Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-04-09 17:48:00

Nezaměstnanost v ČR, izraelská invaze do Rafahu (video)

Nezaměstnanost v ČR Obvinění NCOZ Izraelská invaze do Rafahu Večerní přehled zpráv ČT24 Večerní Hashtag

Čas načtení: 2025-02-10 18:50:00

Chřipková epidemie. Nezaměstnanost v ČR. Trestné činy v kyberprostoru. Cena zlata na rekordu (video)

?? Chřipková epidemie ?? Nezaměstnanost v ČR ?? Trestné činy v kyberprostoru ?? Cena zlata na rekordu ?? Přerušené vystoupení Eda Sheerana Sledujte večerní přehled zpráv ?? Večerní Hashtag 10. 2. 2025

Čas načtení: 2024-08-01 18:29:00

Česko má nejnižší nezaměstnanost v EU. Řekněte si o vyšší plat, radí expert

Česká republika si podle Eurostatu stále drží nejnižší nezaměstnanost ze zemí Evropské unie. A to už pěknou řádku let. Z celé EU má naopak nejvyšší nezaměstnanost Španělsko. Podle ekonomů je nejvyšší čas, aby se nízká nezaměstnanost propsala do našich peněženek.

Čas načtení: 2024-10-08 09:02:00

V Česku přibyla volná pracovní místa a vzrostla nezaměstnanost

Nezaměstnanost v Česku letos v září stoupla na 3,9 procenta a byla o 0,1 procentního bodu vyšší než v předchozích dvou měsících. Hlavním důvodem nárůstu byl příchod zhruba 3000 čerstvých absolventů škol na trh práce. Lidí bez práce bylo na konci září 290 905, o 4585 více než v předchozím měsíci. Stoupl ale i počet volných míst, oproti srpnu jich přibylo 1400 na 264 654. Údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v září byla nezaměstnanost menší, a to 3,6 procenta. Bez práce bylo tehdy 263.020 lidí a volných míst bylo 281 995.

Čas načtení: 2024-11-08 09:21:00

Nezaměstnanost v říjnu oproti září lehce klesla. Meziročně ale stoupla

Nezaměstnanost v Česku se po zářijovém nárůstu na 3,9 procenta snížila letos v říjnu opět na 3,8 procenta. Takový byl podíl lidí bez práce předtím v srpnu a červenci. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Počet nezaměstnaných klesl v říjnu meziměsíčně o 1902 lidí na 289 003. Volných míst naopak oproti září přibylo o 1318 na 265 972. Meziročně ale nezaměstnanost stoupla, loni v říjnu činila 3,5 procenta. Bez práce bylo tehdy asi 261 tisíc lidí a volných míst bylo přes 280 tisíc.

Čas načtení: 2024-12-09 09:41:00

V Česku přibylo lidí bez práce: Nezaměstnanost vzrostla, nejvyšší je v Ústeckém kraj

Nezaměstnanost v Česku letos v listopadu vzrostla o 0,1 procentního bodu na 3,9 procenta. Vrátila se tak na úroveň, kde byla v září. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Lidí bez práce bylo v listopadu 290 425, o 1 422 více než v předchozím měsíci. Volných míst oproti předchozímu měsíci ubylo, a to o 10 331 na 255 641. Loni v listopadu byla nezaměstnanost menší, činila 3,5 procenta.

Čas načtení: 2024-12-09 09:41:00

V Česku přibylo lidí bez práce: Nezaměstnanost vzrostla, nejvyšší je v Ústeckém kraji

Nezaměstnanost v Česku letos v listopadu vzrostla o 0,1 procentního bodu na 3,9 procenta. Vrátila se tak na úroveň, kde byla v září. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Lidí bez práce bylo v listopadu 290 425, o 1422 více než v předchozím měsíci. Volných míst oproti předchozímu měsíci ubylo, a to o 10 331 na 255 641. Loni v listopadu byla nezaměstnanost menší, činila 3,5 procenta.

Čas načtení: 2025-01-09 09:09:00

Nezaměstnanost v Česku v prosinci vzrostla na 4,1 procenta

Nezaměstnanost v Česku v prosinci vzrostla na 4,1 procenta z listopadových 3,9 procenta. Práci si hledalo 306 478 lidí, zhruba o 16 tisíc více než o měsíc dříve. Snížil se zároveň počet volných míst, která zaměstnavatelé nabízeli. Ubylo jich asi o 9000 na 246 573. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Úřad práce ČR. V prosinci 2023 činila nezaměstnanost v Česku 3,7 procenta.

Čas načtení: 2025-02-10 09:49:00

Nezaměstnanost v Česku dál stoupala, v lednu rostla všude kromě Prahy

Nezaměstnanost v Česku v lednu vzrostla na 4,3 procenta z prosincových 4,1 procenta. Lidí bez práce bylo v lednu 320.516, o 14 038 více než v předchozím měsíci. V České republice bylo v lednu 83 323 volných pracovních míst, o 163 250 méně než v prosinci 2024. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR. V lednu roku 2024 činila nezaměstnanost v Česku čtyři procenta.

Čas načtení: 2025-03-05 09:06:26

Nízká nezaměstnanost podporuje optimismus o české ekonomice

Trh práce si udržuje nízkou nezaměstnanost na 2,7 %. Ekonomika loni vzrostla o 1 %, avšak export brzdí slabší poptávka a hrozba obchodní války. Letos by růst HDP mohl překročit 2 %, podpořen vyšší spotřebou a klesajícími úrokovými sazbami. Článek Nízká nezaměstnanost podporuje optimismus o české ekonomice z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2025-03-27 11:30:51

Velký přehled: nezaměstnanost v ČR

Zjistíte vše o nezaměstnanosti v ČR. Začneme vysvětlením toho, co je to nezaměstnanost, jaké jsou druhy nezaměstnanosti a trendy. Ukážeme vám i nezaměstnanost mladých v ČR, nezaměstnanost absolventů vysokých škol i absolventů s nižším stupněm vzdělání.

Čas načtení: 2011-05-15 00:00:00

Nezaměstnanost v EU – vyplatí se za prací do zahraničí?

Láká vás vyrazit za prací do zahraničí, ale nevíte, zda by to mělo smysl? Zajímá vás, jak je na tom Evropa s nezaměstnaností a komu práci s chutí nabídne? Evropa v číslech Nezaměstnanost v Evropské unii je v průměru deset procent. Je ale jasné, že některé země budou vysoko nad průměrem a jiné budo ...

Čas načtení: 2020-04-07 08:07:07

Rektor UK Tomáš Zima: Je třeba co nejdříve začít uvolňovat karanténní opatření

„Mám velké obavy z devastačních dopadů, kterými pokračující restrikce tvrdě a na dlouhou dobu zasáhnou každého občana, naši zemi a celou společnost,“ napsal ve výzvě adresované „všem, kteří rozhodují“ rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Jeho prohlášení přinášíme v plném znění. „Obracím se na Vás jako lékař, občan a rektor Univerzity Karlovy, který je čím dál více znepokojen vývojem a hrozícími důsledky současných opatření přijatých ve věci boje s onemocněním označovaným jako COVID-19. Mám velké obavy z devastačních dopadů, kterými pokračující restrikce tvrdě a na dlouhou dobu zasáhnou každého občana, naši zemi a celou společnost. Hrozí způsobit obrovskou vlnu nezaměstnanosti, sociálního zmaru a existenčních problémů pro statisíce lidí. Problémů, jejichž důsledky budeme řešit desetiletí. Jsem přesvědčen, že máme ještě poslední možnost zatáhnout za záchrannou brzdu a pokusit se Českou republiku co nejvíce ochránit před pádem do hluboké ekonomické propasti, která by vedla k naplnění smutných prognóz a drastickému úpadku všech oblastí našeho života na dlouhé roky dopředu. Je nezbytně nutné okamžitě a zásadně přehodnotit přijatá opatření státu, jejich další trvání, přiměřenost, efektivitu a především plošnost uplatňování. Vidím pro to několik důvodů, založených na faktech, datech a číslech – nikoli na emocích. 1. Hlavní obavy státních orgánů, které se uchýlily k plošným karanténním opatřením, se opírají o propočty rychlého, exponenciálního nárůstu těžkých případů, které by mohly překročit kapacitu zdravotnického systému a způsobit kolaps péče. Tuto obavu lze, alespoň u nás, již dnes zmírnit s ohledem na aktuální vývoj. Zcela jistě se na tom podílel včasný zásah státu. Zda to bylo díky masivním a drastickým opatřením paralyzujícím život a chod společnosti, či zda se na tom podílely i jiné faktory, bude možno zhodnotit s chladnou hlavou až v časovém odstupu. Pozitivním efektem je obrovská mobilizace a zapojení obyvatel, ochota pomoci a podílet se aktivně na zvládnutí ohrožení. 2. Koronavirům je připisován na celém světě značný počet úmrtí. Řada parametrů je však vypočítána nestandardně, velký počet zemřelých neumírá výhradně v přímém důsledku koronavirové infekce, ale v souvislosti s řadou závažných onemocnění či vážně oslabené imunity. Celková letalita infekce COVID-19 bude po zhodnocení celého průběhu vypadat jinak, než je dnes prezentováno. 3. Zdravotnictví v ČR díky nasazení všech zdravotníků je v současném stavu schopno zvládnout větší nápor pacientů, než jsme byli svědky. Paradoxně nyní funguje řada zdravotnických zařízení na zlomek kapacity, dochází k zanedbání péče u ostatních pacientů s neakutními, ale přesto velmi závažnými onemocněními. COVID-19 nezastavil ostatní nemoci, jen na jejich řešení a léčení nezbývá kapacita. A to může být pro zdraví spousty lidí fatální. 4. Nynější situace má tedy negativní dopad na celkové zdraví obyvatelstva – odkládají se diagnostické a léčebné úkony, operace i preventivní návštěvy lékaře. Pandemie zastavila velkou část zdravotnictví. Hospodářský propad zřejmě přinese snížení prostředků pro zdravotnictví, ale současné odkládání výkonů se může následně projevit předčasným úmrtím řady lidí. 5. Objektivní data nasvědčují tomu, že v ČR i v okolních zemích je šíření viru pomalejší a průběh onemocnění lehčí s minimálními počty smrtelných průběhů. Příčiny tohoto příznivějšího stavu se snaží objasnit odborníci, a může na to mít i vliv nošení roušek na místech, kde je více osob. 6. Země, které nepřijaly metodu nejpřísnější, tedy úplné karantény (např. Švédsko, Japonsko a Jižní Korea) vykazují relativně podobné výsledky ochrany obyvatel jako země s nejpřísnějšími a život a ekonomiku ochromujícími opatřeními. Srovnávání mezi jednotlivými zeměmi je metodicky velmi obtížné a často i nesrovnatelné, pro naprosto rozdílné zdravotnické systémy (organizace a úroveň zdravotnictví, počet lůžek atd.) a i z hlediska termínu zavedených opatření. 7. Pohybujeme se v oblasti často polovičatých informací. Došlo k obrovskému a soustavnému strašení národa a občanů, řada médií ve snaze o senzaci za každou cenu, často bez ohledu na fakta či dopady, často bez etického rozměru, bohužel podávají velmi často tendenční obraz infekce lokálně i globálně. A tak, ať už vědomě či nevědomě, zvyšují obavy a paniku ve společnosti. To vše má vliv na společenskou psychiku a ohrožuje to duševní zdraví nejzranitelnější části populace. 8. Daleko fatálnější následky pro nás, pro Českou republiku, bude mít ochromení našeho a světového hospodářství. Např. americká Federal Reserve Bank předpokládá v USA až 30procentní nezaměstnanost. Ta ovšem velmi rychle poroste v řadě zemí. Celosvětový cestovní ruch, který se i v ČR významně podílí na zaměstnanosti a tvorbě HDP, bude zdevastován téměř úplně. Mezinárodní měnový fond hovoří o nejhorší krizi v dějinách lidstva. 9. Státní pomoc, ať už bude jakkoliv masivní, nezabrání poklesu ekonomiky a životní úrovně lidí. Promyšlený plán a jasná dlouhodobá strategie státu je ovšem základním předpokladem, abychom se pokusili ty největší škody alespoň ztlumit. Lidé musí dál uživit své rodiny, mít z čeho platit nájem, hypotéky a další životní náklady. 10. Volba mezi uvolněním drastických a doufejme krátkodobých opatření a dalším pokračováním karantény není volbou mezi penězi a životy. Je volbou mezi hypotetickými hromadnými oběťmi koronavirové infekce a jistými oběťmi ekonomického úpadku společnosti. Bohužel, i přes sílící zoufalá varování a katastrofické prognózy vývoje naší země a společnosti stále postrádáme kvalifikovaný plán státu, jeho strategii či alespoň odpovědi na základní otázky: Kdy, jak a jaká přijatá opatření skončí? A co bude dál? S čím mohou občané počítat? Jsem přesvědčen, že máme ještě čas jednat a přijmout rozhodnutí, abychom se společně pokusili hrozící důsledky co nejvíce zmírnit. Je podle mě nutné: 1. Co nejdříve začít uvolňovat karanténní opatření – do konce dubna zrušit většinu omezení s výjimkou hromadných akcí, ochrany rizikových skupin (důchodci) a karantény pozitivně testovaných osob. 2. Navýšit na maximum testovací kapacity, uskutečnit co nejdříve testování náhodného reprezentativního vzorku pro objektivní zjištění, kolik osob se setkalo s COVID-19. 3. Zásadně zvýšit a zjednodušit podporu OSVČ, zejména v oblasti živnostníků, řemesel a služeb, cestovního ruchu, kultury a těch, kteří byli zasaženi opatřeními maximální měrou. Tato odvětví na sebe navazují další velké počty lidí, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání. 4. Přijmout rychlá, nekomplikovaná a plošná opatření v daňové oblasti – odklady, daňové prázdniny, a další. 5. Zajistit občanům možnost dlouhodobých odkladů splátek úvěrů na bydlení či nájmů v momentě, kdy se dostanou vlivem dopadů koronavirové krize do existenčních potíží a platební neschopnosti. 6. Postupně uvolnit cestování alespoň do sousedních zemí s relativně nízkou úrovní nákazy do konce letošního května. A postupně uvolňovat cestování podle aktuální epidemiologické situace v jednotlivých státech. 7. Ochránit statisíce občanů, kteří spadli či spadnou do dluhových pastí a exekucí, a nastupující ekonomický propad by pro ně byl zcela likvidační. Lze například přistoupit k zcela mimořádnému prodloužení splátek či k částečnému oddlužení. 8. Rychle přijmout zákon proti lichvářským půjčkám a nestandardním nákupům, abychom zabránili zneužívání krize různými „šmejdy“. Jako pro člověka, který se celý život pohybuje ve zdravotnictví, jsou pro mě děsivá některá zjištění, za kolik jsou leckde pořizovány předražené ochranné pomůcky a další prostředky. 9. Zveřejnit seznam všech položek a věcí – včetně cen a částek, které stát ve stavu nouze nakupoval v objemu miliard korun bez výběrových řízení. Maximální transparentnost a srozumitelnost všech kroků státu v krizi je zcela zásadní. 10. Zajistit, aby nedošlo ke škrtům v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu. Právě věda se ukazuje jako jedna z klíčových disciplín, která je pro boj s podobnými pandemiemi nepostradatelná. Tato nemoc je především příběhem vědy a výzkumu. Společně s těmito kroky je nutné rychle připravit jasnou a srozumitelnou strategii pro záchranu ČR pro další měsíce a roky, která bude výsledkem společné práce těch nejlepších expertů a špičkových odborníků v oblastech ekonomie, hospodářství a sociální politiky. Koronavirus není možné vymýtit, bude tu s námi asi ještě minimálně několik let. Musíme se snažit minimalizovat letální dopady – a to jak přímé, tak nepřímé. Pokud se rozhodneme pro dlouhodobou karanténu a izolaci země, budou důsledky pro lidské životy devastující – vysoká nezaměstnanost, sociální dopady, nárůst kriminality a radikalizace společnosti. Jsem přesvědčen, že jsme ve zcela zásadním okamžiku moderních dějin naší země. Teď je čas na odpovědná rozhodnutí, která by ale neměla v žádném případě být v rozporu s naší Ústavou a demokratickými principy. Měli bychom se k hrozícímu kolapsu postavit čelem a řešit jej společně s nasazením veškerých sil ve prospěch dobré budoucnosti našich občanů, společnosti i země. A hlavně mít jasný plán a srozumitelnou strategii. Všichni občané našeho státu potřebují vidět jasný směr a jistotu a cítit, že jsou jeho neodmyslitelnou součástí. Přeji nám všem především pevné zdraví, odpovědná rozhodnutí a co nejvíce síly a vzájemné podpory v těchto těžkých časech." {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-03-08 09:28:00

Nezaměstnanost v ČR zůstala na 4 procentech

Nezaměstnanost se v České republice v únoru udržela na čtyřech procentech. Podle údajů zveřejněných Úřadem práce tak zůstala téměř stejná jako v lednu. Celkem bylo v Česku k 29. únoru 296 107 uchazečů o práci a 268 579 nabízených volných pozic. Česko má tak třetí nejmenší nezaměstnanost v EU, čemuž pomáhají i rekvalifikace.

Čas načtení: 2024-03-08 09:04:09

Nezaměstnanost v únoru zůstala na čtyřech procentech

Míra nezaměstnanosti v únoru dosáhla rovných čtyř procent, zůstala tedy stejná jako v úvodním měsíci tohoto roku. Jedná se o druhou nejvyšší únorovou hodnotu od roku 2017. Vyšší nezaměstnanost byla pouze v covidovém roce 2021, uvedl Úřad práce ČR (ÚP ČR) v pátek v tiskové zprávě. V mezinárodním srovnání má Česká republika třetí nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Bez práce bylo na konci února 296 107 lidí, meziročně zhruba o 13,5 tisíce více.

Čas načtení: 2024-03-08 09:45:00

Nezaměstnanost v únoru stagnovala, roste zájem o rekvalifikační kurzy

Míra nezaměstnanosti v Česku v únoru stagnovala na lednových čtyřech procentech. Lidí bez práce bylo na konci února 296 tisíc, což bylo o 561 více než v předchozím měsíci. Počet volných míst meziměsíčně mírně stoupl, vyplývá z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v únoru byla nezaměstnanost o desetinu procentního bodu nižší.

Čas načtení: 2024-04-09 10:50:00

Nezaměstnanost se vrátila pod čtyři procenta. Volných pracovních míst ale nepřibývá

Míra nezaměstnanosti v Česku se po dvou měsících vrátila pod čtyři procenta, v březnu se snížila na 3,9 procenta. Vliv mělo teplé počasí, uvedl Úřad práce ČR. Na konci března bylo bez práce 289 tisíc lidí, o sedm tisíc méně než v předchozím měsíci. Volných pracovních míst prakticky nepřibylo. Před rokem byla nezaměstnanost nižší, na konci března 2023 byla na 3,7 procenta.

Čas načtení: 2024-04-10 08:17:08

Jurečka chce představit novelu zákoníku práce. Výpověď bez udání důvodu v ní nebude

Mít nejnižší nezaměstnanost z Evropské unie je skvělá vizitka pro Česko, řekl v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zdůraznil, že to není zásluha jediné vlády, tento trend je dlouhodobý. V příštích dnech hodlá představit návrh novely zákoníku práce, která má udržet nezaměstnanost nízkou i do budoucna. Členka sněmovního výboru pro sociální politiku Vladimíra Lesenská (SPD), která byla také hostkou pořadu, se v mnoha bodech s ministrem shodla – bez nahlédnutí do paragrafového znění ale nemůže předvídat, zda SPD novelu podpoří.

Čas načtení: 2024-04-12 06:33:56

Nízká nezaměstnanost je iluze, trh práce je poškozený. Ztrácíme schopnost jít s dobou, varuje Pertold

Přední český ekonom a poradce ministra práce Filip Pertold popisuje to, co mnoho dalších neříká: český trh práce je ve velmi špatné kondici. Článek Nízká nezaměstnanost je iluze, trh práce je poškozený. Ztrácíme schopnost jít s dobou, varuje Pertold se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-05-02 08:55:00

Dočasná ztráta zaměstnání: Pojištění a daně. S čím pomůže registrace na Úřadu práce ČR?

Krátkodobá nezaměstnanost může postihnout každého. Jaké daňové dopady má nezaměstnanost během roku? 

Čas načtení: 2024-05-02 15:08:00

Krátkodobá nezaměstnanost: Pojištění a daně. S čím pomůže registrace na Úřadu práce ČR?

Krátkodobá nezaměstnanost může postihnout každého. Jaké daňové dopady má nezaměstnanost během roku? 

Čas načtení: 2024-05-10 10:05:00

Nezaměstnanost v dubnu klesla na 3,7 procenta, je druhá nejnižší v EU

Nezaměstnanost v Česku v dubnu klesla na 3,7 procenta, v březnu byla o 0,2 procentního bodu vyšší. Pokles způsobil hlavně rozjezd dalších sezonních prací. Klesl počet uchazeců o práci. Volných pracovních míst je přesto dál méně než zájemců o práci, oproti březnu se jejich počet prakticky nezměnil. Vyplývá to z informací Úřadu práce ČR.