EUR 25,010 || 
JPY 15,447 || 
USD 22,024 || Nové Město na Moravě (Žďársko ) - Markéta Davidová vynechá dnešní stíhací závod Světového poháru v Novém Městě na Moravě. Osmadvacetiletá biatlonistka, která se v pátek vrátila mezi elitu po takřka...
Čas načtení: 2024-12-14 08:44:00
První stíhačka sezony je tady. Davidová vyrazí ze sedmého místa
Sobotním programem pokračuje druhá zastávka biatlonové sezony. V rakouském Hochfilzenu čeká závodníky první stíhací závod Světového poháru. Ve 12:15 h se na start postaví ženy včetně čtyř českých závodnic. Ze sedmé pozice vyjede nejlepší z nich – Markéta Davidová. Stíhačku můžete sledovat v podrobné online reportáži na webu Sport.cz.
\nČas načtení: 2025-03-08 06:00:00
Nové Město uvidí stíhačky. Krčmář: Je pořád o co bojovat. Davidová nepojede
Sobotní program v Novém Městě na Moravě obstarají stíhačky Světového poháru. Z českých biatlonistů má nejlepší pozici po sprintu patnáctý Vítězslav Hornig, u žen je to sedmnáctá Tereza Voborníková. Z prvních míst vyrazí Francouz Emilien Jacquelin, resp. Norka Ingrid Tandrevoldová. Markéta Davidová se v pátek vrátila do Světového poháru 52. místem, stíhačku ale vynechá. Přímý přenos stíhačky mužů sledujte na ČT sport a ČT sport Plus ve 14:30, biatlonistky pak od 17:35.
\nČas načtení: 2025-03-08 19:00:00
Hornig i Voborníková dojeli ve stíhačce v TOP 15. Davidová nestartovala
Novým Městem na Moravě se prohnal pořádný švédský fičák. Sedmadvacetiletý biatlonista Sebastian Samuelsson ovládl bez jediné chyby na střelnici stíhací závod na 12,5 kilometru. Jedenáctý muž čtvrtečního sprintu zvítězil o 26,4 sekund před Italem Tommasem Giacomelem. Všech dvacet terčů sestřelil i Michal Krčmář, jenž si polepšil o devatenáct pozic. Stíhačku žen, do níž nezasáhla Markéta Davidová, vyhrála Francouzka Julia Simonová. Tereza Voborníková skončila patnáctá.
\nČas načtení: 2025-03-08 19:00:00
Hornig i Voborníková dojeli ve stíhačce v TOP 15. Davidová bude na štafetu
Novým Městem na Moravě se prohnal pořádný švédský fičák. Sedmadvacetiletý biatlonista Sebastian Samuelsson ovládl bez jediné chyby na střelnici stíhací závod na 12,5 kilometru. Jedenáctý muž čtvrtečního sprintu zvítězil o 26,4 sekund před Italem Tommasem Giacomelem. Všech dvacet terčů sestřelil i Michal Krčmář, jenž si polepšil o devatenáct pozic. Stíhačku žen, do níž nezasáhla Markéta Davidová, vyhrála Francouzka Julia Simonová. Tereza Voborníková skončila patnáctá. Česká hvězda však bude startovat v nedělní štafetě.
\nČas načtení: 2024-04-08 13:05:52
Nedávné ukrajinské útoky zvýšily tlak na ruské systémy protivzdušné obrany, což vedlo k tomu, že Rusko si 28. března sestřelilo stíhačku Su-27, uvedla zpráva britské vojenské rozvědky. The post Britská rozvědka tvrdí, že ukrajinské útoky zvýšily tlak na ruské systémy protivzdušné obrany a Rusko si sestřelilo vlastní stíhačku v Sevastopolu first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-05-04 10:00:38
Nové LEGO Star Wars je tady! Postavíte imperiální stíhačku, závod kluzáků, Grogua i Jar Jara Binkse
Datum 4. května znamená jediné – Star Wars Day! A tenhle svátek všech hvězdnoválečných fanoušků slaví i LEGO, a to rovnou novými stavebnicemi. Článek Nové LEGO Star Wars je tady! Postavíte imperiální stíhačku, závod kluzáků, Grogua i Jar Jara Binkse se nejdříve objevil na CzechCrunch.
Čas načtení: 2024-05-15 18:59:10
V noci na 15. května zahájila Ukrajina masivní raketový útok na Krym. Hlavním cílem bylo vojenské letiště Belbek u Sevastopolu, kde sídlí 38. pluk stíhacího letectva 4. gardové armády protivzdušné obrany. The post Ukrajina zaútočila raketami ATACMS na vojenské letiště na Krymu, pravděpodobně zničili ruskou stíhačku MiG-31 first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-09-16 18:36:27
Čínske námorníctvo začalo s testovaním svojej pokročilej stíhačky J-35. V rámci testov námorníctvo skúma nový typ stíhačky, prispôsobený pre operáciu na lietadlovej lodi, ... The post Čína začala testovať stíhačku J-35. Svetovým veľmociam naháňa strach. Pred nepriateľskými radarmi sa hravo schová appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.
Čas načtení: 2024-11-29 15:21:35
Keď Spojené štáty založili svoje Vesmírne sily, mnohí očakávali, že budúcnosť ako z Hviezdnych vojen je už za rohom. Zdá sa ale, že ... The post Čína predstavila stíhačku, ktorá prinesie Hviezdne vojny bližšie k realite. Ako prvá sa vie odpútať od našej atmosféry! appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.
Čas načtení: 2024-11-29 15:21:35
Keď Spojené štáty založili svoje Vesmírne sily, mnohí očakávali, že budúcnosť ako z Hviezdnych vojen je už za rohom. Zdá sa ale, že ... The post Čína predstavila stíhačku, ktorá prinesie Hviezdne vojny bližšie k realite. Ako prvá sa vie odpútať od našej atmosféry! appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.
Čas načtení: 2024-11-29 15:21:35
Keď Spojené štáty založili svoje Vesmírne sily, mnohí očakávali, že budúcnosť ako z Hviezdnych vojen je už za rohom. Zdá sa ale, že ... The post Čína predstavila stíhačku, ktorá prinesie Hviezdne vojny bližšie k realite. Ako prvá sa vie odpútať od našej atmosféry! appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.
Čas načtení: 2024-12-14 16:30:32
Má svoji stíhačku Mig-29, jako první civilista vyšel do kosmu, kamarádí s Muskem. A povede NASA
Příští šéf úřadu by měl být podle Donalda Trumpa motorem pokroku, obavy ale vzbuzuje jeho propojení s vesmírným byznysem Elona Muska. Článek Má svoji stíhačku Mig-29, jako první civilista vyšel do kosmu, kamarádí s Muskem. A povede NASA se nejdříve objevil na CzechCrunch.
Čas načtení: 2024-02-17 21:23:00
ONLINE: Ukrajinci sestřelili tři ruská letadla. Rusové hlásí ovládnutí Avdijivky
Ukrajinské letectvo v sobotu oznámilo sestřelení tří ruských letadel na východě země. Podle něj šlo o stíhačku Su-35 a dva bombardéry Su-34. Ruské ministerstvo obrany dnes večer oznámilo, že jeho síly převzaly úplnou kontrolu nad východoukrajinským městem Avdijivka. Při stahování z Avdijivky však někteří ukrajinští vojáci padli do ruského zajetí. Podle agentury Reuters jde v případě Avdijivky o největší změnu na frontě od května 2023, kdy Rusové po dlouhých krvavých bojích dobyli Bachmut. Dramatické dění sledujeme v podrobné online reportáži.
Čas načtení: 2024-02-17 13:38:00
Ukrajina hlásí sestřelení tří ruských bojových letadel
Kyjev - Ukrajinské letectvo dnes oznámilo sestřelení tří ruských letadel na východě země. Podle něj šlo o stíhačku Su-35 a dva bombardéry Su-34....
Čas načtení: 2024-02-17 13:38:00
Ukrajina hlásí sestřelení tří ruských bojových letadel
Kyjev - Ukrajinské letectvo dnes oznámilo sestřelení tří ruských letadel na východě země. Podle něj šlo o stíhačku Su-35 a dva bombardéry Su-34....
Čas načtení: 2022-04-26 09:00:56
Přemítání nad bojištěm III. – o mobilizaci a jejích nevýhodách
Milí čtenáři, po dvou dílech článku „Přemítání nad bojištěm” se ukázalo, že je potřeba napsat ještě díl třetí, původně neplánovaný. Dostal jsem totiž několik dotazů, či spíš připomínek, které se vesměs točí kolem téhož názoru: Rusko zkrátka v nouzi vyhlásí mobilizaci, odvede na vojnu miliony chlapů a utluče Ukrajinu hrubou silou. Žádná sofistikovanost není potřeba. A protože podobně laděný názor jsem nedávno slyšel i od jednoho dobrého známého, asi je čas zauvažovat na chvíli nad tím, jestli by taková mobilizace byla proveditelná a k něčemu. Pekelně obtížný logistický úkol Zdaleka nejmenší překážkou, která brání Rusku v mobilizaci sil, je zatím překážka právní. Kreml totiž stále udržuje fikci, že jde o „speciální vojenskou operaci”, ne o válku, a ruské právo umožňuje mobilizaci jen ve válce. To se nicméně dá obratem ruky změnit, doslova přes noc. Velká překážka to tedy není. Skutečně velká překážka je ale ta technická. Státy roku 2022 nemají ani zdaleka takovou praxi v provádění mobilizace, jakou měly státy roku 1922. Schopnost provádět mobilizaci milionů mužů upadla v armádních kruzích v podobné zapomnění, jako schopnost rajtovat na koni a mávat přitom šavlí. Kdysi to bylo naprosto samozřejmé umění, dnes už není. „Umění” proto, že zamyslíte-li se nad průběhem takové mobilizace, opravdu to není jednoduchá věc. Znamená to začít přesouvat po celé zemi miliony mužů naráz. Ale nejsou to jen muži, ale obrovské množství vybavení, které je doprovází. Na každé větší stanici po cestě musejí ty miliony branců dostat najíst; všichni musejí nafasovat výstroj, zbraně a munici; je nežádoucí, aby se jednotlivé jednotky nějak pomíchaly, což přitom při nějakém zmatení sledu vlaků zařídíte velmi snadno; je potřeba zajistit adekvátní lékařskou péči (i když na tom se dá šetřit – ale podlamujete tak morálku vojáků do budoucna). K takové plošné akci musí být připravený celý systém, který přitom po 99,9 procenta času leží ladem a není k ničemu. Navíc, nechcete-li sabotovat vlastní válečné úsilí, měli byste mít dobrou představu o tom, koho můžete vytáhnout z fabriky nebo kanceláře a poslat na frontu, aniž by tím budoucí výroba životně důležitého zboží utrpěla, a koho ne. Takový přehled se udržoval daleko lépe před sto lety, kdy lidé neměnili tak často ani práci, ani místo svého skutečného pobytu. Do toho všeho zasahují obvyklé fuckupy mírového i válečného charakteru: vykolejený vlak (aneb zkuste rychle zprovoznit trať někde v lese, když je zablokovaná převrácenými tanky, jež popadaly z vagonů), komunikační šumy, nevypočitatelné počasí. Jak se blížíte ke skutečnému místu bojů, narůstá pravděpodobnost, že vám do vašeho úsilí začne zasahovat i činnost nepřítele. Důležitý most zasažený raketou ze vzdálenosti 150 kilometrů (což takový HIMARS zvládne levou zadní i z dvakrát většího odstupu; Ukrajina je zatím nemá, ale klíčové slovo je „zatím”) může udělat v plánech naprostý chaos. Jinými slovy, všeobecná mobilizace je pekelně obtížný logistický úkol. Pozornost armád se přesunuje k vyspělé technice a profesionalizaci Státy roku 1922 toto všechno přesto nějak zvládaly, protože jednoduše musely. Tehdejší vojenské poměry byly takové, že bez kanonenfutru jste tu válku prohráli – a jediným možným způsobem, jakým si i nějaké Československo nebo Řecko mohlo zajistit dostatečné množství kanonenfutru, byla právě všeobecná mobilizace. Pokud vám nic jiného nezbývalo, museli jste do příslušných schopností investovat, konat velká pravidelná cvičení atd. Samozřejmě jen do té míry, jakou vám vaše ekonomika umožnila – na druhou stranu jste si to ovšem tehdy mohli dovolit, protože „sofistikované” zbraně typu letadel, raket a samohybných houfnic s chytrou municí, které dnes žerou velkou část vojenských rozpočtů, byly ještě v plenkách, případně neexistovaly vůbec. Dřevěný dvouplošník potažený plátnem koupíte o hodně levněji než stíhačku páté generace. Mimořádně dokonalé mobilizační plány mělo císařské Německo roku 1914, kde se kombinace militaristického státu a obsedantní byrokracie postarala o to, že všechno bylo rozkresleno a vypočítáno až na úroveň jednotlivých vlaků. Důležité železniční tahy vedoucí směrem k Francii a k Rusku byly včas zdvojkolejněny, a rychlost postupu Němců skrze napadenou Belgii také západní mocnosti značně zaskočila. „Naše” Rakousko-Uhersko už na tom tak dobře nebylo a projevovalo se to i poněkud ponižujícím detailem, totiž, že vojáci c. a k. armády museli jezdit na frontu v dobytčácích, kdežto říšští Němci měli k dispozici normální osobní vozy. Ale i tak se Rakušanům podařilo roku 1914 mobilizovat celkem rychle. Dnes se tahle struktura moc neudržuje a příslušné aktivity příliš nenacvičují, protože už to nebylo dlouho potřeba. Pozornost armád se čím dál více přesunuje k vyspělé technice a profesionalizaci sil, a tento trend sledovalo i Rusko. Poslední vyspělý stát, který si musí mobilizační mašinerii udržovat na špičkové úrovni, je Izrael, protože holt leží tam, kde leží, a přitom má míň obyvatel než Česká republika. Ale Izrael zároveň může těžit z toho, že je to malá země s kompaktním osídlením, kterou přejedete autem za pár hodin. To celou situaci poněkud zjednodušuje. V jomkipurské válce roku 1973 se hodně mobilizačních aktivit odehrávalo dokonce pěšky, protože málokdo byl ve sváteční den někde jinde než doma nebo v synagoze – a důstojníkům svolávajícím zálohy stačilo jít ode dveří ke dveřím. Ve většině států světa už se ale s nutností mobilizovat zas tak moc nepočítá, což se projevilo mimo jiné výraznou redukcí počtu „velkých manévrů”, do kterých byly svého času povolávány desetitisíce rezervistů, a které jako jediné mohou pravou všeobecnou mobilizaci aspoň trochu napodobit. Ani Rusové už s tím nemají takovou praxi, jakou míval ještě Sovětský svaz. A vezmeme-li v úvahu, jakými problémy trpěla ruská logistika kolem Kyjeva a Charkova, když šlo o zásobování řádově menšího množství mužů (z nichž navíc daleko větší procento byli profesionálové), nejeví se moc pravděpodobné, že by tentýž logistický systém byl schopen koordinovaně vrhnout na ukrajinské hranice dva tři miliony vojáků posbíraných z plošně nejrozlehlejší země světa a zásobit je v následujících měsících dostatkem nafty, jídla, nábojů a dopravních prostředků. I u stovky tisíc chlapů to přece viditelně „skřípalo”. Chcete-li na toto téma shlédnout dlouhé a poučné video, doporučuji tuto zhruba hodinovou přednášku od Australana chorvatského původu, který si na YouTube říká „Perun”. Více problémů než výhod Dejme tomu, že toto všechno se nějak podařilo a že ony dva tři miliony vojáků všelijakého věku a tělesného stavu se přece jen dostaly na frontu. Co ale s nimi? Tady se dostáváme k tomu, proč se dneska ta mobilizace zas tolik nedělá: protože „utlučeme je čepicemi” není ve světě roku 2022 životaschopná útočná strategie. To, co v takovém případě máte k dispozici, jsou převážně „levné” pěší jednotky, jejichž vybavení nestojí moc peněz (proto těch lidí také lze postavit do pole miliony!). Můžou střílet z pušek nebo kulometů na krátké vzdálenosti, ale jejich schopnost rychle manévrovat je značně omezená. Čtyřicetiletý rezervista s těžkou bagáží určitě neuběhne za noc padesát kilometrů lesem. Každý racionální nepřítel, který má k dispozici aspoň trochu slušné technické vybavení, na to zareaguje ústupem, pokud tedy má kam (vrátíme-li se k Izraeli, ten zrovna v tomto směru nemá moc možností a musí zadržet útok už poblíž svých hranic; tomu se říká nedostatek strategické hloubky). A jak tak půjdete (pomalu!) za ním, bude vás systematicky a přesně ostřelovat ze vzdálenosti několika desítek kilometrů, a zároveň ničit vaše zásobovací linie z týlu. To je ten fundamentální rozdíl proti roku 1914, kdy na frontu odjížděly milionové armády a pak se celá léta přetahovaly o 500 metrů rozblácené země. Válka se stala mnohem pohyblivější a těžká palba všeho druhu je daleko přesnější než dřív. Proti takové palbě je pěšák velmi zranitelný a masivní houfy pěšáků jsou zranitelné naprosto zoufale, aniž by ji mohly nějak opětovat. (Ptáte-li se nyní, proč tedy vůbec pěchota existuje i v moderních armádách: jako jeden z mnoha spolupracujících prvků doktríny kombinovaných zbraní. Svoje použití má, ale ne v mnohatisícových masách valících se na území nepřítele. Tyhle časy pominuly.) Podle mého názoru Rusové nemobilizují, protože by z toho měli více problémů než výhod. Větší riziko vzpoury mezi odvedenci, větší nespokojenost obyvatelstva, které ztrácí svoje blízké, řádově těžší zásobování milionů hladových krků na nepřátelském území, a výměnou za to zisk velmi omezené bojové kapacity navíc. Kdyby aspoň měli vyhlídky na to, že Ukrajincům začne docházet munice (asi jako pomalu docházela Finům v Zimní válce), ale momentálně to tak rozhodně nevypadá; naopak, dostávají toho vybavení ze Západu čím dál víc. Masy mobilizovaných pěšáků dnes nedokážou zajistit vítězství ani Rusům. Jejich případné vítězství na Donbasu budou muset zařídit buď zbytky profesionálních jednotek, nebo nikdo. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
Čas načtení: 2024-02-19 14:33:00
Šest tref za tři dny. Ukrajina hlásí sestřely ruských letounů Su-34 i Su-35
Ukrajina ohlásila sestřelení dalších dvou ruských letounů, přičemž za poslední tři dny informovala o zničení celkem šesti ruských letadel. V pondělí se ukrajinským silám podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského podařilo na východě země sestřelit bombardér Su-34 a stíhačku Su-35.
Čas načtení: 2024-02-19 13:15:00
'Je to naša krajina a naše nebo.' Ukrajinci za tri dni zlikvidovali šesť ruských moderných lietadiel
Ukrajinské letectvo oznámilo zostrelenie niekoľkých ruských stíhacích bombardérov Su-34 a stíhačku Su-35S.
Čas načtení: 2024-02-19 14:50:00
Šest tref za tři dny. Ukrajina hlásí sestřely ruských letounů Su-34 i Su-35
Ukrajina ohlásila sestřelení dalších dvou ruských letounů, přičemž za poslední tři dny informovala o zničení celkem šesti ruských letadel. V pondělí se ukrajinským silám podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského podařilo na východě země sestřelit bombardér Su-34 a stíhačku Su-35.
Čas načtení: 2024-02-27 14:28:08
Ukrajinské vzdušné sily tvrdia, že zostrelili ruskú stíhačku Su-34
27.2.2024 (SITA.sk) - Ukrajinská armáda zostrelila na východnom fronte ďalšiu ruskú stíhačku Su-34. Na komunikačnej platforme Telegram to v utorok oznámil veliteľ ukrajinských vzdušných síl.....
Čas načtení: 2024-02-29 09:15:39
„Typický den pro Rusy.“ Ukrajina sestřelila další ruskou stíhačku
Ukrajinské letectvo sestřelilo ve čtvrtek další ruskou stíhačku Suchoj Su-34. Informuje o tom velitel ukrajinských vzdušných sil Mykola Oleščuk. Za poslední tři dny se Kyjevu podařilo sestřelit tři tyto ruské letouny, přičemž za celý únor se souhrnně jedná už o jedenáctý stroj.
Čas načtení: 2024-02-29 14:28:38
Ukrajinské vzdušné sily vraj zostrelili ďalšiu ruskú stíhačku Su-34
29.2.2024 (SITA.sk) - Ukrajinské vzdušné sily na východe krajiny zostrelili ďalšiu ruskú stíhačku Su-34. Ide o tretie zostrelené ruské lietadlo za uplynulé tri dni a jedenáste za ostatný mesiac. Uviedol to vo štvrtok na komunikačnej platforme Telegram veliteľ.....
Čas načtení: 2024-03-03 14:28:51
Ukrajinci na východe krajiny zostrelili ďalšiu ruskú stíhačku Su-34
3.3.2024 (SITA.sk) - Ukrajinské vzdušné sily tvrdia, že v sobotu zostrelili ruskú stíhačku Su-34. Informuje o tom portál Ukrajinská pravda. Viac o téme: Vojna na Ukrajine Veliteľ.....
Čas načtení: 2024-03-05 17:39:23
Ruská stíhačka startovala k francouzským letounům nad Černým mořem
Rusko vyslalo do vzduchu stíhačku Su-27, aby eskortovala dvě francouzské stíhačky a letoun včasné výstrahy letící nad Černým mořem, oznámila Moskva.