EUR 25,010 || 
JPY 15,447 || 
USD 22,024 || Teplo a hlavně na Českomoravské vrchovině pozor na silný vítr
Čas načtení: 2024-10-18 17:55:00
Převážně polojasno. Místy, postupně jen ojediněle zataženo nízkou oblačností, zejména v jihozápadní polovině Čech. Zpočátku na západě a jihozápadě místy mlhy. Nejvyšší teploty 14 až 18 °C, na Českomoravské vrchovině a na západě Čech kolem 12 °C, v 1000 m na horách kolem 12 °C, na Šumavě kolem 16 °C. Mírný jihovýchodní vítr 2 až 6 m/s, na Českomoravské vrchovině a na severu Čech čerstvý 4 až 8 m/s, místy s nárazy kolem 15 m/s. Na západě a severovýchodě vítr slabý proměnlivý do 4 m/s.
\nČas načtení: 2024-12-23 17:55:00
Oblačno až zataženo, místy polojasno. Ojediněle, v Čechách a na Českomoravské vrchovině po většinu dne místy slabé sněžení, pod 400 m slabý déšť se sněhem nebo mrholení. Nejvyšší teploty 1 až 5 °C, v 1000 m na horách kolem -2 °C. Mírný severozápadní až severní vítr 3 až 7 m/s, na Českomoravské vrchovině a jižní Moravě odpoledne a navečer místy s nárazy kolem 15 m/s, bude později slábnout.
\nČas načtení: 2025-02-21 17:55:00
Jasno až polojasno. Ráno na západě ojediněle mrznoucí mlhy. Později odpoledne a večer na západě přibývání oblačnosti. Nejvyšší teploty 4 až 8 °C, na jihozápadě Čech až 10 °C, na Českomoravské vrchovině místy kolem 2 °C, v 1000 m na horách kolem 1 °C, na Šumavě kolem 9 °C. Mírný jihovýchodní, na severovýchodě jihozápadní vítr 3 až 7 m/s, na Českomoravské vrchovině, na jihozápadě Moravy a ve Frýdlantském výběžku místy nárazy kolem 15 m/s, na západě slabý proměnlivý do 4 m/s. Odpoledne a večer bude vítr slábnout.[online]
\nČas načtení: 2024-10-17 10:19:00
Aktualizace výstrahy ČHMÚ na silný vítr: Českomoravská vrchovina a Frýdlantský výběžek
??Aktualizace výstrahy ČHMÚ na silný vítr ?? Tato výstraha prodlužuje platnost výstrahy na silný vítr v části Českomoravské vrchoviny a ve Frýdlantském výběžku. Během čtvrtka 17. 10. očekáváme místy na severu Čech a Českomoravské vrchovině..
\nČas načtení: 2024-02-03 13:40:07
V neděli a pondělí bude silně foukat, nejprudší vítr bude na Vysočině
Velmi silný vítr se v neděli prožene Českem. Nejprudší poryvy budou na Českomoravské vrchovině, případně v Podyjí. Pro tuto oblast vydal Český hydrometeorologický ústav výstrahu s vysokým stupněm rizika, pro zbytek republiky bude platit výstraha s nízkým stupněm rizika. Meteorologové také očekávají vydatné srážky na návětří hor, zejména v Krkonoších a Orlických horách.
\nČas načtení: 2024-02-22 12:09:02
Po kůrovcové kalamitě se podle vědců v českých lesích objevili ohrožení živočichové i rostliny
V lesích, které v Česku v uplynulých letech narušila kůrovcová kalamita, se objevily desítky ohrožených druhů živočichů a rostlin. Například jeden druh potemníka, který nebyl v Čechách vůbec znám a na Moravě byl velmi vzácný, nebo atraktivní druhy nočních motýlů. Vědci zkoumali pětačtyřicet míst v Nízkém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině a v jižních Čechách. Studii s jejich výsledky zveřejnil vědecký časopis Forest Ecology and Management.
\nČas načtení: 2024-03-05 07:23:00
Nadprůměrné teploty dnes ráno odpovídají spíše druhé polovině dubna než začátku března
Nadprůměrné teploty dnes ráno odpovídají spíše druhé polovině dubna než začátku března. Teploty se pohybují nejčastěji od 8 do 4 °C, na Českomoravské vrchovině klesají až ke 2 °C. Nejnižší teplotu kolem 5. hodiny hlásí Pohoří na...
\nČas načtení: 2024-03-08 17:55:00
V sobotu bude zataženo až oblačno. Zpočátku ojediněle, postupně zejména v Čechách místy polojasno až jasno. Ojediněle, na horách na severu a Českomoravské vrchovině místy mrholení nebo slabý déšť, nad 1000 m i slabé sněžení. Nejnižší teploty 4 až 0 °C, na jihozápadě a severovýchodě kolem -1 °C. Nejvyšší teploty 9 až 13 °C, při déletrvajícím zataženu kolem 7 °C, v 1000 m na horách kolem 3 °C, na Šumavě až 8 °C. Čerstvý jihovýchodní vítr s nárazy 55 až 70 km/h. V západní polovině Čech a na severovýchodě vítr většinou mírný.[online]
\nČas načtení: 2024-03-09 11:41:49
Část Česka o víkendu zasáhne silný vítr. Meteorologové vydali výstrahu
Část České republiky o víkendu zasáhne silný vítr. Foukat bude zejména ve východní části Čech a na Českomoravské vrchovině, v neděli i na Moravě. Nárazy mohou mít rychlost 70 km/h. Výstraha meteorologů je s nízkým stupněm nebezpečí.
\nČas načtení: 2024-04-02 10:56:00
Českomoravskou vrchovinu zasáhne silný vítr, v nárazech bude mít 70 km/h
Praha - Na Českomoravské vrchovině bude dnes foukat silný vítr. Nárazy dosáhnou rychlosti až 70 km/h. Mohou lámat stromy a větve, vyloučené nejsou ani menší škody na budovách a komplikace v dopravě....
\nČas načtení: 2024-03-04 11:39:00
Středula skončil v čele odborů! Odboráři svolají mimořádný sněm, zvolí si ho opět za předsedu?
Odborový předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula není předsedou této centrály, přišel tak o pravomoci šéfa odborů. Jeho členství mu mělo zaniknout kvůli neplacení příspěvků, od listopadu byl patrně neoprávněně i šéfem odborářské centrály – tedy Českomoravské konfederace odborových svazů. Dne 25. března se mimořádně sejde sněm, který může zvolit nového předsedu. Středula si na něm chce znovu říct o mandát předsedy centrály.
Čas načtení: 2024-10-17 10:19:00
Aktualizace výstrahy ČHMÚ na silný vítr: Českomoravská vrchovina a Frýdlantský výběžek
??Aktualizace výstrahy ČHMÚ na silný vítr ?? Tato výstraha prodlužuje platnost výstrahy na silný vítr v části Českomoravské vrchoviny a ve Frýdlantském výběžku. Během čtvrtka 17. 10. očekáváme místy na severu Čech a Českomoravské vrchovině..
Čas načtení: 2024-10-18 17:55:00
Převážně polojasno. Místy, postupně jen ojediněle zataženo nízkou oblačností, zejména v jihozápadní polovině Čech. Zpočátku na západě a jihozápadě místy mlhy. Nejvyšší teploty 14 až 18 °C, na Českomoravské vrchovině a na západě Čech kolem 12 °C, v 1000 m na horách kolem 12 °C, na Šumavě kolem 16 °C. Mírný jihovýchodní vítr 2 až 6 m/s, na Českomoravské vrchovině a na severu Čech čerstvý 4 až 8 m/s, místy s nárazy kolem 15 m/s. Na západě a severovýchodě vítr slabý proměnlivý do 4 m/s.
Čas načtení: 2024-12-23 17:55:00
Oblačno až zataženo, místy polojasno. Ojediněle, v Čechách a na Českomoravské vrchovině po většinu dne místy slabé sněžení, pod 400 m slabý déšť se sněhem nebo mrholení. Nejvyšší teploty 1 až 5 °C, v 1000 m na horách kolem -2 °C. Mírný severozápadní až severní vítr 3 až 7 m/s, na Českomoravské vrchovině a jižní Moravě odpoledne a navečer místy s nárazy kolem 15 m/s, bude později slábnout.
Čas načtení: 2025-02-21 17:55:00
Jasno až polojasno. Ráno na západě ojediněle mrznoucí mlhy. Později odpoledne a večer na západě přibývání oblačnosti. Nejvyšší teploty 4 až 8 °C, na jihozápadě Čech až 10 °C, na Českomoravské vrchovině místy kolem 2 °C, v 1000 m na horách kolem 1 °C, na Šumavě kolem 9 °C. Mírný jihovýchodní, na severovýchodě jihozápadní vítr 3 až 7 m/s, na Českomoravské vrchovině, na jihozápadě Moravy a ve Frýdlantském výběžku místy nárazy kolem 15 m/s, na západě slabý proměnlivý do 4 m/s. Odpoledne a večer bude vítr slábnout.[online]
Čas načtení: 2024-02-03 13:40:07
V neděli a pondělí bude silně foukat, nejprudší vítr bude na Vysočině
Velmi silný vítr se v neděli prožene Českem. Nejprudší poryvy budou na Českomoravské vrchovině, případně v Podyjí. Pro tuto oblast vydal Český hydrometeorologický ústav výstrahu s vysokým stupněm rizika, pro zbytek republiky bude platit výstraha s nízkým stupněm rizika. Meteorologové také očekávají vydatné srážky na návětří hor, zejména v Krkonoších a Orlických horách.
Čas načtení: 2010-10-10 00:00:00
Stavební spoření s Liškou pro zhodnocení našich úspor
Stavební spoření s Liškou je jedno z mnoha stavebních spoření nabízených na našem trhu. Pojďme se na něj podívat zblízka. Spořící produkt ČMSS Stavební spoření s Liškou je jedním z produktů Českomoravské stavební spořitelny. Obecně ho lze považovat za velmi bezpečný finanční produkt umožňující zho ...
Čas načtení: 2020-02-08 07:22:22
Pozapomenuté osobnosti: životní drama dramatika Josefa Mikuláše Boleslavského
Poprvé jsem se s jeho jménem setkal, když jsem psal o velkém českém nakladateli Ignáci Leopoldovi Koberovi a jeho tiskárně. Líčil jsem tehdy jeho vzestup a s tím také připomínal některá díla a časopisy u Kobera vycházející. A právě tehdy jsem Josefa Mikuláše Boleslavského objevil. Proč, to zjistíte dál. Každopádně jde o příběh velkého vlastence, divadelního nadšence a nakladatele, jehož život se sám měnil často v drama. „…muž, jehož jméno bude v dějinách nového českého knihařství povždy s uznáním pronášeno.“ To je věta, kterou obsahuje nekrolog Boleslavského uvedený 29. července 1892 ve Světozoru. Jak by se dnes asi autor těchto slov divil… Mládí doma a v Praze Ve staroboleslavské farní knize s matričními záznamy se nachází dnes už jen těžko čitelný zápis o jeho narození. Na svět přišel 2. února 1829, tehdy jen jako Josef Mikuláš, bohužel do nikterak bohaté rodiny. Dokud chodil do obecní školy v rodném městě, zřejmě mu to tak ani nepřišlo. Sice toho o jeho mládí příliš nevíme, ale lze očekávat, že nijak nevybočoval z řady ostatních chlapců. Snad ale už tehdy projevoval zájem o divadlo, který u něho později přerostl v profesní zaměření a celoživotní dílo. O mnoho horší to s finančními prostředky bylo až později, když se dostal do Prahy na gymnázium. Život v Praze nebyl levný ani tenkrát a už vůbec ne pro obyčejného studenta. Nekrolog ve Světozoru, a podle něj i některé další prameny, uvádí, že právě nedostatek peněz byl důvodem, proč musel svá studia ukončit. Jindy se zase hovoří o tom, že ho trápil zdravotní stav a kvůli tomu nemohl ve škole pokračovat. Ať tak či tak, domů se vrátit neplánoval. Namísto toho nastoupil do učení. Kariéra začíná Mezi lety 1842 a 1871 vedl v Praze úspěšné nakladatelství, tiskárnu a knihkupectví Jaroslav Pospíšil pocházející z významné nakladatelské rodiny. Šlo o důležitou osobnost tehdejší doby a knihkupectví, které měl v Liliové ulici na Starém Městě pražském, navštěvovala celá řada tehdejších literárních osobností, mezi kterými nechyběli Karel Hynek Mácha, Josef Kajetán Tyl, Boleslav Jablonský a další. Hovořilo se zde o literatuře, divadle i politice, probíraly vlastenecké otázky i otázky kulturní – zkrátka knihkupectví Jaroslava Pospíšila bylo důležitým centrem tehdejších českých vlastenců. O to důležitějším, že jich v té době nebylo zrovna mnoho. Inspirativní prostředí, zvlášť pokud jste mladý člověk se zájmem o umění a krásu. Právě k Jaroslavu Pospíšilovi totiž nastoupil v roce 1843 Josef Mikuláš Boleslavský jako učeň do sazečské dílny a poprvé se tak zblízka seznámil s tiskárenským provozem. Opravdu dnes netušíme, čím vlastně toužil být, když nastupoval do gymnázia, ale řemeslo sazeče se mu nejspíš zalíbilo a podle všeho byl celkově velmi zdatný, pokud šlo o tiskárenský provoz. Jinak by se jistě nestal hlavním sazečem další tehdejší tiskárny patřící Kateřině Jeřábkové. V jeho nekrologu je zmíněn jako faktor (ředitel), což se ovšem neshoduje s některými dalšími prameny. Každopádně se v tiskárně stal sazečem Národních novin Karla Havlíčka Borovského, za což si po revoluci v roce 1848 i krátce poseděl ve vězení. Naštěstí pro něj se mu nikdy nepodařilo nic prokázat a byl volný už po pár dnech. U Kateřiny Jeřábkové a Ignáce Leopolda Kobera Kateřina Jeřábková byla poslední příslušnice nejdéle působící české knihařské dynastie Jeřábků, jejíž kořeny sahaly do 17. století. Ona sama tiskárnu a nakladatelství zdědila po svém manželovi Františkovi Jeřábkovi v roce 1834, kdy zemřel. Podnik nejdřív sama vedla a v roce 1861 prodala Karlu Seyfriedovi. Mimochodem právě z této tiskárny vznikl po roce 1945 podnik známý jako Práce. Ignác Leopold Kober se zase díky svým obratným podnikatelským aktivitám stal jedním z nejvlivnějších nakladatelů své doby a také vydavatelem skutečně první velké české encyklopedie. U Marie Jeřábkové pracoval Boleslavský až do roku 1862. Během té doby se ve svém oboru prosadil, a kromě toho se také začal sám věnovat literatuře. Přispíval drobnými povídkami a články do řady tehdy populárních periodik, mezi které patřily Květy, Pražský posel, Zlaté klasy nebo Lumír. Právě v Lumíru se objevovaly jeho první referáty o dění na české divadelní scéně – zvláště té ochotnické. Už v tiskárně Jeřábkové začal uvažovat o něčem zcela novém, totiž o edici, která by byla zaměřena vyloženě na hry určené především ochotníkům. Tak vznikly mezi let 1861 a 1863 dva svazky pod názvem Divadelní ochotník. Později se právě vydávání této edice (v menších svazcích) stalo hlavním způsobem Boleslavského obživy a vydal na dvě stovky pokračování. Sám také několik divadelních her napsal, většinou na motivy tehdy populárních autorů. Nejznámější z nich se stala tragédie Katovo poslední dílo, inspirovaná Klicperovou novelou Točník. V roce 1862 se stal faktorem u Ignáce Leopolda Kobera. Nutno podotknout, že šlo o působení sice krátké, trvající jen do roku 1866, kdy kvůli úmrtí Kobera a také kvůli prusko-rakouské válce musel tiskárnu opustit, ale že šlo zároveň o vrchol Boleslavského kariéry. Za přibližně čtyři roky se dostal k přípravě nejvýznamnějších děl, na nichž měl možnost pracovat. Tím největším byl ojedinělý Riegrův Slovník naučný, který je někdy také označován za první českou encyklopedii. Zhruba ve stejné době řídil také redigování Kroniky práce a unikátní Českomoravské kroniky od Karla Ladislava Zapa. Tu z pochopitelných důvodů nemohl dokončit celou, poslední (třetí) svazek totiž vyšel až v roce 1872. Na vlastní noze Za dobu jeho práce v tiskárnách se podařilo Boleslavskému našetřit menší kapitál, a tak se po odchodu z podniku Kobera rozhodl zkusit podnikání na vlastní pěst. Tedy ne tak úplně. Společníkem se mu stal karlínský knihkupec a nakladatel Mamert Knapp. S ním právě v Karlíně založili podnik Mikuláš&Knapp a otevřeli vlastní tiskárnu a knihkupectví, kde prodávali svoji produkci. Jak už bylo řečeno, byla soustředěna především na ochotnická divadla. Hned z počátku zde vyšel titul Příruční kniha pro divadelní ochotníky, která se stala důležitou publikací pro všechny tehdejší ochotnické spolky. Vznikal zde také časopis Česká Thalie, jehož redaktorem Boleslavský byl. Vzhledem k jeho kontaktům s nejrůznějšími divadelními kruhy dokázal Boleslavský zajistit také tisk divadelních lístků, programů, plakátů a dalších účelových tisků, které v podstatě firmu z velké části živily. Bohužel měl Boleslavský opět smůlu, a to velikou. Tiskárna sice jakž takž prosperovala, ale Boleslavský jako skutečný vlastenec a zapálený divadelní nadšenec udělal v roce 1872 svoji velkou životní chybu. V té době si Jaroslav Hof, divadelník, pronajal na žižkovské usedlosti Komotovka (dnes mezi ulicemi Seifertova, Příběnická a Řehořova) pozemek se záměrem vybudovat zde divadelní arénu. „Nová česká aréna staví se na návrší v prodloužené Hyberňácké ulici pražské (…) k vysočině divadelní na vinici Komotovské…“ psalo se tehdy v deníku Pokrok. Boleslavský byl Hofovými plány nadšen a rozhodl se, že se do celého podniku zapojí. Investoval tak, jako tichý společník, do nového divadla nemalé peníze s nadějí, že se ujme a peníze se mu jednou vrátí zpět. I když finanční zisk pro něj byl zřejmě na posledním místě. Investice se mu však nevyplatila. Hofova společnost se už v příštím roce rozpadla, a i když se Boleslavský snažil svoji investici zachránit a sám si zažádal o divadelní koncesi, arénu, která mu zbyla, musel v roce 1874 hluboko pod cenou prodat. Tím začal řetězec finančních potíží, ze kterého se již nedokázal odpoutat. V roce 1880 přišel o společníka a musel dál podnikat sám. Jeho vlastenectví ho ale přivedlo podruhé a naposledy do problémů, a to nemalých. Ve stejném roce, kdy se musel osamostatnit, se veškerým svým majetkem zaručil za závazky takzvaného Nového českého divadla, které sloužilo v překlenovacím období mezi zavřením Prozatímního a otevřením Národního divadla. Majetek tak během neuvěřitelně krátké doby ztratil. Tři roky se ještě snažil vymanit z dluhů, ale nakonec byl nucen prodat jak tiskárnu a knihkupectví, tak i svůj dům. „…a když mu pak byl prodán dům i závod a on se svou rodinou stěhoval se z vlastního domu pryč, měl v kapce 40 kr…“ vzpomíná autor příspěvku k Boleslavského narozeninám v roce 1890. Odkaz Josefa Mikuláše Boleslavského Hovořili jsme už o hlavní části Boleslavského života, ovšem nemálo zajímavé jsou i jeho činnosti další. Kromě toho, že investoval hned dvakrát do zkrachovalých divadelních podniků, se sám zabýval ochotnickým hraním a deset let byl ředitelem karlínského Besedního divadla. Herci a především principálové ochotnických hereckých společností v celých Čechách jeho jméno brzy znali, a to jak díky jeho hrám a Divadelnímu ochotníku, tak i díky jeho divadelním recenzím a sloupkům v časopisech. Boleslavský tak měl velký podíl na tom, že se pokládání základního kamene Národního divadla účastnilo na osm stovek herců z ochotnických divadel. Jako vyučený sazeč se také velmi intenzivně věnoval svému oboru a jeho rozvoji. Velký problém viděl v nedostatku komunikace mezi lidmi z profese, a tak od roku 1863 začal na vlastní náklady vydávat a redigovat první odborný časopis v tomto odvětví nazvaný Veleslavín. Odborná publikace Typografové 1468–1939 tuto událost zmiňuje takto: „V roce 1863 musíme zaznamenat jednu důležitou událost: Josef Mikuláš (Boleslavský), faktor v tiskárně I. L. Kobera, se rozhodl vydávat vlastním nákladem odborný časopis Veleslavín. 1. číslo vyšlo 1. října 1863 a s vydáváním, které bylo na několik málo roků přerušeno, se přestalo až v roce 1940.“ To byl Boleslavský samozřejmě již dávno po smrti. „Časopis napomáhal spolkovému životu, povzbuzoval i kritizoval nesprávné poměry v tiskárnách a káral nekolegiální chování. Je třeba vyzvednout, že časopis byl jediným odborným listem knihtiskařů v Rakousku.“ V roce 1865 byl Boleslavský u toho, když byla zakládána Typografická beseda. Sám se stal na krátkou dobu jejím prvním vedoucím pracovníkem. Poslední velkou Boleslavského stopu bychom našli kupodivu v našem včelařství. Založil časopis České včelařství a byl také u toho, když vznikla první česká včelařská společnost. Jako její jednatel zorganizoval v Praze velkou mezinárodní výstavu. Závěr života Poté, co Boleslavský jako soukromý podnikatel a investor zkrachoval, mu nezbylo nic jiného než se poohlédnout po nějaké práci v jiných tiskárnách. Naštěstí jeho jméno mělo v oboru velmi dobrý zvuk, a tak se mu vcelku rychle podařilo získat místo v tiskárně nakladatele Františka Šimáčka. Opět se stal faktorem, ovšem ne na dlouho. Odešel do Beaufortovy tiskárny a potom se odstěhoval z Prahy do Jindřichova Hradce. Tam se stal redaktorem úspěšného časopisu Ohlas Nežárky a na nějakou dobu měl zajištěnou bezpečnou obživu. Ovšem finanční potřeby rodiny měly přednost před osobním uspokojením. Poslední tiskárna, kterou Boleslavský převzal jako faktor pod svoje vedení, se nacházela v Moravské Ostravě. Šlo o kdysi známou a ve své době velice moderní tiskárnu Julia Kittla, kde pod Boleslavského dohledem začal vycházet časopis Práce. Krátce před svojí smrtí se Josef Mikuláš Boleslavský vrátil do Prahy do Karlína. Měl zde mnoho přátel, a i když jeho finanční situace nebyla nejlepší, nežil zde v úplném nedostatku. Díky jeho zásluhám se mu dostávalo stále dostatečné pozornosti, a i když se jako literát nikdy neprosadil mezi nadprůměrné autory, jeho hry se ještě dlouhá desetiletí běžně hrály. I po jeho smrti, která si pro něj přišla 21. července 1892. Naposledy dejme slovo autorovi jeho nekrologu ve Světozoru, který píše: „Jím odchází z řad našich zase jeden z vlastenců z let šedesátých, generace, která nynější všeobecný a všestranný rozkvět veřejného života českého připravila a do jisté míry i podmínila,“ a vše končí výstižnou větou pro pozapomenutého dramatika a nakladatele: „Vlasteneckému působení jeho buď zachována vděčná vzpomínka!“ {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-02-16 17:38:36
Odborář Středula: Zdražování s poklesem inflace neskončilo. Poradce Křeček: Opět jen strašení lidí
Česko se raduje ze skvělé zprávy, že meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Ovšem ozvali se odbory, které pro letošek odhadují míru inflace kolem pěti procent, a to i po nižší lednové hodnotě, než se původně očekávalo. Zdražování podle odborářů neskončilo, a to kvůli nejistotám v mezinárodním prostředí i kvůli oslabení koruny, uvedl to předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Redakce ŽivotvČesku.cz se ohledně slov odborářského předáka dotázala ekonoma a poradce premiéra Štěpána Křečka, jak je vnímá. Z jeho vyjádření vyplynulo, že jde o prosté strašení.
Čas načtení: 2024-02-19 10:29:55
7. týden na trhu pohonných hmot ČMKB - nafta v průměru za 19,92 Kč/litr
Denní kontrakty motorové nafty na trhu pohonných hmot Českomoravské komoditní burzy Kladno se v 7. týdnu obchodovaly za průměrnou cenu 19,92 CZK/litr. Celkem bylo zobchodováno 28 tisíc litrů nafty v hodnotě 0,55 milionu korun.
Čas načtení: 2024-02-19 09:19:59
Na Českomoravské komoditní burze Kladno (ČMKB) byly v 7. týdnu uzavřeny kontrakty na dodávku 64 tisíc MWh elektřiny a zemního plynu pro konečné odběratele v hodnotě 71 milionu korun.
Čas načtení: 2024-02-19 10:27:00
7. týden na trhu pohonných hmot ČMKB
7. týden na trhu pohonných hmot Českomoravské komoditní burze Kladno.
Čas načtení: 2024-02-19 10:11:00
7. týden na Energetické burze ČMKB
Na Českomoravské komoditní burze Kladno (ČMKB) byly v 7. týdnu uzavřeny kontrakty na dodávku 64 tisíc MWh elektřiny a zemního plynu pro konečné odběratele v hodnotě 71 milionu korun.
Čas načtení: 2024-02-21 13:06:10
Už nejste člen, napsalo KOVO Středulovi. Pokud se to potvrdí, nemůže vést odbory
Předákovi Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefu Středulovi loni v prosinci zaniklo členství v jeho domovské organizaci KOVO Vítkovice kvůli nezaplacení příspěvků. Pokud v tu dobu nebyl členem jiných odborů, nemohl ani vést odborovou centrálu, upozornil deník Blesk. Sám Středula řekl, že byl a stále je členem svazu KOVO.
Čas načtení: 2024-02-21 13:06:00
Už nejste člen, napsalo KOVO Středulovi. Pokud se to potvrdí, nemůže vést odbory
Předákovi Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefu Středulovi loni v prosinci zaniklo členství v jeho domovské organizaci KOVO Vítkovice kvůli nezaplacení příspěvků. Pokud v tu dobu nebyl členem jiných odborů, nemohl ani vést odborovou centrálu, upozornil deník Blesk. Sám Středula řekl, že byl a stále je členem svazu KOVO.
Čas načtení: 2024-02-21 14:00:00
Středulovi loni zaniklo členství v odborech, napsalo KOVO. Šéf odborářů to popírá
Předákovi Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefu Středulovi loni v prosinci podle deníku Blesk zaniklo členství v jeho domovské organizaci KOVO Vítkovice kvůli nezaplacení příspěvků. Pokud by v tu dobu nebyl členem jiných odborů, automaticky nebyl ani šéfem odborové centrály, napsal Blesk. Středula však oponuje, že byl a stále je členem svazu KOVO. Největší odborovou centrálu v zemi vede od roku 2014. Naposledy ho odboráři zvolili do čela ČMKOS na další čtyřleté období v dubnu 2022.
Čas načtení: 2024-02-21 13:06:00
Už nejste člen, napsalo KOVO Středulovi. Pokud se to potvrdí, nemůže vést odbory
Předákovi Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefu Středulovi loni v prosinci zaniklo členství v jeho domovské organizaci KOVO Vítkovice kvůli nezaplacení příspěvků. Pokud v tu dobu nebyl členem jiných odborů, nemohl ani vést odborovou centrálu, upozornil deník Blesk. Sám Středula řekl, že byl a stále je členem svazu KOVO.
Čas načtení: 2024-02-21 19:45:28
Pochybnosti o Středulovi. Měli ho v prosinci vyloučit z odborů kvůli neplacení příspěvků
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula je terčem pochybností, zda je právoplatným šéfem odborů. Podle informací deníku Blesk neplatil členské příspěvky, za což jej jeho základní organizace OS KOVO Vítkovice vyloučila.
Čas načtení: 2024-02-22 12:09:02
Po kůrovcové kalamitě se podle vědců v českých lesích objevili ohrožení živočichové i rostliny
V lesích, které v Česku v uplynulých letech narušila kůrovcová kalamita, se objevily desítky ohrožených druhů živočichů a rostlin. Například jeden druh potemníka, který nebyl v Čechách vůbec znám a na Moravě byl velmi vzácný, nebo atraktivní druhy nočních motýlů. Vědci zkoumali pětačtyřicet míst v Nízkém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině a v jižních Čechách. Studii s jejich výsledky zveřejnil vědecký časopis Forest Ecology and Management.
Čas načtení: 2024-02-25 08:30:00
Propad mezd se vyrovná nejdříve za šest let, říká hlavní ekonom odborů
Zdražování v Česku zdaleka neskončilo a reálné mzdy mohou svůj propad způsobený dramatickým růstem spotřebitelských cen vyrovnat nejdříve za šest až osm let. Novinkám a Právu to řekl hlavní ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann.