EUR 25,010 || 
JPY 15,447 || 
USD 22,024 || Kolik vás teď bude stát litr benzinu nebo nafty v různých zemích EU? Zjistěte to v interaktivní mapě.
Čas načtení: 2025-01-02 18:23:43
Nafta na Nový rok za 38,50, když v okolí stojí od 33 korun: Novoroční pozdrav Benziny Orlen
Na totemu benzinky Orlen vidíte 34,90 Kč za litr nafty. Je to dražší, ale říkáte si, že si auto dobré palivo zaslouží. Pak zaplatíte a na účtence stojí 38,50 Kč za litr nafty. Píše se 1.1. 2025 a kroutíte hlavou u čerpací stanice ORLEN ve Volyni. S novým rokem stoupají ceny, na to jsme již zvyklí. Ale u čerpacích stanic je to jinak, zde jsme závislí na světových cenách. Což je pro Čechy vlastně celkem dobrá zpráva, kdyby si cenu určovalo pár českých výrobců, mohli bychom skončit jako u másla. Cena benzinu a cena másla Cena benzinu a nafty se naštěstí neroste do nebe jako cena másla. I když si pamatujeme, že v lednu roku 2022 ceny šplhaly až k padesáti korunám. Koncem prosince minulého roku a začátkem letošního ledna se ale ceny nafty i přes dlouhou inflaci pohybují od 32,90 korun za litr až po asi 35 korun na hlavních tazích. Přitom právě Jihočeský kraj je podle aplikace sbírající aktuální ceny pohonných hmot jedním z nejlevnějších s průměrem 34,34 Kč. Jen pro srovnání, letos jsou u nafty podobné ceny jako v lednu 2022, máslo ale zdražilo z 57 korun na skoro 90 za 250 gramů. Jak se tvoří cena benzinu a nafty? Jak jsme již psali, co se týká ceny pohonných hmot, Česko je obvykle čtvrtá nejlevnější země Evropy, levnější bývá jen na Maltě, v Bulharsku a v Litvě. Za covidu byl chvíli levnější benzin v Maďarsku, díky populistické vládě, která zastropovala ceny. Což se ale Maďarům brzy vymstilo, nejdřív benzin na pumpách prostě došel, pak se zásadně zdražil, protože výrobci prostě levný benzin prodávat nechtěli. Na ceně benzinu a nafty se daně podílí asi polovinou, v ceně mimo samotné palivo platíme pevnou spotřební daň (cca 9,95 Kč u litru nafty a 12,84 Kč u benzinu) a DPH v běžné výši 21%. Cena ropy se na ceně PHM podílí jen asi 35%. Drahá je i doprava ropy na čerpací stanice, ta může být v rozmezí 3 až 5 Kč na litr paliva. Něco si samozřejmě nechají i rafinerie a čerpací stanice.
\nČas načtení: 2021-07-16 07:49:50
Babišovo zvýšení přimíchávání biopaliva do benzínu neprošlo
Soukromý byznys premiéra Andreje Babiše byl 14. července znovu hlavním tématem v Poslanecké sněmovně. Odehrál se totiž boj o přimíchávání biopaliv do benzínu, za kterým stojí zejména poslanci vládního hnutí ANO. Pokud by prošel návrh babišovců, tak by se podíl biopaliv v pohonných hmotách od příštího roku zdvojnásobil. Kverulant.org proti tomu protestoval a zákon tak i díky němu neprošel. Poslanci ve středu projednali ve třetím čtení nenápadně znějící zákon o podporovaných zdrojích. V něm se hlavně určuje výše podpory pro obnovitelné zdroje energie, jako jsou solární elektrárny nebo podpora fotovoltaiky. Poslanec hnutí ANO Pavel Pustějovský ale navrhl, aby se navýšilo povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot. Minimální podíl biosložky by se tak zvýšil více jak dvojnásobně z dnešních 4,1 procenta na 8,8 procenta. Zákon dnes neprošel. Přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu klasické pohonné hmoty zdražuje a znehodnocuje. Koncept povinných biopaliv má také řadu dalších negativních vedlejších dopadů. Proto je již od roku 2010 cílem Kverulanta zastavit toto škodlivé plýtvání. Přestože je už více než zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí více škodí, než prospívají, v ČR povinnost přimíchávat stále trvá. Jedním z důvodů je skutečnost, že hlavní producent biopaliv Andrej Babiš na nich vydělává miliardy. Již od roku 2010 jsou čeští řidiči nuceni tankovat naftu a benzín s biosložkou. Jen od roku 2011 do roku 2015 tak byli motoristé donuceni sáhnout do kapes pro téměř 13 miliard korun navíc. Deklarovanými důvody bylo snížení emisí oxidu uhličitého, zajištění více práce pro zemědělce a omezení závislosti na dovozu ropy. Nic z toho se nestalo. Deklarované cíle zůstaly nesplněny Deklarovanými důvody pro zavedení biopaliv bylo snížení dovozu ropy do EU, tvorba nových pracovních míst a snížení emisí CO2. Žádného z těchto cílů nebylo dosaženo. Nová pracovní místa vytvořena nebyla. To dokazuje trvalý pokles počtu zaměstnanců v českém zemědělství. V roce 2003 bylo v zemědělství podle údajů ČSÚ zaměstnáno 141 tisíc osob. O té doby toto číslo klesá. V roce 2018 to vypadalo, že se počet pracovníků stabilizoval, ale v roce 2020 činil pokles 1,2 procenta, bylo jich tak zhruba 99 tisíc. Dovoz ropy neklesl V roce 2018 činil celkový dovoz ropy do EU 512,5 milionu tun. To je téměř stejně jako v roce 2010, kdy celkový dovoz činil 512,8 milionů tun. Hlavní dovoz v roce 2018 pocházel z Ruska (151,6 milionu tun), Iráku (44,0 milionů tun), Saúdské Arábie (37,8 milionů tun), Norska (36,7 milionů tun) a Kazachstánu (36,5 milionu tun). Ruský dovoz zůstal v posledním desetiletí relativně stabilní. Snížení produkce CO2? A jak to dopadlo s dalším cílem, pro který jsme biopaliva údajně zavedli? Skutečně jsme díky nim snížili emise CO2? Podle již citované zprávy organizace Transport & Environment z roku 2021 rozhodně ne. Podle organizace biopaliva produkují až třikrát více emisí CO2 než diesel vyrobený jen z ropy. Už i ekologové volají po urychleném konci podpory biopaliv V roce 2010 Evropskou unií zavedená směrnice o povinném přimíchávání biosložky do pohonných hmot způsobila podle studie organizace Transport & Environment (T&E) devastaci pralesů a lesů o rozloze Nizozemska zejména v jihovýchodní Asii. Povinné přimíchávání biosložky označila organizace za velkou chybu. Babišův lobbing Poslanec ANO Pavel Pustějovský chtěl navýšit povinně přimíchávaný podíl biosložky v benzinu z 4,1 procenta objemových na 8,8 procenta již v roce 2020. Pustějovský vložil návrh do zákona o nouzových zásobách ropy přílepek. Jako obvykle v těchto případech byl i tento útok na naši peněženku odůvodněn tvrzením, že to tak po nás chce Evropská unie. Kverulant opět protestoval, a i proto byl návrh počátkem prosince 2020 zamítnut. Ale Babišův lobbing je úporný, a tak poslanec Pustějovský načetl svůj návrh na zvýšení podílu biosložek v létě 2021 znovu. Tentokrát do nenápadně znějícího zákona o podporovaných zdrojích. V něm se hlavně určuje výše podpory pro obnovitelné zdroje energie, jako jsou solární elektrárny nebo podpora fotovoltaiky. Kverulant opět protestoval, a i proto zvýšení podílu biosložky ve středu sněmovnou neprošlo. Prosba o podporu Tato kauza dobře dokládá, že koncept povinných biopaliv životnímu prostředí spíše škodí, než pomáhá. Proto je již od roku 2010 cílem Kverulanta zastavit toto škodlivé plýtvání. A to se mu daří. Česká republika v tichosti opustila původní cíl 10 procent pro rok 2020, a to je velký úspěch. Nyní musí dodavatelé pohonných hmot přimíchávat povinně jen šest procent do nafty a 4,1 procenta do benzinu. Kverulant je hrdý na to, že i on přispěl svým hlasem k tomuto obratu, ačkoli ještě zdaleka není vyhráno. Autor je ředitel a zakladatel obecně prospěšné společnosti Kverulant.org. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
\nČas načtení: 2024-08-14 15:16:02
Česká obchodní inspekce pravidelně vyhodnocuje a porovnává jakost pohonných hmot na českém trhu. Při porovnání výsledků kontrol jakosti pohonných hmot za 1. pololetí letošního roku s jakostí za srovnatelné období roku loňského lze konstatovat zhoršení u motorových benzinů a LPG pro pohon, zlepšení nastalo u motorových naft. Česká obchodní inspekce vyhodnotila porovnání jakosti pohonných hmot za […]
\nČas načtení: 2020-03-05 07:29:11
Zásadní problém Evropské unie: Jak zaplatit neproveditelný Zelený úděl
Evropská komise vedená německou předsedkyní Ursulou von der Leyenovou získala v prosinci 2019 důvěru Evropského parlamentu a Evropské rady s plánem nazvaným Zelený úděl. Komise by chtěla do roku 2050 přeměnit hospodářství členských států EU na klimaticky neutrální. Evropská rada jedná o způsobu, jak navrhovaná opatření zaplatit. Ve skutečnosti jde o dokument, který předložila před dvěma lety Evropská komise vedená Lucemburčanem Jean-Claudem Junckerem. Předchozí komise navrhla zvýšit výdajový limit z dosavadního jednoho procenta hrubého národního důchodu (HND) na 1,11 procenta. Komise současně navrhla provést škrty ve dvou největších výdajových okruzích unijního rozpočtu – ve Společné zemědělské politice (CAP) a ve strukturálních fondech. Komise předložila návrhy škrtů ve třech variantách – 10, 15 a 25 procent. Dvě nejtvrdší verze byly v Radě vetovány Francií a Itálií. Seškrtané peníze i to, co by členské státy měly dát navíc, chce komise dát na financování tzv. „nových výzev“. Za Junckera to byla podpora migrace ze zemí mimo EU a spolufinancování usídlování migrantů v EU. Za von der Leyenové je to Zelený úděl. Zelené šílenství Ve svém programovém prohlášení komise von der Leyenové přišla se záměrem vyčlenit na klimatická opatření postupně až 45 procent rozpočtu EU. Při svém vystoupení v plénu Evropského parlamentu 13. února 2020 von der Leyenová ve velmi emotivním projevu prohlásila, že na rok 2021 nemůže přijmout rozpočet, pokud by v něm aspoň 25 procent výdajů nebylo vyčleněno na boj proti globálnímu oteplování. Znalcům historie způsob jejího vystoupení silně připomněl legendární projevy, které jistý Rakušan s patkou a knírkem pod nosem jako německý říšský kancléř pronášel na sjezdech své strany na stadionu v Norimberku. Nejen kvůli frenetickému potlesku vestoje, kterým většina europoslanců vystoupení odměnila. EU zachvátilo klimatické šílenství. Většina europoslanců rychle zapomněla na to, že tentýž europarlament ještě před několika měsíci ve svém stanovisku k Víceletému fiskálnímu rámci prohlásil za nepřijatelné jakékoli škrty ve Společné zemědělské politice i ve strukturálních fondech. Kde vzít peníze O návrhu Víceletého fiskálního rámce se premiéři a ministři financí přou v Evropské radě rovné dva roky. Ještě za Junckera se v Radě vytvořily tři skupiny zemí. Část východních států požadovala zvýšení rozpočtových limitů proto, aby konečně došlo ke splnění slibu, k němuž se EU zavázala v přístupových smlouvách. I ve smlouvě o přistoupení ČR do EU z roku 2004 je napsáno, že EU postupně zvýší platby dotací vyplácených našim zemědělcům tak, aby v roce 2013 byly stejné jako ty, které dostávají zemědělci ve starých členských státech. V roce 2020 je situace taková, že čeští zemědělci dostávají pouhou čtvrtinu podpor, které jsou vypláceny francouzským, německým a belgickým farmářům. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Do čela skupiny zemí, které požadují v Radě vyrovnání tohoto starého dluhu EU, se postavily Maďarsko s návrhem na zvýšení rozpočtového limitu na 1,2 procenta HND a Polsko s návrhem na posunutí stropu až na 1,24 procenta. Tvrdě proti se postavilo Německo, které odmítlo zvýšení odvodů z národních rozpočtů podle výše hrubého národního důchodu nad hranici jednoho procenta. Tato platba však tvoří už nyní více než 80 procent unijních příjmů. Necelými 10 procent se na příjmech rozpočtu EU podílí odvody členských států z harmonizovaného základu DPH. Zbytek jsou cla vybíraná na vnější hranici a cukerný poplatek, který byl kdysi hlavním zdrojem příjmů EHS. Po reformě trhu s cukrem představuje jeho výnos necelá dvě procenta objemu rozpočtu. Problém je však i u cel. Evropská komise každý rok uzavírá řadu obchodních dohod se třetími zeměmi nebo hospodářskými sdruženími, jejichž podstatou je další a další otvírání prostoru pro bezcelní dovozy do EU. Kromě toho, že tato politika škodí evropským výrobcům a přispívá k přesunu pracovních míst z Evropy do Asie, znamená i neustálé tenčení vlastních zdrojů EU. Nové EU daně Komise by přitom naopak ráda posílila vlastní rozpočtovou autonomii. Tedy získala více vlastních zdrojů. Bývalý německý komisař pro rozpočet Günter Oettinger proto navrhl zavedení série nových daní, jejichž výnos by byl příjem rozpočtu EU. Návrh na zavedení tzv. Tobinovy daně z mezinárodních platebních transakcí nepřežil ani projednávání v 1. čtení v Evropském parlamentu. Většina europoslanců se postavila proti, i když sazba této daně byla navržena na velmi krotkých pevných 0,0235 %. Bývalý člen Rady guvernérů US centrální banky FED a nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1981 James Tobin navrhl daň z mezinárodních transakcí v základní sazbě 1 %. Její výnos měl být ukládán na účty centrální banky. Ty měly být podle jeho návrhu zmocněny v případě spekulativních tlaků na měnu sazbu kdykoli zvýšit s cílem zdražení nákladů spekulantů a získání peněz na obranu měny. Na úrovni Výboru stálých zástupců se zadrhl návrh na zavedení daně z nerecyklovaného plastu. Komise chtěla uvalit na plast uváděný na trh v EU zvláštní formu spotřební daně 0,23 EUR/kg. Vybíraly by ji členské státy. Část výnosů by podle návrhu měly použít na dotace sběru a recyklace plastu. Protože se však nikdy nepodaří znovu použít veškerý plastový odpad, byl by kladný rozdíl mezi vybranou daní a dotacemi odváděn do Bruselu. Současná Komise v lednu recyklovala část návrhu svých předchůdců, který se týká daně z motorových paliv. Bývalý komisař Oettinger navrhl pro naftu a benzín ekologickou daň ve výši 1 až 2,5 EUR/l. Její výnos měl být celý příjmem rozpočtu EU. Původní návrh byl v Radě ministrů financí vetován polovinou členských států. Současný rozpočtový komisař – rovněž Němec Johannes Hahn předložil návrh v podobě sdílené daně ve výši až 4,5 EUR/l, z nichž část by byla příjmem rozpočtu EU a část by si ponechával státní rozpočet země, v níž byla daň vybrána. Kromě toho navrhl i daň z plynu a uhlí, jejíž sazba by byla vyměřována koeficientem tepla, které lze získat jeho spálením. V ČR již takovou daň jako v jedné z mála zemí EU máme. Její sazba je 8,5 Kč/GJ. Komise by ji chtěla vybírat pro rozpočet Unie ve výši 1,2 až 2,1 EUR/GJ. Oba tyto návrhy, spolu s daní z elektřiny, kterou u nás rovněž máme od dob vlády premiéra Mirka Topolánka (ODS), byly součástí balíčku ekologické daňové reformy, kterou před rokem žluté vesty pomocí barikád v ulicích a generální stávky donutily odvolat francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Týden poté, kdy Macron podepsal zákon o odložení ekologické daňové reformy, byla na celoevropskou úroveň pozvednuta aktivistka Greta Thunbergová. Po rozjetí její školní stávky za klima předložila do vnějšího připomínkového řízení návrh na zavedení ekologické daně z paliv ve výši 3 až 4 eura/l spolková vláda kancléřky Angely Merkelové. Nyní je tento návrh znovu předmětem jednání Rady ministrů financí na celounijní úrovni. Miliardy do komína Čeští vědci Jan Macek a Josef Morkus mezitím prokázali, že záměr nahradit auta se spalovacími motory elektromobily je technicky neproveditelný. Vědci při výpočtu pracovali s údaji o spotřebě paliv a účinnosti motorů. Roční spotřebu 1,8 miliardy litrů benzínu a 2,5 miliardy litrů nafty jen v ČR přepočetli známou účinností benzínových motorů 24 % a dieselových motorů 29 % a zjistili, že ropné látky dodaly autům k jízdě 36.414 TJ energie. Po zvážení účinnosti akumulátorů 60 % vychází nutnost nabít do nich ekvivalent 63 191 TJ. Pro srovnání Temelín ročně vyrobí 12.149 TWh elektřiny, což je cca 43.740 TJ. K nahrazení benzínu a nafty v motorech bychom potřebovali navíc 1,5 nového Temelína. Jenže Komise chce odstavit i všechny uhelné a plynové elektrárny, jejichž podíl na celkové výrobě elektřiny je u nás 42 %. To by znamenalo nutnost přistavět navíc 3 nové Temelíny. Nahrazení uhelných a plynových elektráren obnovitelnými zdroji u nás není možné, ani kdybychom větrné elektrárny postavili na všechny kopce a fotovoltaické panely na každý volný metr. {/mprestriction} Autor je publicista.
\nČas načtení: 2019-11-06 15:07:32
Vojtěch Razima byl mimo jiné zpravodajským důstojníkem BIS a Služby pro odhalování korupce Policie ČR, konzultantem ve společnosti Deloitte či bezpečnostním ředitelem Komerční banky. V roce 2009 založil organizaci Kverulant.org, o.p.s, která mimo jiné přiměla Českou obchodní inspekci zveřejňovat benzinové pumpy s nekvalitním palivem. Proč jste si zvolili pro vaši organizaci název Kverulant? V češtině má, myslím, toto slovo tak trochu negativní nádech. Souhlasím s vámi, že určitý negativní náboj tam může být. Jako bychom chtěli někomu jen okopávat kotníky. Po deseti letech naší činnosti jsme tomu názvu ale snad dali i pozitivnější význam. Pro nás je kverulant ten, kdo se ptá. Ostatně to pochází z latinského kvere, ptát se. A tak se ptáme: A je to opravdu takhle správně? A to, co nám říkáš jako politik, není to náhodou proto, že tě za to někdo platí? A nemáš tam nějaké skryté zájmy? Proto jsme kverulanti, takoví šťouralové. Ale samozřejmě ctíme právní řád, jsme systémoví lidé. Když jsem se podíval na vaši profesní dráhu, našel jsem tam řadu významných funkcí ve státní správě, v bankovnictví i v průmyslu. Co vás vedlo k tomu, že jste se vydal do nejistých vod neziskové organizace? Myslel jsem si, že mne to bude docela bavit. A potvrdilo se to? Určitě ano. A navíc jsem v České republice neviděl takovou organizaci, která by se zabývala tím, co dnes dělá Kverulant. Aby si vytkla nějaký konkrétní cíl a nedala tak dlouho pokoj, až by se jí podařilo dosáhnout konkrétní změny. V roli šťouralů působí novináři, ale jejich úkolem není být účastníkem sporu. Principiálně by měli o problému jen referovat. A tím to většinou končí, protože nemají čas se tomu věnovat dlouhodobě. Pak jsou tu také neziskové organizace, které si ale často pletou svoji roli s těmi novináři. Také něco napíší a tím to také skončí. Ale neziskovky by primárně neměly psát novinové články, protože ony bývají účastníky toho kterého sporu. Podle mého názoru by měly říci, že tohle je jejich pozice, a pak může přijít novinář, který se zeptá i druhé strany. Takhle to prostě doposud nikdo nedělal, dokud jsme nepřišli my. Jak si vybíráte témata? Pro nás stojí otázka trochu jinak. Ne jak si vybíráme témata, těch je opravdu dost, ale na co máme kapacitu. Určitým společným jmenovatelem pro téma, které vybereme, je, že se jedná o významnou záležitost, má dosah na celou republiku a nikdo tomu zatím nevěnoval pozornost. Občas to chce i mít trochu odvahu. Viz například náš boj proti billboardům, kde stát vlastně nedokázal prosadit svoje zákonné rozhodnutí. Teď už je prakticky vyhraný, ale zpočátku to tak určitě nevypadalo. Když jsme se do tohoto tématu pouštěli, byl to byznys, ve kterém se točily miliardy korun ročně. A ti lidé, kteří se tomu věnovali, teď přemýšlím, jak je nazvat… Prostě nebyli to zrovna hodní lidé. Proto zdůrazňuji, že to chtělo určitou odvahu. Ty billboardy vás tak trochu proslavily, protože jsou hodně vidět. Co nás ve skutečnosti opravdu poprvé proslavilo – a dnes si to už skoro nikdo nepamatuje – byla kauza kvality benzínu a nafty. Česká obchodní inspekce pravidelně měřila kvalitu benzínu a nafty na jednotlivých čerpacích stanicích. Ale zároveň nikomu neřekla, které čerpací stanice kontrolovala a kde měli špatnou kvalitu paliv. My jsme si řekli, že se tyto informace z nich pokusíme dostat na základě zákona o přístupu k informacím. Jejich reakce byla, že nám to nedají. A nedají! Dokonce jsme se s nimi soudili. A pak nás napadlo, že to zkusíme trochu jinak. Jeden měsíc jsme se zeptali, kde všude měřili. To nám kupodivu dali. Další naše otázka byla, kdo všechno prošel v pořádku. Pak už stačilo ty dva soubory porovnat a hned jsme měli hříšníky. České obchodní inspekci už nezbylo nic jiného než ten náš seznam komentovat. S jednou jedinou malou chybou byl správný. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Reakce na vaše zjištění asi nebudou u těch kritizovaných příliš nadšené. Přitom by Česká obchodní inspekce měla mít v tomto případě, který jste popisoval, zájem na zveřejnění. Také jsme tomu nerozuměli. Říkali jsme si, jestli za tím není korupce. Ale ty velké řetězce čerpacích stanic, které by asi na korupci mohly dát dost peněz, měly většinou kvalitu pohonných hmot v pořádku. Podle našich zkušeností se jedná o zhruba dva důvody. Ten první je určitá zaťatost. Když to nemusíme zveřejňovat, tak to prostě zveřejňovat nebudeme. Ten druhý důvod už byl více racionální. Spočíval v tom, že Česká obchodní inspekce je organizovaná po krajích. Docházelo k tomu, že některé krajské inspektoráty dávaly za stejné pochybení drakonicky vyšší pokuty než v jiných krajích. Ještě to občas přetrvává, ale už ne v takovém měřítku. Když jste třeba měl chybu v hodnocení kvality paliva o 1,5 stupně, což je malý prohřešek a prakticky to nikdo v provozu nezaznamená, někde dávali pokuty 250 tisíc a jinde třeba jen 20 tisíc. Ptáte se, jak reagovali? Většinou jako obvykle. Jste nikým nevolená neziskovka, která jen parazituje. Ty serióznější čerpací stanice ale kvitovaly, že se výsledky kontrol zveřejnily, protože se mohly odlišit od těch, které opravdu přimíchávaly nekvalitní palivo. Jsme přesvědčení, že se díky této naší kauze kvalita pohonných hmot zlepšila. Pokud máme věřit České obchodní inspekci, máme za poslední čtyři roky nejlepší benzín v Evropě. Zažíváte pocit úspěchu? Zadostiučinění? Ano, nechci to skrývat. Jen mne trochu mrzí, že si to dnes už skoro nikdo nepamatuje. Byla to jedna z našich prvních kauz a tehdy jsme ten úspěch nedokázali využít k tomu, abychom oslovili více našich potenciálních příznivců a dárců. Jak vůbec financujete svou činnost? Když jsme se poprvé setkali, použil jsem výraz sponzor, ale s tím jste nesouhlasil. To je pravda. Sponzor je podle mého názoru někdo, kdo za svůj dar očekává protislužbu. Třeba formou reklamy. Něco takového my nemůžeme nabídnout. Naši činnost financujeme z darů. Těch drobných je více než 1 500. Máme dárce, kteří nám posílají pravidelně sto korun měsíčně, nebo jednorázově pět set korun. Mezi dárci jsou i typické české střední firmy, kterým se líbí, co děláme, a rozhodnou se, že nás podpoří. Jejich motivace je, že platí daně a nelíbí se jim, jak stát s vybranými daněni hospodaří. A jsou tu ještě peníze od nadací, což jsou také firemní peníze, ale nedostáváme je přímo. Jsem velmi hrdý na to, že nebereme peníze z veřejných rozpočtů, protože o nich do značné míry rozhodují politici. Jak chcete ministrovi vnitra klást nepříjemné otázky, proč vypisuje tendr na vysílačky za miliardy korun, které ale nikdo nepotřebuje, a pak s ním vyjednávat někde o grantech na protikorupční činnost? To prostě nejde! V aktuálním tištěném vydání Literárních novin najdete kauzy řešené organizací Kverulant.org, jako byl například největší tunel v dějinách českého IT či fingovaná soutěž Generálního ředitelství cel na nákup předražených vysílaček. Webové stránky Kverulanta jsou ZDE.
\nČas načtení: 2024-07-18 06:09:01
Green Deal zdraží benzín o 13 korun. Schválil jej Babiš, teď je proti
U benzínky si Češi v budoucnosti pořádně připlatí. Konkrétně by mělo jít o zdražení nafty o 53 eurocentů (asi 13,50 Kč) a benzínu o 47 eurocentů (asi 12 Kč), jak plyne z důvěryhodného výzkumu Postupimského institutu pro výzkum otázek klimatu. Bez zdražení paliva to nepůjde „To je normální vědecký závěr. A jasně by jej lidem měla sdělovat i česká vláda, když tedy nyní příslušnou legislativu schvaluje,“ říká Kovanda a zmiňuje, že proti skokovému zvýšení lze samozřejmě bojovat zastropováním a dalšími mechanismy, aby nárůst nebyl tak prudký. Zaplatit rozdíl ale budeme muset nakonec tak i tak. „Bez uvedeného zdražení benzínu či nafty prostě podle odborníků nebudou plněny klimatické cíle,“ říká Kovanda a dodává, že vláda by měla se svými voliči mluvit otevřeně. Opozice se bouří proti zvýšeným poplatkům za televizi. Na firmy se ale Babiš i Okamura vykašlali Číst více Odpor vůči zelenému šílenství, které ničí naši ekonomiku Mezi největší bojovníky proti Green Dealu se v současnosti staví Andrej Babiš. Jeho hnutí ANO mělo v programu do evropských voleb „odpor vůči zelenému šílenství, které ničí naši ekonomiku, průmysl a zemědělství“, jak hlásal jeho předseda při zahájení kampaně. Babiš se vymezoval také proti elektromobilitě a zákazu spalovacích motorů. Není to však tak dávno, kdy si sám elektromobil pořídil a nadšeně se o radost z nového vozu dělil s fanoušky. „Udělal jsem si radost. Škoda ENYAQ COUPÉ RS iV. Moje první elektroauto. Čekal jsem na něj přes půl roku,“ psal tehdy rozradostněný Babiš fanouškům na Instagramu. Pod Green Dealem je Babišův podpis Byla to také jeho vláda, která Green Deal dojednala, a Andrej Babiš ho podepsal, dokonce ho sám obhajoval před současným premiérem Fialou. „To je tisíc miliard, které máme dostat hlavně na investice do vody, do lesů, do životního prostředí, do ekologizace průmyslu, což je pro nás výhodné. Uvažovat o vystoupení ze Zelené dohody není vůbec namístě a je potřeba, aby si to pánové nastudovali,“ říkal tehdy Babiš ve studiu Petru Fialovi. Babiš bude s Patrioty klidně kopat za Rusko. Udělá cokoli, Evropa ho nezajímá Číst více Takzvaný český Green Deal, kterým vláda musí reagovat na cestu k uhlíkové neutralitě do roku 2050, je důsledkem právě toho většího, evropského. Prakticky teď ale jen plní závazky, které za ni už před lety potvrdil Andrej Babiš. On sám je teď na koni a jeho spolustraníci jako Patrik Nacher se mohou do vlády pohodlně strefovat. Sází na to, že jejich volič tohle prostě nesleduje. KAM DÁL: Babiš chce definitivně zničit okamurovce. Se sociální demokracií se mu to povedlo
\nČas načtení: 2024-09-20 09:10:15
Ceny pohonných hmot v Česku dál klesají, benzin i nafta jsou nejlevnější za poslední roky
Ceny pohonných hmot v Česku opět klesly. Litr benzinu Natural 95 stál ve středu v průměru 35,48 Kč, což je o 52 haléřů méně než před týdnem. Cena nafty klesla o 53 haléřů na 33,72 Kč za litr. U benzinu je to nejméně za poslední tři roky, u nafty přibližně za rok a čtvrt. Ceny […]
\nČas načtení: 2025-03-13 17:18:24
Benzin a nafta v ČR stále zlevňují. Za poslední měsíc cena klesla o víc než korunu
Cena benzinu a nafty už více než měsíc klesá. Zatímco před měsícem jsme litr benzinu Natural 95 tankovali průměrně za 36,51 Kč za litr, včera to bylo za 35,42 Kč za litr. V případě nafty to před měsícem bylo 35,91 Kč za litr, včera pak 34,88 Kč za litr. A co za padajícími cenami pohonných […]
\nČas načtení: 2024-02-19 17:24:45
Na lacnejší benzín a naftu si budú musieť motoristi ešte počkať, neočakáva sa ani veľké zdražovanie
Na zlacňovanie na našich čerpacích staniciach si budeme musieť ešte počkať. Ako uviedol pre agentúru SITA analytik J&T Banky Stanislav Pánis, ceny benzínu aj nafty sa budú pohybovať naďalej nad 1 eurom a 60 centami. Výrazné zdražovanie analytik neočakáva. Cena nafty sa nezmenila Analytik.....
\nČas načtení: 2024-04-11 08:26:03
Ceny paliv dále rostou, benzin už leckde stojí přes 40 korun
Průměrná cena benzinu i nafty v České republice opět vzrostla. Benzin za týden zdražil o 68 haléřů na průměrných 39,77 koruny za litr, litr nafty je dražší o 52 haléřů a prodává se v průměru za 39,12 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS.
\nČas načtení: 2025-01-02 18:23:43
Nafta na Nový rok za 38,50, když v okolí stojí od 33 korun: Novoroční pozdrav Benziny Orlen
Na totemu benzinky Orlen vidíte 34,90 Kč za litr nafty. Je to dražší, ale říkáte si, že si auto dobré palivo zaslouží. Pak zaplatíte a na účtence stojí 38,50 Kč za litr nafty. Píše se 1.1. 2025 a kroutíte hlavou u čerpací stanice ORLEN ve Volyni. S novým rokem stoupají ceny, na to jsme již zvyklí. Ale u čerpacích stanic je to jinak, zde jsme závislí na světových cenách. Což je pro Čechy vlastně celkem dobrá zpráva, kdyby si cenu určovalo pár českých výrobců, mohli bychom skončit jako u másla. Cena benzinu a cena másla Cena benzinu a nafty se naštěstí neroste do nebe jako cena másla. I když si pamatujeme, že v lednu roku 2022 ceny šplhaly až k padesáti korunám. Koncem prosince minulého roku a začátkem letošního ledna se ale ceny nafty i přes dlouhou inflaci pohybují od 32,90 korun za litr až po asi 35 korun na hlavních tazích. Přitom právě Jihočeský kraj je podle aplikace sbírající aktuální ceny pohonných hmot jedním z nejlevnějších s průměrem 34,34 Kč. Jen pro srovnání, letos jsou u nafty podobné ceny jako v lednu 2022, máslo ale zdražilo z 57 korun na skoro 90 za 250 gramů. Jak se tvoří cena benzinu a nafty? Jak jsme již psali, co se týká ceny pohonných hmot, Česko je obvykle čtvrtá nejlevnější země Evropy, levnější bývá jen na Maltě, v Bulharsku a v Litvě. Za covidu byl chvíli levnější benzin v Maďarsku, díky populistické vládě, která zastropovala ceny. Což se ale Maďarům brzy vymstilo, nejdřív benzin na pumpách prostě došel, pak se zásadně zdražil, protože výrobci prostě levný benzin prodávat nechtěli. Na ceně benzinu a nafty se daně podílí asi polovinou, v ceně mimo samotné palivo platíme pevnou spotřební daň (cca 9,95 Kč u litru nafty a 12,84 Kč u benzinu) a DPH v běžné výši 21%. Cena ropy se na ceně PHM podílí jen asi 35%. Drahá je i doprava ropy na čerpací stanice, ta může být v rozmezí 3 až 5 Kč na litr paliva. Něco si samozřejmě nechají i rafinerie a čerpací stanice.
Čas načtení: 2021-07-16 07:49:50
Babišovo zvýšení přimíchávání biopaliva do benzínu neprošlo
Soukromý byznys premiéra Andreje Babiše byl 14. července znovu hlavním tématem v Poslanecké sněmovně. Odehrál se totiž boj o přimíchávání biopaliv do benzínu, za kterým stojí zejména poslanci vládního hnutí ANO. Pokud by prošel návrh babišovců, tak by se podíl biopaliv v pohonných hmotách od příštího roku zdvojnásobil. Kverulant.org proti tomu protestoval a zákon tak i díky němu neprošel. Poslanci ve středu projednali ve třetím čtení nenápadně znějící zákon o podporovaných zdrojích. V něm se hlavně určuje výše podpory pro obnovitelné zdroje energie, jako jsou solární elektrárny nebo podpora fotovoltaiky. Poslanec hnutí ANO Pavel Pustějovský ale navrhl, aby se navýšilo povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot. Minimální podíl biosložky by se tak zvýšil více jak dvojnásobně z dnešních 4,1 procenta na 8,8 procenta. Zákon dnes neprošel. Přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu klasické pohonné hmoty zdražuje a znehodnocuje. Koncept povinných biopaliv má také řadu dalších negativních vedlejších dopadů. Proto je již od roku 2010 cílem Kverulanta zastavit toto škodlivé plýtvání. Přestože je už více než zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí více škodí, než prospívají, v ČR povinnost přimíchávat stále trvá. Jedním z důvodů je skutečnost, že hlavní producent biopaliv Andrej Babiš na nich vydělává miliardy. Již od roku 2010 jsou čeští řidiči nuceni tankovat naftu a benzín s biosložkou. Jen od roku 2011 do roku 2015 tak byli motoristé donuceni sáhnout do kapes pro téměř 13 miliard korun navíc. Deklarovanými důvody bylo snížení emisí oxidu uhličitého, zajištění více práce pro zemědělce a omezení závislosti na dovozu ropy. Nic z toho se nestalo. Deklarované cíle zůstaly nesplněny Deklarovanými důvody pro zavedení biopaliv bylo snížení dovozu ropy do EU, tvorba nových pracovních míst a snížení emisí CO2. Žádného z těchto cílů nebylo dosaženo. Nová pracovní místa vytvořena nebyla. To dokazuje trvalý pokles počtu zaměstnanců v českém zemědělství. V roce 2003 bylo v zemědělství podle údajů ČSÚ zaměstnáno 141 tisíc osob. O té doby toto číslo klesá. V roce 2018 to vypadalo, že se počet pracovníků stabilizoval, ale v roce 2020 činil pokles 1,2 procenta, bylo jich tak zhruba 99 tisíc. Dovoz ropy neklesl V roce 2018 činil celkový dovoz ropy do EU 512,5 milionu tun. To je téměř stejně jako v roce 2010, kdy celkový dovoz činil 512,8 milionů tun. Hlavní dovoz v roce 2018 pocházel z Ruska (151,6 milionu tun), Iráku (44,0 milionů tun), Saúdské Arábie (37,8 milionů tun), Norska (36,7 milionů tun) a Kazachstánu (36,5 milionu tun). Ruský dovoz zůstal v posledním desetiletí relativně stabilní. Snížení produkce CO2? A jak to dopadlo s dalším cílem, pro který jsme biopaliva údajně zavedli? Skutečně jsme díky nim snížili emise CO2? Podle již citované zprávy organizace Transport & Environment z roku 2021 rozhodně ne. Podle organizace biopaliva produkují až třikrát více emisí CO2 než diesel vyrobený jen z ropy. Už i ekologové volají po urychleném konci podpory biopaliv V roce 2010 Evropskou unií zavedená směrnice o povinném přimíchávání biosložky do pohonných hmot způsobila podle studie organizace Transport & Environment (T&E) devastaci pralesů a lesů o rozloze Nizozemska zejména v jihovýchodní Asii. Povinné přimíchávání biosložky označila organizace za velkou chybu. Babišův lobbing Poslanec ANO Pavel Pustějovský chtěl navýšit povinně přimíchávaný podíl biosložky v benzinu z 4,1 procenta objemových na 8,8 procenta již v roce 2020. Pustějovský vložil návrh do zákona o nouzových zásobách ropy přílepek. Jako obvykle v těchto případech byl i tento útok na naši peněženku odůvodněn tvrzením, že to tak po nás chce Evropská unie. Kverulant opět protestoval, a i proto byl návrh počátkem prosince 2020 zamítnut. Ale Babišův lobbing je úporný, a tak poslanec Pustějovský načetl svůj návrh na zvýšení podílu biosložek v létě 2021 znovu. Tentokrát do nenápadně znějícího zákona o podporovaných zdrojích. V něm se hlavně určuje výše podpory pro obnovitelné zdroje energie, jako jsou solární elektrárny nebo podpora fotovoltaiky. Kverulant opět protestoval, a i proto zvýšení podílu biosložky ve středu sněmovnou neprošlo. Prosba o podporu Tato kauza dobře dokládá, že koncept povinných biopaliv životnímu prostředí spíše škodí, než pomáhá. Proto je již od roku 2010 cílem Kverulanta zastavit toto škodlivé plýtvání. A to se mu daří. Česká republika v tichosti opustila původní cíl 10 procent pro rok 2020, a to je velký úspěch. Nyní musí dodavatelé pohonných hmot přimíchávat povinně jen šest procent do nafty a 4,1 procenta do benzinu. Kverulant je hrdý na to, že i on přispěl svým hlasem k tomuto obratu, ačkoli ještě zdaleka není vyhráno. Autor je ředitel a zakladatel obecně prospěšné společnosti Kverulant.org. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-04-09 08:06:03
Rusko si kvůli ukrajinským útokům na rafinerie zajišťuje benzin v Kazachstánu a v Bělorusku
Ukrajinské útoky na ruské rafinérie a zásobníky ropy a plynu nutí ruské vedení zajišťovat si náhradní zdroje benzinu. Agentura Reuters už na konci března uvedla, že Rusko zvýšilo dovoz benzinu z Běloruska. Nyní si zajišťuje jeho dodávky z Kazachstánu. Moskva zavedla už 1. března šestiměsíční zákaz exportu benzinu.
Čas načtení: 2024-04-10 08:35:00
Rusko údajně požádalo Kazachstán o možné dodání 100 tisíc tun benzinu. Kazachstán to popírá
Rusko požádalo Kazachstán, aby byl připraven dodat zemi 100 000 tun benzinu v případě nedostatku způsobeného nárůstem útoků ukrajinských dronů na ropné rafinerie, uvedl server Kyiv Independent. The post Rusko údajně požádalo Kazachstán o možné dodání 100 tisíc tun benzinu. Kazachstán to popírá first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-04-18 09:33:26
Paliva v Česku dál zdražují, cena benzinu stoupla nad 40 korun za litr. Ve středu stál litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 v průměru 40,12 koruny, před týdnem byl o 35 haléřů levnější. Nafta zdražila o sedm haléřů na průměrných 39,19 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Benzin byl naposledy nad 40 korunami loni v říjnu, nafta je nejdražší od loňského listopadu. Zdražování, zejména u benzinu, bude podle analytiků zřejmě pokračovat i v příštím týdnu.
Čas načtení: 2024-08-14 15:16:02
Česká obchodní inspekce pravidelně vyhodnocuje a porovnává jakost pohonných hmot na českém trhu. Při porovnání výsledků kontrol jakosti pohonných hmot za 1. pololetí letošního roku s jakostí za srovnatelné období roku loňského lze konstatovat zhoršení u motorových benzinů a LPG pro pohon, zlepšení nastalo u motorových naft. Česká obchodní inspekce vyhodnotila porovnání jakosti pohonných hmot za […]
Čas načtení: 2024-10-21 08:09:28
Růst cen benzínu. Jak šetřit palivo a jezdit úsporně?
V posledních letech sledujeme růst cen benzínu, což má přímý dopad na rozpočty mnoha řidičů. Náklady na palivo jsou ovlivněny mnoha faktory, jako jsou ceny ropy na světových trzích, daně nebo směnný kurz. Z tohoto důvodu se stále více lidí zamýšlí nad tím, jak lze snížit výdaje na palivo, aniž by museli omezovat počet svých […]
Čas načtení: 2020-03-05 07:29:11
Zásadní problém Evropské unie: Jak zaplatit neproveditelný Zelený úděl
Evropská komise vedená německou předsedkyní Ursulou von der Leyenovou získala v prosinci 2019 důvěru Evropského parlamentu a Evropské rady s plánem nazvaným Zelený úděl. Komise by chtěla do roku 2050 přeměnit hospodářství členských států EU na klimaticky neutrální. Evropská rada jedná o způsobu, jak navrhovaná opatření zaplatit. Ve skutečnosti jde o dokument, který předložila před dvěma lety Evropská komise vedená Lucemburčanem Jean-Claudem Junckerem. Předchozí komise navrhla zvýšit výdajový limit z dosavadního jednoho procenta hrubého národního důchodu (HND) na 1,11 procenta. Komise současně navrhla provést škrty ve dvou největších výdajových okruzích unijního rozpočtu – ve Společné zemědělské politice (CAP) a ve strukturálních fondech. Komise předložila návrhy škrtů ve třech variantách – 10, 15 a 25 procent. Dvě nejtvrdší verze byly v Radě vetovány Francií a Itálií. Seškrtané peníze i to, co by členské státy měly dát navíc, chce komise dát na financování tzv. „nových výzev“. Za Junckera to byla podpora migrace ze zemí mimo EU a spolufinancování usídlování migrantů v EU. Za von der Leyenové je to Zelený úděl. Zelené šílenství Ve svém programovém prohlášení komise von der Leyenové přišla se záměrem vyčlenit na klimatická opatření postupně až 45 procent rozpočtu EU. Při svém vystoupení v plénu Evropského parlamentu 13. února 2020 von der Leyenová ve velmi emotivním projevu prohlásila, že na rok 2021 nemůže přijmout rozpočet, pokud by v něm aspoň 25 procent výdajů nebylo vyčleněno na boj proti globálnímu oteplování. Znalcům historie způsob jejího vystoupení silně připomněl legendární projevy, které jistý Rakušan s patkou a knírkem pod nosem jako německý říšský kancléř pronášel na sjezdech své strany na stadionu v Norimberku. Nejen kvůli frenetickému potlesku vestoje, kterým většina europoslanců vystoupení odměnila. EU zachvátilo klimatické šílenství. Většina europoslanců rychle zapomněla na to, že tentýž europarlament ještě před několika měsíci ve svém stanovisku k Víceletému fiskálnímu rámci prohlásil za nepřijatelné jakékoli škrty ve Společné zemědělské politice i ve strukturálních fondech. Kde vzít peníze O návrhu Víceletého fiskálního rámce se premiéři a ministři financí přou v Evropské radě rovné dva roky. Ještě za Junckera se v Radě vytvořily tři skupiny zemí. Část východních států požadovala zvýšení rozpočtových limitů proto, aby konečně došlo ke splnění slibu, k němuž se EU zavázala v přístupových smlouvách. I ve smlouvě o přistoupení ČR do EU z roku 2004 je napsáno, že EU postupně zvýší platby dotací vyplácených našim zemědělcům tak, aby v roce 2013 byly stejné jako ty, které dostávají zemědělci ve starých členských státech. V roce 2020 je situace taková, že čeští zemědělci dostávají pouhou čtvrtinu podpor, které jsou vypláceny francouzským, německým a belgickým farmářům. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Do čela skupiny zemí, které požadují v Radě vyrovnání tohoto starého dluhu EU, se postavily Maďarsko s návrhem na zvýšení rozpočtového limitu na 1,2 procenta HND a Polsko s návrhem na posunutí stropu až na 1,24 procenta. Tvrdě proti se postavilo Německo, které odmítlo zvýšení odvodů z národních rozpočtů podle výše hrubého národního důchodu nad hranici jednoho procenta. Tato platba však tvoří už nyní více než 80 procent unijních příjmů. Necelými 10 procent se na příjmech rozpočtu EU podílí odvody členských států z harmonizovaného základu DPH. Zbytek jsou cla vybíraná na vnější hranici a cukerný poplatek, který byl kdysi hlavním zdrojem příjmů EHS. Po reformě trhu s cukrem představuje jeho výnos necelá dvě procenta objemu rozpočtu. Problém je však i u cel. Evropská komise každý rok uzavírá řadu obchodních dohod se třetími zeměmi nebo hospodářskými sdruženími, jejichž podstatou je další a další otvírání prostoru pro bezcelní dovozy do EU. Kromě toho, že tato politika škodí evropským výrobcům a přispívá k přesunu pracovních míst z Evropy do Asie, znamená i neustálé tenčení vlastních zdrojů EU. Nové EU daně Komise by přitom naopak ráda posílila vlastní rozpočtovou autonomii. Tedy získala více vlastních zdrojů. Bývalý německý komisař pro rozpočet Günter Oettinger proto navrhl zavedení série nových daní, jejichž výnos by byl příjem rozpočtu EU. Návrh na zavedení tzv. Tobinovy daně z mezinárodních platebních transakcí nepřežil ani projednávání v 1. čtení v Evropském parlamentu. Většina europoslanců se postavila proti, i když sazba této daně byla navržena na velmi krotkých pevných 0,0235 %. Bývalý člen Rady guvernérů US centrální banky FED a nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1981 James Tobin navrhl daň z mezinárodních transakcí v základní sazbě 1 %. Její výnos měl být ukládán na účty centrální banky. Ty měly být podle jeho návrhu zmocněny v případě spekulativních tlaků na měnu sazbu kdykoli zvýšit s cílem zdražení nákladů spekulantů a získání peněz na obranu měny. Na úrovni Výboru stálých zástupců se zadrhl návrh na zavedení daně z nerecyklovaného plastu. Komise chtěla uvalit na plast uváděný na trh v EU zvláštní formu spotřební daně 0,23 EUR/kg. Vybíraly by ji členské státy. Část výnosů by podle návrhu měly použít na dotace sběru a recyklace plastu. Protože se však nikdy nepodaří znovu použít veškerý plastový odpad, byl by kladný rozdíl mezi vybranou daní a dotacemi odváděn do Bruselu. Současná Komise v lednu recyklovala část návrhu svých předchůdců, který se týká daně z motorových paliv. Bývalý komisař Oettinger navrhl pro naftu a benzín ekologickou daň ve výši 1 až 2,5 EUR/l. Její výnos měl být celý příjmem rozpočtu EU. Původní návrh byl v Radě ministrů financí vetován polovinou členských států. Současný rozpočtový komisař – rovněž Němec Johannes Hahn předložil návrh v podobě sdílené daně ve výši až 4,5 EUR/l, z nichž část by byla příjmem rozpočtu EU a část by si ponechával státní rozpočet země, v níž byla daň vybrána. Kromě toho navrhl i daň z plynu a uhlí, jejíž sazba by byla vyměřována koeficientem tepla, které lze získat jeho spálením. V ČR již takovou daň jako v jedné z mála zemí EU máme. Její sazba je 8,5 Kč/GJ. Komise by ji chtěla vybírat pro rozpočet Unie ve výši 1,2 až 2,1 EUR/GJ. Oba tyto návrhy, spolu s daní z elektřiny, kterou u nás rovněž máme od dob vlády premiéra Mirka Topolánka (ODS), byly součástí balíčku ekologické daňové reformy, kterou před rokem žluté vesty pomocí barikád v ulicích a generální stávky donutily odvolat francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Týden poté, kdy Macron podepsal zákon o odložení ekologické daňové reformy, byla na celoevropskou úroveň pozvednuta aktivistka Greta Thunbergová. Po rozjetí její školní stávky za klima předložila do vnějšího připomínkového řízení návrh na zavedení ekologické daně z paliv ve výši 3 až 4 eura/l spolková vláda kancléřky Angely Merkelové. Nyní je tento návrh znovu předmětem jednání Rady ministrů financí na celounijní úrovni. Miliardy do komína Čeští vědci Jan Macek a Josef Morkus mezitím prokázali, že záměr nahradit auta se spalovacími motory elektromobily je technicky neproveditelný. Vědci při výpočtu pracovali s údaji o spotřebě paliv a účinnosti motorů. Roční spotřebu 1,8 miliardy litrů benzínu a 2,5 miliardy litrů nafty jen v ČR přepočetli známou účinností benzínových motorů 24 % a dieselových motorů 29 % a zjistili, že ropné látky dodaly autům k jízdě 36.414 TJ energie. Po zvážení účinnosti akumulátorů 60 % vychází nutnost nabít do nich ekvivalent 63 191 TJ. Pro srovnání Temelín ročně vyrobí 12.149 TWh elektřiny, což je cca 43.740 TJ. K nahrazení benzínu a nafty v motorech bychom potřebovali navíc 1,5 nového Temelína. Jenže Komise chce odstavit i všechny uhelné a plynové elektrárny, jejichž podíl na celkové výrobě elektřiny je u nás 42 %. To by znamenalo nutnost přistavět navíc 3 nové Temelíny. Nahrazení uhelných a plynových elektráren obnovitelnými zdroji u nás není možné, ani kdybychom větrné elektrárny postavili na všechny kopce a fotovoltaické panely na každý volný metr. {/mprestriction} Autor je publicista.
Čas načtení: 2019-11-06 15:07:32
Vojtěch Razima byl mimo jiné zpravodajským důstojníkem BIS a Služby pro odhalování korupce Policie ČR, konzultantem ve společnosti Deloitte či bezpečnostním ředitelem Komerční banky. V roce 2009 založil organizaci Kverulant.org, o.p.s, která mimo jiné přiměla Českou obchodní inspekci zveřejňovat benzinové pumpy s nekvalitním palivem. Proč jste si zvolili pro vaši organizaci název Kverulant? V češtině má, myslím, toto slovo tak trochu negativní nádech. Souhlasím s vámi, že určitý negativní náboj tam může být. Jako bychom chtěli někomu jen okopávat kotníky. Po deseti letech naší činnosti jsme tomu názvu ale snad dali i pozitivnější význam. Pro nás je kverulant ten, kdo se ptá. Ostatně to pochází z latinského kvere, ptát se. A tak se ptáme: A je to opravdu takhle správně? A to, co nám říkáš jako politik, není to náhodou proto, že tě za to někdo platí? A nemáš tam nějaké skryté zájmy? Proto jsme kverulanti, takoví šťouralové. Ale samozřejmě ctíme právní řád, jsme systémoví lidé. Když jsem se podíval na vaši profesní dráhu, našel jsem tam řadu významných funkcí ve státní správě, v bankovnictví i v průmyslu. Co vás vedlo k tomu, že jste se vydal do nejistých vod neziskové organizace? Myslel jsem si, že mne to bude docela bavit. A potvrdilo se to? Určitě ano. A navíc jsem v České republice neviděl takovou organizaci, která by se zabývala tím, co dnes dělá Kverulant. Aby si vytkla nějaký konkrétní cíl a nedala tak dlouho pokoj, až by se jí podařilo dosáhnout konkrétní změny. V roli šťouralů působí novináři, ale jejich úkolem není být účastníkem sporu. Principiálně by měli o problému jen referovat. A tím to většinou končí, protože nemají čas se tomu věnovat dlouhodobě. Pak jsou tu také neziskové organizace, které si ale často pletou svoji roli s těmi novináři. Také něco napíší a tím to také skončí. Ale neziskovky by primárně neměly psát novinové články, protože ony bývají účastníky toho kterého sporu. Podle mého názoru by měly říci, že tohle je jejich pozice, a pak může přijít novinář, který se zeptá i druhé strany. Takhle to prostě doposud nikdo nedělal, dokud jsme nepřišli my. Jak si vybíráte témata? Pro nás stojí otázka trochu jinak. Ne jak si vybíráme témata, těch je opravdu dost, ale na co máme kapacitu. Určitým společným jmenovatelem pro téma, které vybereme, je, že se jedná o významnou záležitost, má dosah na celou republiku a nikdo tomu zatím nevěnoval pozornost. Občas to chce i mít trochu odvahu. Viz například náš boj proti billboardům, kde stát vlastně nedokázal prosadit svoje zákonné rozhodnutí. Teď už je prakticky vyhraný, ale zpočátku to tak určitě nevypadalo. Když jsme se do tohoto tématu pouštěli, byl to byznys, ve kterém se točily miliardy korun ročně. A ti lidé, kteří se tomu věnovali, teď přemýšlím, jak je nazvat… Prostě nebyli to zrovna hodní lidé. Proto zdůrazňuji, že to chtělo určitou odvahu. Ty billboardy vás tak trochu proslavily, protože jsou hodně vidět. Co nás ve skutečnosti opravdu poprvé proslavilo – a dnes si to už skoro nikdo nepamatuje – byla kauza kvality benzínu a nafty. Česká obchodní inspekce pravidelně měřila kvalitu benzínu a nafty na jednotlivých čerpacích stanicích. Ale zároveň nikomu neřekla, které čerpací stanice kontrolovala a kde měli špatnou kvalitu paliv. My jsme si řekli, že se tyto informace z nich pokusíme dostat na základě zákona o přístupu k informacím. Jejich reakce byla, že nám to nedají. A nedají! Dokonce jsme se s nimi soudili. A pak nás napadlo, že to zkusíme trochu jinak. Jeden měsíc jsme se zeptali, kde všude měřili. To nám kupodivu dali. Další naše otázka byla, kdo všechno prošel v pořádku. Pak už stačilo ty dva soubory porovnat a hned jsme měli hříšníky. České obchodní inspekci už nezbylo nic jiného než ten náš seznam komentovat. S jednou jedinou malou chybou byl správný. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Reakce na vaše zjištění asi nebudou u těch kritizovaných příliš nadšené. Přitom by Česká obchodní inspekce měla mít v tomto případě, který jste popisoval, zájem na zveřejnění. Také jsme tomu nerozuměli. Říkali jsme si, jestli za tím není korupce. Ale ty velké řetězce čerpacích stanic, které by asi na korupci mohly dát dost peněz, měly většinou kvalitu pohonných hmot v pořádku. Podle našich zkušeností se jedná o zhruba dva důvody. Ten první je určitá zaťatost. Když to nemusíme zveřejňovat, tak to prostě zveřejňovat nebudeme. Ten druhý důvod už byl více racionální. Spočíval v tom, že Česká obchodní inspekce je organizovaná po krajích. Docházelo k tomu, že některé krajské inspektoráty dávaly za stejné pochybení drakonicky vyšší pokuty než v jiných krajích. Ještě to občas přetrvává, ale už ne v takovém měřítku. Když jste třeba měl chybu v hodnocení kvality paliva o 1,5 stupně, což je malý prohřešek a prakticky to nikdo v provozu nezaznamená, někde dávali pokuty 250 tisíc a jinde třeba jen 20 tisíc. Ptáte se, jak reagovali? Většinou jako obvykle. Jste nikým nevolená neziskovka, která jen parazituje. Ty serióznější čerpací stanice ale kvitovaly, že se výsledky kontrol zveřejnily, protože se mohly odlišit od těch, které opravdu přimíchávaly nekvalitní palivo. Jsme přesvědčení, že se díky této naší kauze kvalita pohonných hmot zlepšila. Pokud máme věřit České obchodní inspekci, máme za poslední čtyři roky nejlepší benzín v Evropě. Zažíváte pocit úspěchu? Zadostiučinění? Ano, nechci to skrývat. Jen mne trochu mrzí, že si to dnes už skoro nikdo nepamatuje. Byla to jedna z našich prvních kauz a tehdy jsme ten úspěch nedokázali využít k tomu, abychom oslovili více našich potenciálních příznivců a dárců. Jak vůbec financujete svou činnost? Když jsme se poprvé setkali, použil jsem výraz sponzor, ale s tím jste nesouhlasil. To je pravda. Sponzor je podle mého názoru někdo, kdo za svůj dar očekává protislužbu. Třeba formou reklamy. Něco takového my nemůžeme nabídnout. Naši činnost financujeme z darů. Těch drobných je více než 1 500. Máme dárce, kteří nám posílají pravidelně sto korun měsíčně, nebo jednorázově pět set korun. Mezi dárci jsou i typické české střední firmy, kterým se líbí, co děláme, a rozhodnou se, že nás podpoří. Jejich motivace je, že platí daně a nelíbí se jim, jak stát s vybranými daněni hospodaří. A jsou tu ještě peníze od nadací, což jsou také firemní peníze, ale nedostáváme je přímo. Jsem velmi hrdý na to, že nebereme peníze z veřejných rozpočtů, protože o nich do značné míry rozhodují politici. Jak chcete ministrovi vnitra klást nepříjemné otázky, proč vypisuje tendr na vysílačky za miliardy korun, které ale nikdo nepotřebuje, a pak s ním vyjednávat někde o grantech na protikorupční činnost? To prostě nejde! V aktuálním tištěném vydání Literárních novin najdete kauzy řešené organizací Kverulant.org, jako byl například největší tunel v dějinách českého IT či fingovaná soutěž Generálního ředitelství cel na nákup předražených vysílaček. Webové stránky Kverulanta jsou ZDE.
Čas načtení: 2024-02-27 09:20:00
Rusko od března zakáže na šest měsíců vývoz benzinu
Rusko plánuje údržbu rafinerií, zatímco poptávka po benzinu od spotřebitelů a zemědělců roste. Největší stát světa proto chce až na výjimky omezit vývoz benzinu. Podobný zákaz platil od září do listopadu loňského roku.
Čas načtení: 2024-03-14 07:27:00
V Česku v týdnu zlevnila nafta, cena benzinu dva týdny stagnuje
Praha - V Česku v uplynulém týdnu zlevnila nafta, cena benzinu se v posledních dvou týdnech příliš nemění. Aktuálně se litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 u čerpacích stanic v Česku prodává v...
Čas načtení: 2024-03-14 07:27:00
V Česku v týdnu zlevnila nafta, cena benzinu dva týdny stagnuje
Praha - V Česku v uplynulém týdnu zlevnila nafta, cena benzinu se v posledních dvou týdnech příliš nemění. Aktuálně se litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 u čerpacích stanic v Česku prodává v...
Čas načtení: 2024-03-14 07:46:19
Nafta zlevnila, cena benzinu stagnuje
V Česku v uplynulém týdnu zlevnila nafta, cena benzinu se v posledních dvou týdnech příliš nemění. Aktuálně se litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 38,43 koruny, před týdnem byl o dva haléře levnější.
Čas načtení: 2024-03-14 21:40:00
Ceny pohonných hmot stagnují. Nafta dokonce na některých místech zlevňuje
Zdražování pohonných hmot ustalo. Nafta oproti minulému týdnu dokonce mírně zlevnila, litr benzínu se prodává v průměru za téměř 38 korun a 50 haléřů. Podle ekonomů ceny nafty ani benzínu v nejbližších týdnech už neporostou. Rozdíly jsou ale obrovské. Třeba mimo města natankujete i o tři koruny levněji, než je průměr. To ve městech se pumpařům zlevňovat nechce.
Čas načtení: 2024-03-19 07:08:08
Po zavedení benzinu E10 začátkem letošního roku stoupl zájem o prémiová paliva
Od roku 2024 se na čerpacích stanicích objevuje hlavně benzin s označením E10 s vyšším obsahem bioetanolu. Čerpacích stanic, které nabízejí původní E5, zůstalo opravdové minimum. To přineslo zvýšený zájem řidičů o prémiový benzin. Podíl výtoče paliva EVO 100 Plus na čerpacích stanicích MOL vzrostl meziročně téměř dvojnásobně. Podobný nárůst výtoče prémiových paliv zaznamenaly po […]
Čas načtení: 2024-04-06 15:00:00
Posledních několik týdnů se ukrajinské armádě podařilo v evropské části Ruska zasáhnout více než tucet rafinerií. Ohnivé exploze a hustý černý dým na videích sice vypadají efektně, ale výrobu benzinu pro ruský trh příliš neovlivnily. Kreml však musel zastavit vývoz benzinu do zahraničí.
Čas načtení: 2024-04-12 09:29:24
Kreml se obává nedostatku pohonných hmot. Šachuje s výrobou a uvažuje o návratu k benzínu E3
Hrozba chybějícího benzínu kvůli ukrajinským dronovým útokům tlačí ruskou vládu a ruské firmy, aby zvážily různé možnosti navýšení jeho výroby. Podle listu Kommersant už proto některé podniky omezily výrobu aromatických uhlovodíků (což je například benzen) a potřebnou surovinu přesměrovávají do zařízení na výrobu benzínu. V důsledku toho v zemi stouply ceny toluenu.
Čas načtení: 2024-04-18 07:20:00
Pohonné hmoty v Česku dál zdražují, benzin je nad 40 Kč/l
Praha - Paliva v Česku dál zdražují, cena benzinu stoupla nad 40 korun za litr. Ve středu stál litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 v průměru 40,12 koruny, před týdnem byl o 35 haléřů levnější....
Čas načtení: 2024-04-18 07:20:00
Pohonné hmoty v Česku dál zdražují, benzin je nad 40 Kč/l
Praha - Paliva v Česku dál zdražují, cena benzinu stoupla nad 40 korun za litr. Ve středu stál litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 v průměru 40,12 koruny, před týdnem byl o 35 haléřů levnější....
Čas načtení: 2024-04-18 07:33:00
Benzin už zase stojí přes 40 korun, zdražuje i nafta. Kde natankujete nejvýhodněji?
Paliva v Česku dál zdražují, cena benzinu stoupla nad 40 korun za litr. Ve středu stál litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 v průměru 40,12 koruny, před týdnem byl o 35 haléřů levnější. Nafta zdražila o sedm haléřů na průměrných 39,19 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Benzin byl naposledy nad 40 korunami loni v říjnu, nafta je nejdražší od loňského listopadu.