastrové aliance a předseda ukrajinské Asociace inteligentní automatizace – shrnul aktuální situaci ve strategické podpoře i faktickém rozvoji umělé inteligence na Ukrajině: ta sice dosud nemá svou vládní strategii rozvoje umělé inteligence, ale ukrajinské firmy i výzkumné organizace jsou v oblasti vývoje i nasazení AI v praxi velmi aktivní a připravené k okamžité spolupráci se svými českými protějšky.V programu akce se následně představilo na patnáct konkrétních nabídek spolupráce z české i ukrajinské strany v oblasti nasazení umělé inteligence v průmyslu, ochraně životního prostředí, zdravotnictví i posilování veřejné bezpečnosti. Účastníky zaujal například projekt “Smart Bucha”, jehož cílem je - a to i s pomocí českých chytrých technologií - posílit bezpečnost obyvatel malých měst v okolí Kyjeva a zvýšit schopnost jejich okamžité reakce na abnormální či krizové situace. Inspirací pro něj byla loňská návštěva delegace k tématu chytrých měst a regionů v Plzni: tam jsou v návaznosti na iniciativu Správy informačních technologií města Plzně chytré technologie včetně zvukových detektorů s umělou inteligencí, chytrých kamer, dronů se strojovým viděním nebo robotů umožňujících prohledávání a záchranu osob v těžko přístupných prostorách součástí integrovaného záchranného systému kraje a systémů pro řízení dopravy v městě Plzni.Obsah akce shrnul ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena slovy: “Dnes jsme slyšeli spoustu tipů k prohloubení spolupráce, důležité je ale nezůstat jen u slov a přejít od nich k činům: pojďme tedy pokračovat v započaté spolupráci a prohlubovat ji na dalších společných projektech.”Příští misí ukrajinských expertů, kterou připravuje sdružení CzechInno za podpory ministerstva průmyslu a ministerstva zahraničních věcí, bude tematická mise věnovaná chytrému průmyslu. Její zástupci zamíří v říjnu na Mezinárodní strojírenský veletrh 2024 a v rámci svého programu navštíví výzkumné a firemní provozy v Brně a okolí s cílem identifikovat témata dalších společných česko-ukrajinských projektů.Mise ukrajinských expertů do ČR k tématu Umělá inteligence se uskutečňuje v rámci programu PROPED 2024, který podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, MInisterstvo zahraničních věcí ČR a na jeho realizaci se podílí Velvyslanectví ČR v Kyjevě s organizační pomocí sdružení CzechInno.Konference AI Fórum Česko & Ukrajina je zařazena do kontextu podpory česko-ukrajinské B2B spolupráce v oblasti digitálních inovací, jejímž koordinátorem je na české straně sdružení CzechInno, na ukrajinské straně pak Ukrajinská klastrová aliance.Jejími hlavními tématy jsou chytrá města a regiony, chytrý průmysl, kyberbezpečnost a umělá inteligence. Ke všem těmto tématům jsou organizovány tematické mise, konference a bilaterální setkání odborníků s cílem identifikovat témata pro projekty obchodní i strategické spolupráce mezi Českem a Ukrajinou v bezprostřední souvislosti s tématem implementace digitálních inovací v oblasti průmyslu i do správy věcí veřejných.Ta může být podpořena např. z programů Aid for Trade - Ukraine nebo Capacity Building for Ukraine, které implementuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.Zdroj: CzechInno ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2024-06-30 21:20:18

Význam firemních školení a rozvoje zaměstnanců

Investice do školení a rozvoje zaměstnanců je klíčovým faktorem úspěchu každé firmy. Kvalitní školení nejen zvyšuje znalosti a dovednosti zaměstnanců, ale také zlepšuje jejich motivaci a loajalitu. V tomto článku se podíváme na význam firemních školení a rozvoje zaměstnanců a na to, jak mohou přispět k celkovému úspěchu vaší společnosti. Zvýšení odbornosti a dovedností Jedním […] Článek Význam firemních školení a rozvoje zaměstnanců se nejdříve objevil na Super Magazín.

Čas načtení: 2024-06-30 21:20:18

Význam firemních školení a rozvoje zaměstnanců

Investice do školení a rozvoje zaměstnanců je klíčovým faktorem úspěchu každé firmy. Kvalitní školení nejen zvyšuje znalosti a dovednosti zaměstnanců, ale také zlepšuje jejich motivaci a loajalitu. V tomto článku se podíváme na význam firemních školení a rozvoje zaměstnanců a na to, jak mohou přispět k celkovému úspěchu vaší společnosti. Zvýšení odbornosti a dovedností Jedním […] Článek Význam firemních školení a rozvoje zaměstnanců se nejdříve objevil na Super Magazín.

Čas načtení: 2022-07-12 10:45:00

Bára Janurová (Seznam.cz): Firmy očekávají, že přijmou již hotové lidi, které není třeba dále rozvíjet

V našem křesle pro hosta se tentokrát na téma (sebe)rozvoje zajímavě rozpovídala Bára Janurová, která tuhle alchymii ovládání soft i hard skills šíří u nás v Seznamu.  A to už šest let. S Martinem probrali situaci vzdělávání ve firmách, fungování školení v Seznamu nebo Bářin blog. Spolu s kolegy z týmu vzdělávání umíte zájemce naučit zcela nové schopnosti, a to i opravdu vybroušené hard skills. Je to tak? Je to tak, nabízený záběr témat a tréninků máme hodně široký. V jiných firmách to nebývá obvyklé, že se tolik úrovní obstarává interně. Jaká je úroveň vzdělávání ve firmách? Nemám přehled o celém trhu, ale bude se to dost lišit firma od firmy. Podle mě se úroveň vzdělávání se hodně zvedla. Jsou firmy, kde jedou tzv. devadesátky, tam si sednete do místnosti, osm hodin posloucháte lektora, který pro svá tvrzení nemá zdroje a nemá své „rady“ ověřené. Ovšem existují i firmy, které svou zaměstnaneckou kulturu vedou naprosto skvěle. Co je z hlediska rozvoje podle mě nejhorší, když firma očekává, že najme hotové lidi, které netřeba dál vzdělávat. Protože trh se neustále mění a tím i potřeba různých dovedností. Předpokládat, že dnes najmu zaměstnance a bez rozvoje jeho dalších vědomostí a dovedností bude efektivní, je zkrátka naivní. Za těch 6 let jsi učila už velký průřez všeho, co se v Seznamu dělá. Například umění, jak má manažer vést své podřízené, docházka pro HR a další dovednostní kousky. Máš pravdu v tom, že my trenéři jsme získali dobrý vhled do všech pozic, které v Seznamu máme. A to proto, že každý z kolegů k nám někdy přijde na školení nebo konzultaci a spolu pečlivě probereme, co na své pozici řeší. Já si pamatuju, že před lety, kdy začínalo RTB a trh ho teprve začal objevovat, vy jste hned začali toto téma školit. Někdo od vás přišel, sehnali jste si materiály a chvíli na to připravili plnohodnotné školení. Já to doplním, ať to nevypadá, že jsme pohádkoví supermani. Vždy máme k ruce zdroj, který nám ty informace dobře zpracuje a dál s námi konzultuje. To je za mě velká výhoda Seznamu. Máme tu odborníky téměř na cokoli a tajemství našeho umění je o tomhle důležitém člověku vědět. A zapojit ho do procesu předání svého know how a cenných postřehů zase nám. My pak těm výsledkům bádání dáme formu, ale on nám primárně předá obrovsky cenný obsah. Během covidu jste fungovali pouze online. Teď už jste nějaký čas opět zpátky v zasedačkách. Jak bys tato dvě období porovnala? My jsme tehdy do onlinu skočili fakt rychle. Zrušili jsme téměř ze dne na den všechna prezenční školení a přešli na webináře. Když bych měla porovnat třeba zájem, ten byl během covidu velký. Lidé potřebovali zaměřit pozornost jinam než na strašící statistiky nakažených. A zároveň měli potřebu se dál vzdělávat. Také byl zájem o jiná témata, než tomu je teď. Dnes jsou více oblíbenější témata jako zvládání pracovního stresu nebo time management, což souvisí s návratem do kanceláří. Co dalšího uslyšíte: Jak se pozná dobrý trenérKolik trenérů chce do SeznamuKolik akcí a seznamáků už Bára odškolilaJak Bára řeší vlastní osobní a profesní rozvoj

Čas načtení: 2021-02-02 19:05:44

Luigi Zoja v knize Dějiny arogance odhaluje nebezpečí stupňujícího se ekonomického růstu

Náš svět dnes nikdo nedrancuje tolik jako člověk. A člověk se taky jako jediný umí chovat arogantně. Právě tomuto aspektu lidského chování jsou věnovány Dějiny arogance z pera psychoanalytika Luigiho Zoji. Nelítostné drancování naší planety a jejích zdrojů ve jménu bezmezného růstu má stále znepokojivější důsledky. Mluví se však pouze o jejich technických aspektech. O těch psychologických se mlčí. Proč jsme ztratili schopnost omezit své potřeby? Přitom řada faktorů ukazuje, že hojnost zhoršuje kvalitu našich životů, o čemž svědčí procento sebevražd, duševních poruch, zločinnosti a mnoha nemocí pramenících z blahobytu. Luigi Zoja ve své knize varuje, že vztah lidské psychiky k touze je chorobný. Proto musíme pochopit iracionální impulz, který je toho příčinou. Máme-li diskutovat o mezích ekonomického rozvoje, musíme si položit otázku, proč požadujeme nekonečný růst. V tu chvíli si uvědomíme, že jde o poměrně nedávnou a historicky podmíněnou tendenci. Ještě téměř včera jsme žili v agrární společnosti, která se řídila střídáním ročních období a obživu jí poskytovaly sezónní plody. Dějiny Západu jsou dějinami překonávání tohoto způsobu života a jeho nahrazení expanzí, jež nezná hranice; metastázou výroby, která je jen důsledkem metastázy potřeb. Chceme-li porozumět historii, musíme k ní – stejně jako k ekonomii – přistupovat psychologicky. Původ tohoto vývoje totiž tkví v nevědomé konverzi našich předků. Pro antické Řeky, kteří utvářeli základ západního myšlení, spočívala morálka v dodržování mezí. Žili ve strachu ze skrytého bažení lidstva po nekonečnu, které označovali za aroganci a považovali je za smrtelný hřích. Bohové chtěli štěstí jen sami pro sebe, byli závistiví, trestali toho, kdo měl či chtěl příliš. Tíž Řekové však díky svým úspěchům zpyšněli, stali se průkopníky ambicí a smetli tabu mezí: začali se stavět na místo bohů. Luigi Zoja chce ve své knize připomenout a zpřítomnit příběh, ukrývající se v mýtech starých Řeků, se kterým bychom se ztotožnili a díky němuž bychom znovu uvěřili v prospěšnost hranic.   Ukázka z knihy PŘEDMLUVA K ČESKÉMU VYDÁNÍ Od konce středověku po období, které Evropané nazvali renesancí, se Západ připravoval na převratnou expanzi v poznání, vědě, technologii, geografii: chystal se kolonizovat zbytek světa, podrobit si jej, resp. jej přimět, aby přijal jeho kulturu. Čína dynastie Ming však v té době byla mnohem silnější, technicky vyspělejší, hospodářsky mocnější a lidnatější než celá Evropa. Udržovala vztahy s velkou částí Asie a dokonce i Afriky, kde vybírala tributy. Kdyby se tehdy výprava Kryštofa Kolumba míjela s nějakou čínskou flotilou, vypadala by jako hrstka záchranných člunů, tak velké byly rozdíly v jejich dimenzích. Z dnešního pohledu, který automaticky počítá s potřebou expanze, máme za to, že tehdejší Čína by bývala snadno dobyla celý svět. Proč to neudělala? Pro čínské myšlení byla idea rovnováhy důležitější než idea růstu. Zvětšit své území? Čína už byla největší z tehdy známých zemí. Udělat ze sebe střed světa? Čína jím byla odedávna, ze své podstaty. Čung-kuo, výraz, kterým se dodnes v mandarínštině označuje Čína, znamená „země středu“. Pokud se ten, kdo je ve středu, dá do pohybu, ztratí svou centrální pozici, rovnoměrně vzdálenou od všech jiných významných souvislostí.      Je známo, že od té doby se expanze stala pro Evropu hlavním cílem. Ve všech směrech platí, že z ní učinila středobod své mentality a viditelný výsledek svých snah. Tímto způsobem překonala všechny země, které aspirovaly na nějakou formu hegemonie. Kolonizovala ostatní kontinenty: nejdřív vojensky a politicky, později v kulturní rovině. Šířila v nich expanzivní myšlení a usilování o rostoucí spotřebu. Nemá smysl diskutovat o tom, do jaké míry tato mentalita zvítězila: dnes vládne celému světu, vždyť hlavní politické, obchodní a právní mezinárodní organizace vycházejí z předpokladu, že očekávání každého státu se nesou v tomto duchu. Z kolektivní potřeby rozpínání pramení nutnost podmanit si jiné národy, tj. dochází k ozbrojeným konfliktům, které ve 20. století vyvrcholily dvěma světovými válkami. Individuální „expanzi“, jež měla původně jít ruku v ruce s rostoucím blahobytem, naopak od druhé poloviny minulého století až do počátku našeho tisíciletí provází zhoršování stavu životního prostředí a nejrůznějších aspektů kvality života: na rozdíl od dob minulých jsou dnes u jednotlivců na první pohled patrné neurózy postihující psychiku a poruchy příjmu potravy (obezita, anorexie), které ničí tělo. Paradoxní je, že model prudké expanze dnes nabízí i Čína, jež procitla z tisíciletého spánku: s následky nevídaných rozměrů dopadajících na ekologickou, společenskou a duševní rovnováhu.      Definitivní laicizaci západního myšlení zahájily především dvě velké osobnosti. První z nich kritizovala organizaci kolektivního života, druhá život jednotlivce. Marx v polovině 19. století prohlásil, že v dějinách je vytěsněna jedna obrovská část: ekonomika. Freud na začátku 20. století poukazoval na to, že z psychiky byla vytěsněna sexualita, takzvané nevědomí. Dnes se však sexualita vyjadřuje bez zvláštních omezení. A ekonomika je naprostý opak nevědomého: je středobodem našich snah.      Naopak z kolektivního vědomí byl vytěsněn psychický původ ekonomického rozvoje. Vztah naší psychiky k touze je chorobný. Chceme-li pochopit technické aspekty devastace životního prostředí a změny klimatu, musíme nejprve lépe porozumět iracionálnímu impulzu, který je toho příčinou. Proč chceme pořád víc? Pokud jde o jednotlivce, ukazuje řada faktorů – například procento sebevražd, duševních poruch, zločinnosti, mnoha „nemocí z blahobytu“ – spíše na skutečnost, že když máme více, kvalita života se zhoršuje.      Marx byl přesvědčen, že moci kapitálu a chtivosti po zisku musí být nastaveny hranice; Malthus tvrdil totéž, pokud jde o růst populace; a konečně ve 20. století začalo stále více myslitelů – od think tanku MIT a Římského klubu až po Serge Latouche – zdůrazňovat, že znečišťování životního prostředí a využívání zdrojů chybí brzdy. Cílem této knihy je naopak vyzdvihnout, že chybí i něco jiného: přesvědčivý narativ o nutnosti hranic; a víra, v níž by tyto hranice mohly zapustit kořeny, jak tomu bylo kdysi v jiných kulturách. Bez toho hrozí, že teorie o ničivé ekonomické nespravedlnosti nebo čísla dokládající blížící se ekologickou katastrofu zůstanou jen abstrakcí, pro niž se nikdo nedokáže zapálit, a tudíž nebudou schopné mobilizovat většinu. Z ekologických pohrom by se mohl stát soběstačný bludný kruh a naše století by mohlo v dějinách být posledním, kdy člověk žije uprostřed relativní lhostejnosti. Nezbytný příběh – a zde je zakopán pes – přitom už existuje, existoval odedávna a bude existovat vždycky, poněvadž se skrývá v nejstarších mýtech, především u Řeků. Jde jen o to, vyzdvihnout jej z podzemí a přizpůsobit jej událostem postmoderní společnosti, aniž bychom se přitom museli zabývat jeho původem. Mýtus je totiž „tím, k čemu nikdy nedojde, a přitom tu bylo odedávna“. Luigi Zoja, Milán, prosinec   ČÁST PRVNÍ PROBLÉM Mýtus růstu, mýtus mezí Modernita dostala smrtelnou ránu do srdce: myšlenkou nepřetržitého a neomezeného růstu. — O. PAZ, úvodní konference sympozia Mexico Today (Washington, 29. září 1978)   Třebaže poslední vítězství Evropy nebyla pouze vojenského rázu, podařilo se jí dobýt svět. Euro-americká kultura je první globální kulturou v dějinách. Svým triumfem se však nijak nepyšní. Nedává najevo žádné emoce. Zdá se, jako by byla bez duše stejně jako technologie, kterou si osedlala.      Vítězství Západu – technologické civilizace doprovázené tržním hospodářstvím, zastupitelskou demokracií a morálním konzumismem – se nedostalo žádných impozantních oslav.      Dosud nikdy neexistovala tak dalekosáhlá nadřazenost. Neevropské civilizace zanikly nebo si právě osvojují svět techniky a, navzdory jakémukoli odporu, přebírají i ideologii a způsob života, které s sebou technika přináší. Totéž se děje i v bývalých komunistických zemích. Přesto tato porážka jinakosti a její konverze nevzbuzují nadšení ani nejsou pociťovány jako vítězství. Západ, jenž kdysi oslavoval svůj triumf nad národy Malé Asie v Illiadě, nad islámem v Písni o Rolandovi a nad východními hordami v Písni o Nibelunzích, nyní přechází mlčením skutečnost, že se prosadil na celém světě. Proč?      Nestačí odpovědět, že epos zanikl: už Hérodotos znal jeho meze, a proto si pro opěvování perských válek, které považoval za pokračování trojské války, vymyslel nový žánr, v němž splynuly mýty s vyprávěním o faktech. Epos dnes může ožít v mnoha nových formách, například ve filmu. To by nás mohlo svádět k domněnce, že Západ neoslavuje sám sebe, protože jeho úspěch nemá žádné jednoznačné protagonisty, jako byli například achajští vůdci nebo francouzští paladini. Taková polovičatá odpověď je však ještě neuspokojivější. Hrdinové dnes chybějí, protože strůjci vítězství Západu a jeho eposu jsme my všichni: „Protagonisté už neexistují, je tu jen chór.“ A přece se v tomto vítězství nedokážeme najít a s rostoucími emocemi se obracíme k primitivnímu a venkovskému světu, který už zaniká.      Není těžké si domyslet, že moderní epos by mohl nabýt konkrétní podoby tehdy, kdyby byl situován mezi dějiny a mýtus: to neznamená, že by se fakta měla smísit s nereálnými prvky, důvodem je skutečnost, že vyprávění může být epické pouze tehdy, jsou-li fakta podána majestátním a transcendentním způsobem. Mythos původně neznamenal líčení smyšleného příběhu, který se liší od toho skutečného; znamenal slovo, naraci v absolutním slova smyslu, jež má autoritu, emoce, vlastní sugestivní sílu. Mýtus promlouvá hlasem, který jako by se ozýval přímo z nitra událostí, o nichž vypráví, a má moc tvarovat lidské bytosti tak, aby se podobaly formám, které sám předem určuje. Mýtus obsahuje osud.      Z genealogického hlediska je mýtus ta část dějin, která už neodkazuje na další kořeny; podmaňuje si plány historických subjektů a podřizuje je svému vzoru. Z hlediska času je mýtus ta „minulost“, která nebyla nikdy přítomná ani v minulosti, a přitom neustále vyvíjí tlak, aby tak byla vnímána. Mýtus je spojitost i nezávislost, je vzdálený i aktuální.      Jenomže kdybychom popisovali mýtus sám o sobě, vypověděli bychom o něm příliš málo. Má totiž také zvláštní vztah k tomu, kdo jej vypráví, a k tomu, kdo mu naslouchá. Mýtus není jen narativní forma, je to i vnitřní prostor, kde se vyskytují ty nejpřesvědčivější mentální obrazy: to si dobře uvědomuje vládnoucí třída, která často nahrazuje komplikovaná racionální témata mýtem, jejž člověk ani nemusí poslouchat, protože má dojem, že jej zná odjakživa. Mýtus funguje ve společnosti jako první pomoc, dokáže zastavit čas a vrátit posluchače ke kořenům. I když ho znají nazpaměť, mohou mu naslouchat donekonečna, rok co rok, beze změny.      Člověk potřebuje příběhy, aby se mohl ztotožnit s jejich lidskými postavami. Věci mu nestačí, protože nedokážou prolomit samotu. Jenomže civilizace techniky namísto mytických událostí produkuje spotřební předměty, jež jsou toku vyprávění cizí. To ony mají navrch. Jejich vítězství nemá nic společného s mytickým zápalem: je odkouzlené, řečeno s Weberem. Triumf věcí vyděluje zdroj činů z duševního rozpoložení jednotlivce a převádí jej do objektivní a naprogramovatelné roviny: ale vylučuje z nich emoce a možnost, aby byly vyprávěny. Výsledky techniky se dají okamžitě reprodukovat, ale jen těžko mytizovat. Pokrok je dnes tak rychlý, že těžíme z nejnovějších inovací, aniž bychom se stali součástí nové kultury, do níž náležejí. Technika má uživatele, ale nemá otce. Její vítězství má kronikáře a archiváře, ale žádné vypravěče.      Existuje ještě další důvod, proč naše civilizace neopěvuje vlastní úspěchy. K vyjadřovacím těžkostem se přidávají morální problémy. Vyhýbáme se epickému oslavování našich úspěchů nejen proto, že jsme ztratili přístup k vznešenosti mytického jazyka, ale také proto, že v sobě chováme pochybnosti a pocity viny, které se týkají jejich smyslu. Vnímáme je stále méně jako triumf Západu nad jinými civilizacemi a stále více jako vítězství věcí nad lidmi. Tomu, kdo by se divil, proč Západ obrací svůj pacifismus sám proti sobě, a ne proti svým soupeřům, musíme odpovědět, že tento pacifismus pramení z pocitu viny: musíme se usmířit s tím, co v nás modernita zranila. Univerzální platnost našich úspěchů je zatížena prvotním hříchem. Úzkostná snaha jej odčinit je pro Západ typická: je to laické pokračování prvotního hříchu z Bible.      Když se vydáme po stopách kořenů tohoto hříchu, postupně dojdeme až ke společnému mýtu.      Civilizace techniky na rozdíl od předcházejících či neevropských světů odhaluje své nitro především kritickým způsobem (Kulturpessimismus). Vzdělaní lidé na Západě mají pocit, že zažívají formu života, který se nemá rád; ne náhodou páchají sebevraždy častěji než kdysi. V budoucnosti, do níž se upírají naše zraky, vidíme jakýsi vír, který nás do sebe může prudce strhnout. Nejen že se k sobě technická civilizace staví kriticky, ale popisuje se dokonce i formou negativních eposů. Historie Západu je spatřována jako pokračování mýtu, jenž namísto o stvoření vypráví o zničení. Na základě dávné řecké představy znázorňují tyto obrazy střídání generací jako postupnou degeneraci. Už v samotné řecké verzi se člověk propadl z neurčitého zlatého věku do železného. Zato u moderního mýtu neodpovídá nejnižší úroveň lidského života přítomnosti, nýbrž obávané budoucnosti.      V dobách, kdy se díky pokroku v lékařství začínala snižovat úmrtnost na nemoci, předpověděl Malthus demografickou pohromu. Když odstartovala průmyslová revoluce, předpověděl Marx společenskou katastrofu. Ve dvacátém století se tento kritický proud urychlil a po obou světových válkách ještě nabral na síle, přičemž zasahoval stále širší oblasti: sociologickou, historickou, antropologickou, ekologickou atd., až nakonec získal globální charakter. Ve světě, který se na základě územní a technologické vzájemnosti čím dál víc unifikuje, se počítá se související sérií kolapsů, jež budou zahrnovat nejrůznější geografické zóny a sektory civilizovaného života. Vyděšené a regresivní způsoby myšlení opakovaně rozebírají možnou smrt Západu a všeho, co z něj pochází, právě ve chvíli, kdy jím vytvořený pořádek podle všeho definitivně ovládl celou Zemi. Západní civilizace sama sebe racionálně koncipuje jako pozitivní sílu, ale v narativním smyslu pojímá svůj mýtus negativně: to je nebezpečný protiklad, protože jde o nevědomou mytizaci. A nevědomá psychická funkce se vždycky může obrátit proti nám.      Tyto „představy globálních mezí“ mají tedy dvě roviny. Na vyšší z nich se setkáváme s bezprostředním, historizovaným, variabilním, technickým vnímáním, které je stejné jako svět, jejž popisuje; ta hlubší rovina je pesimističtější, živená jen potají, profetická a má co do činění s ahistorickým modelem; právě zde nacházíme „morální“ prvek narace, který propůjčuje formu negativnímu eposu. Nejde o povrchní stesk po starých časech, který je společný všem epochám, ale o mnohem radikálnější, širší a sofistikovanější záležitost. Všichni dospívají ke stejně pesimistickým závěrům nezávisle na tom, jaký je jejich výchozí úhel pohledu. Vzniká tak dojem, že jejich společný jmenovatel se neodvozuje z vědeckých a vědomých údajů, nýbrž ze skutečnosti, že došlo k aktivování jediné nevědomé mytické představy.      Kultura, z níž vychází západní civilizace (připustíme-li rozdíl mezi často zaměnitelnými termíny pro kulturu a civilizaci), se na rozdíl od všech ostatních civilizací ve vědomé rovině zakládá na myšlence expanze, jak ji interpretuje produktivistická a pozitivistická technika: tedy na onom „mýtu růstu“, který v sobě v mnoha ohledech zahrnuje podstatu modernity. Ve svých nevědomých fantaziích však tato kultura i nadále pěstuje tabu a strach z potrestání, jež byly v minulosti spojovány s arogancí a přílišnou přízní osudu: i nadále se tudíž obává katastrofy, zapomenutého vyústění tohoto mýtu.      Neomezený růst je de facto krádež a převzetí boží role. Nejde jen o to, že neomezenost je výsadou Boha. Samotné latinské slovo cresco („růst“) je totiž intranzitivní sloveso odvozené od kořene, který v tranzitivní podobě tvoří sloveso creo („tvořit“). Růst a tvořit jsou ve společném latinském základě (a na tuto skutečnost jsme zapomněli, protože svědčí o našem zhřešení pýchou) jedinou činností, jež subjektu uvnitř i navenek propůjčuje velikost, která nemá obdoby.   Důvěra v růst, v neustálý rozvoj a – méně vědomě – v Dějiny a kolektivní nesmrtelnost (jejich stejně neomezené časové nádoby) nesahá k počátkům západní civilizace, ale je jejím produktem, který se vymkl kontrole. Původně platil přesný opak. Příčinu toho všeho je třeba hledat v radikálním porušení principu umírněnosti, jenž byl základem starého Řecka.      Středobodem našeho pojednání tedy bude kultura, v níž má kořeny jak představa dodržování mezí, tak i naše vlastní dějiny, a která je příznačně označována jako helenocentrická. Rozhodnutí vydat se touto cestou – stejně jako každá jiná volba – obnáší určitou jednostrannost. Jen nepřímo se tak dotkneme pozdější role křesťanství, jež k našemu pojetí mezí jistě přispělo. Zanedbáme i samotné antické Řecko, protože o mnohostrannosti jeho kultů, epoch a států budeme pojednávat jen do té míry, abychom z ní vyvodili to podstatné. Vcelku se budeme zabývat olympskými bohy a nejznámějšími náboženskými formami, zakotvenými v metaforách: olympští bohové pro Helény nicméně nepředstavovali nějakou původní či stálou veličinu a jejich náboženství muselo soupeřit s chtonickými kulty, mystérii, vzrušujícími a neodolatelnými bohy pronikajícími z Východu. Ačkoli si uvědomujeme rozhodující význam Sparty, Iónie, Théb a Korintu i helenizované Makedonie, zaměříme se nakonec v našem pojednání na Athény, místo prvořadého významu a jedinečné kreativity. Pokud padne zmínka i o dalších epochách, bude to především proto, abychom je dali do souvislosti s 5. stoletím př. n. l., kdy došlo k zásadním zvratům a kdy Athény definitivně prosadily svou převahu. Ve snaze postihnout podstatu helénství – nezávisle na tom, zda je historické, či zrekonstruované – budeme vybírat prameny na základě kritérií, která platila už v klasickém Řecku: výtvarné umění bylo i přes svou dokonalost jen doprovodným ornamentem, zatímco základem skutečné tvorby bylo slovo („poezie“ z poieo, dělat). Naše studie tedy bude vycházet především z písemných dokumentů.      Jednotný pohled na antiku je především moderní potřebou. Poté co byla znovu objevena řecká a helénská kultura, stal se z ní bezvýhradný ideál: Burckhardt a Nietzsche proměnili řeckého člověka ve výchovnou metaforu, která zpočátku oživila německou kulturu konce 19. století a později – a právě to je paradoxní – přispěla k utváření moderního myšlení. Tento výrazný a koncentrovaný obraz helénského člověka se stal nástrojem k podnícení kulturního růstu (pro Řeky paideia, daleko hlubší proces než prosté učení); význam tohoto řeckého ideálu se tak projevuje více v současné praxi než v dokumentech z minulosti. Není to ani tak model, na jehož základě můžeme poznávat antiku, jako spíše vzor pro dnešní život. Stejným způsobem vykonala svou úlohu i hlubinná psychologie. Ani její hlavní pracovní hypotézu, nevědomí, nelze ověřit; její zásadní – ať už špatný, či dobrý – vliv na moderní kulturu je však dobře patrný.   V této práci se pokusíme o rekapitulaci řeckého mýtu, který vytyčil meze touhy. Sledování celého vývoje mýtu v dějinách západní civilizace přesahuje naše možnosti, ale budeme se snažit formulovat jeho hypotetickou spojitost s duševním rozpoložením moderního člověka, který vnímá nepřetržitý růst civilizace jako vinu.      Tato studie nám pomůže určit, nakolik je kritika neomezeného růstu poplatná mytické tradici, jež se zrodila v dávných dobách.      Díky vysledování pozůstatků mýtu můžeme vědecké studie opřít o věrohodný základ kolektivní psychologie. V mýtu je obsažena hypotéza morálního chování, která je ve společnosti psychologicky zakořeněná a představuje schůdnou alternativu k hnací síle hrdinských vzorů, jež narážejí na bariéru božích tabu: stačí připomenout mýtus o Prométheovi, o němž si promluvíme později.      Křesťanství rozsah působení mýtu později omezilo a vtěsnalo jej do Písma svatého. V řecké civilizaci si však mýtus uchovával prvořadé postavení, co do platnosti, úrovně vyjádření a také díky tomu, že nebyl určen k interpretacím, ale spíše k poslechu. Zatímco v předsudcích moderní doby znamená vědění rozvíjení myšlenek, byly spolu v řeckém světě myšlenky a mýty nerozlučně propojeny a rozvíjely se ruku v ruce. Vědění bez mýtu neexistovalo.      Mýtus byl vždy pravdivý, i když ne takovým způsobem, s jakým by se snadno smířila naše morálka a racionalita: nehlásal vysoké etické principy jako monoteismus nebo filozofické úvahy ani věrnost zásadám racionálního poznání jako věda. Nebyly v něm vyjeveny základní formy pozdějšího vědění, ale ani mu nebyly nutně cizí: spíše v něm byly uchovány ve formě nevědomých struktur. Radikální protiklad mýtu na jedné a vědy a filozofie na druhé straně je moderní předsudek a z tohoto pohledu představuje výskyt vědy a filozofie ve starém Řecku nenadálý zlom a zjevení. Existovala však také kontinuita mezi tradičním mytickým myšlením Řeků a překvapivými novinkami, které z něj vznikly. Estetické a psychologické funkce mýtu byly velkým novátorům známy a mýlili bychom se, kdybychom si představovali, že se vždy jen snažili odporovat jeho tradici. Sókratés nejdříve popisuje „geografický“ mýtus osudu duší a potom dodává: „Že se tyto věci mají zrovna tak, jak já jsem vyložil, to rozhodně tvrdit nesluší člověku majícímu rozum. Že však je buď toto nebo něco takového, pokud jde o naše duše a jejich příbytky, když je nesmrtelnost duše patrná, to podle mého zdání sluší tvrdit a stojí za to, aby člověk mající takové mínění se odvážil nebezpečí […].“      V antickém Řecku z mýtu vyvěral proud kolektivního cítění a nevědomých mentálních kulturních obrazů, který v moderní době vyschl: jako když se z látky pomalu páře nit, až se nakonec rozpadne celá tkanina. Kromě náboženského významu měl pro kolektivní mentalitu i funkci, jež by se u jednotlivců dala přirovnat k funkci snu. Mýty vlastně odpovídají „… letitým snům mladistvého lidstva.“ A stejně jako umělé odstranění snu vede k patologiím, což svědčí o jeho fyziologické a psychologické nezbytnosti, je i odstranění mýtu doprovázeno stavy kolektivní nejistoty, což podává důkaz o jeho významu pro udržení historické kontinuity a sociologické soudržnosti.      Mýtus byl pro antickou mentalitu zásadní, a proto se způsob myšlení starých Řeků odlišuje od monoteistických náboženství, kde se mýtus udržuje pouze v pozadí, a hlavně od moderní laické racionality, kde dochází k jeho ztrátě. Zatímco pravdu vědeckého myšlení určuje její původ (příčina), pravda mytického myšlení odvozuje svůj význam z místa určení (smysl). Cílem mýtu nebyla objektivní pravda, nýbrž spása. V tomto smyslu je náležité považovat jej za pravdu vždy, když prospívá zdraví duše. Mýtus, o němž se chystáme vyprávět, byl životadárnou silou pro řeckou civilizaci v dobách, kdy zažívala vrcholný rozkvět, i tehdy, když byla vystavena největšímu ohrožení. Vzal na sebe konkrétní podobu a vedl k řadě historických, uměleckých i vojenských úspěchů. Jakmile tuto úlohu splnil, zmizel.   Tato kniha se obrací ke čtenáři s následující otázkou: Jsou meze rozvoje moderní civilizace výhradně technickým problémem? Nebo, podíváme-li se na to z opačné strany: Věří ještě někdo v mýtus, který varuje, že přílišná žádost vyústí v pohromu? Pokud odpovíme, že moderní doba se dokáže smířit pouze s vnějším omezením svých nekonečných potřeb, získá tento problém výhradně politickou dimenzi; a politici už podali dostatečný důkaz, že si s ním nevědí rady. My jsme však přesvědčeni, že se věci mají jinak. Tento problém je v první řadě psychologický.   Na závěr těchto úvodních slov nám zbývá ještě definovat termín „mez“.      Na začátku jsme si položili otázku, jestli se potřeby a touhy, ponechá-li se jim úplná volnost, mohou vyvíjet donekonečna, nebo zda někdy narazí na přirozenou mez. Latinský pojem limes byl velmi jednoduchý: označoval pěšinu ohraničující zemědělské pozemky a později se začal používat pro jakoukoli hranici. Odpovídajícím řeckým termínem byl hóros, který mohl mít i rozšířenou platnost ve smyslu pravidla, zákona. Solón tímto slovem označuje roli politické a morální kontrolní instituce, jíž se zhostil, a jež se pro další vývoj helénské civilizace ukázala být zásadní.      Daly by se použít i jiné termíny. Například „správná míra“. Jenomže tento výraz si stále uchovává prvek antické etiky. Příliš odpovídá latinskému aurea mediocritas (zlatá střední cesta). To by poněkud zastínilo odkaz na současné aspekty tohoto problému; slovo „správná“ v sobě zase ukrývá náznak předem hotového morálního soudu.      Stejně tak by se dalo hovořit o „inhibici“, která v současném freudovském pojetí skutečně označuje omezení nějaké funkce subjektu. Tento pojem dnes už nicméně příliš zavání klinikou, individuální patologií. My bychom naopak chtěli zohlednit v ideálním případě i zásadní rozhodnutí v oblasti politiky a ekonomie: znepokojivé patologie globalizovaného světa.      Autoinhibice samozřejmě není vynálezem civilizace, který by byl následně nadřazen instinktu. Opak je pravdou. Přirozený život reguluje sám sebe. Stromy nerostou až do nebe. Člověk přirozeně tuto potřebu mezí dlouho napodoboval. Vyhradil jí místo v přikázáních předmoderních náboženství a v hudebních partiturách, aniž by si uvědomil, že tak pouze dává najevo potřeby své duše a ucha. Ani v jednadvacátém století nehrozí, že se novorozenec či zvíře, jehož instinkty zůstaly člověkem nedotčeny, budou přejídat. Civilizace však svrhla hierarchii instinktů a pokřivila jejich seberegulaci. Ve snaze zmocnit se nekonečné blaženosti bohů vynalezla nadbytečnou konzumaci jídla a nevolnost. Růst, o němž si dnes myslíme, že je život, je jen jednou z jeho možných metafor; a růst bez konce je jen naivní metaforou nesmrtelnosti.   Psychoanalytik Luigi Zoja (1943) působil v minulosti v New Yorku a v Institutu C. G. Junga v Curychu, byl prezidentem International Association of Analytical Psychology a vyučoval na několika univerzitách v Itálii i v zahraničí. V současné době provozuje vlastní praxi v Miláně. Napsal mj. práce Nascere non basta (Zrození nestačí, 1985), Coltivare l’anima (Rozvoj duše, 1999) a Al di là delle intenzioni. Etica e analisi (Úmysly. Etika a analýza, 2011). Za knihu Soumrak otců vydanou i česky obdržel italskou literární cenu Premio Palmi a americkou vědeckou cenu Gradiva Award. Mnohá z jeho děl byla přeložena do celkem čtrnácti jazyků. K jeho stěžejním tématům patří závislosti, absence otce, násilí, nenávist a paranoia v politice.   Z italského originálu Storia dell’arroganza. Psicologia e limiti dello sviluppo, vydaného nakladatelstvím Moretti&Vitali v Bergamu v roce 2003, přeložila Helena Lergetporer. Úvodní slovo Tomáš Sedláček. 288 stran. Vydalo nakladatelství Prostor roku 2020.

Čas načtení: 2020-01-16 09:29:32

Mělo by UNESCO rozhodovat co, kde a jak se bude v Praze stavět?

Politici a úřady v této době zpracovávají oficiální reakci na obsáhlou kritickou zprávu ze strany UNESCO. Ta byla v našich mediích zkratkovitě prezentována tak, že světová organizace hrozí Praze zařazením na seznam ohrožených památek světového dědictví. Naši představitelé by však po vzoru Vídně neměli přijmout pokornou roli provinilého učedníka, ale z pozice rovných partnerů a suverénního státu s UNESCO diskutovat, hájit naše zájmy a důsledně argumentovat mezinárodně uznávanou úrovní památkové péče u nás. Mnoho odborníků s názory a postupem světové organizace nesouhlasí. „Pokud by se UNESCO rozhodlo Prahu kvůli pár projektům mimo centrum města vyloučit nebo dát na seznam ohrožených měst, bude to jeho ostuda, ne naše. Drážďany byly z UNESCO vyloučeny, protože si postavily most, který odsouhlasili lidé v referendu a co se stalo? Nic. Možná mají o pár čínských a ruských turistů méně, a to není něco, kvůli čemu bychom měli brečet,“ říká známý architekt a vysokoškolský profesor Zdeněk Fránek, který je jedním ze zakládajících členů Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR). UNESCO není neomylný učitel a Praha není nezvedený žák „Doporučení ze strany UNESCO by neměla být vnímána jako jednostranné direktivum, jakýsi protektorát. Při čtení některých vyjádření, která by měla mít formu „doporučení“, mne napadala paralela vztahu neomylný učitel versus nezvedený žák. Je skutečně zvláštní, a myslím, že jde o vstup do našich vnitřních záležitostí, pokud je požadováno, abychom posílali projekty nad deset pater k posouzení do Paříže,“ uvedl architekt a pražský radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček v rozhovoru pro časopis Stavba. „UNESCO není nadřízený orgán a má jen koordinační funkci. Závěry zprávy by tak měly být hlavně předmětem debaty. S něčím souhlasit nemusíme, Česko je koneckonců suverénní stát. Média ze zprávy udělala průšvih, kterým ve skutečnosti není. Praha není jenom obrázek. V minulosti se kulturní hodnoty tvořily stavbou nových a nových vrstev města v různých slozích a stylech, což je na Praze úžasné. I naše generace by měla mít možnost něco přidat,“ řekl pro iRozhlas Jan Jehlík, profesor a vedoucí katedry urbanismu na Fakultě architektury ČVUT. UNESCO jako záminka proti rozvoji Zpráva světové organizace se vymezuje proti připravovanému novému stavebnímu zákonu, pražskému Metropolitnímu plánu i proti některým konkrétním již realizovaným nebo připravovaným stavbám v metropoli. Míra podrobností i stylistika některých doporučení je však velmi nestandardní a je znát, že názory UNESCO výrazně formují někteří místní odpůrci nové výstavby a rozvoje, kteří do Paříže průběžně posílají své kritické podněty. Podle ředitele Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřeje Boháče existují u nás dvě znepřátelené skupiny. Jedna říká: v roce 1992 jsme se zapsali, a tak to vše musí zůstat a musí se to zakonzervovat. A druhá myslí, že všechny ty hodnoty máme zachovat a chránit, ale musíme město také rozvíjet, doplňovat ho o další vrstvy a umožnit v něm nějaký život. „A to je náš základní konflikt, který nikdy nebyl vyřešen, a pokud si ho sami mezi sebou nevyřešíme, tak s UNESCO nebude klid,“ soudí Boháč. „Problém mezi Prahou a UNESCO vyvolávají některé skupiny lidí zde v Praze, které se za postoje světové organizace snaží schovávat, a atakují jakékoliv připravované změny. Ať již dobré nebo špatné,“ souhlasí známý architekt Jakub Cigler. Pohled z rampy Pražského hradu na připravovaný projekt Park Kavčí Hory na Pankráci, který zpráva UNESCO výslovně zmiňuje jako jedno z ohrožení statutu Prahy v rámci UNESCO z důvodů dálkových pohledů od centra města. Přitom projekt leží daleko od hranice Pražské památkové rezervace na místě zanedbaného brownfieldu a je plně v souladu se stávajícím územním plánem. Jeho autorem je uznávaný architekt Josef Pleskot, jehož návrh zvítězil ve velké architektonické soutěži. Tu uspořádal investor Central Group společně s Institutem plánování a rozvoje (IPR) a pod záštitou České komory architektů (ČKA). Podle původních požadavků UNESCO byl projekt už snížen pod hranici 70 metrů stanovenou světovou organizací jako maximum pro novou výstavbu na Pankrácké pláni. A to přesto, že plánované stavby jsou přímo v sousedství již stojících budov přesahujících 100 metrů. Pro projekt je vydáno kladné závazné stanovisko pražských památkářů, které potvrdilo i české ministerstvo kultury. Přesto se vůči tomuto projektu UNESCO ve své aktuální zprávě opět vymezuje. Ale má o těchto záležitostech rozhodovat UNESCO, nebo naše orgány? Centrum degradované v turistickou atrakci Zařazení Prahy na seznam UNESCO určitě podpořilo cestovní ruch a ekonomiku metropole. Na druhou stranu současný masový příval turistů už vymývá identitu města a mnoho Pražanů se již historickému centru zcela vyhýbá, protože jej vnímají jen jako turistickou atrakci. Je překvapivé, že zpráva UNESCO se tomuto velkému problému vůbec nevěnuje. A to přesto, že by podle vyjádření představitelů vedení města byla Praha za rady a doporučení k tomuto problému velmi vděčná. Současná diskuse ohledně UNESCO se paradoxně nevede o samotném nejhodnotnějším centru, tedy o Pražské památkové rezervaci, ale o jejím ochranném pásmu, které je suverénně největší na světě. Zatímco třeba Řím a Paříž žádná ochranná pásma nemají, Vídeň má chráněnou zónu více než desetkrát menší. Jen pro srovnání: Vídeň má chráněné historické centrum a jeho ochranné pásmo o celkové rozloze zhruba 833 hektarů, zatímco v Praze tyto dvě zóny zaujímají neuvěřitelných 9.947 hektarů. Problémem je, že tato území pod památkovou ochranou v Praze zahrnují téměř polovinu rozlohy kompaktního města, kde se ale zároveň odehrává většina ekonomického, kulturního a společenského života. Porovnání ochranného pásma Prahy s dalšími městy Pražské historické jádro je obklopeno největším ochranným pásmem, které je v zastavěném území. Dokonce ostatní evropská města mimořádného významu jako Řím, Paříž a Florencie žádná ochranná pásma nemají. Diskutujme s UNESCO sebevědomě jako Vídeň Praha často vzhlíží k Vídni, která se pravidelně umisťuje na předních místech žebříčku měst, ve kterých se dobře žije. Naši politici se tam jezdí učit. A z Vídně bychom si možná měli vzít příklad i ve vztahu k UNESCO. Je to město známé tím, jak příkladně pečuje o své památky. Přesto ji světová organizace zařadila na seznam ohrožených památek. „UNESCO chce postupovat exemplárně a hrozí Vídni vyškrtnutím za projekt, který současný stav ve skutečnosti zlepšuje. Vídeň se drží své strategie a sebevědomě vyjednává. A v tom ji musíme následovat,“ uvedl před časem architekt a popularizátor architektury Martin Kloda. Je rozdíl mezi historickým centrem a zbytkem Prahy. Zatímco jakákoliv nová výstavba v Pražské památkové rezervaci by měla být určitě velmi striktně regulována, mimo bezprostředního okolí této zóny by nová výstavba měla být podporována. A proč by mimo historické jádro neměly v Praze vznikat i unikátní stavby moderní architektury a dále od centra i výškové stavby? Celosvětovým trendem je přeci podpora vytváření multicentrických měst. „Ochrana historického dědictví Prahy je nutná, o tom nikdo nepochybuje a bezpochyby v Praze funguje v dostatečné míře skrze památkovou péči. Staré Město a Malá Strana jsou zafixované struktury, ale není důvod, proč by se stejným způsobem mělo přistupovat k rozvoji mimo jádro města. Na obzoru v budoucnosti vyrostou určitě i v Praze výškové budovy stejně jako v každé jiné metropoli. Kam by šli lidé bydlet? V roce 2030 bude chybět v Praze už sto tisíc bytů a je přeci lepší stavět do výšky uvnitř města, kde je dostupná dopravní infrastruktura než zastavovat volnou krajinu kolem,“ říká Zdeněk Fránek. Česká republika není nějakou chudou rozvojovou zemí, která by si s ochranou svých památek nevěděla rady. Naopak, v památkové péči patří ke světové špičce. „Ochrana památek by neměla být chápána jako jejich konzervace a znehybnění, ale jako péče o historické dědictví a jeho rozvíjení. Pod péči bychom měli zahrnout nejen starost o památky minulé, ale i vytváření hodnot nových. Nejen minulost, ale i dnes žijící generace má nárok a přirozené právo na to vytvářet hodnoty, které předáme my zase dalším generacím,“ dodává Petr Hlaváček. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-05-09 11:24:00

Středočeský kraj vyčlení na meziobecní spolupráci dva a půl milionu korun

Středočeští radní schválili dotační Program 2024 na podporu rozvoje meziobecní spolupráce v oblasti strategického rozvoje svazků obcí v kraji. Na podporu svazků půjde dva a půl milionu korun. Kraj zároveň naplňuje cíle Strategie regionálního rozvoje

Čas načtení: 2024-08-28 14:03:00

Huawei a Vodacom Tanzanie spouštějí program DigiTruck na podporu inkluzivní a udržitelné digitální Tanzanie

Dar es Salaam (Tanzanie) 28. srpna 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnosti Huawei a Vodacom Tanzanie společně zahájily iniciativu DigiTruck, jejímž cílem je poskytnout lidem v Tanzanii digitální vzdělávání a dovednosti.Tato iniciativa doplní vizi tanzanské vlády o podpoře inovací, inkluze a udržitelného rozvoje prostřednictvím digitálních technologií.Slavnostního zahájení se ujal místopředseda vlády Tanzanské sjednocené republiky Hon. Doto Mashaka Biteko, k němuž se připojili ministr pro informace, komunikaci a informační technologie Hon. Jerry William Silaa, velvyslanec Čínské lidové republiky v Tanzanii J. E. Amb. Chen Mingjian a další významní hosté z veřejného i soukromého sektoru.„Je mi velkou ctí dnes zastoupit prezidenta Tanzanské sjednocené republiky při této mimořádné příležitosti. Blahopřeji společnostem Huawei a Vodacom k realizaci této zásadní iniciativy, která významně přispěje k vládnímu úsilí o digitalizaci. Z dat jasně vyplývá, že jako národ nás čeká nemalá práce při překonávání digitální propasti a zvyšování úrovně digitální gramotnosti. Řešení této výzvy bude nepochybně vyžadovat spolupráci vlády a subjektů soukromého sektoru. Vzhledem k velikosti naší země bych také rád vyzval společnost Huawei a její partnery ke zvážení zařazení dalších vozů DigiTrucks, které by umožnily oslovit ještě více obyvatel a urychlit digitální transformaci Tanzanie," uvedl místopředseda vlády a ministr energetiky Tanzanie Hon. Doto Mashaka Biteko.Ministr pro informace, komunikaci a informační technologie Hon. Jerry William Silaa zopakoval, že Tanzanie naléhavě potřebuje rozvíjet digitální a finanční gramotnost, aby mohla dohnat probíhající digitální revoluci.„Vláda Tanzanské sjednocené republiky klade značný důraz na využívání informačních a komunikačních technologií, jakož i digitálních dovedností, jako základního pilíře rozvoje národa. Jsme přesvědčeni, že budoucnost Tanzanie má ve svých rukou naše mládež, a poskytnout jí potřebné digitální dovednosti je naší nejvyšší prioritou. Naše vláda proto spustila řadu programů – včetně strategických intervencí, jako je například pětiletá Národní strategie digitální ekonomiky 2024 – jejichž cílem je rozvíjet digitální dovednosti po celé zemi. Start projektu DigiTruck, financovaného společnostmi Huawei a Vodacom, pomůže v našem národě zvýšit digitální kompetence a posunout Tanzanii na celosvětovém žebříčku," uvedl Hon. Silaa.Tanzanský program DigiTruck má za úkol přinést školení digitálních dovedností do odlehlých regionů Tanzanie, zejména mezi mládež a ženy. Iniciativa je součástí závazku společnosti Huawei podporovat digitální inkluzi prostřednictvím programu TECH4ALL, zaměřeného na podporu rovného přístupu a kvality ve vzdělávání ve prospěch odlehlých komunit a znevýhodněných skupin občanů Tanzanie.„Projekt DigiTruck společností Huawei a Vodacom představuje nejen klíčovou iniciativu pro trvalé prohlubování přátelství a důvěry mezi národy obou zemí, ale také praktické partnerství podporující digitální inkluzi a spolupráci v oblasti udržitelného rozvoje na poli digitálních technologií s cílem uskutečnit vizi digitální transformace Tanzanie," uvedl J. E. Amb. Chen Mingjian, velvyslanec Čínské lidové republiky v Tanzanii.DigiTruck bude jezdit po celé Tanzanii, přičemž v prvním roce obsáhne deset regionů. Na své cestě bude využívat inovativní řešení v oblasti informačních a komunikačních technologií, aby zpřístupnil kvalitní vzdělání více zájemcům, zejména studentům v odlehlých oblastech. Cílem projektu je do konce druhého roku pokrýt celou zemi a přinést výhody digitálního vzdělávání tisícům obyvatel Tanzanie. Generální ředitelé společností Vodacom Tanzania a Huawei se přitom zavázali společně pracovat na tom, aby projekt dosáhl v Tanzanii skutečného úspěchu.Start projektu navazuje na podpis memoranda o porozumění mezi oběma společnostmi z 15. února 2024, které otevřelo dveře k prozkoumání možností spolupráce v oblasti společenské odpovědnosti firem (CSR), zapojení do akcelerace startupů a digitálních dovedností.Kromě Tanzanie realizuje společnost Huawei iniciativy DigiTruck v dalších 18 zemích celého světa, kde již přinesly prospěch více než 93.000 lidí.O iniciativě Huawei TECH4ALLTECH4ALL představuje dlouhodobou iniciativu a akční plán společnosti Huawei v oblasti digitálního začleňování. Projekt TECH4ALL je založen na inovativních technologiích a partnerstvích a jeho cílem je podpořit v digitálním světě začlenění a udržitelnost.Další informace naleznete na webových stránkách Huawei TECH4ALL:https://www.huawei.com/en/tech4allSledujte nás na Twitteru:x.comFoto - https://mma.prnewswire.com/media/2490351/Distinguished_guests_at_the_DigiTruck_launch_officiated_by_Hon__Dr__Doto_Mashaka_Biteko__Deputy_Prim.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2490352/The_DigiTruck_mobile_classroom.jpg KONTAKT: Gary Marcus Maidment, gary.marcus.maidment@huawei.com 

Čas načtení: 2024-10-01 13:55:00

Společnost SUPCON navštívila vládní delegace Kazachstánu

Chang-čou (Čína) 1. října 2024(PROTEXT/PRNewswire) - Dne 26. září navštívila společnost SUPCON delegace Ministerstva digitálního rozvoje, inovací a leteckého průmyslu Republiky Kazachstán pod vedením ministra Madiyeva Zhaslana. Delegaci srdečně přivítal předseda a prezident společnosti SUPCON, pan Cui Shan.Představitelé vlády Kazachstánu vyjádřili společnosti SUPCON své uznání a ocenili úroveň její odbornosti a inovací v oblasti inteligentní výroby, digitální transformace a průmyslové umělé inteligence.Ministr Madiyev Zhaslan projevil živý zájem o technologie průmyslové AI společnosti SUPCON, zejména o jejich využití v inteligentních a nízkouhlíkových zařízeních. Se zájmem také očekává rozsáhlou spolupráci se společností SUPCON v různých sektorech ekonomiky Kazachstánu.Cui Shan zdůraznil, že jako přední aktér v oblasti průmyslové AI s celosvětovou působností společnost SUPCON zúročí své technologické kvality, aby vyhověla požadavkům a trendům rozvoje kazachstánského průmyslu a dodala nový impuls průmyslové digitalizaci země.Společnost SUPCON založila v roce 2023 v Kazachstánu dceřinou společnost jako své regionální ústředí pro Střední Asii a vytvořila zde lokalizovaný provozní systém. Také v budoucnu hodlá SUPCON dále investovat do dlouhodobého rozvoje středoasijského regionu a přispívat svými znalostmi a kvalitami k průmyslové digitální transformaci v Kazachstánu i mimo něj.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2518470/image_5022684_18905906.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2518471/1.jpgKONTAKT: Xiaojie Su, suxiaojie@supcon.com 

Čas načtení: 2024-10-20 15:55:00

Huawei představuje nové produkty a řešení pro komerční trh a ve spolupráci s partnery akceleruje digitální inteligenci pro malé a střední podniky

Dubaj (SAE) 20. října 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - V rámci 44. ročníku jednoho z největších technologických veletrhů na světě GITEX GLOBAL proběhl summit společnosti Huawei pro komerční trh Huawei Commercial Market Summit s podtitulem „Spoluprací s partnery k rozšíření digitální inteligence pro malé a střední podniky (Joining Hands with Partners to Amplify Intelligence for SMEs)". Na této události společnost Huawei představila 17 nových produktů a 6 nových řešení určených pro globální trh malých a středních podniků (SME). Kromě toho se podělila o své úspěchy v oblasti pokračujících strategických investic do komerčního trhu a zdůraznila své odhodlání zachovat si i nadále partnersky orientovaný přístup. Prostřednictvím spolupráce se svými partnery je společnost připravena poskytovat služby stovkám tisíc zákazníků na komerčním trhu.Prezident rozvoje partnerů (Partner Development) a oddělení Commercial & Distribution Business při Huawei Enterprise Sales Dept Ernest Zhang ve svém úvodním projevu prohlásil: „V uplynulém roce dosáhla společnost Huawei na komerčním trhu rychlého růstu jak z hlediska počtu partnerů a zákazníků, tak i celkových výnosů. Společnost hodlá i nadále důsledně zachovávat svou partnersky orientovanou tržní strategii, ve spolupráci s partnery si vytvářet detailní přehled o požadavcích zákazníků v nejrůznějších odvětvích a dílčích scénářích, na základě těchto poznatků vyvíjet konkurenceschopnější produkty a řešení navázaná na scénáře, budovat oboustranně prospěšný systém partnerství a podporovat digitální a inteligentní kapacity svých partnerů tak, aby dokázala společně s nimi dosahovat úspěchů na digitálním a inteligentním komerčním trhu budoucnosti."Ředitel komerčního obchodního oddělení (Commercial Business Dept) při Huawei Enterprise Sales Dept Peter Zhang uvedl: „Na základě hlubokých technických znalostí společnosti Huawei v oblasti ICT a desítek let zkušeností s digitální transformací jsme uvedli na trh více než 300 inovativních produktů a scénářových řešení pro komerční trh. Prostřednictvím platformy HUAWEI eFly jsme také poskytli našim partnerům digitální podporu při rozšiřování jejich obchodních aktivit s firemními zákazníky. Politikou společnosti Huawei pro partnerství v rámci komerčního trhu je budování partnersky orientovaného, důvěryhodného ekosystému, přinášejícího partnerům více výhod, pobídek a přínosů."Při příležitosti tohoto summitu bylo také oficiálně představeno 17 nových produktů a 6 nových řešení pro oblast školství, zdravotnictví, malých a středních podniků i další klíčové obory. Novinkou pro oblast školství je například kooperativní tabule IdeaHub K3, která mění podobu interaktivní výuky; v sektoru výroby pak nově modernizované, vysoce kvalitní síťové řešení pro továrny, působící jako robustní páteř flexibilní výroby. Pro malé a střední podniky je tu zjednodušené řešení all-flash datových center, které poskytuje špičkovou fullstack IT infrastrukturu, a konečně pro poskytovatele spravovaných služeb (managed service providers, MSP) na komerčním trhu společnost nabízí rozmanitou nabídku řešení pro usnadnění prodeje, realizace, provozu a údržby (O&M) i rozvoje.Yusuf Ahmed, generální ředitel největšího kuvajtského poskytovatele internetových služeb KEMS Zajil Telecom, na summitu popsal, jak podniky v Kuvajtu aktivně přijímají globální přechod ke koncepci „cokoli jako služba" (anything-as-a-service, XaaS) a jak společnost KEMS Zajil Telecom poskytuje zákazníkům flexibilní, různorodá a inovativní řešení založená na cloudu s využitím špičkových technologií Huawei. Richard Pearson, ředitel pro rozvoj projektů (CPDO) společnosti SIBCA v SAE pak uvedl, že ekologické a inteligentní koncepty i vývoj technologické infrastruktury si získávají stále větší uznání napříč nejrůznějšími obory. Společnost SIBCA doufá v rozšíření svého partnerství se společností Huawei ze stávajících oblastí sítí, úložišť a dalších produktů také na datová centra, cloud a AI inteligenci, aby tak mohly obě formy v blízké budoucnosti společně podpořit ekologičtější a inteligentnější výstavbu budov.Díky více než třem desetiletím důsledné kultivace na poli informačních a komunikačních technologií (ICT) nashromáždila společnost Huawei bohaté zkušenosti s digitální transformací a je připravena stát se hlavní hnací silou rychlého rozvoje malých a středních podniků v digitální éře. Také v budoucnu hodlá Huawei nadále spolupracovat se svými globálními partnery na společných inovacích, sdílet úspěchy a vytvářet špičkovou digitální ekonomiku pro zákazníky z řad malých a středních podniků na celém světě.Další informace o řešeních společnosti Huawei pro komerční trh najdete na https://e.huawei.com/cn/industries/commercial-market.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2533834/Ernest_Zhang.jpgFoto - https://mma.prnewswire.com/media/2533835/Peter_Zhang.jpgKontakt: houxudong4@huawei.com  

Čas načtení: 2024-11-14 15:50:00

Privátní 5G síť umožňuje digitální transformaci jaderné elektrárny Jang-ťiang a zvyšuje produktivitu na novou úroveň

Peking 14. listopadu 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Jaderná energie je zdrojem čisté energie. Čína v této oblasti nastoupila rychlé tempo. V roce 2023 dosáhla výroba elektřiny z jaderné energie v Číně 433,371 miliardy kWh, což představuje 4,86 % celkového objemu výroby energie v Číně. Jaderná elektrárna Jang-ťiang v roce 2023 přispěla výrobou 53,188 miliardy kWh, což představuje 12,3 % celkové produkce jaderné energie v Číně. Dynamický rozvoj jaderné energetiky urychluje cíl naší země dosáhnout ekologického a udržitelného energetického rozvoje.Nejvyšší prioritou pro jaderné elektrárny je bezpečnost a kvalita. Při vývoji nových způsobů zvyšování produktivity se jaderná elektrárna Jang-ťiang potýká se třemi zásadními problémy: složitou koordinací při výrobě, náročným řízením a kontrolou během generálních revizí a obtížným monitorováním zařízení. Aby mohla tyto problémy vyřešit a splnit klíčové požadavky na bezpečnost a zvýšení výkonnosti, rozhodla se elektrárna Jang-ťiang pro digitální transformaci. Elektrárna Jang-ťiang ve spolupráci se společnostmi China Telecom a Huawei vybudovala konvergovanou privátní síť 5G, která zahrnuje datové, hlasové, SMS, trunkingové a úzkopásmové (NB) komunikační funkce.Privátní síť 5G pro jadernou energetiku funguje nezávisle a zajišťuje nepřetržité připojení. Nově navržená síťová architektura obsahuje vyhrazené základnové stanice, multifrekvenční sítě a kompletní sadu řešení 5GC typu aktivní-aktivní. Integrovány jsou rovněž satelitní komunikace a stávající komunikační systémy jaderné elektrárny Jang-ťiang, které poskytují nepřetržité připojení pro různé účely a zajišťují bezpečnost provozu jaderné výroby. Nové technologie, jako například 5G-A pro určování polohy nebo RedCap, umožňují vysoce přesnou lokalizaci personálu a efektivní datovou a video komunikaci s nízkou spotřebou energie. Komunikační síť se přizpůsobuje náročným podmínkám, jako jsou radiační zóny, stísněné prostory nebo pobřežní oblasti jaderné elektrárny. K testování elektromagnetické kompatibility zařízení a jejich odolnosti zařízení proti radiaci, vibracím a větru i k jejich modernizaci se používají nová špičková zařízení a postupy. Tyto technologie pomáhají řešit problémy s datovou komunikací v prostředí jaderné energetiky.Síť 5G pokrývá šest generátorových souprav, více než 10.000 zaměstnanců a přes 10.000 terminálů. Od svého zavedení výrazně posílila digitální kapacity jaderné elektrárny Jang-ťiang, podpořila její vnitřní bezpečnost a zlepšila její výkonnost.1. Digitální a inteligentní modernizace výrobního řetězce zvyšuje efektivitu. Bylo nasazeno více než 1700 mobilních terminálů pro bezpapírový provoz, čímž eliminovala potřeba ručního lepení více než 700.000 štítků a snížilo se riziko chyb způsobených lidským faktorem. Mobilní operace vedly ke snížení počtu pracovního času o 2150 hodin. Díky kooperativním operacím bylo zrušeno 55 koordinačních inženýrských pozic. Dohled založený na umělé inteligenci pomohl odhalit více než 200 provozních rizik a více než 50krát identifikovat nestandardní zařízení.2. Propojení v reálném čase při generálních revizích zlepšuje kvalitu procesů a zajišťuje bezpečnost. Doba generální opravy jedné generátorové soupravy se díky digitálnímu procesu, funkci časné výstrahy a vzájemného propojení zkrátila o dva dny. Efektivita rozhodování se díky 5G technologii a umělé inteligenci zvýšila o 21,4 %. Měření dávky ozáření osob v reálném čase, první zkušební projekt v Číně, již více než v deseti případech pomohlo identifikovat osoby ohrožené na zdraví.3. Detekce a predikce stavu pomocí inteligentních zařízení zvyšují spolehlivost. Díky inteligentnímu snímání, jednotné správě a integrovanému monitorování bylo vytvořeno 1170 modelů inteligentního sledování a výstrahy. Počet kritických závad hlavních zařízení se snížil o 6,47 % a počet vnitřních provozních událostí/ zásahů v provozu se meziročně snížil o 13,86 %.Cílem projektu je vytvořit v Číně první vzorový model inteligentní jaderné energetiky s využitím technologie 5G a vybudovat systém jaderné energetiky zaměřený na bezpečnost, spolehlivost, ekologický a efektivní rozvoj, inteligentní ekonomiku a digitální budoucnost. Technologie 5G se využívají k digitální inovaci stávajících výrobních procesů jaderné elektrárny Jang-ťiang, k zvýšení bezpečnosti při výrobě jaderné energie, ke zlepšení spolehlivosti provozu zařízení a ke včasnému sběru a analýze dat. Projekt rovněž zahrnuje vytvoření všudypřítomného energetického internetu věcí a k podporu kvalitního rozvoje jaderné energetiky.S vypuknutím globální energetické krize a rostoucí poptávkou po čisté energii se jaderná energie stala strategickým cílem velkých světových ekonomik. Čína má nejvyšší počet provozovaných a rozestavěných jaderných generátorů na světě, které představují 5 % všech generátorů v zemi. Přesto zde existuje obrovský potenciál pro další rozvoj, neboť tento podíl je ve srovnání se 75 % ve Francii stále velmi nízký. Kromě toho je při podpoře kvalitního rozvoje jaderné energetiky klíčová digitální podpora. Technologie 5G jako základní prvek informační infrastruktury nabízí široké možnosti využití. S rychlým rozvojem čínské jaderné energetiky se spojení „5G + digitální jaderná energetika" stane oblíbeným jak na domácí, tak mezinárodní úrovni. V tomto rozsáhlém kontextu má spojení „5G + digitální jaderná energetika" slibnou budoucnost.Foto -https://mma.prnewswire.com/media/2556422/Private_Network_Enables_Digital_Transformation_Yangjiang_Nuclear_Power_Takes_Productivity.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2556423/image_5032577_27168335.jpg KONTAKT: Hua Zhang, zhanghua111@chinatelecom.cn   

Čas načtení: 2025-04-18 18:07:00

LUXSHARE-ICT posiluje angažovanost v obci pomocí dobrovolnických iniciativ

New York 18. dubna 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - LUXSHARE-ICT posiluje angažovanost v obci pomocí smysluplných dobrovolnických iniciativ Společnost LUXSHARE-ICT Inc., globální konstruktér a výrobce kabelů a jejich montáže a dále konektorových systémových řešení pro spotřebitelské, automobilové, cloudové a podnikové aplikace, se po celý rok 2024 aktivně zapojuje do komunitní práce. Takto demonstruje svůj silný závazek k místnímu rozvoji a udržitelnosti. Prostřednictvím řady dobrovolnických iniciativ společnost přispěla k místní komunitě a podpořila ji a nadále se zavazuje k tomuto pokračujícímu úsilí. Tyto iniciativy odrážejí přesvědčení společnosti LUXSHARE-ICT, že silné komunity a udržitelná partnerství jsou založeny na vzájemném respektu, sdílených hodnotách a aktivní účasti v místní obci. Jedna z klíčových iniciativ se uskutečnila v březnu 2024 v Milpitas Food Pantry, místní potravinové bance poskytující nouzové potraviny pro obce Milpitas a Alviso. Tam dobrovolníci LUXSHARE-ICT pomáhali třídit potraviny pro jednotlivce, kteří mají potíže s dostupností potravin. Tím, že účastníci přispěli svým časem a úsilím k této naprosto základní službě, podpořili poslání organizace, jímž je zajistit potřebným přístup k výživnému jídlu. V dubnu 2024 byla zahájena iniciativa spolupráce s neziskovou organizací Second Harvest (Druhá úroda), která se snaží zmírnit hlad distribucí přebytečných potravin potřebným. Tato akce se konala v kostele Crosspoint Church v Silicon Valley, kde se dobrovolníci LUXSHARE-ICT podíleli na rozdílení potravin rodinám a starším lidem s nízkými příjmy. Důležitým tématem byla také ekologická udržitelnost. V září 2024 se dobrovolníci LUXSHARE-ICT zapojili do pracovního dne v Obecní zahradnické školce a školicím středisku v San Jose. Účastí při výsadbě stromů a péčí o školku přispěli k zelenějšímu a zdravějšímu místnímu prostředí. Rok 2024 byl zakončen prosincovým návratem k podpoře distribuce potravin v komunitním centru Služba společenství nejsvětějšího srdce – Centrum rozdílení potravin. Dobrovolníci LUXSHARE-ICT poskytovali praktickou pomoc při rozdílení potravin, čímž zajistili, že rodiny a staří lidé s nízkými příjmy měli během svátků přístup k nezbytným zdrojům. Toto úsilí nezůstalo bez povšimnutí. Místní komunita ocenila příspěvky společnosti LUXSHARE-ICT a Spolek policistů v Milpitas jí udělil plaketu jako poděkování za podporu společnosti. Toto uznání podtrhuje pozitivní vliv iniciativ společnosti LUXSHARE-ICT a hodnotu partnerství mezi podniky a komunitou. S výhledem do roku 2025 zůstává společnost LUXSHARE-ICT i nadále odhodlána věnovat se dobrovolnickému úsilí a plánuje pokračovat v těchto klíčových aktivitách pro komunitu. V prvním čtvrtletí roku již proběhla další úspěšná akce třídění potravin v potravinové bance v Milpitas a probíhají přípravy na nadcházející iniciativy. Soulad s cíli udržitelného rozvoje V sociální oblasti LUXSHARE-ICT udržuje silnou komunikaci s místními komunitami a aktivně přispívá k jejich rozvoji prostřednictvím dlouhodobého zapojení a podpory. Dobrovolnické úsilí společnosti v oblasti distribuce potravin je v souladu s cílem 2 v rámci Cílů udržitelného rozvoje OSN, který se týká vytvoření světa bez hladu do roku 2030. Kromě toho se LUXSHARE-ICT velice angažuje v podpoře Cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím svých ekologických aktivit. Společnost si stanovila jasné cíle, mezi něž patří dosažení průměrné míry transformace odpadu ve výši 90 % do roku 2025, zvýšení investic do výzkumu a vývoje ekologických produktů a čistých technologií a podpora dodavatelů při snižování spotřeby energie s úhrnným cílem úspory 100 milionů kWh v letech 2023 až 2025. LUXSHARE-ICT si rovněž klade za cíl zvýšit podíl využívání čisté energie na 50 % do roku 2025. Prostřednictvím těchto iniciativ společnost podporuje LUXSHARE-ICT místní komunity a přispívá k celosvětovému úsilí o udržitelnost. Takto prokazuje závazek k odpovědnému podnikání a ochraně životního prostředí a plnému dodržování platných amerických zákonů a předpisů. O LUXSHARE-ICT LUXSHARE-ICT je výrobní společnost, která intenzivně investuje do výzkumu a vývoje a nabízí globální zákaznické základně propojená řešení. Její produkty se široce používají ve spotřební elektronice, komunikačních a datových centrech, automobilové elektronice a lékařských oborech. LUXSHARE-ICT se snaží poskytovat nejkvalitnější a nejkonkurenceschopnější výrobky a zároveň nabízí nepřekonatelný zákaznický servis. Více informací naleznete na adrese http://www.luxshare-ict.com. KONTAKT: Luxshare-ESG (ESG@luxshare-ict.com); veřejnost (Public@luxshare-ict.com)

Čas načtení: 2022-10-20 16:48:47

Jak připravit efektivní vzdělávání zaměstnanců

Aby společnost mohla reagovat na rychle se měnící prostředí a udržela krok se svou konkurencí, je nutné investovat do rozvoje a vzdělávání svých zaměstnanců. Podíváme se na proces vzdělávání, od analýzy potřeb vzdělávání, schválení nákladů až po jednotlivé metody vzdělávání a vyhodnocení efektivity poskytnutého vzdělání či rozvoje.

Čas načtení: 2021-12-17 10:15:32

Kauza Hrubec – globální spory a místní akademické souvislosti

Zatímco ještě nedávno si humanitní a sociální vědci občas stěžovali, že jsou politiky většinou přehlíženi a ignorováni, v poslední době se naopak stává, že je o některé z nich až příliš velký zájem. Dokonce se objevují pokusy pokusy o cenzuru. a potlačení. To je nesporně varovný signál. Skutečností je, že se nově nastavují vztahy mezi velmocemi – USA, Ruskem a Čínou. V Česku se tak rozezněly různé „zpěvy nenávisti“. Jeden z nich míří na Čínu. Zapadá do toho i letošní podzimní akademicko-mediální kauza filozofa a sociologa Marka Hrubce, která otevírá v jeho případě otázku ohrožení svobody vědeckého bádání pod ideologickými a politickými sinofobními vlivy. Literární noviny a jejich web Literárky.cz se do toho trochu namočily, a proto jsme se pokusili vše rekapitulovat. Kauza velmi výstižně vypovídá o horkém současném tématu rozsáhlého výzkumného programu „Globální konflikty a lokální souvislosti“, který Marek Hrubec donedávna vedl a proč už ho vést nesmí. Případ lze dobře zrekonstruovat na základě dosavadních vyjádření zúčastněných aktérů, včetně stanoviska Filosofického ústavu a M. Hrubce, a série článků na webu Aktuálně.cz a v dalších médiích. Kauza začala koncem října 2021, kdy na Akademii věd zaznělo zpochybnění Literárních novin a webu Literárky.cz jako vhodného prostoru pro uveřejnění audio-rozhovorů pracovníků a spolupracovníků Hrubcova výzkumného programu. Vzápětí o věci začal psát web Aktuálně.cz, který se profiluje svým zpravodajským, politickým a obchodním zaměřením, včetně kritiky předchozí středo-levicové české vlády, Ruska, Číny a dalších zemí. Je pochopitelné, že portál navazuje na politické a komerční preference svého vlastníka Zdenka Bakaly, amerického a českého podnikatele žijícího ve Švýcarsku. To je samozřejmě v prostředí plurality názorů možná profilace. Jen takový profil není možné vydávat za neutrální, zvláště toto médium zveřejňuje občas také manipulativní a vyhrocené články. Web Aktuálně.cz zpochybnil mimo jiné i publikování překladů článků z čínských novin v Literárních novinách. Skutečnost je taková, že Literární noviny byly důležitým médiem již v 60. letech při demokratizaci socialismu a jsou dodnes známy svojí názorovou pluralitou a publikováním nejen českých textů, ale také překlady článků z různých zemí. Literární noviny publikovaly rozhovory například z Die Zeit, La Stampa nebo Der Spiegel. Také byly vydány tematické přílohy o národních literaturách a kulturách, například o švédské, dánské, norské, německé, čínské, izraelské ad. Noviny jsou po dlouhá leta platformou na uveřejňování článků řady významných vědců z Akademie věd i odjinud, přičemž Marek Hrubec byl vloni dokonce ředitelem Filosofického ústavu oceněn Cenou za popularizaci za rok 2020 za napsání a editování článků právě v Literárních novinách a v překladech do angličtiny a čínštiny. Těžko zde tedy vidět nějaký problém. Avšak zatímco vedení ústavu publikování článků Marka Hrubce v Literárních novinách a dalších médiích vloni ocenilo, teď pod tlakem mediální kauzy je už nepovažuje za vhodné. Není takovéto zpochybňování toho, co a kde publikuje, snahou o klasickou ideologickou cenzuru? Nepřipomíná to až příliš návrat k praktikám dřívějšího režimu? Web Aktuálně.cz ale šel ještě dál. Nejde jen o svobodu publikace. Web upozorňuje například na mezi vědci známý fakt, že Marek Hrubec je podobně jako jiní respektovaní vědci ze zemí střední Evropy členem mezinárodní akademické rady China-CEE Institute, který je legálně registrován v Maďarsku. Individuálně za svoji osobu se jednou za rok zúčastňuje zasedání rady a doporučuje, jak dále provádět výzkum. Čeští vědci byli webem Aktuálně.cz zpochybněni kvůli spolupráci s maďarským institutem a tím nepřímo s čínským státem, neboť tento institut  zprostředkovaně komunikuje s Čínskou akademií společenských věd. Avšak vědci na Akademii věd ČR mají tuto spolupráci zajištěnou také nezprostředkovaně pomocí smluv s Čínskou akademií věd a Čínskou akademií společenských věd (a s dalšími institucemi v mnoha zemích) pro společnou realizaci projektů, podobně jako řada jiných vědeckých institucí v EU, USA a jinde ve světě. Paradoxní je, že zprostředkovaná spolupráce vadí, ale nezprostředkovaná přímá a intenzivnější nikoli. Neznalost věci zaslepuje. Spolupráci mezi českou a čínskou vědou podpořil naposledy letos v září v rámci spolupráce Číny a zemí střední Evropy na Zhongguancun Forum také český velvyslanec v Pekingu, který připomněl, že to jsou smlouvy mezi Čínskou akademií společenských věd, Čínskou akademií věd a Českou akademií věd, které umožňují mobilitu vědců. Opět tedy ani na tomto bodu není nic problematického. Web Aktuálně.cz přitom rád odsuzuje různé instituce kvůli tomu, že spolupracují s údajně podezřelými čínskými organizacemi nebo firmami. Jak jsme již psali v našem článku, podobně tento web v listopadu kritizoval také jednu vysokou školu v Českých Budějovicích za spojení s čínskou firmou Huawei, o níž také uvedl, že je podezřívaná ze špionáže. Vysokou školu v Českých Budějovicích napomínal za to, že si od této firmy vzala finanční dar na vzdělávání a stipendia pro studenty. Přitom sám tento web paradoxně bere peníze za uveřejnění reklamních textů právě o firmě Huawei (uveřejněných jen o tři dny později po kritice budějovické školy), kdy už podezření ze špionáže Aktuálně.cz asi přestalo vadit. Kritika se mění v pokrytectví. Dalším bodem, na který web Aktuálně.cz upozorňuje, je že pro zmíněný maďarský institut píše externě analýzy jeden badatel z Filosofické fakulty UK, který měl ve svém mládí před šesti lety neuvážené nacionalistické projevy. Soud, který celou záležitost projednával, nicméně dospěl k závěru, že tento mladý muž bude mít čistý trestní rejstřík a musí na něj být pohlíženo jako na neodsouzeného. Poté se stal běžným studentem a výzkumníkem, který byl integrován do společnosti a proměnil své politické názory. Také tento bod tedy ústí do prázdna. Skutečným problémem ovšem je, že web Aktuálně.cz předstírá, že je nestranný a nereprezentuje ničí zájmy. Opak je pravdou. Web se jako svého zdroje odvolává například na web Sinopsis spadající pod AcaMedia. Tato společnost je ale většinově financována z National Endowment (NED). NED má nechvalnou pověst kvůli problematickému zasahování do vnitřních poměrů různých zemí na mnoha kontinentech. Allen Weinstein, který zakládal NED, o své organizace uvedl: „Mnoho toho, co dnes provádíme, se před 25 lety uskutečňovalo tajně prostřednictvím CIA.“ To jistě není nic nestranného. V rámci plurality názorů je samozřejmě možné, že někdo prosazuje zájmy USA za finance USA, jen by se neměl v českých médiích tvářit neutrálně a měl by otevřeně přiznat tyto zahraniční zájmy. Navíc to jsou v současné kauze o Číně zájmy zastaralé, neboť vyjadřují hlavně dřívější konfrontační tón „America First“ Donalda Trumpa, který je nyní americkou administrativou kultivován a umírňován. Ostatně mnoho amerických občanů, vědců, novinářů i politiků je k tomuto konfrontačnímu přístupu velmi kritických. A kdo platí Marka Hrubce? Oproti různým názorovým skupinám, které v České republice prosazují zahraniční zájmy, je Marek Hrubec placen z českých zdrojů Akademie věd a přispívá českým a evropským zájmům v rámci globální spolupráce. Na rozdíl od lidí, kteří rozdmýchávají spory, Marek Hrubec na základě vědeckých rozborů ve svých odborných i novinových textech přispívá k odstraňování globálních konfliktů. Lze snadno zjistit, že pracuje pomocí metody interkulturního dialogu a koncepce multilaterálních vztahů mezi různými zeměmi s identifikací společných hodnot a aktivit. Zároveň je znám svým zájmem o odstraňování chudoby a modernizační cesty, jež k tomu vedou v Evropě, Africe, Číně, Latinské Americe i jinde. Hrubcovo stanovisko, ať už prezentované ve vědeckých textech nebo popularizačně v novinových článcích, je v souladu také se závěry řady významných vědců a se záměry Organizace spojených národů, která je obecně respektována jako globální garance mezinárodních norem a objektivnosti. Generální tajemník Antonio Guterres například píše o vztahu Číny a Afriky, na níž se Hrubec poslední léta zaměřoval: „Fórum o spolupráci Číny a Afriky je ztělesněním dvou velkých priorit OSN: prosazování férové globalizace a podporování rozvoje, který nikoho nenechá za systémem mezinárodních vztahů, který je založen na pravidlech za podpory silných multilaterálních institucí“; „Čína dosahuje pozoruhodného rozvoje v posledních letech, s bezprecedentním odstraňováním chudoby, a já doporučuji její závazek sdílet své úspěchy prostřednictvím různých iniciativ a jmenovitě Pásu a cesty (Belt and Road)“. V čem je tedy problém? Mnozí lidé se podivují, proč pod ideologickými a politickými tlaky mediálního případu v Aktuálně.cz došlo v Akademii věd České republiky k odvolání Marka Hrubce z pozice ředitele Centra globálních studií a koordinátora velkého výzkumného programu realizovaného na řadě ústavů. Až do mediální kauzy, která nic nového nepřinesla, byl Hrubec se svými vědeckými týmy pozitivně hodnocen. Ve zprávě Filosofického ústavu se uvádí, že se teď případem bude zabývat etická komise. Legitimní je v tomto okamžiku otázka, proč se nejprve odvolávalo a teprve nyní se bude zkoumat. Platí snad presumpce viny? Doufejme, že etická komise dospěje k závěru o neadekvátním odvolání. Marek Hrubec odmítá omezování svobody vědeckého bádání, jak mu tuto svobodu garantuje Listina základních práv a svobod, jež je součást ústavního pořádku ČR. Jistě lidé a instituce mohou projevovat své etické a jiné názory, ale ty by společně s různými českými a zahraničními vlivy neměly narušovat ústavně garantované svobodné vědecké bádání. To si mnozí dobře uvědomují. Už se vzedmula vlna na podporu Marka Hrubce, kdy své podpůrné dopisy na Akademii napsali osobnosti z Česka a dalších zemí v Evropě, Americe i Asii, přičemž dopisy slovenských vědců byly také publikovány, například zde a zde. Doufejme, že etická komise dospěje byť i dodatečně k tomu, že Marek Hrubec bude moci znovu vykonávat všechny činnosti na Akademii věd jako dříve. Anebo muset některé nyní nepohodlné vědecké aktivity praktikovat už jen jako disident? To by asi byla pozoruhodná vizitka pro zdejší Akademii věd a pro ČR na mnoho následujících let. Nicméně i kdyby tady na Marka Hrubce definitivně dopadl takový bezprecedentní nátlak, mohl by se více realizovat v zahraničí, neboť zakládal a rozvíjel globální studia v Česku a střední Evropě a vědecky se dobře etabloval na více kontinentech. V některých zemích v některých obdobích bylo lákavé být reformistou, protože bylo možné se podílet na transformaci společnosti. Například v éře Gorbačovovy reformistické perestrojky ve střední a východní Evropě nebo v posledních 40 letech v Číně, kdy proběhla výrazná reforma směrem k tržnímu socialismu. V jiných zemích se ale transformace společnosti zadrhává a aktuální situace vytvářejí disidenty. Snowden nebo Assange by mohli vyprávět. Hlavně od globální ekonomické krize 2008 začínají být občané v našem civilizačním okruhu čím dál tím více nespokojeni, protože se mnohým z nich zhoršuje jejich životní úroveň. Jejich hlas však není některými vládami vyslyšen, spíše začíná být potlačován. To dopadá i na vědce. Začíná čas utahování šroubů a nového disentu? Ale nekončeme pesimisticky. Jak říkal Mahátma Gándhí na základě své zkušenosti: „Nejdříve Vás ignorují, pak se Vám smějí, pak s Vámi bojují a pak vyhrajete.“ Zdá se, že se teď u nás dostáváme do té předposlední fáze.

Čas načtení: 2021-11-09 10:21:26

Kateřina Cajthalmová: Na medicínu jsme šla z trucu, maminka jí krutě pohrdala

Původně měla být na přání maminky, architektkou, ale stala se lékařkou, začínala jako internistka a již několik let se specializuje na psychosomatické choroby. Známou se stala díky televizním pořadům Jste to, co jíte a DoktorKA. Coby autorka je podepsaná pod řadu odborných článků, je spoluautorkou odborných publikací a sama je autorkou knížky Abeceda moderního rodiče a letos vyšla knížka o ní samotné, knížka rozhovorů Zázraky jsou logické, v níž Kateřinu Cajthamlovou, vyzpovídala Lucie Šilhová.   Pocházíte z umělecké rodiny, v níž bylo mnoho architektů ale též jeden chirurg. V jednom rozhovoru jste řekla, že jste se narodila v Praze v Dejvicích, ale vyrůstala na Žižkové, a dětství prožila především u prarodičů ve Vršovicích. Jaké bylo to vaše období dětských her? Co vás bavilo a jaká jste byla holčička? Celé dětství mne bavilo lítat s partou venku, lézt po stromech, jezdit na kole a dělat různé lumpárny. Naštěstí tehdy nebyly mobily, nikdo nás nesledoval na každém kroku, po silnicích jezdilo minimum aut, a tak jsem si v těch šedesátých letech užívala svobody i pouličních bitek, skákání „panáka“ a „gumy“, lezení po lešení a tak. S dědečkem jsme chodili na dlouhé procházky, diskutovali a pozorovali veverky, čolky, mravence, dudky, bezpočet motýlů, čmeláky občasné srnky a četné zajíce – tohle vše bylo v šedesátkách běžně k vidění na žižkovské periferii.   Co vás přivedlo na myšlenku, stát se lékařkou? Byl to sen od dětství? Rozhodně ne. Chtěla jsem si vzít svou první lásku, mít deset dětí a jezdit s nimi na čundry. Studovat se mi nechtělo, na tom trvala maminka – nejdřív gymnázium a pak vysoká. Na architekturu mne směřovala od dětství. Kromě výletů po Praze i po republice, kde mne zkoušela z architektonických stylů, jsem od osmi let chodila na kreslení – kde jsem se učila malovat mezi daleko staršími studenty u akademického malíře Nedvěda, pak jsem na gymnáziu měla nepovinnou deskriptivu, ale také latinu – ta mne bavila o moc víc. Nu, a když jsem ve třeťáku na gymplu objevila genetiku a svět virů a opustila mne první láska, bylo rozhodnuto – půjdu natruc na medicínu, jíž zejména maminka krutě pohrdala. Chtěla jsem být v laboratoři a věnovat se vědě – lékařské virologii. Tenhle sen padl, když mne v prvním zaměstnání zařadili na internu. To byl ještě socialismus.   Začínala jste jako internistka, později jste se soustředila více na duševní zdraví a specializujete se na psychosomatické choroby. Proč právě tento obor? Interna je obor, kde je hodně chronických stavů a ty jsou často ovlivněny psychickou pohodou pacienta. Psychosomatika nebyla za socialismu na medicíně vůbec přednášená, striktně se oddělovalo fyzické a duševní zdraví. Takže poté, co jsem si po mateřské otevřela v roce 1997 soukromou praxi v oboru vnitřní lékařství, začala jsem se nejprve poohlížet po nějaké metodě, která by mi dala víc nahlédnout do psychofyzického světa mých pacientů. Nejprve jsem zkusila vystudovat dálkově v Anglii tehdy módní homeopatii (kterou mimochodem hradily i některé zahraniční pojišťovny), ale pak jsem zatoužila po psychoterapeutickém výcviku. V letech 2004 až 2008 se mi tenhle sen splnil a od té doby jsem se „našla“.   V letech 2006 až 2012 jste působila v televizním pořadu Jste to, co jíte a v letech 2015 až 2017 jste měla v televizi pořad DoktorKA. Stala jste se známou a také médii sledovanou. A v roce 2007 jste byla na 3. místě v soutěži TýTý jako Osobnost roku. Jak na ten čas s odstupem vzpomínáte? Byla to doba hodně krutá. Nerada se fotím, vidět se na obrazovce – a navíc v roli direktivní „doktorky u lednice“ – bylo pro mne utrpení. Naštěstí jsem si všechny stresy z tohoto kontextu mohla paralelně řešit na psychoterapeutickém výcviku, takže jsem nevyhořela – ale měla jsem k tomu tehdy jen krůček. Snažila jsem se přestat kouřit, ale tehdy se to ještě nepodařilo, měla jsem po rozvodu, na krku hypotéku a dvě dospívající děti, tak jsem prostě makala jak šroub a zoufale se snažila dokázat hubnoucím, že je třeba znát svůj zdravotní stav, jíst dostatečně a hýbat se – a také po zhubnutí zkontrolovat, zda „odešel“ převážně tuk nebo jen odvodnili, či dokonce ztratili aktivní hmotu. S kolegou Havlíčkem jsme se snažili zcela marně vytvořit protiváhu nesmyslným půstům, odkyselování a odvodňování prostřednictvím ketodiet. Po sedmi letech jsme to vzdali. Ale poznala jsem za tu dobu hodně báječných kameramanů, režisérů i vizážistů a upevnila si názor na to, že lidé robustní tělesné stavby jsou v Čechách, na Moravě i Slezsku často šikanovaní a diskriminovaní nejen v nejužším rodinném kruhu, ale často i ze strany zaměstnavatelů či zdravotníků. A pochopila jsem, proč od roku 1998 narůstají poruchy příjmu potravy na celém světě.   Jste autorkou řady odborných článků, které publikujete v různých časopisech. Také spoluautorkou odborných publikací. Začalo to knížkou Čtěte pohádky, čtěte mezi řádky, kterou jste napsala v Jitkou Hinkovou. Jak k tomu došlo, že jste začala psát?     Sama jsem nikdy nic psát nezačala. V době pořadu Jste to, co jíte se na mne obraceli žurnalisté z různých médií a ptali se na různé věci související s psychikou a zdravím hubnoucích. První knížka, jejíž autorkou je paní redaktorka Hinková, tedy vznikla z řady těchto článků vlastně skoro bez práce. Pak se na mne obrátil spolužák – docent Středa – s nabídkou napsat Nebezpečný svět kalorií z pohledu tří lékařů s ním a s endokrinologem Rajko Dolečkem. Moc mne to tehdy zaujalo a bavilo a knížka se povedla. Pak jsem začala přednášet na pražské VŠE a pro obor Management osobního rozvoje byla oslovena napsat pár kapitol o životním stylu a stravě a poslední bylo nakladatelství Vyšehrad, kde vyšla na jejich žádost nejprve má dosud jediná samostatná knížka Abeceda moderního rodiče a pak letos knížka rozhovorů s paní Lucií Šilhovou Zázraky jsou logické. Bavíme se tam o mém životě a názorech na řadu oblastí.   Knížka Nebezpečný svět kalorií: z pohledu tří lékařů, je, jak jste jednou řekla, splnění vašeho snu, protože vznikla společně s profesorem Rajko Dolečkem, kterého velmi obdivujete, a vašim kolegou docentem Leošem Středou. A pak jste sama napsala knihu Abeceda moderního rodiče. A jak jste někde řekla, psát o výchově od A do Z vás bavilo. A pak přišel přesahový životopis Zázraky jsou logické. Jak se vám psala tato knížka, v níž jste popisovala svůj životní příběh? Pro mne jako introvertku bylo nesmírně obtížné ponořit se do minulosti a veřejně přetřásat různé reálie ze svého života. Ale Lucie Šilhová je nesmírně citlivá, vtipná a přátelská bytost, s níž jsem své meze překročila, a výsledek se prý povedl. První dvě kapitoly jsme ale psaly dvakrát – nejdřív jsem se držela „při zemi“, ale pak jsem začala Lucii důvěřovat a „vybalila“ i docela kontroverzní věci. Jsem jí vlastně vděčná, že ze mne trpělivě mámila skutečně autentické vyprávění. Díky tomu jsem si řadu věcí uzavřela, pojmenovala a odpustila – a velice se mi tím vlastně ulevilo.   Coby známá osobnost jste se představila v sedmém ročníku televizní taneční soutěže StarDance… když hvězdy tančí, kde byl vašim tanečním partnerem Petr Čadek. Co vám tato soutěž dala? Bylo to další splnění mého snu – a to „na druhou“. Obdivovala jsem z dálky dvojici Marka Ebena a Terezky Kostkové a toužila jsem se s nimi „někdy jednou“ seznámit. Ale sama bych nikdy neudělala ten první krok. Takže, když mne v rámci promo další řady pořadu DoktorKA dramaturgyně Šárka Volemanová oslovila s tím, zda bych šla do StarDance, nadšeně jsem souhlasila. Miluji tanec už od mládí – a mít možnost se pod vedením geniálního tanečníka Petra Čadka konečně správně naučit řadu tanečních kroků do mých milovaných latinsko-amerických tanců – a po dobu půl roku jednou týdně se potkávat v družném duchu nejen s Terezkou Kostkovou a Markem Ebenem, ale také třeba s panem Markem Taclíkem, Maruškou Doležalovou či Leošem Marešem byl vyslovený zázrak! Navíc jsem díky osmnácti hodinám tance týdně a navýšení stravy na zhruba 15 tisíc kilojoulů zhubla a cítila se jako ve dvaceti. To, že jsme vypadli už ve čtvrtém kole, bylo vzhledem k intenzivnímu natáčení DoktorKy vlastně štěstí a dva roky jsme pak s partnerem chodili k Péťovi Čadkovi do tanečních. Paráda!   Knížky k vašemu životu patří neustále. Co ráda čtěte? Jaký žánr máte nejraději?  Od dětství jsem zbožňovala pohádky všeho druhu a knížky Karla Čapka, ale i romány Mika Waltariho, cestopisy Thora Heydahla nebo romány i verše Victora Huga. Po roce 1989 mne zaujaly horory Stephena Kinga či knížky Milana Kundery, bavila mne ale od dospívání i sci-fi Stanislava Lema a Raye Bradburyho a po revoluci jsem se zamilovala do zeměplošské série Terryho Pratchetta i do moudrých knížek Roberta Fulghuma – tohle obojí vysloveně sbírám a mám vše, co u nás vyšlo. Mám široký záběr, kam patří i detektivky Agathy Christie. Jen ženské romány mne nikdy nebraly.   A co chvíle volna? Jak je ráda trávíte? Kromě četby ráda jezdím na kole a na kánoi, o tanci jsem už říkala, ale nepohrdnu ani ručními pracemi – nejvíc mne baví drhání (macramé) a paličkování. V mládí mne bavilo jezdit na motorce i judo a kempování pod širákem, ale toho jsem se už na stará kolena vzdala. Zato chodíme na výlety a výstavy, ráda hraju různé deskové hry s dětmi a karty s partnerem a moc mne baví poslouchat rozhlasové pořady. Nejraději stanice Plus, Vltavu a Dvojku – ale pořady si spíš poslechnu ze záznamu nebo z archivu, nejčastěji při nějaké domácí práci. Televize mne nebere a sociálním sítím se vysloveně vyhýbám.   Kateřina Cajthalmová se narodila se 7. července 1962 v Praze. Vystudovaná lékařka (MUDr.), začínala jako internistka a od roku 1997 působí v soukromé lékařské praxi a věnuje se především psychosomatickým chorobám. Byla moderátorkou televizních pořadů Jste to, co jíte (2006–2012), DoktorKA (2015–2017)). V roce 2007 získala třetí místě v soutěži TýTý jako Osobnost roku. Je spolutorkou knih Čtěte pohádky, čtěte mezi řádky (2012) s Jitkou Hinkovou, Nebezpečný svět kalorií z pohledu tří lékařů (2013) s Rajko Dolečkem a Leošem Středou a Management osobního rozvoje (2015) s Evou Bedrnovou a Danielou Pauknerovou. Napsala knihu Abeceda moderního rodiče (2017) a vyšel její životopis Zázraky jsou logické (2021). 

Čas načtení: 2021-05-07 13:38:14

Iniciativa „Pásmo a stezka“ příspívá k rozvoji globální ekonomiky

Na slavnostním zahájení výroční konference Asijského fóra v Boao 2021, které se konalo před několika dny v Hainanu, Čína navrhla, aby se dlouhodobě budovala iniciativa „Pásma a stezky“ s vysokou kvalitou rozsáhlých konzultací, společnými příspěvky a sdílenými výhodami. Cílem iniciativy je dosažení vysokých životních standardů a udržitelný hospodářský rozvoj. Mezinárodní měnový fond předpovídá, že s ústupem epidemie dosáhne tempo globálního ekonomického růstu letos šesti procent a v roce 2022 bude činit 4,4 procenta. Ale vyžaduje to, aby světová světové ekonomika fungovala v souladu s mezinárodními obchodními a hospodářskými pravidly. Umělé „oddělování“ se od jiných zemí k rychlému zotavení a zdravému rozvoji světové ekonomiky po epidemii nepřispívá. Některé mocnosti se přesto snaží udržovat hegemonii, používat pravidla k potlačení jiných zemí a přetvořit neutrální vládní řád směrem k selektivnímu multilateralismu. Důležitou roli v boji proti epidemii, udržení ekonomických aktivit během ní a hospodářském oživení po epidemii hraje digitální transformace ekonomiky. S rozvojem digitální technologií a rostoucí prosperitou digitální ekonomiky se objevují výhody nových ekonomických formátů, které po epidemii utvoří nový obraz světové ekonomiky. To také znamená, že společnosti z celého světa se musí urgentně přizpůsobit novým pravidlům a novému konkurenčnímu prostředí. Zvyšuje se také poptávka po nízkouhlíkovém, zeleném a udržitelném růstu. Minulý model hospodářského rozvoje neodpovídá naléhavým potřebám lidí vyrovnat se se změnou klimatu v budoucnosti. Proto by se hospodářství mělo soustředit na ekologický růst. Iniciativa „Pásmo a stezka“ je příležitostí pro pro různé národy na společný vývoj a oživení ekonomiky po epidemii. Čína je ochotna vybudovat s různými zeměmi užší partnerství v oblasti zdraví, vzájemného propojení, ekologického rozvoje.

Čas načtení: 2019-11-21 19:28:19

Soutěž Marketér roku se koná již popatnácté

Česká marketingová společnost vyhlásila jubilejní patnáctý ročník soutěže Marketér roku za rok 2019. Vyhlášení proběhlo v rámci odborného semináře Reklama drahá nebo účinná, který 20. listopadu v Praze pořádala Česká marketingová společnost spolu s Klubem učitelů marketingu. Jedním z hlavních cílů České marketingové společnosti je podpora marketingu jako nezbytného faktoru rozvoje a konkurenceschopnosti naší ekonomiky. I proto pořádá soutěž o Marketéra roku, která vstupuje již do patnáctého ročníku. Oceňuje významné osobnosti, které realizovaly marketingové projekty odpovídající pravidlům soutěže z hlediska inovativnosti, efektivnosti, rozvoje metod a současných principů marketingu včetně etického přístupu a příspěvku ke společenské odpovědnosti firem. Vítěz získá Velkého modrého delfína, který je symbolem moudrosti, aktivity, komunikativnosti i pozitivního pohledu na okolní svět. Souběžně probíhá soutěž Mladý delfín pro vysokoškoláky studijních oborů zaměřených na marketing, jejichž úkolem bude tentokrát zpracovat projekt na téma Jak úspěšně komunikovat aktuální ekologická témata v Česku. Uzávěrka přihlášek je 15. dubna 2020. Slavnostní galavečer s vyhlášením výsledků se koná 21. května 2020 v Divadelním sále Klubu Lávka na Novotného lávce v Praze 1. Podrobnosti o soutěži, zejména o způsobu podávání přihlášek, jsou k dispozici ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-28 20:58:01

Dětský pokoj: Jaké barvy je vhodné zvolit pro podporu rozvoje a pohody

Navrhování dětského pokoje je zábavná a vzrušující činnost. Zvolení správných barev může vytvořit prostředí, které podporuje rozvoj dítěte a zároveň respektuje jeho osobní vkus. Barvy mají významný vliv na náladu, […] Příspěvek Dětský pokoj: Jaké barvy je vhodné zvolit pro podporu rozvoje a pohody pochází z Príma receptář.cz

Čas načtení: 2024-02-29 15:17:00

Společnost Huawei vydala bílé knihy, které mají za cíl urychlení inteligentní transformace veřejných služeb

Barcelona (Španělsko) 29. února 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Na veletrhu MWC Barcelona 2024 představila společnost Huawei v rámci summitu s názvem "Špičková infrastruktura pro urychlení inteligentních veřejných služeb" (Leading Infrastructure to Accelerate Public Services Intelligence) bílou knihu o inteligentní transformaci veřejných služeb, řešení National Cloud 2.0 a také bílou knihu o digitalizaci daňové správy. Společnost Huawei také se zákazníky a průmyslovými partnery diskutovala o trendech a strategiích rozvoje digitální a inteligentní transformace a podělila se s nimi o několik úspěšných příkladů realizace těchto transformací.Digitální a inteligentní transformace je tématem, na kterém se shodují země po celém světě. Státní orgány by měly posílit rozvoj digitální infrastruktury, aby dosáhly realizace inkluzivních a spravedlivých digitálních služeb a poskytly tak hnací sílu digitální ekonomice. Wind Li, generální ředitel divize Global Public Sector BU společnosti Huawei, k tomu řekl: "Digitální transformace státní správy představuje dlouhou cestu, která vyžaduje systematický přístup. Jako přední světový poskytovatel infrastruktury a řešení v oblasti informačních a komunikačních technologií se společnost Huawei zaměřuje na strategii "One Cloud + One Network" (jeden cloud, jedna síť), aby pomohla státním orgánům s budováním digitální infrastruktury pro veřejné služby a s dosažením výjimečné úrovně správy věcí veřejných, vyšší ekonomiky i lepších životních podmínek."Dlouholeté zkušenosti společnosti Huawei s poskytováním služeb více než 700 městům ve více než 100 zemích a regionech představovaly motivaci k tomu, aby na summitu představila bílou knihu o inteligentní transformaci veřejných služeb. Hong-Eng Koh, hlavní vědecký pracovník globálního veřejného sektoru společnosti Huawei, poznamenal: "Architektura pro inteligentní transformaci veřejných služeb se skládá z inteligentní detekce, inteligentní konektivity, inteligentní základny, inteligentních platforem, velkých modelů umělé inteligence a také inteligentních aplikací. Pomůže poskytovat inkluzivnější a na uživatele zaměřené veřejné služby, podpoří spolupráci a proaktivitu, nabídne spravedlivější přístup k inteligentní zdravotní péči a inteligentnímu vzdělávání a ještě rychlejší reakce na mimořádné události."S ohledem na narůstající využití inovativních technologií jako je generativní umělá inteligence spustila společnost Huawei řešení "National Cloud 2.0". Společnost Huawei se také těší na možnost nabídnout státním i regionálním vládám s rychlejším dosažením digitální a inteligentní transformace prostřednictvím důvěryhodné cloudové infrastruktury, špičkových cloudových služeb a rozsáhlého oborového know-how.Huawei se drží koncepce "Urychlení inteligentní transformace veřejných služeb za účelem rozvoje kognitivní společnosti" a pomáhá zástupcům státního i veřejného sektoru po celém světě dosáhnout digitální a inteligentní transformace. Tím všem umožňuje těžit z rozvojových dividend, které digitální ekonomika přináší.Další informace o řešeních společnosti Huawei pro státní orgány naleznete na stránce https://e.huawei.com/en/industries/governmentFoto – https://mma.prnewswire.com/media/2350022/Huawei_MWC.jpg KONTAKT: hwebgcomms@huawei.com PROTEXT