Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2019-11-04 06:32:26

Michael Kocáb: Komunisté v listopadu 1989 promarnili šanci k vnitrostranickému puči

Michael Kocáb a Oskar Krejčí, dva protagonisté politické aktivity, která v mnohém formovala vývoj v listopadu 1989, se sešli v redakci Literárních novin. Aby vzpomínali, diskutovali, souhlasili spolu i nesouhlasili. A také aby upozornili na knihu, kterou o tomto vzrušeném období sepsal Michael Kocáb. Debatu moderoval vydavatel Literárních novin Miroslav Pavel.    Pavel: Scházíme se poprvé po třiceti letech. Trochu jsme zestárli, ale paměť nám pořád slouží. Jaké máte právě teď pocity?   Kocáb: Potvrzuji, že se opravdu vidíme po třiceti letech. S Oskarem jsem se poprvé sešel letos v únoru, když jsem si potřeboval upřesnit některé události do své nové knihy Vabank. Kniha mění v mnoha ohledech paradigma výkladu toho, co se vlastně dělo před a po 17. listopadu, a mé pocity jsou proto následující – napjaté očekávání, jak to odborná veřejnost přijme. S Oskarem jsem spolupracoval na fakticitě a v mnohém jsme se shodli. Ale pokud by se někomu zdálo, že jsme přijali nějakou společnou interpretaci, tak říkám: Ne. Nic takového neexistuje. Považoval jsem za důležité o tehdejších událostech s ním diskutovat, protože to byl jediný člověk protistrany, který u toho byl bezprostředně se mnou a s Michalem Horáčkem, přičemž my, jako MOST jsme se synchronizovali s Jiřím Křižanem a Václavem Havlem. Pak samozřejmě premiér Adamec, ale toho zapojil naplno do hry Oskar Krejčí. A potom ještě vy a několik lidí z úřadu vlády, naštěstí žijících, kteří mohou potvrdit, že to probíhalo přece jenom trochu jinak, než se traduje. Mám na mysli dobu, než zapnul Hanzel magnetofony, což bylo až při prvním setkání Adamce a Havla v Obecním domě, 26. listopadu. V té době ale bylo už leccos velmi zásadního odehráno.   Pavel: Pochopitelně se všechno v listopadu 89 odehrávalo v nějakých souvislostech – i mezinárodních. Vliv mělo i to, co se dělo v ostatních tzv. socialistických zemích. Ale to vůbec nevylučuje, že významnou roli sehráli lidé v tehdejším Československu.   Krejčí: Diskutovalo se o tom i v uplynulých třiceti letech. Jaká byla vlastně role Kocába a Horáčka? Na první pohled je málo viditelná. Byli to lidé, kteří běželi před frontou. Byli takříkajíc v týlu nepřítele. Výsledek se pak zdál samozřejmý. Ale někdo musel ten most připravit. My, co jsme byli na vládě, jsme byli v nějakých pozicích a měli jsme na výběr, jestli tímto směrem půjdeme, či nikoliv. Ale Kocáb s Horáčkem se museli sami rozhodnout a vyběhnout ty schody během několika dní. Platí jednoznačně, že ta geopolitika změnu předurčila, ale formu, tu tomu dal MOST.   Kocáb: Jakou úlohu v tom hrálo ÚV KSČ, zpravodajské služby, Sovětský svaz – to je něco, co ještě není úplně rozklíčováno. A některé články, které v poslední době vycházejí, to paradoxně spíše ještě zatemňují. Snažil jsem se v knize chod událostí podepřít co nejjednoznačnějšími důkazy. Není tam mnoho interpretací, shromažďoval jsem hlavně dokumenty. Když něco komunisti dělali, říkali, nebo psali, tak jsem to přepsal jedna ku jedné. Aby mi pak někdo neřekl: To si takhle Kocáb myslí. Možná bude něco chybět, protože dokumentů jsou hory. Ale jsou tam například přímé výpovědi tehdejších komunistických vládců, přepsané magnetofonové záznamy z jednání OF a VPN, výpovědi přímých aktérů a také denní situační zprávy, tzv. DSZ, ministerstva vnitra a Státní bezpečnosti. Zajímavé bylo, že například mé vystoupení při zakládání Občanského fóra celkem přesně popsal zástupce náčelníka II. správy SNB Miroslav Chovanec už den poté. Docela by mne zajímalo, koho tehdy Státní bezpečnost v Činoherním klubu měla. Jednu věc jsem při studiu všech těch materiálů pochopil – a to klidně považujte za provokativní větu do začátku téhle besedy: Sametová revoluce se u nás odehrála proti vůli celého establishmentu – ÚV KSČ, Sboru národní bezpečnosti a armády. Některé složky už tehdy mohly mít svoje zájmy a mohly pracovat s náznaky, že socialismus se už dlouho neudrží, ale opakuji, bylo to proti vůli celého vedení státu. Komunisté měli připraveny akce Zásah, Norbert a Vlna a kdykoli je mohli zahájit. Proběhlo to i proti vůli KSSS, zejména jestřábů v ní, ale nakonec i proti vůli Gorbačova. Zachytil jsem, že řada tehdejších vlivných komunistů je přesvědčena, že Gorbačov chtěl všechno rozpustit. Že snad i cíleně pracoval na demontáži socialismu, či přinejmenším sovětského bloku. Nemyslím si to. Podle mého názoru jeho přestavba a glasnosť byl plán, jak právě udržet socialistický blok rozvolněním rigidního uzurpátorského zákonodárství a připuštěním částečné svobody slova i podnikání. Vše ale na bázi socialismu a při zachování vedoucí úlohy strany. Nejspíše usiloval o jakýsi derivát čínského řešení, jak ho dneska vidíme. A důsledným prosazováním svých reforem chtěl ubrat vítr z plachet opozici. Kdyby tehdy Jakeš, Honecker, Živkov – všichni ti mocipáni – na tu hru přistoupili a začali ve svých zemích urychleně realizovat zásady perestrojky a glasnosti, tak by to opozici přinejmenším oslabilo. Když si porovnáte principy perestrojky a například rané požadavky Občanského fóra, tak si je to v lecčems podobné. Mluvím ale jen o prvních požadavcích, pak jsme šli samozřejmě daleko dál. Revize sovětské intervence z roku 1968 se tehdy ještě v Gorbačovových úvahách neobjevila, ale rozvolnění článku o vedoucí úloze komunistické strany připuštěním voleb z více kandidátů, či umožnění soukromého podnikání, tedy alespoň v určitých mezích, už ano. Prosazoval i větší svobodu slova a Sověti propouštěli politické vězně. Kdyby tehdejší mocipáni ve východním bloku jeho taktický plán pochopili, tak si myslím, že se všechno mohlo odehrát i jinak. Jenže oni to nepochopili.   Pavel: Jenom drobnou poznámku. Modifikovat vedoucí úlohu strany v ústavě Československa, to už dostala za úkol komise ÚV KSČ, kterou řídil Marián Čalfa. Dávno před listopadem. Otázky rozvolnění ekonomických svobod, to všechno začala připravovat ještě Štrougalova vláda, který ale pak rezignoval v souboji s dogmatiky.   Kocáb: Ale pozor. Gorbačov už s tím přicházel od roku 1986 a stupňoval to.   Krejčí: V tomhle máš samozřejmě pravdu. Když to ale potom promítneš do těch dní v listopadu 89, tak už vidíš, že nás Gorbačov opravdu házel přes palubu.   Kocáb: To je to, v čem se nedohodneme…   Krejčí: Ale my jsme se přece dohodli na 17. listopadu, tehdy už nás hodil přes palubu.   Kocáb: Po 17. listopadu už to asi pomalu začal vzdávat, protože mu naši disidenti jeho plán zcizili a tehdejší vládnoucí komunisté se propadli do kataleptického stavu. Ale chtěl bych to dokončit. Rigidní vedení státu perestrojku nepřijalo. Gorbačov pravděpodobně zorganizoval, či alespoň podpořil první převrat – i když konkrétní důkazy jsem nenašel – ve východním Německu. Padl tam Honecker a byl nahrazen Egonem Krenzem. To nebyl reformní komunista – to byl jen mladší, padesátiletý, bývalý vůdce komunistické mládeže a od roku 1983 člen politbyra SED, takový Štěpán či Mohorita východního Německa. Čili klasický vnitrostranický převrat, který byl naplánován i v Československu. U nás se ale nepovedl, protože ho jeho osnovatelé zpackali a naši disidenti rychle zareagovali. Zaplať pánbůh. Tím se dostávám k naší sametové revoluci tak, jak jsem ji zažil já. V zorném poli iniciativy MOST, která začala pracovat už od září, se na straně tehdejšího establishmentu objevily tři čtyři postavy, které, dle mého názoru, pochopily, že jejich urputný boj o zachování socialistického zřízení musí mít tentokrát určitou mez: nesmí téct krev. Té už bylo v minulosti dost. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} MOST se netajil tím, že mu jde o demontáž tehdejšího politického zřízení, ale také opakovaně zdůrazňoval, že je nutné se vyhnout násilnému střetu. Na to slyšel v té době Oskar Krejčí a jeho nadřízený Adamec, předpokládám, že i vy. Vy jste byl také v tom klubu těch nejbližších. V tomto ohledu jsme měli společnou prioritu a i při nejzásadnějších politických bitvách jsme ji dokázali mít stále na zřeteli. Později se v tomto smyslu zapojil i Mojmír Zachariáš, velitel Západního vojenského okruhu a náčelník generálního štábu Miroslav Vacek. Při jednání s generálporučíkem Zachariášem – byl jsem za ním v Táboře s Václavem Klausem – jsem argumentoval zhruba v těchto intencích: „Pane generále, naše armáda nesehrála nikdy zásadně pozitivní roli. V roce 1939 to zabalila, v roce 1968 také a vrcholem vaší kariéry přeci nebude rozkaz ke střelbě do vlastních obyvatel, studentů? Tomu nevěřím.“   Pavel: To bylo dost brutální…   Kocáb: Takový výsledek jeho strmé vojenské kariéry v socialistickém systému musel být pro něj nepřijatelný a i jeho výraz tváře tomu napovídal. Nebyl nepřátelský. Generálu Zachariášovi podléhalo 85 procent pozemního vojska ČSLA a podle Varšavské smlouvy v případě konfliktu i střední skupina sovětských vojsk. Té velel sovětský generálporučík Eduard Vorobjov. Zachariáš byl tím, kdo měl spustit vojenskou akci Zásah, která by zbraněmi zastavila rodící se revoluci a vyhlásila stanné právo. Pro tuto akci by bylo vyčleněno v českých zemích a na Slovensku 9 345 vojáků, 575 automobilů, 130 obrněných transportérů, 155 tanků a 81 vozidel speciální techniky. Po zhruba dvouhodinovém jednání Zachariáš prohlásil, že on, pokud zůstane ve funkci, proti demonstrantům nezasáhne. A podepsal v tomto smyslu i komuniké. Následující den jsem již sám dorazil na generální štáb ČSLA a od jeho náčelníka, generálplukovníka Miroslava Vacka, jsem získal podobné ujištění. Vše detailně popisuji v knize Vabank. Byla však připravena ještě další akce – Norbert. Při té mělo být podle jmenného seznamu internováno 9 500 odpůrců režimu. Bylo soustředěno také asi sto odborných vojenských pracovníků pro akci Vlna – obsazení televize a rozhlasu v případě, že by se jejich pracovníci odmítli řídit pokyny státní moci. Mimochodem ten „hodný“ Gorbačov se těsně před svým pádem pokusil takovou akci realizovat tankovým útokem na televizní věž v litevském Vilniusu. Už první den bylo zabito 13 civilistů a cca 600 lidí bylo zraněno. U nás k tomu naštěstí nedošlo, protože sovětská armáda dostala od Gorbačova příkaz nezasahovat, pokud se hněv demonstrantů neobrátí proti ní samotné. To mně a Horáčkovi sdělil rada sovětské ambasády Vasilij Nikitovič Filipov, když jsme ho 28. listopadu navštívili s žádostí OF, kterou jsme s Horáčkem iniciovali, aby Gorbačov podniknul urychlené kroky ke stažení sovětské armády z Československa. Československá armáda však byla pod neustálým tlakem ministra obrany, armádního generála Milana Václavíka, který vykřikoval, že je třeba uvést do bojové pohotovosti armádu, Bezpečnost a milice a také, že „Kontra se nám vloudila už i do ústředního výboru“. A v této situaci stáli premiér Adamec a jeho poradce Krejčí, když po již více než dvouměsíčním jednání s iniciativou MOST koncipovali pro mimořádné zasedání ÚV KSČ dne 24. listopadu projev, ve kterém premiér silové řešení kategoricky odmítnul, a také z hlediska situace nejdůležitější generálové Vacek a Zachariáš, kteří nám nakonec slíbili, že akci Zásah nespustí, jakkoli ji předtím připravovali. Námitka, že ÚV KSČ přece silové řešení na tomto zasedání – 24. listopadu – vyloučil, obstojí jen částečně, protože vyloučil i nevyloučil. V nočním usnesení z téhož dne totiž stojí, že: „Vedení strany a státu nezvládlo tuto situaci“ a v neodkladných opatřeních tohoto usnesení ÚV KSČ „žádá příslušné orgány, aby při řešení současných společenských problémů nebylo použito mocenských prostředků, pokud nedojde k ohrožení života a zdraví lidí, majetku a narušení základu socialismu.“ Ovšem k narušení základu socialismu evidentně došlo a riziko, že mimořádná bezpečnostní opatření [MBO] mohou být realizována, tak přetrvávalo až do 19. prosince, kdy byla Federálním shromážděním potvrzena vláda národního porozumění. Poslední, byť chabý pokus o spuštění akce Zásah se objevil ještě 18. prosince. Projednával jsem to s Miroslavem Vackem, tehdy už s ministrem obrany, a armáda poté vydala uklidňující stanovisko. Pokud někdo nevyjde s nějakými novými informacemi, tak já vidím tyhle čtyři lidi jako hrdiny protistrany. 10. prosince odstoupil prezident Husák i premiér Adamec a na scénu vstoupil Marián Čalfa, který se stal, dle mého názoru, pátým bývalým komunistou, který významně přispěl k sametovému průběhu naší revoluce. Že právě Oskar Krejčí pro něj napsal návrh programového prohlášení vlády národního porozumění, stojí za zamyšlení. Komunistům to asi ještě nedocházelo, protože vše odhlasovali, jak bylo jejich zvykem – jednomyslně. Ale 19. prosinec je dnem, kdy byly ve vládním prohlášení položeny základy příštího, již nesocialistického uspořádání státu a navržen jako příští prezident Václav Havel. Přitom tam seděli všichni – Biľak a další normalizátoři z ÚV KSČ. Tedy já nevím, jestli nešel Biľak při hlasování na záchod, nebo neutekl zadním vchodem, ale poslancem byl. To byla prostě epochální věc. A Gorbačov jenom koukal a zjišťoval, že jeho docela chytrý nápad s přestavbou nevyšel, že nepadnul na úrodnou půdu a nezbylo mu nic jiného než postupně vyklízet pozice. Nakonec všechno prohrál a ještě je podezříván z úmyslného rozvratu sovětského impéria. Když teď udělám střih na konec roku 1990, tak v čele všech zemí socialistického bloku stáli bývalí prorežimní komunisté: Jaruzelski, Krenz, Szűrös, Mladenov a později i Iliescu. Jedinou výjimkou byl antikomunista Havel. Říkají o nás, že jsme byli poslední, ale zato jsme byli nejradikálnější. A pak tu byl ještě generál Vorobjov, který ze všech sil napomáhal rychlému průběhu odsunu sovětské armády. Sametová revoluce nemohla skončit, dokud jsme byli okupovanou zemí. Okupace skončila 30. června 1991 a v srpnu 91 se odehrál protigorbačovský puč. Za pouhých šest týdnů. Byla to dějinná skulina, kterou jsme proklouzli. Obrovskou odhodlaností našich občanů. Kdyby tam nebyly ty statisíce v ulicích, nedokázali bychom to. Dynamikou studentů a herců, kteří jezdili po celé republice, roznášeli informace a podněcovali naše občany k odporu. A řízením Občanského fóra, Veřejnosti proti násilí a také MOSTu a dalších organizací. Takhle to vidím já.   Pavel: Budu na to reagovat ad hoc. Iniciativa MOST je datována do září 89. Chtěl bych říci, že jsme se na vývoj událostí začali s Oskarem postupně připravovat už od května 89. Adamec mne tehdy poslal do Moskvy, abych zjistil, co vlastně ti Rusové chtějí. Po návratu jsem mu sepsal krátkou zprávu, jejíž podstatou bylo, že perestrojka otevírá všechny potlačované problémy v Sovětském svazu a že to nedopadne dobře. A že se musíme začít starat sami o sebe.   Kocáb: S tím plně souhlasím.   Pavel: Proto moje hodnocení Gorbačova není tak pozitivní. Připadá mi jako takový typický ruský intelektuál. Omámený svými vlastními idejemi a představami. Ale mám pocit, že ztratil cit pro politickou realitu, neuvědomoval si všechny politické souvislosti. U něj to všechno bylo o to složitější, že zastupoval jednu ze dvou supervelmocí.   Kocáb: To, co říkáte, mi zapadá do mozaiky, že on byl podobně konsternován jako ÚV KSČ u nás. Přečetl jsem stenografický záznam mimořádného zasedání ústředního výboru 24. listopadu 1989 a pochopil jsem, že vedoucí komunisté byli zcela bezradní. Děsili se nastalé situace a nevěděli, co dělat. Pro Gorbačova pracovala komise, vedená tajemníkem Jakovlevem, která měla připravit scénáře vývoje v tzv. socialistických zemích po pádu Berlínské zdi, možná už předtím. Myslím, že když naplánovali a úspěšně provedli odstavení Honeckera v NDR, tak podobnou akci měli připravenou i pro Československo. Podle některých zdrojů to mělo proběhnout už 21. srpna. Dokonce měl při přeplavání Vltavy umřít student, k čemuž pak ale nedošlo. Dalšími možnými daty byl pak 17. listopad a 10. prosinec. Ale už v září se objevuje od poradce Gorbačova Šachnazarova varovný vzkaz Oskaru Krejčímu a mluvčí Gorbačova Gerasimov zase prozradil německým novinářům, že 17. listopadu bude na Národní třídě mrtvý student. Jsem přesvědčen, že 17. listopadu proběhla poslední velká ingerence ze strany Sovětského svazu do našich záležitostí a znovu opakuji: už v září dostal Oskar ze sovětské strany varování, pokud něco neuděláte, poteče krev. Štěpán později tvrdil, že 16. listopadu měl telefon z Ruska, kde byl víceméně vyzván, aby se připravil na převzetí moci. To ovšem může být fabulace, Štěpánovi se nedá moc věřit. Tím „vyvoleným“ mohl být i Adamec, mohl to být i Hegenbart, Mlynář, či kdokoli další. To už je celkem jedno. Brutální zásah na Národní třídě a „mrtvý“ student měl posloužit k tomu, aby se hned ten večer ozval nějaký z hlediska Moskvy nezatížený komunista a burcoval: Podívejte se na tu Jakešovu nepoučitelnou kamarilu, v Mezinárodní den studentstva nechá zmlátit naše děti na Národní třídě. Ale tuto příležitost k vnitrostranickému puči komunisté promarnili. Místo komunistů rozesílá tuto zprávu do světa Petr Uhl a Honza Urban volá Sacharovovi. Vzniká celosvětový humbuk a hněv občanů se obrací proti celé KSČ. Rusové se okamžitě stahují a odlétají, i když tady přímo 17. listopadu byli vysocí představitelé sovětských tajných služeb v čele se zástupcem předsedy KGB, generálem Viktorem Fjodorovičem Gruškovem. Údajně k podpisu smlouvy o spolupráci StB a KGB. To ovšem mohla být jen krycí legenda, bez které by to stejně nešlo.    Pavel: A přímo ve velíně zásahu na Národní byl přítomen sovětský generál, i když tam vlastně neměl co dělat…   Kocáb: To byl zase stálý představitel sovětské milice v ČSSR generál Teslenko z ministerstva vnitra SSSR. Seděl tam podle záznamů i JUDr. Kružík, zástupce 13. oddělení ÚV KSČ, Hegenbartův člověk, který tam také neměl co dělat. Potom na zasedání předsednictva ÚV KSČ 19. listopadu všichni „oblbují“ Jakeše, že se vlastně nic nestalo – Štěpán i Lorenc.  Toho stejného 19. listopadu dopoledne jsme s Michalem Horáčkem navštívili premiéra Adamce doma a tvrdili mu, že „poslední bitva vzplála“ a že by měl začít ihned jednat z opozicí. Adamec nám tehdy říkal: Hoši, 20–30 tisíc lidí, to nic není, to neznáte naše soudruhy, s tím se vypořádají. To by jich muselo být tolik, co v NDR, dvě stě tisíc, tři sta tisíc. Ale už za dva, za tři dny tam těch tři sta tisíc lidí bylo. Tehdy jsme už dva měsíce jednali s Oskarem Krejčím. Chápali jsme jeho pozici – byl komunistický ideolog a jen tak se bourání socialismu nezúčastní. Stejně tak Adamec, ten se nám vyznal z lásky k socialismu, dokonce i ke Gottwaldovi. To bylo až překvapující. Nepadá v úvahu, že by se komunistická strana vzdala své vedoucí role, říkal. Ale i já si myslím, že by se mělo udělat všechno proto, aby netekla krev, dodával. To byla jediná, ale dostatečně pevná spojnice mezi našimi antagonistickými tábory, či spíše disidenty na jedné straně a dvěma, ale za to mocnými komunisty na straně druhé. A tady začal Oskar cílevědomě působit jako mediátor. Měli jsme denní kontakty.   Krejčí: Je škoda, že knížka Michaela Kocába nevyšla před dvaceti lety. Je zajímavá i literárně. Spojuje několik žánrů, takže tam vzniká podle mne nový literární útvar. U jejího autora cítíš poprvé za těch třicet let snahu porozumět i druhé straně. Ta knížka nesoudí, ta knížka hledá. To je zásadní rozdíl proti produkci akademických pracovišť. Až Kocábova kniha vyjde, doporučuji zamyslet se nejen nad obsahem, ale také nad jejím přístupem. Autor zůstává na svých antikomunistických pozicích, neříká ale hned, že na druhé straně je každý zločinec a vrah. To je přístup, který je zcela neobvyklý v českém politickém prostředí. Pokud jde o roli Michaela Kocába, myslím si, že představuje skrytou tvář sametové revoluce. Byl vždy na čele pelotonu, vedl jej tam, kam měl mířit. Dokázal vytipovat nejcitlivější místa v politickém systému, která by mohla zastavit pohyb sametové revoluce, nebo ho dokonce zvrátit. Přicházejí s Michalem Horáčkem na úřad vlády řadu týdnů předtím, než se tam objevují fotografové a televizní štáby. A začínají vyjednávat. A nejenom to. Když už je na náměstích tři sta tisíc lidí, musela by přijít ke slovu armáda, na to policie už nestačí. A zase: Michael se odtrhne od pelotonu a jde za generály. A v době, kdy Občanské fórum řeší, zda bude prezidentem Dubček nebo Komárek, a tím jsi mne naštval nejvíc…   Kocáb: (smích)    Krejčí: …začne běhat s tím svým „Havel na Hrad“. V době, kdy my jsme si ještě myslili, že by to mohl být Adamec. Ale tím to nekončí. Doporučuji si tu pasáž v knize dobře přečíst. Sotva Michael dostane poslanecký průkaz, vyleze na tribunu parlamentu a navrhne nulitu smlouvy o pobytu sovětských vojsk v Československu.   Kocáb: A parlament to schválil a ještě mi to přiřknul jako iniciativní návrh poslance Kocába. Na to jsem byl fakt hrdý, i když musím dodat, že mne podpořila i řada dalších poslanců. Stále mi ale není zcela jasné, do jaké míry do sametové revoluce zasáhli Sověti, resp. zda to byly pro, či protigorbačovské kruhy. Ve své knize jsem to dal do Epilogu II, protože se jedná o hypotézy, na rozdíl od informací, které jinak kniha vesměs obsahuje.   Pavel: O jedné informaci jsme už mluvili a sice, že v tom štábu 17. listopadu byl představitel KGB.   Krejčí: Musím ovšem zdůraznit, že KGB nebyla monolitně jednotná organizace. Když se podíváte na pokus o převrat v Moskvě, tak v jeho vedení byli představitelé celostátního KGB, ale ruská část se postavila za Jelcina. Když se vrátíme k našemu 17. listopadu, byla tu prokazatelně skupina lidí z KGB, ale vůbec není jasné, k jakému křídlu patřila. Kdyby to byla skupina, která měla dlouhodobě na starosti Československo, tak si myslím, že by dokázala ten následný krok po Národní připravit lépe. Připravili manifestaci, ale chyběl ten druhý krok. To je to, co mne na tom mate. Proto si myslím, že tady chtěli spíš vyvolat chaos než připravit nějaký stranický puč.    Kocáb: A k čemu by jim ten chaos byl?   Krejčí: Podceňuješ hloupost v politice. Ta je hrozně tvořivá. Něco museli udělat a vznikl z toho takový bastard…   Pavel: Vrátil bych se ještě k pondělnímu zasedání federální vlády. Tehdy vznikla diskuse nad prohlášením vlády k demonstracím. Jediným, kdo podpořil vyvážený návrh Adamce, byl Marián Čalfa. Tehdy začala podle mého názoru růst jeho politická hvězda.    Kocáb: Vzpomínám si ještě na situaci po druhé demonstraci na Letné. Na OF zavolali z úřadu vlády, přišel jsem k telefonu a byl jsem požádán, abych tam co nejrychleji přišel. Přivedli mne do kanceláře, o které si myslím, že patřila Adamcovi, ale Adamec tam nebyl. Čekali tam dva Sověti. Jeden z nich se představil jako Šmeral, syn jednoho ze zakladatelů KSČ a jeden jako velitel moskevského okruhu KGB. Chtěli, abych jim zorganizoval kontakt s Václavem Havlem. Musíte mi ale povědět, o co jde, bez toho to neudělám. Řekli mi, že když to bude pokračovat takhle dál, dojde k rozvalu národního hospodářství, k omezení dodávek ropy a plynu ze Sovětského svazu, dojde k výpadkům proudu, problémům v dopravě, hromadění odpadků, k rabování, k lynčování a postupně se vám to úplně vymkne z ruky. Takže výhrůžka, nebo varování, ale co bychom měli dělat, to nesdělovali. Jen že chtějí mluvit přímo s Havlem. Neumožnil jsem jim to.   Krejčí: Neměli plán. Se sametovou revolucí jsou spojeny tři velké otázky. První, proč se režim, který čtyřicet let mohl dělat, co chtěl, během tří týdnů zhroutil. Druhá otázka je, jak se moc předávala, o tom se vlastně teď bavíme. A třetí otázka, nejenomže nezodpovězená, ale ani nepoložená. A v tom se asi budeme s Michaelem rozcházet. Pro něj končí sametová revoluce odchodem sovětských vojsk. Mně končí proměnou politické elity od té „Pravda a láska zvítězí…“ k privatizaci a divokému kapitalismu. Až tehdy se dotvoří nová mocenská elita. Ve všech bývalých socialistických zemích to proběhlo podobně. Romantici, kteří získali moc, ji z nějakého důvodu předávají oligarchům. U nás, myslím, není startem do této etapy ani malá, ani velká privatizace, ale zprivatizování Mladé fronty. To byl akt, který běžel zcela mimo zákon, a je tolerován. Pak následují další noviny. Co se v ten moment stalo? Informační zdroje, které sloužily spíše levicovým čtenářům, se od nich oddělují a stávají se mainstreamem hlásajícím podivný netolerantní liberalismus.   Pavel: To byl ale svým způsobem logický vývoj pod Mezinárodním měnovým fondem a podle washingtonského konsenzu… Musím říci, že mne také irituje ten rychlý rozpad systému. Je to svým způsobem poučení. A teď je jedno, že se to konkrétně vztahuje k rozpadu komunistického systému. Myslím, že se tam dají najít určité obecné rysy.   Kocáb: Dovolím si zformulovat určitou hypotézu. Já jsem pro potřeby své knihy zorganizoval – říkám tomu – tajemnou schůzku ve čtyřech. Byl tam jeden vysoký zástupce bývalé druhé správy Státní bezpečnosti, jeden bývalý tajemník městského výboru KSČ, který posílal lidové milice do Prahy, a pak je zase stahoval na žádost Miroslava Štěpána, zástupce tehdejší vlády a já. Slíbil jsem, že neprozradím jejich jména a za to jsem dostal poněkud otevřenější informace o tom, co tehdy skrytě probíhalo. Chtěl jsem se něco dozvědět o eventuální přípravě vnitrostranického puče a také, proč nedošlo alespoň k pokusu použít silové prostředky proti demonstrantům. Už Lidové milice by hodně zmohly, ale vojenský zásah by nás minimálně v první fázi revoluce pravděpodobně převálcoval. Po těch třiceti letech jsem je tlačil k tomu, aby mi už konečně řekli, jak to bylo. Identifikovali čtyři měkká centra odporu proti Jakešově politice: jedno kolem Hegenbarta, jedno kolem Štěpána, další kolem Adamce a jedno kolem Štrougala. Všichni jmenovaní by byli bývali schopni naplnit sovětskou představu o vnitrostranickém puči, ale byli na to příliš měkcí. A ozbrojený vnitrostranický puč u nás nemá žádnou tradici. Potřebuje to obrovskou dávku odvahy a tu nikdo neměl. Proč zůstala komunistická moc ležet na chodníku? Odpověď je poměrně jednoznačná. Došlo k totální dezorganizaci uvnitř jejich mocenských struktur. Václavík chtěl zásah a z hlediska komunistů měl pravdu. Adamec už byl v té době v podstatě na naší straně a po mimořádném zasedání ÚV KSČ ztratil podporu komunistů. V té knize najdete i zápisy o tom, jak ho nazývali. Možná ji dokonce ztratil dřív, protože Státní bezpečnost věděla o všech jeho krocích, tedy i o jeho vyjednávání s MOSTem. Štěpán nebyl schopen inteligentního postupu. Pravděpodobným okamžikem jeho nástupu k moci měl být den, kdy vystoupil v ČKD. Tam šel s tím, že se stane novou čerstvou silou. Místo toho ho vypískali. Husák i Štrougal už byli mimo a Hegenbart se hodil marod.   Krejčí: Myslím si, že je to ještě hlubší. Náš tehdejší systém měl zakódovanou jednu velkou chybu a sice iluzi o proměně člověka vlivem socialistických výrobních vztahů. Chtěli jsme vše ovládat výchovou a nadšením. Navíc jsme měli zakódovaný neúspěch z roku 1968.   Pavel: Navázal bych na Oskara. Myslím, že jedním z hlavních důvodů krize byla nevyřešená otázka roku 68 v komunistické straně. Jakákoliv reformní činnost narážela na tuto zkušenost. Navíc se komunistická strana prověrkami zbavila velké části kvalitních lidí, kteří mohli něco v politických a ekonomických kruzích přinést. Je to chyba KSČ, ale je to i chyba Sovětského svazu.   Kocáb: Byl jsem příliš daleko od toho, co se dělo v KSČ. Ale když to vezmu z toho praktického hlediska: čtyři nedůsledná centra odporu proti Jakešovi, neschopnost koordinace, ozbrojený puč nepřichází v úvahu. A pak už je tu jen KGB, pro nebo protigorbačovská, která si na sebe navázala několik jedinců. Ze Státní bezpečnosti nejspíše Lorence, Vykypěla a Bytčánka, z politiků možná Hegenbarta a několik dalších. Oni jediní byli schopni tuto akci pod přísným utajením spustit. Když si vzpomenu na to naše tajemné setkání čtyř, pak ten, který zastupoval StB, a ten, který představoval KSČ, současně vyslovili větu, která prý v té době mezi zasvěcenci kolovala: „Dvacet strejců do prdele a jedeme dál.“ A smáli se tomu souzvuku. Jeden z nich mi přímo řekl, že dostal nabídku od Štěpána na vysokou stranickou funkci, až puč bude proveden. Nebyl připravován československou stranou, ale někteří se jej účastnili. Tvrdím, a jsem v tom rozporu s Oskarem, že za tím byl spíše Gorbačov, který si myslel, že vyčistí ten Augiášův chlév na ÚV a pokusí se všechno ještě jednou zachránit přestavbou… V tom okamžiku jsem už musel vypnout magnetofon. Ne že bychom nemohli diskutovat ještě dlouho. A možná ještě budeme, protože to byla část našeho života.  {/mprestriction}  Zaznamenal Miroslav Pavel.

Čas načtení: 2024-09-13 07:08:52

Nepodceňujte živly: Jak připravit auto na povodně a krupobití

Déšť, který postupně zasahuje území ČR, nepolevuje a jeho síla bude každou hodinu narůstat. Vláda dokonce varuje, že nás může čekat situace podobná roku 1997, kdy došlo k velkým povodním. V takové situaci je důležité myslet na ochranu svého majetku, zejména pak automobilu, který může být v takových situacích jednoduše poškozen. Zejména může být poškozen […]

Čas načtení: 2020-10-22 00:00:00

Připravte se na zimní dovolenou do hor. Pořiďte si střešní box

Pokud plánujete první dovolenou na horách, měli byste se na ni důkladně připravit. Zimní vybavení, jako jsou lyže a snowboardy, je poměrně náročné na uskladnění, a proto je nezbytné zavazadlové prostory automobilu rozšířit. Ideální volbou jsou tedy střešní nosiče a případně i střešní box. V následuj ...

Čas načtení: 2023-09-03 12:23:22

Jak na přepis vozidla

Stojíte před neznámou v podobě přepisu vozidla na nového vlastníka a nevíte, co vás čeká? V následujícím článku naleznete postup a popis toho, jak hravě návštěvu úřadu zvládnout a co vše si k přepisu vozidla nezapomenout připravit. Osobní návštěvě úřadu se při přepisu automobilu nebo motocyklu na nového vlastníka prozatím stále zcela nevyhnete, ale celá záležitost by vás […] Příspěvek Jak na přepis vozidla je z webu Napovíme.cz.

Čas načtení: 2024-06-29 20:33:00

Jiná země, jiná pravidla. Silniční kontrola v zahraničí vás může přijít draho

V čase dovolených mnoho z nás čekají hodiny a hodiny za volantem a stovky najetých kilometrů. Ale kromě toho se musíte připravit i na různé nástrahy na silnicích po celé Evropě. V jednotlivých státech se totiž liší například povinná výbava automobilu nebo v nich platí nezvyklé zákazy.

Čas načtení: 2025-04-14 00:00:00

Údržba automobilu po zimě: Jak připravit svůj vůz na jaro?

Po zimním období je auto vystaveno náročným podmínkám, které mohou ovlivnit jeho výkon a životnost. Soli, sníh, mráz a dlouhé jízdy na studených silnicích si vyberou svou daň na mnoha částech vozidla. Aby bylo vaše auto v dobré kondici a připravené na jarní měsíce, je potřeba provést několik důležit ...

Čas načtení:

Automobil ve firemní praxi – kompletní daňový pohled včetně praktických příkladů

[skoleni-kurzy.eu] Cílem semináře je komplexní rozbor užívání automobilu v rámci podnikání fyzických či právnických osob v daňových souvislostech, a to z pohledu daní z příjmů, DPH, silniční daně nebo poskytování cestovních náhrad zaměstnancům při použití automobilu, a to včetně řešení praktických příkladů. Výklad bude ilustrován na příkladech a bude doplněn aktuálními stanovisky GFŘ a MF k dané problematice. Rovněž budou zdůrazněny nové postupy v roce 2025 ve srovnání s předchozím stavem podle aktuálního stavu legislativy v době konání semináře zejména v souvislosti s omezením odpisování osobních automobilů a omezení možnosti uplatnění DPH. V průběhu semináře budou zodpovězeny konkrétní dotazy posluchačů. * Stručná charakteristika: • komplexní rozbor užívání automobilu v rámci podnikání fyzických a právnických osob v daňových souvislostech – z pohledu daní z příjmů, DPH, silniční daně a poskytování cestovních náhrad zaměstnancům při použití automobilu. Výběr z obsahu: • pořízení automobilu jako hmotného majetku daňově odpisovaného vstupní cena, postup při odpisování, vč. limitace daňových odpisů částkou 2 000 000 Kč pro osobní automobily • pořízení automobilu na finanční leasing definice finančního leasingu a další nutné podmínky, srovnání s možností pořízení vozidla koupí, předčasné ukončení včetně cese leasingu, omezení nákladů z leasingu částkou 2 000 000 Kč pro osobní automobily • nájem automobilu operativní leasing, odkup po skončení • náklady na provoz mj. při použití podnikající fyzickou osobou i pro soukromou potřebu, uplatnění paušálních výdajů na dopravu vč. promítnutí do přiznání • automobil a DPH možnosti odpočtu DPH při pořízení automobilu, vč. omezení pro osobní automobily, postup při použití automobilu pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, prodej automobilu ve zvláštním režimu a další • automobil a daň silniční principy zdanění, základní povinnosti poplatníka daně silniční • automobil z pohledu cestovních náhrad použití soukromého vozidla zaměstnance nebo vozidla nevloženého do obchodního majetku pro účely podnikání, možnosti z pohledu daňových výdajů - nákladů, aktuální výše a způsob určení cestovních náhrad • automobil jako zaměstnanecký benefit poskytnutí vozidla k soukromým i služebním účelům zaměstnance – postup z hlediska daní z příjmů i DPH • zdůraznění novinek roku 2024 omezení možnosti odpisů a nákladů u leasingu u osobních automobilů, omezení odpočtu DPH u osobních automobilů, změna poplatníka silniční daně při změně provozovatele v průběhu roku a další. Odpovědi na dotazy. ...1. VOX s.r.o.

Čas načtení: 2024-02-21 11:30:00

Prodej nových vozů v Evropské unii mírně zrychlil, dařilo se elektromobilům. V Česku stoupla i výroba

Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii vzrostl meziročně v lednu o 12,1 procenta, lidé si zaregistrovali celkem 851 690 vozů. Po prosincovém poklesu o 3,3 procenta zaznamenaly růst prodejů všechny země hlavního bloku trhu. Jde o Německo, Itálii, Francii či Španělsko. Informovalo o tom Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Vyšší prodeje zaznamenala také Česká republika.

Čas načtení: 2024-09-28 14:00:00

Po boku Itálie. Chceme odložit zákaz spalovacích motorů, přezkum musí začít hned, říká Kupka

Ministerstvo dopravy v čele s Martinem Kupkou (ODS) chce, aby se přezkum dopadů zákazu prodeje nových automobilů se spalovacími motory uskutečnil dříve, než v Evropskou unií původně plánovaném roce 2026. Odložení zákazu spalovacích motorů má podle Kupky zajistit evropskému automobilovému průmyslu udržení konkurenceschopnosti, zachování pracovních míst a zajištění dostupnosti dopravy.

Čas načtení: 2025-01-31 11:45:00

Selže už na startu? Do strategického dialogu k automotive se mají podle sdružení ACEA zapojit všichni výrobci a dodavatelé

Strategický dialog, který má pozvednout evropský automobilový průmysl, má za sebou zahřívací kolo. Zahajovací setkání se konalo pod taktovkou předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Pokud má být dialog úspěšný, musí se do budoucích setkání a diskuzí aktivně zapojit všichni významní výrobci a dodavatelé, upozorňuje Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA).

Čas načtení: 2025-03-11 08:00:00

Automobilky evropský Akční plán kvitují. Objevují se i „ale“

Pozitivně. Tak se staví oslovení výrobci automobilů ke zveřejněnému Akčnímu plánu pro automobilový průmysl, který v minulém týdnu představil eurokomisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch Apostolos Tzitzikostas.

Čas načtení: 2024-03-16 07:37:00

Škoda Auto ohlásila rekordní tržby. Představila také studii městského elektromobilu Epiq

Automobilka Škoda Auto oznámila hospodářské výsledky za loňský rok. Ten jí přinesl několik firemních rekordů. Podařilo se jí zvýšit tržby o 26,2 procenta na 26,5 miliardy eur. Provozní zisk společnosti vzrostl o 182 procent na 1,77 miliardy eur.

Čas načtení: 2024-08-02 15:23:00

Nejprodávanějším model Škody Auto je Octavia. Celkové prodeje automobilky se zvedly o 3,8 procenta

Automobilka Škoda Auto zvýšila v prvním pololetí provozní zisk na 1,4 miliardy eur, v přepočtu zhruba o 29,2 miliardy korun, jde o meziroční růst o 26,1 procenta. Škoda Auto zároveň oznámila také celkový nárůst dodávek zákazníkům o 3,8 procenta na 448 600 vozů. Na evropském trhu se společnost stala poprvé čtvrtou nejprodávanější značkou.

Čas načtení: 2024-10-03 09:30:00

Posunutí revize konce spalovacích motorů nebude jednoduché, myslí si odborníci na automotive

Český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po vzoru Itálie na konci září oznámil, že by se měla revize konce spalovacích motorů uskutečnit dříve, než v původně plánovaném roce 2026.

Čas načtení: 2024-10-31 16:00:00

Škoda Auto roste. Za tři čtvrtletí zvýšila výrobu o 5,3 procenta

Automobilka Škoda Auto zvýšila celosvětově za tři čtvrtletí meziročně výrobu o 5,3 procenta na 780 500 vozů. Prodejcům po celém světě skupina dodala 808 600 aut, což představuje růst o čtyři procenta.

Čas načtení: 2024-12-27 05:30:00

Tradiční výrobci jsou pod tlakem a trh se mění, evropský automotive čelí obrovským změnám

Globální konkurence přitvrdila a bude ještě zostřovat, dodavatelské řetězce jsou nadále křehké a elektromobilita roste mnohem pomaleji, než se čekalo. Rok 2024 nebyl k evropskému automobilovému průmyslu příliš vlídný. Otázkou tak je, co přinese rok následující.

Čas načtení: 2025-02-21 14:20:00

Česká cesta na záchranu automotive: Výkazy emisních limitů jednou za pět let, technologická neutralita

Evropa musí ubrat v regulacích, výroba se prodražuje, dotace způsobují výkyvy na trhu, zásadní jsou technologická neutralita i surovinová bezpečnost. Automobilky mají vykazovat plnění emisních limitů za pětileté období, stejně tak by se vyměřovaly i sankce. Českou cestu k záchraně evropského automobilového průmyslu nastínili premiér Petr Fiala, ministr dopravy Martin Kupka a europoslanec Ondřej Krutílek (všichni ODS).

Čas načtení: 2025-03-16 14:00:07

Volkswagen slaví půl milionu prodaných automobilů na českém trhu

Volkswagen slavnostně předal českému zákazníkovi půlmiliontý vůz prodaný v České republice od zahájení činnosti oficiálního importéra v roce 1991. Jubilejním vozem se stal Volkswagen Golf Variant. S více než 500 000 prodanými osobními a lehkými užitkovými vozy je Volkswagen dlouhodobě jasnou jedničkou mezi dováženými značkami na českém trhu. „S půl milionem prodaných vozů od zahájení […]

Čas načtení: 2020-01-07 14:20:09

Šéf Peugeotu a Citroënu Carlos Tavares: Kampaně proti dieselovým motorům zvyšují exhalace CO2

Carlos Tavares bude zřejmě brzy po spojení automobilek Fiat-Chrysler a Peugeot-Citroën šéfem nového světového koncernu. Poté, co rodilý Portugalec odešel z firmy Renault-Nissan, stačilo mu necelých pět let k tomu, aby z téměř bankrotující automobilky PSA vybudoval firmu s největší ziskovostí v branži. Focus Online s ním hovořil o aktuálních otázkách tohoto průmyslu.   I když už v koncernu PSA máte první modely plug-in a elektroauta, na rozdíl od Volkswagenu, Mercedesu, Fordu a Kia se nepodílíte na programu výstavby rychlonabíjecích stanic pro elektroauta po Evropě. PSA je druhá největší skupina v automobilové branži. Není toto rozhodnutí trochu divné?  Možná, ale je to stanovisko, které mohu velmi jednoduše vysvětlit. Naším hlavním cílem je zajistit svobodu pohybu s vysokou mírou komfortu, kvality a trvanlivosti. Infrastruktura, která je potřeba pro provoz automobilů, není naším klíčovým byznysem. Nepodílíme se na výstavbě čerpacích stanic, ani dálnic. Proto se také nepodílíme na stavbě nabíjecích stanic pro elektromobily. Malá hustota nabíjecích stanic je jedním z největších problémů v Evropě a zpomaluje to rozvoj elektromobility a zásah širších vrstev zákazníků. Vidím to ale tak, že se jedná o odpovědnost vlád a komunálních orgánů. Potřeba investic do této oblasti je velmi vysoká a už teď jsou tyto státní struktury pod velkým tlakem. Vysoké náklady a nízké příjmy vedou k těžko zamezitelným deficitům. Privátní investice do této oblasti se také neosvědčily, protože distribuce elektrického proudu bude jen tehdy rentabilní, když může spotřebitel platit vyšší ceny. Toho ale nebude jednoduché dosáhnout, protože nízké provozní náklady elektroautomobilu mají vyrovnat jeho vyšší pořizovací cenu proti benzinovým a dieselovým vozům.   Mluvil jste o svobodě pohybu – je svoboda pohybu, tak, jak ji známe, ohrožena? V demokratických zemích Evropy máme volnost pohybu jako nabyté právo. Myslím si, že bychom měli o volnosti pohybu v Evropě přemýšlet, abychom pochopili, zda není v ohrožení. Není to jen proto, že se vlády pokoušejí tuto svobodu omezit. Co by se stalo, kdybyste nemohli jet více než pětkrát z Londýna do Paříže, protože vaše osobní bilance CO2 by byla nepřiměřeně vysoká? I když tomu tak zatím není, začíná být svoboda pohybu ohrožena hospodářským tlakem. Někteří z nás se v nepříliš vzdálené budoucnosti mohou probudit a zjistí, že si svobodu pohybu nebudou moci dovolit. Jako občan Evropy bych chtěl každého vyzvat, aby se na problémy životního prostředí díval komplexně a neukazoval jen na výfuk automobilu. Jak vysoká je bilance CO2 při získávání vzácných surovin pro výrobu baterií, při jejich recyklování a při nabíjení? Co znamená budoucí energetická daň pro financování našich vlád? Kolik pracovních míst odpadne, když se automobilový trh silně a trvale zhroutí? Nikdo v Evropě to nepočítá.   Mnozí výrobci automobilů vyvinuli samostatné elektromobily, jiní zase mají pro běžné modely elektrické varianty. Peugeot a Opel zvolili cestu tzv. dvojčat. Nabízejí modely se spalovacím nebo stoprocentně elektrickým pohonem s odůvodněním, že to pro spotřebitele představuje větší svobodu volby. Jedná se o strategii pro všechny značky koncernu PSA? Je to přístup ke spotřebiteli, kterým respektujeme jeho rozhodnutí, jaký vůz si chce koupit. Konečná volba závisí na omezeních jednotlivých technologií. Plně se soustřeďujeme na spotřebitele. Pokud musíme dodržet zákon, který říká, kolik škodlivin může vůz vypustit, abychom zachránili planetu, musíme dát spotřebiteli možnost volby, co je pro jeho potřeby nejlepší. Ten problém je velmi komplikovaný, protože každý občan Evropy dnes má pocit, že jeho svoboda pohybu je stále více omezována. U nás v PSA se nechceme nadále stydět a říkáme zákazníkovi: Pokud je toto auto, které se vám líbí, tak potom toto jsou motory, které máte k dispozici i s jejich přednostmi a zápory. A nazpět k vaší otázce: Ano, to je strategie, kterou chceme využívat v našich různých segmentech a značkách. Carlos Tavares bude zřejmě brzy po spojení automobilek Fiat-Chrysler a Peugeot-Citroën šéfem nového světového koncernu. Poté, co rodilý Portugalec odešel z firmy Renault-Nissan, stačilo mu necelých pět let k tomu, aby z téměř bankrotující automobilky PSA vybudoval firmu s největší ziskovostí v branži. Focus Online s ním hovořil o aktuálních otázkách tohoto průmyslu. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Vaše značky nenabízejí žádná hybridní řešení. Proč? Považuji to za zastaralou technologii, u které jde jen o to vylepšit benzinový pohon podporou elektřiny. S příchodem plug-in hybridů a plně elektrických aut ztrácejí zákazníci o jednoduché hybridy zájem. Především proto, že v určitých městských oblastech, kde jsou povolena pouze elektroauta, nemohou hybridy dostat povolení. Mnozí politici a experti vidí už dnes jako reálnou smrt dieselů. Žijeme stále více ve světě, kde existuje rozdělení mezi dogmatiky a pragmatiky. Pravdou je, že dogmatici mezi sebou divoce diskutují a ohlašují nezodpovědně utopická opatření, pro která neexistuje žádné vědecké ani praktické zdůvodnění. Když k tomu dochází, chybí jim prostě pravda, což je vážné. Když takové osoby oznámily „smrt dieselů“, stouply emise CO2, takže by měly být zodpovědné za zhoršující se globální oteplování. Pravdou je, že dieselový motor vypouští o 15 až 20 procent méně emisí CO2 ve srovnání s benzinovým motorem. Když oznamujeme smrt dieselů, podporujeme tím fakticky spotřebitele a firmy, aby kupovali více vozů s benzinovým motorem, a tím přispívali ke globálnímu oteplování. Jsem přesvědčený, že se lidé, kteří podporovali akce pro smrt dieselům, dopustili velmi vážných činů a měli by odpovídat na otázky. Pokud by odpovědí byla jejich neznalost, nejsou podle mého názoru schopni být v pravém slova smyslu zákonodárci. To vše bylo známé a není to překvapující. Stačilo se jen zeptat vědců a inženýrů. Takže teď budeme žít roky v přechodu k elektromobilitě s vyššími emisemi CO2, než bychom museli, protože jsme jako výrobci do spalovacích motorů a jejich technologií hodně investovali. Nebylo možné v rámci jednání ACEA ( Evropská asociace výrobců automobilů), kde jste byl poslední dva roky prezidentem, upozornit politiky na tyto skutečnosti? Ne, protože Evropská unie se záměrně rozhodla nám nenaslouchat. Důvod je jednoduchý: Každý se teď snaží od sebe odvrátit možnost být obviněn, že je ve službách automobilové lobby, což je dnes špinavé slovo. Bohužel nepochopili, že jim chceme vysvětlit právě tu vědeckou a technickou stránku věci, aby mohli zabránit tomu, k čemu nyní došlo. Mohli se přitom seznámit s daty, která bychom jim poskytli – na základě fyziky a chemie. Ale dali přednost tomu, vyhnout se nálepce být lobbistou aut, což by jim ubíralo voličské hlasy. Neříkám už ani, že bychom měli být slyšeni i proto, že v Evropské unii zastupujeme 13,8 miliónu pracovních míst. Jen bychom chtěli přispět k tomu, aby politická rozhodnutí byla zodpovědnější. Evropský trh automobilů od roku 2015 postupně roste, i když růst se zpomaluje, možná dokonce dochází ke stagnaci. A v letošním roce zřejmě dojde v prvním pololetí i k poklesu o 3,1 procenta. Jak vidíte vývoj trhu v celém roce 2019 a především v následujících letech? Odhaduji, že v letošním roce zůstaneme zhruba na úrovni loňského roku, možná nepatrně pod ním. Ale v příštích deseti letech uvidíme, že elektromobilita bude mnohem dražší než klasické pohony. Už teď víme, že obnovitelné energie jsou dražší než klasické, včetně jaderné energie. Budeme muset evropským občanům povědět, že když si jdou dnes koupit plně nebo částečně elektrifikované auto, tak jejich mobilita bude dražší a nebude pro všechny spotřebitele dostupná. Je pak jen přirozené, že trh zažije trvalý pokles, aby se přizpůsobil kupní síle, a že to bude mít i dopady na zaměstnanost a vývoj daňových příjmů. Vždyť jen z prodeje paliv dostávají evropské vlády ročně zhruba 440 miliard eur na daních. Změna trendu, které jste dosáhl v posledních pěti letech u PSA, bývá nazývána „Carlosův styl“. Zmenšili jste majetek firmy, ale dosáhli jste operativního zisku a vaši marži vám mohou závidět prémiové značky. Co bylo rozhodujícím faktorem, který přispěl k tomu úspěchu? Byla to podle mého názoru angažovanost a kompetence našich pracovníků, kteří pochopili závažnost a neodkladnost prosazení našich rozvojových plánů. Úspěch se nedosahuje powerpointovými prezentacemi, nýbrž tím, že lidé chápou, proč je třeba mít určité výsledky. Je také důležité prodávat auta za férové ceny, které nemohou být vzhledem k naší historii a hodnotě našich vozů příliš podhodnoceny. Musí být na stejné úrovni jako u našich konkurentů, a to bez reklamy, protože se jedná o postavení na trhu, nikoliv o nástroj prodeje. Když jsme se rozhodli pro vstup do vyšší třídy, musíme vzít také v potaz očekávání spotřebitele, který více platí, ale pochopitelně také více očekává. Na straně nákladů se nadále pokoušíme o jejich snižování, ale to je něco, co každý z našich spolupracovníků zná z domova, z rodiny, z dovolené. Když budete používat stejnou přísnost a kreativitu, na jakou jste zvyklí ve svém soukromém životě – to znamená dosáhnout to nejlepší s minimálními náklady, dají se očekávat ty nejlepší výsledky. Tomu se říká zdravý selský rozum. Vyvinuli jste ale také nové distribuční kanály – například carsharing. Máme značku Free2Move, která přináší na trh spolu se službami mobility i carsharing. Jedná se o byznys, který se teprve rozvíjí a který, pokud bude ziskový, bude mít budoucnost. Na světě tomu tak všude není, což vedlo k tomu, že hodně firem už z trhu zmizelo. Vycházíme z toho, že má-li mít tato aktivita určitou trvalost, musí být vazba mezi kvalitou servisu, cenou a náklady. Pokud budou města, ve kterých nebudeme vytvářet s touto službou zisk, budeme se snažit provést určité korektury tak, abychom nejpozději za dva roky zisku dosáhli. Působíme už nyní ve Washingtonu, Wu-chanu v Číně, Lisabonu, Madridu a Paříži a v příštím roce chystáme expanzi do Německa. {/mprestriction}  Přeložil Miroslav Pavel. Carlos Tavares (*14. srpna 1958 v Lisabonu) je portugalský podnikatel, generální ředitel a předseda správní rady Groupe PSA, největšího francouzského výrobce automobilů. Vystudoval École Centrale Paris. Svou kariéru začal v Renaultu v roce 1981, byl ředitelem projektu Renault Mégane II. Poté pracoval pro Nissan, partnera Renaultu v alianci Renault – Nissan. Do roku 2009 dohlížel na jeho přítomnost v Severní a Jižní Americe. Pak byl generálním ředitelem Renaultu, rezignoval 29. srpna 2013 po konfliktu ve vedení. Od roku 2014 je generálním ředitelem a předsedou správní rady Groupe PSA. Během svého funkčního období řídil opatření na snižování nákladů a zvyšoval tržní podíl společnosti v Číně, která po několika letech ztrát vrátila Groupe PSA zpět k ziskovosti. V roce 2014 vytvořil společnost DS Automobiles jako samostatnou značku. Tavares má tři děti. Byl pilotem amatérských závodních automobilů od svých dvaceti dvou let. Jel historickou Rallye Monte-Carlo, sbírá klasická auta a vlastní 1979 Peugeot 504 V6 Coupé, 1976 Alpine A110 a Porsche 912 z roku 1966.

Čas načtení: 2025-04-07 11:09:28

Nový způsob platby za palivo: pohodlně a bezkontaktně přímo z auta

Natankujete si palivo a zaplatíte za něj přímo z auta. Takový způsob tankování už na vybraných čerpacích stanicích nabízí třeba vozy Škoda. Teď se taková možnost rozšiřuje i na všechny čerpací stanice ORLEN. Vedle běžné platby u pokladny v obchodě nebo u výdejního stojanu přes QR kód mohou zákazníci platit i pomocí aplikace ORLEN přes […]

Čas načtení: 2025-03-05 08:27:00

Meizu spouští zámořskou strategii Flyme AI Ecosystem

Barcelona (Španělsko) 5. března 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Na veletrhu MWC 2025 (Světovém kongresu mobilní elektroniky) představily technologické společnosti z celého světa své nejnovější technologické úspěchy a inovativní produkty. S tématem „AI Illuminates a Better Life" (Umělá inteligence osvětluje lepší život) představila společnost Meizu na veletrhu MWC 2025 své produkty s kompletním ekosystémem AI. Debut těchto produktů znamenal odhalení zámořské produktové matice společnosti Meizu.Produkty Meizu s kompletním ekosystémem umělé inteligence debutovaly a umělá inteligence se stala největší událostí veletrhu MWCNejoblíbenějším klíčovým slovem veletrhu MWC 2025 byla AI. Umělá inteligence se tak stala největší událostí letošního veletrhu MWC v mnoha ohledech, jako je hluboká integrace AI s hardwarem, polovodiči a mobilními komunikacemi, aplikacemi AI v terminálech a dále vývoj od technologických inovací k průmyslovým inovacím a ekologickým inovacím.Meizu se vrací na globální trh s „trojicí prvenství v Číně"Na výstavě byly poprvé vystaveny řady Mblu22 a Note22 v zámořské matici nových produktů Meizu. Tyto zámořské verze chytrých telefonů, které rovněž využívají systém Flyme, by měly být uvedeny na trh v dubnu letošního roku a jejich prodej je plánován v asijském Tichomoří, Latinské Americe, na Blízkém východě, ve Střední Asii, v Evropě a dalších zemích a regionech. Na výstavní ploše byly vystaveny také známé modely Meizu 21, Meizu 21 PRO, Lucky08 a další produktové řady.Vedoucí postavení v oboru v uspořádání Vše v AI, první v oboru, který má přístup k možnostem DeepSeek AIPrávě minulý měsíc společnost Flyme AIOS oficiálně dokončila integraci velkého modelu DeepSeek-R1 a jako první byly podporovány modely Meizu řady 21 a Lucky 08. Postupně byly podporovány také chytré brýle StarV a další produkty ekosystému AI.PANDAER, módní technologická značka společnosti Meizu, přivezla na výstavu také řadu módních produktů. Jejich produktový design módní IP v kombinaci s technologiemi si získal pochvalu mnoha zahraničních diváků.StarV Air2 je po uvedení na trh jedničkou v prodeji v 1. čtvrtletíChytré brýle StarV Air2 byly díky svým funkcím simultánního tlumočení, simultánního přepisu a teleprompteru (čtecího zařízení) nejpřitažlivějšími technologickými produkty v místě konání akce a uživatele lákaly k vyzkoušení. V současné době se výrobky řady StarV dostaly do první ligy chytrých brýlí na světě. Chytré brýle StarV Air2 dosáhly v prvním čtvrtletí po uvedení na trh podílu na trhu 41,5 % a obsadily první místo v prodeji.Jako chytré brýle podporované modely umělé inteligence uvedené na trh ve spolupráci s China Mobile a China Unicom byly výrobky řady StarV vystaveny na stáncích společností China Mobile a China Unicom.Flyme Auto je jedničkou v přílivu nových zákazníků, synchronizuje se s Geely a míří do zámoříFlyme Auto je v současnosti nejplynulejší a nejrychleji rostoucí operační systém pro chytré kokpity a již čtyři měsíce po sobě se umisťuje na prvním místě v počtu nových uživatelů. V lednu 2025 se za jediný měsíc prodalo více než 132.000 modelů automobilů podporovaných systémem Flyme Auto, což jej řadí na první místo. V současné době má k systému Flyme Auto přístup 22 modelů automobilů značek Geely, LYNK & CO, Galaxy a dalších. Je to jeden z operačních systémů chytrého kokpitu, který podporuje největší počet modelů automobilů na trhu a slouží více než 500.000 majitelům automobilů po celém světě tím, že jim přináší nový chytrý zážitek napříč třetí dimenzí sociálního prostředí.Vývoj od technologické inovace k inovaci ekosystému AI a bezproblémové propojení umělé inteligence různé úrovně a s vyvinutými scénáři byly úspěchy, které společnost Meizu na tomto veletrhu MWC představila. Po vyzkoušení produktů ekosystému AI společnosti Meizu média a diváci na místě také často chválili integrovaný zážitek ekosystému AI společnosti Meizu.Strategie globalizace společnosti Meizu se zrychlila a umělá inteligence zvyšuje její globální konkurenceschopnostOd svého uvedení na trh v roce 2024 dosáhla společnost Meizu v rámci své globalizační strategie významného pokroku. Společnost Meizu se spojila se společností Geely a uspořádala akce k uvedení na trh v Indonésii, na Srí Lance, v Jakartě, na Filipínách a v dalších zemích a regionech. Technologické produkty Meizu se prodávají ve více než 30 zemích a regionech asijského Tichomoří, Latinské Ameriky, Blízkého východu, Střední Asie a Evropy a automobily vybavené systémem Flyme Auto se vyvážejí na Blízký východ, do východní Evropy, asijského Tichomoří a dalších regionů. Zámořský ekosystém společnosti Meizu se skutečnou integrací lidí, automobilů a domácností získal určitý rozsah.Globalizace a Vše v AI jsou hlavními strategiemi společnosti Meizu. V roce 2025 začne společnost Meizu urychlovat expanzi na zámořské trhy, zvýší investice na zámořských trzích a uvede na trh více produktů a služeb, které budou odpovídat potřebám místních spotřebitelů, aby zvýšila svou globální konkurenceschopnost. Současně s Flyme AIOS jako základem vybuduje Meizu globální ekosystém chytrých cestovních technologií založený na třech klíčových oblastech: chytrých telefonech, chytrých brýlích a chytrých automobilových scénářích.Za zmínku stojí, že Meizu je značka chytrých telefonů skupiny DreamSmart Group, která nabízí ekologické produkty s umělou inteligencí ve třech produktových oblastech, kterými jsou chytré telefony, iphony XR a chytrá auta. Díky hlubokým technologickým zkušenostem v mnoha odvětvích je společnost DreamSmart uznávána jako vedoucí firma v oblasti inteligentních ekosystémů.Na veletrhu MWC 2025 představila společnost Meizu světu nejnovější úspěchy čínské vědy a technologie, čímž přitáhla velkou pozornost a rozsáhlé uznání zahraničních uživatelů a médií. V budoucnu bude společnost Meizu i nadále pokračovat v technologických inovacích, aby globálním spotřebitelům poskytla další vynikající produkty, které přesahují hranice představivosti.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2631883/image_1.jpgFoto - https://mma.prnewswire.com/media/2631884/image_2.jpgFoto - https://mma.prnewswire.com/media/2631885/image_3.jpgFoto - https://mma.prnewswire.com/media/2631886/image_4.jpgKONTAKT: Krystal Wei, jingjing.wei@dreamsmart.com 

Čas načtení: 2020-02-07 06:31:25

Pozorování (ne)viditelných narkomanů

Vyhlédnu z okna. Na lavičce na protější straně ulice sedí mladý muž. Z batohu zrovna vytahuje rychlovarnou konvici. To mě zaujme, a tak ho začnu pozorovat. Postupně vytahuje další a další více či méně podivuhodné věci: trička (ty si prohlíží, jako by je viděl poprvé), igelitové pytlíky s nějakým obsahem, pastelky, plastovou láhev, karty ve sběratelské fólii (v podobné, do níž se ukládají třeba poštovní známky), sluneční brýle… Něco z toho dá do druhého batohu (má dva), něco vrátí zpátky do prvního batohu, něco si položí na lavičku vedle sebe, něco na ubrousek prostřený na klíně (igelitové pytlíky) a cosi s tím (s obsahem těch pytlíků) kutí. Za chvíli má hotovo, a to, co s pomocí obsahu igelitových pytlíků vytvořil, odkládá na lavičku. Pak chvilku sedí bez hnutí, pak vyndá z batohu housku a začne krmit holuby, pak si nasadí sluneční brýle, vstane, popojde pár kroků k nejbližšímu automobilu a při pohledu do jeho bočního zrcátka vyhodnocuje, jak mu sluší, pak si opět sedne a začne si leštit boty, pak vstane, projde se nazdařbůh a zase si sedne, pak si nasadí sluchátka, přehodí si přes hlavu kapuci svého kabátu a jde opět k nejbližšímu automobilu překontrolovat, jak vypadá, pak odejde něco vyhodit do koše, pak se k témuž automobilu vrátí (je věrný) a vymočí se na jeho přední dveře, pak se znovu usadí na lavičku a začne kouřit cosi, co si před chvílí opatrně odložil na lavičku. Kouření ho – alespoň vnějškově – zklidní, už se jen mírně pohupuje do rytmu hudby (přicházející zřejmě ze sluchátek). Jakmile dokouří, vstane, jde zase jednou překontrolovat svou vizáž do bočního zrcátka nejbližšího automobilu, zřejmě není tak docela spokojen, protože sluneční brýle zastrčí do kapsy, a odchází pryč. Za chvilku se na uprázdněnou scénu (zbyli jen holubi) vrátí, přehodí si přes ramena oba zapomenuté batohy a znovu odchází. Tentokrát natrvalo (nebo minimálně na nějaký ten čas). V průběhu těch několika minut, kdy jsem toho mladého narkomana pozoroval, se mě párkrát zeptala má malá dcera, kam že se to dívám. Nikam, řekl jsem jí. Ostatně i lidé, kteří procházeli kolem muže na lavičce, se dívali nikam – alespoň se o to usilovně snažili, zatímco usměrňovali své děti, aby ho – pokud možno – obkroužily obloukem a neotáčely se. Možná to není správné, možná je, těžko říct. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-07-25 10:00:00

Zpráva pro Pražáky, kteří volí ODS a primátora Svobodu: Rozšíření nízkoemisní zóny vedlo k výraznému poklesu znečištění ovzduší v Londýně

Zavedení nízkoemisní zóny v Londýně odpovídá odstranění 200 000 automobilů za jeden rok. V důsledku toho se kvalita ovzduší v britském hlavním městě zlepšuje rychleji než v ostatní Anglii.Podle zprávy magistrátu města se od loňského rozšíření zóny s velmi nízkými emisemi na území velkého Londýna výrazně snížila úroveň škodlivých látek znečišťujících ovzduší.Analýza za prvních šest měsíců od rozšíření zóny Ulez (Ultra low emission zone) zjistila, že celkové emise oxidů dusíku (NOx) z osobních automobilů v celém Londýně byly o 13 % nižší, než se předpokládalo, pokud by systém zůstal omezen na vnitřní Londýn, zatímco emise NOx z dodávek byly nižší o 7 %.Úroveň znečištění pevnými částicemi v podobě emisí PM2,5 z výfukových plynů z automobilů ve vnějším Londýně je podle odhadů o 22 % nižší než by byla bez rozšíření zóny.Zpráva uvádí, že celková změna odpovídá odstranění 200 000 automobilů ze silnic za jeden každý rok.

Čas načtení: 2025-01-03 08:00:23

Tesla dodala v posledním čtvrtletí míň automobilů, než se očekávalo. Její akcie klesly

Americká automobilka Tesla reportovala své výsledky za poslední čtvrtletí loňského roku. Dodala méně vozů, než se původně očekávalo, což se projevilo na poklesu jejích akcií. Tesla dodala čtvrtém kvartálu roku 2024 celkem 495 570 automobilů, zatímco analytici očekávali v průměru 512 277 vozů. Roční prodeje automobilů společnosti Tesla klesly poprvé po více než deseti letech. […]

Čas načtení: 2025-04-04 13:06:52

Jak na drobné opravy automobilů s humorem a bez paniky

Jak na drobné opravy automobilů s humorem a bez paniky redakce Pá, 04/04/2025 - 13:06 Automoto Klíčová slova: barevný lak základní barvu letní směs tmel autošampon lak Tipy Když se o auto budete starat průběžně, nejen že ušetříte peníze, ale taky prodloužíte jeho životnost. A hlavně – nikdy neodkládejte opravy na "někdy", protože "někdy" se většinou změní na "sakra, už je pozdě". Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Většina lidí se při jakékoliv závadě rozhlédne, kde je nejbližší autoservis. Ale pravda je, že mnoho drobných oprav zvládnete sami, aniž byste potřebovali mechanika nebo speciální vybavení. Stačí mít základní nástroje, trochu trpělivosti a nebát se zašpinit si ruce. A pokud se do toho pustíte správně, může být domácí oprava dokonce i docela uspokojivá. Navíc – přiznejme si to – pochlubit se přátelům fotkami před a po opravě - pocit k nezaplacení. Došla voda v ostřikovačích – jasně, proč ne? V klidu máme ji v kufru auta, ne není. Většina benzínových pump nebo prodejen dnes nabízí nepřeberné množství tohoto výrobku. Podle ročního období si vyberu jakou vlastně požít. Piktogramy v podobě sluníčka nebo vločky napoví nejlépe. A jdeme dolít, ale kam a kolik. Jak doplnit kapalinu do ostřikovačů Najděte nádržku na kapalinu obvykle je označená symbolem stěračů a nachází se pod kapotou. Použijte správnou kapalinu - v létě stačí letní směs, v zimě ale nezapomeňte na nemrznoucí variantu. Před zimou vždy vyčerpejte letní směs, ať nenadělá víc škody než užitku. Nalijte kapalinu až po rysku - nemusíte plnit úplně po okraj a ryska kdy je plno vám pomůže. Vyzkoušejte ostřikovače - aby vám voda skutečně tekla, někdy je třeba párkrát zapumpovat. A u toho vám v hlavě poběží filmová hláška „stěrače stírají“. Nezapomínejte na boční zrcátka i ta jsou důležitá.  A opět naše přední a někdy i zadní okna opět plní svoji funkčnost. Oprava škrábanců – ať auto zase vypadá jako nové Ne všechny škrábance jsou stejné. Proveďte rychlou detektivní práci. Povrchové škrábance (kosmetické šrámy) – často je stačí jen přeleštit. Střední škrábance (hlubší rýhy do laku) – potřebují speciální opravné pero nebo retušovací barvu. Prodávají se již namíchané ve spreji, nebo můžete navšívit specializované firmy, které vám váš odstín po změření rádi namíchají. Hluboké škrábance (až na kov) – pokud vidíte podkladový materiál, oprava už vyžaduje tmel, barvu a lak. Nemusíte se bát, všechny druhy škrábanců zvládnete opravit, a jak na ně, vám krok po kroku poradíme. Umyjte a osušte postižené místo. Důkladné čištění je důležité. Ano, víme, že se vám do toho nechce. Ale pokud chcete, aby oprava vydržela déle než do příštího deště, je potřeba odstranit špínu a prach. Použijte autošampon a měkkou houbičku, staré tričko ze střední raději nechte na podlahu. Po umytí místo pečlivě osušte. Použijte lešticí pastu na drobné oděrky. Na škrábance vezměte leštěnku, kterou jemně krouživými pohyby vtírejte do laku. Pokud je škrábanec hlubší, sáhněte po speciální opravné pastě. Hlavně to s tlakem nepřežeňte – nechcete si vytvořit nový problém. Vyleštěte do lesku. Po zaschnutí pasty nebo leštěnky vezměte čistý mikrovláknový hadřík a celé místo vyleštěte. Teď je správný čas podívat se na výsledek z různých úhlů – pokud jste spokojeni, gratulujeme! Pokud ne, proces opakujte, případně přejděte na závažnější opravu. Na střední škrábance použijte opravný fix nebo retušovací lak. Vyberte odstín odpovídající vašemu autu (najdete ho v technickém průkazu nebo na štítku ve dveřích). Až bude hotovo, můžete místo navoskovat, aby bylo odolnější proti budoucím útokům od dveří jiných aut a nešikovných kolemjdoucích. Hluboké škrábance (až na kov) – těžká váha mezi škrábanci Pokud už vidíte podkladový materiál, gratulujeme – oficiálně jste se dostali do „levelu pokročilých opravářů“. Tady už nestačí jen leštěnka a trocha naděje. Potřebujete tmel, barvu a lak. Ale nebojte se, zvládnete to! Připravte si bojiště. Než začnete, očistěte místo. To znamená nejen umytí, ale i odmaštění (líh nebo speciální odmašťovač jsou vaši kámoši). Zapomeňte na kuchyňský jar, tady se jede na vyšší úroveň. Tmelíme jak profíci. Jemným brusným papírem (kolem 600–800 zrnitost) lehce zmatněte okraje škrábance, aby tmel lépe držel. Pak naneste tenkou vrstvu karosářského tmelu. Snažte se o co nejhladší povrch, ať si později nevyrobíte Himaláje. Nechte pořádně zaschnout. Broušení – nebojte se, bude to hladké. Vezměte brusný papír (zrnitost 1000–1500) a jemně vyhlaďte zatmelenou plochu. Chceme plynulý přechod, ne tankový maskovací vzor. Barvení – přesnost je klíč. Použijte základní barvu (primer), aby se opravná barva lépe chytla. Nechte zaschnout a poté aplikujte  barevný lak v odpovídajícím odstínu. Například naše nejznámější značka ve spolupráci s European Aerosols, s.r.o.  Mají celou řadu sprejů v požadovaném odstínu, který naleznete v technickém listě vašeho vozidla nebo na sloupku předních dveří karoserie. Nejlepší je dělat to ve více tenkých vrstvách než v jednom velkém „ťupanci“, který bude vidět na kilometr daleko. Lakujeme a leštíme. Hned, co barva zaschne, přichází na řadu vrchní lak. Opět raději více tenkých vrstev než jeden mokrý nános. Po zaschnutí můžete jemně přeleštit, aby byla oprava co nejméně viditelná. Teď už stačí jen udělat pár kroků zpět, obdivně pokývat hlavou a říct si: „No jo, měl bych si otevřít vlastní lakovnu.“ Přidat komentář Každý řidič to zná. Auto se rozhodne být dramatické právě ve chvíli, kdy se vám to nejmíň hodí. Došla voda v ostřikovači? Jasně proč ne, vždyť auto před vámi na vás chrlí nečistoty a vaše pumpa jen zoufale chrčí. Škrábanec na dveřích? Samozřejmě po nájezdu agresivního nákupního vozíku, který se velmi zblízka podíval na vaše auto. A co teď?

Čas načtení: 2018-08-10 10:00:46

Aplikace Learn English Sentence Master vás naučí správný slovosled v angličtině

Chcete se naučit anglicky, ale máte problémy se správným slovosledem? Díky mobilním technologiím a této Android aplikaci vůbec žádný problém! Aplikace Learn English Sentence Master vás hravou formou naučí, jak slova v angličtině správně řadit za sebe. Learn English Sentence Master je jednoduchá Android aplikace na výuku anglického jazyka. Konkrétně vás bude drilovat ve správném skládání […] Příspěvek Aplikace Learn English Sentence Master vás naučí správný slovosled v angličtině pochází z androidtip.cz Další zajímavé TIPy: Nauč se Pravopis – vyzkoušejte a zlepšete si své znalosti češtiny! Duolingo – Naučte se angličtinu i další jazyky zdarma! Weekend Mechanic 3D – Objevte jak fungují technické části automobilu! Frontier Heroes – americká historie v minihrách (nejen) pro děti Human Resource Machine – řešte hádanky v této logicko-programátorské hře