Aktuální Zprávy

Průzkum: Přechod na obnovitelné zdroje nejvíc podporují voliči vlády a Pirátů

[Zpráva z tisku] Praha 12. dubna (ČTK) - Přechod České republiky na obnovitelné zdroje energií nejčastěji podporují voliči opozičních Pirátů, vládních Starostů a nezávislých (STAN) a koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Méně než poloviční podporu má naopak u voličů hnutí ANO, Svoboda a přímá demokracie (SPD) či Stačilo!, nejnižší pak mezi příznivci Motoristů. Vyplynulo to z průzkumu, který v lednu a únoru dělala společnost NADA Research na vzorku 3255 respondentů proporčně reprezentujících českou internetovou populaci nad 18 let.

---=1=---

Čas načtení: 2019-11-13 16:17:17

Ekonomka Stephany Griffith-Jonesová: Zbytek světa vždy obdivoval vytvoření a výkony EU

Mezinárodně uznávaná ekonomka českého původu Stephany Griffith-Jonesová je autorkou či editorkou pětadvaceti knih včetně práce Čas pro viditelnou ruku, kterou připravila s Josephem Stiglitzem a José Antonio Ocampem. Působila jako poradkyně národních i mezinárodních institucí (například České národní banky, brazilského prezidenta Cardosa, Evropské unie, OSN). Za své zásluhy získala v roce 2006 cenu Významná Češka ve světě. Jak hodnotíte současný stav eurozóny? Jste stejně skeptická jako váš kolega Stiglitz? Myslím, že Stiglitz oprávněně kritizoval některé prvky eurozóny jako například Pakt růstu a stability a jeho úzkou interpretaci po dluhové krizi, která například vnutila přehnaně restriktivní politiku dlužnickým zemím Španělsku, Portugalsku, Irsku a zejména Řecku. V Řecku to vedlo k poklesu HDP o 25 % a k obrovským nesnázím. Rovněž oprávněně kritizoval německou politiku nulového rozpočtového schodku, která podkopala růst v Německu, v Evropě (včetně Česka) i ve světě. V Německu se teď čím dál tím více diskutuje o nutnosti tuto politiku změnit, neboť růst se tam prakticky zastavil. Takže výzvy k expanzivnější rozpočtové politice od Stiglitze, Krugmana, některých německých ekonomů jako Petera Bofingera a dalších, k nimž se sama počítám, se setkávají s narůstající podporou většiny ekonomů. Ale eurozóna potřebuje ještě další reformy (doporučuji Stiglitzovu knihu Rewriting the Rules oft he European Economy). Teď je třeba, aby politici naslouchali a jednali! Musím zdůraznit, že osobně jsem přesvědčená Evropanka a podporuji Evropskou unii! Od padesátých let přináší neocenitelné období míru a prosperity. Ale hospodářskou politiku po roce 2008 je třeba zásadně přehodnotit. Přesto zásadně nesouhlasím s euroskeptiky, hlavně ve Velké Británii, ale i jinde v Evropě. Zbytek světa vždy obdivoval vytvoření a výkony EU. Těžko se mi chápe ta vlna euroskepticismu, která se, doufám, brzy zlomí. Nepřispívá k euroskepticismu právě ta chybná hospodářská politika? Chyby v hospodářských politikách států eurozóny skutečně přispěly k euroskepticismu; zejména nízký nebo nulový růst a zhoršující se příjmové nerovnosti. Ale není tam vždy přímá souvislost. Nedávno jsem například byla v Řecku. I když tam byli poškozeni nadměrnými rozpočtovými škrty, je zajímavé, že podpora krajní pravici v nedávných volbách byla nízká a navíc klesá. K nárůstu euroskepticismu a krajní pravice přispívají i neekonomické faktory. Ale určitě nelze popírat vinu chybné politiky rozpočtových škrtů. Proto jasně podporuji štědřejší rozpočtovou politiku. Máte dojem, že eurozóna se v posledních letech změnila k lepšímu? V čem konkrétně? Leccos se zlepšilo. Například volnější měnová politika Evropské centrální banky, a především Draghiho politika záchrany eura za každou cenu, která nic nestála a měla velmi pozitivní dopady. Ale monetární politika sama o sobě nestačí, musí být podpořena politikou rozpočtovou. Zmíněný Junckerův plán byl pozitivním krokem. Ale ještě toho tolik zbývá! Měli bychom uspíšit náš vstup do eurozóny? Této otázce jsem se výzkumně příliš nevěnovala. Nemyslím si, že by to bylo až tak zásadní rozhodnutí, protože koruna de facto stínuje euro. Myslím, že z dlouhodobého hlediska je namístě přistoupit ke společné měně. Otázku načasování bych přenechala kolegům, kteří se tím tady zabývají; nakonec ale půjde stejně o politické rozhodnutí. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} A ztráta možnosti devalvovat? Pokud by ji Řekové měli, patrně by nedopadli tak tvrdě. Vstupem do eurozóny sice ztratíte suverénní kontrolu nad směnným kurzem, ale protože tím vstupujete do mnohem většího ekonomického celku, tak zase získáte lepší ochranu před spekulativními útoky na mezinárodním trhu. Posílíte svoji suverenitu nad mezinárodní spekulací. Navíc, i když je česká ekonomika úspěšná, s dost nízkou zadlužeností a s opatrnou makroekonomickou politikou (někdy až příliš opatrnou, protože expanzivnější politika by podpořila růst a prospěla chudším), stále se jedná o ekonomiku malou, která může být zranitelná vůči silným šokům z vnějšího ekonomického prostředí. Co byste řekla, že bylo v české ekonomické transformaci nejzdařilejší a co se nám naopak moc nepovedlo? Jsem přesvědčena, že česká ekonomika prošla úspěšnou transformací a hodně jí prospěl vstup do EU. Česko má dnes v EU nejnižší nezaměstnanost. Mám velký respekt například k tomu, jak se podařilo přesměrovat české vývozy z bývalého sovětského bloku do západní Evropy. Celkem vzato, ekonomika velmi dobře rostla, i když to mohlo být i lepší, pokud by v některých obdobích byla méně restriktivní politika zejména fiskální. Ale zhoršila se nerovnost příjmů, což podle mne není dobré. Je třeba naléhavě přijmout opatření, která by to zvrátila. Stiglitzovy návrhy mohou pomoci, některé jsem už zmínila. Jste kritická vůči volnotržnímu přístupu à la Thatcherová. Nemáte dojem, že jsme to občas přehnali s privatizováním? Výzkumně jsem se tomu nevěnovala. Podle mne jde při privatizaci o tři věci: rozsah, rychlost a metodu. Co do rozsahu tu bylo státní vlastnictví rozšířenější než v dalších komunistických zemích, a proto bylo asi nutné přikročit k radikálnější privatizaci. I přesto by například v takovém bankovnictví stálo za to vytvořit veřejné rozvojové banky po vzoru Německa, Francie, Kanady, Jižní Koreje a mnoha dalších. Nemohlo by se však jednat o staré státní banky, nýbrž o nové fungující instituce. Myslím, že bylo přehnané privatizovat všechny banky a ještě je k tomu nechat přejít do cizího vlastnictví. Rychlost byla v bankovnictví spíše mírná, což považuji za rozumné. Ale ukvapená byla kupónová privatizace založená na metodě velkého třesku. Takové kontroverzní metody přispěly k obohacení některých segmentů ekonomiky, které neměly nic společného ani s podnikavostí, ani s prací, a tím i k příjmové nerovnosti. Také přinesly privatizační skandály a korupci, což podkopalo důvěru v tržní ekonomiku. A co teď s těmi nerovnostmi? O tom by se dalo mluvit dlouho. Ale vždy je pár oblastí, které jsou klíčové při dorovnávání příjmů. Vždy je dobré začít zvyšováním příjmů chudších, například nastavením minimální mzdy, z níž se dá slušně vyžít. Je třeba také pamatovat na zdravotnictví a školství, která budou pro všechny, a nejen pro bohaté, kteří si je mohou pořídit soukromě. Důležité jsou odbory, musí být dost silné na to, aby dokázaly ochránit příjmy chudších. Klíčové je zdanění – daně, které proporčně daní více bohaté, jsou důležité pro financování výdajů směrem k chudším. Ale souvisejí s tím i další cíle jako vyšší růst ekonomiky i produktivity. Zde by pomohla rozvojová banka, ale i větší podpora výzkumu a vývoji. Myslím, že důležitým cílem je i zelená transformace, která může vytvářet nové zdroje růstu. Uhlíkově náročná výroba (těžba uhlí, uhelné elektrárny) může vytvářet neperspektivní aktiva, která se v důsledku klesající poptávky změní na pasiva. Na druhou stranu v budoucnosti poroste poptávka po obnovitelné energii a nízkouhlíkových vozidlech (např. elektroautech), a tím i jejich ceny. To je dost zásadní pro český automobilový průmysl, který je tak důležitý pro českou ekonomiku. Zelená transformace může přinést konkrétní ekonomické výnosy i přispět ke zmírnění klimatických změn. A konečně Česko se může v rámci EU zasazovat o změny, které povedou k příznivějšímu evropskému kontextu pro české hospodářství. Myslím, že je důležité tlačit na Německo (s nímž Česko tolik obchoduje a které v Česku tolik investuje), aby více podporovalo domácí ekonomický růst. K tomu určitě najde důležité spojence mezi dalšími evropskými zeměmi. Dlouhodobě se zabýváte mezinárodními finančními toky a jejich dopady na rozvojové země. Co považujete za svůj nejvýraznější výzkumný výsledek? Čím dál více ekonomů se shoduje na tom, že ničím neomezené kapitálové toky mohou mít velmi problematické dopady na rozvíjející se ekonomiky, neboť mohou vést k nadhodnocení směnných kurzů, nadměrným schodkům na běžném účtu platební bilance a také k vysokému a neudržitelnému zadlužování. Může to skončit v krizích s obrovskými náklady. Na počátku svého výzkumu jsem došla k závěru, že pokud mají kapitálové toky prospívat ekonomickému rozvoji, je třeba je regulovat, a to jak v zemích původu, tak i v těch cílových. Psala jsem o tom například ve své knize z roku 1998, k níž napsal krásnou předmluvu nobelista James Tobin. Tehdy si to myslela jen menšina ekonomů, ale dnes po tolika nákladných krizích už to přijala většina. Dokonce i Mezinárodní měnový fond má dnes oficiální pozici (schválenou Výkonnou radou), že regulace kapitálových toků je v kombinaci s dalšími vhodnými makroekonomickými kroky platným a užitečným nástrojem hospodářské politiky. Tobin se také proslavil návrhem na daň z finančních transakcí. Jde to podobným směrem jako vaše představy o regulaci? A proč se podle vás stále nedaří Tobinovu daň zavést? Myslím, že klíčová je skutečně regulace (či řízení) kapitálových toků. Ale to by se mohlo výborně doplňovat s Tobinovou daní na směnu mezi různými měnami; existují rovněž návrhy danit další finanční transakce. Jejich společnou myšlenkou je „nasypat trochu písku do soukolí“ nadměrných směnných a dalších transakcí, a tím přispět ke snížení spekulačních výkyvů, které poškozují reálnou ekonomiku. Takto získané zdroje by se daly investovat na pomoc chudším lidem nebo regionům nebo k ekologizaci ekonomiky. To už říkal velký ekonom Keynes, ale více to rozvinul právě nobelista Tobin. Hlavní překážky těmto daním klade politika. Mocné finanční zájmy tlačí na vlády, aby je nezaváděly, a to i přesto, že mají rozsáhlou podporu veřejnosti a řada významných ekonomů je přesvědčena, že by měly velmi pozitivní dopad na omezení spekulace. V této souvislosti je nadějné, že současný manifest britských labouristů se zasazuje o rozšíření stávající britské daně z prodeje akcií (Stamp Duty), která se vybírá už několik století a významně zvyšuje rozpočtové příjmy. Labouristé ji chtějí rozšířit na deriváty a obligace. Před nedávnem také podpořili jakousi Tobinovu daň na měnové a komoditní transakce. Kdyby vyhráli volby a zavedli takovou daň, mělo by to velkou váhu, protože Londýn je jedno z největších světových finančních center. V USA takovou daň podporují někteří levicovější uchazeči o demokratickou kandidaturu v nadcházející prezidentské kampani; USA přitom mají jeden z největších finančních trhů světa. Se Stiglitzem a Ocampem jste editovala knihu o poučení z globální finanční krize 2008. V titulu knihy říkáte, že je čas na viditelnou ruku, jako by ta neviditelná ruka trhu už nestačila. Kde konkrétně? Joseph Stiglitz vtipkuje, že neviditelná ruka trhu není vidět proto, že často žádná není! Má pravdu. Především ukazuje, že finanční trhy jsou ve větší míře zatíženy tržními nedokonalostmi než jiné oblasti ekonomiky; například kvůli asymetrickým informacím. Ve finančním sektoru proto platí, že státní zásahy, i když nejsou dokonalé, jsou mnohem méně nedokonalé než tržní nedokonalosti. Tam, kde trhy selhávají nebo prostě vůbec chybí, například při financování dlouhodobých investic do infrastruktury zejména v chudších zemích, musí jednat stát. Máme pak dva typy státních zásahů. Prvním typem se zabýváme ve zmíněné knize – finanční regulace domácích i mezinárodních trhů, které byly zásadně přehodnoceny v důsledku takzvané globální finanční krize roku 2008. Druhým typem je zakládání kvalitních rozvojových bank, jako například Evropská investiční banka (EIB) na úrovni EU či KfW v Německu. Rozvojovými bankami se dlouhodobě zabýváte. V poválečných desetiletích jich řada vznikla, ale jsou hodnoceny nejednoznačně. Je to dáno jen ideologií neoliberalismu? Jaká je vlastně dosavadní zkušenost s tímto typem institucí? Některé rozvojové banky za sebou mají dlouhou historii, francouzská Caisse de Depot vznikla po bitvě u Waterloo! Ale jak říkáte, hodně jich bylo založeno po druhé světové válce. K takovým patří i zmíněná KfW, jedna z největších a nejlepších, která zásadně přispěla k německému hospodářskému růstu i k mezinárodnímu rozvoji. Když v době Reagana a Thatcherové převážila volnotržní ideologie, byly rozvojové banky kritizovány a často redukovány či rušeny zejména v Latinské Americe a Africe. Mezinárodní společenství si po globální finanční krizi opět začíná uvědomovat jejich důležitou roli. V loňské knize s Ocampem identifikujeme šest důležitých funkcí rozvojových bank při překonávání tržních selhání: nabídka proticyklického financování, podpora inovacím a strukturální transformaci, podpora investicím do infrastruktury, zvyšování finanční inkluzivity, rozvoj a prohlubování kapitálových trhů a zajišťování veřejných statků, zejména boj proti klimatické změně podporou přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Nemáte dojem, že se v boji proti klimatické změně promrhalo dost veřejných prostředků, které skončily v soukromých kapsách? Mám na mysli biopaliva či solární elektrárny. Nebylo by lepší investovat spíše do boje se sociální nerovností? Vzhledem k tomu, co říká většina vědců, která se tím pod záštitou OSN zabývá (UNFCC), tak jsem pevně přesvědčena, že klimatická změna skutečně planetu ohrožuje a lidská činnost k ní s velkou pravděpodobností přispívá. Je proto třeba značného úsilí k rychlé přeměně našich ekonomik k nízkouhlíkovým standardům. Nová Evropská komise dělá dobře, když se zaměřuje na Zelený nový úděl (Green New Deal). Lord Nicholas Stern a další uznávaní ekonomové odhadují, že náklady současného boje proti klimatické změně daleko zaostávají za budoucími náklady, které poneseme, pokud dojde ke vzrůstu teplot. Ale souhlasím s vámi ve dvou ohledech. Za prvé ten přechod musí být spravedlivý – jeho náklady musí nést ve větší míře bohatší části společnosti a světa spíše než ty chudší. Už proto, že překonání příjmové nerovnosti je další obrovskou výzvou našim společnostem. Za druhé některé z politik přijatých například v Německu, a myslím, že i v Česku, vedly k nadměrným subvencím. Měly velmi pozitivní dopady včetně výrazného rozšíření obnovitelné energie. Celkově byly tyto politiky upraveny a nadměrné podpory omezeny. Vlády se „učí za pochodu“, jak říkával můj cambridgeský profesor Nicholas Kaldor. Rozvojové banky mají podle vás budoucnost? Jejich význam a váha v posledních letech globálně vzrostly. V Asii jde například o Asijskou infrastrukturní banku (AIIB) a banku BRICS se silnými vazbami na národní rozvojové banky, roste také význam Čínské rozvojové banky s aktivy přesahujícími 2,4 bilionu dolarů. V Evropě zase ambiciózní Junckerův plán posiluje Evropskou investiční banku a násobí své dopady na evropské ekonomiky skrze národní rozvojové banky. Podobně tomu je v Africe a Latinské Americe. Globální aktiva rozvojových bank se dnes odhadují na 5 bilionů dolarů, což je opravdu hodně. Skoro každá evropská země dnes takovou banku má nebo zakládá. Zabývala jsem se Junckerovým plánem, který zapojil EIB jako katalyzátor s cílem získat v rámci EU až 500 miliard eur dalších, převážně soukromých investic na období 2015–2020. To se v podstatě podařilo. Na období 2020–2027 se chystá plán InvestEU, který by měl podnítit ještě větší investice. Tento plán podle mne dává velké možnosti i České republice. Co bychom měli podniknout? Myslím, že Česko by mělo posílit stávající, ale malou Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, popřípadě ještě založit novou instituci. Myslím, že se o tom na vládní úrovni diskutuje, ale moc to nepostupuje. Národní rozvojové banky mohou podstatně usnadnit přístup k fondům EIB, ale mohou se k nim dostat i soukromé banky. Je třeba, aby se tomu věnovaly jak samotné banky, tak i česká vláda. Narodila jste se v Československu, ale celý život jste strávila jinde. Vyrůstala jste v Chile, poslední léta se pohybujete mezi New Yorkem a Londýnem. Jak vlastně vaši rodiče, čeští emigranti, skončili v Chile? Moji rodiče a jejich rodiny prošli za druhé světové války děsivými útrapami, oba byli v koncentračních táborech. Nacisté zavraždili mnoho mých nejbližších příbuzných, dva nevlastní bratry, ještě děti, a také dvě babičky jen proto, že byli židovského původu. Když se v roce 1948 začaly rýsovat nové politické problémy a represe, rodiče se rozhodli emigrovat. Měli příbuzné v Chile, a to rozhodlo. Cestou jsme ještě stihli navštívit mého dědečka z matčiny strany, Zdeňka Kafku, který žil v New Yorku. Kafka je poměrně obvyklé příjmení, ale přesto se zeptám, neměl dědeček Kafka něco společného se slavným Franzem? Měl, byli bratranci. Moje matka dobře znala Franzova otce Hermanna jako velmi milého strýčka. To je docela zajímavé, protože Franz se na svého otce díval jinak. O tom se můžeme dočíst v jeho známém Dopise otci. Také je zajímavé, že můj dědeček emigroval s ostatními Kafky do USA. Tahle rodinná zkušenost se pak odráží v Kafkově románu Amerika. Občas vtipkuji, že jeden z důvodů, proč jsem se dala na výzkum mezinárodních financí, je to, že jsou tak kafkovské! Znáte výzkum i praxi. V poměrně mladém věku jste v Chile zastávala důležitou funkci v bankovnictví. Za jakých okolností jste do ní nastoupila a jak jste si vedla? Krátce po promoci z ekonomie na Chilské univerzitě jsem nastoupila do Chilské národní banky. A národní banku jsem pak zastupovala v představenstvu jedné komerční banky. Byla jsem první žena v takové funkci, což vyvolalo značný mediální zájem. Jak vaše působení skončilo? Promítl se do toho nějak nástup Pinocheta? Vzala jsem si v Chile roční dovolenou a nastoupila na postgraduální studium na Cambridgeské univerzitě. Mezitím proběhl vojenský převrat, který nastolil nedemokratický a represivní režim. Tak jsem zůstala v Cambridgi a po magisterském studiu jsem si ještě udělala doktorát z ekonomie. Rok 1989 byl úžasný. Demokracie se vrátila jak do Chile, kde jsem vyrostla, tak i do Československa, kde jsem se narodila. {/mprestriction} Autor je český velvyslanec ve Francii a politolog. Stephany Griffith-Jonesová (*5. června 1947, Československo) je ekonomka se specializací na mezinárodní finance a rozvoj. V současné době je ředitelkou Iniciativy pro politický dialog založené na Columbia University v New Yorku. Dříve byla profesorkou na Institutu rozvojových studií na Sussex University. Svou kariéru zahájila v roce 1970 v centrální bance Chile. Působila také jako vedoucí konzultantka pro vlády ve východní Evropě a Latinské Americe a v mnoha mezinárodních agenturách včetně Světové banky. Byla také členkou Warwickovy komise pro mezinárodní finanční reformu. V roce 2010 vydala společně s José Antonio Ocampem a Josephem Stiglitzem knihu Čas pro viditelnou ruku. Poučení z krize v roce 2008.

Čas načtení: 2024-11-29 00:00:00

ARP Elektro Group získala ocenění v soutěži Diamanty českého byznysu 2024

Společnost ARP Elektro Group, přední odborník na fotovoltaické systémy a obnovitelné zdroje energie, dosáhla významného úspěchu v soutěži Diamanty českého byznysu 2024. Toto ocenění potvrzuje její silnou pozici mezi inovativními firmami, které v Česku podporují udržitelný rozvoj a dlouhodobý přínos pro energetiku.

Čas načtení: 2024-12-23 16:52:08

EU přidělila 2,7 miliardy eur na projekty čisté energie prostřednictvím Modernizačního fondu

Evropská komise a Evropská investiční banka vyčlenily ve čtvrtek 19. prosince 2,7 miliardy eur na podporu 39 projektů čisté energie v osmi zemích EU, včetně České republiky, která již v tomto roce z Modernizačního fondu získala 1,283 miliardy eur. Tyto finanční prostředky podporují obnovitelné zdroje energie, energetickou účinnost a snižování emisí. Od roku 2021... ...

Čas načtení: 2025-04-12 10:15:00

Pro přechod na obnovitelné zdroje jsou nejvíc voliči Pirátů a vlády, uvádí průzkum

Přechod Česka na obnovitelné zdroje energií nejčastěji podporují voliči opozičních Pirátů, vládních Starostů a nezávislých a koalice Spolu. Méně než poloviční podporu má naopak u voličů hnutí ANO, SPD či Stačilo!, nejnižší pak mezi příznivci Motoristů. Vyplynulo to z průzkumu, který v lednu a únoru dělala společnost NADA Research na vzorku 3255 respondentů proporčně reprezentujících českou internetovou populaci nad 18 let.

Čas načtení: 2025-04-12 16:37:00

Průzkum: Přechod na obnovitelné zdroje nejvíc podporují voliči vlády a Pirátů

---===---

Čas načtení: 2025-01-14 09:00:00

Mohou obnovitelné zdroje za fénování oblohy?

Vidím, že se objevují reakce na můj článek v Britských listech o maření elektřiny. Rád bych upozornil, že vycházím ze zdroje na iRozhlase (odkaz je níže), který by si měl každý přečíst, než si bude dělat na danou problematiku názor. Vyjadřuje se tam hned několik kompetentních lidí a nikde tam není napsáno, že za to mohou obnovitelné zdroje nebo Německo. Nikde tam není ani naznačeno, že v Německu nebo Rakousku, kde přece jsou obnovitelné zdroje velmi rozšířené, se maří elektřina běžně. Ano, obnovitelné zdroje vyrábějí hodně elektřiny. Ale my přece elektřinu potřebujeme. A čím levnější, tím lépe. Nebo ne?

Čas načtení: 2024-02-15 09:48:13

Evropská energetická revoluce sklízí úspěchy: zelená energie a úspory přinesly rekordní pokles emisí. Začíná se přidávat i Česko

Loňský rok dokázal, že uhlí v Evropě odzvonilo, a obnovitelné zdroje energie se pomalu ale jistě stávají dominantním způsobem výroby elektřiny. Navzdory dozvuků energetické krize obnovitelné zdroje v loňském roce vyrobily 44 % veškeré spotřebované elektřiny v EU, díky čemuž spotřeba fosilních paliv klesla o více než čtvrtinu. Ve světle klimatických závazků je... ...

Čas načtení: 2024-02-03 00:00:00

Vlnové farmy WaveFarm budou těžit ohromující energii oceánu

Vlny nabízejí největší doposud nevyužívaný zdroj obnovitelné energie na Zemi. Těžit jejich energii hodlají ponořené vlnové generátory WaveRoller od finských AW-Energy, uspořádané do soustav WaveFarm. Pokud se prosadí, rozšíří portfolio obnovitelné energie, ale také podpoří rybáře, protože vlnové generátory se podle dosavadních zkušeností líbí rybám.

Čas načtení: 2021-12-28 13:32:09

Tajná studie o veřejných dobíječkách za veřejné peníze

Stát prostřednictvím své organizace Technologická agentura zaplatil studii, která měla analyzovat potenciál využití obnovitelných zdrojů pro rozšíření sítě nabíjecích stanic pro elektromobily. Stát za ni z veřejných zdrojů zaplatil téměř pět milionů korun. Studie je hotová, ale stát ji odmítá dát veřejnosti k dispozici. Kverulant.org proti tomu protestuje a podává stížnost. V červnu 2018 uzavřela Technologická agentura ČR (TAČR) smlouvu se zapsaným spolkem Komora obnovitelných zdrojů energie. Předmětem této smlouvy bylo dodání studie s názvem Analýza potenciálu, scénářů a návrh využití decentralizovaných obnovitelných zdrojů pro rozšíření sítě nabíjecích a plnicích stanic. Stát prostřednictvím TAČR za tuto studii slíbil vyplatit 4,62 milionu korun. Studie byla koncem listopadu 2021 dokončena a většina peněz z veřejných zdrojů zapsanému spolku vyplacena. V souladu se zákonem 106/1999, o svobodném přístupu k informacím, počátkem prosince požádal Kverulant o poskytnutí celé studie. Byl však odmítnut. Podle TAČR se na TAČR zákon o svobodném přístupu nevztahuje. A zákon 130/2002, o podpoře výzkumu a vývoje, jim poskytnutí takové informace prý dokonce zakazuje. Podle Kverulantova názoru však ani jeden z uvedených zákonů neustavuje úplnou výluku platnosti zákona o svobodném přístupu k informacím. A už vůbec není přijatelné odmítnout požadované informace jen s pouhým odkazem na ustanovení zákona tak, jak to TAČR udělal. Proto Kverulant proti neposkytnutí informací podává stížnost. To však není jediný důvod, proč tak činí. Podle anotace projektu uveřejněné na stránkách TAČR je cílem projektu „vytvořit komplexní návrh řešení pro zapojení decentralizovaných výroben elektřiny z OZE, bioplynových stanic, vodních, větrných a fotovoltaických elektráren a případně i dalších výroben do sítě čisté mobility v ČR. Bude provedena rešerše a analýza zahraničních zkušeností se zapojením decentralizovaných OZE do systému čisté mobility. Budou ověřena existující a navržena nová inovativní technická řešení. Bude analyzováno právní a ekonomické prostředí, identifikovány bariéry, navrženy legislativní změny. Bude určen aktuální a budoucí potenciál využití decentralizovaných OZE. Bude zjištěn zájem provozovatelů OZE o zapojení do budoucího systému a budou navrženy optimální lokality dobíjecích a plnicích stanic. Na závěr budou doporučeny kroky k realizaci programu.“ Z výše uvedeného je zřejmé, že téměř všechny výsledky tohoto projektu se týkají dalšího směřování ČR v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) a elektromobility. Tedy oblasti, která se ani nadále velmi pravděpodobně neobejde bez veřejné podpory. I proto je legitimní, aby veřejnost měla k informacím, které vznikly za veřejné peníze, přístup, a mohla se tak účastnit společenské diskuze a prostřednictvím svých volených zástupců i rozhodování o těchto věcech. Je tedy zcela evidentní, že právo na informace ve smyslu čl. 17 zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod, je v tomto případě prioritní. Koncem listopadu 2021 zveřejnil zapsaný spolek Komora OZE na svém webu krátký článek Pro rozvoj čisté mobility potřebujeme nové obnovitelné zdroje a podtitulem Komora OZE, CZ Biom a CAFT zveřejnily analýzy obnovitelné mobility. Předmětnou analýzu v něm však čtenář nenajde. Komora OZE v něm v podstatě jen konstatuje to, co bylo zřejmé již před zadáním studie: „Masivní výstavbu nabíjecích či plnicích stanic však přímo u obnovitelných zdrojů nelze v praxi očekávat.“ To přijde Kverulantovi za téměř pět milionů z kapes daňových poplatníků zoufale málo. I proto se dožaduje poskytnutí celé studie a chce věřit, že tam nalezne skutečnou analýzu problému, nástin možných dalších scénářů využití obnovitelných zdrojů v mobilitě, a především kvalifikovaný odhad nákladů, které pravděpodobně ponese celá společnost. Jaroslav Čížek, předseda think tanku Realistická energetika a ekologie, kterého Kverulant požádal o komentář, si nebere servítky: „Takových studií, které sice mají zajímavý název i renomované autory, ale obsahují takové šílenosti, že nad nimi zůstává rozum stát, jsem už viděl hezkou řádku. Přesto jsem se chtěl podívat i na tuto a předložit ji k diskusi v našem think tanku. To však není možné. U projektu je uvedeno, že předmět řešení projektu podléhá obchodnímu tajemství, ale název projektu a anotace projektu tomu naprosto neodpovídají. Další otázkou je, jak vůbec může zájmový spolek, jako je Komora OZE, jediný uvedený účastník projektu a příjemce podpory, mít obchodní tajemství. Připadá někomu normální, že spolek, který není podnikem, protože nebyl založen za účelem podnikání, může mít nějaké obchodní tajemství? Pokud to někomu nepřipadá podivné, nechť se na pojmy ‚podnik‘ a ‚obchodní tajemství‘ podívá do obchodního zákoníku. K pozornosti doporučuji zejména § 5 a § 17.“ Předmětem studie má být také ověření existujících a navržení nových inovativních technických řešení. Zákon o svobodném přístupu k informacím se skutečně nevztahuje na poskytování informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví. Kverulant je srozuměn s tím, že mu informace, které se skutečně a bezprostředně týkají nových inovativních technických řešení, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, poskytnuty nebudou. Autor je ředitel a zakladatel obecně prospěšné společnosti Kverulant.org.

Čas načtení: 2021-07-16 07:49:50

Babišovo zvýšení přimíchávání biopaliva do benzínu neprošlo

Soukromý byznys premiéra Andreje Babiše byl 14. července znovu hlavním tématem v Poslanecké sněmovně. Odehrál se totiž boj o přimíchávání biopaliv do benzínu, za kterým stojí zejména poslanci vládního hnutí ANO. Pokud by prošel návrh babišovců, tak by se podíl biopaliv v pohonných hmotách od příštího roku zdvojnásobil. Kverulant.org proti tomu protestoval a zákon tak i díky němu neprošel. Poslanci ve středu projednali ve třetím čtení nenápadně znějící zákon o podporovaných zdrojích. V něm se hlavně určuje výše podpory pro obnovitelné zdroje energie, jako jsou solární elektrárny nebo podpora fotovoltaiky. Poslanec hnutí ANO Pavel Pustějovský ale navrhl, aby se navýšilo povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot. Minimální podíl biosložky by se tak zvýšil více jak dvojnásobně z dnešních 4,1 procenta na 8,8 procenta. Zákon dnes neprošel. Přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu klasické pohonné hmoty zdražuje a znehodnocuje. Koncept povinných biopaliv má také řadu dalších negativních vedlejších dopadů. Proto je již od roku 2010 cílem Kverulanta zastavit toto škodlivé plýtvání. Přestože je už více než zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí více škodí, než prospívají, v ČR povinnost přimíchávat stále trvá. Jedním z důvodů je skutečnost, že hlavní producent biopaliv Andrej Babiš na nich vydělává miliardy. Již od roku 2010 jsou čeští řidiči nuceni tankovat naftu a benzín s biosložkou. Jen od roku 2011 do roku 2015 tak byli motoristé donuceni sáhnout do kapes pro téměř 13 miliard korun navíc. Deklarovanými důvody bylo snížení emisí oxidu uhličitého, zajištění více práce pro zemědělce a omezení závislosti na dovozu ropy. Nic z toho se nestalo. Deklarované cíle zůstaly nesplněny Deklarovanými důvody pro zavedení biopaliv bylo snížení dovozu ropy do EU, tvorba nových pracovních míst a snížení emisí CO2. Žádného z těchto cílů nebylo dosaženo. Nová pracovní místa vytvořena nebyla. To dokazuje trvalý pokles počtu zaměstnanců v českém zemědělství. V roce 2003 bylo v zemědělství podle údajů ČSÚ zaměstnáno 141 tisíc osob. O té doby toto číslo klesá. V roce 2018 to vypadalo, že se počet pracovníků stabilizoval, ale v roce 2020 činil pokles 1,2 procenta, bylo jich tak zhruba 99 tisíc. Dovoz ropy neklesl V roce 2018 činil celkový dovoz ropy do EU 512,5 milionu tun. To je téměř stejně jako v roce 2010, kdy celkový dovoz činil 512,8 milionů tun. Hlavní dovoz v roce 2018 pocházel z Ruska (151,6 milionu tun), Iráku (44,0 milionů tun), Saúdské Arábie (37,8 milionů tun), Norska (36,7 milionů tun) a Kazachstánu (36,5 milionu tun). Ruský dovoz zůstal v posledním desetiletí relativně stabilní. Snížení produkce CO2? A jak to dopadlo s dalším cílem, pro který jsme biopaliva údajně zavedli? Skutečně jsme díky nim snížili emise CO2? Podle již citované zprávy organizace Transport & Environment z roku 2021 rozhodně ne. Podle organizace biopaliva produkují až třikrát více emisí CO2 než diesel vyrobený jen z ropy. Už i ekologové volají po urychleném konci podpory biopaliv V roce 2010 Evropskou unií zavedená směrnice o povinném přimíchávání biosložky do pohonných hmot způsobila podle studie organizace Transport & Environment (T&E) devastaci pralesů a lesů o rozloze Nizozemska zejména v jihovýchodní Asii. Povinné přimíchávání biosložky označila organizace za velkou chybu. Babišův lobbing Poslanec ANO Pavel Pustějovský chtěl navýšit povinně přimíchávaný podíl biosložky v benzinu z 4,1 procenta objemových na 8,8 procenta již v roce 2020. Pustějovský vložil návrh do zákona o nouzových zásobách ropy přílepek. Jako obvykle v těchto případech byl i tento útok na naši peněženku odůvodněn tvrzením, že to tak po nás chce Evropská unie. Kverulant opět protestoval, a i proto byl návrh počátkem prosince 2020 zamítnut. Ale Babišův lobbing je úporný, a tak poslanec Pustějovský načetl svůj návrh na zvýšení podílu biosložek v létě 2021 znovu. Tentokrát do nenápadně znějícího zákona o podporovaných zdrojích. V něm se hlavně určuje výše podpory pro obnovitelné zdroje energie, jako jsou solární elektrárny nebo podpora fotovoltaiky. Kverulant opět protestoval, a i proto zvýšení podílu biosložky ve středu sněmovnou neprošlo. Prosba o podporu Tato kauza dobře dokládá, že koncept povinných biopaliv životnímu prostředí spíše škodí, než pomáhá. Proto je již od roku 2010 cílem Kverulanta zastavit toto škodlivé plýtvání. A to se mu daří. Česká republika v tichosti opustila původní cíl 10 procent pro rok 2020, a to je velký úspěch. Nyní musí dodavatelé pohonných hmot přimíchávat povinně jen šest procent do nafty a 4,1 procenta do benzinu. Kverulant je hrdý na to, že i on přispěl svým hlasem k tomuto obratu, ačkoli ještě zdaleka není vyhráno. Autor je ředitel a zakladatel obecně prospěšné společnosti Kverulant.org. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-11-13 16:17:17

Ekonomka Stephany Griffith-Jonesová: Zbytek světa vždy obdivoval vytvoření a výkony EU

Čas načtení: 2019-09-12 19:25:44

Výstava finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého bude čerpat energii ze solárních panelů

Moravská galerie spolu se Společností Jindřicha Chalupeckého a letošními finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého přichází s projektem využívajícím obnovitelné zdroje energie k provozu finálové výstavy v Pražákově paláci. Výstava bude napojena na dočasnou fotovoltaickou elektrárnu umístěnou na základech rozestavěného Janáčkova kulturního centra v sousedství galerie. Organizátoři tento projekt chápou jako důležitý příspěvek k aktuální diskusi o klimatických změnách. Moravská galerie i Společnost Jindřicha Chalupeckého patří mezi signatáře výzvy k vyhlášení stavu klimatické nouze, s níž se v letošním roce obrátily kulturní organizace na magistrát města Brna a Prahy. Zároveň obě instituce nechtěly zůstat pouze v roli vyzyvatelů, ale samy aktivně konat. Dohromady si začaly klást otázky: má naše činnost negativní dopad na životní prostředí? Jakou za sebou výstavy zanechávají uhlíkovou stopu? Kolik energie spotřebuje provoz výstavy a kolik vyprodukuje CO2? Mohou být obnovitelné zdroje energie, získané třeba ze solárních panelů, pro provoz galerie funkční alternativou? Stačí pouze přejít na „zelenou“ energii, nebo bude rovněž třeba změnit zavedené standardy, třebaže budou umělci a kurátoři nuceni slevit ze svých nároků na prezentaci umění a uskromnit se? „Nápad se, se kterým přišli vystavující umělci, zněl na počátku docela bláznivě,“ říká Jan Press, ředitel Moravské galerie, „ale současné umění považuji za laboratoř, v níž se testuje budoucnost.“ Celá finálová výstava jubilejního 30. ročníku prestižní ceny pro mladé umělkyně a umělce, který se koná od 27. září do 19. leden příštího roku, bude napojena na šedesát solárních panelů, které svým výkonem budou zajišťovat plynulý chod výstavy. Ve výstavních prostorách byl naistalován nezávislý elektrický rozvod, z něhož poběží nejen osvětlení sálů, ale také například všechny projekce a další zařízení k prezentaci umění. To bylo možné díky spolupráci se společností FitCraft Energy z Valašského Meziříčí, která zapůjčila a zprovoznila fotovoltaickou technologii. Podle jednatele společnosti Martina Dorazila bude navržená velikost provizorní solární elektrárny postačovat k provozu výstavy i během méně slunných dnů, které lze s příchodem podzimu očekávat. „Systém je kapacitně navržen tak, aby plně nabité akumulátory dokázaly výstavu pohánět po dobu pěti dnů. Provedené simulace výroby a spotřeby energie ukazují, že systém nebude potřebovat žádnou další energii,“ tvrdí Dorazil. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Letošní finále Ceny Jindřicha Chalupeckého bude první takto koncipovanou výstavou s CO2 neutrálním provozem. „Uvědomuji si, že nás bude spoustu lidí považovat za naivní a celkem oprávněně mohou poukazovat na to, že negativní ekologickou stopu nezanechává pouze provoz výstavy, ale také celá její příprava, se všemi transporty a použitými materiály. Jediné zcela neutrální řešení by bylo nedělat nic. Ale možná bude stačit, když toho budeme dělat méně a jinak. Doufám, že se takováto diskuze i díky letošnímu Chalupeckému otevře,“ doplňuje Ondřej Chrobák, hlavní kurátor Moravské galerie. Cena Jindřicha Chalupeckého je udělována za mimořádně výraznou uměleckou tvorbu v oboru výtvarného umění a je určena nastupující generaci umělců, jejichž dílo má potenciál získat uznání v kontextu české i mezinárodní umělecké scény a ztělesňuje po obsahové a formální stránce výjimečný postoj. Letošními finalisty jsou Comunite Fresca (Dana Balážová, Markéta Filipová, Marie Štindlová), Andreas Gajdošík, Baptiste Charneux, Marie Lukáčová a Pavla Malinová.

Čas načtení: 2024-02-14 10:50:59

Platit za ekologickou energii peníze navíc lidé nechtějí, ukazuje výzkum

Obnovitelné zdroje ano, ale bez našich peněz. Nový výzkum ukazuje, že lidé po celém světě si jsou vědomi problémů, které způsobuje využívání fosilních paliv a nutnosti přechodu na obnovitelné zdroje. 70 % lidí ale není ochotno za změny, které jsou k tomu nutné platit.

Čas načtení: 2024-03-16 12:56:55

Jádro a obnovitelné zdroje spolu musejí spolupracovat, říká Ondřej Novák

„Výběr mezi obnovitelnými zdroji a jádrem je špatně formulovanou otázkou. Do budoucna musíme spíš počítat s jejich spoluprací,“ řekl Ondřej The post Jádro a obnovitelné zdroje spolu musejí spolupracovat, říká Ondřej Novák appeared first on VĚDÁTOR.

Čas načtení: 2024-04-29 05:45:00

Dětmarovice odcházejí od uhlí, nahradí modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie

Moravskoslezský kraj je pro ČEZ a její budoucí energetické záměry jedním z nejvýznamnějších v Česku. Chce tu působit i v dalších desetiletích. The post Dětmarovice odcházejí od uhlí, nahradí modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie first appeared on Hybrid.cz.

Čas načtení: 2024-06-18 23:13:23

V Brně hořelo nové bateriové uložiště elektřiny určená na podporu solárů a větrníků

U nás už se také staví bateriová uložiště. A ta uložiště dopadají úplně stejně jako jinde ve světě, občas to začne hořet. Bohužel pravděpodobnost samovznícení takového uložiště z lithiových baterií je celkem vysoká. Všichni s nadšením přejdeme na obnovitelné energie. Cituji: "Zvyšování kapacit bateriových úložišť a jejich inovace jsou klíčovou podmínkou pro úspěšný přechod na obnovitelné zdroje energie... Věřím, že technologie, kterou používáme, dokáže zlepšit energetickou efektivitu, spolehlivost i životnost baterií," Životnost baterií v tomto konkrétním případě byla asi jeden rok. ...

Čas načtení: 2024-06-20 08:48:00

PragoData se stává výhradním partnerem společnosti Systecon

Praha 20. června 2024 (PROTEXT) - Společnost Pragodata se stala výhradním zástupcem společnosti Systecon pro prodej, implementaci a podporu informační softwarové platformy Opus Suite, která je určena pro poskytování robustních datových řešení pro řízení životního cyklu (LCM) komplexních vojenských a civilních systémů. Tento informační software přímo ovlivňuje provoz technických systémů a v konečném důsledku vede k optimalizaci jejich výkonu a úspoře nákladů. Exkluzivní spolupráce obou informačních společností se vztahuje na český, slovenský, bulharský a částečně i ukrajinský trh."Ve společnosti Systecon již více než padesát let vyvíjíme metody a software pro analytické LCM, které umožňuje organizacím od obranného průmyslu, přes obnovitelné zdroje až po dopravu přijímat efektivní, daty řízená rozhodnutí v oblasti výzkumu, vývoje, výroby, nákupu a provozu. Partnerství se společností PragoData představuje významný milník, protože nyní aktivně rozšiřujeme naše dlouholeté znalosti ve vybraných zemích střední a východní Evropy," říká o spolupráci Magnus Andersson ze společnosti Systecon.Systecon a jeho řešení Opus Suite je preferovaným řešením v mnoha členských zemích NATO a u dodavatelů v obranném průmyslu po celém světě. Zajišťuje nejen standardní výměnu dat, ale umožňuje také přesné modelování scénářů bojové připravenosti, akvizičních procesů nových obranných systémů, jejich průběžné modernizace a vyřazování z provozu. Softwarová platforma Opus Suite je v řadě funkcionalit unikátní a v současné době prakticky nemá konkurenci."Na výrobní podniky a zákazníky jsou při plánování a provozu složitých technologií kladeny velké nároky. PragoData nabízí v této oblasti kompletní řešení pro řízení životního cyklu systémů, zařízení a výrobků. Spoluprací se společností Systecon významně rozšiřujeme naše možnosti a nabídku pro řízení komplexních projektů," dodává generální ředitel společnosti PragoData Břetislav Moc.Kromě nedávné akvizice české společnosti CALS servis získává PragoData další významné schopnosti pro realizaci projektu "Product Life Centre of Excellence", tedy tvorbu aplikaci pro řízení životního cyklu technických systémů, včetně elektronických manuálů a katalogů jednotlivých dílů. O akciové společnosti PragoDataPragoData je přední česká společnost specializující se na vývoj, implementaci a bezpečnost informačních systémů. Stala se důvěryhodným partnerem pro řadu klientů v soukromém i veřejném sektoru, jako je Škoda Auto, Ministerstvo obrany nebo České vysoké učení technické.PragoData vlastní dceřiné společnosti HAiDA spol. s r.o. za implementaci softwaru GORDIC GINIS a CALS servis s.r.o. pro integrovanou podporu produktu (IPS) z pohledu výrobce i uživatele. Společnost je také výhradním partnerem švédské společnosti Systecon na některých evropských trzích, předního světového poskytovatele softwaru pro řízení životního cyklu složitých technických systémů.PragoData je držitelem nejvyšších bezpečnostních standardů Národního bezpečnostního úřadu a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.PragoData a její dceřiné společnosti sídlí v Praze, Brně, České Lípě a Novém Boru.Více informací naleznete na www.pragodata.com O společnosti SysteconSystecon je předním poskytovatelem řešení pro podporu rozhodování, která se specializují na optimalizaci vojenských i komerčních komplexních systémů. Společnost Systecon dodává inovativní nástroje a odborné znalosti organizacím po celém světě s vynikajícími výsledky.Systecon již více než 50 let vyvíjí analytické metody a software pro řízení životního cyklu - LCM. Řešení Opus Suite používají organizace po celém světě v různých průmyslových odvětvích od obrany, přes obnovitelné zdroje, až po dopravu k přijímání informovaných a chytřejších rozhodnutí ve všech fázích životního cyklu systémů.Společnost disponuje metodikou, nástroji a zkušenostmi k pochopení faktorů, které ovlivňují výkon a náklady technických systémů – např. letadel, vlaků nebo větrných turbín – a k optimalizaci provozu, návrhu systému a řešení údržby na základě přání zákazníků.Systecon je dnes myšlenkovým lídrem v oblasti analytického LCM a mnoho z nejsložitějších technologických projektů na světě spoléhá na jeho aplikace a odborné znalosti.Více informací naleznete na www.systecongroup.com Zdroj: PragoData

Čas načtení: 2024-09-13 09:12:00

International Digital Energy Expo 2024 v Šen-čenu odhaluje budoucnost chytré a digitální energetiky

Šen-čen (Čína) 13. září 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Veletrh International Digital Energy Expo 2024 (IDEE) se konal v kongresovém centru v Šen-čenu a hostil 412 vystavovatelů a 70.100 návštěvníků. S heslem Chytrá a digitální energetika zítřka na ploše 50.000 metrů čtverečních představil řešení v oblasti obnovitelných zdrojů energie a podpořil celosvětové diskuse o budoucnosti digitální energetiky.Letošní ročník byl rozdělen do sedmi hlavních výstavních sekcí: systémy elektrické energie, skladování energie, obnovitelná energie, základní komponenty pro skladování energie, digitalizace v energetice, služby energetické podpory a mezinárodní pavilony. K významným vystavovatelům, jako jsou Southern Power Grid a BYD, se připojili technologičtí giganti jako Huawei a Tencent, kteří představili své nejnovější high-tech produkty a služby. Společnost Huawei Technologies představila globální inteligentní mikrosíťové řešení, které je označováno za první a dosud největší inteligentní fotovoltaické řešení na světě. Společnost Tencent Cloud uvedla, že využívá své výhody v oblasti digitálních technologií a poskytuje inteligentní platformu "1+7+N" pro hráče na trhu v obnovitelné energetiky. Společnost BYD zdůraznila význam integrovaných mikrosíťových řešení kombinujících fotovoltaická úložiště a nabíjecí stanice pro globální rozvoj energetiky a uhlíkovou neutralitu. Společnost Southern Power Grid představila inovace v oblasti umělé inteligence v energetickém sektoru se zaměřením na AGI a vývoj NLP modelu "Da Watt", který dále podporuje aplikace v oblasti inteligentní energetiky.Významným bodem zahajovacího ceremoniálu bylo představení tzv. Plánu výstavby průkopnického digitálního města Šen-čen (2024-2030). Šen-čen učinil významné pokroky v oblasti digitální energetické infrastruktury, vybudoval deset vysoce kvalitních zón pro zásobování energií a 550 dobíjecích stanic, čímž překonal počet plynových stanic. Vzhledem k tomu, že míra rozšíření vozidel na obnovitelné zdroje přesahuje 70 %, provedl Šen-čen také první komerční test technologie V2G (Vehicle-to-Grid) na světě, který prokázal její potenciál pro řešení extrémních povětrnostních podmínek a zvýšení odolnosti měst.Hlavního fóra s názvem "Nové digitální technologie – budoucnost nové energie" se zúčastnili významní hosté z Číny i ze zahraničí. Prostřednictvím svých projevů a diskuzí se podělili o poznatky o nových příležitostech v oblasti digitálního rozvoje energetiky a aktivně zkoumali nové cesty digitální transformace energetického sektoru. Kromě toho proběhlo více diskusí na témata, jako je digitální energetika, nové energetické systémy, digitalizace nové energie, technologie skladování energie, průmyslové investice a financování a globální nízkouhlíkový průmysl, což podpořilo výměnu znalostí pro dosažení globálních cílů udržitelnosti.Další informace o International Digital Energy Expo 2024 (IDEE) naleznete na:https://ideesz.szqfjt.com/Facebook: https://www.facebook.com/profile.php?id=61563835598435YouTube: https: //www.youtube.com/@IDEE_SZLinkedIn: https://www.linkedin.com/company/104142849/admin/dashboard/Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2503898/IDEE.jpgKONTAKT: Zhiwei Dong, zhiwei.dong@vhall.com

Čas načtení: 2024-10-24 09:11:59

ORLEN Unipetrol spustil pilotní prodej obnovitelné nafty

Síť čerpacích stanic ORLEN zařadila do své nabídky pohonných hmot plně syntetické palivo, takzvaný hydrogenovaný rostlinný olej ve 100% čistotě (HVO100). The post ORLEN Unipetrol spustil pilotní prodej obnovitelné nafty first appeared on Hybrid.cz.

Čas načtení: 2024-11-14 09:00:00

Obnovitelné zdroje jsou efektivní řešení, pokud vybudujeme skutečnou kapacitu

Toto je důležitá věc, nejen v souvislosti s probíhajícím summitem Cop29. Situace, kdy "nesvítí a málo fouká" nastávat samozřejmě budou. Jsou ale poměrně vzácné - takto vysoká eskalace byla letos poprvé, a to už máme listopad. Ale pár se jich za rok vyskytnout může. Co s tím? Je to argument, že "na obnovitelné zdroje se spoléhat nelze"? Nikoli, právě naopak: obnovitelné zdroje dokáží spolehlivě dodávat obrovská množství energie (nejen elektřiny!) po drtivou většinu času, nicméně musíme mít po ruce systémové vyřešení těchto situací.

Čas načtení: 2024-11-30 08:45:00

Vzniká agentura Obnovitelně.PRO, zaměří se na udržitelnost

Nová komunikační agentura Obnovitelně.PRO, kterou řídí Jenda Žáček, se zaměří na komunikaci udržitelnosti a čistých technologií.

Čas načtení: 2024-12-02 06:00:00

Konopná biomasa: Příležitost pro energetickou transformaci?

Energetika je klíčem k přechodu na udržitelné hospodářství. A konopí je zdrojem energeticky využitelné biomasy. Jeho využití nabízí přesně to, po čem zastánci zelené energetické transformace už dlouho volají: palivo pro decentralizovanou energetickou strukturu, která není spojena s drancováním životního prostředí, omezováním práv místních komunit ani zdravotními a bezpečnostními riziky. Konopí jako zástupce biomasy se řadí mezi obnovitelné zdroje energie (OZE). Jejich vlastnosti umožňují lokálně přizpůsobené, environmentálně šetrné využití s rozšířenou kontrolou podporující soukromé či komunitní vlastnictví. Biomasa hraje mezi OZE specifickou roli, jednak vzhledem k tradici, kterou má její využití napříč planetou, jednak díky svému charakteru, kterým se blíží fosilním palivům. Kromě výhod má ale energetické využití biomasy i řadu kritických míst, jež jsou příčinou sporu mezi environmentalisty o vhodnosti jejího využití. Hra s čísly Celý svět směřuje k nízkoemisní budoucnosti. Klimatické politické strategie navázané na Pařížskou dohodu stanovují cíle snížení emisí skleníkových plynů v EU, USA, Číně i jinde ve světě. Světová energetická agentura (IEA) předpokládá, že mezi lety 2023 a 2028 bude celosvětově instalováno 3 700 GW nových zdrojů obnovitelné energie. Už v roce 2025 by OZE měly objemem překonat uhelné zdroje; objem větrné a solární energie by měl mezi lety 2025–2026 předčít atomovou energii a v roce 2028 by tyto dva zdroje měly zajistit čtvrtinový podíl z celosvětové výroby energie. Biomasa může být efektivním nástrojem pro stabilizaci ... The post Konopná biomasa: Příležitost pro energetickou transformaci? appeared first on Magazín Konopí.

Čas načtení: 2024-12-04 06:03:00

Obnovitelné materiály v interiéru jako cesta k udržitelnému a stylovému bydlení

Čas načtení: 2025-01-22 18:37:30

Český hráč na poli obnovitelné energie čelí dluhům i novým příležitostem

Zdeněk Sobotka od roku 2010 buduje energetický holding Solek, který se zaměřuje na výstavbu a provoz fotovoltaických elektráren. Největších úspěchů dosáhl v Chile, kde nyní spustil svůj největší projekt –... The post Český hráč na poli obnovitelné energie čelí dluhům i novým příležitostem first appeared on Objevit.cz: IT magazín, zprávy a novinky ze světa IT.

Čas načtení: 2025-01-29 19:30:00

Hitachi Energy a Ørsted zajistí stabilitu sítě v projektu Hornsea 4. Díky technologické novince

Společnost Hitachi Energy obdržela od dánského vývojáře obnovitelné energie Ørsted zakázku, která je podmíněna konečným investičním rozhodnutím. Společnost dodá technologii výkonové elektroniky, která umožní integraci 2,4 gigawattu (GW) obnovitelné energie z offshore větrné elektrárny Hornsea 4 do sítě, a pomůže tak splnit cíle Spojeného království v rámci programu Clean Power 2030.