Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-03-28 19:54:50

Jak česká kinematografie získává globální uznání

Jak česká kinematografie získává globální uznání redakce Pá, 03/28/2025 - 19:54 Zábava Klíčová slova: české filmové historii legianocasino.cz Gransino casino Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Globální přitažlivost českých filmů České filmy často spojují drama, humor a historii jedinečným způsobem. Mnoho celovečerních snímků se zaměřuje na rodinné problémy, politické události a osobní konflikty, které oslovují diváky napříč kulturami a časy. Noví tvůrci experimentují s inovativními formami vyprávění a kinematografie, což dokazuje, že jejich umělecký výkon má skutečný světový dopad. Díky těmto faktorům česká kinematografie vyzařuje jedinečnost a originalitu. Příklady úspěšných českých filmů Některé české filmy se staly mezinárodními ikonami a získaly významná ocenění: Kolja (1996): Film, který získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Obchod na korze (1965): První český celovečerní film, který byl oceněn Oscarem. Ostře sledované vlaky (1966): Druhý český film oceněný Oscarem za nejlepší cizojazyčný film. Hořící keř (2013): Historické drama, které bylo vysoce ceněno kritiky. Malované ptáče (2019): Intenzivní a vizuálně působivý film, který získal mezinárodní uznání. Tyto snímky významně přispěly k české filmové historii a poslaly světu silný signál, že čeští režiséři mají co nabídnout v globálním filmovém průmyslu. Uživatelé kasina Gransino oceňují vizuální stránku, kterou čeští režiséři přinášejí do filmového světa. Budoucnost české kinematografie v globálním kontextu Česká kinematografie těžila z rozmachu digitálních streamovacích služeb. Dnes mohou diváci z celého světa sledovat české filmy na platformách jako Netflix, Amazon Prime nebo HBO Max. Některé klíčové trendy, které ovlivní budoucnost české kinematografie, zahrnují: Zvýšená mezinárodní spolupráce: Českí filmaři spolupracují s odborníky z jiných zemí, čímž překračují národní hranice. Vyšší podíl na streamingových službách: Více českých filmů získává expozici a je sledováno po celém světě. Úspěchy na mezinárodních festivalech: Ocenění získaná na renomovaných filmových soutěžích posilují reputaci české kinematografie. Vyšší investice do produkce: Nové a kreativní projekty jsou podporovány vládními dotacemi i soukromým sektorem. Tyto faktory jsou oceňovány například platformou Gransino casino a dalšími digitálními službami, což dokazuje, že česká filmová kultura má stále větší vliv na globální trh. Závěrečné tóny: Česká kinematografie ovládá svět Česká kinematografie se proměnila z neznámého klenotu na uznávaný průmysl, který získává ocenění po celém světě. Díky mezinárodní spolupráci, úspěchům na filmových festivalech a digitálním streamovacím službám si čeští filmaři vybudovali své místo na globální filmové mapě. Diváci z celého světa milují jedinečné příběhy českých filmů, což staví české snímky do popředí moderní zábavy. Budoucnost české kinematografie vypadá velmi slibně, a platformy jako Gransino casino spolu s dalšími digitálními službami investují do globálních trendů v oblasti zábavy. Přidat komentář náhledové foto cheerful-friends-taking-selfie-during-3d-film-projection-in-movie-theater.jpg (1024×682) Pravdou je, že česká kinematografie je jedním z mála průmyslových odvětví, která se během stého let výrazně rozvinula a získala mezinárodní popularitu. Čeští filmaři – ať už z řad starších či mladších talentů – jsou dnes uznáváni po celém světě jako skutečné umělecké talenty. Jejich filmy a produkce, od klasických pokladů určitých období až po moderní nezávislé snímky, získávají ocenění na prestižních mezinárodních festivalech a jsou streamovány na různých platformách. České filmy jsou nyní dostupné u mezinárodních poskytovatelů streamování, a čeští režiséři jsou oceňováni na významných filmových festivalech za své neuvěřitelné úsilí a kreativitu. Digitální platformy slouží jako ideální prostředek prezentace nových trendů v zábavě – například obrazy kasina legianocasino.cz ukazují, jak česká filmová kultura získává globální dosah. Jak se však česká kinematografie stala tak populární? Text obsahuje reklamní sdělení. 

Čas načtení: 2025-02-28 13:49:00

Řešení Kaspersky získalo ocenění AV-Comparatives nejlépe hodnoceného produktu

Praha 28. února 2025 (PROTEXT) - Kaspersky Standard, primární plán spotřebitelského portfolia společnosti Kaspersky, byl oceněn každoročně udělovanou cenou Top-Rated Product Award od organizace AV-Comparatives za špičkové výsledky v celé sérii testů spotřebitelských produktů prováděných v roce 2024. Produkt si mimo jiné vedl skvěle v testech falešných poplachů, výkonu a pokročilé ochrany před hrozbami.Přední testovací organizace AV-Comparatives vydává každoročně souhrnnou zprávu poskytující přehled o všech produktech pro kybernetickou ochranu spotřebitelů, které se účastní její hlavní testovací série, a oceňuje nejlepší produkty na základě výsledků testů za celý rok. Společnost Kaspersky, která získala v roce 2023 ocenění Produkt roku, vykazuje i nadále skvělé výsledky a vysloužila si ocenění Nejlépe hodnocený produkt roku 2024. Zpráva vyzdvihuje jednoduchou instalaci produktu, moderní dlaždicové uživatelské rozhraní a širokou škálu možností konfigurace pro pokročilé uživatele.Testeři odměnili schopnosti spotřebitelských produktů společnosti Kaspersky během let celkem šestnáctkrát, což zahrnovalo 7 ocenění „Top Rated Product“, 7 ocenění Product of the Year a 2 ocenění Outstanding Product. To ukazuje, že Kaspersky je mezi všemi účastníky lídrem v celkovém počtu ročních ocenění.V roce 2024 se produkt Kaspersky Standard zúčastnil sedmi vícestranných testů hlavní testovací série, která zahrnuje test výkonu, testy ochrany proti malwaru, dynamické testy celého produktu a pokročilý test ochrany před hrozbami, a získal v nich vysoká hodnocení. Jeho funkčnost vedla ke získání 100 bodů ze 105, což mu zajistilo nejvyšší status. Kromě toho dostala společnost Kaspersky ve specifických kategoriích ocenění na úrovni Gold, Silver nebo Bronze.Spotřebitelské řešení Kaspersky dosáhlo nejnižšího počtu falešně pozitivních poplachů, za což získalo ocenění Gold. Schopnost minimalizovat falešné poplachy a zároveň prokázat vysoké skóre v ochraně před malwarem a v dynamických testech celého produktu je velmi důležitá pro co nejlepší komfort uživatelů, kteří budou mít nejvyšší úroveň zabezpečení bez zbytečného znepokojování.Produkt získal také ocenění Silver za vysokou účinnost v pokročilém testu ochrany před hrozbami. Tento test se zaměřuje na prověření odolnosti bezpečnostního řešení proti cíleným útokům za podmínek blízkých reálným situacím. Kaspersky Standard prokázal svou efektivitu a probojoval se mezi první trojici účastníků.Kromě toho Kaspersky Standard získal ocenění Silver za nízký dopad na výkon systému během posuzování v několika uživatelských scénářích a syntetické testovací sadě.„Společnost Kaspersky podstupuje již 20 let testování u AV-Comparatives a prokázala stabilní vysokou funkčnost v našich nezávislých kontrolách. Její bezpečnostní řešení pravidelně splňují vysoké standardy našeho důkladném testování. Získání ocenění Top-Rated Product za rok 2024 dokládá její pokračující úspěšnost v těchto hodnoceních,“ řekl Andreas Clementi, generální ředitel a zakladatel AV-Comparatives.„Jsme hrdí, že jsme obdrželi od nezávislé testovací organizace AV-Comparatives tak prestižní ocenění, které znovu svědčí o účinnosti našeho produktu. Spotřebitelské řešení Kaspersky získává vysoká hodnocení za ochranu, výkon a minimalizaci falešně pozitivní poplachů opakovaně, takže naši zákazníci si mohou být jistí, že výběrem našich produktů dostávají nejlepší ochranu pro svůj digitální život,“ komentuje Marina Titova, viceprezidentka pro marketing spotřebitelských produktů společnosti Kaspersky.Celá zpráva AV-Comparatives je k dispozici zde. Zdroj: Kaspersky  

Čas načtení: 2024-08-18 10:04:55

Hisense získává za inovace a vynikající výsledky 5 ocenění EISA 2024-2025

Hisense v polovině srpna 2024 oznámil zisk pěti prestižních cen asociace EISA (Expert Imaging and Sound Association) pro roky 2024-2025.  Hisense 65U8NQ Prémiový Mini-LED televizor Hisense 65U8NQ získal ocenění EISA Premium Mini LED TV 2024-2025. [...] Článek Hisense získává za inovace a vynikající výsledky 5 ocenění EISA 2024-2025 se nejdříve objevil na IT Revue.

Čas načtení: 2024-06-19 13:08:00

ExaGrid je dodavatelem hardwaru pro podnikové zálohování roku

Marlborough (Massachusetts) 19. června 2024 (PROTEXT/BusinessWire) - Společnost ExaGrid získala ocenění „Dodavatel hardwaru pro podnikové zálohování roku“ a další ocenění na Ocenění za skladování 2024 Produkt, partnerství a tým společnosti ExaGrid oceněny na konferenci „The Storries XXI“ v Londýně Společnost ExaGrid®, jediné řešení v oboru pro víceúrovňové zálohovací úložiště s funkcí „Retention Time-Lock“, které zahrnuje vrstvu nesměřující k síti (vytváří víceúrovňovou vzduchovou mezeru), zpožděné mazání a neměnnost pro obnovu výkupu, dnes oznámila, že získala dvě oborová ocenění během 21. ročníku předávání cen za nejlepší úložiště Storage Awards, „The Storries XXI“, který se konal v Londýně 6. června 2024. Tato tisková zpráva obsahuje multimediální prvky. Celou zprávu najdete zde: https://www.businesswire.com/news/home/20240618611557/cs/ Společnost ExaGrid byla vyhlášena dodavatelem podnikového zálohovacího hardwaru roku a získala ocenění Storage Solution of the Year - Corporate společně s klíčovým obchodním partnerem Convergent Technology za zajištění ochrany dat pro projekt národní infrastruktury. Kromě toho byla senior manažerka marketingové komunikace společnosti ExaGrid Mary Domenichelliová oceněna cenou Storage Industry Champion of the Year – Marketing. Společnost ExaGrid i nadále získává uznání za svá úložiště pro zálohování ve vrstvách – v roce 2024 získala zatím šest ocenění v oboru, mj: • Data Breakthrough Awards – Řešení roku v oblasti zálohování dat • Network Computing Awards – Společnost roku • Network Computing Awards – Hardwarový produkt roku • Network Computing Awards – Cena za návratnost investic • Storage Awards – Hardwarový dodavatel roku v oblasti podnikového zálohování • Storage Awards – Řešení pro ukládání dat roku - podniková sféra Vítězové jsou určeni na základě hlasování veřejnosti. Letošní ocenění znamenají již třináctý ročník vítězství společnosti ExaGrid v soutěži "The Storries" a čtvrtý rok po sobě, kdy společnost ExaGrid získala ocenění Enterprise Backup Hardware Vendor of the Year. „Jsme poctěni neustálým uznáním, kterého se nám dostává za naše vrstvené zálohovací úložiště a za tvrdou práci týmu ExaGrid, a velmi nás těší, že jsme získali ocenění spolu s našimi váženými partnery ze společnosti Convergent Technology, kteří vedli naše zákazníky k řešení zálohovacího úložiště, jež nabízí nejkomplexnější zabezpečení, nejrychlejší výkon zálohování a obnovy a nejlepší podporu v oboru – pokud jde o národní infrastrukturu, jen málo hledisek je tak důležitých,“ řekl Bill Andrews, prezident a generální ředitel společnosti ExaGrid. „Jsme velmi vděční, že můžeme spolupracovat s tak skvělými obchodními partnery, jako je Convergent Technology a mnoho dalších po celém světě. Gratulujeme všem letošním vítězům a děkujeme týmu Storage Awards a zejména všem, kteří pro nás hlasovali.“ O společnosti ExaGrid Společnost ExaGrid poskytuje vrstvené zálohovací úložiště s jedinečnou přistávací zónou („Landing Zone“) s diskovou vyrovnávací pamětí, úložištěm pro dlouhodobé uchovávání a škálovatelnou architekturou. Řešení „Landing Zone“ společnosti ExaGrid umožňuje nejrychlejší zálohy, obnovení a okamžité zotavení virtuálních počítačů. Vrstva úložiště nabízí nejnižší náklady na dlouhodobé uschování. Škálovatelná architektura společnosti ExaGrid zahrnuje plnohodnotná zařízení a zajišťuje zálohovací okno s pevnou délkou při nárůstu dat, přičemž odpadají nákladné forkliftové aktualizace a zastarávání produktu. Společnost ExaGrid nabízí jediný dvouvrstvý přístup k ukládání záloh s nesíťovou vrstvou, zpožděným odstraňováním a neměnnými objekty pro obnovu po útocích ransomwaru. Společnost ExaGrid disponuje fyzickými prodejními a předprodejními systémovými inženýry v těchto zemích: Argentina, Austrálie, Benelux, Brazílie, Kanada, Chile, SNS, Kolumbie, Česká republika, Francie, Německo, Hongkong, Indie, Izrael, Itálie, Japonsko, Mexiko, Skandinávie, Polsko, Portugalsko, Katar, Saúdská Arábie, Singapur, Jižní Afrika, Jižní Korea, Španělsko, Turecko, Spojené arabské emiráty, Velká Británie, Spojené státy a další regiony. Navštivte nás na adrese exagrid.com nebo se s námi spojte na LinkedIn. Podívejte se, co říkají naši zákazníci o vlastních zkušenostech se společností ExaGrid, a zjistěte, proč nyní tráví podstatně méně času zálohovacím ukládáním v příbězích o úspěších našich zákazníků. Společnost ExaGrid je hrdá na své skóre +81 NPS! ExaGrid je registrovaná ochranná známka společnosti ExaGrid Systems, Inc. Všechny ostatní ochranné známky jsou majetkem příslušných vlastníků. Text této zprávy v původním, zdrojovém jazyce je oficiální verzí. Překlad této zprávy do jiných jazyků poskytujeme pouze jako doplňkovou službu. Text zprávy v původním, zdrojovém jazyce je jedinou právně závaznou verzí této tiskové zprávy. Zdrojovou verzi najdete na businesswire.com: https://www.businesswire.com/news/home/20240618611557/cs/ Kontakt Media: Mary Domenichelli ExaGrid mdomenichelli@exagrid.com Zdroj: ExaGrid

Čas načtení: 2024-12-12 08:39:00

Společnost ExaGrid získala ocenění společnost roku v soutěži SDC Awards v oblasti ukládání dat již popáté za sebou

Marlborough (Massachusetts) 12. prosince 2024 (PROTEXT/BusinessWire) - Dvě vítězství společnosti ExaGrid v soutěži SDC Awards rozšiřují rostoucí seznam oborových ocenění za vrstvené zálohovací úložištěSpolečnost ExaGrid®, jediné řešení v oboru pro vrstvené zálohovací úložiště s funkcí Retention Time-Lock, které zahrnuje vrstvu nesměřující k síti (vytváří vrstvenou vzduchovou mezeru), zpožděné mazání a neměnnost pro obnovu ransomwaru, dnes oznámila, že získala dvě oborová ocenění během 15. ročníku soutěže SDC Awards, který se konal 28. listopadu 2024 v Londýně.Tato tisková zpráva obsahuje multimediální prvky. Celou zprávu najdete zde: https://www.businesswire.com/news/home/20241210847680/cs/Společnost ExaGrid byla již popáté v řadě vyhlášena Společností roku v oblasti ukládání dat a její řada zařízení pro vrstvené zálohování byla oceněna jako inovace roku v oblasti zálohovacího hardwaru. Letošní ocenění představují devátý ročník vítězství společnosti ExaGrid v soutěži SDC Awards (dříve známé jako SVC Awards).Vítězové byli určeni na základě hlasování veřejnosti. Ceny SDC Awards 2024 oceňují inovace, odborné znalosti a úspěchy IT průmyslu v celé řadě klíčových oborů, včetně ocenění za ochranu dat a odolnost v oblasti ukládání dat a kybernetické bezpečnosti.Společnost ExaGrid pokračuje v inovacích svého úložiště pro vrstvené zálohování a v lednu 2024 oznámila svůj největší jednotlivý systém pro škálování, který umožňuje plné zálohování 6PB, největší v oboru s deduplikací, a to v provedení 2U pro lepší efektivitu využití místa v racku, a také nové integrace s předními aplikacemi pro zálohování.Společnost ExaGrid nadále získává uznání za své úložiště pro vrstvené zálohování, které v roce 2024 získalo osm oborových ocenění, mj.:• Data Breakthrough Awards – řešení pro zálohování dat roku• Network Computing Awards – společnost roku• Network Computing Awards – hardwarový produkt roku• Network Computing Awards – cena za návratnost investic• Storage Awards – hardwarový dodavatel roku v oblasti podnikového zálohování• Storage Awards – úložné řešení roku – podniková sféra• SDC Awards – inovace roku v oblasti úložného hardwaru• SDC Awards – společnost roku v oblasti ukládání dat„Jsme poctěni neustálým uznáním, kterého se nám dostává za naše vrstvená zálohovací úložiště. Společnost ExaGrid se snaží inovovat náš produkt tak, aby nabízel řešení pro zálohovací úložiště, které řeší všechny problémy, s nimiž se organizace při zálohování potýkají, a aby nabízel nejkomplexnější zabezpečení a obnovu po ransomwaru ze všech systémů pro zálohování v oboru,“ řekl Bill Andrews, prezident a generální ředitel společnosti ExaGrid. „Gratulujeme našim kolegům, kteří získali ocenění, a děkujeme týmu SDC Awards a zejména všem, kteří pro nás hlasovali.“O společnosti ExaGridSpolečnost ExaGrid poskytuje vrstvené zálohovací úložiště s jedinečnou přistávací zónou („Landing Zone“) s diskovou vyrovnávací pamětí, úložištěm pro dlouhodobé uchovávání a škálovatelnou architekturou. Řešení „Landing Zone“ společnosti ExaGrid umožňuje nejrychlejší zálohy, obnovení a okamžité zotavení virtuálních počítačů. Vrstva úložiště nabízí nejnižší náklady na dlouhodobé uschování. Škálovatelná architektura společnosti ExaGrid zahrnuje plnohodnotná zařízení a zajišťuje zálohovací okno s pevnou délkou při nárůstu dat, přičemž odpadají nákladné forkliftové aktualizace a zastarávání produktu. Společnost ExaGrid nabízí jediný dvouvrstvý přístup k ukládání záloh s nesíťovou vrstvou, zpožděným odstraňováním a neměnnými objekty pro obnovu po útocích ransomwaru.Společnost ExaGrid disponuje fyzickými prodejními a předprodejními systémovými inženýry v těchto zemích: Argentina, Austrálie, Benelux, Brazílie, Kanada, Chile, SNS, Kolumbie, Česká republika, Francie, Německo, Hongkong, Indie, Izrael, Itálie, Japonsko, Mexiko, Skandinávie, Polsko, Portugalsko, Katar, Saúdská Arábie, Singapur, Jižní Afrika, Jižní Korea, Španělsko, Turecko, Spojené arabské emiráty, Velká Británie, Spojené státy a další regiony.Navštivte nás na adrese exagrid.com nebo se s námi spojte na LinkedIn. Seznamte se s tím, co říkají naši zákazníci o vlastních zkušenostech s ExaGrid, a zjistěte, proč nyní tráví výrazně méně času zálohováním úložiště, v našich příbězích o úspěších zákazníků. Společnost ExaGrid je hrdá na své skóre +81 NPS!ExaGrid je registrovaná ochranná známka společnosti ExaGrid Systems, Inc. Všechny ostatní ochranné známky jsou majetkem příslušných vlastníků.Text této zprávy v původním, zdrojovém jazyce je oficiální verzí. Překlad této zprávy do jiných jazyků poskytujeme pouze jako doplňkovou službu. Text zprávy v původním, zdrojovém jazyce je jedinou právně závaznou verzí této tiskové zprávy.Zdrojovou verzi najdete na businesswire.com: https://www.businesswire.com/news/home/20241210847680/cs/Kontakt:Média:Mary DomenichelliExaGridmdomenichelli@exagrid.comZdroj: ExaGrid 

Čas načtení: 2020-05-12 20:16:07

Galerie hlavního města Prahy otevírá své prostory a chystá výstavy fotografů Antonína Kratochvíla a Josefa Sudka

Galerie hlavního města Prahy otevřela 12. května své prostory v tradičních hodinách a dnech, pouze s nově vymezeným časem pro seniory. Ti mohou výstavy a objekty navštěvovat denně (kromě pondělí) mezi 10–12 hodinou. Podle své ředitelky Magdaleny Juříkové se bude galerie snažit realizovat co nejvíce připravovaných projektů, hned tři výstavy mají být věnovány fotografiím. Kromě snímků Antonína Kratochvíla a Josefa Sudka se snad dočkáme i fotografických potrétů Fridy Kahlo. „Snahou galerie dostát všem úkolům, které nás v letošním roce čekají, bohužel některé z nich jsou závislé na situaci za hranicemi naší země, a tudíž i za hranicemi našich kompetencí,“ říká Magdalena Juříková. Například výstavu Ivana Meštroviće ohrozil nejen koronavirus, ale i zemětřesení na území Chorvatska. „Tamní ministerstvo kultury tudíž řeší jako prvořadou otázku obnovu poškozených muzejních budov a dalších památek, a naše předběžná domluva směřuje k září příštího roku, kdy je pravděpodobná podpora projektu jistější,“ vysvětluje. Výstavu fotografií Fridy Kahlo zatím Juříková považuje za realizovatelnou, nicméně záleží na možnostech a kapacitě transportů z Mexika v druhé polovině roku a na situaci dalších zainteresovaných partnerů. A plánovaná výstava Xiao Quana, čínského umělce, který zaznamenal převratné kulturně-politické události 80. let na čínské scéně, bude možná za podmínek umožňujících transporty uměleckého materiálu z Číny. Všechny výstavy budou otevírány bez vernisáží. „Chystáme proto speciální uvedení katalogů, které k výstavám vyjdou, nebo také „odhalení“ kompletně restaurovaného slavnostního schodiště v Troji. Tato akce patřila spolu se sanací mokrých zdí v konírně, kde byly ohroženy nástropní fresky, k nejrozsáhlejším restaurátorským projektům za posledních pěti let,“ zdůrazňuje Magdalena Juříková. Galerie nyní chystá revitalizaci recepce a toalet v Městské knihovně. „Vznikne moderní vstup s bookshopem, který významně zvýší návštěvnický komfort. Návrh z ateliéru Josef Pleskota je již schválen,“ uvádí Magdalena Juříková. Od zřizovatele dostala Galerie hlavního města Prahy na návrh radní Hany Třeštíkové rozpočet navýšený o 10 milionů korun z programu Umění pro město, které jsou určeny na podporu výtvarného umění. Šest milionů je určeno na přímé akvizice od žijících umělců. Dva miliony budou věnovány na připravovaný festival Mural Art, který vyzve současné umělce k vytvoření nástěnných maleb a graffiti ve veřejném prostoru. Připravované akce budou posíleny částkou jeden milion, další peníze budou směřovat do rozjednaných projektů ve spolupráci s partnerskými institucemi (např. m3 festival, Tranzit apod.). , Připravované výstavy ANTONÍN KRATOCHVÍL termín: 12. 6. – 18. 10. 2020, Dům U Kamenného zvonu kurátorka: Pavlína Vogelová Retrospektivní výstava českého fotografa Antonína Kratochvíla představuje průřez vysoce expresivní, sugestivní fotografickou tvorbou jednoho z nejvýraznějších a nejvýznamnějších světových fotografů sociálního dokumentu a fotožurnalismu o povaze současné lidské společnosti. Působí na emoce, zneklidňuje, transformuje s rafinovanými účinky a přesně dávkuje cílenou rezonanci labyrintu podob lidskosti i její odvrácené tváře. Fotografie Antonína Kratochvíla akcentují obrazy strádání, zoufalství, odcizení, bolesti, smutku a bídy, stejně tak arogance moci a její důsledky v různých končinách světa. Zpřítomňují historická svědectví zmítajících se novodobých celosvětových sociálních a civilizačních problémů i válečných konfliktů (Afghánistán, Bosna, Filipíny, Haiti, Irák, Rwanda, Zaire). Zachycují tragičnost humanitárních a přírodních katastrof či vyhrocené sociální problémy lidské společnosti jako takové (viz epidemie, mizející kultury, devastace krajiny či kriminalita drogových dealerů nebo vhled do života současné zlaté mládeže v Moskvě apod.). Originální, osobitý rukopis otiskuje Antonín Kratochvíl taktéž do portrétů celebrit showbusinessu i lidí zcela neznámých, anonymních, představujících jako celek jistou alegorii, která má pro Antonína Kratochvíla specifický význam. Propojením známých osobností jako jsou například Bill Gates, Willem Dafoe, Keith Richards, Patricia Arquette, Priscilla Presley, David Bowie, Milan Hlavsa, Pavel Landovský, Jean Reno, Bob Dylan, Billy Bob Thornton, Vittorio Storaro, Kyle MacLachlan, Judith Godreche, Amanda Lear či Debbie Harry spolu s neznámými tvářemi lidí z rozmanitých prostředí, protnutých různorodými životními peripetiemi a zkušenostmi, zrcadlí v souhrnu stav lidské duše v dnešním světě. Tyto fotografie neoslavují konkrétní osoby, hrdiny či celebrity. Antonín Kratochvíl relativizuje krásu a vztahy, aby hledal a nacházel adekvátní vizuální formu pro hlubokou výpověď vnímání člověka jako podstaty bytí, jeho osobního i společenského prostoru a jeho smysluplného životního naplnění. Antonín Kratochvíl (*1947, Lovosice, Československo) je český fotožurnalista světového formátu. Po pěti letech exilového protloukání po Evropě (1967–1972), včetně celoživotní lekce z utečeneckého tábora, vězení a francouzských legií, zlidštěné vysněným studiem umění a fotografie na Gerrit Rietveld Art Academy v Amsterdamu, odjel v roce 1972 do Spojených států, aby se posléze coby fotožurnalista a válečný dokumentarista katapultoval do nejvyšších pater světového fotožurnalismu. Zásadní pro jeho fotografickou kariéru bylo vlastní vydání knihy Broken Dream: Twenty Years of War in Eastern Europe (Zklamaná naděje: 20 let války ve východní Evropě, 1991). Jeho fotografie pronikly na stránky prestižních světových časopisů jako např. Rolling Stone, New York Time Magazine, Newsweek, Mother Jones, Smithsonian, Condé Nast Travel, Geo, Playboy, Penthouse, Vogue. Je držitelem řady prestižních světových ocenění za přínos fotožurnalismu: Dorothy Lange Prize, Ernst Haas Award, Golden Light Award, Golden Medal for Photography – Society of Publishing Designers New York, Gold ARC Award for Best Annual Report, Lucie Award nebo World Press Photo. Domácího, českého uznání se Antonínovi Kratochvílovi dostalo oceněním Osobnost české fotografie za rok 2014.   FEŠANDY Z ŠUPLÍKŮ. SUDEK A SOCHY termín: 23. 6. – 27. 9. 2020, Dům fotografie kurátorky: Hana Buddeus, Katarína Mašterová ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i. a Uměleckoprůmyslovým museem v Praze Josef Sudek (1896–1976) zasvětil významnou část své profesionální kariéry fotografování uměleckých děl. Znovuobjevení této obsáhlé, a přitom téměř neznámé části jeho díla bude pro širokou veřejnost překvapením. Zaměření výstavy na sochy, téma, které bylo Sudkovi blízké, umožní ukázat souvislosti jeho práce na zakázku s volnou tvorbou. Sudek s oblibou gotickým Madonám a světicím říkal „fešandy“ a rád sochy fotografoval i „pro sebe“. Vedle ikonických fotografií ze sv. Víta nebo ze „zahrádky paní sochařové“ výstava představí snímky fotografované pro sochaře, umělecké spolky a nakladatele, uložené doposud v kartotéčních „šuplících“ ve fototéce Ústavu dějin umění, ale i dobové reprodukce v knihách a časopisech. Vybraná díla zpřítomní napětí mezi artefaktem a reprodukcí, mezi potenciálem fotografie přiblížit umění masám a fotografií jako originálním uměleckým dílem. {loadmodule mod_tags_similar,Související} VE VĚCI UMĚNÍ I BIENÁLE SOUČASNÉHO UMĚNÍ PRAHA termín: 22. 7. – 18. 10. 2020, Městská knihovna, 2. patro kurátoři: Tereza Stejskalová, Vít Havránek ve spolupráci s tranzit.cz a nadací ERSTE První edice Bienále Ve věci umění / Matter of Art se pod titulem Pojď blíž potýká s otázkami soužití ve společnosti, v níž lidé přestali hovořit společným jazykem. Zdržuje se v místech, kde jazyk selhává, zkoumá pohrdání, podráždění, strach, frustraci, zlobu, agresi, únavu. S pocitem, že je nutné najít společné východisko a podmínky pro empatii, se výstava soustředí na pátrání po příčinách emocionálního naladění současné společnosti. Tyto příčiny hledá v minulosti, v přítomnosti, či na ně hledí z perspektivy možných scénářů budoucnosti. Ptá se, jak se intimní prostor mezilidských vztahů a emocionální život váže k širším sociálním, politickým a ekonomickým podmínkám. Titul výstavy Pojď blíž, poukazující na rozporuplnost intimních vztahů mezi lidmi, a souvislosti mezi uměním a empatií, získal v souvislosti s přítomností viru SARS-CoV-2 v našich životech nečekané množství nových významů. Z něčeho zcela samozřejmého, jako je fyzická blízkost, se náhle stalo něco palčivého a traumatického. Toužíme po ní, protože se nám jí nedostává, ale zároveň se jí hrozíme. Projevem péče o druhého dnes není fyzická blízkost, dotyk, ale naopak vzdálenost, a to větší než jsou dva metry. Fyzická blízkost uměleckého díla v galerijním prostoru získává jiný smysl po měsících, kdy bylo možné současné umění a pocity blízkosti sdílet jen prostřednictvím virtuálních platforem. Bienále je tak příležitostí jinak promýšlet a zažít vzájemný vztah blízkosti, péče a umění. Je to nakonec právě umění, které nám může pomoci najít nový jazyk intimity a blízkosti pro život v tomto novém, (post)koronovém světě.   MONIKA IMMROVÁ termín: 4. 11. 2020 – 7. 3. 2021, Colloredo-Mansfeldský palác kurátorka: Iva Mladičová Monika Immrová je absolventkou ateliéru J. Zeithammla. Je jednou z nevýraznějších sochařských osobností své generace. Jako rodačka z Loun dostala do vínku silnou afinitu k abstraktnímu tvaru. Jako člověk blízký přírodě se však na druhou stranu neubrání ani průnikům geometrie s organickým tvarem. Tato bipolární identita jejích betonových objektů a reliéfů nese v sobě něco z estetiky vybavení meziplanetárních plavidel a historických industrií zároveň. Beton povýšila na sochařský materiál par excelence. Pracuje s ním stejně často jako s dalším netradičním materiálem – kartonem. Tyto svého druhu čistě technické komodity jsou jí oporou při hledání oproštěného a striktně formulovaného prostorového konceptu. Její doménou byla a je socha, ale v posledních letech intenzivně pracuje také v grafice a získala za ni ocenění Grafika roku.   FRIDA KAHLO: JEJÍ FOTOGRAFIE 2. 12. 2020 – 11. 4. 2021, Dům U Kamenného zvonu kurátor: Pablo Ortiz Monasterio Frida Kahlo měla silný vztah k fotografii. Její otec i dědeček byli profesionálními fotografy a ona sama užívala fotografie nejrůznějším způsobem. Sbírala například daguerrotypie a pohlednice z 19. století, snímky, z kterých vystřihovala detaily, psala do nich různé dedikace a zasahovala do nich jako by to byly malby. Obdarovávala jimi své přátele, byly to památky na její předky, studovala na nich vlastní podobu a navíc se staly důležitou inspirací pro její malířské dílo. Výstava Frida Kahlo: Její fotografie představuje řadu snímků, které se zachovaly v její pozůstalosti a byly donedávna zcela neznámé. Nyní jsou uspořádány a rozděleny do šesti tematických sekcí. Výstava se nesnaží o chronologický obraz jejího života, spíše se věnuje jejímu uměleckému zázemí, její rodné zemi a charakteristice celé éry, ve které působila. Je to koláž, která odkrývá nové detaily ze života jedné z ikonických postav 20. století. Pro šest kapitol výstavy bylo vybráno 241 fotografií. Věnují se jejímu původu, tzv. modrému domu – Casa blu, politice, revoluci a Diegu Riverovi, jejímu zraněnému tělu a Fridiným láskám a přátelstvím. Tyto dnes už historické dokumenty doby jsou však také dokladem umění a specifického pohledu dalších umělců, jejichž fotografie jsou rovněž součástí kolekce, jako např. Man Ray, Martin Munkácsi, Edward Weston, Brassaï, Tina Modotti nebo nedávno u nás vystavená Gisèle Freund. Výstava putovala zejména po obou amerických kontinentech a v Evropě byla představena zatím v Portugalsku, Německu a Polsku. Pořádající agentura Terra Esplendida oslovila GHMP díky úspěšné výstavě Sama Shawa, která proběhla v Domě fotografie v letech 2016–2017. Z Prahy výstava odcestuje do Ghentu v Belgii.   Chýnovský dům s ateliérem Františka Bílka od 12. května 2020 v Chýnově u Tábora kurátorka: Hana Larvová V chýnovském ateliéru Františka Bílka bude od začátku sezony 2020 představena menší upoutávka na dlouhodobou výstavu, která bude zahájena ve 3. patře pražské Bílkovy vily v květnu 2021 a která bude zaměřena na Bílkova díla, inspirovaná tvorbou celoživotního přítele, básníka Otokara Březiny.

Čas načtení: 2024-03-13 15:36:00

IT zelenější o 40 %: Energetickou úsporu mohou přinést i repasované notebooky

Praha 13. března 2024 (PROTEXT) - Cesta k uhlíkové neutralitě je dlouhá a náročná. Firmy si ji však mohou zkrátit, pokud se zaměří na zařízení pro koncové uživatele. Počítače, monitory, tiskárny nebo chytré telefony generují v rámci IT sektoru třikrát více emisí CO2 než provoz datacenter. O více než dvojnásobek pak překonávají emise z provozu sítí. Vyplývá to z údajů společnosti Atos, která stojí za projektem "udržitelného digitálního pracoviště".Například využívání repasovaných notebooků by přineslo přibližně 40% snížení emisí uhlíku v porovnání s obměnou za zcela nové stroje. Klíčové je také sofistikované monitorování funkčnosti nebo využití vyřazené techniky pro charitativní projekty. Koncept společností Atos s prvky cirkulární ekonomiky již využívá řada velkých i menších společností ve světě nejen ke snižování uhlíkové stopy, ale také posilování strategie ESG."Cesta k udržitelnému IT je mnohem snazší, než si lidé myslí. Nemusíme se rozhodovat mezi tím, jestli uděláme správnou věc pro planetu, nebo zajistíme bezpečnost a efektivitu podniku," říká Sébastien Vibert, který má ve společnosti Atos na starost projekt "Udržitelného pracoviště". "Celkově více než 50 % všech emisí uhlíku podnikového IT pochází ze zařízení pro zaměstnance. Na počítačový monitor je to zhruba 400 kg emisí uhlíku, 300 kg na notebook a 50 kg na chytrý telefon. Přidejme tiskárny, náhlavní soupravy, klávesnice, myši a dostaneme se na velmi vysoká čísla. Pokud se na data podíváme blíže, tak 72 % těchto emisí připadá na samotnou výrobu zařízení."Pracoviště ve firmách mají na emise uhlíku větší vliv než jakákoli jiná část prostředí ICT. Zatímco zařízení koncových uživatelů produkují 57 % skleníkových plynů, provoz sítí jich generuje 24 %, na datacentra pak připadá 18 % emisí. Přehodnocení životního cyklu jednotlivých zařízení dokáže významně přispět ke snížení celkových emisí uhlíku. Společnost Atos proto vytvořila koncept tzv. "Udržitelného pracoviště" s prvky cirkulární ekonomiky. Firmám, které se do něj zapojí, pomáhá s postupnou obměnou techniky za výkonná zařízení s nízkou uhlíkovou stopou. Také posiluje zapojení zaměstnanců do ekologických opatření a vytváří novou sociální a environmentální hodnotu v dodavatelském řetězci ICT. Navíc představuje nástroj k snadnějšímu dosažení cílů strategie ESG, tedy zodpovědnému chování ve vztahu k ekologickým, společenským a správním dopadům jejich podnikání.Čtyři pilíře udržitelného pracovištěKoncept udržitelného digitálního pracoviště se opírá o čtyři, vzájemně propojené oblasti. První zahrnuje zařízení s nízkou uhlíkovou stopou. Vzhledem k tomu, že v životním cyklu ICT produktů připadá na výrobu zhruba 72 % emisí CO2, prodloužení jejich životnosti, resp. využívání repasované a renovované techniky přináší významnou ekologickou úsporu. U běžného firemního notebooku se jedná o ekvivalent cca 316 kg CO2 a 190 000 litrů vody. Společnost Atos spolupracuje s řadou partnerů, kteří zajišťují profesionální repasi. Firmy tak mohou své zaměstnance vybavit výpočetní technikou s nízkou emisní stopou, ale přitom dostatečným výkonem pro každodenní práci.Další součástí udržitelného pracoviště je pokročilá analytika. Atos poskytuje firmám nástroje, s jejichž pomocí dokáží vyhodnocovat potřeby lidí v týmech. Zahrnuje také stovky metriky pro sledování výkonnostních parametrů jednotlivých zařízení. Například na noteboocích lze monitorovat baterii, pevný disk, operační paměť, vytížení systému při práci nebo padání aplikací. Zařízení pak získá skóre určující, jestli je funkční, nebo jestli potřebuje servisní zásah, upgrade komponent či rovnou výměnu.Třetí okruh se týká zapojení zaměstnanců. K dispozici jsou mimo jiné personalizované virtuální nástěnky, gamifikace a odměny. Zaměstnanci mohou získávat body za to, jak ekologicky a efektivně pracují se svým IT. Sociální skóre mohou zlepšit například odevzdáním vysloužilého zařízení pro potřeby charity. Zelené skóre pak budují třeba tím, jak mají nastavené režimy spotřeby, resp. spoření energií.Poslední, čtvrtá oblast zahrnuje lidský rozměr IT - podporu komunit, znevýhodněných skupin nebo kolegů se speciálními potřebami. Nejčastěji se jedná o přesun vysloužilé techniky. Typicky počítačů, které už nezvládají firemní nároky, ale dokáží posloužit v domácnostech nebo školách.Program udržitelného digitálního pracoviště je pouze jedním z projektů, kterými se společnost Atos věnuje udržitelnosti v IT. Za své aktivity získává pravidelně různá ocenění. Je čtyřnásobným držitelem platinové plakety EcoVadis, prestižního francouzského ocenění za ekologii. Sedmkrát za sebou pak Atos dosáhl úrovně "Leader" v hodnocení dodavatelů technologií a služeb pro digitální pracoviště od společnosti Gartner.O společnosti AtosAtos je globálním lídrem v digitální transformaci se 107.000 zaměstnanci a s ročním obratem ve výši více než 11 miliard EUR. Skupina, která je evropskou jedničkou v oblasti kybernetické bezpečnosti, poskytování cloudových služeb a výpočetní techniky s vysokým výkonem, poskytuje end-to-end řešení na míru pro všechna průmyslová odvětví v 69 zemích. Společnost Atos, průkopník v oblasti dekarbonizačních služeb a produktů, se zavázala poskytovat svým zákazníkům bezpečná a dekarbonizovaná digitální řešení. Atos je SE (Societas Europaea), kótovaná na Euronext Paris.Cílem společnosti Atos je napomáhat ve vytváření budoucnosti informačních technologií. Svými odbornými znalostmi a službami podporuje rozvoj vědomostí, vzdělávání a výzkumu multikulturním přístupem a přispívá k rozvoji vědeckotechnické excelence. Atos na celém světě umožňuje svým zákazníkům a zaměstnancům, jakož i členům společností, aby žili, pracovali a rozvíjeli se udržitelně v bezpečném informačním prostoru. ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2024-11-29 13:32:00

Web Monety získal dvě zlatá ocenění v soutěži Internet Effectiveness Awards

Praha 29. listopadu 2024 (PROTEXT) - Od letošního července mají webové stránky Monety nový vzhled. V rámci redesignu došlo k vizuálnímu sjednocení webu s mobilní aplikací Smart Banka, zároveň byly jeho design a čitelnost optimalizovány pro mobilní telefony, a to s ohledem na stále rostoucí počet uživatelů přistupujících z mobilních zařízení. Úspěch nového webu nyní potvrzuje vítězství v soutěži Internet Effectiveness Awards v kategoriích Digitální transformace a Banky, pojišťovny a finance, doplněné o druhé místo v soutěži WebTop 100 v kategorii SEO roku 2024.Kromě kompletní vizuální proměny webu, která zahrnovala změnu barev, ikonografie a vizuálů, byla jednou z největších změn implementace samostatné sekce pro komerční segment. V té živnostníci a firmy získají kompletní nabídku dle potřeb svého podnikání. Přístup do této sekce umožňuje tlačítko Živnostníci a firmy umístěného v levém horním rohu stránky. „Nový design webu přispěl ke zvýšení proklikovosti z homepage na produktové stránky, k čemuž výrazně pomohl i nový koncept produktových boxů na hlavní stránce,“ uvedla Sandra Kalijanko, Chief Marketing Officer MONETA Money Bank.“Zjednodušili jsme navigaci pro stávající klienty, aby se v ní lépe orientovalo. Nejčastější uživatelské cesty jsme zpřehlednili, a to hlavně díky rubrice Časté dotazy, kde klienti najdou odpovědi na více než 1 200 otázek,“ dodává Sandra Kalijanko.Aktualizace technických řešení vedla ke zrychlení webu, který nyní splňuje všechna kritéria hodnocení Core Web Vitals a získává vyšší evaluace Googlem. „Přechod na novou verzi CMS Liferay 7.4 přinesl zjednodušení správy obsahu, větší konzistenci pro uživatele, vyšší rychlost webu a efektivnější proces publikování,“ komentuje situaci Sandra Kalijanko.Nový web uspěl v prestižní soutěži Internet Effectiveness Awards, kde odborná porota oceňuje nejlepší digitální projekty na základě jejich efektivity a přínosu. V kategorii Digitální transformace zvítězila MONETA s projektem Transformace a optimalizace webu moneta.cz pro organické vyhledávání a zároveň získala první místo v kategorii Banky, pojišťovny a finance. Další ocenění obdržela v soutěži WebTop 100, kde získala druhé místo kategorii SEO roku 2024. V organickém vyhledávání MONETA drží pozici jedničky na bankovním trhu: zatímco její startovní pozice v roce 2019 byla výrazně pod vybranou konkurencí, v roce 2024 se jí podařilo konkurenci předstihnout a nyní celému trhu dominuje.„Tato ocenění jsou pro nás důkazem, že naše snaha vytvořit moderní a uživatelsky přívětivou platformu byla správným krokem vpřed. Velký dík patří také celému týmu, který svou prací a nadšením přispěl k tomuto úspěchu. Jsme motivováni pokračovat v inovacích a poskytovat našim klientům špičkové digitální služby,“ dodává Sandra Kalijanko Zdroj: MONETA Money Bank 

Čas načtení: 2024-11-29 13:32:00

Web Monety získal dvě zlatá ocenění v soutěži Internet Effectiveness Awards

Praha 29. listopadu 2024 (PROTEXT) - Od letošního července mají webové stránky Monety nový vzhled. V rámci redesignu došlo k vizuálnímu sjednocení webu s mobilní aplikací Smart Banka, zároveň byly jeho design a čitelnost optimalizovány pro mobilní telefony, a to s ohledem na stále rostoucí počet uživatelů přistupujících z mobilních zařízení. Úspěch nového webu nyní potvrzuje vítězství v soutěži Internet Effectiveness Awards v kategoriích Digitální transformace a Banky, pojišťovny a finance, doplněné o druhé místo v soutěži WebTop 100 v kategorii SEO roku 2024.Kromě kompletní vizuální proměny webu, která zahrnovala změnu barev, ikonografie a vizuálů, byla jednou z největších změn implementace samostatné sekce pro komerční segment. V té živnostníci a firmy získají kompletní nabídku dle potřeb svého podnikání. Přístup do této sekce umožňuje tlačítko Živnostníci a firmy umístěného v levém horním rohu stránky. „Nový design webu přispěl ke zvýšení proklikovosti z homepage na produktové stránky, k čemuž výrazně pomohl i nový koncept produktových boxů na hlavní stránce,“ uvedla Sandra Kalijanko, Chief Marketing Officer MONETA Money Bank.“Zjednodušili jsme navigaci pro stávající klienty, aby se v ní lépe orientovalo. Nejčastější uživatelské cesty jsme zpřehlednili, a to hlavně díky rubrice Časté dotazy, kde klienti najdou odpovědi na více než 1 200 otázek,“ dodává Sandra Kalijanko.Aktualizace technických řešení vedla ke zrychlení webu, který nyní splňuje všechna kritéria hodnocení Core Web Vitals a získává vyšší evaluace Googlem. „Přechod na novou verzi CMS Liferay 7.4 přinesl zjednodušení správy obsahu, větší konzistenci pro uživatele, vyšší rychlost webu a efektivnější proces publikování,“ komentuje situaci Sandra Kalijanko.Nový web uspěl v prestižní soutěži Internet Effectiveness Awards, kde odborná porota oceňuje nejlepší digitální projekty na základě jejich efektivity a přínosu. V kategorii Digitální transformace zvítězila MONETA s projektem Transformace a optimalizace webu moneta.cz pro organické vyhledávání a zároveň získala první místo v kategorii Banky, pojišťovny a finance. Další ocenění obdržela v soutěži WebTop 100, kde získala druhé místo kategorii SEO roku 2024. V organickém vyhledávání MONETA drží pozici jedničky na bankovním trhu: zatímco její startovní pozice v roce 2019 byla výrazně pod vybranou konkurencí, v roce 2024 se jí podařilo konkurenci předstihnout a nyní celému trhu dominuje.„Tato ocenění jsou pro nás důkazem, že naše snaha vytvořit moderní a uživatelsky přívětivou platformu byla správným krokem vpřed. Velký dík patří také celému týmu, který svou prací a nadšením přispěl k tomuto úspěchu. Jsme motivováni pokračovat v inovacích a poskytovat našim klientům špičkové digitální služby,“ dodává Sandra Kalijanko Zdroj: MONETA Money Bank 

Čas načtení: 2024-11-29 13:32:00

Web Monety získal dvě zlatá ocenění v soutěži Internet Effectiveness Awards

Praha 29. listopadu 2024 (PROTEXT) - Od letošního července mají webové stránky Monety nový vzhled. V rámci redesignu došlo k vizuálnímu sjednocení webu s mobilní aplikací Smart Banka, zároveň byly jeho design a čitelnost optimalizovány pro mobilní telefony, a to s ohledem na stále rostoucí počet uživatelů přistupujících z mobilních zařízení. Úspěch nového webu nyní potvrzuje vítězství v soutěži Internet Effectiveness Awards v kategoriích Digitální transformace a Banky, pojišťovny a finance, doplněné o druhé místo v soutěži WebTop 100 v kategorii SEO roku 2024.Kromě kompletní vizuální proměny webu, která zahrnovala změnu barev, ikonografie a vizuálů, byla jednou z největších změn implementace samostatné sekce pro komerční segment. V té živnostníci a firmy získají kompletní nabídku dle potřeb svého podnikání. Přístup do této sekce umožňuje tlačítko Živnostníci a firmy umístěného v levém horním rohu stránky. „Nový design webu přispěl ke zvýšení proklikovosti z homepage na produktové stránky, k čemuž výrazně pomohl i nový koncept produktových boxů na hlavní stránce,“ uvedla Sandra Kalijanko, Chief Marketing Officer MONETA Money Bank.“Zjednodušili jsme navigaci pro stávající klienty, aby se v ní lépe orientovalo. Nejčastější uživatelské cesty jsme zpřehlednili, a to hlavně díky rubrice Časté dotazy, kde klienti najdou odpovědi na více než 1 200 otázek,“ dodává Sandra Kalijanko.Aktualizace technických řešení vedla ke zrychlení webu, který nyní splňuje všechna kritéria hodnocení Core Web Vitals a získává vyšší evaluace Googlem. „Přechod na novou verzi CMS Liferay 7.4 přinesl zjednodušení správy obsahu, větší konzistenci pro uživatele, vyšší rychlost webu a efektivnější proces publikování,“ komentuje situaci Sandra Kalijanko.Nový web uspěl v prestižní soutěži Internet Effectiveness Awards, kde odborná porota oceňuje nejlepší digitální projekty na základě jejich efektivity a přínosu. V kategorii Digitální transformace zvítězila MONETA s projektem Transformace a optimalizace webu moneta.cz pro organické vyhledávání a zároveň získala první místo v kategorii Banky, pojišťovny a finance. Další ocenění obdržela v soutěži WebTop 100, kde získala druhé místo kategorii SEO roku 2024. V organickém vyhledávání MONETA drží pozici jedničky na bankovním trhu: zatímco její startovní pozice v roce 2019 byla výrazně pod vybranou konkurencí, v roce 2024 se jí podařilo konkurenci předstihnout a nyní celému trhu dominuje.„Tato ocenění jsou pro nás důkazem, že naše snaha vytvořit moderní a uživatelsky přívětivou platformu byla správným krokem vpřed. Velký dík patří také celému týmu, který svou prací a nadšením přispěl k tomuto úspěchu. Jsme motivováni pokračovat v inovacích a poskytovat našim klientům špičkové digitální služby,“ dodává Sandra Kalijanko Zdroj: MONETA Money Bank 

Čas načtení: 2020-02-07 20:45:58

Do Síně slávy českého komiksu vstoupil Ivo Pechar, autor legendárních seriálů v časopise Ohníček

Cenu České akademie komiksu za loňský rok získali Jiří Šimáček a Ján Lastomírsky za Článek II. o hrdinech atentátu na Heydricha, nejlepším stripem se staly Opráski sčeskí historje. Do síně slávy byl uveden Ivo Pechar, autor komiksů Pavouk Nephila či Profesor Dugan. To je výsledek třináctého ročníku komiksových cen Muriel.   Síň slávy českého komiksu Ivo Pechar Zdůvodnění poroty: Spisovatel a dlouholetý časopisecký redaktor Ivo Pechar publikoval jako scenárista první komiksové seriály na začátku 70. let v časopise Ohníček a řada z nich se stala legendárními – za všechny lze uvést titul Pavouk Nephila. Ve svých scénářích často atraktivní formou zpracovával a dospívajícím čtenářům zprostředkovával podstatná témata – jako je ochrana zvířat či integrace cizinců a rasismus v komiksech ze začátku 90. let Goro, ochránce makaků či Člověk zvaný Son. Rozvoji domácího komiksu se věnoval i jako nakladatel – jeho nakladatelství vydávalo průlomovou edici Sólo, která v době ekonomické transformace usilovala o ustavení nového publikačního formátu pro český komiks.   Nejlepší komiksová kniha (Cenu získává autor za samostatně publikované komiksové dílo.) Jiří Šimáček a Ján Lastomírsky za Článek II.  Zdůvodnění poroty: V záplavě didaktických komiksů na historické téma vydávaných k nejrůznějším výročím zaujme Článek II. Jiřího Šimáčka a Jána Lastomirského souhrou scénáře a expresivní kresby. Ta pouze neilustruje, ale dává vyprávění další rozměr. Propojení příběhu konkrétního „obyčejného“ hrdiny s nezbytným širším historickým kontextem vytváří nepřehlédnutelné a vyvážené dílo.    Nejlepší kresba (Cenu získává autor za kresbu komiksu.) Tomáš Motal za Traum  Zdůvodnění poroty: Tomáš Motal se ve svém autorském komiksu Traum projevuje jako zralý a suverénní výtvarník, který chytře pracuje s kontrasty černých a bílých ploch pro zhutnění svého díla. Nebojí se přitom nechat do realistické kresby prorůstat abstraktní struktury. Je formálně mimořádně poctivý se smyslem pro detail, zároveň ale i v této poloze zůstává hravý. Jeho kresba je jako oživlé tetování na těle jednoho z jeho hrdinů.   Nejlepší scénář (Cenu získává autor za scénář komiksu.) Jiří Šimáček za Článek II.  Zdůvodnění poroty: Jiří Šimáček představuje životaschopnou odpověď na to, jak by mohl vypadat historický komiks. Článek II. má promyšlenou strukturu, která střídá komiksové pasáže s faktografickými texty. Představuje období "Heydrichiády" v různých kontextech, ale přitom udržuje základní dějovou dramatickou linku kolem kaplana Vladimíra Petřeka. Daří se mu také nepotlačovat výtvarnou stránku na úkor textu, obě složky se spojují v organickou komiksovou formou.   Nejlepší krátký komiks (Cenu získává autor za krátký komiks.) Tomáš Motal za Traum  Zdůvodnění poroty: Traum ukazuje Tomáše Motala jako originálního autora, který zdatně mísí popkulturní odkazy s historickými událostmi a vyprázdněnou symbolikou totalit. První tři sešity série na sebe nenavazují, spojuje je především Motalův vizuální styl čerpající z estetiky gothic rocku, filmu noir a metalu. Panely netrpí hluchými místy, naopak sešity charakterizuje propracovanost a na debut překvapivá vyzrálost.   Nejlepší komiks pro děti (Cenu získává autor za komiks pro děti.) Pavel Čech za Dobrodružství Rychlé Veverky 5: Tajemná krabička  Zdůvodnění poroty: Pátý díl komiksové série s indiánským hrdinou tentokrát pojednává o lásce ke knížkám i se nostalgicky ohlíží. Story knihami posedlého táty, který chce svou náklonnost předat potomkovi, se stává rámcem vyprávění o lásce, nástrahách a indiánské magii. Z nenápadného úvodu tak Pavel Čech rozvine vtipný akční metapříběh a zároveň vrstevnatou literární montáž citací z klasických děl, mířící k nečekaně melancholickému vyústění – a to všechno způsobem dokonale srozumitelným dětskému čtenáři.   Nejlepší strip (Cenu získává autor za sérii komiksových stripů.) jaz za Opráski sčeskí historje   Zdůvodnění poroty: Opráski sčeskí historje se proměnily z obskurní internetové zábavy v celospolečenský fenomén, který se probojoval na knihkupecké pulty, a to bez ztráty tempa, dokonce s akcelerací. Nevysychající studnici námětů z české historie pak jaz svým svébytně potměšilým způsobem osvěžuje různými speciály k aktuálním výročím. Se stim smiřme!   Nejlepší překladový komiks (Cenu získává vydavatel za překladové dílo.) Crew za Zpráva pro Adolfa Zdůvodnění poroty: Osamu Tezuka patří ke komiksovým klasikům a už samotné představení jeho osobité tvorby českým čtenářům dvěma masivními svazky Zprávy pro Adolfa je zásadní počin. Tezukovo obsáhlé vyprávění z druhé světové války se navíc komplexně a neobvykle zamýšlí nad tématem rasy a rasismu. Trochu historický román, trochu konspirační thriller, stoprocentně jeden z nejvýznamnějších světových komiksů.   Nejlepší překlad (Cenu získává překladatel za překlad komiksového díla do češtiny.) Anna Křivánková za Zpráva pro Adolfa Zdůvodnění poroty: Dvoudílný komiksový román Osamu Tezuky rozehrává v příběhu tří nositelů jména Adolf komplikovaný konspirační příběh na pozadí událostí, které v minulém století tragicky zásadně změnily chod dějin. Překladatelka a japanoložka Anna Křivánková se v překladu monumentálního komiksu nejen se ctí vyrovnala s množstvím historických reálií a jejich zprostředkováním českému čtenáři, ale projevila i hlubokou znalost celého díla, které japonský klasik přezdívaný „bůh mangy“ vytvořil.   Nejlepší studentský komiks (Cenu získává autor za školní ročníkovou či závěrečnou práci.)  Barbora Satranská za Spořilov Zdůvodnění poroty: Barbora Satranská ve svém komiksu Spořilov kreativně pracuje s atmosférou města a jeho zákoutími. Její výtvarná poloha je upřímná a autentická, kresba okouzluje svou nápaditostí a bohatostí. Svým vyprávěním autorka ve čtenáři dokáže úspěšně budit zájem o to, co přijde záhy, a gradovat napětí. Jedná se o vyzrálé dílko, které by svou zajímavostí sneslo i násobně větší rozsah.   Přínos českému komiksu Galerie Klatovy / Klenová za Faust, 3. česko-německé komiksové sympozium  Již potřetí uspořádala Galerie Klatovy / Klenová česko-německé komiksové sympozium, tentokrát na téma Faust. Akce, která dává příležitost nadějným a zajímavým komiksovým tvůrcům, v sobě spojuje tvůrčí přeshraniční setkání, prostor pro tvorbu vlastního komiksu v rámci komponovaného celku, výstavu výsledných komiksů a na ně navázaných obrazů, a nakonec i trvalý výstup v podobě katalogové publikace.   {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-01-23 17:59:42

Nejvíce nominací na komiksovou cenu Muriel získal příběh o atentátu na Heydricha a následných represích

Nejvíce nominací (tři) v třináctém ročníku komiksových cen Muriel posbíral komiks spisovatele Jiřího Šimáčka a kreslíře Jána Lastomírského Článek II, který vypráví o atentátu na Heydricha a následných represích. Zaměřuje se přitom na trochu opomíjeného hrdinu té doby – kaplana Vladimíra Petřeka, který poskytl parašutistům útočiště v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze a zaplatil za to životem. Po dvou nominacích má nostalgický pastiš Pavla Čecha O Červenáčkovi, který s melancholií i humorem nachází titulního hrdinu v situaci, kdy jeho kamarádi z Rychlých šípů dospěli a už o klukovské hry nemají zájem, či černobílý thriller Traum, který jeho autor Tomáš Motal vydává jako nepravidelnou sérii ve vlastním nakladatelství. V loni zavedené kategorii nejlepších komiksů pro děti se opět objevuje seriál Petra Kopla Morgavsa & Morgana z časopisu Čtyřlístek, který loni dostal i knižní podobu, nominaci má také loňský vítěz této kategorie Honza Smolík, tentokrát za knižní komiks Liška Kuliška. Začínajícím tvůrcům je určena kategorie Cena Magnesia za nejlepší studentský komiks: zde jsou zastoupeny práce studentů pražské VŠUP (Jakub Plachý za fiktivní komiksovou reportáž Jak žijí dnes a Barbora Satranská za Spořilov)) a od studentky plzeňské Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Alice Břečkové za osobně laděný vzpomínkový příběh Děda. ¨ Kromě dalších kategorií jako nejlepší krátký či překladový komiks bude vyhlášena také kategorie přínos českému komiksu a nový člen komiksové síně slávy. Tím se stane Ivo Pechar, významný scenárista komiksových seriálů v 70. a 80. letech, mimo jiné autor ke scénářům sci-fi komiksů Profesor Dugan a Pavouk Nephila a klukovských příběhů Havraní doga či Stopař. Cenu České akademie komiksu pro nejlepší komiks roku svým hlasováním vyberou členové tohoto profesního spolku, v němž jsou sdruženi komiksoví tvůrci, teoretici a nakladatelé. ČAK byla založena v červnu roku 2018, aktuálně má 76 členů a jejím předsedou je literární a komiksový historik Pavel Kořínek. Ceny Muriel se udílejí pod tímto názvem od roku 2007. Vítěze oznámí moderátorky Ester Geislerová a Johana Švarcová 6. února v pražském kině Bio Oko.   Nominace se zdůvodněním Nejlepší komiksová kniha (Cenu získává autor za samostatně publikované komiksové dílo.) Pavel Čech za O Červenáčkovi  Pavel Čech se ve své tvorbě často a rád vrací do světa Rychlých šípů, poprvé tak ale učinil na větší ploše celé komiksové knihy. Podařilo se mu využít mezery v kánonu, která dlouho provokovala k vlastnímu domýšlení, a nabízí svěží nostalgickou výpravu do minulosti, a to jak v rovině jednotlivce, tak i domácího komiksu jako celku. Ondřej Kavalír, Vojtěch Mašek a Karel Osoha za Návrat Krále Šumavy 2: Agent-chodec Druhý díl trilogie je pro hodnocení vždycky složitý, protože neotevírá, ani neuzavírá příběh. Agent-chodec přesto ukazuje, že Ondřej Kavalír a Vojtěch Mašek se v Návratu Krále Šumavy osvobozují od adaptované předlohy a k velkému finále se snaží dospět vlastní cestou. Karel Osoha je jim v tom svým filmovým viděním a znalostí komiksové řeči zdatným pomocníkem. Jiří Šimáček a Ján Lastomirský za Článek II.  V záplavě didaktických komiksů na historické téma vydávaných k nejrůznějším výročím zaujme Článek II. Jiřího Šimáčka a Jána Lastomirského souhrou scénáře a expresivní kresby. Ta pouze neilustruje, ale dává vyprávění další rozměr. Propojení příběhu konkrétního „obyčejného“ hrdiny s nezbytným širším historickým kontextem vytváří nepřehlédnutelné a vyvážené dílo.    Nejlepší kresba (Cenu získává autor za kresbu komiksu.) Ján Lastomirský za Článek II.  Ján Lastomirský dává v Článku II. vyniknout vlastní expresivní práci s figurou, kresba ale zcela slouží příběhu a umocňuje jeho dopad. Není jen ilustrací bez názoru, ale nese v sobě svébytnou a sebevědomou sílu výpovědi. Sugestivně na čtenáře přenáší znepokojivé lidské drama, jehož obrazy ve čtenáři doznívají dlouho po přečtení komiksu.  Tomáš Motal za Traum Tomáš Motal se ve svém autorském komiksu Traum projevuje jako zralý a suverénní výtvarník, který chytře pracuje s kontrasty černých a bílých ploch pro zhutnění svého díla. Nebojí se přitom nechat do realistické kresby prorůstat abstraktní struktury. Je formálně mimořádně poctivý se smyslem pro detail, zároveň ale i v této poloze zůstává hravý. Jeho kresba je jako oživlé tetování na těle jednoho z jeho hrdinů. Ticho762 za Trikolora             Ticho762 střídá v Trikoloře několik výtvarných poloh, pohybuje se od dětské roztomilosti přes realistický dokument s jistou formou nadsázky až k expresivnímu podání. Vždy hledá způsob, jakým docílit, aby dějová linka měla v kresbě sebevědomého partnera. Výsledný koktejl je vizuálně zábavný a umožňuje přitáhnout čtenáře k historickému tématu.    Nejlepší scénář (Cenu získává autor za scénář komiksu.) Pavel Čech za O Červenáčkovi Loňský sborník krátkých příběhů k poctě Rychlým šípům ukázal, že navazovat na Foglarův odkaz dnes vůbec není snadné. Pavel Čech zvolil formu nostalgického příběhu o konci jedné éry a dokázal pocit posledních návratů do mizejícího světa působivě evokovat tím, že se pohybuje na hraně foglarovské stylizace a jejího nostalgického reflektování. Taťána Rubášová za William & Meriwether 2: Neočekávaný robotí exodus  Knihy o Williamovi a Meriwetherovi jsou v rámci současného českého komiksu pozoruhodným formátem, kde text vystupuje vůči obrazu samostatněji, než je obvyklé. Přesto Rubášová a Janíček vytváří kompaktní celek. Rubášová přitom v jednoduchém vyprávění vtipně pracuje se stylizací a pozicí vypravěče, který bezděčně odkazuje k našemu světu. Jiří Šimáček za Článek II. Jiří Šimáček představuje životaschopnou odpověď na to, jak by mohl vypadat historický komiks. Článek II. má promyšlenou strukturu, která střídá komiksové pasáže s faktografickými texty. Představuje období "Heydrichiády" v různých kontextech, ale přitom udržuje základní dějovou dramatickou linku kolem kaplana Vladimíra Petřeka. Daří se mu také nepotlačovat výtvarnou stránku na úkor textu, obě složky se spojují v organickou komiksovou formou.   Nejlepší krátký komiks (Cenu získává autor za krátký komiks.) Marek Berger za Octobriana – Hadí plémě Kult polobožské bojovnice proti patriarchátu osvěžil svým komiksem Octobriana – Hadí Plémě Marek Berger. Příběh postavený na akci si často vystačí bez bublin a nezapře autorovu animátorskou profesi. Dynamická práce se střihem, cit pro scenérie společně s osobitě tónovanými barvami jsou hlavními klady dvaatřicetistránkového komiksu. Tomáš Motal za Traum  Traum ukazuje Tomáše Motala jako originálního autora, který zdatně mísí popkulturní odkazy s historickými událostmi a vyprázdněnou symbolikou totalit. První tři sešity série na sebe nenavazují, spojuje je především Motalův vizuální styl čerpající z estetiky gothic rocku, filmu noir a metalu. Panely netrpí hluchými místy, naopak sešity charakterizuje propracovanost a na debut překvapivá vyzrálost. Václav Šlajch za Lulenka a poslední přání S aluzí na světoznámé knihy o dětech (ale ne nutně pro děti) ve svém třístránkovém komiksu Lulenka a poslední přání suverénně pracuje Václav Šlajch. Alenka v říši divů nebo Cínový vojáček rezonují v panelech, které jsou surrealistickým snem těžícím z autorovy hravé imaginace. Retrostyl posunuje celý komiks k mnohovrstevnatosti významů a připomíná autorovy začátky, kdy kreslil především tuší.   Nejlepší komiks pro děti (Cenu získává autor za komiks pro děti.) Pavel Čech za Dobrodružství Rychlé Veverky 5: Tajemná krabička  Pátý díl komiksové série s indiánským hrdinou tentokrát pojednává o lásce ke knížkám i se nostalgicky ohlíží. Story knihami posedlého táty, který chce svou náklonnost předat potomkovi, se stává rámcem vyprávění o lásce, nástrahách a indiánské magii. Z nenápadného úvodu tak Pavel Čech rozvine vtipný akční metapříběh a zároveň vrstevnatou literární montáž citací z klasických děl, mířící k nečekaně melancholickému vyústění – a to všechno způsobem dokonale srozumitelným dětskému čtenáři. Petr Kopl za Morgavsa & Morgana Dobrodružství zkušené čarodějky a její nadané malé učednice od Petra Kopla jsou dětským čtenářům dobře známá ze stránek časopisu Čtyřlístek. V souborných knihách Dračí chůvy a Živelné měňavice se ukazuje, že zdánlivě epizodické příběhy jsou rozvrženy tak, aby rozvíjely poutavé vyprávění i na větší ploše. Ocenit lze suverénní dynamickou kresbu, sympatické hrdinky a humor, který dětského čtenáře v žádném případě nepodceňuje. Honza Smolík za Liška Kuliška  Příhody lišky Kulišky a jejího kamaráda mývala Zívala mají švih a spád. Svou krátkostí a nekomplikovaností cílí na menší děti a bodují jak přehlednou, výraznou kresbou, tak jazykovou hravostí a vděčnými členicími předěly v podobě úkolů a hádanek po každé kapitole. Liška Kuliška je dobrým příkladem toho, že ani knížka pro nejmenší čtenáře nemusí být infantilní.   Nejlepší strip (Cenu získává autor za sérii komiksových stripů.) Lukáš Fibrich za Mourrison  Kocour Mourrison dosáhl plnoletosti! Tedy, hrdina je sice pořád stejně ztřeštěný, ale seriál ve kterém vystupuje, vychází v časopise ABC už 19. rokem. Za tu dobu vyrostl i formátově a patří mu celá stránka, přesto nepřestává být v prvé řadě anekdotou. Lukáš Fibrich stále nemá nouzi o vtipné nápady a neztrácí ani hravost ve vztahu k samotné komiksové formě. jaz za Opráski sčeskí historje  Opráski sčeskí historje se proměnily z obskurní internetové zábavy v celospolečenský fenomén, který se probojoval na knihkupecké pulty, a to bez ztráty tempa, dokonce s akcelerací. Nevysychající studnici námětů z české historie pak jaz svým svébytně potměšilým způsobem osvěžuje různými speciály k aktuálním výročím. Se stim smiřme! Jan Pomykač za Pas faux pas  Přestože web Komiksárium, kde strip Jana Pomykače čtyři roky hostoval, ukončil činnost, Pas faux pas pokračuje dál, alespoň na Facebooku. Nepřestává těšit svými vyladěnými kresbami a bavit osobitým humorem, který dokáže být slovní i situační, ale především neotřelý a subtilně vtipný.   Nejlepší překladový komiks (Cenu získává vydavatel za překladové dílo.) Crew za Zpráva pro Adolfa  Osamu Tezuka patří ke komiksovým klasikům a už samotné představení jeho osobité tvorby českým čtenářům dvěma masivními svazky Zprávy pro Adolfa je zásadní počin. Tezukovo obsáhlé vyprávění z druhé světové války se navíc komplexně a neobvykle zamýšlí nad tématem rasy a rasismu. Trochu historický román, trochu konspirační thriller, stoprocentně jeden z nejvýznamnějších světových komiksů. Paseka za Essex County Grafický román Essex County Jeffa Lemirea je velkou splátkou dluhu domácím čtenářům. Komiks, který přepsal kanadské literární dějiny, když zvítězil v anketě o román desetiletí, vypráví o obyčejných Kanaďanech. Ti si život komplikují hlavně nekomunikováním, potlačováním citů a násilím. Lemire neomlouvá životní prohry a kotrmelce svých hrdinů, naopak je čtenářům představuje s porozuměním, které jim je přibližuje. Trystero za Sabrina  Sabrina je jedním z nejzásadnějších komiksů současnosti, vstupující navíc na český trh již s nominací na prestižní literární Bookerovu cenu. Kniha do komiksového formátu působivě absorbuje současná média i společenské frustrace. U českého vydání je navíc třeba ocenit odvahu tento náročný kus u nás prakticky neznámého autora vydat tak brzy po původním vydání.   Nejlepší překlad (Cenu získává překladatel za překlad komiksového díla do češtiny.) Martina Knápková za Mrtvej svět Enid a Rebecca se těsně po střední bezcílně potloukají rodným maloměstem, čekají, co jim život přinese, a čas si krátí vyhlašováním drobných válek namachrovaným čůzám a trapáckým pozérům všeho druhu. Komiks Daniela Clowese Mrtvej svět, který se stal předlohou slavného filmu, přetéká cynickou adolescentní chandrou a nabízí překladatelskou výzvu, které se Martina Knápková, zejména prostřednictvím sarkasticky přezíravého slovníku obou hrdinek, zhostila výtečně.  Anna Křivánková za Zpráva pro Adolfa Dvoudílný komiksový román Osamu Tezuky rozehrává v příběhu tří nositelů jména Adolf komplikovaný konspirační příběh na pozadí událostí, které v minulém století tragicky zásadně změnily chod dějin. Překladatelka a japanoložka Anna Křivánková se v překladu monumentálního komiksu nejen se ctí vyrovnala s množstvím historických reálií a jejich zprostředkováním českému čtenáři, ale projevila i hlubokou znalost celého díla, které japonský klasik přezdívaný „bůh mangy“ vytvořil. Richard Podaný za Kosmo knedlíci Violet je obyčejná holka z obyčejné vesmírné přívěsové kolonie, jejíž táta je obyčejný vesmírný těžař velrybího trusu a máma obyčejná módní návrhářka. Violetčina mise za záchranou otce z velrybího žaludku je po jazykové stránce hotovou záplavou slovních hříček, mluvících jmen a zvukových i jiných efektů. Překlad Richarda Podaného činí z díla Craiga Thompsona hutnou pastvu pro oči a pobízí čtenáře k luštění i těch nejdrobnějších nápisů, aby mu z mimořádně vtipného a invenčního převodu neuniklo ani písmenko.    Cena Magnesia za Nejlepší studentský komiks (Cenu získává autor za školní ročníkovou či závěrečnou práci.) Alice Břečková za Děda  Alice Břečková dokázala ve svém komiksu Děda citlivě a více než důstojně uchopit náročné téma odcházení člověka. S formální stránkou komiksu přitom autorka pracuje suverénně a její komiksová řeč umocňuje uvěřitelné a v neposlední řadě lidsky intimní vyprávění. Jakub Plachý za Jak žijí dnes Jakub Plachý ve svém komiksu Jak žijí dnes nastavuje vtipnou dokumentární formou zrcadlo různým postavičkám z domácí komiksové historie. Staví je do polohy stárnoucích hvězd, se kterými si život často tragicky pohrál. Mimořádně svěží dílko svým námětem vyvolává ve čtenáři pocit, že by chtěl v této fikci pokračovat dál.   Barbora Satranská za Spořilov Barbora Satranská ve svém komiksu Spořilov kreativně pracuje s atmosférou města a jeho zákoutími. Její výtvarná poloha je upřímná a autentická, kresba okouzluje svou nápaditostí a bohatostí. Svým vyprávěním autorka ve čtenáři dokáže úspěšně budit zájem o to, co přijde záhy, a gradovat napětí. Jedná se o vyzrálé dílko, které by svou zajímavostí sneslo i násobně větší rozsah. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2025-03-28 19:54:50

Jak česká kinematografie získává globální uznání

Jak česká kinematografie získává globální uznání redakce Pá, 03/28/2025 - 19:54 Zábava Klíčová slova: české filmové historii legianocasino.cz Gransino casino Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Globální přitažlivost českých filmů České filmy často spojují drama, humor a historii jedinečným způsobem. Mnoho celovečerních snímků se zaměřuje na rodinné problémy, politické události a osobní konflikty, které oslovují diváky napříč kulturami a časy. Noví tvůrci experimentují s inovativními formami vyprávění a kinematografie, což dokazuje, že jejich umělecký výkon má skutečný světový dopad. Díky těmto faktorům česká kinematografie vyzařuje jedinečnost a originalitu. Příklady úspěšných českých filmů Některé české filmy se staly mezinárodními ikonami a získaly významná ocenění: Kolja (1996): Film, který získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Obchod na korze (1965): První český celovečerní film, který byl oceněn Oscarem. Ostře sledované vlaky (1966): Druhý český film oceněný Oscarem za nejlepší cizojazyčný film. Hořící keř (2013): Historické drama, které bylo vysoce ceněno kritiky. Malované ptáče (2019): Intenzivní a vizuálně působivý film, který získal mezinárodní uznání. Tyto snímky významně přispěly k české filmové historii a poslaly světu silný signál, že čeští režiséři mají co nabídnout v globálním filmovém průmyslu. Uživatelé kasina Gransino oceňují vizuální stránku, kterou čeští režiséři přinášejí do filmového světa. Budoucnost české kinematografie v globálním kontextu Česká kinematografie těžila z rozmachu digitálních streamovacích služeb. Dnes mohou diváci z celého světa sledovat české filmy na platformách jako Netflix, Amazon Prime nebo HBO Max. Některé klíčové trendy, které ovlivní budoucnost české kinematografie, zahrnují: Zvýšená mezinárodní spolupráce: Českí filmaři spolupracují s odborníky z jiných zemí, čímž překračují národní hranice. Vyšší podíl na streamingových službách: Více českých filmů získává expozici a je sledováno po celém světě. Úspěchy na mezinárodních festivalech: Ocenění získaná na renomovaných filmových soutěžích posilují reputaci české kinematografie. Vyšší investice do produkce: Nové a kreativní projekty jsou podporovány vládními dotacemi i soukromým sektorem. Tyto faktory jsou oceňovány například platformou Gransino casino a dalšími digitálními službami, což dokazuje, že česká filmová kultura má stále větší vliv na globální trh. Závěrečné tóny: Česká kinematografie ovládá svět Česká kinematografie se proměnila z neznámého klenotu na uznávaný průmysl, který získává ocenění po celém světě. Díky mezinárodní spolupráci, úspěchům na filmových festivalech a digitálním streamovacím službám si čeští filmaři vybudovali své místo na globální filmové mapě. Diváci z celého světa milují jedinečné příběhy českých filmů, což staví české snímky do popředí moderní zábavy. Budoucnost české kinematografie vypadá velmi slibně, a platformy jako Gransino casino spolu s dalšími digitálními službami investují do globálních trendů v oblasti zábavy. Přidat komentář náhledové foto cheerful-friends-taking-selfie-during-3d-film-projection-in-movie-theater.jpg (1024×682) Pravdou je, že česká kinematografie je jedním z mála průmyslových odvětví, která se během stého let výrazně rozvinula a získala mezinárodní popularitu. Čeští filmaři – ať už z řad starších či mladších talentů – jsou dnes uznáváni po celém světě jako skutečné umělecké talenty. Jejich filmy a produkce, od klasických pokladů určitých období až po moderní nezávislé snímky, získávají ocenění na prestižních mezinárodních festivalech a jsou streamovány na různých platformách. České filmy jsou nyní dostupné u mezinárodních poskytovatelů streamování, a čeští režiséři jsou oceňováni na významných filmových festivalech za své neuvěřitelné úsilí a kreativitu. Digitální platformy slouží jako ideální prostředek prezentace nových trendů v zábavě – například obrazy kasina legianocasino.cz ukazují, jak česká filmová kultura získává globální dosah. Jak se však česká kinematografie stala tak populární? Text obsahuje reklamní sdělení. 

Čas načtení: 2024-08-18 10:04:55

Hisense získává za inovace a vynikající výsledky 5 ocenění EISA 2024-2025

Hisense v polovině srpna 2024 oznámil zisk pěti prestižních cen asociace EISA (Expert Imaging and Sound Association) pro roky 2024-2025.  Hisense 65U8NQ Prémiový Mini-LED televizor Hisense 65U8NQ získal ocenění EISA Premium Mini LED TV 2024-2025. [...] Článek Hisense získává za inovace a vynikající výsledky 5 ocenění EISA 2024-2025 se nejdříve objevil na IT Revue.

Čas načtení: 2020-03-04 16:32:03

Cenu Magnesia Litera má šanci získat monografie o Janu Žižkovi či poslední kniha Aleše Palána o samotářích

Ve středu 4. března byly představeny nominace na ceny Magnesia Litera za rok 2019. Nominovány jsou mimo jiné prózy Jiřího Kratochvila, Jana Němce a Davida Zábranského, sbírky poezie Jiřího Dynky a Daniela Hradeckého či kniha pro děti Petra Borkovce.   Litera za prózu Veronika Bendová: Vytěženej kraj (fra, Praha, 200 s.) Severočeskou road-movie Vytěženej kraj v jistém smyslu navazuje Veronika Bendová na svůj debut Nonstop Eufrat. Podobně jako příběh padlého katolického kněze v její prvotině, se portrét exploatované krajiny a bývalého partnerského páru, který zde má najít filmové lokace, zabývá tématem duchovní, kulturní a historické identity. Zdevastované kostely a fary, lidé dobití komunistickou minulostí a lační profitu, poničené osobní vztahy i společenské vazby. Autorka kontrastuje tenkou vrstvu současnosti zastoupené rychlým a dobře nasvíceným světem filmu, s dějinami a jejich stíny, které jsou v kraji, kde leží Litvínov, Most, Libkovice nebo Hrob stále přítomné a působící. V literatuře i ve filmu často zobrazované téma vytěžených severočeských Sudet představuje autorka neotřelým způsobem jako otázku duchovní opuštěnosti. V knize se proto postindustriální kraj stává víc než dramatickou kulisou pro chystaný film o křesťanské rodině chartistů vypuzené tlakem StB z Prahy za socialismu do severních Čech. Vytěženej kraj je otázkou, jak se v něm ve svobodnější době zachovat stejně nekonformně a lidsky.   Jiří Kratochvil: Liška v dámu (Druhé město, Brno, 200 s.) Jiří Kratochvil je představitelem současné prózy, která se programově odklání od realistické literární tradice; je zároveň jedním z nejpřekládanějších českých autorů. Román Liška v dámu se odehrává v padesátých letech dvacátého století a prolínají se v něm dvě dějové linie. Ta realističtější vypráví příběh mladého brněnského dělníka Pavla, který je jako perspektivní a jazykově talentovaný estébák vybrán, aby odešel na západ a provedl diverzní akci ve Svobodné Evropě. Druhou, fantaskní linií je příběh mladé lištičky. Stalin (v románu nazývaný Hospodář) dá vědcům z Pavlovova institutu úkol přetvořit ji v ženu a tu pak pod jménem Sylva vyšle na západ, aby zavraždila Winstona Churchilla. Hrdinové se ale ve svobodném světě setkají a jejich příběhy a osudy se spojí – život se ukáže být mocnější než záměry mocných. Román Liška v dámu je poctou imaginaci, literatuře jako hře slov a obrazů, ale zároveň nabízí i silný příběh o propojování a zároveň neslučitelnosti různých světů a také oslavu lidské a liščí svobody.   Štěpán Kučera: Projekt Gilgameš (Druhé město, Brno, 168 s.) Projekt Gilgameš je románovým debutem Štěpána Kučery, spisovatele a novináře, který se dlouhodobě zajímá o střet kulturní a biologické podmíněnosti lidského chování. O něj jde i v příběhu převozníka Uršanábiho, kterého si Kučera vypůjčil ze starověkého Eposu o Gilgamešovi. Uršanábi se díky prášku z černé květiny stává nesmrtelným a v textu putuje napříč kontinenty a staletími až do naší blízké budoucnosti. Celý jeho osud zároveň vypráví mladému vědci pokročilá umělá inteligence, aby ho přesvědčila, že budoucnost by měla mít v rukou ona, a ne člověk. Zdůrazňuje, že lidská potřeba nepřítele je příliš silná a že lidé nejsou vývojově připravení na život v tak obrovských tlupách, jaké si díky vyprávění příběhů dokázali vybudovat. Kučera tu pracuje velmi poučeně jak s nejstarší literaturou, tak s prvky nejmodernější vědy; vytvořil svého druhu mytické vyprávění, v němž se nepátrá po ničem menším než po smyslu lidského života, a přitom je to celé zabalené do postmoderního jazyka i vtipu.   Jan Němec: Možnosti milostného románu (Host, Brno, 480 s.) Rozsáhlý románový projekt Jana Němce klade naléhavé otázky jak ohledně tématu milostného vztahu a soužití s jiným člověkem, tak i ohledně možností a dopadů románového příběhu v dnešním světě. Autor si pohrává s románovou formou, ale zároveň své psaní silně zakotvuje v tradici moderního románu. Provokuje čtenáře tím, jak vyprávění od linie milostného vztahu neustále odbíhá k jiným souvislostem, ale zároveň sžíravě analyzuje i sebe sama jako románovou postavu. Nabízí na jedné straně úzce privátní příběh několikaletého vztahu dvou mladých lidí, na straně druhé ale načrtává i široce panoramatický obraz soudobé společnosti a životních hodnot v časech rozkolísané doby. Jan Němec svým dílem ukazuje, že i dnes může mít román schopnost vyjadřovat společensky relevantní témata způsobem, který je jedinečný a nenahraditelný. A klást otázky, které nelze zodpovědět jednoduše a bez reflexe všech souvislostí.   Michal Vrba: Kolem Jakuba (Argo, Praha, 178 s.) Pět povídek Michala Vrby, českého prozaika mladší generace, se odehrává ve velikém časovém rozpětí od třicetileté války do devadesátých let 20. století. Jednotlivé příběhy jsou spojeny jedním místem, rybníkem Jakub ve východních Čechách. Hrdiny povídek jsou tzv. malí, obyčejní lidé, kteří se proti své vůli octnou v soukolí velké historie - a nejen ve vypjatých okamžicích, ale i v běhu každodenního života se musejí rozhodnout mezi dobrem a zlem. Jednotlivé povídky jsou spolu propojeny často velmi překvapivým způsobem a kniha tak poskytuje poutavý obraz zápasu člověka s dějinami v různých historických obdobích. Povídky Michala Vrby jsou skvělým příkladem čtivé realistické prózy, která navazuje na nejlepší vypravěčské tradice a je čtenářsky vstřícná, ale zároveň se formálně velmi propracovaným způsobem zamýšlí nad základními otázkami lidské existence.   David Zábranský: Logoz aneb Robert Holm, marketér dánský (Větrné mlýny, Brno, 404 s.) Román Logoz Davida Zábranského je pamfletickým portrétem liberálního systému vedeného byrokraty a marketéry. Autor torpéduje svět, v němž si marketing ochočil ideu svobody a autenticity. Následně je prodává jako produkt, který u zákazníků budí pocit nadřazenosti nad těmi, kdo se ke svobodě, autenticitě nebo spravedlnosti vztahují jinak než dohodnutými pojmy. Z politického přesvědčení budoucnosti je v Zábranského próze pouze módní brand, značka odpoutaná od vnitřních obsahů. Jazyk politicky korektního marketingu zde hraje roli spíše zastírací, než aby věci skutečně vysvětloval. Zábranský je břitký ironik společenské třídy „kreativních profesí“, slepé ke svým privilegiím a k vlastní aroganci. V domýšlení trajektorií vývoje světa řízeného marketingem morální nadřazenosti přichází Zábranského kniha s vtipně vystavěným příběhem, který je politickou karikaturou současnosti.      Moleskine Litera za poezii Jiří Dynka: Pomor (Druhé město, Brno, 60 s.) Ve sbírce s mnohoznačným názvem Pomor se Jiří Dynka vydal nazpět časem. Z útržkovitých pasáží a fragmentů paměti jeho alter-ego znovusestavuje vlastní obraz a přesvědčuje tím samo sebe, že v tomto přeludném a zřejmě nikdy neexistujícím světě skutečně žilo. Právě takové zjištění je spojené s autorovým přesvědčením, že báseň je pravděpodobně jediný a jedinečný poznávací prostředek nejen sebe sama, ale i světa jako celku.   Daniel Hradecký: Přibližování dřeva (Perplex, Opava, 64 s.) Sbírka Přibližování dřeva obsahuje tři oddíly, v nichž Daniel Hradecký dávkuje existenciální tázání, ironii, záznam paměti, hledání kořenů i pointované aforistické odpovědi. Autorovy verše leckdy vznikají jako fragmenty situací, které mají univerzální platnost. Jeden z nejprokletějších českých básníků nám i sobě spílá, bouří se proti světu, aby vždycky našel partnera k rozhovoru a zachytil svůdné volání nejen slov, ale i situací a dokázal tím plasticky evokovat místa severočeského regionu.   Ewald Murrer: Noční četba (Aula, Praha, 326 s.) V monumentálním souboru stovky epických textů vrací Ewald Murrer do hry dnes skoro zapomenutý žánr básnické fantastické povídky, jak ji známe třeba ze sbírky Kašpar noci francouzského romantika Aloysia Bertranda. Ostatně už název knihy ukazuje na tuto příbuznost. Básník okouzluje svým suverénním vypravěčským talentem. V Noční četbě se potkává imaginace a zájem o tajemno s groteskní, místy až naturalistickou hyperbolou. Autor pokračuje v poetice jistého melancholického a bizarního snění, kterým zaujal čtenáře už na počátku devadesátých let v knize Zápisník pana Pinkeho.   Litera za knihu pro děti a mládež David Böhm: A jako Antarktida – Pohled z druhé strany (Raketa/Labyrint, Praha, 80 s.) Autorská encyklopedie konceptuálního výtvarníka přináší portrét světadílu, který byl zkoumán až jako poslední. Tichá krása pustiny bez jediného stromu, bez plazů a obojživelníků, půl roku bez slunce a právně vzato i bez hranic a stálých sídel se pro autora stala divotvorným jevištěm nově definujícím meze sebereflexe i statečnosti těch, kdo se rozhodli v antarktickém majestátu bádat a přežít. Pocítil to jak Roald Amundsen, následovaný nebohou družinou kapitána Roberta F. Scotta a neúspěšnou Shackletonovou transkontinentální expedicí, tak každý další odvážlivec stojící byť jen na jejím pobřeží. Na vlastní kůži to zažil i sám autor, který sem se synem putoval v doprovodu polárníka Jaroslava Pavlíčka, aby dostál podtitulu knihy, podpořil lehce podvratnou perspektivu prolamující stereotypy povšechných znalostí a kladl si otázky po smyslu bělostného prostoru rozlehlejšího než Evropa. V návaznosti na půlstoleté postupy české uměleckonaučné školy Böhmovo sdělení hravou formou dotvářejí fotografie i kartografické projekce, rozkládací alba s pointami, dobrodružný komiks, deník, novinové sloupce, dokonce plyšové 3D modely zástupců místní zvířeny, takže i po stránce ilustrační vznikla lákavá publikace pro četbu v kruhu rodinném. Výsledkem je dovedné, sdílné, ba pronikavé dílo zdůrazňující provázanost Antarktidy s globálním ekosystémem, neboť území v demilitarizované kolektivní správě plní daleko mimo středoevropské zorné pole klíčovou roli, srovnatelnou s významem prvního písmene abecedy. Udržení zdejších ledovců, nutných pro rovnováhu planety, je testem naší snášenlivosti, kooperace – a hlavně pudu sebezáchovy.   Petr Borkovec: Každá věc má něco společného se štěstím (Ilustroval Martin Krkošek, František Havlůj – Běžíliška, Praha. 44 s.) V básnické sbírce rozžívá Petr Borkovec vzpomínky z dětství na živé tvory a neživé předměty, jež jsou zde přítomny svými otisky, barvami, vůněmi. Kniha je svébytným pokračováním leporela Věci našeho života (2017), které obsahovalo také básnické miniatury dotýkající se naší každodennosti. Tentokrát se však Petr Borkovec obrací na starší dětské čtenáře, než je u knížek veršů pro děti obvyklé. Vyvstávají před námi třeba subtilní scenerie půdních vetchých věcí, chvíle u večerního jídla, doprovázené chlapeckými sny, nebo uspávanky v rozličných veršovaných útvarech, v nichž se objevují folklorní motivy, fragmenty rozhovorů, ale i jazykové hříčky. Najdeme tu i morgensternovskou báseň Rybník („Lín dne je stínán / slinami žab. // Olůvky vody, trň och! / Svléchající hlubí...“), půvabnou vzpomínku Na babiččině skříni anebo lyrickou prozaickou miniaturu Úvoz. Neobvyklou mozaiku obrazů a přemítání doprovázejí hravé i jemně nostalgické ilustrace Martina Krkoška, které zachycují také panorama básníkova rodiště (i jeho portrét), ale také vtipně glosují hravá říkadla.   Petr Koťátko: Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové (Ilustrovala Eva Koťátková, Meander, Praha. 162 s.) Podlouhlá, ve žlutém plátně vypravená kniha s neokázalými ilustracemi působí už na první pohled sympaticky starosvětsky. A tento první dojem čtenáře neopustí ani po začtení se do rafinované prózy plné nápadů, která zručně propojuje fantastické postavy a motivy s reálnými událostmi, které se odehrály nebo mohly odehrát v tajemném domě v Černošicích, kde býval v letech 1913–1920 sirotčinec. Kniha se nemůže (a nejspíše ani nechce) vyhnout srovnání s Alenkou v kraji divů a za zrcadlem Lewise Carrolla a Medvídkem Pú A. A. Milneho, na které upomene svou nonsensovou poetičností, ale i napínavým dějem. A stejně jako Carrollova Alenka a Medvídek Pú, ani Koťátkův dobrodružný příběh není jen pro děti, nemá jasně určitelného adresáta. I v těch nejnapínavějších momentech, dýchajících tu a tam až hororovou atmosférou, zůstává Petr Koťátko laskavým vypravěčem, který upoutá především tím, jak ve svém vyprávění proplétá dějové linky a časové vrstvy a buduje tajemství, aniž se uchyluje k laciným dílčím efektům. Ilustrace Evy Koťátkové zmíněné charakteristiky tohoto textu podepírají a zesilují je. Je to kniha, která nepochybně není pro každého, ale čtenáře, kterého si najde, bohatě odmění.   Litera za naučnou literaturu Petr Čornej: Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka (Paseka, Praha, 844 s.) V rozsáhlé monografii zúročuje Petr Čornej své celoživotní bádání v oblasti dějin českého středověku. Přestože v celku jeho dosavadních knih jde o vůbec první životopis, z jeho starších prací víme, že jej povaha historických osobností, jejich charakter, motivace jednání a dobová mentalita přitahovaly vždy. Ve své nejnovější práci Čornej čtenářům názorně a přitom čtivě ukazuje obtížnost práce historika, který se často musí vyrovnat s nedostatkem písemných pramenů. Otevřeně přiznává, že na některé otázky historik nemůže nabídnout jednoznačné odpovědi, a proto předkládá hned několik možných cest, jimiž se osudy husitského válečníka mohly ubírat. Zvláště poutavá jsou jeho líčení v pasážích, kde se může opřít o své předchozí výzkumy, jako je tomu v případě jeho důvěrné znalosti husitské Prahy. Jedinečný je rovněž autorův vhled do středověkého myšlení, jakož i analýza proměny struktury pozdně středověké společnosti či detailní průzkum mocenských vztahů. Čornejův Žižka navíc není jen historickou osobností, jejíž životní cesta se uzavřela u Přibyslavi roku 1424. Ve své práci sleduje i proměny jeho obrazu v historické paměti a to, jak byla osobnost husitského vojevůdce využívána v pozdějších politických a kulturních sporech. Kniha Jan Žižka zaujme i svou výtvarnou podobou a obrazovou složkou, jež podtrhuje autorovu snahu (a schopnost) vykročit mimo úzký okruh znalců a oslovit širší čtenářské publikum.   Michal Kopeček a kol.: Architekti dlouhé změny. Expertní kořeny postsocialismu v Československu (Argo/ FF UK/ Ústav pro soudobé dějiny AV, Praha, 368 s.) Byl postkomunistický „neoliberalismus“ pouze importem západní ekonomické ideologie a praxe? Historik Michal Kopeček a jeho spoluautoři a spoluautorka si to nemyslí. V elegantně napsané a poutavé kolektivní monografii zkoumají proměny myšlení a praxe expertních komunit od 60. do 90. let 20. století a hledají možné kontinuity sahající přes politickou a socioekonomickou změnu roku 1989. Odspodu analyzují nesmělé změny směrem k „socialistickému právnímu státu“ (Michal Kopeček), ptají se na roli řídících pracovníků socializovaných v socialistickém Československu v jeho transformaci ke kapitalismu (Tomáš Vilímek), pročítají teorii podnikového managementu (Michal Kopeček, Václav Rameš) a sociologické studie (Michal Kopeček). Ve vývoji psychoterapie hledají náznaky posunu k liberálnímu individualismu (Adéla Gjuričová), všímají si role ekologie v delegitimizaci státního socialismu (Matěj Spurný) a hledají původ pražského urbanistického „antikomunismu“ 90. let (Petr Roubal). Postkomunistické české země nejsou pro autory a autorku pouze prostorem pro západní experiment s volným trhem, deregulací a oslabením institucí, ale také složitým vyjednáváním těchto vlivů s vlastními podněty, k nimž patří také proměňující se jazyky expertních komunit z konce státního socialismu.   Pavel Škácha, Jakub Plášil, Vladimír Horák: Jáchymov. Mineralogická perla Krušnohoří. (Academia, Praha, 688 s.) Mimořádně obsáhlá, instruktivní a krásně ilustrovaná a vypravená publikace pojednává o Jáchymově jakožto světově známé mineralogické lokalitě. Poutavý a zasvěcený výklad je doplněn fotografiemi minerálů z českých i zahraničních muzeí a soukromých sbírek, snímky uměleckých děl zhotovovaných z místních minerálů, reprodukcemi historických map a terénními fotografiemi z povrchu i podzemí. Počínaje 16. stoletím zde ve velkém začalo dolování stříbra, v 19. století se rozvinula výroba uranových barev a na přelomu 19. a 20. století se zdejší smolinec vyznamenal objevem dvou nových radioaktivních prvků polonia a radia. V polovině 20. století Jáchymov smutně proslul jako místo těžkých a často zničujících nucených prací pro lidi pronásledované komunistickým režimem. Kniha je rozdělena na tři základní části: historie nálezů jáchymovských stříbrných ložisek, přehled geologie a prezentace nejvýznamnějších primárních a sekundárních minerálů. Publikace je výsledkem mnohaletého bádání autorů v archivech i v podzemí jáchymovského rudního revíru a je v našich i evropských měřítkách zcela ojedinělá.   Litera za publicistiku Jožin Valenta, Marek Vácha: Jízda v levém pruhu. (Cesta, Brno, 192 s.) Knižní rozhovor se známým knězem a přírodovědcem Markem „Orko“ Váchou. Je veden dílem životopisně, dílem tematicky. Projdeme si zázemí – zážitkové a duchovní –, z něhož Vácha vyrostl, stejně tak problémy, jimiž žije a jež považuje za určující pro současnou dobu. Rozhovor probíhá velmi otevřeně, nadto mu nechybí spád; tazatel svého tázance nešetří, přičemž kniha je plná i momentů humorných a hravých.   Kamila Hladká: Hornické vdovy (Dcera sestry, Brno, 216 s.) Kniha je sestavena z osmi životopisných vyprávění žen, které za tragických okolností přišly o své manžely. Tato vyprávění jsou uspořádána chronologicky a nechybějí v nich ani dokumentární materiály. Autorčin přístup je nadán velkou vnímavostí. Hlavně díky ní se Kamila Hladká vciťuje do každodennosti běžných lidí, pod níž často objevuje skrytá dramata, trýzně i radosti. Jde rovněž o nepřímý a velmi civilní portrét hornické profese v proměnách času – a nadto ženskou perspektivou.   Aleš Palán: Jako v nebi, jenže jinak. Nové setkání se samotáři z Čech a Moravy (Prostor, Praha, 400 s.) Po zdařilé a široce reflektované knize o šumavských samotářích (Raději zešílet v divočině) navázal Aleš Palán další knihou, v níž svou perspektivu poněkud pootočil. Jde v ní o samotáře ani ne tak programové jako spíše životním údělem. Všechny rozhovory jsou vedeny s citem pro jednotlivý osud, pro to, aby se v zaznamenaném textu obtiskl v co nejvěrnější podobě, i jazykové. Kniha získává i bohatým fotografickým doprovodem (Johana Pošová).   DILIA Litera pro objev roku Romi Grey: Jmenuji se Orel (Ilustrace Ondřej Smeykal. Credit-plus, Praha, 80 s.) Slípka z klecového chovu začíná nový život na jihočeském venkově. Pro svou odvahu ke svobodě získává jméno Orel. Poprvé si prohlíží a chutná skutečný svět a prožívá všední malé zázraky a dobrodružství s kamarádem Čipem, kocourem, který miluje okurky hadovky. Setkává se s netopýrem, bobrem, malou veverkou či kosí rodinou, poznává léto i zimu. A občas vzpomíná na živoření v kleci, kterému jsou stále vystaveny její příbuzné. Realistický pohled na živé tvory, znalost jejich potřeb a chování se organicky mísí s rovinou až pohádkovou, v níž spolu antropomorfizovaná zvířata rozprávějí. Drobným hravým příhodám viděným očima slípky neschází poezie a jemný humor. Autorka přitom dětským čtenářům připomíná ohromné maličkosti každodennosti, které nejenže jsou upřeny zvířatům za anonymními zdmi velkochovů, ale často unikají i naší pozornosti – větve stromu, voda hemžící se pulci, tající sněhulák za hvězdného večera. Zdůrazňuje nutnost hledání dobra a krásy, vyzdvihuje jakoukoli snahu „dělat ze světa soucitnější místo“, ukazuje hodnotu svobody a přátelství. „Důležité v životě je, kam jdeme. A s kým. A jak se tam dostaneme, to už je věc druhá.“ Náladu textu plně dotvářejí poetické ilustrace Ondřeje Smeykala.     Vratislav Kadlec: Hranice lesa (Argo, Praha, 176 s.) Sbírka sedmnácti povídek tvoří textové puzzle skládající obraz vnímání světa vyzrálého vypravěče. Debut osmatřicetiletého absolventa Literární akademie Josefa Škvoreckého shrnuje tvorbu publikovanou po roce 2002 v literárních revuích i rozhlase (Vedlejší příznaky). Kadlec k líčení nadreálných jevů, jež rozruší všednodenní rutinu prožívání života postav jeho příběhů, přistupuje v několikastránkových miniaturách i povídkách středního rozsahu s bravurní schopností vygradovat vyznění prózy vhodně zvolenými vyprávěcími prostředky a postupy. Uvěřitelně leč „posunutě“ popsané situace a pocity nejistoty, rutiny, nutkavých puzení i časoprostorových střihů odkazují k hlubším souvislostem dění, života a nesamozřejmosti reality, jak je běžně vnímána. Se zkušeností divadelního principála inscenuje absurdní rodinné sedánky končící odkrytím zvířecích hrobečků a rodinných dramat, připravuje lidi v mlze o tváře, nechává straky ukrást postavám jména, zazdívá jejich těla, připravuje je o identitu a schopnost sdělovat bližním své pocity a v neveselých i humorných vyprávěních o narušené každodennosti běžných triviálních životů je zároveň nádherně ozvláštňuje.   Ema Labudová: Tapetář (Knižní klub, Praha, 184 s.) V knize dvacetileté debutantky Emy Labudové se ocitáme v Manchesteru a také v menším městě Whitby na severu Anglie v padesátých letech minulého století. Svůj příběh nám zde vypráví mladík Irving. Před třemi lety musel nedobrovolně odejít z domova a teď se vrací poté, co mu krátce po sobě zemřeli oba rodiče. Labudová se tu dokázala na svůj věk obdivuhodně vypořádat s cizím prostředím, časem i vypravěčem, příslušníkem v té době silně uzurpované menšiny. Přesvědčivá je zejména její práce s jazykem vypravěče, tedy nepříliš vzdělaného Irvinga, nedoučeného pekaře, jenž se živí jako tapetář. Zároveň drží autorka pevně pod kontrolou dávkování informací a průběžně, až detektivkářsky odhaluje hrdinovu nelehkou životní trajektorii a společenskou pozici, která poznamenává jeho fyzické i psychické zdraví.   Litera za nakladatelský čin Ivan Martin Jirous: Magorova oáza (Torst, Praha, 1152 s.) Obsáhlým svazkem Magorova oáza se završilo vydávání básnického a nebeletristického díla Ivana M. Jirouse – klíčové a formativní osobnosti českého kulturního undergroundu 70. a 80. let a politického vězně normalizačního režimu. Editorka knihy Adéla Petruželková v ní shromáždila na základě Michaelem Špiritem sestavené bibliografie všechny texty, které nebyly zařazeny do Magorova zápisníku (tedy stati do roku 1997), a pak ty, které vznikly po jeho vydání až do Jirousovy smrti. Tyto dvě množiny v obsahu svazku členila dále na autorské projevy, petice, jejichž autorem je Jirous, a rozhovory. Letitou a soustavnou péčí nakladatelství TORST se tak čtenářům do rukou dostává kompletní řada prací tohoto básníka. Spolu s Magorovou oázou jde o svazky Magorův zápisník (1997, výbor z kritik, článků, polemik, úvah, portrétů, rozhovorů a próza Pravdivý příběh Plastic People – editor Michael Špirit), Magorova summa (1998, básně, postupně rozšiřovaná vydání 2007 a  2015 – editor Martin Machovec), Magorovy dopisy (2005, listy psané Daně Němcové a Julianě Jirousové z vězení v 70. a 80. letech – editoři Andrej Stankovič a Zuzana Jürgens;  upravený soubor vzájemné korespondence s J. Jirousovou vyšel mimo zmíněnou řadu s titulem Ahoj můj miláčku, 2015)   Jana Maříková-Kubková a kol.: Katedrála viditelná a neviditelná (Hilbertinum/ Archeologický ústav AV, Praha, 928 s.) Dvoudílná koncepčně i graficky náročná publikace Katedrála viditelná a neviditelná (vydalo v roce 2019 nakladatelství Hilbertinum – Společnost Kamila Hilberta, z. s. a Archeologický ústav AV ČR, v.v., autorka koncepce a editorka Jana Maříková-Kubková) přináší jedinečné a komplexní zpracování tisícileté historie katedrály sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie na Pražském hradě. Podílely se na ní desítky autorů – archeologové, geologové, historikové architektury, umění, liturgie a hudby, grafici a fotografové. Jejich práce je rozvržena do kapitol koncipovaných na pozadí hlavních stavebních etap tak, aby vždy vedle sebe stály informace o stavebním vývoji, umělecké výbavě, liturgii a hudbě. Stěžejní linii výkladu funkčně doplňují boxy a rozšířené popisky, které přinášejí informace o mimořádných počinech, významných architektonických celcích a kaplích, zásadních uměleckých dílech či důležitých osobnostech – a to jak z řad tvůrců, tak duchovních správců. Funkční a klíčovou součástí publikace je rovněž rozsáhlá obrazová dokumentace. Obrazově bohatá a zajímavá témata jsou soustředěna ve fotografických boxech. Celkově je v knize publikováno téměř 1800 ilustrací. Výjimečná je tato publikace také díky bibliografii, která je v současné době nejúplnějším seznamem dostupné literatury o katedrále sv. Víta, nově zpracovaným rekonstrukčním plánům starších stavebních fází, detailní plánové dokumentaci dnešního stavu chrámu a velmi podobně zpracovanému jmennému rejstříku.   Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce (Práh, Praha, 286 s.) Poslední vydání Labyrintu světa a ráje srdce Jana Amose Komenského (nakladatelství Práh, 2019) je velkolepé nejen svým rozměrem. Na červeno bílých dvoustranách je otištěn vedle sebe původní text z roku 1623 a jeho verze upravená, resp. přeložená Lukášem Makovičkou do češtiny 21. století. Text otevírá předmluva komeniologa prof. Jana Kumpery, který připomíná a shrnuje osud nejslavnějšího a nejpřekládanějšího Komenského textu, aniž se jej snaží nějak zásadně interpretovat. Komentářem ke Komenského textu se totiž v tomto vydání Labyrintu stává jeho grafická a výtvarná podoba. O grafickou úpravu se postaral Pavel Růt a Miroslav Huptych doprovodil text 54 dvoustránkovými kolážemi. Huptychovy koláže Komenského text opravdu spíše doprovázejí, než „pouze“ ilustrují. Píše-li Komenský v úvodních verších, že Labyrint světa a ráj srdce „jest světlé vymalování“, pak fungují Huptychovy koláže jako vizuální ztvárnění a převyprávění Komenského obrazů. Poutníkovo matení, motání, kolotání a lopotání tak díky Huptychově interpretaci získává novou podobu. Setkání klasického a jazykově archaického textu s digitální koláží nepůsobí skandálně, vizuálně opulentní obrazy spíše vracejí čtenářovu pozornost zpět k textu a nutí k jeho opakovanému promýšlení.   Litera za překladovou knihu Lucia Berlinová: Manuál pro uklízečky (Přel. Martina Knápková, Argo, Praha, 256 s.) Americká spisovatelka Lucia Berlinová se úspěchu dočkala až jedenáct let po své smrti, kdy vyšel výbor z její celoživotní tvorby pod názvem Manuál pro uklízečky. Povídky přiznaně čerpají ze života autorky, z jejích tří neúspěšných manželství i ze života uklízečky, učitelky, zdravotní sestry, telefonní spojovatelky a matky čtyř synů. Popisují spíše tu odvrácenou část amerického snu: jejich hlavními hrdiny jsou děti bez kamarádů, těhotné teenagerky, svobodné ženy středního a vyššího věku, které hledají trochu citu – nebo aspoň lahev vodky. Přes všechnu bolest v těchto povídkách probublá na povrch i osvobozující sebeironický humor a k jednoznačným přednostem sbírky patří i přesně odposlouchané dialogy a až rentgenové vidění lidí se všemi jejich slabinami. Překladatelce Martině Knápková se podařilo převést Berlinovou ve vší syrovosti, s citem pro její lapidárnost, a má tak lví podíl na jejím úspěchu v českém kontextu.   Edward St Aubyn: Patrick Melrose I (Přel. Ladislav Nagy, Argo, Praha, 432 s.) Kniha s názvem Patrick Melrose I zahrnuje první tři svazky slavné pentalogie britského autora Edwarda St Aubyna. Částečně autobiografický román, k jehož popularitě přispělo úspěšné televizní zpracování z roku 2018, ukazuje stinné a překvapivě kruté stránky života nejvyšších vrstev britské aristokracie: příběh chlapce, jehož za matčina liknavého přihlížení zneužije sadistický otec, začíná v 60. letech minulého století a zavádí nás střídavě na jih Francie, do Velké Británie i do New Yorku. Dospívající Patrick se marně snaží uniknout dětským traumatům a sobě samému pomocí drog. Brilantně napsaná satirická freska čtenáře osloví zejména tím, že surově chladné vyprávění mistrně propojuje jedovatým, cynickým humorem. Překlad Ladislava Nagye věrně zachycuje všechny nuance St Aubynova románu. Dokáže najít ta správná slova pro různé projevy podivné lásky i zoufalé nenávisti, dokonale zachovává nadhled i suchou ironii vyprávění: text je v jeho podání přesně tak podivně nesnesitelný jako příběh sám.   Fernando Vallejo: Madona zabijáků (Přel. Petr Zavadil, fra, Praha, 256 s.) Nejznámější román kolumbijského spisovatele je situován do města Medellín raných 90. let. Jde o strhující monolog stárnoucího intelektuála, který se po letech v emigraci vrací do rodného města zmítaného chaosem a násilím válek mezi drogovými kartely. Po boku mladičkého profesionálního zabijáka Alexise prochází světem, v němž násilí a vraždy jsou všudypřítomné a nevyhnutelné, z koloběhu smrti není východiska. Podstatný zde není příběh či postavy, nýbrž obraz světa: nenávistný a bezvýchodný, ale naprosto celistvý a svým způsobem dokonalý. Temná, brutální a nihilistická vize, již román předestírá, je nezapomenutelná díky bohatému, mnohavrstevnatému a hravému jazyku, jímž je tento obraz vytvářen. Překlad Petra Zavadila suverénně zprostředkuje působivý styl originálu, který pracuje s různými rejstříky, argotickými výrazy, ale i četnými literárními odkazy, přeskakuje od nejhrubších vulgarismů po jemný lyrismus, a jaksi nenápadně dokáže žlučovitou nenávist vůči celému světu prodchnout na jedné straně humorem, na druhé straně zvláštní něhou a nostalgickou touhou po jiném světě, který je beznadějně nedostupný.   Magnesia Blog roku Natálie Ficenová: Zrzi.cz Natálie Ficenová neboli Zrzavá holka a její blog o autismu a… dospívání, rodičích, práci, dívkách, spánku, škole, celebritách, hudbě atd. Bohatý blog, který představuje autismus z mnoha stran, pečlivě shromažďuje informace o autistech, radí, doporučuje, vášnivě propojuje, odkazuje. Ale koneckonců přináší vitální a velice otevřené záznamy a poznámky jedné citlivé dívky („teď už jsem ovšem vdaná, mám vlastní byt a práci“), které často nahlížejí běžné věci z nečekaných perspektiv a komplikují rutinu. Zrzavá holka píše živelně, s nadhledem, vtipně – zároveň se nikdy nepředvádí. Její texty jsou někdy ostré, někdy rozpustilé, někdy plné obav, divných úvah – a nejlepší je, když to vše kombinuje!   Městská poezie Brno Děti hrající si se ztracenou nožní protézou, zdivočelé ovce v ulicích města, muž zaklíněný ve skruži, jenž tu hledal, co vlastně nepotřebuje… Běžné denní zprávy zachycené brněnskými městskými strážníky se ve facebookovém projektu Městská poezie Brno proměňují ve verše absurdního humoru a životních dramat. Pravidla jsou jednoduchá: autoři z policejních svodek vyjmou vypovídající pasáže a rozčlení je do veršů. Nic nesmí přidat, škrtnout, měnit pořádek slov. Výsledek – básně rozverných opilců, vytáčky zlodějíčků, poezie všedního brněnského dne.   Tereza Nagyová: Nejsemtabu.cz V osmnácti letech diagnostikovali Tereze Nagyové Crohnovu chorobu, později jí odebrali tlusté střevo a před pěti lety jí vytvořili stomii neboli vývod střeva nad břišní stěnu. Nějakou dobu jí trvalo, než se s novou situací fyzicky i psychicky vyrovnala a sebe samu přijala. Své zkušenosti se rozhodla sdílet s veřejností pomocí blogu nejsemtabu.cz. Ten informuje pacienty a jejich příbuzné o životě se stomií, ať už se jedná o oblékání, stravování či cestování, ale nabádá i k prevenci nemocí vedoucí k založení vývodu. Prostor k vyjádření dostávají i další pacienti a také odborní lékařští pracovníci.   Kristýna Sládečková: Knihomam.cz Blog, který „sdružuje autory, kteří píší do šuplíku“. Jakýsi prozaický „open mic“. Otevřený večer, kde si každý může přečíst, co chce. Jsou tu pohádky pro děti, sci-fi a fantasy texty, „osobní zpovědi“, lyrické meditace aj. Autorka blogu si zakládá na vlídném, chápajícím přijetí autorů („Někdo zabíjí čas. Někdo si chce vylít srdce a povyprávět někomu svůj životní příběh. Někdo nemá kamarády. Někdo bojuje se závislostí.“). Trochu riskantní podnik, kterému jistě hrozí zahlcení nekonečnými, nečitelnými, nudnými odstavci. Ale neděje se to! Knihomam si drží dobrou míru a při jeho propátrávání docela často narazíme na skvělou větu, přesné místo, velice dobrý text.   Jiří Švihálek: Pacholek.com Koncem července minulého roku se Jiřímu Švihálkovi a jeho ženě Katce obrátil život naruby. Na své motorce se stali účastníky těžké hromadné nehody a skončili v nemocnici, kde se po četných operacích z Jiřího stává „jednonožec“ neboli jak se sám nazývá - Pacholeg. Od známé dostává na pokoji tužku, papír a doporučení, ať si všechno zapíše. Jeho příspěvků je dnes kolem 140 a skládají dohromady deník plný bolesti, zoufalství, narkotik, operačních sálů a převazů, ale i neuvěřitelného optimismu, nadhledu a humoru.   Radim Tolasz: Tolasz.cz V současné vyostřené diskusi o globální změně klimatu je Radim Tolasz vědcem, který trpělivě a poutavě opravuje faktické omyly, nepřesnosti a chyby „popíračů“ i „alarmistů“. Co je to ideální klima? A existuje vůbec? Pomůže proti oteplování klimatu vysadit miliardu stromů? A proč zastává hnutí Rebelie proti vyhynutí nesmyslné požadavky? Blog předního klimatologa a zástupce České republiky v panelu IPCC je důležitým orientačním bodem v časech argumentační nouze, fake news a dezinformací. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-11-21 08:30:14

Bacha na to, co o sobě prozradíte. Google Gemini získává paměť

Chatbot Gemini od společnosti Google má nově paměť. Díky tomu se zvýší uživatelský komfort. Gemini si zapamatuje například informace o vašem životě, práci nebo osobních preferencích. Komunikace s umělou inteligencí se stane více personalizovanou. Gemini získává paměť Touto funkcí disponuje také konkurenční ChatGPT od OpenAI. O tom, že Gemini si…Přečtěte si celý článek: Bacha na to, co o sobě prozradíte. Google Gemini získává paměť

Čas načtení: 2020-08-31 21:11:30

Magnesia Litera 2020: Kompletní přehled ocenění

Knihou roku 2020 a zároveň vítězem kategorie Naučná kniha ceny Magnesia Litera se stala publikace od historika Petra Čorneje Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka. Literu za prózu získal Jiří Kratochvil za román Liška v dámu a za poezii Ewald Murrer za sbírku Noční četba. Přehled všech cen najdete v článku.   Kniha roku a Naučná literatura Petr Čornej: Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka Paseka, Praha / 844 stran V rozsáhlé monografii zúročuje Petr Čornej své celoživotní bádání v oblasti dějin českého středověku. Přestože v celku jeho dosavadních knih jde o vůbec první životopis, z jeho starších prací víme, že jej povaha historických osobností, jejich charakter, motivace jednání a dobová mentalita přitahovaly vždy. Ve své nejnovější práci Čornej čtenářům názorně a přitom čtivě ukazuje obtížnost práce historika, který se často musí vyrovnat s nedostatkem písemných pramenů. Otevřeně přiznává, že na některé otázky historik nemůže nabídnout jednoznačné odpovědi, a proto předkládá hned několik možných cest, jimiž se osudy husitského válečníka mohly ubírat. Zvláště poutavá jsou jeho líčení v pasážích, kde se může opřít o své předchozí výzkumy, jako je tomu v případě jeho důvěrné znalosti husitské Prahy. Jedinečný je rovněž autorův vhled do středověkého myšlení, jakož i analýza proměny struktury pozdně středověké společnosti či detailní průzkum mocenských vztahů. Čornejův Žižka navíc není jen historickou osobností, jejíž životní cesta se uzavřela u Přibyslavi roku 1424. Ve své práci sleduje i proměny jeho obrazu v historické paměti a to, jak byla osobnost husitského vojevůdce využívána v pozdějších politických a kulturních sporech. Kniha Jan Žižka zaujme i svou výtvarnou podobou a obrazovou složkou, jež podtrhuje autorovu snahu (a schopnost) vykročit mimo úzký okruh znalců a oslovit širší čtenářské publikum.   Próza Jiří Kratochvil: Liška v dámu Druhé město, Brno / 200 stran Jiří Kratochvil je představitelem současné prózy, která se programově odklání od realistické literární tradice; je zároveň jedním z nejpřekládanějších českých autorů. Román Liška v dámu se odehrává v padesátých letech dvacátého století a prolínají se v něm dvě dějové linie. Ta realističtější vypráví příběh mladého brněnského dělníka Pavla, který je jako perspektivní a jazykově talentovaný estébák vybrán, aby odešel na západ a provedl diverzní akci ve Svobodné Evropě. Druhou, fantaskní linií je příběh mladé lištičky. Stalin (v románu nazývaný Hospodář) dá vědcům z Pavlovova institutu úkol přetvořit ji v ženu a tu pak pod jménem Sylva vyšle na západ, aby zavraždila Winstona Churchilla. Hrdinové se ale ve svobodném světě setkají a jejich příběhy a osudy se spojí – život se ukáže být mocnější než záměry mocných. Román Liška v dámu je poctou imaginaci, literatuře jako hře slov a obrazů, ale zároveň nabízí i silný příběh o propojování a zároveň neslučitelnosti různých světů a také oslavu lidské a liščí svobody.   Poezie Ewald Murrer: Noční četba Aula, Praha / 326 stran V monumentálním souboru stovky epických textů vrací Ewald Murrer do hry dnes skoro zapomenutý žánr básnické fantastické povídky, jak ji známe třeba ze sbírky Kašpar noci francouzského romantika Aloysia Bertranda. Ostatně už název knihy ukazuje na tuto příbuznost. Básník okouzluje svým suverénním vypravěčským talentem. V Noční četbě se potkává imaginace a zájem o tajemno s groteskní, místy až naturalistickou hyperbolou. Autor pokračuje v poetice jistého melancholického a bizarního snění, kterým zaujal čtenáře už na počátku devadesátých let v knize Zápisník pana Pinkeho.   Kniha pro děti a mládež David Böhm: A jako Antarktida. Pohled z druhé strany Raketa/Labyrint, Praha / 80 stran Autorská encyklopedie konceptuálního výtvarníka přináší portrét světadílu, který byl zkoumán až jako poslední. Tichá krása pustiny bez jediného stromu, bez plazů a obojživelníků, půl roku bez slunce a právně vzato i bez hranic a stálých sídel se pro autora stala divotvorným jevištěm nově definujícím meze sebereflexe i statečnosti těch, kdo se rozhodli v antarktickém majestátu bádat a přežít. Pocítil to jak Roald Amundsen, následovaný nebohou družinou kapitána Roberta F. Scotta a neúspěšnou Shackletonovou transkontinentální expedicí, tak každý další odvážlivec stojící byť jen na jejím pobřeží. Na vlastní kůži to zažil i sám autor, který sem se syny putoval, aby dostál podtitulu knihy, podpořil lehce podvratnou perspektivu prolamující stereotypy povšechných znalostí a kladl si otázky po smyslu bělostného prostoru rozlehlejšího než Evropa. V návaznosti na půlstoleté postupy české uměleckonaučné školy Böhmovo sdělení hravou formou dotvářejí fotografie i kartografické projekce, rozkládací alba s pointami, dobrodružný komiks, deník, novinové sloupce, dokonce plyšové 3D modely zástupců místní zvířeny, takže i po stránce ilustrační vznikla lákavá publikace pro četbu v kruhu rodinném. Výsledkem je dovedné, sdílné, ba pronikavé dílo zdůrazňující provázanost Antarktidy s globálním ekosystémem, neboť území v demilitarizované kolektivní správě plní daleko mimo středoevropské zorné pole klíčovou roli, srovnatelnou s významem prvního písmene abecedy. Udržení zdejších ledovců, nutných pro rovnováhu planety, je testem naší snášenlivosti, kooperace – a hlavně pudu sebezáchovy.   Nakladatelský čin Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce Práh, Praha / 286 stran Poslední vydání Labyrintu světa a ráje srdce Jana Amose Komenského (nakladatelství Práh, 2019) je velkolepé nejen svým rozměrem. Na červeno bílých dvoustranách je otištěn vedle sebe původní text z roku 1623 a jeho verze upravená, resp. přeložená Lukášem Makovičkou do češtiny 21. století. Text otevírá předmluva komeniologa prof. Jana Kumpery, který připomíná a shrnuje osud nejslavnějšího a nejpřekládanějšího Komenského textu, aniž se jej snaží nějak zásadně interpretovat. Komentářem ke Komenského textu se totiž v tomto vydání Labyrintu stává jeho grafická a výtvarná podoba. O grafickou úpravu se postaral Pavel Růt a Miroslav Huptych doprovodil text 54 dvoustránkovými kolážemi. Huptychovy koláže Komenského text opravdu spíše doprovázejí, než „pouze“ ilustrují. Píše-li Komenský v úvodních verších, že Labyrint světa a ráj srdce „jest světlé vymalování“, pak fungují Huptychovy koláže jako vizuální ztvárnění a převyprávění Komenského obrazů. Poutníkovo matení, motání, kolotání a lopotání tak díky Huptychově interpretaci získává novou podobu. Setkání klasického a jazykově archaického textu s digitální koláží nepůsobí skandálně, vizuálně opulentní obrazy spíše vracejí čtenářovu pozornost zpět k textu a nutí k jeho opakovanému promýšlení.   Publicistika Aleš Palán: Jako v nebi, jenže jinak. Nové setkání se samotáři z Čech a Moravy Prostor, Praha / 400 stran Po zdařilé a široce reflektované knize o šumavských samotářích (Raději zešílet v divočině) navázal Aleš Palán další knihou, v níž svou perspektivu poněkud pootočil. Jde v ní o samotáře ani ne tak programové jako spíše životním údělem. Všechny rozhovory jsou vedeny s citem pro jednotlivý osud, pro to, aby se v zaznamenaném textu obtiskl v co nejvěrnější podobě, i jazykové. Kniha získává i bohatým fotografickým doprovodem (Johana Pošová).   Překladová kniha Patrick Melrose I: Edward St Aubyn Přeložil Ladislav Nagy Argo, Praha / 432 stran Kniha s názvem Patrick Melrose I zahrnuje první tři svazky slavné pentalogie britského autora Edwarda St Aubyna. Částečně autobiografický román, k jehož popularitě přispělo úspěšné televizní zpracování z roku 2018, ukazuje stinné a překvapivě kruté stránky života nejvyšších vrstev britské aristokracie: příběh chlapce, jehož za matčina liknavého přihlížení zneužije sadistický otec, začíná v 60. letech minulého století a zavádí nás střídavě na jih Francie, do Velké Británie i do New Yorku. Dospívající Patrick se marně snaží uniknout dětským traumatům a sobě samému pomocí drog. Brilantně napsaná satirická freska čtenáře osloví zejména tím, že surově chladné vyprávění mistrně propojuje jedovatým, cynickým humorem. Překlad Ladislava Nagye věrně zachycuje všechny nuance St Aubynova románu. Dokáže najít ta správná slova pro různé projevy podivné lásky i zoufalé nenávisti, dokonale zachovává nadhled i suchou ironii vyprávění: text je v jeho podání přesně tak podivně nesnesitelný jako příběh sám.   Cena čtenářů Filip Rožek: Gump: Pes, který naučil lidi žít Kontrast Srdceryvné vyprávění očima toulavého psa Gumpa. Příběh o cestě plné překážek a pastí,o lásce, která má sílu dosáhnout až za duhový most, o neochvějné psí obětavosti položit život za svého páníčka, o naději, kterou nespoutá ani ten nejpevnější řetěz, ale také o zvířecí moudrosti, která nám lidem otevírá oči. Gump přináší syrový a autentický příběh, vystavěný z reálných zkušeností člověka, který se celý svůj život věnuje záchraně týraných psů, odhalování psích množíren a napravování křivd, kterých se lidé v bezcitné honbě za penězi dopouští na nejlepším příteli člověka. Je to kniha bez příkras a hollywoodského zjemňování. Jako bychom nahlédli do hlavy toulavého psa Gumpa a viděli všechno, co si prožil, jeho očima. Autor se setkal s trýznivými psími osudy a s jejich zážitky, nad kterými někdy zůstává rozum stát. Touto knihou chce lidem otevřít oči a ukázat jim, že každý z nás může pomoci, pokud si začne všímat dění kolem sebe, a přestane spoléhat, že situaci napraví někdo jiný. Až pochopíme, co nám psí duše dokážou nabídnout, může být náš život mnohem bohatší. Knihu doplňují krásné akvarelové ilustrace Weroniky Gray a fotografie lidí a psů, kterými se autor v příběhu Gumpa inspiroval. Kniha vznikla v rámci charitativního projektu Gump – protože to nevzdám, do kterého se zapojily české celebrity, mimo jiné Olga Lounová, jež pro projekt složila píseň, a Marta Kubišová, která ji nazpívala. Partnery projektu jsou Český rozhlas, Mall ad. Honorář autora poputuje na záchranu opuštěných psů v útulcích.   Magnesia blog roku Jiří Švihálek: Pacholek.com Koncem července minulého roku se Jiřímu Švihálkovi a jeho ženě Katce obrátil život na ruby. Na své motorce se stali účastníky těžké hromadné nehody a skončili v nemocnici, kde se po četných operacích z Jiřího stává „jednonožec“ neboli jak se sám nazývá – Pacholeg. Od známé dostává na pokoji tužku, papír a doporučení, ať si všechno zapíše. Jeho příspěvků je dnes kolem 140 a skládají dohromady deník plný bolesti, zoufalství, narkotik, operačních sálů a převazů, ale i neuvěřitelného optimismu, nadhledu a humoru. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-12-16 08:29:37

„Máš rád Turky? Máš rád ty pohanský psy?“

Známé sugestivní otázky Josefa Švejka v Haškově slavném románu jako by stály v základech postoje drtivé většiny z těch, kteří se u nás vyjadřují k současné kurdsko-turecké fázi občanské války v Sýrii. Švejk Turky rád neměl a s podobným despektem na ně pohlíží i většina diskutujících, politiky a novináře nevyjímaje. Ve hře jsou v našem případě atavismy dávného tureckého nebezpečí z dob počátků dunajské monarchie i západní propaganda posledních let kritizující politický vývoj v erdoganovském Turecku, které se stalo skutečnou hospodářskou i vojenskou velmocí, aniž si to většina z nás stihla uvědomit. To přes to, že Turecko je již řadu let velmi oblíbenou dovolenkovou destinací pro statisíce našich lidí. Avšak většina z těch, kteří tráví dny u moře na turecké riviéře, i menšina těch dobrodružnějších, kteří procestovali i odlehlejší končiny této nesmírně atraktivní země a získali větší zkušenost s místním životem, má o obecnějších souvislostech tamějšího dění značně zkreslené představy. Především paralely s naší středoevropskou zkušeností jsou velmi ošidné. Syrské klamy Potvrdilo se to již v případě Sýrie. Česká veřejnost pod dojmem své vlastní historické zkušenosti měla tendenci považovat odboj proti diktátorskému režimu prezidenta Asada za obdobu naší sametové revoluce a za chvályhodný odboj národa proti zkorumpovanému brutálnímu diktátorovi. Tento narativ byl také západním politickým a mediálním mainstreamem vytrvale šířen a mnozí u nás mu stále dodnes věří. Vývoj krize však tomu v reálu vůbec neodpovídal. Naopak, vše bylo jinak, a ukázalo se, že převažující západní výklad syrské krize byl vyloženě lživý. Diktátor překvapivě neodstoupil, měl se o koho opřít a dokázal dlouhá léta vytrvale vzdorovat snahám o násilné svržení. Dnes se zdá, že téměř plně zvítězil.  Rovněž se ukázalo, že ona údajná demokratická opozice, která prý chtěla nastolit v Sýrii demokracii západního typu, byla ve skutečnosti konglomerátem různých převážně islamistických sil, které byly masivně vyzbrojovány konzervativními monarchiemi Arabského poloostrova a Tureckem, a spíše než o demokracii a lidská práva jim šlo o vyřizování účtů sunnitské většiny s menšinovými náboženskými komunitami (alavity, křesťany, šíity, drúzy aj.), staletí žijícími na syrském území, o něž se opíral Asadův režim. Paradoxem je, že právě tyto minority, především křesťané, byly oním přirozeně prozápadním elementem v syrské společnosti a že Asadův režim byl sice v souladu s tradicemi regionu diktátorský a brutální, ale sekulární, vypočitatelný a nakloněný spolupráci se Západem.  Výsledkem geopolitického projektu tzv. arabského jara bylo zničení tradičních diktátorských, ale prozápadních režimů a zahájení experimentu Západu s islamisty. Nejvíce na to doplatily tradiční prozápadní síly. V Sýrii a v Iráku to prakticky znamenalo likvidaci po tisíciletí existujících křesťanských komunit jejich vyvražděním či vyhnáním do emigrace. Celá oblast je hospodářsky zničena, politicky rozvrácena a dlouhodobě destabilizována. Cíle však nikde dosaženo nebylo – Asad se udržel, a to proto, že nebyl pouhým diktátorem, ale hlavně také reprezentantem celé populace náboženských minorit, především alavitů, jimž v případě vítězství sunnitských islamistů hrozila fyzická likvidace.  Marné snahy Západu Na sektářském a etnickém rozdělení společnosti ztroskotaly i starší pokusy Američanů přebudovat podle západního vzoru Irák. Docílily pouze rozvratu. O Libyi není třeba hovořit. Proč se nedaří metodami východoevropského roku 1989 ani přímými intervencemi na Blízkém východě dosáhnout prozápadních změn?  {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Jednou z hlavních příčin je struktura společnosti většiny zemí na Blízkém východě. Ta vychází z tradice osmanské říše a islámských představ o uspořádání společnosti. Jejich základ bychom mohli nazvat moderním a na dnešním Západě velmi populárním pojmem – multikulturalismus. Společnost se podle islámské tradice dělí na paralelně existující náboženské komunity – v osmanské říši tzv. millety (které se v realitě často, ale ne vždy překrývají i s etnickým rozdělením), které žijí podle různých tradic, a dokonce v rozdílných právních systémech vedle sebe. Mají mít rozsáhlou autonomii a jsou chráněny státem. Dominantní a nadřazené postavení má mít muslimská (sunnitská) komunita, jíž náleží politická moc, která garantuje bezpečnost a samosprávu ostatním komunitám. Takto strukturovaná společnost získává charakter jakési mozaiky, v níž příslušníci různých komunit žijí promíšeně vedle sebe v úzké interakci, aniž by však docházelo k asimilaci a vytváření jednotného homogenního národa. Naopak, existující náboženské a z nich plynoucí kulturní rozdíly se neustále reprodukují. Explicitní náboženský nárok islámu na světskou vládu vylučuje skutečné zrovnoprávnění nemuslimských minorit a komplikuje sekulární vládnutí. Politické občanství v západním pojetí je v těchto poměrech nedosažitelné a demokratické procedury nefunkční. Lidé volí podle své příslušnosti ke komunitě, nikoliv jako občané homogenního celku. Proto volby v zemích s podobnou společenskou strukturou nemohou přinést kýžené výsledky – vyhrává nejpočetnější minorita. Irák a Afghánistán jsou příkladem slepé uličky, do níž se pokusy o implantování demokratických západních vzorů v muslimském světě setkávají. Pro další příklady nemusíme chodit daleko – západní Balkán, po pět století součást osmanské říše, je dalším tragickým případem. Moderní evropský nacionalismus naroubovaný na tradiční mozaikovitou společenskou strukturu původně muslimské země vytváří neobyčejně třaskavou směs, z níž nalézt východisko bez násilí a etnických čistek je nesmírně obtížné. Tyto zkušenosti musejí být nám všem mementem s hrátkami s multikulturalismem v Evropě a záměrným vytvářením rozdílných kulturních enkláv na teritoriu evropských národních států. Osmanská říše není dobrý vzor k následování. Turecká cesta To si uvědomoval již otec moderního Turecka Mustafa Kemal Atatürk, který se rozhodl radikálně potlačit muslimskou tradici a nahradit ji tureckým nacionalismem orientovaným na Západ. Etnické čistky a výměny obyvatel zbavily Turecko největších obtížně asimilovaných křesťanských minorit – řecké a arménské, ty další byly tvrdě asimilovány. Přesto je východ země obydlen milióny Kurdů, z nichž mnozí poturčování vzdorují či se mu aktivně brání.  Atatürkův politický projekt byl a zůstal vysoce elitářský – masy venkovského obyvatelstva žily postaru. Jeho garantem byla armáda, která v zemi fakticky vládla celé XX. století a která tvrdou rukou neváhala násilně zasáhnout, kdykoliv se generálům zdálo, že se turecká politika odklání od původního sekulárního kurzu. Současně tvrdě potlačovala jakékoliv pokusy Kurdů vzepřít se útlaku.  Recep Tayyip Erdogan se stal politickým fenoménem tím, že se mu podařilo na základě islamismu najít klíč k obyčejným obyvatelům země a propojit tuto tradici s programem modernizace země a zpočátku se zdálo i s principy parlamentní demokracie. Nahrazení tvrdého tureckého nacionalismu důrazem na islámskou tradici mu umožnilo nalézt i kompromis s Kurdy a získat si jejich podporu. Zdálo se, že je na světě úspěšný model modernizace společnosti vycházející z místních islámských tradic, a tudíž hodný napodobení a následování i v dalších státech regionu. Erdoganovi se postupně podařilo zlomit nadměrnou moc armády, hlavní překážku obrazu Turecka jako demokratického státu. Země zažila obrovský hospodářský rozmach a zařadila se mezi dvacet největších světových ekonomik. Jeho úspěch obzvlášť vynikne ve srovnání s tradičním rivalem Řeckem, které se ve stejné době bez ohledu na členství v EU a stovky miliard eur z evropských dotací propadlo na samé dno bezprecedentní hospodářské katastrofy.  Erdoganovo Turecko se jako zářný úspěšný vzor stalo i patronem tzv. arabského jara. Podporovalo nástup nových islamistických režimů, které v arabských zemích vzešly ze svobodných voleb po svržení starých prozápadních diktatur.  Dramatické změny v arabském regionu však dostaly Turecko do blízkosti velmi nebezpečných soukolí. Různé síly ve světové politice spojovaly s restrukturalizací Blízkého východu prostřednictvím tzv. arabského jara různé ambice. Začala hra o přeformátování celého Blízkého východu, jak vznikl po první světové válce. Jde v ní o budoucnost Izraele, ropných monarchií Arabského poloostrova, vývoj v Íránu, návrat Ruska na světovou scénu a koneckonců i směřování projektu Evropské unie. Turecko je právě na křižovatce všech těchto vlivů.  Hledání nového formátu Ambiciózní Erdogan se snažil využít své počáteční silné pozice a začít hrát velmocenskou politiku v osmanské tradici. Rychle však poznal, že rozvratný příklad arabského jara ohrožuje i jeho samotného. Konfrontován s prvními pokusy o barevnou revoluci v roce 2013 (demonstrace na istanbulském náměstí Taksim) zjistil, že hlavní hrozba pro jeho režim přichází od velmi rozvětveného náboženského hnutí Hizmet jeho bývalého spojence muslimského teologa Fethulláha Gülena, od 90. let žijícího v USA. Tvrdé represe gülenistů vyústily v posilování autoritářských tendencí Erdogana, které zesílily po neúspěšném vojenském převratu v červenci 2016, po němž u prezidenta začalo vzrůstat podezření, že za pokusem o jeho svržení byly západní velmoci, které o přeformátování Blízkého východu usilují. Tento pocit získává svou logiku při pohledu na spoušť, kterou na Blízkém východě zanechala v posledních dvaceti letech politika Západu. Západními intervencemi a podporou tzv. arabského jara byl region totálně politicky a ekonomicky rozvrácen. Výsledkem jsou milióny migrantů, s nimiž západní levice spojuje zásadní přeměnu evropských národních států ve „společenství různých“, jak se kdysi o budoucnosti Německa explicitně vyjádřil bývalý německý prezident Gauck.  Erdogan se do projektu transferu migrantů do Evropy v roce 2015 aktivně zapojil a turecké orgány pod hlavičkou tzv. pašeráků úspěšně směrovaly proudy migrantů od syrských hranic na egejské pobřeží, do Řecka a dále do Evropy. Poté se nechal za miliardy eur přesvědčit kancléřkou Merkelovou, která by již další statisíce orientálních migrantů na německém území politicky neustála, aby se ochrany evropských hranic ujal místo pokryteckých evropských politiků sám.  Dnes Erdogan balancuje na tomto vroucím kotli zájmů a tlaků, které oslabují pozici jeho země i jeho osobně. Ve snaze udržet moc a zabránit rozvratu se stává stále autoritářštějším a přivlastnil si i kartu tureckého nacionalismu. Ta mu odcizuje Kurdy, kteří dříve byli jeho oporou. Rozpad Sýrie a Iráku, který hrozí, přitom vytváří riziko kurdské iredenty a dezintegrace východu Turecka. A zde bychom se měli zastavit a skutečně se pokusit zamyslet, co při uskutečnění takového scénáře ohrožuje nás samotné. Hrozby na dohled Z celého tragického vývoje posledních let na Blízkém východě vystupují do popředí dvě zásadní hrozby, které se dosud nenaplnily. Těmi jsou destabilizace dvou klíčových zemí regionu – Egypta a Turecka. Obyvatelstvo obou z nich se blíží 100 miliónům, v případě Egypta již snad byla tato hranice překročena. Egypt se již dostal za vlády Muslimského bratrstva na samotnou hranici propasti, za níž se rýsovaly obrysy občanské války, ekonomické katastrofy a exodu miliónů. Kam jinam než do Evropy. Obnovení tvrdé diktatury generála Sísího toto nebezpečí na čas eliminovalo. Turecko je druhé na řadě. Kurdský problém může být rozbuškou, která přivede zemi k rozvratu a následování neblahého příkladu jeho jižních sousedů. Blízký východ není regionem, v němž by se dala bezbolestně aplikovat práva národů na sebeurčení, měnit hranice a hledat racionální politické kompromisy. Vytvoření kurdského státu by mělo fatální destabilizující vliv nejen na Turecko a Sýrii, ale i na Írán a Irák. Kdo se po balkánských a syrských zkušenostech domnívá, že by vše mohlo proběhnout v míru a pokoji dohodou podle česko-slovenského vzoru, vůbec nic netuší. Proto bychom se na tureckou snahu eliminovat vojenskými akcemi kurdské nebezpečí na hranicích neměli dívat Švejkovou optikou, ani sledovat události pohledem nezaujatých sportovních fanoušků fandících slabšímu nebo se unášet detaily z bojiště a osobními sympatiemi. Bohužel vývoj na tureckých hranicích se nás samotných týká více, než si myslíme. Podaří-li se Turecko destabilizovat, skutečná cena pro Evropu a pro nás bude nesmírná. {/mprestriction}  Autor je výkonný ředitel Institutu Václava Klause a arabista.

Čas načtení: 2019-07-09 08:51:25

Kompletní přehled cen udělených na 54. Mezinárodním filmové festivalu Karlovy Vary

Festivalové poroty ocenily 6. července 2019 nejlepší filmy 54. MFF Karlovy Vary. Ceny byly předány během závěrečného ceremoniálu.   Hlavní soutěž   Velká cena - Křišťálový glóbusOtec / BashtataRežie: Kristina Grozeva, Petar ValchanovBulharsko, Řecko, 2019Intimní rodinné drama o nelehkém hledání cesty k našim nejbližším, v němž nechybí pečlivě vystavěné absurdní či komické situace.   Zvláštní cena porotyLara /LaraRežie: Jan-Ole GersterNěmecko, 2019Precizně zkomponované psychologické studie, kterou jeden z nejúspěšnějších německých tvůrců své generace Jan-Ole Gerster navazuje na ceněný debut Sakra, kluku!.   Cena za režiiTim Mielants za režii filmu Patrick/ De PatrickBelgie, 2019Tragikomedie o tom, jak důležité je hlídat si vlastní nářadí, o (nejen) existenciální nahotě a o lidech, pro něž přívěs znamená celý jejich svět.   Cena za ženský herecký výkonCorinna Harfouch za roli ve filmu Lara / LaraRežie: Jan-Ole GersterNěmecko, 2019 Za roli autoritativní matky.   Cena za mužský herecký výkonMilan Ondrík za roli ve filmu Budiž světlo/ Nech je svetloRežie: Marko ŠkopSlovenská republika, Česká republika, 2019 Film o gastarbeitrovi, který se na Vánoce vrací domů a zjišťuje, že jeho syn je coby člen polovojenské mládežnické skupiny zapleten do události, jež otřásla místní komunitou.    Zvláštní uznáníSrpnová madona / La virgen de agostoRežie: Jonás TruebaŠpanělsko, 2019 Film se odehrává v době srpnových městských slavností, kdy lze vnitřní zmatek ukotvit v letmých setkáních i nečekaných dobrodružstvích.   Zvláštní uznáníNadějná mladá herečka Antonia Giesen za roli ve filmu Muž budoucnosti / El hombre del futuroRežie: Felipe RíosChile, Argentina 2019 Zestárlý řidič kamionů Michelsen vyjíždí na poslední cestu s nákladem na jih chilské Patagonie. Náročná dlouhá jízda mezi nádhernou bujnou přírodou jezer a pásmem ledových hor se proměňuje v rekapitulaci vlastního života, když jeho cestu nenadále zkříží dospělá dcera, kterou od dětství neviděl.   Soutěž Na východ od západu   Velká cena Na východ od západuBýk / BykRežie: Boris AkopovRusko, 2019 Šéf místního gangu Anton Bykov, jemuž se přezdívá Býk, se po jedné z potyček s konkurenční bandou ocitne na policejní stanici. Vězení se vyhne jen díky zásahu obávaného mafiána, který však od něj za svou pomoc požaduje riskantní protislužbu.    Zvláštní cena poroty Na východ od západuMé tiché myšlenky / Moi dumki tikhiRežie: Antonio LukichUkrajina, 2019 Pětadvacetiletý Vadym se živí nahráváním a prodejem zvuků. Když přijde velkoryse honorovaná nabídka, která by mu pomohla uskutečnit sen o cestě do Kanady, dvakrát se nerozmýšlí a vydává se nahrávat zvuky zvířat na Zakarpatí…    Soutěž dokumentárnách filmů   Cena za nejlepší dokumentární filmNesmrtelní / SurematuRežie: Ksenia OkhapkinaEstonsko, Lotyšsko, 2019 Esejistický portrét, který přibližuje pevným řádem určovaný život na ruském industriálním maloměstě   Zvláštní cena dokumentární porotyKonfuciánský sen / Kongzi mengRežie: Mijie LiČína, 2019  Příběh matky hledající správný klíč k alternativní výchově, jež by zohledňovala morální rozvoj jejího syna.   Divácká cena deníku Právo Jiří Suchý – Lehce s životem se prátRežie: Olga SommerováČeská republika, 2019   Dokumentární film Olgy Sommerové je portrétem umělce a člověka, portrétem doby.   Křišťálový glóbus - cena za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii Julianne Moore, USAPatricia Clarkson, USA   Cena prezidenta MFF Karlovy vary za přínos české kinematografii Vladimír Smutný, Česká republika  „Kameraman patří za kameru, před plátno patří výjimečně, jsem rád, že pan Jiří Bartoška mi tuto výjimečnost umožnil a že mám tuto cenu, kterou není lehké získat jeho kameraman. Já si té ceny vážím a ona váží taky,“ děkoval Vladimír Smutný.   Cena mezinárodní filmové kritiky Uděluje Mezinárodní federace filmových kritiků (FIPRESCI)Srpnová madona /La virgen de agostoRežie: Jonás TruebaŠpanělsko, 2019 Cenu získává skromné, neokázalé filmové dílo, jež obratně otevírá celou řadu témat a vyvolává různé emoce, aniž by se zpronevěřilo inspirativnímu a pozitivnímu pohledu na svět.   Cena ekumenické poroty Lara /LaraRežie: Jan-Ole Gerster          Německo, 2019Za skvěle zahraný a inteligentně režírovaný film o matce trpící depresí a synovi - hudebním skladateli - kterého psychicky ponižuje. Dramatické a dynamické zachycení vztahů mezi matkou a synem ukazuje jejich vzájemné odcizení, ale nabízí i náznaky pozitivního vývoje.   Zvláštní uznáníBudiž světlo/Nech je svetloRežie: Marko ŠkopSlovenská republika, Česká republika, 2019Film je vystavěný na příběhu složeném z nepřeberné řady chybných kroků, jichž se dopouští jak rodina, tak tradiční vesnice s kulturními a náboženskými zvyklostmi. Film diváka motivuje a nutí k tomu, aby přehodnotil pojetí morální odpovědnosti v prostředí prostoupeném násilím.   Cena FEDEORA Federace filmových kritiků z Evropy a Středomoří za nejlepší film v Soutěži Na východ od Západu. Cenzor /GörülmüştürRežie: Serhat KaraaslanTurecko, Německo, Francie, 2018Za empatii, s níž tvůrci přistupují k univerzálnímu tématu cenzury a režimního útisku, a zároveň si pohrávají s dvojsečností, jíž se může tvůrčí posedlost promítnout do společenské reality,   Zvláštní uznání poroty FEDEORAAgův dům /Shpia e AgësRežie: Lendita ZeqirajKosovo, Chorvatsko, Francie, Albánie, 2018 Za odvážný filmařský počin, jenž v drobnohledu přináší ucelené a jímavé vyprávění o ženských životech nahlížených dětskýma očima. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Cena EUROPA CINEMAS LABEL Za nejlepší evropský film v Hlavní soutěži a v Soutěži Na východ od Západu.Skandinávské mlčení /Skandinaavia vaikusRežie: Martti HeldeEstonsko, Francie, Belgie, 2019Film mladého estonského režiséra divákům nabízí procházku mimořádným filmařským zážitkem. Příběh složitého sourozeneckého vztahu tu získává podobu různých forem ticha. Do příběhu vtáhne diváka nejen působivá kamera a vynikající hudba, ale také ryzí filmařský přístup, silný scénář a originální způsob vyprávění.   A trocha statistiky na závěr 54. MFF Karlovy Vary 2019 se zúčastnilo 12 521 akreditovaných návštěvníků – z toho 10 363 s festival passy, 395 filmových tvůrců, 1158 filmových profesionálů a 605 novinářů. V průběhu festivalu se uskutečnilo 497 filmových představení a bylo prodáno celkem 139 271 vstupenek. Uvedeno bylo celkem 177 filmů, z toho 156 hraných a 29 dokumentárních. Z filmů uvedených na 54. MFF Karlovy Vary mělo na festivalu 34 světovou, 8 mezinárodní a 6 evropskou premiéru. 206 projekcí osobně uvedla delegace tvůrců. Uskutečnilo se 97 projekcí pro novináře a filmové profesionály.

Čas načtení: 2023-08-31 14:16:00

11 potravin, které obsahují probiotika

Probiotika zlepšují zdraví trávicího ústrojí, pomáhají při depresi a účinně působí také v prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Zde je seznam 11 potravin, které jsou největšími přírodními zdroji probiotik a jako bonus jsou taky super zdravé a chutné. Probiotika (neplést s prebiotiky) jsou živé organizmy, které prospívají vašemu zdraví. Patří mezi ně zejména užitečné baktérie, které v těle plní některé důležité funkce a pomáhají udržovat vaše tělo a mozek v dobrém a funkčním stavu.Potraviny, které obsahují probiotika, jsou také velmi zdravé. Podle některých studií navíc dokonce zlepšují zdraví vaší pokožky. Probiotika se často užívají pro zlepšení zdraví střev (například po průjmových onemocněních nebo při zácpě, po užívání antibiotik apod.).  Většina lidí konzumuje probiotika ve formě doplňků stravy, ale probiotické bakterie se vyskytují i v přírodních potravinách, které prošly bakteriálním kvašením (takzvané kvašené nebo fermentované potraviny).Potraviny, které jsou největšími přírodními zdroji probiotikJogurtJogurt je jedním z nejlepších zdrojů probiotik, tedy užitečných a "hodných" baktérií, které mají řadu léčivých účinků na vaše zdraví. Jogurt se vyrábí z mléka kvašením, na kterém se podílí užitečné a zdraví prospěšné baktérie, zejména laktobacily a bifidobakterie. Konzumace jogurtu prospívá vašemu zdraví a pomáhá také zlepšovat zdraví kostí. Jogurt dokonce pomáhá i lidem s vysokým krevním tlakem. U dětí jogurt může pomoci zmírnit projevy průjmů vyvolaných užíváním antibiotik. A ukazuje se, že jogurt může pomoci zmírňovat i projevy syndromu dráždivého tračníku.Pokud trpíte laktózovou intolerancí (nesnášenlivostí mléčného cukru - laktózy), může pro vás být jogurt vhodnější než mléko. Je tomu tak proto, že baktérie mění část laktózy na kyselinu mléčnou, což je také důvod, proč jogurt chutná trochu nakysle. Mějte však na paměti, že ne každý jogurt obsahuje živé probiotické kultury. Někdy se tyto živé baktérie během výroby jogurtu usmrtí a jogurt je pak bez probiotik. Z tohoto důvodu si kupujte jogurty s aktivními nebo živými kulturami. KefírKefír je kvašený mléčný nápoj s vysokým obsahem probiotik. Vyrábí se přidáním kefírových zrn do kravského nebo kozího mléka. Kefírová zrna nejsou cereálie (obilná zrna), ale jedná se v podstatě o bakteriální kultury laktobacilů a kvasinek, které vypadají podobně jako "květák". Kefír je velmi bohatým zdrojem probiotik. Slovo kefír údajně pochází z turečtiny (ze slova keyif, což znamená "dobrý pocit" po jídle). Kefír má řadu kladných účinků na lidské zdraví. Posiluje zdraví kostí, pomáhá léčit zažívací potíže a také chrání před infekčními nemocemi.Ikdyž v našich končinách je nejznámějším zdrojem probiotik jogurt, na kefír bychom neměli zapomínat, protože je dokonce ještě lepším zdrojem probiotik než jogurt. Kefír totiž obsahuje řadu významných kmenů užitečných baktérií a kvasinek a díky tomu má rozmanité a silné probiotické účinky. Stejně jako jogurt, je i kefír obvykle dobře snášen i lidmi, kteří trpí laktózovou intolerancí. Kysané zelíKysané zelí je pokrm vzniklý mléčným kvašením jemně nastrouhaného zelí (tedy kvašením laktobakteriemi). Jedná se o jedno z nejstarších jídel, které je oblíbenou pochoutkou v řadě zemí, a to zejména v Evropě. Kysané zelí se často používá jako příloha k různým pokrmům (asi všichni známe vepřovou s knedlíkem a zelím, cmnudu po kaplicku nebo klobásku s kyselým zelím). Má kyselou, slanou chuť a ve vzduchotěsné nádobě má i dlouhou trvanlivost (několik měsíců). Kromě probiotických vlastností je kysané zelí také bohatým zdrojem vlákniny, vitamínů C, B a K. Navíc obsahuje velké množství sodíku, železa a manganu. Kysané zelí také obsahuje antioxidanty lutein a zeaxantin, které jsou důležité pro zdraví očí.Když si budete kysané zelí kupovat v obchodě, vždy kupujte nepasterizovaný výrobek. Pasterizací se totiž živé a aktivní baktérie zničí.  TempehTempeh (někdy také označován slovem tempe) je kvašený výrobek ze sóji. Tempeh má ořechovou, zemitou chuť podobnou chuti hub. Tempeh je původem z Indonésie, ale postupně se rozšířil do celého světa a dnes ho řada lidí užívá jako náhražku masa pro jeho vysoký obsah bílkovin. Kvašení (fermentace) má překvapující účinky na nutriční profil (obsah živin) potravin. Sojové boby běžně obsahují velké množství kyseliny fytové, což je rostlinná látka, která negativně ovlivňuje vstřebávání důležitých minerálů, jako jsou železo nebo zinek. Tempeh je sójová pochoutka s vysokým obsahem probiotik. Je zajímavé že proces kvašení snižuje množství kyseliny fytové. Díky tomu se zvyšuje množství živin, které se z tempehu vstřebávají. Dalším zajímavým "vedlejším účinkem" procesu fermentace je, že baktérie, které se na kvašení podílí, tvoří vitamín B12, který sójové boby vůbec neobsahují. Vitamin B12 se vyskytuje převážně v potravinách živočišného původu, jako jsou maso, ryby, mléčné výrobky a vejce. Díky tomu je tempeh skvělou volbou pro vegetariány a také pro všechny, kdo chtějí do svého jídelníčku zařadit zdravý zdroj probiotik. KimčchiKimchi je fermentovaný korejský "křupavý" salát. Jeho hlavní složkou je nejčastěji zelí, ale je možné ho připravit také z jiných druhů zeleniny. K dochucení tohoto salátu se používá směs různých koření, například čili papričky, česnek, zázvor, pórek a sůl. Kimčchi obsahuje laktobaktérii s názvem Lactobacillus kimchii a další baktérie kvasící kyselinu mléčnou, které pozitivně působí na zdraví trávicího ústrojí. Kimčchi vyrobené ze zelí je bohatým zdrojem řady vitamínů a minerálů, včetně vitamínu K, vitamínu B2 (riboflavin) a železa. MisoMiso je japonské koření. Je to vlastně sójová pasta vzniklá kvašením sójových bobů, do které se přidá sůl a ušlechtilá plíseň s názvem Koji. Někdy se miso vyrábí také smícháním sójových bobů s obilninami, jako je ječmen, rýže nebo žito. Tato sójová pasta se nejčastěji používá při přípravě miso polévky, která je v Japonsku velmi oblíbeným snídaňovým pokrmem. Miso má obvykle slanou chuť, ale existuje řada různých druhů a můžete si koupit například bílé, žluté, červené nebo hnědé miso. Miso je dobrým zdrojem bílkovin a vlákniny. Obsahuje také hodně vitamínů, minerálů a To je také vysoký obsah různých vitamínů, minerálů a fytonutrientů (živiny rostlinného původu). Zejména obsahuje hodně vitamínu K, manganu a mědi. Miso má také celou řadu kladných účinků na lidské zdraví. Jedna studie zjistila, že častá konzumace polévky Miso snižuje riziko vzniku rakoviny prsu u japonských žen středního věku. Další studie zjistila, že ženy, které hodně jí polévku miso, mají menší riziko, že dostanou cévní mozkovou příhodu. KombuchaKombucha je fermentovaný nápoj z černého nebo zeleného čaje. Tento oblíbený nápoj vzniká tak, že do čaje přidáte kolonii užitečných baktérií a kvasinek. Ty vyvolávají kvašení, díky čemuž získává tento čaj svou specifickou chuť. Čaj z kombuchy se pije v řadě zemích světa a je zejména oblíbený v Asii. Na internetu najdete řadu tvrzení o údajných skvělých účincích čaje z kombuchy na vaše zdraví. Nicméně je potřeba upřímně říci, že kvalitní studie, které by tyto účinky potvrdily, zatím nebyly provedeny. Kombucha obsahuje hodně probiotik. Většina studií s čajem z kombuchy byla provedena na zvířatech nebo v laboratoři a jejich výsledky nelze jednoznačně přenést i na člověka. Přesto lze čaj z kombuchy považovat za zdravý prospěšný nápoj, protože obsahuje živé bakteriální a kvasinkové kultury, díky kterým získává probiotické účinky. Nakládané okurkyNakládané okurky jsou velmi oblíbeným pokrmem nejen v Čechách, ale i dalších zemích. Vyrábí se naložením malých okurek (nakládaček) do nálevu ze soli a vody. Během jejich výroby dochází k jejich kvašení, protože okurky přirozeně obsahují laktobaktérie. Díky fermentaci pak získávají kyselou chuť. Nakládané okurky jsou skvělým zdrojem prospěšných probiotických baktérií, které pomáhají zlepšovat zdraví trávicího ústrojí. Obsahují málo kalorií a jsou dobrým zdrojem vitamínu K, který je důležitý pro srážení krve. Nakládané okurky také obsahují hodně sodíku. Je důležité poznamenat, že nakládané okurky vyráběné s použitím octa, neobsahují žádné živé probiotické kultury. Tradiční podmáslíTermínem podmáslí označujeme zbytkovou tekutinu při stloukání másla. Po zkvašení vzniká kysaný mléčný nápoj. Existují dva druhy podmáslí - tradiční a uměle vyráběné (takzvané kultivované). Tradiční podmáslí je vlastně jenom čistá tekutina, která "zbyla" po výrobě másla. Pouze tradiční podmáslí obsahuje probiotika (tedy živé kultury zdraví prospěšných baktérií). Tradiční podmáslí často pijí lidé v Indii, Nepálu a Pákistánu. Naopak "uměle" vyrobené podmáslí (takzvané kultivované) si můžete koupit například v supermarketu, ale bohužel tento druh podmáslí neobsahuje žádné probiotické kultury, a nemá tak žádné probiotické vlastnosti. Podmáslí dále obsahuje málo tuku a kalorií, ale hodně důležitých vitamínů a minerálů, jako jsou vitamín B12, B2 (riboflavin), vápník nebo fosfor. NattóNattó je další fermentovaný sójový výrobek, podobně jako tempeh a miso. Obsahuje bakteriální kmen s názvem Bacillus subtilis. Nattó se často používá v japonské kuchyni. Nejčastěji se smíchá s rýží a podává k snídani. Má charakteristickou vůni, silnou chuť a gelovitou (slizkou) konzistenci. Nattó je bohatým zdrojem bílkovin a vitamínu K2, který je důležitý pro zdraví kostí a kardiovaskulárního systému. Studie provedená na starších japonských mužích zjistila, že pravidelná konzumace nattó zlepšuje hustotu kostní tkáně (obsah minerálních složek v kosti). Tyto účinky jsou připisovány vysoké koncentraci vitamínu K2 v nattó. Jiné studie také potvrzují, že nattó může pomáhat v prevenci osteoporózy u žen. Některé druhy sýrůPřestože většina sýrů se vyrábí procesem kvašení, neznamená to, že každý sýr nutně obsahuje probiotika. Proto je důležité pečlivě číst informace na obalech sýrů, který si chcete koupit a ujistit se, že je na něm napsáno, že daný výrobek obsahuje živé a aktivní kultury. Některé druhy sýrů (zejména Gouda, Mozzarella, Čedar nebo tvaroh) se vyrábí způsobem, který umožňuje přežití zdraví prospěšných baktérií. Sýry obsahují hodně živin a jsou také velmi dobrým zdrojem bílkovin. Navíc jsou bohatým zdrojem vitamínů a minerálů, zejména vápníku, vitamínu B12, fosforu a selenu. Umírněná konzumace mléčných výrobků, jako jsou například sýry, může snižovat riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění a osteoporózy.

Čas načtení: 2024-02-26 09:00:01

Ďáblovo zlato se dodnes těží. Je smrtelně nebezpečné a dělníci umírají ve velkém.

Na východní Jávě v Indonésii leží sopka Kawah Ijen, která se v posledních letech stala něčím jako turistickým hotspotem. Je to proto, že v noci se na jejích potemnělých svazích objevují nadpozemská modrá světla. Tyto přízračné bledé požáry jsou způsobeny velkým množstvím usazenin síry na povrchu sopky. Když vysoké teploty zevnitř sopky zahřejí tyto usazeniny, vzplanou jasně modrým plamenem. Ale jakkoli mohou být tyto jevy působivé a tajemné, skrývají temnější aspekt sopky, který souvisí s lidmi, kteří těží její zdroje. Horníci tam totiž pracují v nebezpečných a nestálých podmínkách, aby se dostali k síře nebo tomu, čemu říkají „ďáblovo zlato“. Nejostudnější závodník v olympijské historii není dopující Rus, ale císař Nero Číst více Síra je pro nás důležitá Síra je důležitý přírodní zdroj a lidé jsou jí fascinováni po staletí. Dnes se používá jako součást mnoha produktů a v průmyslových odvětvích po celém světě. Máme ji v cukru, zápalkách a bateriích, ale různé sloučeniny síry jsou také nedílnou součástí chemikálií obsažených v hnojivech a lécích. Síra je také nezbytnou složkou gumových výrobků, ohňostrojů, střelného prachu a tak dále. A co si budeme povídat, jde o velký byznys. Ve srovnání s jinými pracovními místy dostupnými na ostrově Jáva se těžba síry vyplácí docela dobře, což z ní dělá atraktivní objekt pro dělníky. Je to však také práce, kde jde o život. Problém není jen fyzické vypětí, ale hlavně skutečnost, že pracovníci makají v extrémně toxickém prostředí.  Vážné dopady na lidské zdraví Sirný plyn se získává zevnitř sopky pomocí kovových trubek, které jej odvádějí. Jakmile se plyn dostane na povrch, zkondenzuje na kapalinu a při ochlazení ztvrdne na žluté desky, které se pak ručně rozbijí a vloží do proutěných košů. Tyto koše jsou pak umístěny na strany tyče, kterou má horník na ramenou, a náklad nese po stěně kráteru. Každý, kdo dělal těžkou práci, ví, že opakované nošení těžkých břemen může mít vážné dopady na zdraví. Ale v tomto případě horníci obvykle nosí břemena, která jsou těžší než oni (kolem 68–90 kilogramů). Vysilující a nejistá cesta do kráteru a zpět si jako taková vyžádá bolestnou daň, protože průměrná délka většiny pracovníků nepřesahuje padesát let. Navíc mají na sklonku života často znetvořenou páteř a jiné potíže.  Výbuch sopky Krakatoa zvedl tsunami, která přinesla desetitisíce obětí. Inspiroval i Karla Čapka Číst více Pracují bez vhodné ochrany Kromě problémů spojených s přenášením je tu ještě skutečnost, že vzduch u kráteru je naplněn toxickými výpary oxidu siřičitého. Ve většině případů horníci pracují bez vhodné ochrany, takže vdechují plyn, který jim pálí plíce, a neustále jim slzí oči. V dostatečně vysokých koncentracích může oxid siřičitý vést k respiračním problémům, a dokonce akutnímu plicnímu edému. Těžební komunity na Jávě patří mezi poslední na planetě. Ve většině případů se síra získává z ropy, zemního plynu a dalších fosilních zdrojů (ve formě sirovodíku). Odhaduje se, že sírový průmysl má hodnotu asi 13 miliard amerických dolarů, a očekává se, že v následujících letech poroste. Zdroje: iflscience.com, britannica.com KAM DÁL: Zemědělcům jde třetina evropských dotací, přesto si stěžují. Právem, nebo chtějí ždímat další peníze?

Čas načtení: 2024-02-26 12:52:13

Yuka – robotická sekačka budoucnosti získává masovou podporu na Kickstarteru

Na výstavě CES 2024 v Las Vegas bylo zřejmé, že robotická sekačka Yuka od společnosti Mammotion si získá velkou pozornost. Její inovativní funkce a schopnost operovat bez signálu GPS ji... The post Yuka – robotická sekačka budoucnosti získává masovou podporu na Kickstarteru first appeared on Objevit.cz: IT magazín, zprávy a novinky ze světa IT.

Čas načtení: 2024-03-08 10:31:22

Mesiac nie je zo skaly a svieti úplne sám: Internetom sa šíri nová konšpirácia, ktorá získava čoraz viac prívržencov

Konšpiračné teórie sú naozaj fascinujúcou doménou ľudstva. Niekedy vôbec nezáleží na tom, že ich x-krát vyvrátime. Stále sa držia v povedomí ľudí a v určitých prípadoch dokonca naberajú na popularite. Teória plochej zeme, škodlivosť očkovania, Ilumináti, falšovanie pristátia na Mesiaci… to je len niekoľko príkladov, no zdá sa, že sa nám objavila ďalšia.   Ako … The post Mesiac nie je zo skaly a svieti úplne sám: Internetom sa šíri nová konšpirácia, ktorá získava čoraz viac prívržencov appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.

Čas načtení: 2024-03-11 11:34:37

Ukrajina získává prvního Oscara. Vyhrál dokument 20 dní v Mariupolu

Ukrajinský režisér Mstyslav Černov, který v neděli získal prvního Oscara pro svou zemi za dokumentární film „20 dní v Mariupolu“ o ruském obléhání přístavního... Článek Ukrajina získává prvního Oscara. Vyhrál dokument 20 dní v Mariupolu se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-03-12 18:52:39

Jurassic World Evolution 2 získává Secret Species Pack

Jurassic World Evolution 2 je budovatelská strategie, která si získala pozornost hráčů díky svému obsahu. V této manažerské hře se stanete majitelem speciálních parků, které bychom téměř mohli nazvat zoologickými zahradami. Článek Jurassic World Evolution 2 získává Secret Species Pack se nejdříve objevil na Gaming Professors | Herní magazín, recenze her, hry na pc.

Čas načtení: 2024-03-21 14:07:09

Rožnovská firma Robe Lighting získává australského giganta LSC Control Systems

Firma Robe Lighting, sídlící v Rožnově pod Radhoštěm, nedávno provedla strategický tah na trhu profesionálního osvětlení tím, že odkoupila australskou společnost LSC Control Systems. Tato akvizice je důležitým krokem ve... The post Rožnovská firma Robe Lighting získává australského giganta LSC Control Systems first appeared on Objevit.cz: IT magazín, zprávy a novinky ze světa IT.

Čas načtení: 2024-03-24 16:00:01

Je to lék i jed, který ovšem prodlužuje život

Opium patří mezi velmi silná narkotika a získává se z nezralých makovic máku setého. Z makovic vytéká hustá mléčná šťáva, která na vzduchu tuhne a hnědne a obsahuje různé alkaloidy, mezi nimiž jmenujme zejména morfin nebo kodein. Opium dobré jakosti má žlutohnědou barvu, je dostatečně tvrdé a chutná hořce. Dnes je užívání opia sezónní záležitost a je důležité vědět, že makovice se dají koupit dokonce i na internetu.            Nejčastější opioidy jsou: buprenorfin (5,3 tisíce závislých) & heroin (3,1 tisíce závislých) Opium jako jed Z opia si narkomani dokáží vyrobit třeba heroin a další látky jako morfium a kodein. Těmto látkám se pak říká opioidy a četnost lidí, kteří je v Česku užívají, se pohybuje kolem 10 tisíc, jak je uvedeno ve Zprávě o nelegálních drogách v České republice. Užívání čistého opia, jež se získává z plodu bílého máku, je dnes sezónní záležitost, a to zvláště na začátku léta. Oblíbená maková pole v Praze lze nalézt třeba v Počernicích, Letňanech nebo Čakovicích, ale tato místa se každoročně mění. Někteří narkomani nelení a dají si tu práci, dojdou na makové pole, mák nasuší a následně si uvaří odvar nebo si vyrobí speciální směs. Jsou i tací, kteří si takto získanou látku aplikují injekčně. Existují narkomani, kteří nejsou závislí na opioidech, ale když je teplé období, využijí také makovou nabídku na poli, seberou zadarmo mák a na přilepšenou si udělají dobře. Z hlediska legislativy držení takto získaného opia není stíháno jako trestný čin, ale pouze jako přestupek.  Neuvěřitelné: opium měli dříve téměř v každé rodině. Podávali ho dokonce i malým dětem Číst více Turci jako mistři světa v opiu My v Evropě jsme na tom dobře, protože my pijeme jenom alkohol. Zato v Asii se v minulosti rozšířilo místo pití alkoholu kouření opia. Zvláště Turci jsou v jeho požívání experti. Turci ho nejenom kouří, ale též jedí a pijí. Kouření opia v Asii je jakýsi obřad, který má určitou etiketu a pravidla. Václav Rošický ve své knize popisuje orientální opiový rituál těmito slovy: „Kovovým nožíkem se z opia oddělí kousek 10–15 gramů mající, který se zakulatí a ku plamenu lampy přiblíží, aby opium nabubřelo, pak se na mističku položí a zapálí. Kouř táhne kuřák zvolna do sebe, nechá jej do plic vnikati a co možná nejdéle v ústech jej zadržuje, nežli jej zpět vydechne.“ Nebezpečná droga, nebo svačina? Česko jako maková velmoc Číst více Opium jako lék V minulosti lékaři opium uznávali jako velice účinný lék na nervy, ale též při průjmech nebo zácpě. V knize o narkotických látkách z počátku 20. století autor Václav Rošický chválí léčebné účinky opia: „Utišuje i bolesti duševní, jako zármutek a žal, a brání podání se zoufalství, neboť zde nastane jakýsi druh opojení, při kterém žádná bolest se nejeví.“ Je třeba mít na paměti, že opium není tak nevinné, neboť obsahuje morfium, což je čistý alkaloid z opia. Jelikož tato látka je silně návyková, často již po prvním požití nastává silná závislost. A ti, kdo morfium zkusili, nemohou spoléhat na to, že se ocitnuli v rajském světě opojení a tento pomíjející stav bude trvat věčně. Musí si uvědomit, že co nevidět přijdou abstinenční příznaky a chuť na další dávku. Opium jako takové se dnes v nemocnicích ani ambulantně nepoužívá, a to především proto, že opium je zaschlá šťáva. MUDr. Jana Gregorová z nemocnice Bulovka vysvětluje: „K léčbě bolesti se využívají samotné alkaloidy, jak kodein, tak morfin. Morfin v různých lékových formách: tablety, kapky, injekce. Výhodou je, že známe přesný obsah morfinu v léčivých přípravcích a lépe se terapie bolesti nastavuje.“ Alkaloidy z opia jako již zmíněný morfin, ale i jiné, například oxykodon, hydromorfon, fentanyl atd., lze získat pouze na recept označený jako „vysoce návyková látka“. Kodein se předepisuje na „klasický“ recept. Tímto způsobem se zamezuje zneužití těchto látek. Otázkou zůstává, zdali se to opravdu úspěšně daří. Narkomani na to jdou fikaně Každé narkotikum si dokáží toxikomani opatřit za každou cenu a opiové látky nejsou výjimkou. Lékaři vše prý mají pod kontrolou, jak tvrdí doktorka Gregorová z Bulovky: „Zacházení s vysoce návykovými látkami je v rámci zdravotnictví pod přísnou kontrolou a je ošetřeno jasnými pravidly danými legislativou, přesto zneužití těchto látek je možné.“ Narkomani si stejně naleznou ke své droze cestičku i přes přísná opatření. Doktorka Gregorová vysvětluje, jak je možné předcházet zneužití těchto látek: „Je důležité sledovat spotřebu vysoce návykových látek, které lékař předepíše. Měl by je psát jeden lékař nebo by o sobě měli lékaři vědět.“ Vymýtání čerta ďáblem Substituční látky: metadon jako přípravek „Magistraliter“ & buprenorfin jako přípravky „Subutex“ a „Ravata“             V posledních letech se ujalo vyhánět čerta ďáblem. Pokud je někdo závislý na nějakém narkotiku, lékař mu předepíše tzv. substituční látku působící jako antivir, která pacientovi umožní normálně žít a pracovat. Substituční látky jsou legální a patří sem především subutex a metadon. V tomto případě už narkoman není považován za narkomana, a pokud dbá na rady lékaře a bere lék podle doporučení, nemůže se předávkovat. Samozřejmě to by to nebyl člověk, aby si zase nepomohl, a tak i tyto substituční látky lze sehnat na černém trhu, a když se pak píchají injekčně, dá se jimi i předávkovat.  Opium a děti Opiem mohou být ohroženy všechny věkové skupiny dětí, a to i děti ještě nenarozené. Speciálně Blízký východ je spojený s otravami nebo smrtí dětí způsobenými opiem. Íránská studie Mohammada Moshiriho shrnutá v periodiku Iranian Journal of Toxicology zkoumala téma dětí a opioidů za různých okolností a za různých rizik. Zajímavé na této studii je zjištění, že jejich rodiče často drogy užívají a patří do sociálně slabých skupin obyvatelstva. Na případové studii, kdy byla zkoumána čtyřletá dívka, se tato skutečnost potvrdila. Z důvodu popálenin břicha a dolních končetin rodiče usoudili, že dívce pomůže právě opium přiložením na popálená místa. Výsledek však byl alarmující. Rodiče dívce nepomohli, a protože dívka účinky podaného narkotika nezvládla a vdechla zvratky do plic, nakonec tragicky zemřela. Opiové delirium Thomas de Quincey ve své knize doslova vyznává lásku k opiu, jež ho někdy povznáší do jiných, lepších světů, a jindy ho zase proklíná do pekel horoucích. Popisuje své sny a deliria a zpovídá se ze svých muk, která mu způsobilo právě opium. Míval opiové sny třeba o fantazijních stavbách, které časem přecházely k vodním a mořským deliriím za přítomnosti nejrůznější havěti. Ve své knize vypráví o svých stavech těmito slovy: „Hleděli na mě strnule, pokřikovali, šklebili se, štěbetali opice, papoušci, kakaduové.“ Zvláště krokodýli ho rádi ve spánku děsili: „Tak často mě pronásledoval ten ošklivý plaz ve snech…“ Každé delirium je jiné. Jako jsou deliria notorických alkoholiků, tak i konzumenti opia mají svá deliria. Zpravidla mívají sny, jsou veselí a nabuzení, a co je důležité, „rozpíná se jim mysl“ a ztrácí pojem o čase a prostoru.  Anglický filozof Quincey ve svém vyznání opiu vychvaluje jeho léčebné účinky. Zamýšlí se nad alternativou, že v mnoha případech může prodloužit život. V mládí měl tendence k souchotinám (tuberkulóze) a díky svému „zachránci" předešel předčasné smrti, jak sám tvrdil. Quincey považoval tuto látku za slunce ve svém životě, které pomáhá při horečce a má blahodárný vliv na život. Začal brát opium sice kvůli bolestem zubů a zmírnění zažívacích potíží, ale kdyby se včas neseznámil se svým zrádným kamarádem, pravděpodobně by tu dlouho nebyl.  Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Vojna za komunistů brala sny i životy. Naučila vás maximálně fetovat a nenávidět, říká pamětník

Čas načtení: 2024-03-26 10:00:05

Tisková zpráva: Robot WLTR, který dokáže zdít triumfuje v Evropě a získává jméno

Robotické zdění není pouze doménou domácího trhu. Zástupci od Wienerbergeru odjeli na Evropské fórum robotiky (ERF), aby tam představili svůj produkt. A stálo to za to! Zdicí robot WLTR se... The post Robot WLTR, který dokáže zdít triumfuje v Evropě a získává jméno first appeared on Objevit.cz: IT magazín, zprávy a novinky ze světa IT.

Čas načtení: 2024-03-26 14:23:24

DAX naráží na nové ATH; Rheimentall získává téměř 2 % (DE40)

DE40 vyřazuje nové ATH Rheinmetall získává téměř 2 % Norma Group představuje prognózy pro rok 2024 Celková situace na trhu: Úterní seance na evropských akciových trzích se nese ve znamení býčího růstu. Německý DAX aktuálně získává téměř 0,62 % a

Čas načtení: 2024-04-26 11:34:00

TeeTime odstartoval unikátní soutěž Golfové stezky

Praha 26. dubna 2024 (PROTEXT) - TeeTime SE spustil unikátní golfovou soutěž "Golfové stezky 2024", která hráčům nabízí příležitost vyhrát hodnotné ceny a zároveň prozkoumat golfová hřiště daleko za horizont svého oblíbeného hřiště. Vybízí hráče k cestování, poznávání krás golfu, golfových resortů po celé České a Slovenské republice a v oblíbených evropských destinacích. Cílem je podpora partnerských hřišť s navýšením golfových her a získáním nových golfistů. Do soutěže je zapojeno 58 hřišť a předpokládá se více než 15 tis. zapojených golfistů. Svým rozsahem jde o vůbec největší golfovou soutěž v zemi s cenami a benefity v hodnotě přes 1,5 milionu korun.Jak se zúčastnit?Účast v soutěži je jednoduchá. Stačí mít účet u TeeTime, objednat a zaplatit hru na některém z vybraných hřišť a hra může začít. Každé odehrané kolo golfistovi přináší body, které se načítají v jeho profilu TeeTime. Tyto body ho následně nominují k účasti v pravidelných slosováních o zajímavé ceny. Navíc každým nákupem hry získává i body do věrnostního programu.Jak vyhrát?Body získané při hře se promění v losy pro pravidelná slosování. Čím více golfista hraje, tím více bodů a šancí na výhru má. Slosování probíhá každých 14 dní o menší ceny, měsíčně o větší ceny, a nakonec na konci sezóny se uskuteční velké finální slosování o hlavní ceny.„Zcela nový koncept soutěže, Golfové stezky 2024, nabízí jedinečnou příležitost objevit nová hřiště, zažít golfová dobrodružství, potkat se s dalšími golfovými nadšenci, navázat možná i nová přátelství a spojit golf s návštěvou zajímavých památek nebo míst v blízkém okolí. Ideální příležitost pro blížící se letní prázdniny, vzít rodinu, děti a vyrazit za dobrodružstvím,“ komentuje Petr Šikoš, majitel společnosti TeeTime SE.Co vyhrát?Ceny od všech partnerů Golfových stezek jsou velmi atraktivní a zahrnují například luxusní hodinky Omega v hodnotě 175 000 Kč, tři golfové zájezdy od butikové cestovní agentury Snail Travel, v celkové hodnotě 150 000 Kč, golfový vozík od Golf Geum Technology v hodnotě 140 000 Kč, několik sportovních hodinek značky Sequent, kávovary Nespresso a nespočet golfového vybavení.Každý účastník soutěže také získává nárok na 5% slevu na zboží od předního prodejce golfového vybavení v ČR, Golf Lab.Závěrečný turnaj a finální slosováníNa konci soutěže, 14. 9., se uskuteční velký závěrečný turnaj, kam postoupí 48 hráčů s největším počtem bodů. Turnaj poskytne atmosféru soutěžního dne a zároveň proběhne i závěrečné slosování, které bude možné sledovat prostřednictvím online streamu.Kde hrát?Soutěž "Golfové stezky 2024" zahrnuje 12 stezek v České republice, 3 na Slovensku a 4 v zahraničí – v Itálii, Španělsku, Portugalsku a Švédsku. Každá stezka nabízí unikátní hřiště a další dobrodružství. Kompletní seznam hřišť a podrobnosti o soutěži najdete na webu TeeTime na adrese teetime.cz/Stezky.Poznámka pro médiaTato soutěž je otevřena pro všechny golfové nadšence, a navíc společnost TeeTime SE podporuje i letos mezinárodní sérii Tipsport Czech Ladies Open. Hráči, kteří si zakoupí green fee přes rezervační systém TeeTime mezi 1. květnem a 20. červnem, získají volnou třídenní vstupenku na letošní ročník Tipsport Czech Ladies Open, který se koná 21. – 23. června v Berouně.Více informací o soutěži a o společnosti TeeTime SE naleznete na webových stránkách TeeTime.O společnosti TeeTime SETeeTime SE je česká společnost s více než dvacetiletými zkušenostmi, specializující se na digitalizaci golfového světa. Společnost vytvořila první systémy pro golfovou federaci, online rezervační systémy a systémy pro správu golfových zařízení. Mimo jiné TeeTime spolupracuje s přední evropskou společností v oblasti golfových technologií, OnTee, a nabízí hráčům různé výhody. Poskytuje českým hráčům přímou rezervaci na více než 700 hřištích napříč Evropou. V rámci propojení s OnTee a partnery prezentuje česká hřiště více než 1,5 miliónu uživatelům.Pro další informace o soutěži a možnostech spolupráce, prosím, kontaktujte TeeTime SE prostřednictvím uvedených kontaktních údajů.Kontaktní osoba:Ing. Eliška SobotkováMarketing ManagerE: eliska.sobotkova@teetime.czW: teetime.czVíce informací k projektu Golfové stezky na teetime.cz/Stezky ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.