EUR 25,010 || 
JPY 15,447 || 
USD 22,024 || Zdražování souvisí s počasím v zemích, které produkují kakaové boby, a s nemocemi kakaovníků.
Čas načtení: 2024-03-31 19:00:01
Jak si o Velikonocích pojistit štěstí i peníze? Hledejte vejce se dvěma žloutky. V USA to mají jinak
Zapomeňte na Vánoce, to právě Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem! Oslavují Ježíšovo zmrtvýchvstání a jsou tradičním symbolem vítání jara, nových začátků a energie. Na stolech najdete každoročně voňavého beránka, perfektně zdobené kraslice i kočičky, které jsou symbolem palmové ratolesti. Lidé jimi vítali přicházejícího Ježíše Krista. Nesmí chybět pomlázka a vajíčka, takový zajíček se však pravděpodobně přidal až později. A to i proto, že má svůj původ zřejmě v pohanských rituálech, nikoliv křesťanských. Velikonoce jsou svátky lihu: Opilci na silnice nepatří, vybíráme alkohol tester Číst více Toužíte po velkém bohatství? Máte příležitost! Pokud si každoročně říkáte, k čemu jsou všechna ta vajíčka, zpozorněte! Ať vás ani nenapadne je podcenit. Jsou totiž symbolem blahobytu, hojnosti a štěstí. Zní-li jedno z vašich novoročních předsevzetí, že letos už konečně budete bohatí, je darované velikonoční vejce rozhodně dobrý první krok. Nejde přitom o nic nového. Tradice darování vajíček sahá až do 12. století, kdy je duchovní rozdávali lidem v kostele a ti je pak doma v kruhu rodinném snědli. Legendy praví, že pokud právě na Velikonoce naleznete vejce se dvěma žloutky, čeká vás opravdové bohatství. Zamysleli jste se vlastně někdy nad tím, jak vůbec název tohoto svátku vznikl? Nehledejte za tím žádnou vědu. Malou nápovědou vám v češtině budiž to, že právě na Moravě a Slezsku se pro Velikonoce používá také pojmenování „veliká (či velká) noc“. Anglický název „Easter“ je odvozen od jména bohyně jara Ostary, jinak také Eostre. Velikonoce se blíží: Recept na lahodný mazanec z tvarohu se bude hodit Číst více Pomlázku spleťte z vrbových proutků Jako milovníci tradic máte možná velikonoční pomlázku ještě o něco raději než vánoční stromeček. Na většině vesnic se hodování pomlázkou drží stále, ve větších městech se tradiční zvyklosti už ale pomalu opouští. Historie pomlázky sahá přitom až do 14. století a navíc byla pravděpodobně součástí jarních veselí už dávno předtím. Spletená má být z vrbových proutků, kterým nechybí bílá stuha, ty ostatní barevné přidají ženy a dívky. V koutech naší republiky má mnoho pojmenování. Někde ji znají jako houdovačku, binovačku, hodovačku, mrskačku, sekačku, šlehačku, namrkut, šlerkust, šmigust, karabinu, kocar nebo třeba pamihod. Muži ženy už celá staletí vyšlehávají, aby byly krásné, zdravé, svěží a plodné. A v dávných dobách muži nezapomínali ani na své milenky! To by pravděpodobně většina dnešních žen neocenila, co myslíte? Pletení pomlázky je každopádně vhodné započít na Bílou sobotu, ve stejný den by se měla také barvit a zdobit velikonoční vajíčka. Pomlázka je často přímo chloubou svého majitele, muži se předhání, kdo přijde na Velikonoční pondělí s tou větší a robustnější. Posouzení, zda jde o sílu ega, či vrbových proutků, necháváme na vás. Co by měl vědět každý český rodič: Expertka promluvila, co se stane spolu se začleňováním ukrajinských dětí do škol Číst více V USA mají pro čokoládu přísná pravidla Například v Římě utichají po celý svatý týden kostelní zvony, ve Velké Británii se panovník setkává se staršími občany, kterým daruje peníze. V Norsku se velkolepé oslavy shlukly do tradičního čtení thrillerů a detektivek, populární je i odpočinek u televize a sledování filmů. Ve Francii se na Velikonoce ve městě Haux vyrábí tradiční omeleta pro tisíce lidí. V USA to však pojímají daleko velkolepěji. Prezident tradičně pozve děti k Bílému domu, kde hledají ukrytá čokoládová vajíčka. Kdo by však čekal ta mléčná Kinder, nechť se nechá vyvést z omylu. V USA jsou zakázána proto, aby dítě nespolklo hračku, která se v nich ukrývá. U darovaného čokoládového zajíce si však více než tři čtvrtiny Američanů myslí, že by měli nejdříve sníst jeho uši. Takže – jíst, či nejíst? Zdroj: countryliving.com, english-heritage.org, carnivalarts.org.uk KAM DÁL: Kdyby byl Bob s Bobkem hraným seriálem, jejich vztah by se zdál podezřelý.
\nČas načtení: 2025-04-16 08:51:00
Čokoládová velikonoční vajíčka budou letos dražší, na vině je cena kakaa i klima
Yamoussoukro/Accra - Čokoládová velikonoční vajíčka budou letos dražší a tenčí. Může za to zdražování kakaa, přístupy výrobců nebo klimatické změny, uvedl britský web The Times....
\nČas načtení: 2025-04-16 10:14:00
Čokoládové výrobky zdražují, ztenčují a zmenšují se. Ceny kakaa jsou rekordní
Cena kakaa, která desetiletí stoupala, se za posledních osmnáct měsíců zvýšila zhruba pětkrát a na konci loňského roku se pohybovala na rekordních devíti britských librách (přes 260 Kč) za kilogram. Nejen čokoládová velikonoční vajíčka tak budou letos dražší a tenčí, píše britský web The Times.
\nČas načtení: 2025-04-16 10:14:00
Čokoládové výrobky zdražují, ztenčují a zmenšují se. Ceny kakaa jsou rekordní
Cena kakaa, která desetiletí stoupala, se za posledních osmnáct měsíců zvýšila zhruba pětkrát a na konci loňského roku se pohybovala na rekordních devíti britských librách (přes 260 Kč) za kilogram. Nejen čokoládová velikonoční vajíčka tak budou letos dražší a tenčí, píše britský web The Times.
\nČas načtení: 2014-07-25 20:15:00
Čokoládová masáž nejen pro milovníky čokolády
Luxusní a příjemná čokoládová masáž je opravdovým pokušením. Vychutnat si ji mohou nejen milovníci čokolády, ale také ti, kteří ji zrovna moc neholdují. Její nádherná vůně vám provoní tělo a mysl. Čokoláda Čokoláda má pro mnohé nejen příjemnou chuť, ale také výborné regenerační a relaxační účinky. ...
Čas načtení: 2024-07-29 10:55:53
Pamatujete na Kočičí jazýčky? Byly hitem dvacátých let a milujeme je dodnes
Milovaná čokoládová pochoutka Kočičí jazýčky, čokoládová cukrovinka, která připomíná skutečný kočičí jazyk, byla oblíbená především mezi dětmi, ale i dospělí si ji zamilovali pro její jemnou mléčnou chuť a charakteristický tvar. I když jsou často považovány za typicky českou sladkost, jejich původ sahá do sousedního Rakouska. Historie a různé varianty Kočičí jazýčky jsou známé po […]
Čas načtení: 2024-02-14 16:30:00
Lit: Kde klíčí generační propast? Denemarková o menstruaci Boženy Němcové i odkazu Václava Havla
Jedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek současnosti zavítala do Litu. Nejen proto, že na konci minulého roku vydala nový román Čokoládová krev, ve kterém sleduje tři osudy osobností 19. století perspektivou jedoucího vlaku.
Čas načtení: 2023-12-04 10:21:00
Pýchavka čokoládová (Lycoperdon molle), slovensky prášnica hnednúca, je velice chutná, jedlá houba z čeledi pečárkovité (Agaricaceae) …
Čas načtení: 2011-09-21 00:00:00
Podzimní kolekce kozaček je opět rozmanitá a každá žena si může najít ten pravý pár bot pro sebe. Pokud se zaměříme na letošní barevné schéma, pak nejmódnějšími tóny této sezóny jsou: hnědá, hnědočervená, černá, bílá, šedá, kovová, béžová, vínová, tmavě modrá, čokoládová, tmavě fialová, khaki a červ ...
Čas načtení: 2022-04-17 11:46:29
Zaháníte stres jídlem? Zkuste to zdravě
Stres, úzkosti, strach a další negativní emoce se mnoho lidí pokouší zahnat jídlem. A to zejména nezdravým jídlem. Tabulka čokolády, čokoládová pomazánka, šlehačkový dort, donut, chipsy – to vše jsou spolehliví odháněči stresových faktorů a my se hned cítíme lépe. Ale úplně jiný názor na toto naše přejídání nezdravým jídlem má náš organismus. Pokud jste zvyklí zahánět negativní emoce právě jídlem, můžete v tom pokračovat i dál, radši to ale zkuste s pomocí zdravějších potravin, které vám prospějí i po mnoha dalších stránkách.
Čas načtení: 2013-10-07 10:57:41
Pět nápadů, jak odolat chuti na něco dobrého
Znáte to - brambůrky při sledování filmu, čokoládová tyčinka během náročného odpoledne v práci, nedojezený kousek dortu ze včerejší oslavy v lednici... Všem takovým lákadlům je těžké odolat, zvláště když máte náročný den nebo se naopak nudíte. Víme, jak ovládnout chuť na něco dobrého v podobných situacích.
Čas načtení: 2013-04-26 07:00:00
Priekopníkom a zároveň objaviteľom sily mikrovlnného žiarenia je muž menom Percy Lebaron Spencer, vtedajší zamestnanec americkej firmy špecializujúcej sa na vývoj radarových technológií. Počas jeho práce s prístrojom, ktorý vysiela mikrovlnné žiarenie, sa mu vo vrecku rozpustila čokoládová tyčinka, ...
Čas načtení: 2019-07-09 14:27:18
Kateřina Farná: Jak jsem potkala Brusel (ukázka z knihy)
Kniha Jak jsem potkala Brusel vás zavede do nejskrytějších komnat belgické metropole, kterou s Vlámy a Valony sdílí lidé více než 180 národností. Koláž osobních zážitků, reportáží, vtipných glos, vážných témat, zajímavých reálií a pamětihodných příběhů odráží autentickou podstatu města, kde se zrodila první čokoládová pralinka i architektonická secese, a kde je snazší sehnat politika než šikovného instalatéra. Publikace připomíná ohromný úspěch Československa během Světové výstavy Expo 1958, představuje královskou rodinu a monstrózní Justiční palác, vysvětluje necitlivou bruselizaci, neopomíjí patálie sochy čurajícího chlapečka, ozřejmuje důvody, proč Belgičané jako národ vlastně neexistují, nebo odhaluje místo, kde básník Paul Verlaine postřelil svého mladého milence. A jako bonus se naučíte bruselsky a dozvíte se, jak vzniká pravé lambické pivo. Vše v přehledných 60 kapitolách, bohatě vybavených fotografiemi a vtipnými ilustracemi. Ukázka z knihy: JAZYKOVÝ BABYLONBrusel je schizofrenní město. Vlámové versus Valoni, Belgičané versus přistěhovalci, zaměstnanci úřadů EU versus většinová společnost. Čím déle nad Bruselem přemýšlím, tím víc chápu, proč zrovna tam úspěšně tvořil jeden z největších surrealistických malířů René Magritte (více ve stejnojmenné kapitole). Je to místo dvou oficiálních jazyků, kde jeden kamarád bydlí v Elsene, druhý v Ixelles, a přitom je to stále tatáž městská část, a kde na jednom konci tramvajové linky podává řidič hlášení jen vlámsky, přičemž na druhém pouze francouzsky. Je to trochu blázinec, protože kvůli byznysu, vzdělání nebo z rodinných důvodů se většina Belgičanů naučila žít dvojím životem, ale mnohdy ty jazyky užívají spíš tři a více. Neplatí to samozřejmě obecně. Dorozumívací potíže mezi oběma hlavními komunitami stále existují a měly například na svědomí některá vlaková neštěstí, protože si vlámští a frankofonní dispečeři nerozuměli. Bruselský region se snaží své úřední jazyky držet v rovnováze. I když se to vždycky úplně nedaří zejména v okrajových částech, tak téměř všechny městské cedule, názvy ulic a ukazatele směru jsou jak ve francouzštině, tak i nizozemštině a někteří hnidopichové řeší, který jazyk má být na prvním místě a který na druhém. Když jsem přišla poprvé na cizinecké oddělení etterbeeckého obecního úřadu, měla jsem smůlu. Hrdá valonská hlava za přepážkou odmítla mluvit anglicky, i když se k angličtině hlásila malá zaprášená cedule na dveřích do její kanceláře. Mluvila na mě španělsko-francouzsky, já na ni francouzsko-německo-anglicky a s pomocí rukou a nohou, abych se nakonec dozvěděla, že mám za měsíc a půl přijít znovu a vyplnit další dokumenty (více v kapitole Byrokracie). Příště jsem měla štěstí na Vláma, jehož angličtina by se dala tesat. Podobná štěstěna se mi však potom dlouho vyhýbala a já se po nocích raději drtila francouzštinu, protože se základními frázemi Bonjour, ça va? Comment vous vous appellez? Bon soir, Bon appétit nebylo možné vyjít dál než před práh. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Jakmile opustíte nevyzpytatelné vody bruselského úřadu a vyplujete do národně smíšeného regionu a kulturně rozmanitého města, můžete v jedné jediné tramvaji zaslechnout deset, ale i dvacet různých jazyků, pochopitelně nejen těch evropských, ale i hybridních řečí a hatmatilek. Ostatně každý den se lidé žijící a pracující v Bruselu snaží mezi sebou domluvit 2, 3, 4, 5 a někdy i více jazyky, a tak musejí být v konverzaci značně kreativní a někdy míchat několik řečí dohromady, aby se dobrali kýženého výsledku. Lebedíte si v kavárně, a už to jede! Zprava dva chlapíci diskutují vlámsky, nalevo dámy štěbetají francouzsky, obsluha kavárny zdraví italsky a naproti sedící kravaťáci dělají byznys anglicky... Španělé brebentí rádi „špancouzsky“ a někteří Italové mluví víceméně italsky s francouzským přízvukem. Další jazykovou koketérií je franglaiština, která se v Bruselu také rozšířila a zaplnila prostor výrazy jako formidabilní, aretování, explikovat, refýžovat, fatigovaný... Z toho, jak se lidé doma nebo na ulici handrkují a pokřikují na sebe v různých jazycích nebo horečně na baru diskutují o tom, jak se co v jakém jazyce řekne, může být někdy člověk perplex. Po nějaké době si může všimnout, jak mu leze z úst: Uvři dveře, C’est co? Pozor, y a auto! nebo C’est kočka. Brusel je podle World Migration Report druhým nejkosmopolitnějším městem na světě a prvním v Evropě, žije tam 183 národností, které hovoří více než stovkou jazyků a jejich dialektů. Peloton vede francouzština. Pro polygloty ráj na zemi, v kině jsou i troje titulky nad sebou, akorát češtinu si většinou můžeme strčit do kapsy. A protože my Češi víme, jak je náš jazyk těžký, máme pochopení pro chyby, které v něm cizinci dělají. Podobně bývají až na výjimky tolerantní obyvatelé Bruselu. Ovšem kromě Francouzů, kteří jsou i tady proslulí tím, že mohou k vašim špatným jazykovým návykům zaujmout až ostentativně nepřátelský postoj. Navíc valonština není klasická francouzština, a Francouzi se někdy rádi posmívají hrdelnímu přízvuku Valonů (více v kapitole Bruselština aneb Mluvíte belgicky?). A i když fráze „kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem“ zní jako klišé, v Bruselu na každém rohu platí, že znalost cizích řečí opravdu otevírá nové dveře. Najdou se samozřejmě výjimky odmítající tu jeden, tu druhý jazyk z čistého nacionálního přesvědčení. „U mě platí, že kolik znám jazyků, tolikrát jsem režisérem. Zatím zvládnu jen tři nebo čtyři, pokud zahrnu i dialekt mého rodného města, který už figuroval v Býčí šíji. Další jazyky nechám režisérům, kteří je umí,“ pravil v jednom rozhovoru vlámský režisér Michaël R. Roskam. Vlámové umí většinou skvěle anglicky, protože po vzoru severních sousedů nedabují anglosaskou televizní produkci, a také slušně francouzsky, neboť se francouzštinu povinně učí na základní škole (více v kapitole Děti jeslemi povinné). Na svůj mateřský jazyk, považovaný za květnatější regionální variantu nizozemštiny, jsou hrdí, takže mívají tendence vmést vám do tváře: „Vy po čtyřech letech v Bruselu ještě nemluvíte vlámsky?!“ Valoni umějí většinou také italsky, španělsky, portugalsky, na své belgické francouzštině si také náležitě zakládají a na vlámštinu začasto zvysoka „vyvíteco“. Pokud neprojevíte alespoň elementární snahu mluvit francouzsky, budou vám na smrt svých dětí přísahat, že „vůbec, ale vůbec oni nemluvit anglicky, vy muset mluvit francouzsky, protože Brusel.“ Ti vstřícnější vám jen stroze sdělí, že hovoří anglicky „ánpe!“ (trochu). Ani Vlámové však nejsou kdovíjaká jazyková neviňátka. Může se vám stát, že si v Bruselu zavoláte instalatéra a on to bude Vlám jak poleno, který neumí ani slovo francouzsky. Komplexy z toho určitě mít nebude. Naopak. Odplivne si, že každý cizinec se v Bruselu učí jen francouzsky nebo používá angličtinu, a na jeho rodnou řeč kašle. Stačí popojet k moři na severu Belgie, abyste pocítili vlámský jazykový hněv. Někteří se tam budou tvářit, že vám francouzsky nerozumí, ačkoliv tušíte, že to není pravda. Naopak fascinující je sledovat belgické tiskové konference. Tiskoví mluvčí, uvádějící jakoukoli novinku od otevření pekárny až po dostavění tunelu, jsou schopni plynule přecházet z francouzštiny do vlámštiny, z té do angličtiny, a někdy ještě i do němčiny. Podle pozorování jednoho zahraničního zpravodaje se pomocí různých jazyků také trochu manipuluje s veřejným míněním. Třeba tak, že belgický ministr zahraničí na brífi ngu hovoří o evropských záležitostech francouzsky, v angličtině mluví o mezinárodních tématech mimo EU a nepříjemná témata rozebírá vlámsky. Do bruselského jazykového babylonu patří ještě sterilní eurořeč – jazyk dokumentů, kuloárů a jednání v rámci institucí EU, kde se většina práce odehrává v angličtině, francouzštině a němčině. Po několikadenním summitu to však v hlavách některých účastníků, včetně novinářů, může vypadat i takto: „Jajdaiejvkajůopoi alkjhflu jkahlfkdiu ambvkjaljht alkjd lkjhf alkjlhlu ahha kljhlufann alhkjha aklhjdlakhj...“ Pod tíhou nekonečného toku řečí, prohlášení a komuniké ve všech jazycích eurozóny musíte na chvíli vypnout, aby se vám nerozskočila hlava. Nezbytností je rovněž znalost euroúřednického newspeaku, který nezadržitelně proniká mimo zdi evropských institucí. Průměrný unijní úředník ovládá minimálně tři jazyky, výše postavený až pět. Hodně termínů v jejich hantýrce ani nemá český ekvivalent. Předpokládá se, že lidé pracovně provázaní s EU politikou bruselský EUžargon ovládají. V legislativních normách a dokumentech z dílen evropských úřadů se obyčejný smrtelník ztrácí v proudu cizích slov, odborných výrazů, technických zkratek a naprosto nesrozumitelných formulací. A proto vznikla těžká tisícistránková, hustě popsaná bichle s názvem Velký slovník zkratek Evropské unie. Takže když vám někdo sdělí, že pracuje na „dýdží“, neznamená to, že špatně vyslovuje slovo dýdžej, ale dělá na „DG“, tedy generálním ředitelství nějakého útvaru Evropské komise. Po referendu o brexitu se začalo seriózně hovořit o možném otřesu dominantního postavení angličtiny a le comebacku Molièrova jazyka. Nepochybuji o tom, že se Francie a frankofonní Belgie budou o renesanci francouzštiny snažit. „Bývaly časy, kdy všichni v eurobublině, komisaři, úředníci, mluvčí, a dokonce i Boris Johnson33, který působil v Bruselu jako novinář, mluvili francouzsky,“ uvedl Christian Spillman z agentury AFP, který poprvé do Bruselu přišel jako korespondent v roce 1991. Zásadní obrat nastal v roce 2004, kdy došlo k tzv. východnímu rozšíření Unie. Málokdo z nových zástupců mluvil francouzsky, takže ve formální i neformální konverzaci dostala zelenou angličtina. Jazyková a kulturní nepochopení bývají obvykle trapně nepříjemná, ale kdo z cestovatelů se dokáže v cizích zemích vyhnout chybám z neznalosti. Mám jich na kontě několik. Naší sousedce Maryke jsme po nějakém čase začali říkat souseda. Často neupravená tělnatější žena vypadala jako divoženka. Někdo by v ní dokonce mohl vidět staropanenskou ježibabu. Už jen koště jí chybělo. Neuklízela ale vůbec, na to si platila starší Polku. Pracovala ve své domácí kanceláři jako účetní a žila sama s kočkami. Když jsem se s ní šla seznámit, hned na uvítanou jsem jí vmetla do tváře, že má moc hezké [šat], tedy kočky (fr. les chats). Touto dobrosrdečně zamýšlenou lichotkou jsem ji definitivně přesvědčila, že my lidé z východní Evropy, kam si Belgičané často Českou či Slovenskou republiku nebo Polsko na mapě světa posouvají, nemáme vůbec žádné vychování. Koukla na mě trochu podezíravě, jako že špatně slyšela, a tak jsem jí větu pro jistotu zopakovala ještě jednou a hlasitěji, aby mé zvučné [ŠAT] opravdu slyšel celý dům. Přece si ze střední školy pamatuji francouzský ekvivalent slova kočka. Podívala se na mě přes své upatlané brejle ještě podezíravěji a důrazněji prohlásila [ša]. Pomyslela jsem si, že je nějaká nechápavá. Ona si zase určitě říkala něco o mé natvrdlosti. Rozloučily jsme se a mně to celou dobu vrtalo hlavou. Když jsem pak náhodou potkala kamarádku, zkušenější plavkyni v těchto komplikovaných jazykových vodách, příhodu s kočkami jsem jí povyprávěla. Usmála se, jaké faux pas jsem předvedla hned na začátku našeho sousedského soužití. Milé Maryke jsem totiž s úsměvem a nedokonalou výslovností sdělila, že má pěknou pipku, mám-li to napsat slušně. V jemnějším vyznění bývá la chatte [šat], chápáno jako kočička/číča, anglicky pussy. Později jsem zjistila, že řada turistických průvodců do frankofonních zemí nabádá cestovatele, aby své potenciální lásky za žádnou cenu neoslovovali [ma šat]. Mohlo by to skončit pořádnou fackou. Trochu hůř dopadla má spolužačka z večerní školy francouzštiny, Italka Christine-Beatrice, které se podařilo během večírku přede všemi pozvanými prohlásit, ať si dávají pozor na její nemocnou kočku, aby je nekousla. Francouzsky hovořící hosté zkoprněli. Oznámila jim totiž něco jako „moje pipina má breberky“. Často jsem se chodívala procházet do krásně upravených bruselských parků, kde se to hemžilo nejen papoušky, ale také voláním dětí [mamí, mami, papi] směrem k osobám, které je zrovna hlídaly. Říkala jsem si trochu nekorektně, panečku, ta starší prošedivělá dáma má odvahu mít ve svém věku tak malé dítě. Jenže po nějaké době, jak jsem pronikala do tohoto složitého babylonu, jsem zjistila, že si musím setsakramentsky dávat pozor, zda je mluvčí frankofonní, anglofonní nebo třeba Slovan, protože mummy[mami] v angličtině znamená maminka, ale francouzské mummi [mamí], případně papi [papí] vyjadřuje babičku a dědu (maminka a tatínek jsou maman a papa). Do humorných situací se naopak české maminky dostanou tím, když své batole vezou v kočárku a vyzvou ho, ať udělá na kolemjdoucího usmívajícího se muže „papa“. Zaskočený cizí pán se nezřídka začne okamžitě bránit, že on přece není jeho tatínek. Pro frankofonní rodiče totiž představuje dětský pozdrav slovo „dada“. V dalších jazykových nástrahách bych mohla pokračovat: například onze francouzsky znamená číslo 11, ale nizozemsky „naše“. Jednou si můj manžel nedal v pekařství pozor na francouzskou výslovnost a místo dvou deux, [de] croissantů jich dostal dvanáct douze, [důz]. Začátečníci často ledabyle říkají [du]. Pro cizince najednou všechno zní úplně stejně: deux, de, des, douze [du/de]. Chtěla jsem manžela rozveselit obědem v rybí restauraci. Abych mu ukázala, jak jsem se ve francouzštině za těch pár týdnů výuky zlepšila, zeptala jsem se číšníka, jakou [puazon] (psáno poison) by nám doporučil. Pobaveně odvětil, že [puazon] nepodávají, neboť à la carte nabízejí jedině delikátní a nejedovaté [puazon] (psáno poisson). Manžel viditelně pookřál. Nad skleničkou alsaského vína jsme pak diskutovali o dalších jazykových pastích, jako například v angličtině dessert/desert (koláč, poušť), kdy si snadno kvůli špatné výslovnosti objednáte v kavárně místo dortíku kus Sahary. S belgickou francouzštinou mohou mít nejen kvůli odlišnému přízvuku a výslovnosti v Bruselu problém také samotní Francouzi. Mladá manažerka původem z Paříže, která si našla v Bruselu lásku, mi vyprávěla, jak v ní při hovoru valonští spolupracovníci spolehlivě poznají Francouzku, neboť ve významu savoir (vědět) používá pouvoir (být schopen, moci), což při dohadování podmínek byznysu může být dost zapeklitá věc. Frankofonní Belgičan totiž spíš prohlásí Je sais ve smyslu „Já můžu“, kdežto Francouz to bude chápat jako „Já vím“, což nutně neznamená, že dotyčný může úkol udělat, respektive udělá. I samotní frankofonní frňáci, kteří prázdniny stejně jako my Češi zbožňují tak, že o nich rovnou mluví v plurálu les vacances, umí někdy zaperlit jako pravé šampaňské. Jako třeba, když se jedna francouzská slečna snažila příchozí na pracovní setkání uctivě usadit anglickým pokynem: „Šit daun plís.“ Ta slova pronášela dívka, sladce navoněná a sladce nevědoucí, co právě těm hlavounům unijních úřadů, mezinárodních korporací i ambasád a dalším důležitým personám řekla.33/ Bývalý britský ministr zahraničí, obhájce brexitu, syn pracovníka Evropské komise a absolvent European School of Brussels. EUROSLOVNÍČEK Bruselit se blahem ... Radost z kariérního postupuBruselné ... Peníze z eurodotacíDo brusele ... Do prčic, v souvislosti s politikou a byrokraciíDobruselit ... Dobrat se k totálnímu krachuEurobubák ... Politik donekonečna strašící Unií a BruselemEuromýtus ... Dezinformace o neexistujícím nařízení z EU Vlezdobruselista ... Jedinec toužící pro práci v EU úřadech a politiceVybruselit z něčeho ... Snaha vše svést na složitou a do všeho zasahující politiku Evropské unie Novinářka a publicistka Kateřina Farná (*1983) působila v Bruselu více než čtyři roky jako korespondentka deníku Právo. Přispívala také na svůj blog Bruselská sojka a publikovala ve slovenském Denníku N. Z rodinných důvodů se absolventka pražské Fakulty sociálních věcí Univerzity Karlovy nemohla naplno věnovat psaní o evropské politice, a tak se zaměřila na „cvrkot kolem“. Výsledkem je mj. několik výjimečných příběhů, které do českého mediálního prostoru přinesla. Líbí se jí laskavý humor a váží si všech, kteří hájí dobré hodnoty a nebojí se být sami sebou, i když to nemusí být pohodlné.Nakladatelství GRADA Publishing, Praha, 2019, váz., 360 stran.
Čas načtení: 2024-02-20 06:00:00
Hvězda za oknem nebo čokoládové městečko: Pamatujete si kultovní retro kampaně Orion?
Zářivá čokoládová hvězda na nás v reklamách září už více než 120 let. Za tu dobu toho značka Orion stihla hodně včetně velké soutěže, při které každá druhá rodina vylepovala papírovou hvězdu za okno, nebo animované reklamy, při které se nám sbíhaly sliny.
Čas načtení: 2024-02-21 04:44:00
Zážitek na Lipně za 1900 Kč. Nad jídelním lístkem. Pak i na vleku
Svíčková na smetaně za 295, smažený sýr s přílohou za 239 Kč, belgické hranolky za 95 korun. Kdo se chce „rozšoupnout“, může si dát například kančí hřbet s přílohou za 495 korun. Vyjeli jsme do Lipna nad Vltavou a zjišťovali, za kolik tady můžete dát za jídlo a kolik vás vyjde skipas na vleku. Navštívili jsme i vyhlášenou cukrárnu. Zaujala nás čokoládová šiška za 135 korun, v nabídce byl například i indiánek za 75 Kč. „Tlačenka za 135 korun, to musím říct chlapům v hospodě,“ žasl turista. Zážitková restaurace zase nabízí zážitek za 1900 Kč na osobu.
Čas načtení: 2024-03-01 00:06:45
Tři otázky pro Radku Denemarkovou aneb Jak napsat sebevědomý a drzý román
„Psaní je pro mě boj o jazyk. S každou knihou začínám od nuly, každou knihu píšu, jako by byla poslední,“ říká uznávaná spisovatelka ke svému nejnovějšímu počinu s názvem Čokoládová krev.
Čas načtení: 2024-03-31 19:00:01
Jak si o Velikonocích pojistit štěstí i peníze? Hledejte vejce se dvěma žloutky. V USA to mají jinak
Zapomeňte na Vánoce, to právě Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem! Oslavují Ježíšovo zmrtvýchvstání a jsou tradičním symbolem vítání jara, nových začátků a energie. Na stolech najdete každoročně voňavého beránka, perfektně zdobené kraslice i kočičky, které jsou symbolem palmové ratolesti. Lidé jimi vítali přicházejícího Ježíše Krista. Nesmí chybět pomlázka a vajíčka, takový zajíček se však pravděpodobně přidal až později. A to i proto, že má svůj původ zřejmě v pohanských rituálech, nikoliv křesťanských. Velikonoce jsou svátky lihu: Opilci na silnice nepatří, vybíráme alkohol tester Číst více Toužíte po velkém bohatství? Máte příležitost! Pokud si každoročně říkáte, k čemu jsou všechna ta vajíčka, zpozorněte! Ať vás ani nenapadne je podcenit. Jsou totiž symbolem blahobytu, hojnosti a štěstí. Zní-li jedno z vašich novoročních předsevzetí, že letos už konečně budete bohatí, je darované velikonoční vejce rozhodně dobrý první krok. Nejde přitom o nic nového. Tradice darování vajíček sahá až do 12. století, kdy je duchovní rozdávali lidem v kostele a ti je pak doma v kruhu rodinném snědli. Legendy praví, že pokud právě na Velikonoce naleznete vejce se dvěma žloutky, čeká vás opravdové bohatství. Zamysleli jste se vlastně někdy nad tím, jak vůbec název tohoto svátku vznikl? Nehledejte za tím žádnou vědu. Malou nápovědou vám v češtině budiž to, že právě na Moravě a Slezsku se pro Velikonoce používá také pojmenování „veliká (či velká) noc“. Anglický název „Easter“ je odvozen od jména bohyně jara Ostary, jinak také Eostre. Velikonoce se blíží: Recept na lahodný mazanec z tvarohu se bude hodit Číst více Pomlázku spleťte z vrbových proutků Jako milovníci tradic máte možná velikonoční pomlázku ještě o něco raději než vánoční stromeček. Na většině vesnic se hodování pomlázkou drží stále, ve větších městech se tradiční zvyklosti už ale pomalu opouští. Historie pomlázky sahá přitom až do 14. století a navíc byla pravděpodobně součástí jarních veselí už dávno předtím. Spletená má být z vrbových proutků, kterým nechybí bílá stuha, ty ostatní barevné přidají ženy a dívky. V koutech naší republiky má mnoho pojmenování. Někde ji znají jako houdovačku, binovačku, hodovačku, mrskačku, sekačku, šlehačku, namrkut, šlerkust, šmigust, karabinu, kocar nebo třeba pamihod. Muži ženy už celá staletí vyšlehávají, aby byly krásné, zdravé, svěží a plodné. A v dávných dobách muži nezapomínali ani na své milenky! To by pravděpodobně většina dnešních žen neocenila, co myslíte? Pletení pomlázky je každopádně vhodné započít na Bílou sobotu, ve stejný den by se měla také barvit a zdobit velikonoční vajíčka. Pomlázka je často přímo chloubou svého majitele, muži se předhání, kdo přijde na Velikonoční pondělí s tou větší a robustnější. Posouzení, zda jde o sílu ega, či vrbových proutků, necháváme na vás. Co by měl vědět každý český rodič: Expertka promluvila, co se stane spolu se začleňováním ukrajinských dětí do škol Číst více V USA mají pro čokoládu přísná pravidla Například v Římě utichají po celý svatý týden kostelní zvony, ve Velké Británii se panovník setkává se staršími občany, kterým daruje peníze. V Norsku se velkolepé oslavy shlukly do tradičního čtení thrillerů a detektivek, populární je i odpočinek u televize a sledování filmů. Ve Francii se na Velikonoce ve městě Haux vyrábí tradiční omeleta pro tisíce lidí. V USA to však pojímají daleko velkolepěji. Prezident tradičně pozve děti k Bílému domu, kde hledají ukrytá čokoládová vajíčka. Kdo by však čekal ta mléčná Kinder, nechť se nechá vyvést z omylu. V USA jsou zakázána proto, aby dítě nespolklo hračku, která se v nich ukrývá. U darovaného čokoládového zajíce si však více než tři čtvrtiny Američanů myslí, že by měli nejdříve sníst jeho uši. Takže – jíst, či nejíst? Zdroj: countryliving.com, english-heritage.org, carnivalarts.org.uk KAM DÁL: Kdyby byl Bob s Bobkem hraným seriálem, jejich vztah by se zdál podezřelý.
Čas načtení: 2024-03-31 19:30:16
Předčí zlato v tržním šílenství i Bitcoin? Nastal čas na prodej akcií? | Burza s odstupem
Proč se vyplatí uvažovat o prodeji amerických akcií a jaké kryptoměny překonávají Bitcoin? Může zlato v tržním šílenství Bitcoinu konkurovat? Vyplatí se předzásobit čokoládou, neboť nás čeká čokoládová krize. Článek Předčí zlato v tržním šílenství i Bitcoin? Nastal čas na prodej akcií? | Burza s odstupem z webového portálu Finex.cz.
Čas načtení: 2024-04-01 12:05:00
„Román dokáže, že má člověk chuť jít do života s radostí, nebo jít někomu nafackovat. Myslím, že správná literatura tak má působit,“ soudí úspěšná autorka, která vydala novou knihu. Pro koho napsala Hodiny z olova a pro koho Čokoládovou krev? Jakých témat se Čokoládová krev dotýká? Popovídala si s Boženou Němcovou? Kde všude má přátele a kde je doma? Co všechno dokáže literatura?
Čas načtení: 2024-04-02 16:30:00
Akcent: 18. dubna budou vyhlášeny ceny Magnesia Litera, v nejsledovanější prozaické
kategorii se utkají Alena Machoninová s Hellou, Petr Šesták s Vyhořením a Marek Torčík s Rozložíš paměť. Proč se ale do nominací nedostala třeba oceňovaná autorka Radka Denemarková s prózou Čokoládová krev, Klára Vlasáková s románem Těla, Alena Mornštajnová s bestsellerem Les v domě nebo Andrea Sedláčková s životopisem malířky Toyen? Jaká kritéria rozhodují? Saša Michailidis se ptá Kateřiny Čopjakové a Kryštofa Edera.
Čas načtení:
Spisovatelka, literární historička, překladatelka a čtyřnásobná držitelka ceny Magnesia Litera Radka Denemarková představí v úterý na Pražském hradě svou novou knihu Čokoládová krev. Literárně-diskuzní podvečer se uskuteční v rámci cyklu Literatura na Hradě v úterý 18. června od 17 hodin v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu. Vstup je zdarma, podmínkou je pouze rezervace místa, před konáním akce. Nový román spisovatelky Denemarkové, konfrontuje v krátkých epiz…
Čas načtení: 2024-06-14 11:05:00
Host Dopoledne pod Ještědem: Ivana Jablonovská - Zmrzlinářka
Téma: Variace na zmrzlinové téma. Jahodová, vanilková, citronová, čokoládová. Zatímco někdo sází na jistotu, odvážnější hledají cestu k jiným, nezvyklým chutím osvěžující pochoutky. Jak nám potvrdí zmrzlinářka Ivana Jablonovská, fantazii se při výrobě zmrzliny meze nekladou. Dozvíme se, jak dokáže odhadnout chutě zákazníků, jak se připravuje koprová nebo hořčicová zmrzlina a která z těchto mražených pochoutek má nejprapodivnější chuť.
Čas načtení: 2024-06-17 20:00:00
Pardon, Češi, vyhrajeme! Máme nejlepší generaci, věří Nivaldo Portugalsku
Pečlivě oholená hlava, čokoládová pleť, úderné výpady po lajně, útočné choutky. Pamatujete na Nivalda, Roberta Carlose teplického fotbalu, jak před dekádou ničil soupeře v české lize? Pořád ještě kope, teď už jen nižší soutěž za Uniao Coimbra 1919, zároveň podniká a doma v Portugalsku s přáteli plamenně řeší Euro. Tedy i entrée Ronalda a spol. proti Česku.
Čas načtení: 2024-06-17 20:00:00
Pardon, Češi, vyhrajeme! Máme nejlepší generaci, věří Nivaldo Portugalsku
Pečlivě oholená hlava, čokoládová pleť, úderné výpady po lajně, útočné choutky. Pamatujete na Nivalda, Roberta Carlose teplického fotbalu, jak před dekádou ničil soupeře v české lize? Pořád ještě kope, teď už jen nižší soutěž za Uniao Coimbra 1919, zároveň podniká a doma v Portugalsku s přáteli plamenně řeší Euro. Tedy i entrée Ronalda a spol. proti Česku.