Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-12-08 10:02:22

Jak připravit pokrmy inspirované luxusními restauracemi v kasinech

Jak připravit pokrmy inspirované luxusními restauracemi v kasinech redakce Ne, 12/08/2024 - 10:02 Minutky Klíčová slova: zahranicne online kasina https://mezinrodnonlinecasino.com/slovenske-casino-pro-ceske-hrace seznam slovenské casino pro české hráče Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Základem úspěchu jsou prvotřídní suroviny Základem každého kvalitního pokrmu jsou vysoce kvalitní suroviny, na kterých byste neměli šetřit. V kasinových restauracích procházejí suroviny, které se k vaření používají, důkladnou kontrolou kvality, čerstvosti a chuti. Cílem není vytvořit pokrm, který je levný a rychle k mání jako hry, které nabízí seznam slovenské casino pro české hráče, a nebo jakékoliv jiné běžné kasino, které přijímá Čechy. Cílem je vytvořit nezapomenutelné jídlo, na které budete s přáteli dlouze vzpomínat. Proto namísto běžných obchodů navštivte raději lokální farmářské trhy nebo specializované prodejny s bio a prémiovými potravinami. K pravidlům nejvyšší kvality patří: nakupujte čerstvé suroviny co nejblíže k datu, ve kterém je budete zpracovávat vybírejte sezónní potraviny vzhledem k danému období - potraviny ve své sezónně mají totiž nejvyšší obsah živin a nejvíce chuti nebojte se sáhnout po luxusnějších druzích potravin, jako jsou lanýže, kaviár nebo i humr Kombinace chutí jako výzva Staré a dobře známé chutě už jsou dávno passé. Teď je čas nových a překvapivých chutí a kombinací. Stejně tak překvapivých jako je nové slovenske casino, které můžete zcela jednoduše navštívit na https://mezinrodnonlinecasino.com/slovenske-casino-pro-ceske-hrace, s novými a vylepšenými hrami, nyní s přístupem pro ceske hrace. Restaurace v kasinech jsou navíc svým vřelým postojem ke kombinacím chutí, světových kuchyní a tradicí u svých zákazníků známé, a proto i často vyhledávané. A jak zahrnout kombinace do vaření pokrmů? Jednou z nejoblíbenějších způsobů kombinování chutí je variace sladká-slaná chuť. Vyzkoušet můžete třeba foie gras s redukcí z fíků nebo brusinek, nebo lahodné maso s ovocnou omáčkou. Do svých pokrmů přidejte špetku exotické chuti. Ochucovadla jako třeba misa pasta, wasabi nebo harissa vašemu pokrmu přidá šmrnc. I ti nejlepší šéfkuchaři na světě ví, že tajemstvím dokonalého pokrmu na talíři je rozmanitost textur. Dejte si záležet, aby na talíři vždy něco zakřupalo (třeba chips z parmazánu nebo ořechy) a aby se vždy něco na jazyku jemně rozplynulo (nějaké zeleninové pyré nebo krémová omáčka). Metody servírování a dekorace: Atmosféra kasina u vás doma Všichni se jistě shodneme, že jídlo není jen chuťový zážitek, ale i vizuální. Když něco krásně vypadá, více nám to i chutná. A dobře by nemělo vypadat jen jídlo, které podáváme, ale i prostor, ve kterém servírujeme. V luxusních restauracích kasin jsou servírování a dekorace jedněmi ze základních pilířů celkového gastronomického zážitku. Existuje dlouhý zoznam takových luxusních restaurací, kde zahranicne online kasina nabízejíc i spoustu zábavy s obľúbenými hracími automatmi, kombinují kouzlo poutavého servírování a pozoruhodných dekorací. Jak ovládnout umění servírování? nebojte se hrát si s barvami; čím více intenzivních barev, tím více intenzivních chuťových zážitků ozdobte svůj talíř jedlými květy, jako jsou violky nebo měsíčky, váš talíř pak bude vypadat přímo jako z michelinské restaurace talíř jídlem zbytečně neplňte a raději se zaměřte na minimalistický styl A jak prostírání vyzdobit tak, aby se co nejvěrněji podobalo luxusnímu kasinu? sáhněte po ozdobných předmětech, které přímo evokují luxus; může to být porcelán, křišťálové sklenice nebo látkové ubrousky složené do estetického tvaru na pozadí pusťte svou oblíbenou jazzovou muziku nebo melodie klavíru, které atmosféru luxusního kasina ještě více zpřítomní vyzvěte své přátelé, aby se na společný večer s vámi oblékli do slavnostního oblečení, uvidíte, že ke kasinům v Las Vegas nebudete mít daleko Techniky přípravy luxusních pokrmů Dalším základem luxusních pokrmů jsou i techniky jejich přípravy a precizní postupy přípravy. Dobrou zprávou je, že mnohé tyto techniky máte možnost vyzkoušet i v pohodlí svého domova a nemusí vás to stát příliš mnoho energie. Jaké techniky přípravy používají kuchaři v luxusních kasinových restauracích? Jednou z nejčastějších technik je tzv. sous-vide vaření. Spočívá v pomalém vaření ve vakuovém obalu při nízké teplotě. Například maso nebo ryby si díky tomuto postupu zachovají šťavnatost a živiny a výsledek je opravdu neodolatelní. Mnohá sous-vide zařízení jsou navíc běžně dostupné ke koupi. Ugrilujte si výborný steak na pánvi podle postupu předních šéfkuchařů, podlijte ho máslem a doplňte o bylinky. Nakonec nechte “dojít” v troubě. Přední kuchaři nezahušťují omáčky moukou nebo škrobem. Omáčky připravují tzv. redukcí, při které se během vaření odpaří zbytečná tekutina, čímž se zároveň i zvýrazní chuť. Pokud se rozhodnete pro přípravu masa, nechte ho třeba den před vařením marinovat ve vaší oblíbené marinádě. Jeho chuť tak bude mnohem intenzivnější. Připravte si doma pokrmy jako z luxusního kasina Jak vidíte, vaření pokrmů, které jsou inspirované luxusními kasinovými restauracemi, nemusí být nijak složité. Pomocí několika málo postupů a technik mezi které patří výběr vysoce kvalitních surovin, zajímavé kombinace chutí a vařících postupů, technik vaření a příprav nebo umění servírování a dekorace, zvládnete připravit dokonalý pokrm, na který byste narazili v luxusním kasinu, i vy. Díky těmto tipům můžete své kulinářské umění posunout na další úroveň a podělit se o své dovednosti třeba i s přáteli u příjemně stráveného večera doplněného třeba o rafinovanou hru Texas Hold’em. Přidat komentář foto pixabay.com Luxusní kasinové restaurace jsou známé svou vysokou úrovní gastronomie a mohou být zajímavou inspirací pro nejednu domácnost. Restaurace v kasinech ve svém kulinářském umění používají spojení vysoce kvalitních surovin, dokonalé prezentace pokrmů a chuťových kombinací, které osloví i ty nejnáročnější gurmány. Chtěli byste si doma vytvořit pozoruhodnou atmosféru luxusního kasina a podávat svým přátelům lahodné pokrmy, hodné pětihvězdičkových restaurací? Ponořte se do dnešního článku plného inspirací pro přípravu pokrmů inspirovaných luxusními restauracemi v kasinech.

Čas načtení: 2024-04-26 09:30:00

Měsíc povědomí o stresu: práce se stresem na sociálních sítích

Praha 26. dubna 2024 (PROTEXT) - Od roku 1992 si v dubnu připomínáme také měsíc povědomí o stresu, abychom se zamysleli nad důležitostí zvládání stresu k udržení duševního a fyzického zdraví lidí. Významným zdrojem stresu se stala i sociální média, která přispívají k šíření úzkosti a problémů se stresem mezi jejich uživateli.Sociální média nás mohou zaplavit nezvladatelným přívalem informací a vyvolat v nás pocit, že nám stále něco uniká. Kromě toho nás vystavují také podvodníkům, kteří mohou zneužít osobní údaje ke svému obohacení. Pro zvládání stresu je zásadní pochopit, jak sociální média ovlivňují pohodu uživatelů a jak je důležité najít zdravější vztah k těmto digitálním prostorům.Pro minimalizaci negativních dopadů sociálních sítí na digitální pohodu doporučují odborníci společnosti Kaspersky několik jednoduchých tipů:Soukromí lze zvýšit v nastavení účtuVhodná konfigurace nastavení soukromí u online účtů je zásadním krokem k ochraně osobních údajů a zachování digitální bezpečnosti. Úpravou oprávnění k prohlížení jejich profilu a příspěvků mohou uživatelé výrazně snížit riziko nechtěné interakce s cizími lidmi, kteří mohou mít špatné úmysly. Toto proaktivní opatření zmírňuje potenciální hrozby, jako jsou stalking, krádež identity, doxing a phishingové podvody. Nastavení soukromí v nejoblíbenějších sociálních sítích pomohou uživatelům spravovat pokyny online služby Privacy Checker.Selektivní komunikace a sdílení jsou zásadními strategiemi pro zajištění online bezpečnosti a digitální pohodyOmezením komunikace na lidi, které uživatelé osobně znají, se snižuje pravděpodobnost setkání s podvodníky a se škodlivým nebo nebezpečným obsahem. Nechtěný obsah, jako jsou scény plné násilí nebo krutosti, může vyvolat nepříjemné pocity. Pozitivnější a bezpečnější online zážitky přinese uživatelům cílená regulace jejich digitálního prostředí, například uvážlivé přijímání žádostí o přátelství.Nástroje sociálních sítí pro vytváření různých skupin přátel umožňují dosáhnout také selektivnějšího sdílení. Díky kategorizaci přátel mohou uživatelé sdílet osobnější obsah jen s úzkou skupinou lidí a získat tak výhody sdílení v sociálních sítích s menším rizikem.Ostražitost nadevše: každý odkaz je potenciálním rizikemKe každému odkazu, na který narazíte na internetu, byste měli přistupovat obezřetně, a to i v případě, že přijde prostřednictvím osobní zprávy od přítele, protože nikdy nelze vyloučit, že byl jeho účet napaden. Za zdánlivě neškodnými odkazy na sociálních sítích se často skrývají podvodné aplikace, které se tváří jako legitimní webové stránky. Tyto podvodné stránky jsou navrženy tak, aby od uživatelů vylákaly citlivá data, jako jsou hesla, finanční informace a další osobní údaje.Podobnost těchto podvodných stránek s jejich pravými protějšky může snadno vést k záměně, což výrazně zvyšuje riziko ztráty osobních údajů. Tato digitální hrozba zdůrazňuje význam ostražitosti a používání bezpečných online postupů, jako je ověřování pravosti webových stránek před zadáním jakýchkoli informací a používání komplexního bezpečnostního řešení.Slabé heslo je pro podvodníka darem z nebesSlabé heslo výrazně usnadňuje činnost osobám se zlými úmysly a umožňuje jim získat neoprávněný přístup k účtům sociálních médií. Po napadení lze tyto účty zneužít mnoha nežádoucími způsoby, například k oklamání osob v seznamu kontaktů nebo k vydírání. Silné a složité heslo je důležitou první linií obrany proti takovým hrozbám – pomáhá chránit osobní údaje a digitální identitu a je prevencí stresu a komplikací spojeným s řešením hacknutých účtů.Použití spolehlivého správce hesel navíc nejen zvyšuje vaši online bezpečnost, ale také vás zbavuje stresu z nutnosti pamatovat si mnoho složitých hesel a zvyšuje vaši ochranu před kybernetickými hrozbami na maximum.Nahlášení podezřelých aktivit a kyberšikany na platformách sociálních médií je nezbytnou součástí udržování bezpečného a přívětivého online prostředíOnline platformy jsou našimi spojenci v úsilí o digitální bezpečnost a duševní klid, jelikož mají zájem na bezpečnosti a spokojenosti svých uživatelů. Když nahlásíte destruktivní obsah nebo kyberšikanu, chráníte tím nejen sebe, ale přispíváte také k lepší pohodě širší komunity. Taková oznámení umožňují společnostem provozujícím sociální média přijmout příslušná opatření – ať už jde o odstranění škodlivého obsahu, zakázání škodlivých účtů nebo zavedení nových bezpečnostních prvků – a přispět tak k bezpečnějšímu online prostoru pro všechny.„V oblasti sociálních médií je kombinace technologie a informovaného výběru nejlepším způsobem, jak chránit naši duševní pohodu. Řešení společnosti Kaspersky, která zvyšují soukromí a bezpečnost uživatelů, mohou spolu s uvědomělým zapojením se do digitálního prostředí změnit naše online zážitky ze zdroje stresu na zdroj pozitivních interakcí,“ komentuje Anna Larkina, odbornice na analýzu webového obsahu ve společnosti Kaspersky.Zdroj: KasperskyČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2024-04-26 11:49:00

Temu se připojuje ke skupině Anti-Phishing Working Group v rámci boje proti podvodům na internetu a kybernetickým podvodům

Boston (USA) 26. dubna 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Temu, platforma elektronického obchodování známá svým kvalitním cenově dostupným zbožím, se připojila k pracovní skupině APWG (Anti-Phishing Working Group), což je globální koalice, která se zabývá bojem proti krádežím identity a online podvodům.Skupina APWG, která vznikla v roce 2003, spojuje úsilí předních technologických společností, finančních institucí, špičkových firem v oblasti kybernetické bezpečnosti a vládních agentur v boji proti kyberkriminalitě. Tato spolupráce zahrnuje výměnu dat, realizaci výzkumu a osvětové kampaně pro veřejnost. Phishing je rozšířeným kybernetickým zločinem, jehož cílem je nezákonně získat citlivé informace prostřednictvím klamavých komunikačních kanálů.V roce 2023 zaznamenala skupina APWG po celém světě téměř pět milionů phishingových útoků, což je rekordní číslo, které jen podtrhuje rostoucí hrozbu.Společnost Temu doufá, že prostřednictvím svého členství ve skupině APWG přispěje svými zkušenostmi v oblasti ochrany údajů zákazníků a v boji proti snahám o vydávání se za někoho jiného. Může se rovněž poučit ze zkušeností ostatních členů, včetně nejnovějších osvědčených postupů v boji proti phishingu a krádežím identity."Bezpečné nakupování je pro naše zákazníky nesmírně důležité, zejména když expandujeme na další trhy po celém světě," uvedl mluvčí společnosti Temu. "Připojení ke skupině APWG zdůrazňuje naše odhodlání chránit naše uživatele před podvody a držet krok s nejnovějšími světovými osvědčenými postupy v oblasti prevence kyberkriminality."Rozhodnutí společnosti Temu připojit se ke skupině APWG je součástí jejího trvalého závazku zajišťovat pro zákazníky bezpečné nákupní prostředí. Od svého vzniku v USA zaznamenala platforma výrazný růst a nyní působí na 58 trzích po celém světě.V únoru společnost Temu úspěšně získala nezávislou certifikaci od přední světové testovací organizace DEKRA v rámci hodnocení MASA (Mobile Application Security Assessment). Tato certifikace dokládá úsilí společnosti Temu zlepšovat ochranu soukromí uživatelů a jejich bezpečnost. V listopadu platforma ve spolupráci se sanfranciskou firmou HackerOne, která se zabývá kybernetickou bezpečností, zahájila program udělování odměn za odhalení chyb, který podporuje etické hackery v hledání a hlášení bezpečnostních chyb. Společnost Temu také posílila zabezpečení přihlašování svých uživatelů zavedením vícefaktorového ověřování.O společnosti TemuTemu je online tržiště, které spojuje spotřebitele s miliony prodejců, výrobců a značek po celém světě za účelem umožnit jim co nejlepší život. Společnost Temu se zavázala nabízet cenově nejdostupnější, přesto kvalitní produkty, aby spotřebitelům a prodejcům umožnila plnit si sny v inkluzivním prostředí.O skupině APWGSkupina APWG (Anti-Phishing Working Group) byla založena v roce 2003 a je neziskovým průmyslovým sdružením zaměřeným na eliminaci krádeží identity a podvodů, které jsou důsledkem stále rozšířenějšího problému s phishingem, crimewarem a podvrženými e-maily. Členy se mohou stát finanční instituce, online prodejci, poskytovatelé internetových služeb, zprostředkovatelé řešení, orgány činné v trestním řízení, vládní agentury, mnohostranné smluvní organizace a nevládní organizace. Do skupiny APWG je zapojeno více než 2200 podniků z celého světa. KONTAKT: media@temu.com PROTEXT  

Čas načtení: 2024-05-06 20:25:42

Kybernetická bezpečnost: Spam a phishing v digitálním světě

Kybernetická bezpečnost: Spam a phishing v digitálním světě redakce Po, 05/06/2024 - 20:25 Bezpečnost na Internetu Klíčová slova: Spamblock phishing spam kybernetická bezpečnost Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Spam Spam představuje nevyžádanou elektronickou poštu, která má za cíl zahltit uživatele reklamou, podvodnými zprávami nebo malwarem. Spamové zprávy mohou být obzvlášť frustrující a časově náročné na filtrování. Navíc mohou představovat vážné bezpečnostní riziko, pokud je otevřete nebo kliknete na odkazy v nich obsažené.   Proč používat Spamblock? Spamblock je softwarový nástroj, který automaticky filtruje e-mailovou schránku a odstraňuje spamové zprávy. Pomocí Spamblocku můžete: Zvýšit produktivitu: Ušetřete čas a zbavte se nutnosti ručně mazat spamové zprávy. Zlepšit bezpečnost: Snižte riziko náhodného otevření spamové zprávy obsahující malware nebo phishingové odkazy. Chraňte svou schránku: Zabraňte zahlcení e-mailové schránky spamem a zajistěte tak, že důležité zprávy nebudou přehlédnuty. Phishing Phishing je podvodná technika, která se snaží vylákat z uživatelů citlivé informace, jako jsou hesla, čísla kreditních karet nebo bankovní údaje. Phishingové útoky se obvykle provádějí e-mailem, ale mohou se objevit i na webových stránkách nebo v textových zprávách. Jak se bránit phishingu Buďte ostražití: Vždy pečlivě zkontrolujte e-mailové adresy, webové stránky a odkazy, než na ně kliknete. Pokud se vám něco nezdá v pořádku, raději se vyhněte interakci. Nikdy nezadávejte citlivé údaje v e-mailu: Renomované společnosti vás nikdy nebudou požadovat, abyste zadali hesla, čísla kreditních karet nebo jiné citlivé informace e-mailem. Používejte antivirové programy a firewally: Tyto programy vám pomohou chránit se před malwarem a phishingovými útoky. Buďte informováni: Sledujte nejnovější trendy v oblasti kybernetické bezpečnosti a buďte si vědomi nových phishingových podvodů. Spam a phishing jsou jen dva z mnoha typů kybernetických hrozeb, kterým čelíme v online světě. Používáním spam bloků, dodržováním osvědčených postupů a udržováním si povědomí o nejnovějších hrozbách můžete výrazně zvýšit svou kybernetickou bezpečnost a chránit se před podvodníky. Pamatujte, že v kybernetickém světě je prevence klíčová. Důkladná ochrana vašich online aktivit vám pomůže uchovat vaše data, finance a reputaci v bezpečí. Přidat komentář Obrázek: Pixabay.com V dnešní propojené éře je kybernetická bezpečnost důležitější než kdy jindy. S rostoucím používáním internetu a online služeb se zvyšuje i riziko kybernetických útoků, které mohou ohrozit naše osobní údaje, finance a reputaci. V tomto článku se zaměříme na dva běžné typy kybernetických hrozeb: spam a phishing, a zdůrazníme důležitost používání spam bloků a ochrany před phishingovými podvody.

Čas načtení: 2024-03-14 16:45:00

Čínský e-shop Temu čelí kontrole. ČOI ověří, jestli porušuje české zákony

Asociace pro elektronickou komerci (APEK) podala České obchodní inspekci (ČOI) podnět ke kontrole čínského online prodejce Temu. Firma podle APEK v některých ohledech nedodržuje českou a evropskou legislativu, a znevýhodňuje tak ostatní obchodníky. Zákazník například nepozná, zda je Temu e-shop nebo online tržiště, nepřesné jsou také informace o odstoupení od kupní smlouvy, záruce a postupu reklamace, tvrdí APEK.

Čas načtení: 2024-05-02 10:44:00

Loni došlo k 32 miliónům pokusů o ukradení hesel, říká Kaspersky

Praha 2.května 2024 (PROTEXT) - Hesla jsou základem ochrany našeho digitálního života, a pokud padnou do nesprávných rukou, mohou umožnit překonat pomyslné hradby a proniknout k citlivým osobním údajům. Vzhledem k důležitosti jejich funkce patří k hlavním cílům stále sofistikovanějších útoků kyberzločinců. Je proto zapotřebí přijmout proaktivní opatření k lepší ochraně účtů a soukromí. Jako připomínka zásadní role hesel při ochraně našeho online prostředí slouží také Světový den hesel, který letos připadá na 2. května. Při této příležitosti nabízejí odborníci společnosti Kaspersky základní rady, jak zvýšit bezpečnost hesel a zajistit, aby uživatelská data zůstala mimo dosah útočníků.Slabá a jednoduchá hesla byla pro podvodníky vždy atraktivním cílem, protože jejich prolomení umožňuje zločincům přístup k různým typům dat – osobním údajům, finančním informacím, lékařským záznamům atd. Telemetrie společnosti Kaspersky ukazuje, že v roce 2023 došlo k více než 32 milionům pokusů o napadení uživatelů pomocí nástrojů pro krádež hesel, přičemž v roce 2022 to bylo více než 40 milionů. Tyto alarmující statistiky zdůrazňují rostoucí potřebu vytvářet silná, jedinečná a rozmanitá hesla pro různé účty. Tímto způsobem lze zmírnit rizika kybernetických hrozeb a zajistit bezpečí osob v online prostředí.Ke zvýšení účinnosti ochrany pomocí hesel doporučují odborníci společnosti Kaspersky následující kroky a postupy:Vytvářejte silná a zároveň dobře zapamatovatelná hesla pomocí asociacíAsociační přístup spočívá ve vytvoření hesla odvozeného z posloupnosti slov nebo myšlenek, které mají pro uživatele osobní význam, ale nejsou snadno uhodnutelné. Heslo může být založeno například na nějakém citátu, textu oblíbené písně nebo jedinečné kombinaci objektů. Tato metoda umožňuje vytvářet silná hesla, která není třeba si pracně zapamatovávat, což pomáhá zajistit bezpečnost a zároveň snižuje riziko jejich zapomenutí. Například věta „Paříž jsem poprvé navštívil v roce 2008“ by mohla být transformována do hesla „Pjpnv2o:o8“.Zkuste používat neobvyklá hesla s emojiPokud používáte stejné heslo na příliš mnoha místech a nechce se vám vymýšlet něco nového, mohou být netradiční a bezpečnější volbou hesla s emoji. Tyto symboly jsou součástí standardu Unicode, a u některých účtů se dají použít i jako součást hesla. Jednou z největších předností je, že podvodníci zatím nedokážou hesla s emoji prolomit metodou „hrubé síly“, protože běžné hackerské nástroje a slovníky s takovými kombinacemi nepočítají. Podrobnější rozbor podmínek použití a postupů zadávání hesla s emoji najdete zde.Nebuďte líní a nepoužívejte snadno uhodnutelná heslaPoužívání „hloupých“ hesel nebo výchozích nastavení, jako jsou „1234“, „password“ nebo „admin“, může způsobit, že osobní údaje a účty budou snadno zranitelné pomocí automatizovaných nástrojů pro odhalování správných kombinací. Vyhledání správné odpovědi a získání přístupu může podvodníkům trvat jen několik sekund. Silné a složité heslo má obsahovat kombinaci písmen, číslic a symbolů, a jeho součástí nemají být osobní údaje, jako jsou jména nebo data narození. Pro kontrolu síly hesla a zmírnění možných rizik lze použít také bezplatné veřejné služby.Dodržujte staré zlaté pravidlo: samostatné heslo pro každý účetTento postup zajišťuje, že když je jeden účet napaden, ostatní zůstanou v bezpečí. Vytvořením jedinečného hesla pro každý účet minimalizujete škody, které může hacker napáchat, pokud se mu podaří nějaké heslo ukrást. Narušení bezpečnosti je omezeno, což pomáhá chránit citlivá data. Podle celosvětového průzkumu má průměrný uživatel přibližně 8 účtů. Zapamatovat si i pouhá 2 nebo 3 dlouhá a složitá hesla (obsahující až 15 symbolů) však může být pro většinu uživatelů nad jejich síly. V takovém případě je bezpečné a užitečné přenést odpovědnost za zapamatování všech hesel na správce hesel.Zdroj: Kaspersky ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2024-09-12 07:45:00

Zlato a stříbro je možné získat z elektroodpadu

Praha 12. září 2024 (PROTEXT) - Nejnovější technologie recyklace elektroodpadu nás posouvají na cestě k dosažení cirkulární ekonomiky. Elektroodpad je nejrychleji rostoucím odpadem v Evropě a díky jeho obsahu vzácných kovů a kritických surovin jej můžeme vnímat jako významnou investiční příležitost.Vytvořením byznysového ekosystému kolem elektroodpadu a využitím nejnovějších technologií pro získání surovin z elektroodpadu se zabývá projekt WEEE NET9, který podpořila Evropská unie prostřednictvím EIT Raw Materials.V projektu WEEE NET9 se k recyklaci elektroodpadu využívají moderní technologie, jako jsou hydro-a pyro-metalurgie či louhování biologickou cestou, založené na mikroorganismech, které při vhodné teplotě a kyselosti roztoku získávají ze směsi elektroodpadu drahé kovy. Recyklací elektroodpadu jsme tak schopni získat například zlato, stříbro, měď, cín či zinek.V rámci projektu pořádá 20. 9. 2024 výzkumná organizace PowerHUB s projektovými partnery online workshop zaměřený na představení nových technologií v recyklaci elektroodpadu. Pro firmy a zájemce je účast na workshopu možná po bezplatné registraci na tomto odkaze.Všechny firmy, města, obce a neziskové organizace, které se zajímají o cirkulární ekonomiku a recyklaci elektroodpadu jsou zvány na již 10. ročník konference o odpadovém hospodářství ASEKOL Předcházení vzniku odpadů 2024, která se uskuteční v prezenční i online formě 10. 10. 2024. V rámci konference mohou účastníci očekávat aktuální informace z oboru, panelovou diskusi i prostor pro networking.Efektivní recyklace elektroodpadu hraje z hlediska dlouhodobé udržitelnosti významnou roli. Z jedné tuny recyklovaných mobilních telefonů lze získat 53 kg mědi, 270g stříbra, 141g zlata a 10g platiny. Na principu tzv. urban miningu a recyklaci elektroodpadu již dnes vznikají nové byznysové příležitosti. Odpadové hospodářství v oblasti elektroodpadu má díky zapojení nových technologií a postupů recyklace potenciál projít revoluční změnou a výrazným zefektivněním.Více informací:Marie Koflák, marie@powerhub.czPowerHUB z.ú.CIRC – Jugoslávských partyzánů 1580/3160 00 Praha 6 ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2021-09-22 09:41:19

Odcházení Angely M. z jiné perspektivy

Milí čtenáři, že se já a časopis Respekt ve svých perspektivách moc neshodneme, to asi nebude velké překvapení. Většinou ale jedeme po nezávislých liniích a každý řešíme jiná témata. Tentokrát nicméně pociťuji potřebu reagovat na komentář Tomáše Lindnera “Odchází paní nenahraditelná“, který líčí merkelovskou éru z velmi, podle mého názoru až neúměrně pozitivní perspektivy. Doplním jej tedy o perspektivu svoji; ony totiž i ty samé jevy se dají nahlížet ze zcela jiných úhlů pohledu. Ještě než se pustíme do jiných záležitostí: na začátku článku zmiňuje pan Lindner Adenauera, Kohla a Merkelovou vedle sebe jako tři velikány německé politiky. Myslím, že k tomu je potřeba dodat, že to byla právě Merkelová, která na přelomu tisíciletí Kohla vyšoupla z křesla čestného předsedy strany. Podařilo se jí tak získat vedoucí funkci, ale podkopla přitom židli svému vlastnímu mentorovi, který se jí v předešlých letech postaral o hladký vzestup do spolkové vlády a říkal jí „mein Mädchen“ (mé děvče). On měl Kohl tou dobou už namále, protože aféra kolem utajeného financování strany by jej nejspíš z pozice čestného předsedy sestřelila tak jako tak. Ale stejně by bylo bývalo ohleduplnější pohřbít kariéru bývalého prvního muže CDU a znovusjednotitele Německa nějakým důstojnějším způsobem než útočným dopisem otištěným těsně před Vánocemi 1999 v novinách Frankfurter Allgemeine Zeitung, což bylo přesně to, co Merkelová tehdy udělala. Říká se, že lidé čekají od ostatních stejné chování jako od sebe samých, a podle toho k nim také přistupují. Za dobu své kariéry v nejvyšších funkcích Německa neprojevila Merkelová žádnou snahu vychovat si nějakého nástupce. Žádný „mein Junge“ ani „mein Mädchen“ po jejím boku neexistovali. Vrchní řady CDU se postupně zaplnily jejími loajálními podřízenými – poslušnými lidmi, kteří ji nijak neohrožovali a neprojevovali žádné nezávislé ambice. Pokud se mezi špičkou strany občas našel někdo, kdo by mohl být Merkelové konkurencí (Friedrich Merz, Roland Koch, Dieter Althaus, Ole von Beust, Karl-Theodor zu Guttenberg, Stefan Mappus, Norbert Röttgen), jeho kariéra vždycky skončila nějak neslavně. Někdy se zřetelným aktivním přičiněním věčné kancléřky, jindy bez něj; ono totiž stačí toho svého protivníka v pravý čas „nepodržet“, když kolem něj propukne nějaký skandál. Proč si Merkelová nevychovala žádného nástupce? Chtěla zůstat ve funkci až do své smrti nebo pokročilého stáří? Obávala se snad toho, že se osud otočí a její nástupce ji v nějaké slabé chvíli veřejně potopí stejně nemilosrdně, jako ona kdysi potopila Kohla? Do hlavy lidem nevidíme, ale ani jednu variantu bych nevylučoval. Merkelová se nevzdává své moci lehce ani dobrovolně, k rezignaci na funkci předsedkyně CDU ji její kolegové v zákulisí donutili až po několikátém špatném výsledku zemských voleb v řadě (Hesensko, říjen 2018). K tomu se ještě dostaneme, protože na budoucnost CDU měla tahle politika dost zásadní vliv. Merkelová nikdy nezariskovala Druhá položka, otrocký postoj vůči veřejnému mínění. Abych citoval pana Lindnera: „A Německo? Tam kancléřka Angela Merkel po pěti, deseti i 15 letech u moci pořád vévodila žebříčku nejoblíbenějších politiků.“ Ano, vskutku. Až do migrační krize roku 2015 vesměs platilo, že Merkelová řídí svoji politiku tak, aby nebylo ohroženo její postavení na vrcholu žebříčku nejoblíbenějších politiků. Pokud došlo ve veřejném mínění k nějakém otřesu, třeba roku 2011 po katastrofě ve Fukušimě, kancléřka se přizpůsobila, i za cenu postupu „odvolávám, co jsem odvolala“, v tomto případě k opakovanému vyhlášení útlumu jaderných elektráren, kterým přitom jen krátce předtím její vlastní vláda značně prodloužila dobu provozu. To není zrovna leadership, tomu se u některých jiných politiků dokonce říká „populismus“, že? Merkelová nastoupila do kancléřského úřadu po sociálně demokratickém politikovi Gerhardu Schröderovi, který převzal Německo v roce 1998 jako „nemocného muže Evropy“ a zavedl řadu nepopulárních reforem sociálního a pracovního práva, zvaných kolektivně Agenda 2010. V dané době byly asi nezbytné a „nakoply ekonomiku“, z čehož pak těžila právě jeho nástupkyně Merkelová, ale po osobní stránce zabolely řadu lidí a Schröderova politická kariéra na nich ztroskotala. Provádět bolestivé reformy zkrátka není recept na to, jak vévodit žebříčku nejoblíbenějších politiků, a Merkelová to také za svého funkčního období nikdy nezariskovala. Důsledkem této neochoty sáhnout na dlouhodobé problémy je třeba to, že stárnoucí SRN se až dosud nepokusila o vážnou reformu svého důchodového systému, jehož základní parametry nutně potřebují úpravu; to bude muset řešit někdo po Merkelové. I v dalších věcech, jako je třeba digitalizace, Německo dlouhodobě zaostává, ačkoliv by vzhledem ke své ekonomické síle vlastně mělo mít náskok. A německá armáda, Bundeswehr, je udržována v podinvestovaném a špatně řízeném stavu, i když poměry na mezinárodní scéně dávno nejsou tak klidné, jako byly na přelomu tisíciletí. Tam jde zase o to, že jakýkoliv militarismus je nepopulární mezi německou intelektuální levicí, která by proti posilování výdajů na armádu hlasitě protestovala. Z tohoto vzorce se zdánlivě vymyká „Wir schaffen das“, léto a podzim 2015, kdy se Německo otevřelo migračním proudům z rozvojového světa. To byla záležitost, která vedla k posílení AfD a oslabení CDU. Jenže přečtete-li si knihu Die Getriebenen (Štvanci) od redaktora Weltu Robina Alexandera, který se specializuje na dění ve spolkové vládě, začne se vám toto rozhodnutí jevit z poněkud jiné perspektivy: zavření hranic bylo už připraveno, ale kancléřka od něj v poslední chvíli couvla, protože měla obavu z možných následků, právních i mediálních. Tomu odpovídá i dnešní dvojaké vyjadřování německých politiků, kteří na jednu stranu vychvalují postoj SRN v roce 2015 a na druhou dodávají, že druhý takový rok už se nesmí opakovat. Takže věříme-li Alexanderovi, nešlo ani v tomto případě o hrdinské morální vzepětí proti veřejnému mínění, ale o strach z toho, že na německých hranicích se začnou opakovat scény, které už televizní diváci znali z čerstvě zadrátované srbsko-maďarské hranice. Tato kancléřčina neochota dělat cokoliv kontroverzního měla z české perspektivy aspoň jednu malou výhodu. Nikdo nás příliš do ničeho nenutil na evropské úrovni, dokonce i ty kvóty jsme dokázali opakovaně odrazit, což není jen zásluha našich politiků, ale i toho, že do jejich prosazování Němci nešli s plnou silou. Zároveň ale tato taktika váhavého střelce uprázdnila politický prostor silám, které tak zdrženlivé rozhodně nebudou. Třeba Zeleným, hnaným vizí hořícího světa. A tím se dostáváme k dalšímu bodu merkelovského dědictví, pro dnešek poslednímu. Voličskou základnou CDU jsou důchodci CDU je po šestnácti letech merkelovské hegemonie polomrtvá strana. Nenajde-li se někdo jako Sebastian Kurz, kdo by se ji pokusil oživit od základu, budeme moci časem škrtnout i to „polo“. Chybějící nástupce, který by dokázal dosahovat aspoň kohlovské popularity a výsledků kolem 35 až 40 procent, je jen nejvýraznějším příznakem celkového úpadku strany. Zde zase ocituji Tomáše Lindnera, jen z jiné perspektivy: „Kampaň založená čistě na důvěře v osobnost kancléřky…“ Ano, zase má pravdu, a zase na tom nevidím nic pozitivního. Na kult Merkelové totiž doplácela právě její strana, které se začalo posměšně říkat Kanzlerinwahlverein (kancléřčin volební spolek). CDU jako organizace ztratila tvář, ztratila ideologický obsah, drive k tomu, cokoliv významného dělat. Být v jejích řadách výraznou osobností se stalo nebezpečným, protože taková osobnost by mohla jednoho dne ohrozit postavení stranické šéfky. Věta „Volím CDU, protože usiluje o …“ se stala víceméně nedoplnitelnou, protože CDU přestala mít zřetelný politický charakter. Stala se extenzí Angely Merkelové. Jedním z důsledků je, že CDU má velmi slabé postavení mezi mladými Němci, mezi kterými jednoznačně dominují Zelení. I když podobný trend existuje v celé Evropě – mladí často tíhnou k idealistické levici – v Německu je tento nepoměr až extrémní, zatímco například rakouská ÖVP si mezi mladými drží solidní zastoupení. (Kdo chce tyto poměry zkoumat detailně, nechť si vyhledá „Wahlverhalten nach Alter“ a vyleze na něj spousta grafů z různých německých i rakouských voleb.) Je to tím, že dnešní CDU se o mladé ani nijak neuchází. Její jedinou spolehlivou voličskou základnou jsou důchodci. Nic ve zlém, důchodci patří k národu stejně jako mladí. Ale velká státotvorná strana, kterou dříve CDU byla, by se měla snažit vyvažovat zájmy všech voličských skupin. Průměrný věk člena CDU byl roku 2019 rovných 61 let (Zelení mají 48). Pokud se nezdaří trend stárnutí členské základny zvrátit, bude za deset let problém vůbec najít nějaké kandidáty v produktivním věku do městských rad a zemských sněmů. (V tom, pravda, nejsou sami, CSU i SPD jedou po úplně stejné šikmé personální ploše.) Část voličů nespokojených s nevýrazným charakterem strany přeběhla k FDP, která se nyní může pyšnit preferencemi přes 10 procent a podstatně živějším stranickým vedením. FDP přitom svého času byla úplně „na odpis“, protože je to strana koketující s klasickým libertariánstvím anglosaského střihu, které není v Německu příliš populární; v letech 2013 až 2017 ani nebyla zastoupena ve Spolkovém sněmu. Z hlediska budování koalic a vlastního vlivu byl ale pro CDU za éry Merkelové zdaleka nejhorším vývojem vznik a růst AfD. Všichni dřívější pravicoví němečtí politici, Adenauerem počínaje a Kohlem konče, věděli velmi dobře, že německý nacionalismus nezmizel a že těch voličů vždycky bude dost na to, aby se s nimi muselo počítat. Nějakým způsobem s nimi dokázali vycházet, aniž by jim přitom přepustili vysloveně dominantní roli. Veterán bavorské politiky Franz Josef Strauß popsal tento princip slovy: „Rechts von uns ist nur noch die Wand.“ (Napravo od nás je už jen zeď.) Tohle pravidlo Merkelová porušila a vytvořila tak pro své nástupce hned dvě komplikace. Jednak poměrně silnou stranu, která posbírala všechny nespokojence v Německu, a přitom s ní ostatní středopravicové subjekty nechtějí jít do koalice, což pak vede k nutnosti vytvářet velmi divná stranická uskupení na zemských scénách. Jednak zřetelně definovanou skupinu obyvatel, která dává svůj hlas „principiální opozici“ i s jasným vědomím, že jimi volená strana bude ostrakizována ostatními a nebude se podílet na vládní činnosti; takové věci děláte jen tehdy, pokud se cítíte od země, ve které žijete, poněkud odcizen. V bývalé NDR má tato voličská skupina cca 20 až 25 procent, což je docela vysoké procento. Z něčeho takového by si Strauß rval vlasy. Takové odcizené podmnožiny lidí jsou státu potenciálně nebezpečné. Prázdná slupka bez ideového obsahu Paní nenahraditelná, jak ji nazval Tomáš Lindner, si svoji nenahraditelnost pojistila hlavně tím, že dokázala všem svým možným náhradám včas vzít vítr z plachet. Co se jemu jeví jako vítaná stabilita, připadá mně jako nebezpečné zkostnatění ve světě, který se od roku 2005 zásadně změnil. Merkelová převzala jednu z nejúspěšnějších pravicových stran Evropy, vyštípala z ní všechny konkurenční talenty a myšlenkově ji vykleštila natolik, že z ní zbyl jen zaběhnutý mechanismus pro technokratický výkon moci. Z okolí CDU vymizeli intelektuálové schopní formulovat konzervativní myšlenky a vize pro budoucnost. To něco málo pravicové intelektuální aktivity, co ještě v Německu zbylo, se koncentruje buď kolem libertariánství, nebo na národovecky orientované části spektra, která je od zbytku politické scény izolovaná ve své vlastní bublině a v podstatě z ní ani nechce ven. Tímto intelektuálním úpadkem, kterému předsedala, ohrozila Merkelová budoucnost své strany, protože taková prázdná slupka bez ideového obsahu není přitažlivá pro mladé lidi a může se spolehnout jen na kmenové voliče, Stammwähler, kterých ovšem přirozenou cestou ubývá. A uvolnila tak německou politickou scénu pro triumfální nástup Zelených. Ti mají myšlenek a vizí až až. V této mizérii máme krapet štěstí v podobě toho, že Zelení asi nedokáží vzniklou situaci naplno využít. Krunýř jejich identitárních dogmat je svazuje natolik, že si do čela kandidátky raději postavili osobu správného genderu než někoho schopného, kdo by dovedl jejich stranu k 30 až 35procentnímu vítězství a kancléřskému postu. Ale to není zásluha Merkelové, to je nezávisle udělaná chyba jiných lidí. Vůbec si nejsem jist, zda škody, které utrpěla CDU na svém charakteru, půjdou ještě nějak napravit. Ale odchod Merkelové do politického důchodu skýtá aspoň maličkou naději, že se do toho někdo bude moci pustit. Popravdě se tak mělo stát už před čtyřmi lety.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2024-02-21 16:00:00

LM ONLINE: Calzonova premiéra proti Barceloně, Arsenal hraje v Portu

Středeční program osmifinále Ligy mistrů nabízí zápas Porta s Arsenalem. Oba týmy hájí ve svých soutěžích třetí příčku. Portugalci mají na čelo sedmibodové manko, zatímco londýnský klub i díky pěti výhrám v řadě ztrácí jen dva body. Ve druhém utkání na sebe narazí týmy Diega Maradony Neapol a Barcelona. Italský mistr půjde do utkání s novým trenérem Francescem Calzonou, který nadále zůstává trenérem slovenské reprezentace. Kouč Katalánců Xavi naopak avizoval, že ani triumf v Lize mistrů ho nepřesvědčí, aby zůstal. Kdo se přiblíží postupu? ONLINE přenosy z utkání sledujte na iSport.cz

Čas načtení: 2024-02-25 10:00:00

ONLINE + VIDEO: Slovácko - Sparta. Mistr po euforii, přijdou změny?

Fotbalisté Sparty dnes ve 22. kole FORTUNA:LIGY hájí čtyřbodový náskok v čele prvoligové tabulky na hřišti Slovácka, kde pod vedením trenéra Briana Priskeho ještě nevyhráli. Český mistr bude pravděpodobně šetřit klíčové hráče, po postupu do osmifinále Evropské ligy má před sebou našlapaný program. Ve středu a v neděli hrají se Slavií. Jak se na těžké zápasy navnadí? ONLINE přenos a VIDEA klíčových momentů sledujte na webu iSport.cz. Hraje se od 18:00.

Čas načtení: 2024-06-12 08:07:00

Vstupní analýza kybernetické bezpečnosti odhalí skryté hrozby

Praha 12. června 2024 (PROTEXT) - V dnešním digitálně propojeném světě se kybernetická bezpečnost stává prioritou nejen pro firemní IT oddělení, ale pro celé organizace. Počet a sofistikovanost kybernetických hrozeb neustále roste, a i malé narušení bezpečnosti může mít často zničující finanční i reputační následky. Aliance All4Cyber, která sdružuje přední odborníky v oblasti kybernetické bezpečnosti, představuje hloubkovou vstupní analýzu kybernetické bezpečnosti. Jde o naprostý základ a první krok k posílení obrany proti neustále se vyvíjejícím kybernetickým hrozbám.Význam vstupní analýzy spočívá v identifikaci a zhodnocení současné úrovně zabezpečení infrastruktury a informačních systémů ve firmách a organizacích. Analýza zahrnuje komplexní posouzení všech aspektů kybernetické bezpečnosti, včetně hardwaru, softwaru, sítí, dat, bezpečnostních politik a procesů, stejně jako lidského faktoru a firemní kultury.„Vstupní analýza kybernetické bezpečnosti zahrnuje nejen audit stávajících systémů, ale umožňuje také o pochopit vnitrofiremní procesy a identifikovat slabá místa," říká Petr Samek, spolumajitel české IT společnosti CNS, která je členem aliance All4Cyber.„Správně provedená analýza kybernetické bezpečnosti nastaví plán pokrývání zranitelných oblastí a zvyšování své odolnosti proti kyberbezpečnostním incidentům. Zároveň pomůže managementu a vedení společnosti pochopit význam těchto opatření v kontextu požadavku legislativy,“ doplňuje Martin Novák, majitel české IT společnosti DATASYS, která je členem aliance All4Cyber.„Naším cílem je pomáhat organizacím pochopit, jak si stojí v oblasti kybernetické bezpečnosti, a pak navrhnout strategii, která jim umožní růst a inovovat s důvěrou v bezpečnost svých systémů,“ vysvětluje Petr Samek.Proces analýzy zahrnuje několik klíčových kroků, ke kterým patří:analýza rizik,identifikace potenciálních hrozeb a zranitelností, zhodnocení stávající IT infrastruktury,přezkoumání technických a organizačních opatření,bezpečnostní testy, simulace kybernetických útoků vedoucí k odhalení slabých míst,revize bezpečnostních politik a postupů,ověření souladu s regulačními požadavky,zajištění školení zaměstnanců nebo zvyšování povědomí o kybernetických hrozbách a optimálním postupu. Podívejme se podrobněji na jednotlivé fáze základní analýzy kybernetické bezpečnosti.Identifikace aktiv a analýza rizikZákladní krok zahrnuje systematickou identifikaci a hodnocení potenciálních hrozeb, které mohou ovlivnit digitální aktiva organizace. Aktiva mohou zahrnovat osobní data zaměstnanců, citlivé obchodní informace, finanční data, HW a SW systémy, sítě a další služby.Tato fáze se zaměřuje na analýzu interních i externích hrozeb, kterým klient čelí. Zahrnuje mnoho faktorů, jako je např. odvětví, geografická poloha, velikost a složitost organizace, nakládání s citlivými daty nebo konkurence.K identifikaci hrozeb se využívají metody jako brainstorming, analýza scénářů nebo kvantitativní modely pro odhad pravděpodobnosti a dopadu různých kybernetických incidentů. Klienti se mohou setkat s podrobnými dotazníky, hloubkovými rozhovory s klíčovými pracovníky (CEO, COO, vedoucí IT oddělení apod.), analýzou dokumentace nebo skenem síťové infrastruktury. Cílem aktivit je vytvořit prioritizovaný seznam rizik, která je třeba následně řešit.Hodnocení stávající infrastrukturyV této fázi analyzujeme technické komponenty, jako jsou servery, počítače, mobilní zařízení, sítě nebo cloudové služby. Důraz je kladen na konfiguraci, správu i aktualizace SW a HW. Zároveň se zkoumají organizační opatření - např. procesy správy přístupu a zálohování dat, aby se zajistilo, že praktiky odpovídají aktuálním bezpečnostním standardům.Bezpečnostní testySpecializovaní konzultanti provádějí řízené kybernetické útoky s cílem odhalit slabá místa v bezpečnosti. Tato fáze simuluje skutečné kybernetické útoky a testuje obranyschopnost systému proti nejrůznějším zranitelnostem a využívání jeho slabých míst. Výsledkem je detailní přehled o tom, jak snadno mohou být systémy zasaženy.Revize bezpečnostních politik a postupůV tomto bodu prověřujeme interní politiky a procesy, abychom zjistili, zda jsou v souladu např. s průmyslovými standardy nebo aktuálními legislativními požadavky. To v sobě zahrnuje mj. analýzu politiky zabezpečení informací, odpovědí na kyberútoky a obnovu systému po kybernetických incidentech. Důležitým aspektem je také zjištění, jak efektivně jsou tyto bezpečnostní politiky komunikovány a uplatňovány na všech úrovních organizace.Posouzení dopaduZde se zaměřujeme na kvantifikaci potenciálních dopadů kybernetického útoku na klienta. V této souvislosti se jedná o faktory, jako jsou finanční škody, ztráta reputace, narušení provozu a výpadek služeb nebo právní a regulační dopady.Vytvoření plánu nápravyNa základě výsledků analýzy rizik a hodnocení stávajících opatření vytvoříme plán nápravy, který zahrnuje opatření k minimalizaci rizik a ochraně aktiv organizace. Plán zahrnuje prioritizaci rizik, doporučení pro zmírnění dopadů rizik, časový harmonogram implementace opatření a určení osob zodpovědných za dodržování plánu. V konkrétní rovině se může jednat o aktualizaci softwaru, posílení ochrany sítě, zavedení nových bezpečnostních politik a procesů apod.Školení zaměstnancůZaměstnanci jsou často (a právem) považováni za nejslabší článek v kybernetické bezpečnosti. V této fázi se hodnotí a navrhují školicí programy a edukační kampaně zaměřené na zvyšování povědomí o kybernetických hrozbách a osvojení nejlepších postupů pro efektivní zabezpečení systému. Zaměstnanci jsou často (a právem) považováni za nejslabší článek v kybernetické bezpečnosti. V této fázi se hodnotí a navrhují školicí programy a edukační kampaně zaměřené na zvyšování povědomí o kybernetických hrozbách a osvojení nejlepších postupů pro efektivní zabezpečení systému. V tomto případě se může jednat o pravidelné semináře, praktické workshopy, e-learningové kurzy nebo simulace phishingových útoků. Cílem je nejen zvýšit povědomí zaměstnanců o aktuálních hrozbách, ale také je naučit, jak správně reagovat na podezřelé situace, jak chránit citlivé informace a jak používat bezpečnostní nástroje a technologie.ZávěrKvalitní vstupní analýza kybernetické bezpečnosti je pro firmy a organizace nezbytným výchozím bodem pro budování efektivní a komplexní ochrany proti neustále se vyvíjejícím kybernetickým hrozbám. Tento proaktivní přístup umožňuje identifikovat a prioritizovat slabá místa v zabezpečení, nastavit optimální bezpečnostní politiky a postupy a také zvýšit povědomí zaměstnanců o jejich roli v kybernetické obraně organizace. Výsledkem je posílení odolnosti organizace vůči kybernetickým útokům, minimalizace rizika narušení dat a systémů, a v konečném důsledku ochrana reputace a finančních zájmů společnosti. V dnešním digitálním světě, kde jsou data a informační systémy klíčovými aktivy, představuje investice do vstupní analýzy kybernetické bezpečnosti strategické rozhodnutí s vysokou návratností.Více informacíPro další informace o alianci All4Cyber, jejích službách a nadcházejících aktivitách, navštivte www.all4cyber.cz, LinkedIn nebo nás kontaktujte na info@all4cyber.cz.  O alianci All4CyberAll4Cyber je aliance firem poskytujících řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti. Vznikla spojením renomovaných firem v této oblasti: Antesto, CNS, DATASYS, DATRON, IdStory a TeskaLabs. Aliance poskytuje komplexní řešení kybernetické bezpečnosti pro soukromý i veřejný sektor, a to v souladu s platnou legislativou v čele s požadavky nové směrnice NIS2 a ZKB. Aliance se zavázala ke spolupráci, vzájemnému předávání zkušeností a šíření osvěty o komplexním tématu kybernetické bezpečnosti. Kontakt pro média: Mariana Pohlová PR & media E-mail: mariana@tempusmedia.cz, www.tempusmedia.cz  

Čas načtení: 2019-08-06 13:22:05

Otevřený dopis ke graffiti na Karlově mostě: Je znevažována práce odborníků

"Z legislativního hlediska došlo k porušení památkového zákona, jehož ustanovení vyžaduje, aby restaurátorské práce na kulturních památkách (včetně čištění) prováděl zhotovitel s licencí od Ministerstva kultury," napsaly v otevřeném dopise pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi ohledně odstranění graffiti Miroslavem Černým stavební historička Alena Rákosníková a historička umění Julie Motyčka.  Dopis přinášíme v plném znění. Vážený pane primátore, se znepokojením sledujeme vývoj dění v kauze graffiti na Karlové mostě a peripetie kolem jeho odstraňování. Vnímáme zmatení části laické veřejnosti ohledně toho, co je tedy při čištění graffiti vlastně správně, včetně některých názorů, že práce restaurátorů měla snad dotčenou památku i město Prahu jakožto vlastníka poškodit. Dovolte nám, abychom veřejné také přispěly svým názorem. Předesíláme, že si zdaleka nedovolujeme mluvit za celou odbornou veřejnost, naše poznatky a náměty plynou ze zkušeností, které jsme nabyly během osobní účasti na obnově některých kulturních památek. Umisťování graffiti na objekty kulturního dědictví našeho státu zásadně odmítáme. Za nešťastné však považujeme okolnosti, za jakých bylo z podstatné části odstraněno, byť lze původní záměr pana Černého hodnotit jako chvályhodnou snahu o rychlou nápravu nezodpovědného vandalství. Na následujících řádcích vysvětlíme proč. Celou situaci však vnímáme i jako příležitost k zahájení celospolečenské diskuse, jak se s dopady sprejerských aktivit vypořádat. Pískovec není jednoduchý materiál Pískovec je co do stálosti a pevnosti velmi problematický materiál, který je citlivý na zásahy zvenčí. Čerstvě vyjmutý kámen z lomu si časem přirozeně vytváří pevnou stabilizovanou povrchovou vrstvu, která chrání jeho jádro před erozí. Syntetické sprejové barvy se však s touto stabilní povrchovou vrstvou provážou, proto je při odstraňování graffiti z pískovce na místě obezřetnost. K prověření vhodného postupu čištění slouží zkoušky, během nichž se ověří, zda řešení funguje bez vedlejších škod, a to i v dlouhodobém horizontu. Pokud během čištění dojde k narušení stabilizovaného povrchu kamene, je bez této ochrany vystaven působení povětrnosti a ta jej přirozeně eroduje. Kámen tak ubývá a v současném chemicky agresivním městském prostředí nezřídka vystává potřeba jej ochránit k tomu určenými prostředky. Což stojí další finance, avšak praxe ukazuje, že chemická ochrana často nesplňuje očekávání, a naopak způsobuje další odlupování a postupnou zkázu kamene. V tomto ohledu přírodní procesy dosud nikdo spolehlivě neobešel, a proto je poškození lépe předejít. Vhodná metoda vzniká ověřováním Překotný vývoj technologií a materiálů přináší stále nové možnosti, které je však před použitím na památkách nutné prověřit z hlediska šetrnosti, funkčnosti a trvanlivosti. Není nic horšího než si v dobré víře naběhnout na vlastní vidle, jak se v minulosti stalo například v neslavně proslulé éře masivního betonování památek. Z prohlášení pana Černého v médiích nám není úplně jasné, jaký konkrétní postup byl použit. Mimo jiné uvedl, že používá „silnou vysokotlakou wapku, která dosahuje tlaku 250 barů nebo až 500 barů a teplotu (vody — pozn. aut.) na hraně bodu varu, tedy páru." Pára o nižších tlacích se při restaurování s úspěchem používá při čištění méně soudržných nečistot, například silně ulehlého prachu, bývá však přehřátá a podle potřeby suchá nebo vlhká. Oplach technologií WAP, ať už studenou nebo velmi horkou vodou, se v případě pískovce musí používat velmi opatrné, neboť existuje mnoho odrůd kamene s různou pevností a tlak osvědčený na jednom typu kamene může na jiném způsobit rozsáhlá poškození. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Nejasnost postupu vnímáme jako rizikovou zejména v tom případě, kdy veřejnost na základě současné mediální prezentace může uvěřit v jeho všespásnost. V důsledku překotné veřejné diskuze někdy zanikají podstatné technologické detaily, např. použití páry, z čehož někteří diskutující mohou nabýt mylného dojmu, že k odstranění graffiti stačí použít pouze obyčejnou vodu pod vysokým tlakem. Konkrétní vlastníci pak v případě neprofesionálního použití se špatným výsledkem mohou zažít značné rozčarování. Z našich praktických zkušeností plyne, že neočekávaná reakce čištěného materiálu se může přihodit i zkušenému a zodpovědnému profesionálovi. Historické stavby jsou charakteristické použitím velmi různých hmot s často zásadně odlišnými vlastnostmi, postup osvědčený jinde tudíž nemusí v právě řešené situaci dostatečně fungovat, nebo způsobí nechtěné škody. Poškození se v případě pískovce může projevit i za delší čas, což pokládáme za zvláště záludné. Myslíme si také, že zástupci státní památkové péče, tj. magistrátní odbor památkové péče jako výkonná složka a Národní památkový ústav jako odborná organizace měli situaci veřejnosti více vysvětlit, včetně toho, jak se k původně zvolenému restaurátorskému postupu dospělo. Transparentnost a soustavná osvěta jsou jedinými prostředky, kterými památková péče může podle našeho názoru zvýšit svůj společenský kredit. Bohužel z legislativního hlediska došlo k porušení památkového zákona, jehož ustanovení vyžaduje, aby restaurátorské práce na kulturních památkách (včetně čištění) prováděl zhotovitel s licencí od Ministerstva kultury. Nedostatečná komunikace přispěla k tomu, že část veřejnosti nyní považuje spontánní akci bez vědomí a souhlasu vlastníka památky za příklad hodný následování a že je znevažována práce odborníků, což považujeme za nebezpečný precedens. Kolize, krize, katarze? Zároveň si uvědomujeme, že graffiti jsou pro historické i ostatní stavby velkým ohrožením a tímto vyzýváme všechny dotčené k větší aktivitě a konstruktivní debatě, která by pomohla nejen řešit důsledky poškození, ale vedla především k prevenci těchto útoků. Připomínáme, že soud s pachateli stále není u konce a důsledky akce pana Černého by v žádném případě neměly být brány jako polehčující okolnost ve prospěch obviněných. V této situaci vítáme Váš návrh uspořádat pracovní setkání k odstraňování graffiti, včetně přizvání pana Černého. Velmi bychom ocenily detailní ověření jím použitého postupu, včetně konkrétní teploty, tlaku a reakce povrchu pískovce. Ke zkoušce by měl být přizván technolog. Když se postup opakovaně osvědčí jako dostatečně šetrný a bez vedlejších následků pro povrchovou vrstvu kamene, lze jej doporučit k dalšímu užívání. Výsledky by bylo žádoucí srozumitelné a přehledně prezentovat odborné i laické veřejnosti. Pokud se ukáže, že v případě graffiti je vhodnější s čištěním reagovat bez prodlení, je na místě zvažovat, jak zrychlený postup legislativně ošetřit. V Praze dne 3. 8. 2019 Ing. arch. Alena Rákosníková, stavební historička Mgr. Julie Motyčka, historička umění   Pozn. red.: Dopis časově předchází workshopu, který se uskutečnil v neděli 5. srpna a na kterém Miroslav Černý a specializované firmy ukazovali, jak je možné odstraňovat graffiti pomocí páry či laseru. Při této příležitosti primátor Hřib ohledně graffiti na Karlově mostě zkritizoval délku schvalovacího procesu i plánovanou dobu jeho odstraňování restaurátory.

Čas načtení: 2024-12-08 10:02:22

Jak připravit pokrmy inspirované luxusními restauracemi v kasinech

Jak připravit pokrmy inspirované luxusními restauracemi v kasinech redakce Ne, 12/08/2024 - 10:02 Minutky Klíčová slova: zahranicne online kasina https://mezinrodnonlinecasino.com/slovenske-casino-pro-ceske-hrace seznam slovenské casino pro české hráče Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Základem úspěchu jsou prvotřídní suroviny Základem každého kvalitního pokrmu jsou vysoce kvalitní suroviny, na kterých byste neměli šetřit. V kasinových restauracích procházejí suroviny, které se k vaření používají, důkladnou kontrolou kvality, čerstvosti a chuti. Cílem není vytvořit pokrm, který je levný a rychle k mání jako hry, které nabízí seznam slovenské casino pro české hráče, a nebo jakékoliv jiné běžné kasino, které přijímá Čechy. Cílem je vytvořit nezapomenutelné jídlo, na které budete s přáteli dlouze vzpomínat. Proto namísto běžných obchodů navštivte raději lokální farmářské trhy nebo specializované prodejny s bio a prémiovými potravinami. K pravidlům nejvyšší kvality patří: nakupujte čerstvé suroviny co nejblíže k datu, ve kterém je budete zpracovávat vybírejte sezónní potraviny vzhledem k danému období - potraviny ve své sezónně mají totiž nejvyšší obsah živin a nejvíce chuti nebojte se sáhnout po luxusnějších druzích potravin, jako jsou lanýže, kaviár nebo i humr Kombinace chutí jako výzva Staré a dobře známé chutě už jsou dávno passé. Teď je čas nových a překvapivých chutí a kombinací. Stejně tak překvapivých jako je nové slovenske casino, které můžete zcela jednoduše navštívit na https://mezinrodnonlinecasino.com/slovenske-casino-pro-ceske-hrace, s novými a vylepšenými hrami, nyní s přístupem pro ceske hrace. Restaurace v kasinech jsou navíc svým vřelým postojem ke kombinacím chutí, světových kuchyní a tradicí u svých zákazníků známé, a proto i často vyhledávané. A jak zahrnout kombinace do vaření pokrmů? Jednou z nejoblíbenějších způsobů kombinování chutí je variace sladká-slaná chuť. Vyzkoušet můžete třeba foie gras s redukcí z fíků nebo brusinek, nebo lahodné maso s ovocnou omáčkou. Do svých pokrmů přidejte špetku exotické chuti. Ochucovadla jako třeba misa pasta, wasabi nebo harissa vašemu pokrmu přidá šmrnc. I ti nejlepší šéfkuchaři na světě ví, že tajemstvím dokonalého pokrmu na talíři je rozmanitost textur. Dejte si záležet, aby na talíři vždy něco zakřupalo (třeba chips z parmazánu nebo ořechy) a aby se vždy něco na jazyku jemně rozplynulo (nějaké zeleninové pyré nebo krémová omáčka). Metody servírování a dekorace: Atmosféra kasina u vás doma Všichni se jistě shodneme, že jídlo není jen chuťový zážitek, ale i vizuální. Když něco krásně vypadá, více nám to i chutná. A dobře by nemělo vypadat jen jídlo, které podáváme, ale i prostor, ve kterém servírujeme. V luxusních restauracích kasin jsou servírování a dekorace jedněmi ze základních pilířů celkového gastronomického zážitku. Existuje dlouhý zoznam takových luxusních restaurací, kde zahranicne online kasina nabízejíc i spoustu zábavy s obľúbenými hracími automatmi, kombinují kouzlo poutavého servírování a pozoruhodných dekorací. Jak ovládnout umění servírování? nebojte se hrát si s barvami; čím více intenzivních barev, tím více intenzivních chuťových zážitků ozdobte svůj talíř jedlými květy, jako jsou violky nebo měsíčky, váš talíř pak bude vypadat přímo jako z michelinské restaurace talíř jídlem zbytečně neplňte a raději se zaměřte na minimalistický styl A jak prostírání vyzdobit tak, aby se co nejvěrněji podobalo luxusnímu kasinu? sáhněte po ozdobných předmětech, které přímo evokují luxus; může to být porcelán, křišťálové sklenice nebo látkové ubrousky složené do estetického tvaru na pozadí pusťte svou oblíbenou jazzovou muziku nebo melodie klavíru, které atmosféru luxusního kasina ještě více zpřítomní vyzvěte své přátelé, aby se na společný večer s vámi oblékli do slavnostního oblečení, uvidíte, že ke kasinům v Las Vegas nebudete mít daleko Techniky přípravy luxusních pokrmů Dalším základem luxusních pokrmů jsou i techniky jejich přípravy a precizní postupy přípravy. Dobrou zprávou je, že mnohé tyto techniky máte možnost vyzkoušet i v pohodlí svého domova a nemusí vás to stát příliš mnoho energie. Jaké techniky přípravy používají kuchaři v luxusních kasinových restauracích? Jednou z nejčastějších technik je tzv. sous-vide vaření. Spočívá v pomalém vaření ve vakuovém obalu při nízké teplotě. Například maso nebo ryby si díky tomuto postupu zachovají šťavnatost a živiny a výsledek je opravdu neodolatelní. Mnohá sous-vide zařízení jsou navíc běžně dostupné ke koupi. Ugrilujte si výborný steak na pánvi podle postupu předních šéfkuchařů, podlijte ho máslem a doplňte o bylinky. Nakonec nechte “dojít” v troubě. Přední kuchaři nezahušťují omáčky moukou nebo škrobem. Omáčky připravují tzv. redukcí, při které se během vaření odpaří zbytečná tekutina, čímž se zároveň i zvýrazní chuť. Pokud se rozhodnete pro přípravu masa, nechte ho třeba den před vařením marinovat ve vaší oblíbené marinádě. Jeho chuť tak bude mnohem intenzivnější. Připravte si doma pokrmy jako z luxusního kasina Jak vidíte, vaření pokrmů, které jsou inspirované luxusními kasinovými restauracemi, nemusí být nijak složité. Pomocí několika málo postupů a technik mezi které patří výběr vysoce kvalitních surovin, zajímavé kombinace chutí a vařících postupů, technik vaření a příprav nebo umění servírování a dekorace, zvládnete připravit dokonalý pokrm, na který byste narazili v luxusním kasinu, i vy. Díky těmto tipům můžete své kulinářské umění posunout na další úroveň a podělit se o své dovednosti třeba i s přáteli u příjemně stráveného večera doplněného třeba o rafinovanou hru Texas Hold’em. Přidat komentář foto pixabay.com Luxusní kasinové restaurace jsou známé svou vysokou úrovní gastronomie a mohou být zajímavou inspirací pro nejednu domácnost. Restaurace v kasinech ve svém kulinářském umění používají spojení vysoce kvalitních surovin, dokonalé prezentace pokrmů a chuťových kombinací, které osloví i ty nejnáročnější gurmány. Chtěli byste si doma vytvořit pozoruhodnou atmosféru luxusního kasina a podávat svým přátelům lahodné pokrmy, hodné pětihvězdičkových restaurací? Ponořte se do dnešního článku plného inspirací pro přípravu pokrmů inspirovaných luxusními restauracemi v kasinech.

Čas načtení: 2025-03-11 08:52:00

Společnost Medit uvede na trh nový intraorální skener Medit i900 classic

Soul (Jižní Korea)/Newport Beach (Kalifornie) 11. března 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Medit (www.medit.com), vedoucí světový podnik v oblasti digitální stomatologie, se chystá 25. března představit nový přírůstek do své řady intraorálních skenerů i900. Připravovaný model Medit i900 classic, navržený s cílem zvýšit použitelnost a efektivitu, nabízí intuitivní ovládání, přesné skenování a bezproblémovou integraci pracovních postupů, čímž poskytuje více možností pro zubní lékaře po celém světě.Díky rozšířené hloubce skenování, ultrarychlé přesnosti a lehkému, ergonomickému designu pokračuje i900 classic v úsilí společnosti Medit o inovace v digitální stomatologii. Tato novinka je navržena tak, aby optimalizovala klinický pracovní postup, zlepšila komunikaci s pacientem a zefektivnila spolupráci s laboratoří, a to vše při zachování snadného používání, které je pro společnost Medit charakteristické.Medit i900 classic je navíc vybaven inovativním a zcela novým řešením pracovního postupu All-on-X, Medit SmartX. Jedná se o nejnovější řešení postupu společnosti Medit, které zjednodušuje digitální proceduru All-on-X od začátku do konce a eliminuje potřebu dalšího hardwaru a softwaru. Zubní lékaři, kteří vlastní zařízení i900Family, i700, i700w a i600, mají rovněž přístup k tomuto novému pracovnímu postupu All-on-X pomocí jednoduché aktualizace softwaru.Další podrobnosti budou brzy zveřejněny. Sledujte oficiální představení Medit SmartX 18. března a Medit i900 classic 25. března.O společnosti MeditSpolečnost Medit je celosvětovým poskytovatelem 3D intraorálních skenerů a digitální stomatologické platformy „vše v jednom", založené na vlastní patentované nejmodernější technologii. Společnost rovněž vyvíjí inovativní software pro digitální stomatologii, který podporuje spolupráci mezi zubními klinikami a laboratořemi.Společnost Medit sídlí od svého založení v roce 2000 v jihokorejském Soulu, má zastoupení v Americe a Evropě a celosvětovou síť distributorů ve více než stovce zemí.Další podrobnosti o produktech a softwaru společnosti Medit naleznete na oficiálních webových stránkách.Další obsah najdete na YouTube (youtube.com/user/meditcompany) a na Instagramu (instagram.com/meditcompany).Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2636434/image_1.jpgLogo - https://mma.prnewswire.com/media/1798058/Logo_MEDIT_Logo.jpgKONTAKT: weirdo0130@gmail.com, MEDIT

Čas načtení: 2025-04-03 09:41:00

Vítej, budoucnosti. Endoskopický systém ELUXEO® 8000

Ratingen (Německo) 3. dubna 2025 (PROTEXT/GlobeNewswire) - FUJIFILM vítá novou éru možností endoskopieTým FUJIFILM Healthcare Europe s potěšením oznamuje evropské uvedení svého pokročilého endoskopického systému ELUXEO® 8000* s novými terapeutickými možnostmi, řízením pracovních postupů a lepší kvalitou obrazu. Jedná se o první z celé řady nových a připravovaných inovací, které budou uvedeny na trh v rámci iniciativy "VÍTEJ, BUDOUCNOSTI“."Jsme rádi, že můžeme oznámit uvedení své nové endoskopické platformy a řady inovací na podporu důležité práce endoskopistů v celé Evropě. Těšíme se na cennou zpětnou vazbu od svých zákazníků, protože společně pracujeme na posílení budoucnosti endoskopické technologie.“– Takemasa Kojima, výkonný ředitel společnosti FUJIFILM Healthcare EuropeVÍTEJ, BUDOUCNOSTI.Díky našemu konstrukčnímu umění, řemeslné zručnosti a více než devadesátiletému dědictví v oblasti zobrazování nově stanovujeme možnosti endoskopie a vítáme novou éru možností pro EndoSolutions. Tým společnosti FUJIFILM Healthcare vyvinul řadu nových technologií, které mají za cíl změnit cestu endoskopie od screeningu až po léčbu. Ty budeme představovat postupně v průběhu příštích dvou let.→ Připojte se k seznamu odkazů „Vítej, budoucnosti“, abyste byli informováni o nových verzích:https://www.healthcare-eu.fujifilm.com/welcome-future/?utm_source=Press_Release_EWF1&utm_medium=CTA_Button&utm_campaign=ELUXEO%C2%AE+8000+Endoscopy+System NOVÉ LÉČEBNÉ MOŽNOSTI – ENDOSKOPICKÝ SYSTÉM ELUXEO® 8000ELUXEO® 8000 se zaměřuje na nové možnosti v pokročilých léčebných scénářích. Nový režim ACI (Amber-Red Color Imaging) podporuje nejen detekci zdrojů krvácení, ale může být přínosem i při mini-invazívních endoskopických výkonech typu ESD a EMR apod. Studie s endoskopickou komunitou stále probíhají. První ohlasy mezinárodních odborníků však dávají najevo, že režim ACI poskytuje lepší viditelnost jednotlivých vrstev během zákroků, a mohl by tak endoskopistům pomoci předcházet krvácení, jak je podrobně uvedeno níže v jejich poznámkách:"Myslím, že použití (ACI) k identifikaci svalové versus podslizniční roviny vás po celou dobu udržuje ve správné rovině a činí ESD (endoskopickou submukózní disekci) bezpečnější a rychlejší. Sníží se tím nesnáze začátečníků při zaučování a ESD se stane dostupnější.“ – Profesor Pradeep Bhandari MBBS, MD, DRCP, profesor gastroenterologie, Portsmouth Hospitals University NHS Trust."ACI je významným krokem vpřed ve funkcích, které poskytují endoskopy Fujifilm. Je velmi užitečný nejen pro třetí prostor, ale obecně pro pokročilé léčebné postupy...A v této situaci je ACI ještě důležitější, protože zdůrazňuje detaily a kontrast mezi sliznicí, podsliznicí a svalovinou a také umožňuje velmi pěkné zvýraznění cév... díky této funkci je ACI velmi důležité z klinického hlediska, z hlediska výsledku a z hlediska bezpečnosti.“ – Profesor Alessandro Repici, ředitel oddělení digestivní endoskopie ve výzkumné nemocnici Humanitas v Miláně, Itálie."Přidání ACI je podle mého názoru pro terapii klíčové, protože umožňuje lidem, i těm, kteří mají zkušenosti například s resekcí tkáně, ESD, provést zákrok, řekl bych rychleji, s podobným bezpečnostním profilem. Je tomu tak díky optickým vlastnostem, které umožňují lépe rozpoznat rovinu a preventivně řešit krvácení.“ – Dr. David J. Tate MA, MBBS, MRCP, intervenční endoskopista a gastroenterolog, Univerzitní nemocnice v Gentu, Belgie.SPRÁVA PRACOVNÍCH POSTUPŮ – ENDOSKOPICKÝ SYSTÉM ELUXEO® 8000Systém ELUXEO® 8000 je zaměřen na efektivitu pracovních postupů a je navržen tak, aby podporoval lékaře v jednodušším a produktivnějším každodenním klinickém pracovním procesu. Nástroje pro správu pracovních postupů, které jsou součástí nového řešení, mají za cíl zajistit lepší použitelnost díky propojeným systémům a integraci dat. Během zákroků to může například znamenat zabránění náhodné dvojí insuflaci vzduchu a CO2** nebo umožnění irigace vodou stisknutím jediného tlačítka.OVLÁDÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM DOTYKOVÉHO TABLETU – ENDOSKOPICKÝ SYSTÉM ELUXEO® 8000Výraznou novinkou v této verzi je volitelný patnáctipalcový dotykový tablet s uživatelsky přívětivým rozhraním navrženým tak, aby umožňoval intuitivnější způsob ovládání procesoru. Pomocí tohoto řešení mohou lékaři zaznamenávat snímky a videa DICOM kompatibilní pro dokumnetační účely. Společnost FUJIFILM plánuje další vývoj tohoto produktu s cílem dále zlepšit konektivitu a schopnost shromažďovat inteligentní informace.KOMBINACE VĚDOMOSTÍ Z RENTGENOVÉHO A ULTRAZVUKOVÉHO ZOBRAZOVÁNÍ – ENDOSKOPICKÝ SYSTÉM ELUXEO® 8000Ve společnosti FUJIFILM věříme ve využívání svých znalostí a mezioborových zkušeností k neustálému zlepšování řešení pro zdravotnictví. Jako odborníci na zobrazování jsme se při transformaci svých budoucích endoskopických řešení inspirovali alternativními oblastmi zobrazování v rámci svého portfolia. Díky kombinaci odborných znalostí z oblasti rentgenu a ultrazvuku byla kvalita zobrazení v přístroji ELUXEO® 8000 povýšena na nový standard. Použití naší nejmodernější technologie trojí redukce šumu (3NR) z propojených zobrazovacích specializací s rozšířeným dynamickým rozsahem vedlo ke zlepšení ostrosti a vylepšené optimalizaci jasu v blízkém i vzdáleném poli.Spolu s naším nejnovějším snímačem CMOS a standardním rozlišením 4K dosahuje kombinace přístroje ELUXEO® 8000 s našimi nově vydanými endoskopy řady 800 dosud nejčistšího a nejjasnějšího endoskopického obrazu."Řada Eluxeo 8000 je úžasný nový procesor, který nejenže přináší lepší zobrazování, šité na míru pro rozšířenou diagnostiku, včetně nejmodernějšího propojeného barevného zobrazování a zobrazování v modrém světle, vyzkoušeného jak pro detekci, tak pro charakterizaci, ale také se velmi dobře hodí k zobrazování ve velmi vysokém rozlišení 4K pomocí čipů CMOS a nejpůsobivějšího ACI určeného pro endoskopii ve třetím prostoru.“– Prof. Edward John Despott MD FRCP FJGES MD(Res), konzultující lékař a intervenční endoskopista a gastroenterolog, The Royal Free London a The Wellington Hospital.* Název výrobku ELUXEO® 8000 processor: EP-8000** Tato funkce vyžaduje náš insuflátor CO2 GW-100 s certifikací MDR.NAVŠTIVTE SPOLEČNOST FUJIFILM V BARCELONĚ NA ESGE DAYS 20253.- 5. dubna, stánek č. 04.Připojte se k týmu FUJIFILM Healthcare Europe v Barceloně na ESGE Days 2025 a poznejte budoucnost endoskopie!Zúčastněte se našeho oborového sympozia, kde se dozvíte více o vědeckých poznatcích, které stojí za našimi inovacemi, a nechte se poučit od mezinárodních odborníků světové třídy o jejich zkušenostech.ZAPIŠTE SI DO KALENDÁŘE: Navštivte ESGE Days | European Society of Gastrointestinal Endoscopy, kde si můžete prohlédnout úplný seznam akcí a poznamenat si je do kalendáře.DALŠÍ INFORMACEZůstaňte v obraze díky zpravodajům, událostem a upozorněním na vydání produktů z iniciativy FUJIFILM Healthcare Europe „VÍTEJ, BUDOUCNOSTI“: https://www.healthcare-eu.fujifilm.com/welcome-future/?utm_source=Press_Release_EWF1&utm_medium=CTA_Button&utm_campaign=ELUXEO%C2%AE+8000+Endoscopy+System .KONTAKTUJTE NÁSChcete se dozvědět více informací nebo máte dotaz na náš tým?Kontaktujte nás níže.Stefan Bachmeier, marketingový manažer pro endoskopické systémy, FUJIFILM Healthcare Europestefan.bachmeier@fujifilm.comFujifilm, hrdě po vašem bokuSpolečnost Fujifilm je již více než 90 let celosvětovým inovátorem v oblasti zdravotní péče a zobrazování. Její inovativní endoskopická řešení jsou navržena tak, aby zlepšila dostupnost zdravotnických služeb pro pacienty, včasnou diagnostiku a léčbu, které mají trvalý pozitivní účinek na naši společnost. Díky našim znalostem, nadšení a inspiraci umožňujeme odborníkům na endoskopii, aby ve své každodenní práci dosáhli co největší změny zlepšováním kvality života pacientů a přínosem ke zdravější společnosti.Společně obohacujeme životy a dáváme světu více úsměvů!Hrdě po vašem boku,Tým společnosti FUJIFILM Healthcare EuropeFotografie doprovázející toto oznámení je k dispozici na adrese https://www.globenewswire.com/NewsRoom/AttachmentNg/b151161d-8ba2-4d4b-b014-4490effc3dcc . 

Čas načtení: 2020-09-23 11:29:30

Soudcovská zvůle lege artis

V soudcokratickém státě nejsou vyloučena žádná překvapení ze strany soudců, jistých si beztrestností, čehož důkazem je následující příběh. Žije mezi námi slušný člověk, z dopuštění osudu odsouzený k nepodmíněnému trestu, dočasně propuštěný z vězení soudním rozhodnutím o přerušení výkonu trestu ze zdravotních důvodů do 30. září letošního roku. Protože lékaři mu rozplánovali léčebné úkony až do listopadu, požádal o prodloužení přerušení. Předseda senátu přibral znalce, který koncem srpna dodal znalecký posudek, z něhož vyplývá, že pan odsouzený je způsobilý k výkonu trestu za předpokladu dodržování celé řady omezení, z nichž aspoň části nelze ve vězení dbát. Pan odsouzený žil stále dál klidně. Očekával, že předseda senátu nařídí ještě před koncem září veřejné zasedání k jeho žádosti o prodloužení přerušení výkonu. Domníval se, že s žádostí přece jen uspěje, protože nástup trestu v této době by znemožnil dokončení léčby. Zažil ale šok. Do jeho datové schránky dorazila 4. září výzva vyšší soudní úřednice, aby se do pěti dnů vrátil do věznice. Odesilatelka si tím vysloužila stížnost předsedovi soudu, protože rozhodování v této věci přísluší pouze předsedovi senátu, o němž v jejím přípisu není ani slůvko. Ale její nadřízený ji zakryl (jak jinak): rozhodl předseda senátu a úřednice pouze provedla jeho rozhodnutí. Teprve pak se ozval předseda senátu dopisem obhájci, v němž se odvolal na své právo dle ustanovení trestního řádu rušit rozhodnutí o přerušení výkonu trestu. Potvrdil, že na nástupu jeho klienta trvá. V příslušném paragrafu trestního řádu se skutečně píše, že „je-li obava, že odsouzený uprchne, nebo zneužívá-li povoleného přerušení, předseda senátu přerušení výkonu trestu odvolá“ a proti této větě není stanovena možnost stížnosti (přeloženo do lidštiny: odvolání). Nutno připustit, že „náš“ předseda senátu si může myslet, že takto vydaná výzva k nástupu do výkonu trestu je v souladu se zákonem, tedy lege artis. Na druhé straně je neprosto nezpochybnitelné tvrzení, že daným postupem znemožnil panu obžalovanému bránit se proti zvůli zákonnou cestou. Jako laik soudím, že jej připravil o přístup k soudní ochraně, zajištěný Listinou základních práv a svobod, která je nedílnou součástí Ústavy. Z dopisu není zřejmé, zda se předsedovi senátu dostalo varování, že pan odsouzený balí kufry a chystá se zmizet do Burkiny Faso, či zda zjistil, že se místo předepsaných léčebných zákroků osvěžuje s lehkými ženami v místním hampejzu. A zejména: jako laik neznám procesní nástroj, jímž by bylo možné bránit se proti soudnímu rozhodnutí, provedenému pouhým dopisem, a možná přece jen ne tak úplně lege artis. Zdá se mi navíc nepochopitelné, proč předsedovi senátu tolik záleželo na tom, aby se pan odsouzený vrátil rychle za mříže, že k vynucení návratu použil nestandardní postup. Má snad k němu zvláštní osobní vztah? Vzhledem k tomu, že termín přerušení výkonu trestu je 30. září, současně je podaná žádost o prodloužení přerušení a je již k disposici čerstvý znalecký posudek, je těžké pochopit, proč předseda senátu nenařídil ještě před koncem září veřejné zasedání k projednání žádosti o prodloužení přerušení výkonu trestu. Jejím zamítnutím mohl standardním postupem dosáhnout téhož, o co se pokusil výše popsanou „partyzánštinou“. Přece kvůli několika dnům, o které by pan odsouzený při použití civilizovaného postupu řízení přišel později do věznice, by nepropuklo zemětřesení. Mimo to jde-li o lidské zdraví, soud by měl postupovat s nejvyšší možnou uvážlivostí. Nicméně celý případ je názornou ukázkou toho, že díky nepřesné formulaci textu zákona může pokleslý soudce jednat sice zdánlivě lege artis, ale přesto hezky zvysoka dupat po lidských právech. Řekl bych, že nad takovým jednáním předsedy senátu by se měl zamyslet někdo z kárných žalobců, ale jsem si jist, že se žádný nenajde. Nakládat špatně s občanskou chátrou přece není hřích. „Firemní kultura“ daného soudu se vyznačuje častějším výskytem nesprávných úředních postupů a soudcovské svévole. Revize správních rozhodovacích procesů ministerstvem by asi přinesla zajímavé výsledky, ale ministerstvo si nemůže dovolit ji provést, protože paní ministryni by soudci uklovali kvůli domnělému porušování soudcovské nezávislosti. {loadmodule mod_tags_similar,Související}   Zamyslet by se měli i zákonodárci, protože malá úprava textu příslušného paragrafu by znemožnila opakování popsaného svévolného postupu soudu.

Čas načtení: 2019-11-12 14:03:11

Za chyby se neplatí: Stát nevymáhá peníze po svých úřednících

Kverulant.org zjistil, že úřady zaplatily na náhradách škod a pokutách v letech 2014 až 2018 celkem téměř dvě miliardy korun. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím při výkonu veřejné moci umožňuje vymáhat škodu po úřednících, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu. Takto však bylo vymoženo pouhých 14 milionů korun. To je podle Kverulanta zoufale málo, a proto je jeho cílem tuto praxi změnit. V létě roku 2019 zaslal Kverulant.org žádost o poskytnutí informací o placení náhrad škod a pokut celkem 115 institucím veřejné správy. 107 institucí mu odpovědělo, kolik zaplatily na škodách a pokutách v letech 2014 až 2018 a kolik za tuto dobu vymohly od svých zaměstnanců, kteří tyto škody způsobili. Škodu nebo pokuty muselo ve sledovaném období zaplatit 84 institucí. Kverulant zjistil, že na náhradách škod a na pokutách zaplatily tyto úřady 944 milionů korun a od svých zaměstnanců zpět vymohly jen 10,5 milionů korun. To je pouhých 1,12 %. Aby byl obrázek o zaplacených škodách kompletní, je třeba k částce 944 milionů korun přičíst ještě jednu miliardu a dvacet dva milionů, kterými Ministerstvo spravedlnosti odškodnilo poškozené za činnost jiných orgánů. Částka, kterou ministerstvo vymohlo od osob odpovědných za vzniklé škody, činila ve sledovaných letech jen necelých 3,5 milionů korun. Dohromady tak orgány veřejné správy vymohly od svých zaměstnanců jen 14 milionů korun, což je pouhých 0,71 % z částky 1 966 544 397 Kč. Antisoutěž státních orgánů Jednoznačným vítězem v antisoutěži o placení škod a pokut a jejich nevymáhání je Ministerstvo zemědělství (MZe). To za pět let vyplatilo na náhradách škod 24 milionů korun a na pokutách 228 milionů korun. Dohromady tedy téměř čtvrt miliardy korun. Od svých zaměstnanců za jejich pochybení vyinkasovalo pouhých 381 korun. Náhrady škod, které MZe vyplatilo, jsou většinou odškodnění za nepřiměřené délky restitučního řízení podle zákona a ministerstvo je prý nevymáhá proto, že restituční řízení podle zákona o půdě jsou mimořádně komplikovaná jak po stránce skutkové, tak právní. Pokud jde o pokuty, které MZe zaplatilo ostatním orgánům státní správy, největšími položkami na tomto seznamu jsou dvě pokuty za cinknuté tendry na služby IT zakázky. V roce 2015 to byla pokuta ve výši téměř 83 milionů korun a v roce 2018 pokuta 71 milionů. Pokutu ve výši 37,5 milionu korun dostalo MZe za nezákonné postupy při rozdělování dotací v programu Rybářství 2007–2013. Protože MZe nezaplatilo včas, dostalo penále za prodlení s odvodem ve výši 11,5 milionu korun a byl mu vyměřen úrok z posečkané částky ve výši 5 milionů korun. MZe náhrady za takto zaplacené pokuty nevymáhá a odkazuje se na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 31 Cdo 2764/2016 ze dne 12. dubna 2017, podle něhož se v případě uložení finanční sankce státu nejedná o vznik škody. Došlo tím totiž pouze k transferu finančních prostředků uvnitř státu, přičemž jeho majetek se zaplacením pokuty nezmenšil. Laicky řečeno, stát si pouze přendal peníze z jedné kapsy do druhé. Druhým v pořadí v antisoutěži o placení škod a pokut a jejich nevymáhání je Ministerstvo obrany (MO). Obrana v letech 2014 až 2018 zaplatila na náhradách škod celkem bagatelních 482 tisíc korun. Šlo zejména o zaplacení vyrovnání ve výši 4 719 Kč celkem 102 žalobcům v rámci soudního smíru. Zato na pokutách zaplatilo MO za uvedené roky 88,5 milionů korun. Od svých osob odpovědných za tato pochybení nepožadovala ani korunu. Opět s odkazem na rozsudek, kde se uvádí, že když stát platí státu pokutu, tak škoda nevzniká. Bronzové místo v lemplovství při nevymáhání zaplacených škod patří Ministerstvu vnitra (MVČR). Vnitro v letech 2014 až 2018 zaplatilo na náhradách škod 9,5 milionů korun a na pokutách skoro 64 milionů korun. MVČR Kverulantovi nesdělilo o jednotlivých škodách a pokutách žádné další údaje. Na svoji otázku, proč vnitro nevymáhá po svých zaměstnancích žádnou náhradu, ale Kverulant odpověď dostal. Ministerstvo detektivů mu odpovědělo: „K bodu 2. a 4. žádosti sdělujeme, že v letech 2014 až 2018 nebyl Ministerstvem vnitra uplatněn žádný regres vůči osobám, které má ministerstvo v personální pravomoci, neboť nebyla ztotožněna konkrétní osoba nebo osoby, odpovědné za vznik škody podle zákona č. 82/1998 Sb.“ {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Karlovarská losovačka Poslední organizací, která na škodách a pokutách zaplatila za posledních pět let částku vyšší než 70 milionů korun, je Magistrát města Karlovy Vary. Karlovarský magistrát zaplatil na škodách a pokutách téměř 71 milionů korun. Dominantní položkou na seznamu pokut je ta z roku 2016. Šlo o pokutu v částce 51 milionů a penále ve výši 17, 5 milionů korun za notoricky známou „karlovarskou losovačku“. Jako karlovarská losovačka se označuje zmanipulovaná soutěž na výstavbu KV Areny v Karlových Varech z dubna 2006. Do obecného povědomí se dostal dvouapůlminutový videozáznam, na kterém se losující více než půl minuty snaží vytáhnout z losovacího osudí dva lístky se „správnými“ jmény firem, čemuž přihlížela smějící se notářka. Samotné losování v dubnu 2006 mělo za účel snížit celkový počet uchazečů o zakázku z 16 na 5, které potom magistrát oslovil. Při samotném losování těchto pěti firem vytáhl organizátor soutěže Roman Krist z osudí během několika sekund první tři firmy, následně se více než půl minuty snažil vylosovat čtvrtého účastníka finále a také pozdějšího vítěze soutěže – sdružení firem Syner, Metrostav a Bau-stav, přičemž losování glosoval slovy, že lístky budou asi slepené. Celému losování přihlížela notářka Lenka Machová, kterou počínání organizátora soutěže rozesmálo, přesto pak regulérnost soutěže potvrdila. V roce 2008 karlovarskou losovačku prověřovala protikorupční policie, která ale případ nakonec odložila. Ani stížnost na postup notářky k Notářské komoře nebyl úspěšný. A ani na náhradách škod nechtěl magistrát od svých radních, zastupitelů či úředníků ani korunu. Prý škodu nebylo možné vymáhat: nebylo možné dohledat jednoznačně odpovědnou osobu za porušení, jehož následkem byla vyměřená sankce – jednalo se o rozhodnutí kolektivního orgánu. Legendární manipulace výběrového řízení známá jako karlovarská losovačka tak už asi zůstane navždy zcela nepotrestána. Výlučné postavení Ministerstva spravedlnosti Výlučné postavení mezi orgány státní správy v oblasti placení náhrad za škody má Ministerstvo spravedlnosti. To je sice ve výše uvedené tabulce s částkou zaplacenou na pokutách ve výši 10,5 milionu korun až na 16. místě, ale když započteme sumy, kterými Ministerstvo spravedlnosti odškodňuje poškozené za činnost jiných orgánů, katapultuje je to na první místo s částkou jedna miliarda dvacet dva milionů korun. Tuto částku vyplatil resort spravedlnosti v letech 2014 až 2018. Přibližně polovina této částky, přesně 535 milionu korun, vyplatila justice v rámci mimosoudního vyrovnání náhrady za škody vzniklé při výkonu veřejné moci v resortu justice. Sumu 486 milionu korun vyplatilo ministerstvo na základě soudních rozsudků. Částka, kterou ministerstvo vymohlo od osob odpovědných za vzniklé škody, činila ve sledovaných letech jen necelých 3,5 milionů korun. Podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, je stát odpovědný za vznik škody, kterou způsobil. Zákonná úprava přitom stanoví, že stát odpovídá za škodu na principu objektivním, přičemž odpovědnost státu je založena na současném splnění tří podmínek: - nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí, - vznik škody, - příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Zjednodušeně řečeno, je nárok za zaplacení konkrétní škody podmíněn konkrétní chybou konkrétního státního úředníka. A na tohoto konkrétního úředníka pamatuje výše uvedený zákon v § 17 zákona v odstavci 1, kde se praví: „Nahradil-li stát škodu, ke které došlo při činnosti státního orgánu nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu od těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu, pokud byli k vydání rozhodnutí nebo k úřednímu postupu oprávněni.“ Kverulant se problematikou malé odpovědnosti úředníků za svoji práci zabývá již od roku 2015. Již tehdy shromáždil řadu údajů o této problematice a vyzval tehdejšího ministra spravedlnosti, aby se zasadil o změnu této nezodpovědné praxe. V odpovědi tehdejší ministr JUDr. Robert Pelikán uvedl, že Kverulantovo tvrzení o tom, že Ministerstvo spravedlnosti nemá přehled o výši vymáhaných a zaplacených náhrad, považuje za zavádějící. Zveřejnění této kauzy a přijetí služebního zákona, který dal úředníkům další prebendy, vyvolalo zájem médií. Zdánlivě větší úspěch zaznamenal Kverulant na Ministerstvu financí. Na základě jeho zjištění připravilo Ministerstvo financí v roce 2016 novelu zákona, která úřadům přikazovala vymáhat škody po chybujících úřednících, tu však nakonec zamítla legislativní rada vlády. Na jaře roku 2019 to byli Starostové a nezávislí, kdo se inspiroval Kverulantovou kauzou, a i oni navrhli, aby stát musel po úřednících, soudcích a státních zástupcích vymáhat škody, které při své práci způsobí. Poslanci hnutí STAN ve svém návrhu argumentovali tím, že podobné opatření platí už v obcích a krajích, a je tudíž namístě přenést tuto povinnost i na úroveň celostátní. „Zatímco pro obecní a krajskou úroveň platí, že samosprávy jsou povinny vymáhat po svých úředních osobách škodu, kterou svými rozhodnutími či postupem tito úředníci v samosprávě způsobili, a to až do výše 4,5násobku platu (u škody úmyslné celou), stát takto postupovat ze zákona vůči svým úředníkům nemusí,“ píší předkladatelé. Úředníci by měli platit V roce 2014 pracovalo pro erár 416 tisíc státních zaměstnanců. Na rok 2019 je jich „rozpočtováno“ závratných 470 tisíc. Výdaje na jejich platy poslední léta překračují částku 200 miliard korun. Dokonce mají speciální zákon o státní službě, díky kterému jsou prakticky nevyhoditelní. Z těchto důvodů je Kverulant.org přesvědčen, že úředníci by za svoje zásadní chyby měli platit.  Tato kauza jasně ukazuje, že stát po chybujících úřednících vymáhá škody za jejich chyby zcela nedostatečně. Proto se Kverulant.org poprvé již v roce 2015 obrátil dopisem na předsedu vlády a ministry spravedlnosti, kultury, obrany, zahraničních věcí a životního prostředí, aby změnili praxi vymáhání škody za chyby státních úředníků. Marně, proto Kverulant v dubnu 2017 opět dopisem vyzval předsedu vlády, ministry financí a spravedlnosti, aby se konečně zasadili o změnu. Opět marně, a tak svoje zjištění z roku 2019 zaslal Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Soudě podle celkem nic neříkající odpovědi NKÚ, opět marně. {/mprestriction} 

Čas načtení: 2024-04-21 16:00:01

Američané toužili po sbratřování s českými ženami. Churchill a Patton nás nechtěli nechat Sovětům

Konec druhé světové války v Evropě už byl na dohled. Rudá armáda okupovala Berlín a Hitler už pomalu ve svém bunkru hledal v šuplíku ampulku s kyanidem draselným a nabíjel svou pistoli, kterou se později zastřelil. Do Bavorska se probojovaly jednotky Třetí americké armády, kterým velel generál George S. Patton. Dne 18. dubna 1945 vstoupily americké jednotky na území předmnichovské československé republiky. V 09:55 dorazily první jednotky americké armády k obci Hranice v ašském výběžku. Jednalo se o průzkum roty K 3. praporu 358. pěšího pluku 90. pěší divize z XII. armádního sboru. O dva dny později vnikly jednotky i do Aše. Pohraničí armády jako osvoboditele nevítalo Západní pohraničí bylo osídleno převážně německy mluvícím obyvatelstvem, není proto divu, že Američany nevnímali tamní občané jako osvoboditele, ostatně se nejednalo ani o území protektorátu Čechy a Morava, ale o Říšskou župu Sudety. Tamní obyvatelé dobře věděli, že připojením k německé Říši se v tuto chvíli ocitli na straně poražených, a správně tušili, že návrat před Mnichov pro ně bude mít následky. Až při dalším postupu do nitra republiky se vojákům dostalo vřelého přijetí.  Uletěli komunistům i se třemi letadly a všemi cestujícími. Agent StB se opil a ničeho si nevšiml Číst více S Američany přišli i Češi V řadách americké armády byli i Češi. Na stránkách eglish.radio.cz nalézáme zprávu jednoho z nich – českého novináře a důstojníka Zdenka Vršovského – kterou zaslal do české redakce BBC: „Je čtvrtek 19. dubna 1945. Dnes po šesti letech opět vstoupíme na československou půdu. Projíždíme bavorskými vesnicemi a městy. Je krásný slunečný den a nedaleko před námi se objevují vrcholky českých hor. Pár kilometrů od hlavního stanu je v údolí malá vesnice. Je velmi malá a žijí v ní pouze německy mluvící obyvatelé. Někde tady musí být československá hranice. Zastavíme Němce s bílou páskou na rukávu a požádáme ho, aby nám přesně ukázal, kde je hranice. Nesměle se podívá na nášivky našich uniforem s názvem Československo, začne rozumět a zbledne. Běží jen pár kroků zpět k bílé budově s poslušnou, až podlézavou úslužností.  Měří vzdálenost svými kroky a zastaví se asi 20 metrů z kopce. Pak vysvětluje: hranice je tady. Na této straně jsme v Československu. Z jeho bledé, vyděšené tváře lze vyčíst velkou obavu. Češi jsou tady. Převážně německy mluvící Sudety na hranici mezi Československem a třetí říší obsadili už v roce 1938 a nyní bylo zřejmé, že se po šesti letech okupace region opět dostane pod českou kontrolu.“ Život a smrt Malého prince: Záhada Antoina de Saint-Exupéryho Číst více Američané nesměli postupovat Až do konce dubna musely americké jednotky přešlapovat na místě. Původní dohoda o operačních sférách a čáře dotyku zakazovala Američanům další postup do nitra Československa. Třicátého dubna se Eisenhower spojil s náčelníkem generálního štábu Rudé armády generálem Antonovem se žádostí o to, aby byla posunuta demarkační čára na osu Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice. Argumentoval tím, že potřebuje krýt levý bok Pattonovy armády při jeho postupu do Rakouska, neboť by jej mohla ohrožovat stále bojeschopná německá armádní skupina „Střed“ polního maršála Schörnera. Rusové nakonec museli souhlasit. Vojáci se do Československa těšili Stránky aic.cz přibližují další vývoj. Teprve v odpoledních hodinách 4. května se telefonicky spojil generál Omar Bradley, velitel 12. skupiny armád, pod níž 3. armáda spadala, se svým podřízeným generálem Pattonem. Oznámil mu, že pod jeho armádu přesunul V. sbor, který společně s XII. sborem osvobodí dohodnutou část Československa. Zeptal se ho, kdy je schopen zaútočit. Patton odvětil, že hned příští den. Na Bradleyho otázku „Proč chce každý muž z 3. armády osvobodit Československo?“ Patton odpověděl: „Češi jsou našimi spojenci a jejich ženy jsou současně mimo zákaz o sbratřování se s místním obyvatelstvem, jak to platilo v Německu. A proto hurá do Československa a ke sbratřování!“ Poté zahájil Patton hned ráno 5. května ofenzívu do nitra Československa. Churchill se za Československo bil Samozřejmě zde byla i otázka, zda je možné, aby Američané osvobodili i Prahu. Na britské straně byl největším zastáncem této myšlenky sám Winston Churchill. Ten se začátkem května 1945 snažil o novou schůzku Velké trojky. „Před velkou katastrofou nás nemůže zachránit nic než setkání a výměna názorů, jež se uskuteční co možná nejdříve…“ Čtvrtého května pak vystoupil na konferenci v San Franciscu. Už tehdy vyslovil své obavy a nebyl daleko od pravdy. Obával se, že by k „území ovládaným Rusy patřily pobaltské oblasti, celé Německo až k demarkační linii okupovaných pásem, celé Československo…“. Toto vylíčení hranic sféry sovětského vlivu nápadně připomíná jeho pozdější projev ve Fultonu. Obrátil se v této věci i na prezidenta Trumana. Bezvýsledně. Eisenhower to Pattonovi zarazil Poslední pokus učinil Churchill 7. května, kdy se obrátil dopisem přímo na Eisenhowera. „Doufám, že vás váš plán neodradí od postupu na Prahu, budete-li mít vojáky a nesetkáte-li se předtím s Rusy. Domníval jsem se, že nemáte v úmyslu se vázat, budete-li mít vojáky a bude-li cesta volná…“ Veškeré vynaložené úsilí britského předsedy vlády však bohužel přišlo vniveč. Mrzelo to i generála Pattona, který svému veliteli navrhoval, že v Praze může být do druhého dne od rozkazu. Takový rozkaz ale nikdy nepřišel. K naší smůle. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Slavný herec zastřelil amerického prezidenta Abrahama Lincolna.

Čas načtení: 2024-05-23 11:52:00

Ženami vedený start-up VR Vitalis oznamuje třetí investiční kolo

Ostrava 23. května 2024 (PROTEXT) - VR LIFE, průkopnický start-up specializující se na řešení pro rehabilitaci ve virtuální realitě (VR), oznamuje probíhající třetí kolo investic a pokračuje v revoluci ve zdravotnictví. Společnost VR LIFE, vedená CEO Janou Trdou, se stala lídrem ve vývoji inovativní VR aplikace VR Vitalis® zaměřené na zefektivnění rehabilitačních postupů.Společnost VR LIFE, kterou Jana Trdá založila v roce 2018, si rychle získala uznání a mnoho ocenění za svůj průkopnický přístup k rehabilitaci, který využívá imerzivní schopnost virtuální reality ke zlepšení výsledků a zkušeností pacientů. V rámci projektu VR Vitalis® vyvinula sadu rehabilitačních modulů virtuální reality, které jsou přizpůsobeny pro řešení široké škály zdravotních problémů. Přes rehabilitaci po cévní mozkové příhodě, po zintenzivnění cvičení při Parkinsonově chorobě, které výrazně zpomaluje postup nemoci. Pacienti aplikaci využívají i po nejrůznějších úrazech zad, horních i dolních končetin. Skvělých výsledků a zlepšení dosahují i pacienti, kteří potřebují trénovat kognitivní funkce nebo dýchání.Po dvou úspěšných investičních kolech, ve kterých získal start-up investice v celkové hodnotě 660 000 EUR, nyní míří do kola třetího. Společnost otevřela jednání s několika možnými investory a uzavřít by je chtěla do podzimu 2024. Jana Trdá se svým týmem má mnoho plánů ve vývoji hardware, produktů i expanze, a na ty je investice určena."Jednání ještě nejsou uzavřena. Po zkušenostech, které za těch pár let máme, pečlivě zvažujeme, s kým případně do dalšího kola jít. Určitě je prostor bavit se i s jinými potenciálními partnery. Velká výhoda je, že nepotřebujeme peníze na “projedení”, běžný provoz firmy zvládáme z prodejů. Jen chceme zrychlit. " uvedla CEO VR LIFE.Start-up si získává stále více pozornosti nejen pro svou aplikaci a sociální dopad, ale také pro své inkluzivní pracovní prostředí. Díky pestrému týmu šikovných lidí, v primárně ženském kolektivu, včetně maminek na mateřské dovolené nebo s malými dětmi, se společnost snaží podporovat rozmanitou firemní kulturu, která boří zajeté stereotypy v oblasti často dominované muži.Jana Trdá k tomu uvedla: “Samozřejmě, že máme ve firmě i muže, jen jich je mnohem méně. Ale určitě ne proto, že bychom dávali přednost ženám. Možná mají někteří muži obavy přidat se do týmu, kde převládají na vedoucích i technických pozicích ženy :-).”V době, kdy VR Vitalis míří do třetího kola investic, je společnost i nadále odhodlána plnit své poslání, kterým je zefektivnění rehabilitačních postupů a zlepšování života pacientů po celém světě. Po vytvoření stabilního zázemí v České republice rozjela společnost distribuční síť v dalších 6 evropských zemích.Další informace o VR Vitalis a inovativních řešeních VR rehabilitace naleznete na adrese vrvitalis.cz.O VR Vitalis® ProVR Vitalis® Pro je certifikovaný zdravotnický prostředek. Inovativní aplikace je speciálně navržená s ohledem na potřeby profesionálních rehabilitačních oddělení. Je to spojení tradičních rehabilitačních postupů s unikátními možnostmi virtuální reality. VR Vitalis® Pro zvyšuje kvalitu poskytované péče a zároveň snižuje provozní náklady zdravotnického zařízení. Zdroj: VR LIFEČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.   

Čas načtení: 2024-08-28 16:42:00

Adastra získala AWS kompetenci pro špičková řešení v oblasti DevOps

Toronto (Kanada) 28. srpna 2024 (PROTEXT/BusinessWire) - Skupina Adastra, globální lídr v oblasti cloudových, datových a umělou inteligencí (AI) poháněných řešení a služeb, získala AWS kompetenci v oblasti vývoje a provozu (DevOps). Stala se tak důvěryhodným, specializovaným AWS partnerem pro inovace."V Adastře v rámci DevOps a kontejnerizace využíváme ověřených postupů tak, abychom účinně odbourali všechny možné překážky efektivní spolupráce mezi firemními vývojovými a provozními týmy, a to napříč různými sektory. Díky nasazení Adastry dokážeme zajistit špičkovou spolupráci a flexibilitu při vývoji aplikací a tvoříme průkopnická řešení, která plně odpovídají měnícím se potřebám našich klientů. Tato kompetence jen podtrhuje naši schopnost poskytovat robustní, bezpečná a inovativní řešení a posiluje naši pozici lídra v technologických transformacích,“ říká Loan Ly, VP, AWS Partner Sales & Marketing.Adastra dokáže přesně identifikovat klíčové výzvy vaší organizace či firmy a na míru pro vás vytvořit řešení i strategický plán implementace. Jako dlouholetý člen partnerské sítě AWS, se čtyřmi samostatnými AWS kompetencemi a jako Advanced Services Partner úspěšně působíme v oblastech cloudu, datové analytiky a strojového učení. Naše zkušené týmy dokáží AWS technologie efektivně integrovat do vašeho stávajícího prostředí, abyste mohli plně využít jejich potenciálu. Naším úkolem je vám přinášet revoluční výsledky a být spolehlivým partnerem v neustále se měnícím světě cloudu.Jako partner AWS v oblasti DevOps Adastra nabízíme celý soubor služeb a softwarových produktů, které mají za cíl zjednodušit nastavení, správu infrastruktury, nasazení aplikačního kódu, automatizaci softwarových procesů a integraci nejlepších bezpečnostních postupů do CI/CD pipeline.Naše DevOps metodologie je rozdělena do pěti fází: vstupní hodnocení, analýza, doporučení, dokumentace a hodnocení rizik. Tento rámec nám pomáhá tvořit individuální plány pro různá průmyslová odvětví a zdůrazňuje důležitost správného vedení pro úspěšnou transformaci DevOps. Náš přístup splňuje veškeré standardy AWS DevOps kompetence, a to v oblasti řízení různých verzí, mikroslužeb, monitorování, orchestrace a bezpečnosti. Zahrnuje CI/CD pipeline, což umožňuje kompletní automatizaci od nastavení infrastruktury až po všechny fáze vývoje aplikací. A v neposlední řadě také zlepšení “release agility” softwaru.S Adastrou je bezpečnost nedílnou součástí každé fáze vývoje, což DevSecOps dále posiluje. AWS služby používáme k monitorování a ochraně, díky čemuž můžeme sledovat provoz na více účtech a upravovat údaje pro ještě vyšší zabezpečení.Jako AWS DevOps partner využíváme ty nejlepší postupy AWS, abychom vám dokázali zaručit rychlé dodání, spolehlivost, škálovatelnost, bezpečnost a zlepšení spolupráce. AWS DevOps úspěšně integruje kulturní filosofii, praktiky a nástroje k maximálnímu urychlení dodávek služeb a aplikací. Podporuje inovace a posiluje tak vaší pozici na trhu. Odstraňováním bariér mezi vývojovými a provozními týmy podporuje AWS DevOps spolupráci napříč celým životním cyklem aplikace, zajišťuje kvalitu a bezpečnost.Tyto automatizační nástroje navíc umožňují rychlý vývoj aplikací, čímž vám dávají možnost inovovat samostatně. Osvojením klíčových postupů (kontinuální integrace, kontinuální dodávka, mikroslužby s kontejnerizací, infrastruktura jako kód a proaktivní monitorování) bude mít vaše společnost rychlejší, častější a spolehlivější aktualizace pro zákazníky. Kontejnerizace totiž hraje klíčovou roli pro rychlou přenositelnost. Umožňuje tak aplikacím běžet konzistentně v různých prostředích, podporuje škálovatelnost a efektivitu provozu při zachování konzistence řešení.Pomocí AWS služeb a technologií nejen výrazně snížíte náklady, ale také optimalizujete pracovní postupy celého vývoje aplikací. Naši klienti benefitují nejen z našich certifikovaných dovedností, ale i z naší široké znalosti celého odvětví a našich úspěšných projektů. Špičková DevOps řešení a Adastra podpoří váš obchodní růst.Získání této AWS kompetence je dokladem vysoké technické odbornosti společnosti Adastra a dlouholetého odhodlání naplňovat potřeby zákazníků. V cloudových řešeních chceme dodávat prvotřídní služby a být spolehlivým, specializovaným AWS partnerem. To nám umožňuje zajistit zákazníkům úspěšné řízení inovací v oblasti umělé inteligence.Více informací najdete na: Adastra | Data Analytics and IT Consultancy (adastracorp.com) Zjistěte více o:AWS DevOps: DevOps - Amazon Web Services (AWS) Adastra DevOps: AWS Application Innovation | Adastra (adastracorp.com)O společnosti AdastraPo více než dvě desetiletí transformujeme firmy na digitální lídry, pomáháme nadnárodním organizacím inovovat, dosahovat operační dokonalosti a vytvářet nezapomenutelné zákaznické zážitky. To vše s využitím síly jejich vlastních dat.S využitím umělé inteligence, dat, cloudu, správy a digitálních služeb nabízíme firmám řešení, která jim umožní plně využívat jejich data, kterým mohou důvěřovat a kontrolovat. Propojujeme je s jejich zákazníky – a jejich zákazníky se světem.Text této zprávy v původním, zdrojovém jazyce je oficiální verzí. Překlad této zprávy do jiných jazyků poskytujeme pouze jako doplňkovou službu. Text zprávy v původním, zdrojovém jazyce je jedinou právně závaznou verzí této tiskové zprávy.Zdrojovou verzi najdete na businesswire.com: https://www.businesswire.com/news/home/20240828055577/cs/KontaktPro více informací, kontaktujte:Kristian Gravelle, Group CMOkristian.gravelle@adastragrp.com437-240-2195www.adastracorp.comZdroj: Adastra PROTEXT 

Čas načtení: 2024-09-10 09:32:00

Společnost PROMISE Technology představí na veletrhu IBC 2024 řešení pro ukládání dat, připravená na umělou inteligenci

Amsterdam/Sin-ču (Nizozemsko/Čína) 10. září 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - "Dokonalý tým" úložných řešení Pegasus RAID, který se může pochlubit možností využití až 288 TB kompaktního úložiště i podporou připojení Thunderbolt™ 5, usnadňuje práci kreativním profesionálům v éře umělé inteligence.Pracovní postupy řízené umělou inteligencí i nadále generují obrovské množství dat a kladou tak vysoké nároky na úložiště. Společnost PROMISE Technology, přední světový dodavatel RAID řešení pro ukládání dat, oznámila, že na nadcházejícím veletrhu IBC 2024 předvede, jak si s tímto náročným úkolem v oblasti multimédií poradí její nejnovější úložná řešení. Společnost PROMISE letos pořádá hned několik živých předváděcích akcí, na kterých hodlá demonstrovat zrychlení, která její úložná řešení řady Pegasus nabízejí v oblasti střihu videa a přenosu souborů v prostředí ekosystému Mac.Pokud se chcete dozvědět, jak vám mohou špičková úložná řešení RAID společnosti PROMISE Technology pomoci s optimalizací pracovních postupů založených na umělé inteligenci, navštivte na veletrhu IBC 2024 (RAI Amsterdam Convention Center, 13.-16. září) stánek 3.B33 (sdílený se společností Toshiba) v hale 3."Jelikož do svých pracovních postupů začleňuje nástroje umělé inteligence stále více kreativních profesionálů, jsou výkonná datová úložiště naprostou nezbytností," konstatovala Alice Changová, marketingová ředitelka. "Dokonalý tým" v podobě řešení Pegasus Family společnosti PROMISE Technology nabízí kompaktní eleganci i špičkový výkon a umožňuje ateliérům a mediálním společnostem poradit si s nástrahami jejich tvůrčí práce, která stále častěji využívá umělé inteligence a je tak stále náročnější po stránce objemu dat."Aktualizovaná verze Pegasus R12 je nyní k dispoziciPrvním z řešení předváděných na veletrhu IBC 2024 bude vysoce výkonný model Pegasus R12 , provozovaný v prostředí systému Mac. Společnost PROMISE během této předváděcí akce demonstruje možnosti, jakými může toto úložiště urychlit střih videa a přenosy souborů a usnadnit tak tvůrčím profesionálům jejich práci. Aktualizovanou verzi R12 s rozšířenou kapacitou úložiště je již v současné době možné zakoupit. Tato nejnovější verze, která využívá interní technologii PromiseRAID společnosti PROMISE a je navržená pro použití v prostředí systémů Mac i Windows, nabízí podporu kapacity až 288 TB v celkem 12 pozicích a nabízí tak úložiště s výjimečnou hustotou v kompaktním provedení, které se podobá standardním řešením s osmi pozicemi.Pro zajištění rychlosti i současně úspory energie je verze R12 napájena rozhraním Thunderbolt™ 4 a je disponuje režimem úspory energie, který se automaticky aktivuje, jakmile připojený hostitelský počítač přejde do režimu spánku nebo je od jednotky R12 odpojen. Další úsporu energie zajišťuje také technologie GreenBoost společnosti PROMISE pro automatickou optimalizaci spotřeby energie a úrovně hluku ventilátorů.Systém R12 je postaven na špičkových patentovaných technologiích ukládání dat společnosti PROMISE – PromiseRAID a Boost Technologies – které zvyšují jeho výkon, bezpečnost i stabilitu.Jednotka Pegasus M8 s rozhraním Thunderbolt™ 5 a Pegasus M4 pro střih videa v rozlišení 8KJednotka Pegasus M8, která bude na trh uvedena již brzy, představuje nejnovější vysokorychlostní a vysoce výkonné úložné řešení společnosti PROMISE pro urychlení pracovních postupů, využívajících umělé inteligence. Výjimečná rychlost, které dosahuje díky podpoře rozhraní Thunderbolt™ 5 a technologií NVMe, definuje nové standardy rychlosti datových přenosů a zajišťuje tak zvýšení efektivity tvůrčí práce.Součástí "Dokonalého týmu" společnosti PROMISE je také vystavovaná jednotka Pegasus M4, která se ideálně hodí pro optimalizaci střihu videa v rozlišení 8K. Nabízí kapacitu až 32 TB SSD disků v poli kompletně na bázi technologie SSD a je určena pro prostředí mobilních studií.Živé představení jednotky VTrak J5960 Green JBODSpolečnost PROMISE představí také jednotku VTrak J5960 Green JBOD, která disponuje úložným systémem PetaByte Grade ZFS, vybaveným technologiemi společností Promise a Toshiba. Společnost Promise tuto jednotku představí v rámci další živé akce, během které předvede jeho přínosy pro optimalizaci archivace video souborů.Návštěvníci veletrhu IBC budou mít možnost tyto předváděcí akce zhlédnout na stánku 3.B33.(hala 3).O společnosti PROMISE Technology:Společnost PROMISE Technology je uznávaným světovým lídrem v oblasti streamovaného ukládání dat a může se pochlubit více než 30letými zkušenostmi. Inovativní řešení této značky, založená na vlastních technologiích PromiseRAID a Boost Family, jsou přizpůsobena jedinečným potřebám trhů v oblasti zabezpečení objektů, multimédií, cloudu a obecných IT. Vysoce zkušené prodejní a inženýrské týmy společnosti PROMISE jsou strategicky rozmístěny v regionech Severní a Jižní Ameriky, EMEA, JAPAC a Číny, aby mohly bezkonkurenční služby a podporu poskytovat zákazníkům po celém světě.Další informace najdete na webových stránkách https://www.promise.com/ Kontakt pro média: pr@promise.com     

Čas načtení: 2024-10-09 17:15:00

Zaměřeno na trendy: Ben Zhou zdůraznil význam dodržování standardů, rozvoje a AI v oblasti kryptoměn

Dubai (SAE) 9. října 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Ben Zhou, co-founder a CEO společnosti Bybit, se na konferenci TOKEN2049 podělil o své názory na dodržování požadavků v oblasti kryptoměn, smysluplné využití umělé inteligence a nové motivační faktory. TOKEN2049 je každoročně konaná konference, zaměřená na oblast kryptoměn, které se účastní přes 30.000 účastníků a vystupují zde i přední zástupci ekonomiky blockchainu a kryptoměn. Ben se při svém vystoupení v hlavním sále ve společnosti dalších řečníků zaměřil na problémy při začleňování burz kryptoměn do běžného obchodování a na problematiku adaptace na narůstající regulační požadavky.Pokročilé dodržování požadavků: nezbytný luxus"Dodržování standardů a požadavků není levnou záležitostí, ale finanční postihy za jejich porušení jsou nákladnější. A jejich důsledky samozřejmě nejsou pouze finanční, ale i jiné," poznamenal Ben Zhou, co-founder a CEO společnosti Bybit.Zhou, který stojí v čele druhé největší burzy kryptoměn na světě po stránce objemu obchodů, připustil, že se způsoby, jakými společnost Bybit získává nové zkušenosti, nijak neliší od toho, jak je získávají ostatní velké burzy."Nejsme prvními, kdo v této oblasti působí, a máme tak příležitost se poučit a své obchodní aktivity přizpůsobit," okomentoval rychlé změny, ke kterým v oblasti dodržování standardů a požadavků dochází, a potvrdil skutečnost, že se v této oblasti všechny burzy kryptoměn snaží vynakládat větší úsilí.Ještě před pouhým rokem burzy prováděly kontroly po stránce dodržování požadavků a standardů pouze u transakcí v určité výši, ale společnost Bybit prozřetelně usiluje o standardizaci kontrol dodržování požadavků a bezpečnostních kontrol u transakcí v prakticky jakékoliv výši. Reaguje tak na situaci, "která v našem oboru nastala," přiznal.Odpovídajícím způsobem tak narůstají také nároky na tyto kontroly. "Provoz burzy je stále náročnější a vyžaduje mnohem více pracovníků," prohlásil a následně dodal, že v oblasti zlepšování prověřovacích postupů a identifikace zákazníků se osvědčily nástroje jako Chainalysis, které sice navýšily náklady, ale současně také efektivitu práce.V době psaní tohoto textu společnost Bybit provozuje pod dohledem týmu více než 50 odborníků na rizika řešení pro identifikaci rizik, které využívá umělé inteligence, a to v součinnosti s narůstajícím počtem interních poradců a odborníků na právní otázky a otázky dodržování požadavků a standardů s širokou škálou specializací.Ben také s potěšením zmínil přispění kryptoměn na zlepšování postupů v oblasti dodržování standardů a na zvyšování jejich úrovně, díky kterým je pro obchodníky s nekalými záměry náročnější obcházet uvalené sankce. "V našem oboru jsme zcela změnili způsoby, jakými je dodržování požadavků a standardů realizováno. Pokud by se například na naši platformu pokoušel někdo přistupovat ze sankciované adresy, došlo by k jeho identifikaci v řádu několika minut a tato adresa by byla zablokována. Náš obor tak přispívá k revoluci v oblasti zastaralých postupů pro realizaci dodržování požadavků a standardů," řekl.Využití nástrojů umělé inteligence a hledání možností pro další růstSpolečnost Bybit podle Zhoua "přistupuje k umělé inteligenci poněkud odlišně" a uvědomuje si, že nativní rozhraní jsou požadavkům uživatelů poněkud vzdálená."Snažíme se vyhýbat použití API, protože jim běžní uživatelé nerozumějí. Namísto toho se zaměřujeme na uživatelský zážitek během interakce s burzami: využíváme umělé inteligence k tomu, abychom jim tuto interakci prostřednictvím automatizace poněkud usnadnili," vysvětluje.Ve světě kryptoměn, který neustále prochází velice aktivním vývojem, uživatelé nehledají podrobné informace o nově zavedeném tokenu, jaké by mohla obsahovat například Wikipedie, ale jednoznačná data a zpětnou vazbu komunity. Společnost Bybit využívá umělou inteligenci jako pomocníka, který vytváří včasná shrnutí rozborů dat a pomáhá uživatele, kteří vyhledávají potřebné informace, nasměrovat na analýzy, informace o daném projektu a sociální ohlasy. "Víceméně se snažíme zjistit, které části celého procesu jsou příliš rutinní, a snažíme se je zefektivnit a zjednodušit," popsal způsob, jakým společnost Bybit umělou inteligenci využívá.Ve svém projevu se Ben také zaměřil na problematiku rozvoje v prostředí, ve kterém oblast kryptoměn představuje jeden z hlavních činitelů finanční inkluze. Zmínil se o rychle se rozvíjejícím ekosystému TON a videohrách play-to-earn, které přitahují pozornost rozmanitých skupin uživatelů z Afriky, Indie a také části východní Evropy a představují nový trend v oblasti získávání uživatelů z rozvojových ekonomických oblastí.Jak podotkl, kryptoměny členům těchto komunit nabízejí zajímavé možnosti, jak získat lepší pozici v situacích, ve kterých tradiční finanční infrastruktura tyto běžné uživatele zklamala.Diskusi s názvem "Exhanges at the Helm: Driving Crypto from Niche to Mainstream" (V hlavní roli burzy: cesta kryptoměn od okrajového využití k mainstreamovému) moderoval Michael Casey, předseda organizace Decentralized AI Society, a zúčastnili se jí přední odborníci, mimo jiné například Ben Zhou ze společnosti Bybit, Gracy Chenová ze společnosti Bitget, Vivien Linová ze společnosti BingX, Sonia Shawová ze společnosti Coin W nebo Alicia Kaová ze společnosti KuCoin.#Bybit / #TheCryptoArk / #TOKEN2049O společnosti BybitBybit je jednou ze tří největších burz s kryptoměnami podle objemu transakcí s celkem 50 miliony uživatelů. Byla založena v roce 2018 a obchodníkům a investorům nabízí profesionální platformu v oblasti kryptoměn s ultrarychlým párovacím systémem, nepřetržitým zákaznickým servisem a vícejazyčnou komunitní podporou. Společnost Bybit je hrdým partnerem týmu Oracle Red Bull Racing, úřadujících šampionů poháru konstruktérů i pilotů Formule 1.Další podrobnosti o společnosti Bybit najdete na stránkách Bybit Press .S dotazy médií se můžete obracet na adresu media@bybit.com Další informace najdete na adrese https://www.bybit.com Aktuální informace můžete sledovat prostřednictvím komunit a sociálních sítí společnosti BybitDiscord | Facebook | Instagram | LinkedIn | Reddit | Telegram | TikTok | X (Twitter) | Youtube Foto – https://mma.prnewswire.com/media/2525373/Trends_Focus_Ben_Zhou_Highlights_Compliance_Growth_AI_Crypto.jpg Logo – https://mma.prnewswire.com/media/2267288/Logo.jpg    

Čas načtení: 2025-03-14 09:12:00

Společnost WBBA vydává dokument Bílá kniha s průvodcem osvědčenými postupy a nasazením Net5.5G, aby se urychlilo globální komerční nasazení Net5.5G

Barcelona (Španělsko) 14. března 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Během veletrhu MWC Barcelona 2025 uspořádala Světová širokopásmová asociace (WBBA) průmyslový summit na téma „Chytřejší širokopásmové připojení: Investice. Inovace. Inteligence". Spolu s oborovými organizacemi vydala dokument Net5.5G Best Practices & Deployment Guide Whitepaper (Bílá kniha s průvodcem osvědčenými postupy a nasazením Net5.5G; dále jen „Bílá kniha"), jehož cílem je urychlit globální komerční nasazení Net5.5G a připravit půdu pro inteligentní éru.Tato Bílá kniha ukazuje, jak rozsáhle je síť Net5.5G rozšířena po celém světě. To znamená, že shoda na Net5.5G jako síťové infrastruktuře příští generace nabývá na síle. V červnu 2024 vydala WBBA publikaci Vývoj sítě pro 5.5Ga éra 6G – Bílá kniha o architektuře Net5.5G. Definuje plán evoluce sítě, včetně návrhu architektury, osvědčených postupů, průvodce nasazením a výsledků POC (proveditelnosti realizace). Bílá kniha vydaná na tomto summitu představuje nejnovější pokrok a zdůrazňuje rychlé globální přijetí Net5.5G na pěti kontinentech a jeho uznání v celém odvětví.Bílá kniha představuje 15 globálních případů z oblasti operátorů, podniků, vlád, oborových odvětví a dalších. Podrobněji popisuje pozadí, klíčové technologie, obchodní přínosy a řešení a poskytuje návod na budování sítí nové generace a další urychlení globálního komerčního přijetí sítě Net5.5G. Například v Evropě využila Net5.5G k poskytování vysoce kvalitních a diferencovaných služeb pro podniky také společnost Swisscom, která uživatelům nabízí flexibilnější a spolehlivější služby. Na Blízkém východě využil Net5.5G operátor Zain KSA v Saúdské Arábii k modernizaci svých linek na 400GE, čímž zjednodušil síťová připojení. V Africe společnost Airtel v Nigérii uplatnila Net5.5G ke zvýšení výkonu sítě a snížení nákladů na provoz a údržbu. V Asii a Tichomoří indonéský operátor Indosat Ooredoo Hutchison nasadil Net5.5G, aby zlepšil zážitek z digitálních služeb, a tím zkrátil TTM (přehled o výkonnosti za poslední rok) a chopil se obchodních příležitostí.Pro řešení nových požadavků v inteligentní éře vypracovává Bílá kniha čtyři nové scénáře: připojení k výpočetní technice, připojení ke zpravodajství, připojení k datům a připojení k vzdušnému prostoru. Navrhuje také čtyři klíčové technologie sítě Net5.5G, včetně ultraširokopásmového připojení, funkcí IPv6 Enhanced, autonomní řídicí sítě a integrované bezpečnostní ochrany. Prostřednictvím směrovačů s umělou inteligencí na vrstvě NE, nových připojení s umělou inteligencí na síťové vrstvě a agentů s umělou inteligencí na provozní vrstvě vybudovala síť Net5.5G vysoce kvalitní sítě 10GE ve vysokoškolských areálech, vysokokapacitní inteligentní dopravní sítě a vysoce efektivní sítě datových center. Tyto technologie pomáhají provozovatelům snižovat náklady, zvyšovat příjmy a zlepšovat efektivitu, a tím uvolňovat nové obchodní příležitosti.Bílá kniha rovněž podrobně popisuje pozoruhodné úspěchy programu Net5.5G Pioneer Program, který navrhla WBBA. Od svého spuštění v listopadu 2024 dosáhl tento program celosvětově stabilního pokroku a dal vzniknout 18 vizionářským průkopníkům, 2 regionálním průkopníkům a 18 podnikovým průkopníkům. Program podpořil zdokonalování standardů Net5.5G, modernizaci regionálních síťových infrastruktur a sdílení osvědčených celosvětových postupů. Očekává se, že do roku 2027 bude mít program 100 vizionářských průkopníků, 100 regionálních průkopníků a 100 podnikových průkopníků, přičemž sítě Net5.5G budou využívat globální hlavní operátoři a podniky.WBBA v závěru Bílé knihy vyzývá další oborové organizace, agentury pro normalizaci, vládní úřady, operátory, podniky a prodejce zařízení k posílení spolupráce a společné podpoře inovací Net5.5G v oblasti technických norem, politiky a obchodních postupů.Vydání Bílé knihy položilo pevný základ pro urychlení komerčního nasazení Net5.5G a podporu prosperity oborového ekosystému. S příchodem inteligentní éry umožní Net5.5G zákazníkům využít příležitosti v oblasti digitální transformace a dosáhnout většího obchodního úspěchu díky svým technickým výhodám a inovačním schopnostem.Pro více informací klikněte na níže uvedený odkaz a stáhněte si celou Bílou knihu https://worldbroadbandassociation.com/knowledge-center/foto – https://mma.prnewswire.com/media/2641032/Net5_5G_Best_Practices_Deployment_Guide_Whitepaper.jpg KONTAKT: Yanqing Zhao, zhaoyanqing7@huawei.com

Čas načtení: 2025-03-31 10:07:00

Silná přítomnost společnosti Medit na výstavě IDS 2025

Kolín nad Rýnem (Německo)/ Soul (Jižní Korea) 31. března 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Potvrzení vedoucího postavení: silná přítomnost společnosti Medit na výstavě IDS 2025 Společnost Medit, vedoucí světový podnik v oblasti digitálních stomatologických řešení, se na Mezinárodní dentální výstavě (IDS) 2025 výrazně prosadila představením svých nejnovějších inovací v oblasti intraorálního skenování a komplexních digitálních pracovních postupů. Vedle uvedení nových produktů a řešení společnost Medit zapojila účastníky do interaktivních akcí a přednášek vedených odborníky. Takto dále upevnila svou roli inovátora v oboru. Uvedení nových produktů na trh na veletrhu IDS 2025 • Medit i900 classic: Nejnovější přírůstek do řady intraorálních skenerů Medit i900 Family. Nabízí vysokou rychlost a vynikající kvalitu obrazu. • Medit SmartX: Skenovací řešení nové generace navržené pro zefektivnění pracovního postupu při náhradě celého zubního oblouku se zvýšenou přesností a snadným použitím. Představujeme pokročilá digitální řešení společnosti Medit • Řešení u křesla: Řešení společnosti Medit přímo u křesla představuje bezproblémový pracovní postup pro nasazení plomb v ordinaci: od skenování až po vytváření výplní. Optimalizuje efektivitu pro jednodenní stomatologii. • Ortodontické řešení: Kompletní digitální pracovní postup přizpůsobený ortodontickým odborníkům, který zlepšuje plánování léčby a komunikaci s pacienty. • Implantologické řešení (Medit SmartX): Specializované řešení pracovního postupu při náhradě celého zubního oblouku, určené ke zjednodušenému řešení výplní celého oblouku. • Diagnostika a konzultace s umělou inteligencí: Díky nejnovějšímu partnerství společnosti Medit se společností Pearl přináší toto začlenění do platformy Medit Link diagnostické nástroje a možnosti konzultací s pacienty založené na umělé inteligenci. Poutavé akce a odborné přednášky Značnou pozornost vzbudila Skenovací hra Medit, která účastníkům umožnila vyzkoušet si rychlou a intuitivní skenovací technologii Medit v interaktivní soutěži. Kromě toho 11 odborníků na digitální zubní lékařství pořádalo denně Specializované přednášky, kde se podělili o své odborné znalosti a reálné aplikace softwaru Medit. Tyto akce poskytly cenné informace o vývoji digitální stomatologie a ještě umocnily zážitek návštěvníků z výstavy IDS. "Posláním společnosti Medit bylo vždy zjednodušovat digitální stomatologii a zároveň poskytovat výkonná a uživatelsky přívětivá řešení. Nadšená účast a radost, kterou s námi návštěvníci sdíleli, byly navíc pro všechny ve společnosti Medit velkým zdrojem motivace," řekl Han Ryu, generální ředitel společnosti Medit. Svou účastí na veletrhu IDS 2025 potvrdila společnost Medit své postavení vedoucího podniku v oblasti digitální stomatologie, který díky chytrým, dostupným a špičkovým řešením posouvá obor kupředu. Další podrobnosti o nejnovějších inovacích společnosti Medit naleznete na oficiálních webových stránkách společnosti. O společnosti Medit Společnost Medit je celosvětovým poskytovatelem 3D intraorálních skenerů a komplexní digitální stomatologické platformy založené na vlastní patentované nejmodernější technologii. Společnost rovněž vyvíjí inovativní software pro digitální stomatologii, který podporuje spolupráci mezi zubními klinikami a laboratořemi. Společnost Medit sídlí od svého založení v roce 2000 v jihokorejském Soulu, má zastoupení v Severní i Jižní Americe a Evropě a celosvětovou síť distributorů ve více než 100 zemích. Další podrobnosti o produktech a softwaru společnosti Medit naleznete na oficiálních webových stránkách. Další obsah naleznete na stránkách společnosti Medit na YouTube (youtube.com/user/meditcompany) a na Instagramu (instagram.com/meditcompany). Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2653547/1st_image.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2653550/2nd_image.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2653551/3rd_image.jpg Logo - https://mma.prnewswire.com/media/1798058/Logo_MEDIT_Logo.jpg KONTAKT: weirdo0130@gmail.com, MEDIT ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Čas načtení: 2007-08-14 00:00:00

Byl jsem v Tatrách, zapomenout se nedá…

Živý a zdravý jsem se vrátil z Nízkých Tater a jak jsem slíbil, napíšu sem něco o našem putování. Nízké Tatry jsou opravdu nádherné, je těžké je popsat. Krajina se může změnit během pár kilometrů tak, že si budete myslet, že jste se ocitli v krajině hobitů, nebo naopak, že jste se dostali do nekončícího divokého hvozdu. No prostě nádhera. Cesta do Tater je divoká… Z Nýrska jsem s Johanou a jejím otcem vyrážel autem okolo čtvrté hodiny. Johana lehce nestíhala, musela ještě nakoupit energetické zásoby. Až jsme konečně vyrazili, směr Horažďovice, odkud jsme měli všichni společně odjet autobusem do Prahy. Výjimečně jsme dorazili na autobusák jako první. Dlouho jsme ale čekat nemuseli, za chvilku dorazil Jenda s Jáňou, se špatnou zprávou, že Pavel s Markétou nepojedou, umřel jim děda. Nojo, holt život. Protože Pavel jet nemohl, byl jsem ve výpravě, kromě našeho vedoucího, jediný kluk. V těsném sledu dorazila i Lenka a s ní i stan, který jsem sice celou dobu vláčel na zádech, ale ani jednou jsme ho nepoužili. Už měl pomalu přijet autobus a s ním i Bětka, když Honzovi zazvonil telefon a my se dozvěděli, že Bětka nechala doma něco z jídla. Ó hrůzo… Přijela sice autobusem, ale její táta nás musel stíhat až do Strakonic, aby nám jídlo předal. Prý vypadal pěkně nasupeně. Ani se mu moc nedivím. Ale to už jsme seděli pěkně v teple autobusu a ujížděli do Prahy. Největší divočina v Čechách - Praha A tak jsme se dostali až do největší divočiny v Čechách, do Prahy. Po příjezdu jsme vlezli do metra ve stanici Anděl a hned jsme vykoupili krámek se sušeným ovocem. Času jsme měli dost, protože jako obvykle bylo shánění jízdenek problém. Nakonec jsme ale vyrazili a užili si trasu B, A, i C. Z Anděla jsme vjeli do stanice Karlovo náměstí, pak na Národní třídu a jako poslední stanice na trase B na Můstek. Zde jsme přestoupili na trasu A a náležitě si při tom užili jezdících schodů. Urazili jsme cestu do další přestupní stanice - do Muzea. Zase jsme si užili eskalátorů a jeli do poslední stanice na naší trase metrem, na Hlavák. Vylezli jsme a našli posledního člena naší výpravy, Marušku. Nic už nám nebránilo sednout na noční rychlík, směr Poprad. Přijíždíme na Slovač A tak začala dlouhá cesta až na Slovensko. Z cesty si moc nepamatuji, prospat se sice nedala, ale prodřímat ano. Možná si nic nepamatuji z toho důvodu, že nic k pamatování snad ani nebylo. Hned po ránu, okolo páté hodiny ranní jsme se mohli pokochat prvním pohledem na Tatry. Z Nízkých moc vidět nebylo, ale Vysoké, to je pastva pro oči. Kochali jsme se asi do šesti, kdy jsme konečně dorazili do naší konečné, do Popradu. Zde jsme vyskákali z vlaku a jali se hledat autobusové nádraží. Po zeptání jsme ho našli rychle a po pěti minutách jsme seděli v autobusu a jeli přes horské serpentiny do Vernáru, odkud jsme měli vyrazit konečně na pochod. Konečně v Tatrách A tak jsme šli. Sic nevyspalí a malátní, ale pořád se spoustou optimismu. Cestou jsme zabočili k potoku, kde jsme se opláchli po cestě a s chutí vyrazili zdolávat nejvyšší horu východní části Nízkých Tater - Kralovu hoľu. Pokud jste nikdy nebyli v pořádných horách nedovede si představit co to je zdolávat převýšení zhruba kilometru. Je to opravdu štreka, zvláště když si na zádech nesete proviant na týden a všechno, co člověk potřebuje v horách. Cestou jsme dojídali svačiny z domova. Cestou přes Martalůzku jsme se do plahočili až do na Kralovu hoľu. Ve výšce 1 946 metrů máte krásný výhled na celé východní Tatry, my z toho ale nic neměli, protože sotva jsme dorazili já a Jenda nahoru, strhla se první průtrž mračen. Holky byly o kus vzadu a promokly na kost. A do toho začaly kroupy. Pravá ukázka počasí na horách, před půl hodinkou svítilo sluníčko a my se potili do kopce. No ale co. Kralovu hoľu jsme zdolali. Už pod střechou jsme si udělali čaj na benzínovém vařiči, a málem vyletěli do vzduchu, protože ve vařiči shořelo těsnění a ten se změnil v časovanou bombu. Naštěstí se nám ho podařilo včas zhasit a my si vychutnávali první horský čaj. Byla asi jedna hodina a my jsme tu nechtěli zkejsnout, takže jsme jednotně odhlasovali, že chceme jít dál. Jak se jde v dešti Protože už přestalo pršet a rogalistům, kteří nestihli odletět před deštěm, se najednou létat nějak nechtělo vyrazili jsme dál. Opět svítilo sluníčko a my se začali zase potit. Horákovi (od hor, ne od přitroublého seriálu) je prý vždy buď zima, nebo ukrutné horko. My si to mohli vyzkoušet na vlastní kůži. Už jsme šli po hřebenu, po kterém jsme měli jít až do konce. Bez problémů jsme se dostali na Strednou hoľu. S chutí vyrazili dál, šlo se chvíli opravdu pěkně. Problémy začaly těsně před horou Orlová. Ještě předtím jsme se ale dlouho mohli kochat pohledem; na vysokém nezalesněném hřebenu jsme viděli daleko a ta krása se nedá popsat. Těsně před Orlovou začala znovu průtrž mračen, tentokrát jsme se ale nemohli nikam schovat a navíc se do toho začalo nebe bouřit - blesky šlehaly jedna dvě. Teď došlo na naše pracně připravované pláštěnky a igelity, pod které jsme se schovali. Moc nám to ale nepomohlo a všichni, ještě v triku a kraťasech, začali klepat kosu. Bouřka přestala, a tak jsme se odvážili jít dál. Pršelo sice pořád, ale jít bylo lepší, než stát a čekat. O tom jsme se mohli přesvědčit, protože pršelo až do rána. A my šli a šli. Cestu mám mlhavou, pamatuji si akorát, že pořád pršelo, takže musím sáhnout po mapě a podívat se kudy jsme to vlastně šli. Z Orlové jsme se dostali na menší horu Bartková (1 790 m.n.m.) a pak začali scházet do Ždiarského sedla. Zde byla první útulňa, která však vypadala tak, že dole byla hlína a spousta odpadků a nahoře obsazená půda. Nám nezbylo nic, než jít dál. Museli jsme vystoupat na horu Andrejcová. Pořád v dešti, ale už o hodně menším, jsme se dostali k další útulně. A dobře jsme udělali, protože tady byla i kamínka a my si mohli usušit svoje mokré věci. První noc A tak jsme zakončili první den v Tatrách pořádnou večeří. Protože zde byla kamna, uvařili jsme si královsky. Jako první hod byly ovesné vločky, a o chvíli později spousta pudinku. Všechno jsme to zapili spoustou čaje s ještě větší spoustou cukru. Tady jsme vlastně potkali další turisty. Byli to ale nějací měkkotové, protože tu byli již druhou noc. Sice se snažili odejít, ale chytli je stejné deště jako nás a tak se vrátili. Po večeři jsme si vylezli nahoru na půdičku a vyspali se do dalšího dne. Odpočíváme… Protože Jenda usoudil, že jsme zvládli na první den moc velkou vzdálenost, nedošli jsme druhý den výpravy moc daleko. Když jsme se ráno probudili, sousedé pod námi se už balili a během pár minut jsme měli útulňu pro sebe. Jenda s Maruškou už byli chvíli vzhůru, takže jsme se ze spacáčků dobatolili rovnou k snídani. Po snídani jsme u pramenů načepovali vodu na další etapu našeho pochodu a po sbalení vyrazili. Nejsem si jistý, ale myslím že Bětka už měla puchýř. Slunce krásně svítilo, takže jsme se brzo zapotili. Lezli jsme na horu s názvem Velká Vápenica. Když se tak dívám na mapu a porovnávám, co jsme ušli první den a co dny potom, docela se divím, i když vím, že Honza říkal, jak jsme ušli málo. Na některé úseky cesty si vzpomínám hodně těžko, ale myslím že na Heľpianském vrchu se zrodila naše hymna "Jeníkovi tchoříci". Na témže vrchu jsme potkali dva Čechy, dva muže okolo 60 let, kteří nám tvrdili, že na další úsek nezapomeneme do konce života. No v jejich věku je pochopitelné, že si to mysleli, nicméně my jsme sestup do sedla Priehybka zvládli v pohodě. Následný výstup na Veľkou Vápanici také, i když někteří na to určitě nezapomenou. V hustých polomech se dokonce jeden člověk málem ztratil. Sestup a výstup nás ale asi zdolal víc, než si myslím, protože i tvrďák jako Jenda nás nenutil jít dál, ale usídlili jsme se na lovecké chatce pod Kolesárovou. O její existenci nám řekli ti dva Češi, kteří nás tak strašili. Sami bychom ji ale asi nenašli, musel nám poradit strážce národního parku. Pro některé dozorce. Asi hlídal dál protože v chatce, kde se šlo dostat jenom na půdičku, se nakonec ubytovalo čtrnáct lidí. Naše skupina, já, Lenka a Bětka si mohla konečně uvařit sama na svém "skvělém" benzínovém vařiči. Těsnění bylo vyměněno, benzín dolit a my se mohli najíst. Už ani nevím co jsme jedli, ale určitě to bylo dobré. Kam dojdeme? Šli jsme spát brzo, protože Jenda chtěl zase jednou ujít větší kus. Vyspali jsme se celkem dobře. A ráno bylo památeční. Vařič sice ne a ne pořádně hořet, ale všechno toto jsme dohnali naším kuchařským uměním. Náš bujón se stal památným. A všechno to začalo docela nevině. Příběh jednoho bujónu Jenda s Maruškou jsou prostě ranní ptáčata, proto když se probudila naše vařičparta, jim se voda skoro už vařila a my jenom sondovali, co si dneska dají k snídani. A vysondovali jsme. Vařili něco na způsob rýže s ovesnými vločkami a spoustou kakaa. No a teď co my. Voda než se začne vařit, to bude trvat dlouho, soudili jsme, a pak se rýže musí vařit nejméně dvacet minut. Nastal čas pro improvizaci, a dodržení zásadních postupů. Naše heslo by mohlo znít asi: "Neriskuj zbytečně". A tak jsme si udělali polívku z masoxu a spoustu nudliček do toho. Nevím, proč se to stalo památným, ale nejspíše proto, že v tom byl dostatek soli. Pravda, ze začátku to bylo dost silné, ta sůl vyžrala z krku úplně všechno, ale pak už jsme to lačně polykali. A tak nakonec je z toho jasné, alespoň jedno, improvizace s dodržením zásadních postupů je hlavní, pak vzniká něco, co může být téměř nesmrtelné. On the road again Ale teď už zpátky k naší cestě. Někdy okolo osmé jsme vyrazili zpět nahoru na Kolesárovou a pak dál po hřebeni. Po severní straně je krásný výhled na Velký bok. Nastal další pochod, ze kterého si pamatuji jen málo a znovu musím koukat do mapy. Pomalu jsme vystoupali na Homoľku a pak začala dlouhá cesta lesem po vrstevnici. Byla tam spousta polomů a šlo se opravdu těžko. Šli jsme a šli až jsme se dostali do pozemského ráje. Celou dobu jsme šli pomalu možná proto, že všude bylo spousta borůvek, malin a brusinek a my se tímto dosycovali. Co na tom že se to v NP nesmí. Teď ale teprve začal ten pravý ráj. Šlo se úzkou pěšinkou a na každé straně nebylo nic jiného než maliny. Šli jsme rychlostí asi dva metry za minutu. Pomalu jsme se dopracovali až k další útulně, kde jsme spát neměli, ale Honza toho prý z mapy vyčetl víc než my, proto jsme tam raději zakotvili. Jak se pudí introverti A tak jsme přišli do útulni Ramža. Rozložený tam byl na jedné z paland nějaký Čech. My, samí mladí, jsme asi dělali dost velký kravál, takže sotva jsme přišli, začal se ten muž tvářit zkroušeně a když jsme naházeli bágly do chatky vzal do ruky mapu, chvíli se do ní díval a pak si sbalil saky paky a odešel. Introvert na dovolené jak vyšitý. Chatka vypadala vevnitř trochu jako chlívek, a taky to tam tak bylo cítit, proto jsme tam trochu poklidili a pak se začala pomalu chystat večeře. Holky šly na maliny a borůvky, my pro dřevo. Nakonec vznikly bramboráky s malino-borůvkovou omáčkou a oheň v kamnech. Prostě idylka. Nějak jsme začali debatovat o tom, kdo ještě do chatky přijde, nebo zda nikdo nepřijde. Nakonec sázku vyhrála Lenka s Johanou, které byly s tipem (3 Slováci) nejblíže pravdě (4 Slováci, jedna Slovenka). Přišli zrovna, když jsme hráli myšlený slovní fotbal a ohromně jsme se u toho bavili. Oni si mezitím vybalili a sedli si k nám, ale naše myšlenkové pochody nestíhali. Neměli šanci, protože jsme chvílemi nevěděli ani my o čem debatujeme. A my se prostě nemyjem! Večer jsme strávili společně se Slováky, kteří si museli pomáhat nějakým místním patokem v zelené lahvi, aby s námi udrželi krok. Postupně jsme zalehli, ale Slováci byli teď tak nabuzení svým pitím, že by s námi pořád debatovali. Johana je ale všechny rychle odradila další památnou větou: "My se nemyjem". Prý si o nás pak mysleli, že jsou to jenom čudné baby, jak to označil Jenda. Kapustová polévka, aneb trable holek se slovenštinou Ráno jsme se ještě se Slováky vyfotili a najedli se další až moc výživné potravy. Holt jsme jí nevařili my, ale Jenda na kamnech. A pak znovu a zas na cestu. Batohy se nám již zdály lehčí, byli jsme ale nevyspalí, protože jsme spali na maličké půdičce, kam jsme se stěží vešli, a navíc každé pohnutí bylo doprovázeno hlasitým vrzání prken. Ke všemu tam bylo hrozné horko, protože Slováci se báli medvědů a nechtěli nechat dveře otevřené. Museli jsme dnes dojít až na Štefáničku, aneb chatu generála Milana Rastislava Štefánika. Nejdřív jsme museli projít civilizací, v sedle Čertovica je pár horských chat a hotelů. Odtud bylo posláno pár pohledů. Na oběd jsme šli do jedné restaurace, kde jsme měli na výběr mezi kapustovou a držkovou polévkou. Nakonec bylo odhlasováno pro kapustovou, v poměru asi 4:3. Jenže ale těm, kteří hlasovali pro kapustovou polévku, nedošlo, že jsme na Slovensku a kapusta není nic jiného než prachobyčejné zelí. A tak jsem nakonec s Honzou polévky za ostatní dojídal. Pak už jsme byli narvaní k prasknutí a obsadili místní záchodky. Postupně jsme se vyprázdnili a mohli vyrazit dále. Kakao a karamel Sotva jsme ušli pár kroků z Čertovice, začala další z průtrží mračen. Museli jsme vyndat velký Maruščin igelit a všichni se pod něj na půl hodinky schovat než přešly nejhorší deště. Pak jsme opět stoupali dále a výše, stejně jako v Narnii. Na konci únavného stoupání jsme byli tak žízniví a touha po kakau byla tak silná, že jsme byli ochotní vypít potok rozbahněné vody po dešti, stékající z kopce. Už se těším až si dnes večer konečně vychutnám půl litru poctivého kakaa. Pak už se šlo celkem dobře a my mohli povídat o všem možném. A tak jsme se přes moje bratrance, pak spolužáky, balení na tábor dostali až k nejuniverzálnějšímu tématu na světě, k jídlu. Téma jídlo, je dokonalé. Můžete o něm mluvit jak dlouho chcete a pořád to má šmrnc. O tomto tématu jsme se bavili až do té doby, než se nám naskytl krásný pohled na nejvyšší horu Nízkých Tater Ďumbier (2 043 m.n.m.). Ještě dvě stě metrů z kopečka a už jsme byli u Štefáničky. Začali jsme vášnivě diskutovat o tom zda je lepší postavit stan, nebo se dostat na mizinu ubytováním za 270 slovenských kaček. Jenda se v nás prý nemohl vyznat, nevěděl jestli jsme tvrďáci, co chtějí stan, nebo teplou vodu v chatě, každý chtěl obojí. Nakonec to musel rozhodnout za nás a šoupnul nás do chaty. Myslím, že nikdo pak nelitoval. Sušička na boty se hodila a dokonce i já si poprvé vyčistil zuby. Vlajka vlaje dál Večeři jsme si uvařili dole v chatě dohromady, vlastně neuvařili, nakrájeli a nařezali. Byly zbytky, salám se sýrem a chlebem. A samozřejmě dobře oslazený čaj. A protože jsme cukru měli opravdu moc, dali jsme si ho nasucho do hrnečků a jedli lžícemi. Opravdu dobrá vzpruha. Protože jsme byli tak nabytí energií, začali jsme vtipkovat. Pro potrápení hlav Tchoříků jsem vytáhl tento hlavolam: Co musím uznat, je vytrvalost, se kterou to někteří řešili do dalšího dne. Večeři jsme snědli a odebrali se vykonat hygienu. Teda, jenom někteří. Vyprali jsme si prádlo a Jendovi nezbylo nic jiného než vyvěsit naší vlajku. Trenky na ramínku vlály vesele v okně a rozveselovaly bratry Slováky. Nejvýše Dnes nás čekal památný den. Dostaneme se na Ďumbier. U většiny z nás to byla největší hora na jakou kdy vylezli. Pak hurá z Ďumbíku na Chopek, kde jsme si v kamenné chatě dali svačinu. Pak nastala zase dlouhá cesta, tentokrát navíc ještě v mlze. Jen občas se rozjasnilo. V sedle Poľany jsme viděli dost z blízka kamzíky a další stádo o kus dál. Pak jsme zase šli v mracích na Chabenec. Pak už to bylo krátké, měli jsme spát v chatě za 70 korun. Ale to bychom nebyli my, kdyby šlo všechno rychle. Na svazích dolů k chatě byly borůvkové lány. Žádné stromy, nic, jenom spousta borůvek na zemi. Ihned jsme zalehli a hnuli se dál až po dlouhém naléhání. A tak jsme se dostali do nejzvláštnější stanice na naší cestě. Spali jsme v alupokoji, půda, se stěnami z alobalu byla opravdu "skvělá", moderní umění v horách. Chatu vedl starý notorik, proto se z chaty pro nás stala Chata u Notora. Co ale bylo fajn, že tam byly šachy. Po dlouhých dnech nedostatku přemýšlení jsem konečně uspokojil své mozkové závity. Šachy nás uchvátily, proto jsme si vyrobili i cestovní, které jsme později ještě zdokonalili. "Až to se mnou definitivně sekne" Večer byl i s muzikou v podání slovenského lidového zpěváka zpívajícího české písničky od českých populárních autorů např. od Nohavici. Slovenskou píseň si nepamatuji ani jednu. Noc byla prý ještě veselá. Na chatě zrovna vybírali v tu dobu latrínu, takže tam byli i makači, kteří byli prostě lidoví. Ráno ale zase pršelo. Pršelo vlastně celou noc, ale jak bych to mohl vědět, když jsem spal. Dali jsme si vločky v kakau a znovu energetickou bombu v podobě smíchaného cukru, kakaa a šumáku s vitamínem C. Vše jsme nasypali do hrnečku a jedli lžícemi. Fakt dobrý… Postupně pršelo čím dál tím méně a my zase vyrazili v mlze. Teď už jsme měli vlastně to nejtěžší za sebou, už jsme skoro jenom klesali. Překvapivě bylo nejtěžší stoupání na Malou Chochuli, protože se mezitím stačilo sejít o hodně níž, takže stoupání bylo dost velké. Pak jsme slezli do Hľadelského sedla, kde se opět spustil pořádný liják, ale naštěstí už jsme měli dobře nacvičenou taktiku, proto jsme zůstali relativně v suchu. Až do Donovan Nevím jestli jsem se úplně těšil, byl to takový zvláštní dobrý pocit - vědět, že už za chvíli budeš v civilizaci. Museli jsme ale ještě vystoupat na Kozí chrbát, na který se opravdu lezlo jak na kozu. Pak už přes malé kopečky dolů až do Donovan. Těsně před Donovany mne chytla zvláštní nálada, a myslím že jsem v ní nebyl sám, že domů ještě nechci a že všechno co jsem předtím měl rozdělané je méně důležité než se pořádně vychodit. Bylo to jako kdybyste jedli něco hodně dusivého, ale na konci zjistili, že to bylo hrozně dobré a že to za tu dusivost stálo. Civilizace byla na dohled, ale na dohled byla i Malá Fatra a s tímto pohledem i touha vylézt nahoru a dřít to. Bohužel nikdo nemůže mít všechno, Jenda musel vydělávat a rodiče by byli asi trochu vyjukaní, kdybychom na Slovensku zůstali ještě týden. Donovany mají krásnou autobusovou zastávku, v Čechách byste takovou našli asi jen těžko, ale autobusy u ní nestavějí. Čekali jsme od sedmi, zkoušeli jsme i stopovat, ale kdo by chtěl zastavit čtyřem lidem s batohy. Měli jet ještě dva autobusy do Ružomberoka, ale ani jeden z nich nezastavil. Co nám zbývalo, vlezli jsme do restaurace a pořádně se zasytili. Byli jsme tam až do zavíračky. Pršelo, jen se lilo a my museli někde přespat. Donovany asi prosperují, staveb k vybrání byla spousta a my ulehli do jedné z nich a prospali se. Back home Ráno nám už autobus zastavil a svezl nás až do Ružomberoka. Vlak do Prahy sice jel až v 22:10, ale my měli chuť improvizovat. Na tržišti jsme si každý koupil snídaní a svačinu na cestu. Naše skupina také dva melouny. Prostě to bylo fajn. Pak jsme jeli nejdříve do Púchova, kde jsme vytáhli a zdokonalili naše šachy. Čekat na vlak do Prahy jsme museli asi dvě hodinky. Pak jsme nasedli a jeli, jeli, a jeli zase zpátky domů.Většina pocitů se popisuje těžko a ani tyto pocity nebyly výjimka. Cestu jsme si ale náležitě užili (hlavně s kakaem :). V Praze začalo loučení. Bez Marušky jsme pak pokračovali opět metrem na autobus. Do Horažďovic už žádný nejel, jel jen do Strakonic a ten jel až za dlouho, takže jsme udělali naší oblíbenou činnost, skejsli v hospodě. Johana se potkala s sestřenicí a my si mohli v klidu dát zmrzlinu. Zmrzlina byla tedy bída. Pak zase cestovat. Nasednout do autobusu a nechat se vézt. Až do Strakonic. Tam nastalo další loučení, Lenka s námi už dál nejela. Poslední mohykáni si to pak valili autem až do Týnce, kde na nás už čekali naši odvozci. Každý příběh má svůj konec a my nemůžeme být jenom výjimeční. Možná jsem pouštěl své pocity moc volně, nicméně dost jsem zatajil, takže si o nás nedělejte obrázek. Píšu to další den a zdi mě při tom svírají a já se těším opět do divočiny. Co bude příště? Kdo ví, možná zase Tatry, nebo jiné Karpaty, nebo třeba Kanada či Island. Není to jen jít a jít. Není důležité, jak daleko dojdeme. Je důležité přijít s ně(č)(k)ím.

Čas načtení: 2022-04-27 14:38:25

Úvaha o možnostech obrany proti svévoli vykonavatelů spravedlnosti

Občas se stává, že obvinění či poškození a jejich zázemí se cítí poškozeni svévolným chováním soudců či státních zástupců. Podávají proti nim různé stížnosti. Obvykle se ale dovědí, že okruh činů, na které si lze stěžovat, je velice úzký, a právě v případě jejich bolesti se stížností nedá zjednat náprava. Postižení časem objeví institut kárného řízení. Zjistí, že každý předseda soudu nebo vedoucí státního zastupitelství, ministr spravedlnosti a někteří další státní činitelé mají kárnou pravomoc, tedy právo poslat provinilce před kárný soud. Pouštějí se pak cestou podávání podnětů ke kárnému řízení. Justiční funkcionáři odmítají řešit jako stížnost nebo kárný podnět jakýkoli poklesek, který dle jejich domnění lze napravit nebo dokonce byl napraven opravným prostředkem, tedy nikoli delikventem, ale jinou institucí. Podle téže logiky by neměl být trestně stíhán lupič, jemuž policie odebrala lup a vrátila jej oloupenému. Stát hraje se stěžovateli přesilovou hru V poměru k počtu podnětů ke kárnému řízení je počet skutečně podaných kárných žalob zanedbatelný a odsouzených kárně obžalovaných ještě méně. Projevuje se v tom rozdílnost představ postižených na straně jedné a kárných žalobců a soudců na straně druhé, jaký je správný vzorec chování vykonavatelů spravedlnosti v dané situaci. Číst o něčem ve spisu nebo v novinách a totéž přímo prožívat „na místě činu“ je podstatný rozdíl. Například vedoucí státní zástupce při hodnocení obsahu podnětu zvažuje, zda napadené jednání je v souladu s obecnými právy státního zástupce. Postižený účastník řízení hodnotí jednání především s přihlédnutím k újmě na jeho právech, kterou státní zástupce způsobil. Zvlášť bolí zásah, o němž státní zástupce mohl vědět, a asi skutečně věděl, že jím svého nedosáhne čili pouze jím předvedl váhu svého ega. Stát v tomto směru hraje se stěžovateli přesilovou hru, neboť vyhodnocení důvodnosti stížností a kárných návrhů je v jeho rukou a postižení nemají proti tomu účinné prostředky k obraně. Přísloví o „kaprech, kteří si nevypustí svůj rybník“ je na tento stav přiléhavé. Obtížnost dosažení postihu za kárné provinění je dána již vymezením pojmu v zákonech. Podle § 87 zákona o soudech a soudcích je „kárným proviněním soudce zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů“. Podle § 28 zákona o státním zastupitelství je „kárným proviněním zaviněné porušení povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce“. Obě ustanovení jsou neurčitá. Podle nich lze za kárné provinění považovat cokoli nebo také nic. Uvedu příklad soudce, jehož hanebný rozsudek tvrdě odmítl odvolací soud a uložil mu nové projednání věci s přihlédnutím k uloženým závazným pokynům. Při odůvodnění nového rozsudku horlil proti postupu nadřízeného soudu a uvedl, že vydává rozhodnutí proti svému přesvědčení jen proto, že mu to přikázal nadřízený soud. Vztah odvolacího a nalézacího soudu je dán zákonem a rebelující soudce jej zpochybňuje. Jedná přímo proti právnímu řádu. Dle mého laického názoru v očích laické veřejnosti podrývá důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Ale podle jistého kárného žalobce soudcovo vystoupení není kárným proviněním. Je to prý pouze jeho nezávislé rozhodnutí, do něhož kárný žalobce nesmí zasáhnout. Dodávám, že usnesení odvolacího soudu, jež mám konkrétně na mysli, proti němuž se pan soudce vymezil, je tak zdrcující, že mě překvapuje, že se dobrovolně nevzdal taláru. Vágní definice kárného provinění vyhovuje soudcům i státním zástupcům Aby nepřišli státní zástupci zkrátka, uvádím příklad státního zástupce, který se postavil proti zahájení vyšetřování brutálního trestného činu a podařilo se mu je odsunout o půl roku. Nebo jiný jeho kolega se odvolal proti zprošťujícímu rozsudku soudu s vědomím, že nemůže s odvoláním uspět, neboť se odvolává proti právním názorům odvolacího soudu, jenž o jeho podání rozhodne. Nedosáhl ničeho jiného než prodloužení o několik měsíců čekání na spravedlnost nespravedlivě stíhaných v dlouholetém procesu. Délka procesu a zprošťující rozsudek na jeho konci jsou vizitkou úrovně jeho práce. Posláním státního zastupitelství je stíhání trestných činů. Státní zástupce, který bránil zahájení vyšetřování, postupoval přímo proti své zákonem stanovené povinnosti. Svévolné prodloužení procesu bylo škodlivým zásahem do životů nespravedlivě stíhaných. Podle mého laického názoru jednání obou zmíněných státních zástupců lze podřadit definici kárného provinění. Kární žalobci si to ale nemyslí. Vágní definice kárného provinění vyhovuje soudcům i státním zástupcům, protože činí vymáhání odpovědnosti za poškozování práv účastníků řízení velmi obtížným, a naopak je chrání před hněvem poškozených občanů. Takové vymezení kárného provinění není ale jediné možné. Například španělský zákon o prokuratuře obsahuje konkrétní popis kárného provinění s roztříděním poklesků dle závažnosti. Na rozdíl od trestního řízení kárné řízení nemá přípravný předstupeň. Prověřování důvodnosti kárného podnětu provádí sám kárný žalobce nebo jím pověřený kolega. Zvláště u malých soudů a útvarů státního zastupitelství je pro kárného žalobce velmi nepříjemné potkávat denně na chodbě provinilce, jehož by měl napadnout. To má samozřejmě vliv na ochotu vyhovět podnětu stěžovatele. Není-li zbytí, zpozdí podání kárné žaloby o jeden den… Zejména se ale kární žalobci snaží svou úlohu pokud možno neplnit, přesouvat ji na jiné osoby. Kárné řízení upravuje zákon č. 7/2002 Sb. o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, v němž je popsána soustava kárných žalobců a vymezeno jejich postavení. O možnosti přenášení rozhodovací pravomoci kárného žalobce na jiné osoby v něm není ani slovo. Je to další případ svázání pravomoci s osobou justičního činitele, jaký známe například z vymezení pravomoci prezidenta republiky rozhodovat o milosti, pravomoci ministra spravedlnosti podat stížnost pro porušení zákona nebo nejvyššího státního zástupce podat dovolání proti rozsudku odvolacího soudu. Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu ČR potrestala kdysi místopředsedkyni jistého okresního soudu za udělení důtky podřízenému soudci, protože neoprávněně provedla úkon v pravomoci kárného žalobce. Nejvyšší soud ČR odmítl projednat dovolání, podepsané prvním náměstkem nejvyššího státního zástupce. Přenášení pravomoci kárného žalobce na jiné osoby nelze tolerovat, protože je oslabením důležitosti kárného řízení. Přesto k němu stále dochází i tam, kde by se to nedalo čekat. Například můj podnět na zahájení kárného řízení se soudkyní Vrchního soudu v Olomouci Martinu Kouřilovou nevyřídil oslovený kárný žalobce Petr Angyalossy, ale místopředseda soudu Petr Šuk. Nešvar se ze setrvačnosti udržuje například u Krajského soudu Brno a přežil i výměnu předsedy soudu. Ryba smrdí od hlavy Někteří vedoucí státní zástupci využívají k obraně proti předkladatelům kárných návrhů ustanovení, podle něhož se podání neposuzuje podle označení předkladatelem, ale podle obsahu. Návrh na zahájení kárného řízení se vyhodnotí jako prostý podnět k vykonání dohledu, a pak už to dále jde jako po másle: státní zástupce jednal zcela správně. Ale i kární žalobci, kteří se k své pravomoci hlásí a podání vyhodnotí jako návrh na zahájení kárného řízení, nejsou v praxi o mnoho vstřícnější k obětem svévole. Říká se, že ryba smrdí od hlavy. Na poměry v kárném řízení to je velmi přiléhavé, neboť ministerstvo spravedlnosti, jež nese politickou odpovědnost za poměry v justici a státním zastupitelství, se ze všech zúčastněných institucí chová nejhůř, a to bez ohledu na to, kdo tomuto úřadu právě vládne. Ministři přicházejí a odcházejí, jejich „životnost“ je krátká, ale úředníci zůstávají a domnívají se, že v podstatě k plnění úkolů ministerstva ani ministra nepotřebují. O kárných podnětech rozhodují, tvrdíce bez důkazů, že jde o rozhodnutí ministra. Z jejich písemných projevů je zřejmé, že nechápou, že kárnou pravomoc nemá ministerstvo, ale osobně ministr jako ústavní činitel a ministerstvo je pouze jeho servis. Projevuje se to v častém používání majestátního plurálu. Občas odůvodněním zamítavého rozhodnutí úředníci zpochybňují odbornou úroveň ministerstva. Například kritiku jednání soudkyně Kouřilové, která při odvolacím řízení neoprávněně zjišťovala mou totožnost, úřednice Ivana Borzová odmítla tvrzením, že paní soudkyně chtěla předejít možnosti, že by se do soudní síně dostal nevyslechnutý svědek. Hloupější argument snad ani nelze vymyslet. Nedostatečná znalost spisu prý není závadou, protože její následky je možné napravit opravnými prostředky. Jako laik si myslím, že soudce, který se pustí do rozhodování o lidských osudech, aniž by se řádně seznámil se spisem, by měl okamžitě přijít o talár, aby nemohl své pochybení v budoucnu opakovat. V daném případě povrchní znalost věci znemožnila soudkyni poznání, že popis skutkového děje v prvostupňovém rozsudku je ve skutečnosti rozporná vyprávěnka recidivisty Romana Šulyoka jako korunního svědka obžaloby, a obsahuje do očí bijící nepravdy. Vykonávání úkonů v pravomoci kárného žalobce místopředsedou soudu Šukem obhájila úřednice tvrzením, že přece na něj úkol přenesl předseda soudu. Ale kárná pravomoc je nepřenosná a je špatné, když viditelné porušení zákona obhajuje úřad, který by měl bdít nad jeho dodržováním. Ministři se úlohy kárného žalobce pokud možno neujímají, protože se bojí, že by je soudcovská lobby obvinila z neúcty k nezávislosti soudců a justice. Současný ministr Pavel Blažek těsně před nástupem do úřadu tvrdil, že bude vyvíjet tlak na vyvozování odpovědnost soudců a státních zástupců za přehmaty. Zvláště ukazoval na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, za což mu tleskám. Po jeho návštěvě tohoto úřadu se jeho dlouholetý šéf Ivo Ištvan vzdal funkce a nechal se přeložit na Nejvyšší státní zastupitelství. Tvrdí ovšem, že chystal svůj odchod bez ohledu na změnu v osobě ministra a nemám důvod mu nevěřit. V rozporu s nástupními prohlášeními se k pokleslým soudcům a státním zástupcům chová Blažek stejně ochranářsky jako všichni jeho předchůdci, ne-li dokonce hůř. Nevyhovění kárnému podnětu vzkazuje předkladateli přes úředníky (pokud se ovšem skutečně jedná o jeho rozhodnutí), ale oba pracovně jistě hodně vytížení vrchní státní zástupci Ištvan a Lenka Bradáčová i současný nejvyšší státní zástupce Igor Stříž vydávají rozhodnutí se svým podpisem. Když se chce, všecko jde.

Čas načtení: 2021-06-07 20:55:06

Hledání Zemanova nástupce jako řetěz trapasů

Hledání nástupce Pavla Zemana provázejí od počátku menší nebo větší trapasy. Prvním byl požadavek opozičních stran, aby jej vyhledala a jmenovala až vláda, vzešlá z podzimních voleb. Projevily tím nepotlačitelnou chuť podřídit obsazení funkce stranickopolitickým zájmům, jejichž uplatnění je ale v tomto případě absolutně nežádoucí. Prokázaly současně neznalost problematiky řízení soustavy státního zastupitelství, jejíž správa náměstkem-dočasným správcem by mohla způsobit snížení její výkonnosti. Je to další důkaz toho, že předáci opozičních stran jsou až na pár čestných výjimek zaslepeni touhou po moci, ale nemají jasnou představu o úkolech, jež by v případě získání vládní moci museli řešit a ani je to příliš nezajímá: důležité je dostat hračku-stát do rukou, a pak už se ukáže, co s tím. Většina z nich nemůže prokázat na významném díle z minulosti, že nebude vládnout hůře než Andrej Babiš a jeho lidé. Tvrzení, že vládnout hůře než Andrej Babiš ani nejde, a je tedy v podstatě jedno, kdo přijde na jeho místo, je ničím nepodložený volební slogan. Úloha nejvyššího státního zástupce se nesmyslně démonizuje Trapné je i odůvodnění požadavku úvahou o možném účinkování nového nejvyššího státního v kauze Čapí hnízdo. Jako by tím opozice chtěla říci, že nejvyšší státní zástupce, jmenovaný Babišovou vládou, bude zkorumpovaný a půjde panu obviněnému na ruku. Proti tomu můžeme namítnout, že nejvyšší státní zástupce, jmenovaný po volbách vládou bez Babiše bude zkorumpovaný a bude panu obviněnému škodit ze všech sil. Úloha nejvyššího státního zástupce se zde nesmyslně démonizuje. Politikům uniká, že je nadřízeným pouze pro zaměstnance Nejvyššího státního zastupitelství a dva vrchní státní zástupce. Jeho pravomoc zasáhnout do tohoto případu je omezena na přezkum usnesení státního zástupce o zastavení trestního stíhání. Nikdo neví, zda státní zástupce Jaroslav Šaroch opět řízení zastaví. Podá-li obžalobu, nejvyšší státní zástupce ztratí šanci a nabyde ji znova až po právní moci zprošťujícího rozsudku, kdy by mohl podat dovolání v neprospěch. Poněkud komicky působí počínání ministryně spravedlnosti Marie Benešové, které nenadálé uvolnění místa nejvyššího státního zástupce poskytlo příležitost, aby se nadmula důležitostí a začala hledat náhradu. Zmatení novináři podlehli dojmu, že je nejdůležitější osobou v řešení úkolu, a vlastně jen na ní záleží, kdo usedne na uvolněný trůn. Skutečnost, že nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda, zůstala ve stínu medializace jejích představ, jimiž se při hledání hodlá řídit: bude vybírat z kariérních státních zástupců pouze zkušené a odborně zdatné jedince a při výběru se bude radit pouze s vrchními státními zástupci. O mínění krajských státních zástupců nestojí, protože to jsou „mlaďoši“. Nástrojem objektivního výběru vedoucího státního zástupce je výběrové řízení Současná muzeální právní úprava skutečně staví ministryni spravedlnosti do postavení monopolního navrhovatele jmenování nejvyššího státního zástupce, aniž by určila postup, podle něhož má při výběru vhodného uchazeče postupovat. Neříká také nic o tom, zda vláda může její návrh nepřijmout. Dává tím Benešové možnost postupovat výše uvedeným způsobem, ač zdravý selský rozum říká, že při výběru uchazeče o tak významnou státní funkci je vypsání výběrového řízení naprosto nezbytné. Přitom paní ministryně osobně je spoluvinicí ztroskotání pokusů o modernizaci zákona o státním zastupitelství, která mohla povinné vyhlašování výběrového řízení zavést. Ponechání výběru nového nejvyššího státního zástupce pouze v rukou ministryně, zmítané animozitami a náklonnostmi k jednotlivcům, je tak dalším trapasem. Názor Benešové, že funkce nejvyššího státního zástupce má být obsazena co nejdříve, vychází z povahy soustavy státního zastupitelství a je opodstatněný. Státní zastupitelství je nestranický orgán, který se řídí zákonem stanovenými pravidly a na politické názory účastníků trestního řízení a jejich stranickopolitickou příslušnost nemá brát zřetel. Ale to je vše, co dobrého lze o jejím přístupu k úkolu říci. Spěch je zde na místě, ale vedle toho platí přísloví „práce kvapná málo platná“. Rychlost postupu by neměla jít na úkor objektivity. Nástrojem objektivního výběru vedoucího státního zástupce je výběrové řízení. Jeho vypsání v tomto případě by bylo zvlášť prospěšné vzhledem k mimořádnému významu funkce, ale také s přihlédnutím k osobnostním vlastnostem paní ministryně. Výběr nového nejvyššího státního zástupce bez výběrového řízení je dle mého laického názoru další trapas. Podle mediálních neověřitelných zpráv měl být jejím favoritem Zemanův první náměstek Igor Stříž, bývalý člen KSČ a vojenský prokurátor, pronásledovatel odpíračů služby se zbraní v ruce, což je samo o sobě další trapas. Favorité prezidenta nejsou státní zástupci S náklonností ke Střížovi měla ale podle Lidových novin ze 4. června Benešová narazit u prezidenta republiky. Lidovky o tom přinesly téhož dne článek Martina Shabu. Na základě osobní zkušenosti nepovažuji novináře Shabu za důvěryhodný zdroj informací. Pokud by ovšem jeho článek nedopatřením přinesl pravdivou zprávu, byl by svědectvím dalšího trapasu. Prezident republiky nemá zákonnou pravomoc zasahovat do výběru nejvyššího státního zástupce a dle mého laického úsudku nerozumí problematice trestního řízení obecně a chodu státního zastupitelství zvlášť, takže by se k dané problematice neměl vůbec vyjadřovat ani neformálně. Toto konstatuji, ač shodou okolností by pan prezident vyhověl mým laickým názorům na nezpůsobilost Igora Stříže k výkonu funkce nejvyššího státního zástupce. Miloš Zeman by údajně viděl rád v čele státního zastupitelství Jeronýma Tejce, současného náměstka ministryně spravedlnosti. Jde tím přímo proti zásadě své poradkyně Benešové, která chce nového nejvyššího státního zástupce vybrat z kariérních státních zástupců. Jiný trapas spočívá v tom, že mediální fronta nebere rámusení Benešové úplně vážně a spekuluje o možném jmenování uchazečů, stojících mimo státní zastupitelství. Vyskytují se v té souvislosti nejčastěji dvě jména. Jednoho z nich, bývalého náměstka ministra spravedlnosti Daniela Voláka, novináři hned „vykádrovali“ jako bývalého náměstka Benešové. Ale Volák ve skutečnosti postupně a nikoli špatně sloužil třem ministrům a ze své svobodné vůle odešel do advokacie až po nástupu Heleny Válkové. Považovat jej za „blížence“ Benešové je zřejmý nesmysl. Dalším citovaným jménem je bona fide prezidentův favorit Jeroným Tejc, náměstek na ministerstvu spravedlnosti od ledna 2018, jinak zkušený legislativec a politik. Oba jsou odborně zdatní a dle mého soukromého poznání slušní lidé, ale mají společnou zásadní vadu: nejsou a nikdy nebyli státními zástupci. Co by měla udělat ministryně Myšlenka, že zlepšení poměrů ve státním zastupitelství má přinést nejvyšší státní zástupce, který do soustavy přichází zvenčí, není nová. Již na Pavla Zemana padla volba mimo jiné proto, že působil v Eurojustu a nebyl „spřízněný“ s různými „bratrstvy kočičí pracky“ uvnitř státního zastupitelství. Přiměřeně se myšlenka uplatnila také při hledání nového ředitele GIBS, kam ze řad státních zástupců přišel Radim Dragoun. Domnívám se, že v obou případech dosazení „příchozího zvenčí“ nepřineslo významné zlepšení ve fungování svěřených úřadů. Podle mého laického názoru při zachování současného postupu výběru nového nejvyššího státního zástupce hrozí výsledný trapas. Ministryně spravedlnosti by měla bez průtahů vypsat výběrové řízení. Kromě ní by členy výběrové komise měli být vedle vrchních státních zástupců také vrcholní představitelé soudnictví, advokacie a specializovaných zájmových organizací občanů. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2021-03-01 19:49:37

Rozporné postoje upovídané ministryně

Marie Benešová se v posledních dnech opakovaně kriticky vyjádřila k jednání pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Bezprostředním podnětem jsou úniky informací z vyšetřování případu soudce Zdenka Sováka, dnes už důchodce. V té souvislosti se dožaduje předání věci Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci.  K únikům jistě došlo. Je to patrné již ze skutečnosti, že v den Sovákova zadržení se na televizních obrazovkách objevily záběry z jeho eskortování na policejní služebnu. Někdo musel novináře na tuto událost s předstihem upozornit. O chvíli později se v médiích objevily informace, které mohly mít původ v dokumentaci trestního řízení. Není to ostatně nic nového, toto neřádstvo se opakuje často a nedaří se učinit tomu přítrž. Ovšem vyvodit ze skutečnosti, že řízení dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze, že za úniky je odpovědný právě tento úřad, je příkladem zkratového myšlení a zvláštní nepřízně k šéfce úřadu. A požadavek na předání věci na Moravu nemá vůbec žádné opodstatnění. Falešná kastovní solidarita Vystoupení Marie Benešové je v tomto případě jedním z dalších náznaků, že nejenže někdy neovládá svůj jazyk, ale také s potlačením nechuti k některým lidem má potíže. Mezi lidem otalárovaným a novináři kolují pověsti o její dlouhodobé nepřekonatelné nechuti k Lence Bradáčové, a naopak náklonnosti k Ivo Ištvanovi. Nadřazování olomouckého úřadu nad pražský se ale nedá objektivně odůvodnit, naopak je pozoruhodné, že Marie Benešová nevidí průšvihy olomouckých žalobců. Na jejich kontě je například „puč“ ze 13. června 2013, jenž vedl k pádu Nečasovy vlády a vyvolal zásadní vnitropolitické změny. Kdo neztratil paměť, musí si pamatovat, jak se na tiskové konferenci chlubili Ivo Ištvan a jeho spolčenci, až se jim od úst prášilo, jaká senzační odhalení přinesly související vyšetřovací úkony. Dnes víme, že skutečné výsledky měly hodnotu „nula nula nic“. Nicméně olomoučtí Prášilové jsou pro Marii Benešovou důvěryhodnější než jejich pražští kolegové, kteří až dosud žádným skandálem srovnatelných rozměrů zatíženi nejsou. Znám osobně oba vrchní státní zástupce a oba ctím přes všechny maléry jako právní autority. Lenka Bradáčová by se ale asi k účasti na výše zmíněné taškařici nenechala zlomit. Shodou okolností v posledních třech až pěti letech nahlížím do dílny olomouckých žalobců velmi často a podivností tam nacházím více než dost. Na jejich nestrannost bych v některých případech nepřísahal. Snaha dostat do tepláků vybraného obviněného za každou cenu nebo naopak chránit vyvolené podezřelé občas čouhá z jejich postupů jak sláma z bot. Nejhůř se chovají, když někdo sáhne na některého člena jejich stáje. Podal jsem například podnět k prověření podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby proti jednomu z hojně medializovaných olomouckých žalobců, jenž lhaním soudu pomohl do neštěstí pár lidem, a má toho na svědomí mnohem víc. Protože jsem ze zkušenosti předvídal, že Ivo Ištvan napadeného zakryje, současně s podnětem jsem mu poslal výzvu k vyloučení pro podjatost. Pokud by vyhověl, došlo by k vyloučení celého úřadu a vyšetřování napadeného žalobce by měl na krku úřad Lenky Bradáčové. Ivo Ištvan měl dle zákona dvě možnosti: mohl se vyloučit a předat případ do Prahy, nebo mohl popřít svou podjatost a pokračovat v řízení s malým rizikem, že nadřízený orgán jeho rozhodnutí zmarní. Zachoval se ale „nepředpisově“: výzvu k vyloučení pro podjatost hodil do koše a nechal přezkoumat podnět k trestnímu řízení jednomu z kolegů podezřelého. Výsledek byl předvídatelný: podezření bylo prohlášeno za neopodstatněné. A protože nebylo nutné zahájit úkony trestního řízení, Ivo Ištvan nemusel nad svou podjatostí přemýšlet. Přísně vzato, do rozhodnutí o podjatosti se jeho úřad neměl mým oznámením vůbec zabývat. Uplatněný postup je důkazem podjatosti ve prospěch podezřelého či falešné kastovní solidarity. Kdo má být skromný? Na toto zacházení jsem si stěžoval nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi. Přezkum mých podání pak provedl státní zástupce Rudolf Misak. Pokusil se „zakopat podnět do autu“ s použitím viditelně nepravdivé informace. Nezbylo mi než požádat nejvyššího státního zástupce o vykonání dohledu nad činností jeho podřízeného. Čas pak plynul a nic se nedělo. Poslal jsem tedy paní ministryni návrh na kárné stíhání Pavla Zemana pro průtahy. Z jejího pověření mi odpověděl ředitel odboru dohledu a kárné agendy ministerstva Jan Převrátil, jehož přípisy bývají perlami podivnosti. Ani tentokrát nezklamal, perla je zvláště zdařilá: obsahuje věcný popis mých kroků a končí konstatováním, že oslovením Pavla Zemana jsem se obrátil na věcně příslušného činitele. O tom, zda jej paní ministryně bude či nebude volat k pořádku, ani slovo. Zřejmě mi tak paní Nejvýše Spravedlivá vzkázala, že má podání jsou pod její rozlišovací úrovní, takže se jimi nebude zabývat bez ohledu na jejich případnou důvodnost. Není to jediný případ takového jednání. Například kdysi jsem podal podnět ke stížnosti pro porušení zákona ve prospěch odsouzeného, jenž si od senátu brněnské soudkyně Haliny Černé odnesl vysoký trest za organizování činnosti zločinecké skupiny. V podnětu jsem kromě jiného zpochybnil tuto právní kvalifikaci. S podnětem jsem u paní ministryně neuspěl, ale o rok později sama podala stížnost pro porušení zákona ve prospěch téhož odsouzeného, neboť se shodně se mnou neztotožnila s právní kvalifikací organizování zločinecké skupiny. Je tedy zřejmé, že není ani tak důležité, co stěžovatel napadá, ale kdo je stěžovatel. Je to ukázka stejného přístupu, jaký Marie Benešová uplatňuje vůči vrchním státním zástupcům. Když se jí někdo znelíbí, nezná bratra. V souvislosti kritikou postupu pražského vrchního státního zastupitelství se paní ministryně rozpovídala. Mimo jiné se vyjádřila, že Lenka Bradáčová se příliš snaží o své zviditelnění, což do stylu práce vrchního státního zástupce nepatří. Mně se ale pražská vrchní státní zástupkyně zdá být ve srovnání s paní ministryní docela skromná. V dalším paní ministryně prokázala oprávněně kritický pohled na poměry ve státním zastupitelství a neušetřila ani nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, jemuž připomíná podporu ze strany plzeňského kmotra Jurečky. Jinak ale vůči němu zachovává uctivý odstup. Příznak slábnoucí paměti Za zmínku stojí její pohled na přístup státních zástupců ke kauze Čapí hnízdo: Dokud nebude případ uzavřen, Pavel Zeman i někteří další se nemusí obávat o své postavení. Dokonce se s nimi nemůže pouštět do křížku kvůli některým formulacím připravované novely zákona o státním zastupitelství. Slyšet z úst ministryně spravedlnosti doznání k slabosti právního státu a nedbání jeho zásad je velmi smutné. Některé její vývody navíc působí dojmem slábnoucí paměti a neschopnosti podívat se do zrcadla. Mám na mysli její hořekování nad neprůchodností návrhu novely zákona o státním zastupitelství: jako ministryně v Rusnokově vládě stáhla ze Sněmovny návrh zákona, na jehož přípravě se podíleli Pavel Zeman a Lenka Bradáčová se spolupracovníky a sympatizanty a do Sněmovny jej dodal ministr Pavel Blažek. Nechtíc připravila si budoucí starosti. Její rozmanité povídání působí dojmem, že se možná stahují mračna zcela jistě nad Lenkou Bradáčovou a možná i nad Pavlem Zemanem. Nabudila tím lobbisty z webu Česká justice, aby přispěchali a přiložili si polínko do ohně. Zveřejnili informace o nemovitém majetku obou žalobců. Je to podlé. Majetnost vzbuzuje závist, závist plodí nenávist a podezírání. Nakonec z toho vykvete otázka, zda vysocí činitelé nabyli hodnoty poctivě a za tím bude následovat podezření, že je nakradli. Zveřejnění takových jinak nezajímavých informací k jinému cíli nesměřuje. Samozřejmě, veřejnost má právo na informace, které ji zajímají. Ale projevila skutečně veřejnost zájem? Než vraťme se k Marii Benešové. Nebylo by správné pouze ji zahrnovat jízlivostmi. Pouze ten, kdo nic nedělá, nic nepokazí, takže její postavu nelze vnímat jen odmítavě. Musíme ocenit její loajalitu vůči Andreji Babišovi, jemuž vytrhla trn z paty, když ministr Jan Kněžínek náhle hodil ručník do ringu. Ve svém věku má nárok na klidný život, ale v této funkci se jí klidu nedostává a musí intenzivně pracovat bez ohledu na čas. Její zatížení je nadměrné, věku nepřiměřené. Přesto je na místě říci, že její celkové hodnocení by bylo příznivější, kdyby se zbavila prostořekosti a nezvladatelnosti averzí vůči neoblíbencům. Toho se ale zřejmě nedočkáme. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-12-16 13:03:42

Beztrestnost justičního zločinu

Pokud státní zástupce vyvolá účelově trestní stíhání nevinné osoby, které tím způsobí dlouhotrvající psychickou trýzeň a značné materiální škody, nepochybně se dopouští zneužití své pravomoci. Soudce, který vědomě převezme výsledky jeho zlovolného počínání, aby umožnil dosažení jeho cíle, se stává spolupachatelem. Oba zasluhují trest, ale toho se jim téměř nikdy nedostane, protože soustava státního zastupitelství a ministerstvo spravedlnosti zastávají názor, že beztrestně škodit obětem justičního bezpráví bez omezení je svatým právem škůdců v taláru. K jejich obraně používají účelové procesní postupy a vzájemně si kryjí záda, takže k potrestání nemůže dojít. Zneužívají práva vyhodnotit podání podle obsahu odlišně od záměru stěžovatele, takže návrh na kárné stíhání státního zástupce, bránícího prověření podezření na ohrožení osobní bezpečnosti občanů zločinci, se přehodnotí na pouhou stížnost na průtahy, která je samozřejmě bezpředmětná. Trestní oznámení na státního zástupce a soudce, jednajících ve spolupachatelství, se přehodnotí na stížnost na státního zástupce, čímž se znemožní postup proti soudci. Podnět k přezkumu vadného rozhodnutí státního zástupce se vyhodnotí jako opakovaná bezdůvodná stížnost, která skončí nevyřízená v koši. Na výzvu k vyloučení státního zástupce z řízení pro podjatost nemusí napadený vůbec reagovat s jistotou, že nadřízený orgán jeho nezákonné jednání zaštítí. Materiální pravda nehraje při vyhodnocování nepohodlných podnětů a stížností žádnou roli. Rozhodující je potřeba chránit pachatele zneužívání pravomoci. Klasickou ukázkou nepotrestaného justičního zločinu, jehož pachatelé mají zajištěnu ochranu soustavou státního zastupitelství a ministerstvem spravedlnosti, je trestní stíhání nevinných obžalovaných Michaely Schneidrové a Aleny Vitáskové, po mnoha letech poměrně nedávno ukončené. Jmenování Aleny Vitáskové předsedkyní Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyvolalo pobouření různých zájmových skupin „s máslem na hlavě“. Patřili k nim stoupenci bývalého vedení úřadu, kteří měli o obsazení funkce jinou představu. Báli se jí někteří majitelé fotovoltaických elektráren, kteří měli obavy, že přijdou o licence, nezákonně nabyté v nezvládnutém chaosu licenčního řízení v letech 2009–2010. A nepochybně vadila energetické mafii, kterou zastavením zvyšování cen elektřiny připravila o obrovské peníze. Jedním ze způsobů, jímž měla být z postavení předsedkyně ERÚ vypuzena, byla její kriminalizace. Její nepřátelé ale na ni nic stíhatelného neměli. Proto žalobce Radek Mezlík nejdříve vykonstruoval obvinění z trestného činu její podřízené a blízké spolupracovnice Michaely Schneidrové, která měla porušit zákon ve prospěch podnikatelského klanu Zemků. Pak začal Alenu Vitáskovou stíhat, protože nezastavila nezákonný postup Michaely Schneidrové. Navíc ji nařkl, že věděla o přátelském vztahu Michaely Schneidrové k Zdenkovi Zemkovi st. a nepostarala se o její vyloučení z řízení pro podjatost. Aby si jeho oběti užily radostí trestního řízení do sytosti, přihodil je k osmi obžalovaným, stíhaným kvůli údajně nezákonnému postupu v licenčním řízení fotovoltaických elektráren společností Saša Sun a Zdenek Sun. ERÚ vydal licence v noci 31. prosince 2010. V té době ani jedna z nich netušila, že bude někdy působit v ERÚ a co ji tam potká. S vydáním licencí neměly nic společného. Skutková podstata jejich domnělých trestných činů byla nepatrným zlomkem celku, ale sloučení věcí je přinutilo strávit v soudní síni spoustu nadbytečného času a vyhnalo náklady na obhajobu do neúnosné výše. Radek Mezlík pak v obžalobě uplatnil nepravdivé tvrzení, že v době převzetí rozestavěného zařízení elektráren jednateli investujících společností od dodavatele do jejich vlastnictví tyto „nebyly ani zčásti dokončeny“. Vyvolal tím představu strašného zločinu, která mohla povzbudit soudce Aleše Novotného, aby vyhověl své zálibě v ukládání drakonických trestů. Dožadoval se pak desetiletého trestu pro Michaelu Schneidrovou a devítiletého pro Alenu Vitáskovou. Soudce byl nakonec shovívavější: oběma „nadělil“ po osmi a půl letech. Alena Vitásková měla štěstí, že ji Vrchní soud v Olomouci zprostil obžaloby již počátkem roku 2017. Přesto se později dostala znova do soukolí trestního řízení díky zlovolnosti nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, jenž napadl dovoláním zprošťující rozsudek vrchního soudu, přičemž s materiální pravdou si také hlavu nelámal. Ale Michaela Schneidrová musela v květnu 2018 nastoupit do věznice ve Světlé nad Sázavou. Vyprostil ji 11. prosince 2018 Nejvyšší soud ČR, který zjistil, že její kriminalizované jednání nebylo trestným činem a vrátil její věc k novému projednání nalézacím soudem. Ponechal ji ovšem v nepříjemném postavení obžalované, provázeném existenčními nesnázemi, v němž pak musela žít ještě dva roky. Současně vrátil na první stupeň i věc Aleny Vitáskové. Krajský soud v Brně pak obě obžalované zprostil obžaloby. Jeho rozhodnutí ve věci Aleny Vitáskové nabylo právní moc okamžitě, ale Michaela Schneidrová si musela počkat ještě sedm měsíců na zamítnutí stížnosti státního zástupce Radka Mezlíka vrchním soudem. Zběsilý žalobce jistě věděl, že obecné soudy jsou vázány právním názorem Nejvyššího soudu ČR, takže stížnost proti zprošťujícímu rozsudku nemá naději na úspěch. Nedbal toho, že postavení obžalované je spojeno se značnými existenčními potížemi a dal průchod potřebě ještě jednou ji potýrat. Zachoval se jako bezohledný surovec. Dnes je tedy napevno dáno, že 7–8letá justiční štvanice na Michaelu Schneidrovou a Alenu Vitáskovou byla nezákonným, věcně nepodloženým zásahem do jejich práv a svobod, a to zásahem úmyslným, cíleně vedeným k jejich vypuzení z ERÚ a k zahnání za mříže, odkud by již nikomu neškodily. Při jejich kriminalizaci se na materiální pravdu nebral ohled: každá lež byla dobrá. Není pouze jasné, zda žalobce projevil odbornou nezpůsobilost kriminalizací postupu Michaely Schneidrové, či zda věděl, že obvinění je „levé“ a přesto se řídil pravidlem, že účel světí prostředky. Jasnější je jeho postoj k Aleně Vitáskové: během celého hlavního líčení u Krajského soudu v Brně, jež trvalo od 4. června 2014 do 22. února 2016, nebyl proveden žádný důkaz o přátelském vztahu Michaely Schneidrové k Zdenkovi Zemkovi st., natož o tom, že by Alena Vitásková o něm věděla. Hrůznost štvanice na nevinné obviněné dokresluje skutečnost, že Alena Vitásková, stíhaná od 13. března 2013, se domohla konečného pravomocného zproštění obžaloby až 13. listopadu 2019 a Michaela Schneidrová, stíhaná od 23. října 2012, až 24. června 2020. Jsem hluboce přesvědčen, že původci mnohaletého týrání obou obviněných úkony trestního řízení mají být povoláni k odpovědnosti. Jejich jednání bylo zřejmě nemravně účelové, nešlo jim o spravedlnost, ale o zneškodnění nepohodlných úřednic, chovali se k nim podjatě a nakonec i zpochybnili svou odbornou způsobilost. Zneužili svou pravomoc k nemravnému účelu. Mám však obavy, že stejně jako mnozí jiní pachatelé úmyslně vadných rozsudků odejdou jednou do důchodu ověnčeni vylhanými zásluhami. Ostatně Radek Mezlík má svou domnělou odbornou skvělostí posílit Úřad evropského žalobce. Pokusil jsem se pachatelům ke spravedlnosti trochu pomoci, ale neuspěl jsem. Chrání je všichni od státních zástupců Vrchního státního zastupitelství v Olomouci přes státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství a úředníky ministerstva spravedlnosti až k paní ministryni. Věděl jsem, že vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan své podřízené důsledně chrání bez ohledu na závažnost jejich nepřístojností, proto jsem spolu s trestním oznámením předložil podnět k vyloučení pro podjatost jeho a jeho úřadu. O podnětu nikdy nerozhodl a následně prokázal svou podjatost: Podnět postoupil k přehodnocení státnímu zástupci Petru Šeredovi, který rozhodl, že nejde o trestní oznámení, ale pouze o stížnost na státního zástupce. Tím automaticky vyloučil ze hry soudce Aleše Novotného. Podání pak postoupil dále na Nejvyšší státní zastupitelství. Na Ivo Ištvana jsem podal podnět ke kárnému řízení kvůli tomu, že se nevypořádal s námitkou podjatosti. Bránil se, že se jí nemusel zabývat, protože sám se trestním oznámením nezabýval. Jeho názor opapouškovali ministerští úředníci a na tom zůstalo. Ve skutečnosti jednal nezákonně již tím, že předal věc Petru Šeredovi, aniž by před tím rozhodl o námitce podjatosti. Na Nejvyšším státním zastupitelství se mého podání ujal státní zástupce Rudolf Misák, který „objevil Ameriku“. Výrok, že „elektrárny nebyly ani zčásti dokončeny“, je podle něj bezvýznamný, protože slovo „ani“ se do něj zřejmě dostalo písařskou chybou. To je ale v rozporu s materiální pravdou: výrok v inkriminované podobě se vyskytuje v obžalobě, zazněl v závěrečné řeči žalobce a v ústním odůvodnění rozsudku a nalézá se i v písemném vyhotovení rozsudku. Proto, i z dalších důvodů, jsem se obrátil na nejvyššího státního zástupce s podnětem k vykonání vnitřního dohledu nad činností státního zástupce Rudolfa Misáka. Když jsem se nedočkal žádné reakce, podal jsem paní ministryni stížnost na průtahy, která rovněž zůstala bez odezvy. Tím jsem vyčerpal dostupné prostředky. Nespravedlivé pronásledování nevinných obviněných Michaely Schneidrové a Aleny Vitáskové určitě není jedinou nepřístojností v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a určitě nejsem jediný neúspěšný stěžovatel proti zvůli státních zástupců, soudců a s nimi všemi se solidarizujícími ministerskými úředníky i samotnou ministryní. Proti jejich souručenství nemá občan obranu. Beztrestnost pachatelů justičních zločinů se považuje za samozřejmé příslušenství jejich nezávislosti. A jejich oběti nemají právo na víc než na pár korun odškodnění, o které ovšem musí poprosit. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-11-26 22:09:22

Vídeňské milování: Teror v sedmi obrazech. Obraz čtvrtý: Dnešní byrokraté a politici islamisty nezastaví

Střílení bezvěrců samopalem v rukou muslima ve Vídni 2. listopadu 2020 je ten typ nepříjemnosti, kdy říká, že útok byl náhlý a tajná služba a státní aparát z řady příčin zaspaly. Totéž se stalo při vyšetřování v USA po 11. září. Zajištění bezpečnosti 11. září 2001 bylo kritizováno jako nekompetentní s velkými rezervami ve zpravodajské činnosti a v koordinaci bezpečnostních složek. Domnívám se, že do jisté míry neprávem. Bezpečnostní opatření tehdy byla průměrná a průběžná. Tedy samozřejmá. Nelze přitom zapomínat, že o činnosti zpravodajských služeb se takřka nic nedozvíme. Co funguje v režimu utajení, směruje aktivity včas na správné místo mnohdy jen nahodile a generuje chybná hodnocení a rozhodnutí. Mnoho náhodných selhání, opomenutí, povrchních analýz, nekompetentních a pasivních přístupů ke zdrojům informací, ale i přílišná horlivost v nevhodný okamžik, pak může vytvářet obraz útoku z 11. září jako konspirativní akce umožňující teroristům, aby učinili něco, co lze využít jako záminku k dramatickým bezpečnostním opatřením a odvetám, které by jinak nebyly státním aparátem realizovatelné. Kritika bezpečnostních služeb je všedním jevem I v Rakousku se objevila kritika postupu bezpečnostních orgánů. Rakouský ministr vnitra Karl Nehammer si 6. listopadu 2020 oficiálně povzdychl, že se při nakládání s informacemi tajných služeb (ohledně atentátníka z Vídně) staly nepřijatelné chyby. Převedeno do češtiny: Úřady měly informaci o tom, že se střelec Kujtim Fejzulai pokusil v létě v Bratislavě koupit munici do samopalu alias do útočné pušky. Spolkový úřad pro ochranu ústavy a boje proti terorismu sice zkontroloval totožnost pachatele, ale nepodnikl žádné další kroky. Minimálně by soudní orgány, pokud by informaci dostaly, mohly rozhodnout, zda mladík neporušil podmínku. Rakouské úřady také věděly, že Fejzulai byl v létě v kontaktu se dvěma osobami z Německa sledovanými v Rakousku z popudu německé kontrarozvědky: Dva radikálové z Osnabrücku v červenci několik dní strávili u Fejzulaie v jeho vídeňském bytě. Na obhajobu tajných služeb je nutné uvést, že lidí, jako byl střelec Fejzulai, žijí v Rakousku stovky či spíše tisíce a kapacita jejich monitorování je omezená. Fejzulai nepředstavoval islamistickou super hvězdu, spíše nervózní myš. Ale promarněným závažným signálem byla snaha koupit na Slovensku střelivo. Na druhou stranu šlo zároveň o signál, že jde o naprostého blba – chtěl si koupit náboje v oficiální prodejně bez zbrojního pasu. Takovou hloupost by přece skutečný terorista nikdy neudělal! No, vždycky je něco poprvé… Reakce: Policejní cvičení v EU Islámské komunity s islamistickými skupinami jsou již tak rozsáhlé, že se nejen rakouská, ale i administrativy dalších západních států EU vyhýbají tvrdším opatřením. Teprve po vídeňském střílení chtějí rakouské orgány najednou zavřít dvě mešity. Politickou a bezpečnostní mravopočestnost mešit přitom rakouská vláda mohla řešit již dříve, ale kdo by si chtěl zahrávat s muslimy? Jejich organizace, i mezinárodní, by spustily doslova frontální řev, a s nimi i rakouské multikulturní a promigrační spolky. Nezapomínejme, že státní orgány (tedy úředníci) kdekoliv na světě chtějí přežívat pokud možno s co nejmenší mírou komplikací. Po každém teroristickém útoku následují standardní policejní manévry, ale opatření jsou stále stejná, tedy s minimálním účinkem: Posilují se některé bezpečnostní zákony, policie dostane nová pracovní místa. To není kritika státních a bezpečnostních orgánů, ale pouze konstatování stavu. I když řadu útoků islamistů se tajným službám daří v zárodku odhalit, úspěchy jsou většinou cíleně utajovány. Po krvavém útoku začne policie a případně i armáda střežit důležité objekty a místa shromažďování občanů. K podobné mobilizaci bezpečnostních složek dochází i v dalších státech EU. Jde o prevenci pro případ, kdyby se k podobnému útoku odhodlali napodobitelé. Příkladů z minulosti přitom není málo. Třeba v minulých týdnech: * 25. září 2020. Paříž, Francie: Dva lidé jsou ubodáni k smrti a dva zraněni před bývalou redakční budovou Charlie Hebdo. * 4. říjen 2020. Drážďany, Německo: Syřan zaútočil nožem na dva homosexuály. Předtím byl zatčen pro podezření z terorismu, ale znovu propuštěn. Mrtvý. * 16. říjen 2020. Paříž, Francie: Učitelovi Samuelovi Patymu sťal hlavu 18letý původem Čečenec za to, že ve škole ukazoval karikatury Mohameda. * 29. říjen 2020. Nice, Francie: Terorista zaútočí nožem v bazilice Notre-Dame de Nice. Zabije tři lidi a pokusí se oběti setnout hlavu. * 2. listopad 2020. Vídeň, Rakousko: V centru města střílí 20letý sympatizant IS. Čtyři mrtví, 22 zraněných. Z dlouhodobého hlediska jsou současná i halasně vyhlašovaná budoucí opatření de facto pouze policejním cvičením v rámci EU. Po velkých nebo mediálně velmi sledovaných útocích vlády států EU vždy deklarují, že přitvrdí protiislamistická opatření a tajné služby zintenzivní mezinárodní spolupráci. Všechny iniciativy pak ale postupně přecházejí do pracovního volnoběhu. A po dalším mediálně sledovaném útoku vlády opět vytáhnou před médii bobříka spolupráce a intenzivnějších opatření. Například prezident Emmanuel Macron letos uvedl, že chce ve Francii zakročit nejen proti džihádistům, ale také proti širšímu islamistickému podhoubí, které mnohdy má místo i v oficiálních mešitách. Do roka a do dne z toho bude opět volnoběh. Zpravodajské služby budou i nadále v defenzivě kvůli nedostatku informací z muslimské komunity. I proevropští muslimové na radikály ze svých řad neradi upozorňují ze strachu z pomsty vůči jejich rodině. V Rakousku, kterému dnes vyčítají laxnost vůči islamismu, jsou přitom dál než ve Francii alespoň v tom, že zde již bylo zakázáno financování muslimských organizací/spolků ze zahraničí. Ale chybí jeho skutečná kontrola. Pokud se tomuto financování a přijímání imámů ze zahraničí, nebude k dispozici ani nejmenší stupeň prevence islamistických tendencí. Bez radikálních opatření bude policejní úsilí víceméně bezvýsledné. Nemalá část muslimského obyvatelstva by je ale vnímala jako vyhlášení občanské války. Stačí hysterie, jaká propukla po pár siláckých větách prezidenta Macrona o nutnosti systematického boje proti islamismu a přísnější kontroly vnějších hranic Schengenského prostoru. Paradoxy předstírání islamistů Velmi zajímavým fenoménem byla pomoc tří mužů lidem ohroženým při střelba mladého islamisty ve Vídni. Palestinský zaměstnanec rychlého občerstvení Osama Joda a zápasníci MMA Recep Gultekin (21) a Mikail Özen (25) společně pomohli postřelenému policistovi a starší ženě. Přitom byl údajně útočník zhruba 20 metrů od nich. Turci Mikail Özen a Recep Gültekin se ze dne na den stali za svou odvahu opěvovanými hrdiny. Pro rakouskou multikulturně scénu bylo příjemné, že jsou rakouskými státními občany, oba se narodili ve Vídni. „My muslimové tureckého původu nenávidíme jakýkoli druh teroru… Stojíme za Rakouskem, stojíme za Vídní, respektujeme Rakousko,“ nechal se slyšet Özen krátce po atentátu na videu pro sociální sítě. Všem třem na vídeňské radnici poděkoval starosta Vídně Michael Ludwig. Psali o nich v řadě zahraničních médií jako příklad toho, že teror nemá s islámem nic společného, jde o činy extremistů. Oba Turky pozval k sobě i turecký velvyslanec v Rakousku Ozan Ceyhun. Telefonicky jim blahopřál i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který je označil za „posly míru a krásy“. Hrdinové však měli smůlu, že internet má sloní paměť. Jakmile se jejich fotografie objevily v médiích, ihned vešlo ve známost, že oba vyjadřovali sympatie muslimským extremistům a schvalovali teroristické útoky. Jde o rozkošný důkaz, jak odolné je podhoubí islámského terorismu. Přímo z turecké komunity se k médiím dostala videa a příspěvky ze sociálních sítí. V jednom z příspěvků komentuje Gültigen teror z 19. prosince 2016, kdy islámský terorista Anis Amri v ukradeném voze na berlínském vánočním trhu zabil 11 lidí a předtím zavraždil řidiče. „Vůbec mi není líto, co se v Berlíně stalo,“ napsal Gültegin krátce po tomto atentátu. Skutečné názory také ukázal Facebook u Özena, který ukazoval ruku s prsty sevřenými do takzvaného „vlčího pozdravu“, symbolu extremistické organizace Šedí vlci. V Rakousku už je dva roky zakázán podobně jako nacistické „hajlování“. K fotografii rakety, určené k boji v syrském městě Afrín, napsal: „Od nás k tobě poletí raketa pro zrádce v Afrínu. Doufám, že budeš mít na svědomí mnoho mrtvých, i děti.“ Özen i Gültigen sice příspěvky ze svých profilů na sociálních sítích odstranili, ale z internetu se jim je zcela vymazat nepodařilo. Jejich skutečné názory kolují po sítích třeba se současným prohlášením Gültigena: „Teror nemá náboženství, teror nemá národ. Bez ohledu na to, zda Žid, křesťan nebo muslim, všichni držíme pohromadě. Modlete se za Vídeň.“ Internet se pro „hrdiny“ stal pastí. Jejich islamistické názory představují projevy etnické pýchy a zároveň i pohrdání až nenávistí vůči evropskému obyvatelstvu. Některé organizace i politici situaci žehlili tím, že to od nich byla jen mladická nerozvážnost. Özen na sociálních sítích odmítl, že by zdravil „vlčím pozdravem“ jako symbolem extremistů. Jako sportovec a zápasník chtěl prý jen vyjádřit, že je „silný jako vlk“. „S Šedými vlky nemám nic společného,“ tvrdil. Pro pochopení islámského/islamistického terorismu není ani tak podstatné, že ve Vídni střílel nějaký mladý muslim. Důležitý je spíše příběh, jak se Mikail Özen a Recep Gültekin ze dne na den stali za svou odvahu opěvovanými hrdiny, a zároveň se ukázalo, co si skutečně myslí. Mezi těmito dvěma „příběhy“ nevidím žádný rozpor. Když došlo ke střelbě, oba mladí Turci a Palestinec jednali instinktivně. Sami se stali cílem, protože se střílelo jejich směrem, do míst, kde pracovali. V tu chvíli začali být součástí napadené skupiny, projevila se v nich skupinová solidarita. Zraněný policista nebyl symbolem prohnilé liberálně křesťanské společnosti nevěřících psů, ale jedním z napadených. Pomohli by komukoliv, kdo to v tom okamžiku potřeboval. Teprve později jim někdo řekl, nejenže byli odvážní, ale ještě k tomu ukázali, že ne všichni muslimové jsou střelci smrti. Nevadí jim, že to o nich hovoří, naopak toho využijí. Özen a Gültekin fandili islamistům, patří do mnohamilionové armády muslimských sympatizantů tvrdého islamistického postupu proti evropským nevěřícím psům, ale jsou prezentováni jako prototypy muslimské spolupráce s EU. Ale chybička se vloudila. Internet vyplivl jejich skrytou identitu. {loadmodule mod_tags_similar,Související}