Po 16letech jsem zahodil všechen kod webu a napsal celý kod znovu. Vypadá to tu +- stejně, ale pokud narazíte na něco co vám vadí tak mi o tom napište: martin@vorel.eu nebo se mi ozvěte na twitteru Začal jsem dělat change log.

Kurzy ze dne: 17.04.2025 || EUR 25,010 || JPY 15,447 || USD 22,024 ||
sobota 19.dubna 2025, Týden: 16, Den roce: 109,  dnes má svátek Rostislav, zítra má svátek Marcela
19.dubna 2025, Týden: 16, Den roce: 109,  dnes má svátek Rostislav
DetailCacheKey:d-918847 slovo: 918847
Brno-sever bude mít první městskou komunitní zahradu

<p><strong><img src="https://www.ibrno.cz/images/stories/clanky/2025/04/komunitni_zahrada_brno_sever.jpg" alt="komunitni zahrada brno sever">Brno, 8. dubna 2025</strong> - Městská část Brno-sever zahájila v březnu výstavbu první komunitní zahrady na svém území. Zahrada vzniká ve vnitrobloku mezi Bieblovou ulicí a třídou Generála Píky v Černých Polích na místě dlouhodobě nevyužívané betonovo-asfaltové plochy. Cílem projektu je vytvořit přívětivé místo pro sousedské setkávání, pěstování zeleniny i odpočinek uprostřed sídliště.</p> <p><a href="http://www.ibrno.cz/brno/67853-brno-sever-bude-mit-prvni-mestskou-komunitni-zahradu.html">Celý článek...</a></p>

---=1=---

Čas načtení: 2024-11-19 00:00:00

V Bernáčkově ulici vznikne první komunitní zahrada zřízená městskou částí

Brno, 19. listopadu 2024 - Nová zahrádkářská oblast má už brzy vyrůst v Dolních Heršpicích. Brněnští radní doporučili zastupitelům, aby schválili převod 700 tisíc korun pro městskou část Brno-jih. Ta za ně upraví prostor při Bernáčkově ulici a nakoupí mobiliář. Změny by měly být kompletní příští rok na jaře. Celý článek...

\n

Čas načtení: 2025-01-28 20:20:00

Kohoutovické sídliště bude mít komunitní zahrady

Brno, 28. ledna 2025 – Městská část Brno-Kohoutovice získala 1,7 mil. Kč od města Brna z odboru životního prostředí na budování komunitní zahrady v ulici Kopaniny. Zahrada má být spravována místními obyvateli, kteří si zde budou moci pěstovat, sklízet, ale především trávit volný čas, třeba i u táboráku. K realizaci se blíží i druhá zahrada, na kterou se právě dokončuje projekt, sousedící s radnicí. Celý článek...

\n

Čas načtení: 2024-12-16 09:29:36

Brno podpoří komunitní zahrady v Černých Polích, Kohoutovicích a Dolních Heršpicích

Brno, 16. prosince 2024 - Zahrada pro každého zájemce brzy vyklíčí v Černých Polích, Dolních Heršpicích a také v Kohoutovicích. Zastupitelé schválili všechny tři tyto záměry. O zbudování tří ploch pro zeleň i zeleninu se postarají městské části. Celý článek...

\n

Čas načtení: 2024-02-27 09:39:34

Nové komunitní centrum v Bosonohách nabídne moderní prostory

Brno, 27. února 2024 - Vedení bosonožské radnice chce o velkých projektech komunikovat s občany od samého počátku. Proto radnice pořádá ve čtvrtek 29. února v 17 hodin v sálu Bosonožské orlovny veřejnou prezentaci a debatě s občany na tématem studie nového komunitního centra „Komunál“. Součástí programu bude i diskuse nad aktuálními a důležitými tématy. Celý článek...

\n

Čas načtení: 2024-03-26 09:29:17

Zeleň pohltí sálavé teplo v novém veřejném prostoru v Komíně

Brno, 26. března 2024 - Už loni začal vznikat komunitní veřejný prostor na Urbánkově ulici v Komíně. Město na něj přispělo celkem 2,8 milionu korun. Letos se tento projekt dokončí a městská část žádá o zpětný transfer nevyčerpaných zdrojů z loňského roku. Brněnští radní doporučili zastupitelům tento krok schválit. Celý článek...

\n

Čas načtení: 2025-03-07 09:00:00

Ženský spolek Vesna s podporou T-Mobilu boří předsudky nejen mezi Romkami a Ukrajinkami

Praha 7. března 2025 (PROTEXT) - Lidé ohrožení předsudečným násilím čelí nejen odmítání okolí, ale někdy si přitěžují i navzájem. Grantová výzva Česko bez předsudků společnosti T-Mobile, na které spolupracuje s Nadací VIA a organizací In IUSTITIA, podpořila osm neziskových projektů zaměřených na osvětu a pomoc ohroženým skupinám. Mezi nimi je i Ženský vzdělávací ústav Brno známý jako spolek Vesna, který navazuje na staletou tradici ženských vzdělávacích spolků a pomáhá ženám v nouzi.V roce 2024 proběhla grantová výzva Česko bez předsudků, vypsaná a financovaná společností T-Mobile. Do výzvy se zapojily organizace, jejichž projekty podporují skupiny ohrožené předsudečným násilím. Celkem bylo v rámci výzvy grantem od T-Mobilu podpořeno osm organizací a projektů částkou 1,500.000 korun. V rámci předvánoční sbírky Spolu proti předsudkům také operátor vybral téměř půl milionu korun, částku zdvojnásobil a dorovnal na rovný 1 milion korun na podporu organizace In IUSTITIA, která pomáhá obětem předsudečného násilí.V rámci Česka bez předsudků byl podpořen i Ženský vzdělávací ústav Brno, který v roce 2021 navázal na více než stoletou tradici prvorepublikového spolku Vesna. Ten nabízí ženám a jejich rodinám základní materiální pomoc, ale i vzdělávání a volnočasové aktivity. Podporuje tak ostatní sociální služby v jejich činnosti. Vedle komunitního centra je jednou z aktivit Vesny Šatník – re-use centrum, kam dárci nosí nevyužité domácí potřeby, lůžkoviny, hračky, sportovní potřeby, drogerii, oblečení a obuv.„Setkávají se u nás osoby žijící v chronické chudobě s osobami, na které dolehla momentální krize, a to jak Češky, tak cizinky, především Ukrajinky, které k nám přicházejí od začátku války,“ říká Barbora Antonová, ředitelka Vesny. „Citlivé jsou zejména vztahy Ukrajinek a Romek. Romové na Ukrajině jsou vystaveni mnohem většímu odmítání, čeští Romové zase podléhají dezinformacím. Napětí mezi oběma skupinami pramení i z pocitu, že je právě druhá skupina připravuje o prostředky na živobytí, příspěvky a podporu.“Díky osobnímu setkávání klientek, ale i zaměstnankyň se daří na obou stranách výrazně snižovat nevraživost. Osvěta a zejména společné aktivity pomáhají měnit zažité zvyklosti dokonce i u starších dobrovolníků. Ukrajinky a ostatní klientky se sice často liší svým původním socioekonomickým statusem, trápí je ale podobné problémy – stigmatizace ze strany veřejnosti, špatný přístup k dobré práci a bydlení. Zároveň mají tyto ženy společnou vyšší toleranci k násilí. To je často pácháno na nich i na jejich dětech a ženy ho málokdy nahlašují.„Je obtížné čelit předsudečnému násilí sami. Vnímáme velkou přidanou hodnotu spolku Vesna v tom, že se mu daří v boji proti předsudečnému násilí posilovat komunitní vazby. Na Vesnu se obracejí i lidé z okolí ohrožených žen s žádostmi o radu, jak postupovat,“ říká Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti T-Mobile. „Také díky naší podpoře dokáže Vesna posílit kompetence svých pracovníků v boji proti předsudečnému násilí, navýšit kapacitu, zvýšit povědomí o předsudečném násilí a o možnostech, jak mu čelit, kde hledat podporu a jak se domoci spravedlnosti – může tak pomáhat více ženám, aby se mezi svými cítily v bezpečí.“ Zdroj: T-Mobile Czech Republic a.s. ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

\n

Čas načtení: 2024-09-06 12:56:43

Zažít město jinak – Brno Židenice

Komunitní zahrada Židenice, která vznikla na jaře 2020 z popudu organizace... | Brno - (2024-09-21 00:00:00 - 2024-09-21 00:00:00)

\n
---===---

Čas načtení: 2024-08-13 09:30:00

Tvrdá stížnost. Němci mají ke komplexnímu sdílení elektřiny ještě daleko

Prvního srpna odstartovala éra sdílení elektřiny v České republice. Elektroenergetické datové centrum zahájilo svoji činnost a v osm hodin ráno spustilo možnost registrace, která je prvním nutným krokem k možnosti efektivně využívat vlastní vyrobenou elektřinu.

Čas načtení: 2024-08-12 09:30:00

Brněnské metro. Studii proveditelnosti chce město projednat v září

Brno má za sebou veřejné projednávání nového návrhu územního plánu. Ten i nadále pracuje s tím, že město stále ještě formálně nerozhodlo o tom, jakou podobu bude mít plánovaná podzemní dráha, jinak Severojižní kolejový diametr (SJKD). Studii proveditelnosti by měli podle mluvčího brněnské magistrátu Filipa Poňuchálka městští radní projednat v září.

Čas načtení: 2024-03-25 05:06:07

Pražané by se brzy měli dočkat sdílených zón. Stejná pravidla tam platí pro řidiče, cyklisty i chodce

O zavedení městských sdílených zón v Praze už se mluví několik měsíců. V Brně už zónu zavedli, v Praze se zatím jedná o jejím umístění. Ve hře je několik míst v centru hlavního města. Sdílená zóna je místo, kde jsou si všichni účastníci provozu rovni. Cyklisté, chodci ani řidiči nemají nad ostatními navrch, všichni se musí respektovat a chovat […]

Čas načtení: 2024-05-16 13:14:32

Dnes chceme v autě hlavně komfort, před 40 lety ale řidiči chtěli nové víčko nádrže

Dnes automobilky své modely vylepšují novými a většími displeji, lepšími jízdními asistenty a podobnými prvky, v době už (naštěstí) dávno minulé byla vylepšení ale mnohem jednodušší. Představte si, že majitelé aut dychtivě toužili například po obyčejném víčku nádrže. Psal se rok 1984, když Orlické strojírny v Rychnově nad Kněžnou začaly vyrábět nový uzávěr palivové nádrže […]

Čas načtení: 2024-08-31 07:30:00

Brno chystá novou městskou strategii pro cyklisty. Čerpat bude i ze závěrů ankety

Bezpečnější a plynulejší pohyb na kole i příjemnější prostředí. Brněnský magistrát připravuje novou městskou strategii pro cyklisty. Pomoci ji má zformovat i anketa. Jejím hlavním cílem bylo získat podrobné informace o tom, jaké mají lidé v Brně zkušenosti s jízdou na kole, s jakými problémy se potýkají a co je potřeba řešit.

Čas načtení: 2024-09-20 05:30:00

Prosperující Brno a bída na severu. Srovnání, jak se krajům dařilo v posledních pěti letech

Lidé dnes a zítra zvolí nové vedení krajů a mnohé napadne otázka: jak se daří mému kraji ve srovnání s jinými regiony? Podle vývoje regionálního HDP a průměrné mzdy vychází ze srovnání nejlépe Jihomoravský kraj. Nejméně se ekonomicky dařilo Karlovarskému, Plzeňskému a Libereckému kraji, tyto regiony naopak vynikají v růstu průměrné očekávané délky života.

Čas načtení: 2020-03-04 16:32:03

Cenu Magnesia Litera má šanci získat monografie o Janu Žižkovi či poslední kniha Aleše Palána o samotářích

Ve středu 4. března byly představeny nominace na ceny Magnesia Litera za rok 2019. Nominovány jsou mimo jiné prózy Jiřího Kratochvila, Jana Němce a Davida Zábranského, sbírky poezie Jiřího Dynky a Daniela Hradeckého či kniha pro děti Petra Borkovce.   Litera za prózu Veronika Bendová: Vytěženej kraj (fra, Praha, 200 s.) Severočeskou road-movie Vytěženej kraj v jistém smyslu navazuje Veronika Bendová na svůj debut Nonstop Eufrat. Podobně jako příběh padlého katolického kněze v její prvotině, se portrét exploatované krajiny a bývalého partnerského páru, který zde má najít filmové lokace, zabývá tématem duchovní, kulturní a historické identity. Zdevastované kostely a fary, lidé dobití komunistickou minulostí a lační profitu, poničené osobní vztahy i společenské vazby. Autorka kontrastuje tenkou vrstvu současnosti zastoupené rychlým a dobře nasvíceným světem filmu, s dějinami a jejich stíny, které jsou v kraji, kde leží Litvínov, Most, Libkovice nebo Hrob stále přítomné a působící. V literatuře i ve filmu často zobrazované téma vytěžených severočeských Sudet představuje autorka neotřelým způsobem jako otázku duchovní opuštěnosti. V knize se proto postindustriální kraj stává víc než dramatickou kulisou pro chystaný film o křesťanské rodině chartistů vypuzené tlakem StB z Prahy za socialismu do severních Čech. Vytěženej kraj je otázkou, jak se v něm ve svobodnější době zachovat stejně nekonformně a lidsky.   Jiří Kratochvil: Liška v dámu (Druhé město, Brno, 200 s.) Jiří Kratochvil je představitelem současné prózy, která se programově odklání od realistické literární tradice; je zároveň jedním z nejpřekládanějších českých autorů. Román Liška v dámu se odehrává v padesátých letech dvacátého století a prolínají se v něm dvě dějové linie. Ta realističtější vypráví příběh mladého brněnského dělníka Pavla, který je jako perspektivní a jazykově talentovaný estébák vybrán, aby odešel na západ a provedl diverzní akci ve Svobodné Evropě. Druhou, fantaskní linií je příběh mladé lištičky. Stalin (v románu nazývaný Hospodář) dá vědcům z Pavlovova institutu úkol přetvořit ji v ženu a tu pak pod jménem Sylva vyšle na západ, aby zavraždila Winstona Churchilla. Hrdinové se ale ve svobodném světě setkají a jejich příběhy a osudy se spojí – život se ukáže být mocnější než záměry mocných. Román Liška v dámu je poctou imaginaci, literatuře jako hře slov a obrazů, ale zároveň nabízí i silný příběh o propojování a zároveň neslučitelnosti různých světů a také oslavu lidské a liščí svobody.   Štěpán Kučera: Projekt Gilgameš (Druhé město, Brno, 168 s.) Projekt Gilgameš je románovým debutem Štěpána Kučery, spisovatele a novináře, který se dlouhodobě zajímá o střet kulturní a biologické podmíněnosti lidského chování. O něj jde i v příběhu převozníka Uršanábiho, kterého si Kučera vypůjčil ze starověkého Eposu o Gilgamešovi. Uršanábi se díky prášku z černé květiny stává nesmrtelným a v textu putuje napříč kontinenty a staletími až do naší blízké budoucnosti. Celý jeho osud zároveň vypráví mladému vědci pokročilá umělá inteligence, aby ho přesvědčila, že budoucnost by měla mít v rukou ona, a ne člověk. Zdůrazňuje, že lidská potřeba nepřítele je příliš silná a že lidé nejsou vývojově připravení na život v tak obrovských tlupách, jaké si díky vyprávění příběhů dokázali vybudovat. Kučera tu pracuje velmi poučeně jak s nejstarší literaturou, tak s prvky nejmodernější vědy; vytvořil svého druhu mytické vyprávění, v němž se nepátrá po ničem menším než po smyslu lidského života, a přitom je to celé zabalené do postmoderního jazyka i vtipu.   Jan Němec: Možnosti milostného románu (Host, Brno, 480 s.) Rozsáhlý románový projekt Jana Němce klade naléhavé otázky jak ohledně tématu milostného vztahu a soužití s jiným člověkem, tak i ohledně možností a dopadů románového příběhu v dnešním světě. Autor si pohrává s románovou formou, ale zároveň své psaní silně zakotvuje v tradici moderního románu. Provokuje čtenáře tím, jak vyprávění od linie milostného vztahu neustále odbíhá k jiným souvislostem, ale zároveň sžíravě analyzuje i sebe sama jako románovou postavu. Nabízí na jedné straně úzce privátní příběh několikaletého vztahu dvou mladých lidí, na straně druhé ale načrtává i široce panoramatický obraz soudobé společnosti a životních hodnot v časech rozkolísané doby. Jan Němec svým dílem ukazuje, že i dnes může mít román schopnost vyjadřovat společensky relevantní témata způsobem, který je jedinečný a nenahraditelný. A klást otázky, které nelze zodpovědět jednoduše a bez reflexe všech souvislostí.   Michal Vrba: Kolem Jakuba (Argo, Praha, 178 s.) Pět povídek Michala Vrby, českého prozaika mladší generace, se odehrává ve velikém časovém rozpětí od třicetileté války do devadesátých let 20. století. Jednotlivé příběhy jsou spojeny jedním místem, rybníkem Jakub ve východních Čechách. Hrdiny povídek jsou tzv. malí, obyčejní lidé, kteří se proti své vůli octnou v soukolí velké historie - a nejen ve vypjatých okamžicích, ale i v běhu každodenního života se musejí rozhodnout mezi dobrem a zlem. Jednotlivé povídky jsou spolu propojeny často velmi překvapivým způsobem a kniha tak poskytuje poutavý obraz zápasu člověka s dějinami v různých historických obdobích. Povídky Michala Vrby jsou skvělým příkladem čtivé realistické prózy, která navazuje na nejlepší vypravěčské tradice a je čtenářsky vstřícná, ale zároveň se formálně velmi propracovaným způsobem zamýšlí nad základními otázkami lidské existence.   David Zábranský: Logoz aneb Robert Holm, marketér dánský (Větrné mlýny, Brno, 404 s.) Román Logoz Davida Zábranského je pamfletickým portrétem liberálního systému vedeného byrokraty a marketéry. Autor torpéduje svět, v němž si marketing ochočil ideu svobody a autenticity. Následně je prodává jako produkt, který u zákazníků budí pocit nadřazenosti nad těmi, kdo se ke svobodě, autenticitě nebo spravedlnosti vztahují jinak než dohodnutými pojmy. Z politického přesvědčení budoucnosti je v Zábranského próze pouze módní brand, značka odpoutaná od vnitřních obsahů. Jazyk politicky korektního marketingu zde hraje roli spíše zastírací, než aby věci skutečně vysvětloval. Zábranský je břitký ironik společenské třídy „kreativních profesí“, slepé ke svým privilegiím a k vlastní aroganci. V domýšlení trajektorií vývoje světa řízeného marketingem morální nadřazenosti přichází Zábranského kniha s vtipně vystavěným příběhem, který je politickou karikaturou současnosti.      Moleskine Litera za poezii Jiří Dynka: Pomor (Druhé město, Brno, 60 s.) Ve sbírce s mnohoznačným názvem Pomor se Jiří Dynka vydal nazpět časem. Z útržkovitých pasáží a fragmentů paměti jeho alter-ego znovusestavuje vlastní obraz a přesvědčuje tím samo sebe, že v tomto přeludném a zřejmě nikdy neexistujícím světě skutečně žilo. Právě takové zjištění je spojené s autorovým přesvědčením, že báseň je pravděpodobně jediný a jedinečný poznávací prostředek nejen sebe sama, ale i světa jako celku.   Daniel Hradecký: Přibližování dřeva (Perplex, Opava, 64 s.) Sbírka Přibližování dřeva obsahuje tři oddíly, v nichž Daniel Hradecký dávkuje existenciální tázání, ironii, záznam paměti, hledání kořenů i pointované aforistické odpovědi. Autorovy verše leckdy vznikají jako fragmenty situací, které mají univerzální platnost. Jeden z nejprokletějších českých básníků nám i sobě spílá, bouří se proti světu, aby vždycky našel partnera k rozhovoru a zachytil svůdné volání nejen slov, ale i situací a dokázal tím plasticky evokovat místa severočeského regionu.   Ewald Murrer: Noční četba (Aula, Praha, 326 s.) V monumentálním souboru stovky epických textů vrací Ewald Murrer do hry dnes skoro zapomenutý žánr básnické fantastické povídky, jak ji známe třeba ze sbírky Kašpar noci francouzského romantika Aloysia Bertranda. Ostatně už název knihy ukazuje na tuto příbuznost. Básník okouzluje svým suverénním vypravěčským talentem. V Noční četbě se potkává imaginace a zájem o tajemno s groteskní, místy až naturalistickou hyperbolou. Autor pokračuje v poetice jistého melancholického a bizarního snění, kterým zaujal čtenáře už na počátku devadesátých let v knize Zápisník pana Pinkeho.   Litera za knihu pro děti a mládež David Böhm: A jako Antarktida – Pohled z druhé strany (Raketa/Labyrint, Praha, 80 s.) Autorská encyklopedie konceptuálního výtvarníka přináší portrét světadílu, který byl zkoumán až jako poslední. Tichá krása pustiny bez jediného stromu, bez plazů a obojživelníků, půl roku bez slunce a právně vzato i bez hranic a stálých sídel se pro autora stala divotvorným jevištěm nově definujícím meze sebereflexe i statečnosti těch, kdo se rozhodli v antarktickém majestátu bádat a přežít. Pocítil to jak Roald Amundsen, následovaný nebohou družinou kapitána Roberta F. Scotta a neúspěšnou Shackletonovou transkontinentální expedicí, tak každý další odvážlivec stojící byť jen na jejím pobřeží. Na vlastní kůži to zažil i sám autor, který sem se synem putoval v doprovodu polárníka Jaroslava Pavlíčka, aby dostál podtitulu knihy, podpořil lehce podvratnou perspektivu prolamující stereotypy povšechných znalostí a kladl si otázky po smyslu bělostného prostoru rozlehlejšího než Evropa. V návaznosti na půlstoleté postupy české uměleckonaučné školy Böhmovo sdělení hravou formou dotvářejí fotografie i kartografické projekce, rozkládací alba s pointami, dobrodružný komiks, deník, novinové sloupce, dokonce plyšové 3D modely zástupců místní zvířeny, takže i po stránce ilustrační vznikla lákavá publikace pro četbu v kruhu rodinném. Výsledkem je dovedné, sdílné, ba pronikavé dílo zdůrazňující provázanost Antarktidy s globálním ekosystémem, neboť území v demilitarizované kolektivní správě plní daleko mimo středoevropské zorné pole klíčovou roli, srovnatelnou s významem prvního písmene abecedy. Udržení zdejších ledovců, nutných pro rovnováhu planety, je testem naší snášenlivosti, kooperace – a hlavně pudu sebezáchovy.   Petr Borkovec: Každá věc má něco společného se štěstím (Ilustroval Martin Krkošek, František Havlůj – Běžíliška, Praha. 44 s.) V básnické sbírce rozžívá Petr Borkovec vzpomínky z dětství na živé tvory a neživé předměty, jež jsou zde přítomny svými otisky, barvami, vůněmi. Kniha je svébytným pokračováním leporela Věci našeho života (2017), které obsahovalo také básnické miniatury dotýkající se naší každodennosti. Tentokrát se však Petr Borkovec obrací na starší dětské čtenáře, než je u knížek veršů pro děti obvyklé. Vyvstávají před námi třeba subtilní scenerie půdních vetchých věcí, chvíle u večerního jídla, doprovázené chlapeckými sny, nebo uspávanky v rozličných veršovaných útvarech, v nichž se objevují folklorní motivy, fragmenty rozhovorů, ale i jazykové hříčky. Najdeme tu i morgensternovskou báseň Rybník („Lín dne je stínán / slinami žab. // Olůvky vody, trň och! / Svléchající hlubí...“), půvabnou vzpomínku Na babiččině skříni anebo lyrickou prozaickou miniaturu Úvoz. Neobvyklou mozaiku obrazů a přemítání doprovázejí hravé i jemně nostalgické ilustrace Martina Krkoška, které zachycují také panorama básníkova rodiště (i jeho portrét), ale také vtipně glosují hravá říkadla.   Petr Koťátko: Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové (Ilustrovala Eva Koťátková, Meander, Praha. 162 s.) Podlouhlá, ve žlutém plátně vypravená kniha s neokázalými ilustracemi působí už na první pohled sympaticky starosvětsky. A tento první dojem čtenáře neopustí ani po začtení se do rafinované prózy plné nápadů, která zručně propojuje fantastické postavy a motivy s reálnými událostmi, které se odehrály nebo mohly odehrát v tajemném domě v Černošicích, kde býval v letech 1913–1920 sirotčinec. Kniha se nemůže (a nejspíše ani nechce) vyhnout srovnání s Alenkou v kraji divů a za zrcadlem Lewise Carrolla a Medvídkem Pú A. A. Milneho, na které upomene svou nonsensovou poetičností, ale i napínavým dějem. A stejně jako Carrollova Alenka a Medvídek Pú, ani Koťátkův dobrodružný příběh není jen pro děti, nemá jasně určitelného adresáta. I v těch nejnapínavějších momentech, dýchajících tu a tam až hororovou atmosférou, zůstává Petr Koťátko laskavým vypravěčem, který upoutá především tím, jak ve svém vyprávění proplétá dějové linky a časové vrstvy a buduje tajemství, aniž se uchyluje k laciným dílčím efektům. Ilustrace Evy Koťátkové zmíněné charakteristiky tohoto textu podepírají a zesilují je. Je to kniha, která nepochybně není pro každého, ale čtenáře, kterého si najde, bohatě odmění.   Litera za naučnou literaturu Petr Čornej: Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka (Paseka, Praha, 844 s.) V rozsáhlé monografii zúročuje Petr Čornej své celoživotní bádání v oblasti dějin českého středověku. Přestože v celku jeho dosavadních knih jde o vůbec první životopis, z jeho starších prací víme, že jej povaha historických osobností, jejich charakter, motivace jednání a dobová mentalita přitahovaly vždy. Ve své nejnovější práci Čornej čtenářům názorně a přitom čtivě ukazuje obtížnost práce historika, který se často musí vyrovnat s nedostatkem písemných pramenů. Otevřeně přiznává, že na některé otázky historik nemůže nabídnout jednoznačné odpovědi, a proto předkládá hned několik možných cest, jimiž se osudy husitského válečníka mohly ubírat. Zvláště poutavá jsou jeho líčení v pasážích, kde se může opřít o své předchozí výzkumy, jako je tomu v případě jeho důvěrné znalosti husitské Prahy. Jedinečný je rovněž autorův vhled do středověkého myšlení, jakož i analýza proměny struktury pozdně středověké společnosti či detailní průzkum mocenských vztahů. Čornejův Žižka navíc není jen historickou osobností, jejíž životní cesta se uzavřela u Přibyslavi roku 1424. Ve své práci sleduje i proměny jeho obrazu v historické paměti a to, jak byla osobnost husitského vojevůdce využívána v pozdějších politických a kulturních sporech. Kniha Jan Žižka zaujme i svou výtvarnou podobou a obrazovou složkou, jež podtrhuje autorovu snahu (a schopnost) vykročit mimo úzký okruh znalců a oslovit širší čtenářské publikum.   Michal Kopeček a kol.: Architekti dlouhé změny. Expertní kořeny postsocialismu v Československu (Argo/ FF UK/ Ústav pro soudobé dějiny AV, Praha, 368 s.) Byl postkomunistický „neoliberalismus“ pouze importem západní ekonomické ideologie a praxe? Historik Michal Kopeček a jeho spoluautoři a spoluautorka si to nemyslí. V elegantně napsané a poutavé kolektivní monografii zkoumají proměny myšlení a praxe expertních komunit od 60. do 90. let 20. století a hledají možné kontinuity sahající přes politickou a socioekonomickou změnu roku 1989. Odspodu analyzují nesmělé změny směrem k „socialistickému právnímu státu“ (Michal Kopeček), ptají se na roli řídících pracovníků socializovaných v socialistickém Československu v jeho transformaci ke kapitalismu (Tomáš Vilímek), pročítají teorii podnikového managementu (Michal Kopeček, Václav Rameš) a sociologické studie (Michal Kopeček). Ve vývoji psychoterapie hledají náznaky posunu k liberálnímu individualismu (Adéla Gjuričová), všímají si role ekologie v delegitimizaci státního socialismu (Matěj Spurný) a hledají původ pražského urbanistického „antikomunismu“ 90. let (Petr Roubal). Postkomunistické české země nejsou pro autory a autorku pouze prostorem pro západní experiment s volným trhem, deregulací a oslabením institucí, ale také složitým vyjednáváním těchto vlivů s vlastními podněty, k nimž patří také proměňující se jazyky expertních komunit z konce státního socialismu.   Pavel Škácha, Jakub Plášil, Vladimír Horák: Jáchymov. Mineralogická perla Krušnohoří. (Academia, Praha, 688 s.) Mimořádně obsáhlá, instruktivní a krásně ilustrovaná a vypravená publikace pojednává o Jáchymově jakožto světově známé mineralogické lokalitě. Poutavý a zasvěcený výklad je doplněn fotografiemi minerálů z českých i zahraničních muzeí a soukromých sbírek, snímky uměleckých děl zhotovovaných z místních minerálů, reprodukcemi historických map a terénními fotografiemi z povrchu i podzemí. Počínaje 16. stoletím zde ve velkém začalo dolování stříbra, v 19. století se rozvinula výroba uranových barev a na přelomu 19. a 20. století se zdejší smolinec vyznamenal objevem dvou nových radioaktivních prvků polonia a radia. V polovině 20. století Jáchymov smutně proslul jako místo těžkých a často zničujících nucených prací pro lidi pronásledované komunistickým režimem. Kniha je rozdělena na tři základní části: historie nálezů jáchymovských stříbrných ložisek, přehled geologie a prezentace nejvýznamnějších primárních a sekundárních minerálů. Publikace je výsledkem mnohaletého bádání autorů v archivech i v podzemí jáchymovského rudního revíru a je v našich i evropských měřítkách zcela ojedinělá.   Litera za publicistiku Jožin Valenta, Marek Vácha: Jízda v levém pruhu. (Cesta, Brno, 192 s.) Knižní rozhovor se známým knězem a přírodovědcem Markem „Orko“ Váchou. Je veden dílem životopisně, dílem tematicky. Projdeme si zázemí – zážitkové a duchovní –, z něhož Vácha vyrostl, stejně tak problémy, jimiž žije a jež považuje za určující pro současnou dobu. Rozhovor probíhá velmi otevřeně, nadto mu nechybí spád; tazatel svého tázance nešetří, přičemž kniha je plná i momentů humorných a hravých.   Kamila Hladká: Hornické vdovy (Dcera sestry, Brno, 216 s.) Kniha je sestavena z osmi životopisných vyprávění žen, které za tragických okolností přišly o své manžely. Tato vyprávění jsou uspořádána chronologicky a nechybějí v nich ani dokumentární materiály. Autorčin přístup je nadán velkou vnímavostí. Hlavně díky ní se Kamila Hladká vciťuje do každodennosti běžných lidí, pod níž často objevuje skrytá dramata, trýzně i radosti. Jde rovněž o nepřímý a velmi civilní portrét hornické profese v proměnách času – a nadto ženskou perspektivou.   Aleš Palán: Jako v nebi, jenže jinak. Nové setkání se samotáři z Čech a Moravy (Prostor, Praha, 400 s.) Po zdařilé a široce reflektované knize o šumavských samotářích (Raději zešílet v divočině) navázal Aleš Palán další knihou, v níž svou perspektivu poněkud pootočil. Jde v ní o samotáře ani ne tak programové jako spíše životním údělem. Všechny rozhovory jsou vedeny s citem pro jednotlivý osud, pro to, aby se v zaznamenaném textu obtiskl v co nejvěrnější podobě, i jazykové. Kniha získává i bohatým fotografickým doprovodem (Johana Pošová).   DILIA Litera pro objev roku Romi Grey: Jmenuji se Orel (Ilustrace Ondřej Smeykal. Credit-plus, Praha, 80 s.) Slípka z klecového chovu začíná nový život na jihočeském venkově. Pro svou odvahu ke svobodě získává jméno Orel. Poprvé si prohlíží a chutná skutečný svět a prožívá všední malé zázraky a dobrodružství s kamarádem Čipem, kocourem, který miluje okurky hadovky. Setkává se s netopýrem, bobrem, malou veverkou či kosí rodinou, poznává léto i zimu. A občas vzpomíná na živoření v kleci, kterému jsou stále vystaveny její příbuzné. Realistický pohled na živé tvory, znalost jejich potřeb a chování se organicky mísí s rovinou až pohádkovou, v níž spolu antropomorfizovaná zvířata rozprávějí. Drobným hravým příhodám viděným očima slípky neschází poezie a jemný humor. Autorka přitom dětským čtenářům připomíná ohromné maličkosti každodennosti, které nejenže jsou upřeny zvířatům za anonymními zdmi velkochovů, ale často unikají i naší pozornosti – větve stromu, voda hemžící se pulci, tající sněhulák za hvězdného večera. Zdůrazňuje nutnost hledání dobra a krásy, vyzdvihuje jakoukoli snahu „dělat ze světa soucitnější místo“, ukazuje hodnotu svobody a přátelství. „Důležité v životě je, kam jdeme. A s kým. A jak se tam dostaneme, to už je věc druhá.“ Náladu textu plně dotvářejí poetické ilustrace Ondřeje Smeykala.     Vratislav Kadlec: Hranice lesa (Argo, Praha, 176 s.) Sbírka sedmnácti povídek tvoří textové puzzle skládající obraz vnímání světa vyzrálého vypravěče. Debut osmatřicetiletého absolventa Literární akademie Josefa Škvoreckého shrnuje tvorbu publikovanou po roce 2002 v literárních revuích i rozhlase (Vedlejší příznaky). Kadlec k líčení nadreálných jevů, jež rozruší všednodenní rutinu prožívání života postav jeho příběhů, přistupuje v několikastránkových miniaturách i povídkách středního rozsahu s bravurní schopností vygradovat vyznění prózy vhodně zvolenými vyprávěcími prostředky a postupy. Uvěřitelně leč „posunutě“ popsané situace a pocity nejistoty, rutiny, nutkavých puzení i časoprostorových střihů odkazují k hlubším souvislostem dění, života a nesamozřejmosti reality, jak je běžně vnímána. Se zkušeností divadelního principála inscenuje absurdní rodinné sedánky končící odkrytím zvířecích hrobečků a rodinných dramat, připravuje lidi v mlze o tváře, nechává straky ukrást postavám jména, zazdívá jejich těla, připravuje je o identitu a schopnost sdělovat bližním své pocity a v neveselých i humorných vyprávěních o narušené každodennosti běžných triviálních životů je zároveň nádherně ozvláštňuje.   Ema Labudová: Tapetář (Knižní klub, Praha, 184 s.) V knize dvacetileté debutantky Emy Labudové se ocitáme v Manchesteru a také v menším městě Whitby na severu Anglie v padesátých letech minulého století. Svůj příběh nám zde vypráví mladík Irving. Před třemi lety musel nedobrovolně odejít z domova a teď se vrací poté, co mu krátce po sobě zemřeli oba rodiče. Labudová se tu dokázala na svůj věk obdivuhodně vypořádat s cizím prostředím, časem i vypravěčem, příslušníkem v té době silně uzurpované menšiny. Přesvědčivá je zejména její práce s jazykem vypravěče, tedy nepříliš vzdělaného Irvinga, nedoučeného pekaře, jenž se živí jako tapetář. Zároveň drží autorka pevně pod kontrolou dávkování informací a průběžně, až detektivkářsky odhaluje hrdinovu nelehkou životní trajektorii a společenskou pozici, která poznamenává jeho fyzické i psychické zdraví.   Litera za nakladatelský čin Ivan Martin Jirous: Magorova oáza (Torst, Praha, 1152 s.) Obsáhlým svazkem Magorova oáza se završilo vydávání básnického a nebeletristického díla Ivana M. Jirouse – klíčové a formativní osobnosti českého kulturního undergroundu 70. a 80. let a politického vězně normalizačního režimu. Editorka knihy Adéla Petruželková v ní shromáždila na základě Michaelem Špiritem sestavené bibliografie všechny texty, které nebyly zařazeny do Magorova zápisníku (tedy stati do roku 1997), a pak ty, které vznikly po jeho vydání až do Jirousovy smrti. Tyto dvě množiny v obsahu svazku členila dále na autorské projevy, petice, jejichž autorem je Jirous, a rozhovory. Letitou a soustavnou péčí nakladatelství TORST se tak čtenářům do rukou dostává kompletní řada prací tohoto básníka. Spolu s Magorovou oázou jde o svazky Magorův zápisník (1997, výbor z kritik, článků, polemik, úvah, portrétů, rozhovorů a próza Pravdivý příběh Plastic People – editor Michael Špirit), Magorova summa (1998, básně, postupně rozšiřovaná vydání 2007 a  2015 – editor Martin Machovec), Magorovy dopisy (2005, listy psané Daně Němcové a Julianě Jirousové z vězení v 70. a 80. letech – editoři Andrej Stankovič a Zuzana Jürgens;  upravený soubor vzájemné korespondence s J. Jirousovou vyšel mimo zmíněnou řadu s titulem Ahoj můj miláčku, 2015)   Jana Maříková-Kubková a kol.: Katedrála viditelná a neviditelná (Hilbertinum/ Archeologický ústav AV, Praha, 928 s.) Dvoudílná koncepčně i graficky náročná publikace Katedrála viditelná a neviditelná (vydalo v roce 2019 nakladatelství Hilbertinum – Společnost Kamila Hilberta, z. s. a Archeologický ústav AV ČR, v.v., autorka koncepce a editorka Jana Maříková-Kubková) přináší jedinečné a komplexní zpracování tisícileté historie katedrály sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie na Pražském hradě. Podílely se na ní desítky autorů – archeologové, geologové, historikové architektury, umění, liturgie a hudby, grafici a fotografové. Jejich práce je rozvržena do kapitol koncipovaných na pozadí hlavních stavebních etap tak, aby vždy vedle sebe stály informace o stavebním vývoji, umělecké výbavě, liturgii a hudbě. Stěžejní linii výkladu funkčně doplňují boxy a rozšířené popisky, které přinášejí informace o mimořádných počinech, významných architektonických celcích a kaplích, zásadních uměleckých dílech či důležitých osobnostech – a to jak z řad tvůrců, tak duchovních správců. Funkční a klíčovou součástí publikace je rovněž rozsáhlá obrazová dokumentace. Obrazově bohatá a zajímavá témata jsou soustředěna ve fotografických boxech. Celkově je v knize publikováno téměř 1800 ilustrací. Výjimečná je tato publikace také díky bibliografii, která je v současné době nejúplnějším seznamem dostupné literatury o katedrále sv. Víta, nově zpracovaným rekonstrukčním plánům starších stavebních fází, detailní plánové dokumentaci dnešního stavu chrámu a velmi podobně zpracovanému jmennému rejstříku.   Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce (Práh, Praha, 286 s.) Poslední vydání Labyrintu světa a ráje srdce Jana Amose Komenského (nakladatelství Práh, 2019) je velkolepé nejen svým rozměrem. Na červeno bílých dvoustranách je otištěn vedle sebe původní text z roku 1623 a jeho verze upravená, resp. přeložená Lukášem Makovičkou do češtiny 21. století. Text otevírá předmluva komeniologa prof. Jana Kumpery, který připomíná a shrnuje osud nejslavnějšího a nejpřekládanějšího Komenského textu, aniž se jej snaží nějak zásadně interpretovat. Komentářem ke Komenského textu se totiž v tomto vydání Labyrintu stává jeho grafická a výtvarná podoba. O grafickou úpravu se postaral Pavel Růt a Miroslav Huptych doprovodil text 54 dvoustránkovými kolážemi. Huptychovy koláže Komenského text opravdu spíše doprovázejí, než „pouze“ ilustrují. Píše-li Komenský v úvodních verších, že Labyrint světa a ráj srdce „jest světlé vymalování“, pak fungují Huptychovy koláže jako vizuální ztvárnění a převyprávění Komenského obrazů. Poutníkovo matení, motání, kolotání a lopotání tak díky Huptychově interpretaci získává novou podobu. Setkání klasického a jazykově archaického textu s digitální koláží nepůsobí skandálně, vizuálně opulentní obrazy spíše vracejí čtenářovu pozornost zpět k textu a nutí k jeho opakovanému promýšlení.   Litera za překladovou knihu Lucia Berlinová: Manuál pro uklízečky (Přel. Martina Knápková, Argo, Praha, 256 s.) Americká spisovatelka Lucia Berlinová se úspěchu dočkala až jedenáct let po své smrti, kdy vyšel výbor z její celoživotní tvorby pod názvem Manuál pro uklízečky. Povídky přiznaně čerpají ze života autorky, z jejích tří neúspěšných manželství i ze života uklízečky, učitelky, zdravotní sestry, telefonní spojovatelky a matky čtyř synů. Popisují spíše tu odvrácenou část amerického snu: jejich hlavními hrdiny jsou děti bez kamarádů, těhotné teenagerky, svobodné ženy středního a vyššího věku, které hledají trochu citu – nebo aspoň lahev vodky. Přes všechnu bolest v těchto povídkách probublá na povrch i osvobozující sebeironický humor a k jednoznačným přednostem sbírky patří i přesně odposlouchané dialogy a až rentgenové vidění lidí se všemi jejich slabinami. Překladatelce Martině Knápková se podařilo převést Berlinovou ve vší syrovosti, s citem pro její lapidárnost, a má tak lví podíl na jejím úspěchu v českém kontextu.   Edward St Aubyn: Patrick Melrose I (Přel. Ladislav Nagy, Argo, Praha, 432 s.) Kniha s názvem Patrick Melrose I zahrnuje první tři svazky slavné pentalogie britského autora Edwarda St Aubyna. Částečně autobiografický román, k jehož popularitě přispělo úspěšné televizní zpracování z roku 2018, ukazuje stinné a překvapivě kruté stránky života nejvyšších vrstev britské aristokracie: příběh chlapce, jehož za matčina liknavého přihlížení zneužije sadistický otec, začíná v 60. letech minulého století a zavádí nás střídavě na jih Francie, do Velké Británie i do New Yorku. Dospívající Patrick se marně snaží uniknout dětským traumatům a sobě samému pomocí drog. Brilantně napsaná satirická freska čtenáře osloví zejména tím, že surově chladné vyprávění mistrně propojuje jedovatým, cynickým humorem. Překlad Ladislava Nagye věrně zachycuje všechny nuance St Aubynova románu. Dokáže najít ta správná slova pro různé projevy podivné lásky i zoufalé nenávisti, dokonale zachovává nadhled i suchou ironii vyprávění: text je v jeho podání přesně tak podivně nesnesitelný jako příběh sám.   Fernando Vallejo: Madona zabijáků (Přel. Petr Zavadil, fra, Praha, 256 s.) Nejznámější román kolumbijského spisovatele je situován do města Medellín raných 90. let. Jde o strhující monolog stárnoucího intelektuála, který se po letech v emigraci vrací do rodného města zmítaného chaosem a násilím válek mezi drogovými kartely. Po boku mladičkého profesionálního zabijáka Alexise prochází světem, v němž násilí a vraždy jsou všudypřítomné a nevyhnutelné, z koloběhu smrti není východiska. Podstatný zde není příběh či postavy, nýbrž obraz světa: nenávistný a bezvýchodný, ale naprosto celistvý a svým způsobem dokonalý. Temná, brutální a nihilistická vize, již román předestírá, je nezapomenutelná díky bohatému, mnohavrstevnatému a hravému jazyku, jímž je tento obraz vytvářen. Překlad Petra Zavadila suverénně zprostředkuje působivý styl originálu, který pracuje s různými rejstříky, argotickými výrazy, ale i četnými literárními odkazy, přeskakuje od nejhrubších vulgarismů po jemný lyrismus, a jaksi nenápadně dokáže žlučovitou nenávist vůči celému světu prodchnout na jedné straně humorem, na druhé straně zvláštní něhou a nostalgickou touhou po jiném světě, který je beznadějně nedostupný.   Magnesia Blog roku Natálie Ficenová: Zrzi.cz Natálie Ficenová neboli Zrzavá holka a její blog o autismu a… dospívání, rodičích, práci, dívkách, spánku, škole, celebritách, hudbě atd. Bohatý blog, který představuje autismus z mnoha stran, pečlivě shromažďuje informace o autistech, radí, doporučuje, vášnivě propojuje, odkazuje. Ale koneckonců přináší vitální a velice otevřené záznamy a poznámky jedné citlivé dívky („teď už jsem ovšem vdaná, mám vlastní byt a práci“), které často nahlížejí běžné věci z nečekaných perspektiv a komplikují rutinu. Zrzavá holka píše živelně, s nadhledem, vtipně – zároveň se nikdy nepředvádí. Její texty jsou někdy ostré, někdy rozpustilé, někdy plné obav, divných úvah – a nejlepší je, když to vše kombinuje!   Městská poezie Brno Děti hrající si se ztracenou nožní protézou, zdivočelé ovce v ulicích města, muž zaklíněný ve skruži, jenž tu hledal, co vlastně nepotřebuje… Běžné denní zprávy zachycené brněnskými městskými strážníky se ve facebookovém projektu Městská poezie Brno proměňují ve verše absurdního humoru a životních dramat. Pravidla jsou jednoduchá: autoři z policejních svodek vyjmou vypovídající pasáže a rozčlení je do veršů. Nic nesmí přidat, škrtnout, měnit pořádek slov. Výsledek – básně rozverných opilců, vytáčky zlodějíčků, poezie všedního brněnského dne.   Tereza Nagyová: Nejsemtabu.cz V osmnácti letech diagnostikovali Tereze Nagyové Crohnovu chorobu, později jí odebrali tlusté střevo a před pěti lety jí vytvořili stomii neboli vývod střeva nad břišní stěnu. Nějakou dobu jí trvalo, než se s novou situací fyzicky i psychicky vyrovnala a sebe samu přijala. Své zkušenosti se rozhodla sdílet s veřejností pomocí blogu nejsemtabu.cz. Ten informuje pacienty a jejich příbuzné o životě se stomií, ať už se jedná o oblékání, stravování či cestování, ale nabádá i k prevenci nemocí vedoucí k založení vývodu. Prostor k vyjádření dostávají i další pacienti a také odborní lékařští pracovníci.   Kristýna Sládečková: Knihomam.cz Blog, který „sdružuje autory, kteří píší do šuplíku“. Jakýsi prozaický „open mic“. Otevřený večer, kde si každý může přečíst, co chce. Jsou tu pohádky pro děti, sci-fi a fantasy texty, „osobní zpovědi“, lyrické meditace aj. Autorka blogu si zakládá na vlídném, chápajícím přijetí autorů („Někdo zabíjí čas. Někdo si chce vylít srdce a povyprávět někomu svůj životní příběh. Někdo nemá kamarády. Někdo bojuje se závislostí.“). Trochu riskantní podnik, kterému jistě hrozí zahlcení nekonečnými, nečitelnými, nudnými odstavci. Ale neděje se to! Knihomam si drží dobrou míru a při jeho propátrávání docela často narazíme na skvělou větu, přesné místo, velice dobrý text.   Jiří Švihálek: Pacholek.com Koncem července minulého roku se Jiřímu Švihálkovi a jeho ženě Katce obrátil život naruby. Na své motorce se stali účastníky těžké hromadné nehody a skončili v nemocnici, kde se po četných operacích z Jiřího stává „jednonožec“ neboli jak se sám nazývá - Pacholeg. Od známé dostává na pokoji tužku, papír a doporučení, ať si všechno zapíše. Jeho příspěvků je dnes kolem 140 a skládají dohromady deník plný bolesti, zoufalství, narkotik, operačních sálů a převazů, ale i neuvěřitelného optimismu, nadhledu a humoru.   Radim Tolasz: Tolasz.cz V současné vyostřené diskusi o globální změně klimatu je Radim Tolasz vědcem, který trpělivě a poutavě opravuje faktické omyly, nepřesnosti a chyby „popíračů“ i „alarmistů“. Co je to ideální klima? A existuje vůbec? Pomůže proti oteplování klimatu vysadit miliardu stromů? A proč zastává hnutí Rebelie proti vyhynutí nesmyslné požadavky? Blog předního klimatologa a zástupce České republiky v panelu IPCC je důležitým orientačním bodem v časech argumentační nouze, fake news a dezinformací. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-23 11:30:00

Úřad dal souhlas ke stavbě zatím nejmenší ´teplárny na odpadky´ v Uherském Hradišti

Úředníci odsouhlasili letos již třetí záměr na stavbu zařízení na energetické využití odpadů. Po souhlasu pro spalovny v Opatovících nad Labem a v Plané nad Lužnicí prošel také záměr v Uherském Hradišti.

Čas načtení: 2024-10-02 14:30:00

Rychlá trať za osmdesát miliard. Správa železnic hledá zhotovitele pro úsek mezi Brnem a Přerovem

Modernizace železniční trati z Brna do Přerova by měla začít příštím roce. Správa železnic aktuálně vyhlásila tendr na zhotovitele prací v úseku mezi Nezamyslicemi a Kojetínem. Přibýt by měla druhá kolej a dojde k odstranění všech současných přejezdů. Stavba by měla začít v červnu příštího roku, hotovo bude podle plánu v prosinci 2028.

Čas načtení: 2024-06-15 11:22:28

Na Brasil Fest Brno zavítá legendární João Bosco a současná superstar Marina Sena

Uprostřed léta se Brno rozezní a roztančí v rytmu samby a dalších brazilských tónů. Od 1. do 4. srpna se totiž uskuteční pátý ročník Brasil Festu Brno. Ten letos ozdobí dvojkoncert hvězdných brazilských hudebníků. V Sono Centru se 2. srpna představí dvojnásobný držitel Latin Grammy, kytarista a zpěvák João Bosco a také popová zpěvačka Marina Sena, jejíž největší hit Por Supuesto se na streamovacích službách blíží k hranici 130 milionů poslechů. „Mám radost, že se nám pro letošek podařilo získat do programu […] The post Na Brasil Fest Brno zavítá legendární João Bosco a současná superstar Marina Sena first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek Na Brasil Fest Brno zavítá legendární João Bosco a současná superstar Marina Sena

Čas načtení: 2025-01-28 10:09:35

Tipy, kam v Brně a historií, kulturou, přírodou a pivem

Tipy, kam v Brně a historií, kulturou, přírodou a pivem redakce Út, 01/28/2025 - 10:09 Zábava Klíčová slova: pizza rovnou z pece kam na pivo v Brně Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Historie ●       Hrad Špilberk Dominanta města s bohatou historií Špilas je postavený na nejvyšším brněnském kopci. Projděte se po hradních zdech, navštivte muzeum nebo si užijte romantický výhled na Brno. ●       Vila Tugendhat Unikátní architektonické dílo, které je zapsáno v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, je symbolem funkcionalistické čistoty. Prohlédněte si zajímavý interiér i exteriér a nadčasové technické vybavení. ●       Katedrála svatého Petra a Pavla Impozantní gotická stavba s bohatou výzdobou rozhodně stojí za návštěvu. Historie Petrova sahá až do 11. století. ●       Zelný trh Zelňák je náměstí v historickém centru města, leží těsně pod Petrovem. Zelný trh slouží jako tržiště, seženete zde ovoce, zeleninu květiny apod. Dominantou náměstí je kašna Parnas z konce 17. století. Kultura a zábava ●       Mahenovo divadlo Neoklasicistní divadlo, které patří k nejvýznamnějším v České republice, hrají zde klasiku i modernu. ●       Brněnské podzemí Spletitý systém podzemních chodeb a prostor, který nabízí jedinečný pohled do historie města. Najdete v něm labyrint, kostnici i lapidárium. ●       Hvězdárna a planetárium Brno Místo, kde se můžete dozvědět více o vesmíru a nejen to. S průvodcem zde můžete pozorovat noční oblohu, relaxovat pod hvězdami, ve dne si zacvičit jógu na prostranství kolem planetária. Příroda a relaxace ●       Brněnská přehrada Oblíbené místo pro odpočinek a vodní sporty zvané Prýgl poskytuje útočiště mnoha organizátorům nejrůznějších akcí. ●       Obora Holedná Rozlehlý park s lesy, loukami a rybníky. Pozorovat zde můžete muflony, daňky i divočáky, kteří mají svou vlastní ohradu. ●       Zoo Brno V brněnské zoo najdete něco kolem 400 druhů zvířat, krásné prostředí i širokou nabídku služeb pro návštěvníky. Pivní zážitky ●       Pivní festival Brno Na začátku školního roku se konají slavnosti zvané Pivní festival Brno, v roce 2024 byly na Zelňáku. Kromě piva si zde pochutnáte i na výborném občerstvení a užijete si doprovodný program. Mnohé stánky s občerstvením nabízejí kromě tradičních jídel také speciality jako je pizza rovnou z pece, které jsou stále oblíbenější mezi návštěvníky. ●       Staré brněnské hospody U průmyslovky (Logáro), kde můžete ochutnat lokální pivo z parního pivovaru Petra Hauskrechta. Navštivte Hostinec U Semináru, Hotel Myslivna, Zahrádku Na Střeláku, Hostinec u Bláhovky a Stopkovu pivnici. Pokud byste si rádi dali Budvar, přečtěte si článek, ve kterém se autorstvo věnuje tématu – kam na pivo v Brně. Přidat komentář Zdroj foto: Jan Gruber / Adobestock.com Brno, druhé největší město České republiky, hlavní město Moravy, nabízí nespočet možností, jak se v něm zabavit. V tomto takzvaném patnáctiminutovém městě máte všechno blízko, pohybovat se zde můžete pěšky nebo na kole, přesun si můžete urychlit i šalinou. Co byste v Brně rozhodně měli navštívit?

Čas načtení: 2024-03-22 08:43:06

17. ročník festivalu Groove Brno přidává Fun Lovin’ Criminals a Mezzoforte

Série koncertů, která už posedmnácté pod hlavičkou festivalu Groove Brno naplní funky muzikou nejen jihomoravskou metropoli, ale v rámci „výjezdních“ koncertů také Prahu, začala. Už v polovině února uhranul Metro Music Bar Giacomo Turra, vycházející kytarová hvězda, jež bývá přirovnávána mj. ke Corymu Wongovi, který v Brně vystoupil v loňském roce. Prakticky celoroční program se ale začíná teprve rozjíždět a organizátoři přidávají do festivalového kotlíku další dvě skvělá jména: K již dříve ohlášené francouzské senzaci Electro Deluxe nyní přibývají Fun […] The post 17. ročník festivalu Groove Brno přidává Fun Lovin’ Criminals a Mezzoforte first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek 17. ročník festivalu Groove Brno přidává Fun Lovin’ Criminals a Mezzoforte

Čas načtení: 2024-05-24 10:36:59

Groove Brno ohlašuje další jména. Přijedou sniví Forq, experimentující MonoNeon i divocí Freak Power

O další lákavá jména ze světa funku a dalších žánrů, jež se vyznačují silným groovem, se rozšířil line-up již tradičního festivalu Groove Brno. Ten v rámci svého 17. ročníku přiveze hned několik premiér i oblíbené stálice. K již ohlášeným koncertům Fun Lovin’ Criminals, Electro Deluxe v exkluzivním spojení s domácím B-Side Bandem nebo náladotvůrcům Mezzoforte nově přibývají Forq, MonoNeon a Freak Power s Ashleym Slaterem ve svých řadách. Všechny tři formace vystoupí v Brně, na domovské scéně přehlídky v Metro Music […] The post Groove Brno ohlašuje další jména. Přijedou sniví Forq, experimentující MonoNeon i divocí Freak Power first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek Groove Brno ohlašuje další jména. Přijedou sniví Forq, experimentující MonoNeon i divocí Freak Power

Čas načtení: 2024-11-18 09:59:59

Electro Deluxe a B-Side Band společně na Groove Brno

Festival Groove Brno, SONO centrum Brno, středa 23. 10. 2024 Úvodní gala koncert 17. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Groove Brno přivedl na pódium SONO Centra nevídaný dvacetičlenný ansámbl. Francouzskou funk soulovou kapelu Electro Deluxe v sestavě James Copley – zpěv, Jérémie Coke – baskytara, Arnaud Renaville – bicí, Gael Cadoux – klávesy, Thomas Faure – saxofon, Alexis Bourguignon – trubka a Vincent Aubert – trombon, rozšířenou o trojici zpěvaček Crystal Petit, Gladys Germany a Cynthia Abraham, výrazně posílila desetičlenná dechová […] Zobrazit celý článek Electro Deluxe a B-Side Band společně na Groove Brno

Čas načtení: 2024-03-17 09:25:07

KEYON HARROLD PREDVIEDOL NA JAZZFESTE BRNO ŠPIČKOVÝ SÚČASNÝ JAZZ

Keyon Harrold, JazzFestBrno, 13. 3. 2024, Cabaret des Péchés Na vymenovanie aktivít Keyona Harrolda by sotva stačili prsty oboch rúk. Multidisciplinárny hudobník je nielen vyhľadávaný invenčný trubkár, ale aj spevák, skladateľ, aranžér, platinový hudobný producent, kapelník, kreatívny poradca organizácie Jazz Saint Louis a aktivista pre sociálnu spravodlivosť a rovnosť. Jeho trúbku počuť na viac než stovke albumov od jazzu, R&B, popu, gospelu, bluesu a hip-hopu. Nahrával so súčasnými poprednými spevákmi a inštrumentalistami ako Beyoncé, Jay-Z, Rihanna, Mary J. Blige, Eminem, Robert […] The post KEYON HARROLD PREDVIEDOL NA JAZZFESTE BRNO ŠPIČKOVÝ SÚČASNÝ JAZZ first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek KEYON HARROLD PREDVIEDOL NA JAZZFESTE BRNO ŠPIČKOVÝ SÚČASNÝ JAZZ

Čas načtení: 2024-06-26 05:44:30

Město podpoří festival Brno Creative Days 2 miliony korun

Brno, 26. června 2024 - Projekt Brno Creative Days spojuje akce, které se zaměřují na vědu, umění, kreativitu nebo podnikání: festival Prototyp, Brno Maker Faire a Game Access Connect. Na jejich pořádání město přispěje 2 miliony korun. Celý článek...

Čas načtení: 2024-08-16 10:20:35

Brno plánuje zvýšit příspěvky významným kulturním festivalům

Brno, 16. srpna 2024 - Na festivaly Janáček Brno a Divadelní svět Brno má v budoucnu zamířit více peněz. Rozhodli o tom brněnští radní, jejichž záměr musí odsouhlasit zastupitelé při schvalování rozpočtu. Dle návrhu má Janáček Brno získat v sudých letech o pět milionů korun více, v lichých pak přes milion a čtvrt. Příspěvek pro Divadelní svět Brno by mohl vzrůst o 2,5 milionu korun ročně. Celý článek...

Čas načtení: 2024-09-24 10:25:38

Kam kráčíš, Brno? Festival představí, co se ve městě chystá

Brno, 24. září 2024 - Jak postupuje budování městského okruhu? Kdy se otevře očekávaná multifunkční aréna? Připravuje se Brno důkladně na změnu klimatu? Tyto a další otázky o budoucnosti města, které napadají řadu Brňanek a Brňanů, zodpoví podzimní festival „Kam kráčíš, Brno?“ v sérii diskuzí, procházek a na speciální výstavě. Celý článek...

Čas načtení: 2025-03-09 18:41:43

SAKO Brno optimalizuje provoz a vyrobí tak více tepla a elektřiny

Brno, 9. března 2025 – Na technologické inovace, snižující emisní zátěž Brna a zároveň posilující jeho energetickou soběstačnost se v posledních dvou letech zaměřila městská svozová a odpadová společnost SAKO Brno. „Optimalizoval se především provoz spalovenských kotlů, kde se zvýšila účinnost spalovacího procesu a snížily energetické ztráty,“ přiblížil generální ředitel SAKO Brno Karel Jelínek. Celý článek...

Čas načtení: 2025-03-13 08:11:28

Groove Brno rozšiřuje program o Dirty Loops, Giacoma Turru nebo také Janu Kirschner a láká na uvolněnou pohodu u Brněnské přehrady

11. a 12. července 2025, Kozí horka, Brno Festival Groove Brno oslaví osmnáctiny v úplně novém hávu. Tentokrát nebude mít podobu jednotlivých klubových koncertů, ale přerodil se do koncentrované dvoudenní open-air podoby. A těšit se můžete nejen na příval skvělé hudby, ale také jedinečnou letní pohodu na okouzlující pláži Kozí horka na Brněnské přehradě. Do kalendářů pište termín 11. a 12. července tohoto roku. Line-up festivalu se pomalu zaplňuje. Vedle již ohlášených hvězd – přijede jedinečný kytarista Cory Wong, holandská saxofonistka […] Zobrazit celý článek Groove Brno rozšiřuje program o Dirty Loops, Giacoma Turru nebo také Janu Kirschner a láká na uvolněnou pohodu u Brněnské přehrady