Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-03-07 10:17:30

Historický milník: USA zakládají strategickou bitcoinovou rezervu

Trumpova administrativa chce z USA udělat globální krypto velmoc! Vytvoření strategické bitcoinové rezervy znamená zásadní změnu v přístupu vlády k digitálním aktivům. Jak to ovlivní Bitcoin a další kryptoměny? Článek Historický milník: USA zakládají strategickou bitcoinovou rezervu z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2025-03-07 07:58:32

Ranní shrnutí (07.03.2025)

Asijské trhy prohlubují ztráty, japonský Nikkei 225 klesá o 2,1 % a australský S&P/ASX 200 o 1,6 %. Hongkongský Hang Seng klesl o 0,2 % poté, co v předchozí seanci vyskočil o 3,2 %. Trump zřizuje strategickou bitcoinovou rezervu prostřednictvím exekuti...

Čas načtení: 2024-04-21 12:36:29

Severní Korea otestovala strategickou řízenou střelu Hwasal-1 Ra-3 a nový typ protiletadlové střely Pyoljji-1-2

Severní Korea provedla test "super velké hlavice" určené pro strategickou řízenou střelu, informují státní média a dodávají, že rovněž odpálila nový typ protiletadlové rakety. The post Severní Korea otestovala strategickou řízenou střelu Hwasal-1 Ra-3 a nový typ protiletadlové střely Pyoljji-1-2 first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2017-03-01 07:54:48

Jak začít se strategickou cenotvorbou? Stáhněte si e-book a čerpejte zdarma naše know-how

Podle průzkumů se 1% zdokonalení ceny projeví jako 11,1% růst v provozním profitu. To znamená že implementace strategické cenotvorby pomůže zvýšit zisk. Co to strategická cenotvorba je a jak s ní začít se dozvíte v našem novém e-booku. Strategická cenotvorba – opomíjená součást marketingového mixu, která však v sobě skrývá obrovský potenciál pro zvýšení profitability e-shopů. […] Příspěvek Jak začít se strategickou cenotvorbou? Stáhněte si e-book a čerpejte zdarma naše know-how pochází z Pricing blog

Čas načtení: 2019-09-02 15:46:41

Vali Nasr: Íránci Trumpovi nevěří

Jeden z předních expertů na Blízký východ varuje před nebezpečím nové války v tomto regionu a vyzývá Evropany, aby se postavili proti americké politice vůči Íránu.   Pane Nasre, zažíváme právě začátek nové války na Blízkém východě mezi Íránem a USA? To nebezpečí existuje především proto, že obě strany spolu nemluví. Je velký prostor pro nedorozumění. Jinak než u Severní Koreje nebo Číny proměnil prezident Trump poměrně stabilní politickou situaci v enormně nebezpečnou. Současně ale nemá se svojí strategií žádný úspěch, ani žádný plán B. To jej činí – zhruba rok před prezidentskými volbami politicky zranitelným. Íránská krize ale také ukazuje, jak slabí a neefektivní jsou Evropané. Už teď jsou škody pro evropskou zahraniční politiku enormní.   Proč to? Evropané teď ukazují, že úplně následují americkou zahraniční politiku. V Íránu panuje rozšířené přesvědčení, že Evropané sehráli temnou roli tím, že na jedné straně dovedli Írán k tomu, aby dodržoval nukleární dohodu, a současně se postarali o to, aby Američané mohli vykonávat nátlak.   Ale Evropané kritizovali rozhodnutí Trumpa odejít z nukleární dohody. Německý ministr zahraničí Heiko Maas letěl v červnu do Teheránu, abychom zůstali s Íránem v kontaktu. Evropané investovali hodně úsilí a času, aby vyjednali smlouvu. Poté, co USA ze smlouvy vystoupily, slíbili, že se ji pokusí zachránit. Ale nic proti USA nepostavili, naopak se rozhodli poddat se americkému tlaku. Před nedávnem Velká Británie zadržela u Gibraltaru na pochybném právním základě tanker s íránskou ropou. To Íráncům jen potvrdilo, co si již dlouho mysleli: Evropané jsou jen prodloužená ruka americké zahraniční politiky a pomáhají zostřit krizi, která ale teprve odstoupením USA z jaderné smlouvy vznikla.    Považujete nového britského ministerského předsedu Borise Johnsona za politika, který následujeTrumpa? Britové mohou Trumpa v tomto okamžiku ještě více podporovat, než to dělají. Jediný krok, který Johnson ještě neudělal, je, že nevystoupil oficiálně z dohody. To by mělo dalekosáhlé důsledky, protože by to podtrhlo rozchod Velké Británie s EU. Teď požadují Britové podporu v krizi kolem zadrženého britského tankeru Stena Impero a prosí evropské partnery, aby se připojili k vojenské akci k ochraně plavby v Hormuzské úžině. To je pokus navázat zbytek Evropy na americkou zahraniční politiku. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Co by ale měli Evropané udělat, aby udrželi smlouvu? Jsou různé možnosti, které se všechny pohybují v rámci nukleární dohody. Evropské státy, které ji podepsaly – Německo, Francie a Velká Británie – by mohly například nakupovat íránskou ropu. Anebo by mohly poskytnout úvěry, kterými by se obsluhovaly dodávky ropy. Samozřejmě by to vedlo ke sporu s Washingtonem. Ale protože by se jednalo o obchod mezi státy, musely by USA uvalit sankce na evropské státy. A to není příliš pravděpodobné.   Má Trump strategii pro Írán? Trumpova strategie je tlakem donutit partnery k jednacímu stolu, aby mu tam dali, co chce. Zdá se, jako by to v minulosti i fungovalo. Minimálně si to Trump myslí. Tak nutil Mexičany, Kanaďany a Evropany a dříve nebo později mu udělali ústupky.   Ale s Íránem to zatím nefunguje. Íránci Trumpovi nevěří. Prezident říká, že chce vyjednávat, ale jeho rozhodující bezpečnostní poradci jej nepodporují.John Bolton, národní bezpečnostní poradce a ministr zahraničí Mike Pompeo nechtějí žádné rozhovory s Íránem. Předtím, než byl John Bolton povolán do štábu Donalda Trumpa, veřejně prohlásil, že chce pád režimu v Teheránu. Íránci vědí, že i kdyby šli na Trumpův návrh na jednání na nejvyšší úrovni a došli k nějakým závěrům, bude to ta úroveň pod tím, která je pak musí realizovat. Bolton a Pompeo ale nechtějí žádnou novou smlouvu. Chtějí stupňovat napětí a změnit režim.   Mnozí říkají, že za povoláním Boltona do Bílého domu stála idea přivézt jestřába, který zvýší tlak a pomůže Trumpovi vyjednat novou atomovou smlouvu. I kdyby to takto Trump plánoval, nebyla by to žádná dobrá idea. Trump chce Íránce přesvědčit, že je vážně zainteresován na rozhovorech. Ale přesně to podrývá Bolton. Vezměte si pokus Japonska zprostředkovat rozhovory mezi Íránem a USA. Trump a japonský ministerský předseda Abe se tímto tématem dlouho zabývali. Trump požádal Abeho, aby letěl do Teheránu a předal íránskému vedení dopis. Íránci to považovali za pozitivní znamení a ze své strany odpověděli gestem. Při příletu Abeho propustili jednoho libanonského vězně, který má povolení k pobytu v USA.   A co se pokazilo? Těsně před přistáním Abeho uvalily USA další sankce na íránský ropný průmysl. Tím byl pokus o zprostředkování zničen. Myslím si, že za tím stál Bolton. Je jednoduché pro zkušeného byrokrata, jako je on, něco takové takového zorganizovat.   Proč Íránci sestřelili americký bezpilotník a teď ještě zadrželi britský tanker. Chtějí vyprovokovat válku s USA? To si nemyslím. Celý rok se Íránci vyhýbali jakékoliv konfrontaci. A to přesto že USA odstoupily od jaderné dohody a stále zvyšovaly tlak. Íránci tomu říkají strategická trpělivost. Ale na jaře přišlo další kolo sankcí a Trump řekl, že stlačí íránský export ropy na nulu. Kromě toho americká vláda zařadila íránské revoluční gardy oficiálně na seznam teroristických organizací. Íránská vláda došla k závěru, že USA interpretují strategickou trpělivost jako slabost a současně neviděla žádné riziko v tom, když sama zvýší tlak. I umírněné hlasy v Íránu jsou přesvědčené, že jen politika odstrašení může Trumpa odradit od další eskalace. Poselství je jasné: Můžeme krizi zostřit.   Jaký postoj má íránská veřejnost k nukleární smlouvě? Na začátku vyvolala enormně pozitivní očekávání. Pro většinu Íránců nešlo o otázky jaderné energie a také ne jen o hospodářská ulehčení. Viděli smlouvu jako první krok k otevření Íránu. Každý věřil, že teď do Íránu přijdou evropské firmy a možná brzy i americké. Poselství umírněných politiků, jakým byl například prezident Hasan Rúhání, bylo, že se Írán přikloní k Západu a že se vyplatí ve spojení se Západem investovat. Jaderná dohoda by podporovala hospodářskou spolupráci a přivedla by za sebou další smlouvy. Postupně by se měnil nejen vztah Íránu k Západu, ale i Írán samotný.   A co teď? Nálada se proti jaderné dohodě otočila. Mnozí si myslí, že bylo chybné důvěřovat USA a Evropanům. Íránci se zlobí, protože se cítí podvedeni a vinu za to dávají umírněným politikům, jako je Rúhání. Nikdo se teď v Íránu nemůže zasazovat o rozhovory s Trumpem. Nikdo není ochoten udělat rozhodující krok.   Jak to půjde dál, když ani jedna strana není ochotna ustoupit? Jedním scénářem by bylo, že Trump nechá celou věc být až do doby po volbách. Mohl by ale také uvažovat o tom dát Íráncům podnět k tomu, aby se pohnuli. To by ale vyžadovalo, aby něco nabídl, například zrušení některých sankcí. Íránské vedení potřebuje nějaký ústupek, aby rozhovory s USA nevypadaly jako kapitulace před Trumpem. Americká vláda musí přemýšlet i o íránské vnitřní politice. Pompeo nemůže proti Íránu vystupovat tak agresívně a očekávat, že íránští politici to budou akceptovat, aniž by za to zaplatili vysokou vnitropolitickou cenu. Íránci neakceptují žádné ponižování.   Kde se bere tato americká posedlost Íránem? Írán není rozvojová země jako kterákoliv jiná. Má velmi starou kulturu. To dává této zemi vlastní auru a graviditu. Žije tam více než 80 miliónů lidí a země leží na strategicky významném místě mezi Evropou a Asií. Kromě toho jsou tam i psychologické složky. Íránská revoluce byla poslední velkou revolucí v dějinách. Používáme to slovo velmi volně, ale ve skutečnosti byly pouze čtyři velké revoluce: francouzská, ruská,čínská a íránská v roce 1979. Byla pro Západ velkým šokem, zejména pro USA. Zajatci na americkém velvyslanectví v Teheránu byli nejdůležitějším důvodem, proč Jimmy Carter v roce 1980 prohrál s Ronaldem Reaganem. Navíc platí íránská revoluce jako rozhodující podnět pro vzestup islámského fundamentalismu k politické síle. Nyní už existuje nová generace amerických politiků, jejichž pohled na Írán je formován iráckou válkou v roce 2003. Lidé jako bývalý Trumpův bezpečnostní poradce McMaster nebo senátor Tom Cotton, který v Iráku bojoval. Tito lidé spojují Írán nikoliv s Chomejním, nýbrž se Solejmanem, velitelem brigád Quds. Vidí Solejmana jako teroristu, který koordinuje íránské vojenské akce v Sýrii, Jemenu a Iráku a zabil stovky amerických vojaků výbušninami v léčkách.   Dají se v dohledném čase tato napětí v regionu vůbec utlumit? Arabský svět, jak jsme ho znali, už neexistuje. Nejdůležitější arabské země – Sýrie, Egypt a Irák – jsou oslabené nebo zničené. A nemyslím si, že Saúdská Arábie může tuto mezeru zaplnit. Saúdové jsou důležitý faktor, ale ne tak důležitý, jak si Západ myslí. Mají peníze, ale v zemích jako Sýrie nebo Libanon nemají žádný vliv. A v jemenské válce právě prohrávají. Situace na Blízkém východě je srovnatelná s předvečerem první světové války. Jako tehdy v Evropě je tady určitá rovnováha sil, sestávající z Turecka, Íránu a Izraele – plus Rusko a USA. Tyto síly bojují o vliv v regionu. Írán dostal šanci, protože arabský svět kvůli arabskému jaru a irácké válce implodoval. Pro Írán se tím otevřely dveře, má teď největší vliv v regionu. To je pak i důvod k tomu, že země jako Saúdská Arábie chtějí, aby Američané Írán zatlačovali.   To nezní příliš povzbudivě, když srovnáváte situaci na Blízkém východě s Evropou bezprostředně před vypuknutím první světové války. Proto je tak důležité, aby USA zahájily vážnou strategickou diskuzi s Íránem. Nacházíme se v situaci, kdy Američané říkají Íráncům: Vzdejte se vašeho atomového programu, sešrotujte vaše rakety a současně poskytujeme Izraeli a Saúdské Arábii zbraně za 100 milard dolarů. Ještě k tomu USA od Íránců požadují, aby se stáhli ze všech sousedních arabských zemí. Proč by to všechno měli Íránci dělat? USA musí být jasné, kde jsou íránské bezpečnostní zájmy. Když Henry Kissinger v roce 1971 jel na tajnou schůzku s čínským premiérem Čou En-lajem, byly jeho první otázky: Jaké jsou vaše strategické principy? Jaké jsou vaše bezpečnostněpolitické obavy? Nevidím v Bílém domě v současnosti muže formátu Kissingera. {/mprestriction}  Přeložil Miroslav Pavel.  Vali Nasr se narodil v roce 1960 v Teheránu a odešel spolu s rodiči nejprve do Velké Británie a po revoluci v Íránu do USA. Věnoval se studiu mezinárodních vztahů na řadě univerzit. V létech 2012-2019 byl děkanem na univerzitě Johnse Hopkinse ve Washingtonu. Působí v několika významných poradenských institucích při vládě Spojených států. Je považován za jednoho z předních znalců Íránu a šíitského islámu.

Čas načtení: 2024-05-14 14:20:00

Porsche si na strategickou komunikaci vybírá Flo BX

O brandovou a strategickou komunikaci Porsche nově stará agentura Flo BX.

Čas načtení: 2024-08-26 20:47:00

Strategická komunikace, hezké slovo pro propagandu. Generál vyložil Foltýnovy „hodnoty“

Plukovník Otakar Foltýn budí ve funkci vládního koordinátora pro strategickou komunikaci silné kontroverze. Trnem v oku je kvůli svým výrokům mířeným proti části české populace a často se spekuluje nad tím, zda svůj post bojovníka proti dezinformacím vykonává správně, ba co jeho práce ve skutečnosti vlastně obnáší. Tyto otázky se pokusil rozklíčovat herní vývojář a zakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu Dan Vávra na svém facebooku. Stačilo se začíst do knižního díla generála Karla Řehky, kde strategickou komunikaci popisuje. Jde o děsivé čtení nejen o propagandě.

Čas načtení: 2024-08-29 19:45:21

Pašinjan zhoršuje strategickou blokádu Arménie a mění ji na centrum NATO proti Íránu a Rusku

Arménie: Arménský premiér Nikol Pašinjan prohlubuje strategickou blokádu své země a mění ji na centrum NATO proti Íránu a Rusku, píše nezávislý geopolitický a vojenský analytik Drago Bosnic na stránkách portálu infoBRICS. Od té doby, co byla tato nešťastná země jižního Kavkazu v roce 2018 uchvácena Pašinjanovým režimem podporovaným NATO, je to pro jednu z nejstarších civilizací ve známé historii jen jedna katastrofa za druhou. Takovou strategickou idiocii (mírně řečeno) lze očekávat pouze od politika, který pracuje proti zájmům své země. Přežití Arménie pod tímto druhem „vedení“ lze popsat pouze jako pouhé štěstí (nebo možná nic jiného než božský zásah). Založit své přežití pouze na štěstí však ani nelze považovat za strategii a je jen otázkou času, kdy dojde. Jak jsem již uvedl dříve, Pašinjanova rezignace by jistě nevyřešila problémy Arménie, ale byl by to zatraceně dobrý začátek. ...

Čas načtení: 2024-10-08 13:31:00

Společnost Adastra rozšiřuje svou celosvětovou působnost o nové pobočky v Indii a Kolumbii a využívá místní talenty k posílení datových a analytických služeb

Toronto (Kanada) 8. října 2024 (PROTEXT/BusinessWire) - Adastra, přední datová a analytická společnost, dnes oznámila otevření dvou nových poboček v Indii a Kolumbii v rámci svého závazku expandovat po celém světě a využívat místní odborné znalosti. Tyto nové pobočky mají posílit pozici společnosti Adastra jako předního poskytovatele špičkových služeb v oblasti správy dat díky využití bohatých zdrojů talentů v asijsko-tichomořském a jihoamerickém regionu.Pavel Kysela, COO společnosti Adastra, uvedl: "Ve společnosti Adastra věříme v sílu místních zkušeností. Vytvořením naší přítomnosti v Indii a Kolumbii využíváme bohatou studnici talentů, zvyšujeme kvalifikaci místních odborníků a vytváříme si pozici pro poskytování ještě komplexnějších a propracovanějších datových řešení našim klientům po celém světě.“"Díky otevření našich poboček v Indii a Kolumbii jsme získali strategickou pozici, abychom mohli nabízet naše služby v klíčových globálních časových pásmech a zajistit tak našim klientům v Severní Americe a Evropě bezproblémové a efektivní poskytování služeb. Jedná se o změnu způsobu poskytování našich služeb,“ řekl Nick Shopov, generální ředitel pro celosvětové dodávky ve společnosti Adastra.Adastra IndieVýznamným milníkem je založení společnosti Adastra Indie, která se nachází ve městě Pune ve státě Maháráštra a představuje strategickou expanzi v rámci asijsko-tichomořské oblasti. Společnost Adastra Indie, která byla oficiálně založena v roce 2024, si klade za cíl využít místní talenty pro realizaci sofistikovaných projektů v Evropě a Severní Americe. Společnost Adastra Indie, která se specializuje na spektrum služeb, jako je cloudové datové inženýrství, cloudové řízené služby, datová analytika a umělá inteligence, má předpoklady výrazně ovlivnit globální scénu.Adastra KolumbieV rámci pokračující snahy o rozšíření nabídky služeb v Severní Americe založila společnost Adastra silnou pobočku také v Kolumbii. V roce 2022 zahájí Adastra Kolumbie svou činnost a využije talenty z Jižní Ameriky za účelem podpory podnikání společnosti Adastra v USA a Kanadě. Společnost Adastra Kolumbie, která se specializuje na Azure Cloud, AWS Cloud, GCP Cloud, datovou analýzu a umělou inteligenci, zajišťuje poskytování služeb v severoamerických časových pásmech tak, aby efektivně a účinně uspokojovala potřeby klientů.Závazek společnosti Adastra v Indii i Kolumbii znamená nejen strategický krok směrem k využití mezinárodních talentů, ale zároveň otevírá nové příležitosti pro organizace, které mají zvláštní povolení k nákupu zdrojů z těchto zemí. Nabídkou služeb z Indie a Kolumbie je nyní společnost Adastra připravena uspokojit širší okruh klientů, čímž dále zvyšuje svou schopnost poskytovat vysoce kvalitní IT řešení.V obou lokalitách pracují odborníci, kteří odpovídají základním schopnostem společnosti Adastra, což zajišťuje, že zůstáváme v čele inovací a špičkových služeb. Tyto týmy jsou složeny z vysoce kvalifikovaných osobností v oblasti správy dat, analytiky a umělé inteligence, které se věnují poskytování řešení odpovídajících potřebám zákazníků a požadavkům globálního trhu.Podívejte se na námi nabízené příležitosti:• Adastra Indie: https://adastracorp.com/careers/india/• Adastra Kolumbie: https://adastracorp.com/careers/colombia/O společnosti AdastraJiž více než dvě desetiletí měníme podniky v přední digitální společnosti a pomáháme organizacím po celém světě inovovat, dosahovat provozní dokonalosti a vytvářet nezapomenutelné zážitky pro zákazníky, a to vše díky síle jejich dat.Společnost Adastra, která stojí v čele služeb v oblasti umělé inteligence, dat, cloudu, digitálních technologií a správy, poskytuje podnikům řešení pro využití dat, která mohou kontrolovat a kterým mohou důvěřovat, a propojuje je s jejich zákazníky – a jejich zákazníky se světem.Text této zprávy v původním, zdrojovém jazyce je oficiální verzí. Překlad této zprávy do jiných jazyků poskytujeme pouze jako doplňkovou službu. Text zprávy v původním, zdrojovém jazyce je jedinou právně závaznou verzí této tiskové zprávy. Zdrojovou verzi najdete na businesswire.com: https://www.businesswire.com/news/home/20241008480530/cs/Kontakt:Kontakt pro získání více informací:Kristian Gravelle, Group CMOkristian.gravelle@adastragrp.com www.adastracorp.comZdroj: Adastra   

Čas načtení: 2024-12-09 23:18:33

Rusové budou škemrat, aby si základny v Sýrii mohli ponechat, míní analytik

Kreml řeší budoucnost dvou svých vojenských základen v Sýrii poté, co v zemi padl režim autoritářského prezidenta Bašára Asada. Vojenská zařízení pro ruskou armádu představovala klíčovou strategickou bránu k ovlivňování dění na Blízkém východě i ve Středomoří a Africe. Podle dostupných informací Rusko vyklidilo značnou část vojenské techniky, tisíce vojáků však v Sýrii zůstávají. Podle řady analytiků je však nastalá situace pro Rusko strategickou porážkou a jeho působení v zemi je neudržitelné. Rusko Asadovi dlouhodobě pomáhalo udržet se u moci pomocí vojenských zásahů.

Čas načtení: 2024-12-11 09:00:00

Izrael sděluje, že v Sýrii provedl více než 350 náletů; vůdce HTS říká, že se svět „nemá čeho bát“

IDF tvrdí, že údery byly v uplynulých 48 hodinách zaměřeny na zásoby zbraní a strategickou infrastrukturu; Ahmed al-Sharaa se v televizním rozhovoru pokouší uklidnit zahraniční zeměIDF sděluje, že za posledních 48 hodin byly v Sýrii provedeny stovky úderůNejnovější aktualizace izraelské armády uvádí, že za posledních 48 hodin provedla v Sýrii více než 350 náletů zaměřených na zásoby zbraní a strategickou infrastrukturu.V prohlášení zveřejněném na Twitteru  Izraelské obranné síly (IDF) uvedly, že letectvo s posádkou letounu provedlo raketové údery na syrské vojenské cíle včetně výroben zbraní ve městech Damašek, Homs, Tartus, Latákíja a Palmýra.Cíle zahrnovaly letiště, protiletadlové baterie, bezpilotní letouny, letadla a tanky.IDF uvedly, že 130 úderů bylo provedeno „během pozemních operací“ a zaměřeno na sklady zbraní, vojenské struktury, odpalovací zařízení a palebné pozice.Izraelský ministr obrany Israel Katz dříve v úterý uvedl, že syrská námořní flotila byla při nočních úderech zlikvidována a že izraelské pozemní jednotky se „usazují“ v nárazníkové zóně mezi Sýrií a Izraelem okupovanými Golanskými výšinami.

Čas načtení: 2024-12-18 11:44:19

Trumpův plán bitcoinu jako strategické rezervy přinesl další rekord

Bitcoin se v pondělí vyšplhal na rekordní hodnotu nad 106 000 USD poté, co nově zvolený prezident Donald Trump navrhl, že plánuje vytvořit strategickou rezervu bitcoinů v USA podobně jako strategickou rezervu ropy, což podnítilo nadšení

Čas načtení: 2025-01-13 17:06:42

V Bhútánu vytvořili strategickou rezervu z Bitcoinu, Etherea a BNB. Inspirují se USA, kde přibyly další návrhy zákona?

Kromě Pensylvánie už také New Hampshire a Severní Dakota předložily návrhy zákona týkající se strategických rezerv Bitcoinu. Inspirují se USA v Bhútánu, kde tamní vláda drží Bitcoin, Ethereum a BNB? Článek V Bhútánu vytvořili strategickou rezervu z Bitcoinu, Etherea a BNB. Inspirují se USA, kde přibyly další návrhy zákona? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2025-01-27 10:24:00

Bitget se stává druhým největším kryptoměnovým burzovním ekosystémem podle počtu uživatelů

Victoria (Seychely) 27. ledna 2025 (PROTEXT/GlobeNewswire) - Bitget, přední kryptoměnová burza a Web3 firma, zveřejnila svou zprávu o transparentnosti za rok 2024. Z ní vyplývá, že společnost zažila jeden z nejúspěšnějších roků od svého startu v roce 2018 a stala se druhým největším burzovním ekosystémem podle počtu uživatelů. Díky inovacím, strategickým obchodním rozhodnutím a silné poptávce po důvěryhodných platformách expandoval ekosystém nad očekávání.Uživatelská základna platformy zaznamenala prudký rozvoj z 20 milionů uživatelů v lednu na více než 100 milionů v prosinci, což představuje mimořádný nárůst o 400 %. Tento růst byl doprovázen výrazným zvýšením obchodní aktivity, kdy se denní objemy zdvojnásobily na 20 miliard dolarů. Objemy spotových obchodů rostly exponenciálně, ze 160 miliard dolarů v prvním čtvrtletí na 600 miliard dolarů ve čtvrtém kvartále. K těmto úspěchům přispěla cílená strategie zahrnující vysoce konkurenceschopné nabídky, inovace zaměřené na uživatele a globální expanzi.V letech 2021 až 2024 zaznamenala uživatelská základna služby Bitget v různých regionech výrazný nárůst. Jižní Asie zaznamenala nárůst o 200 %, jihovýchodní Asie o 140 %, evropští uživatelé o 67 % a Latinská Amerika a Blízký východ zaznamenaly výrazný nárůst. V regionu SNS došlo k 150% nárůstu a v Africe k nejvyššímu nárůstu o 300 %.V průběhu roku 2024 představila společnost Bitget řadu iniciativ, které urychlily její růst v ekosystémech centralizovaných burz. Růst je způsoben rostoucí poptávkou po digitálních aktivech po celém světě, pro které Bitget nabízí množství centralizovaných i decentralizovaných služeb. Integrace nástrojů "Smart Money“ společnosti Bitget Wallet, přizpůsobených pokročilé analýze on-chain dat, a spuštění PoolX, platformy stake-to-mine, umožnilo zvýšit zapojení uživatelů a diverzifikovat investiční příležitosti. Kromě toho společnost spustila platformu pro pre-market obchodování, která uživatelům poskytuje bezproblémový přístup k novým tokenům a likviditě před uvedením na burzu.Bitget společně s Foresight Ventures provedli strategickou investici ve výši 30 milionů dolarů do blockchainu The Open Network (TON), čímž podpořili rozvíjející se trendy jako GameFi a Tap-to-Earn. K využití tržních příležitostí výrazně přispěl prudký nárůst transakčních objemů tokenu TON a rostoucí adopce decentralizovaných aplikací.BGB, nativní token platformy, vzrostl o více než 1000 % a jeho hodnota se do konce roku zdesetinásobila na 8 USD. K tomuto růstu přispěl nově zavedený mechanismus pálení v kombinaci s vyšší užitečností tokenů a aktualizací bílé knihy. Snížením celkové nabídky a zavedením čtvrtletního programu pálení tokenů postavila společnost Bitget BGB jako jádro budoucího růstu svého ekosystému.V roce 2024 se trajektorie společnosti Bitget dále vyvíjela v důsledku změn ve vedení. Gracy Chen, dosavadní výkonná ředitelka, se ujala funkce generální ředitelky a stala se tak jedinou ženou ve vedení mezi deseti největšími světovými burzami. Hon Ng byl jmenován ředitelem právního oddělení, Vugar Usi Zade provozním ředitelem a Min Lin obchodním ředitelem. Tento silný vedoucí tým řídil strategické iniciativy, pokroky v oblasti dodržování předpisů a vývoj zaměřený na uživatele.Díky tomu získala společnost Bitget klíčová povolení, včetně licence ve Spojeném království, licence poskytovatele bitcoinových služeb (BSP) v Salvadoru a spustila lokalizovanou burzu ve Vietnamu. Tyto pokroky jsou v souladu s regionálními standardy a zároveň rozšiřují její globální působnost.Společnost Bitget také pokročila v podnikové společenské odpovědnosti prostřednictvím iniciativ, jako je Blockchain4Her, která podporuje genderovou diverzitu v blockchainu, a Blockchain4Youth, která šíří povědomí o blockchainu mezi mladými profesionály po celém světě. Tyto programy odrážejí širší vizi burzy umožnit inkluzivní růst v prostoru Web3.Díky strategickým investicím, úspěchům v oblasti regulace a inovacím zaměřeným na uživatele vstupuje Bitget do roku 2025 s cílem pokračovat v expanzi a získávat vliv v rámci kryptoměnového ekosystému. Úspěchy za uplynulý rok ukazují strategickou vizi platformy při utváření budoucnosti blockchainu a kryptoměn.O platformě BitgetBitget je přední světová kryptoměnová burza a společnost zaměřená na Web3 založená v roce 2018. Burza Bitget, která obsluhuje více než 45 milionů uživatelů ve více než 150 zemích a regionech, se snaží pomáhat uživatelům obchodovat chytřeji díky své průkopnické funkci kopírování obchodů a dalším obchodovacím řešením a zároveň nabízí v reálném čase přístup k ceně Bitcoinu, Etherea a dalších kryptoměn. Bitget Wallet, dříve známá pod názvem BitKeep, je prvotřídní multichainová kryptopeněženka, která nabízí celou řadu komplexních řešení a funkcí Web3, včetně funkcí peněženky, směny tokenů, NFT Marketplace, prohlížeče DApp a dalších.Platforma Bitget stojí v čele úsilí o přijetí kryptoměn prostřednictvím strategických partnerství, například jako oficiální krypto partner nejlepší fotbalové ligy světa, LALIGA, na trzích Blízkého východu, Jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky, a také jako globální partner tureckých národních sportovců Buse Tosun Çavuşoğlu (mistryně světa ve wrestlingu), Samet Gümüş (zlatého medailisty v boxu) a İlkin Aydın (volejbalové reprezentantky), aby inspirovali světovou komunitu k přijetí budoucnosti kryptoměn.Chcete-li získat další informace, navštivte: Web | Twitter | Telegram | LinkedIn | Discord | Bitget WalletUpozornění na riziko: Ceny digitálních aktiv podléhají výkyvům a mohou vykazovat značnou volatilitu. Investorům se doporučuje alokovat pouze prostředky, o které si mohou dovolit přijít. Hodnota každé investice může být ovlivněna a existuje možnost, že nebudou splněny finanční cíle ani získána zpět hlavní investice. Vždy je třeba si vyžádat nezávislé finanční poradenství a pečlivě zvážit osobní finanční zkušenosti a situaci. Výkonnost v minulosti není spolehlivým ukazatelem budoucích výnosů. Platforma Bitget nenese žádnou odpovědnost za případné vzniklé ztráty. Nic z toho, co je zde uvedeno, nelze považovat za finanční poradenství. Další informace naleznete v našich Podmínkách používání.Fotografie k tomuto oznámení je k dispozici na adrese http://www.globenewswire.com/NewsRoom/AttachmentNg/3f663c4c-dc32-4a7c-bb30-bdb98db279ac  Informace pro média získáte na adrese: media@bitget.com   

Čas načtení: 2025-03-07 10:17:30

Historický milník: USA zakládají strategickou bitcoinovou rezervu

Trumpova administrativa chce z USA udělat globální krypto velmoc! Vytvoření strategické bitcoinové rezervy znamená zásadní změnu v přístupu vlády k digitálním aktivům. Jak to ovlivní Bitcoin a další kryptoměny? Článek Historický milník: USA zakládají strategickou bitcoinovou rezervu z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2025-04-17 21:00:22

Zabavené kryptoměny jako zdroj příjmů. Bude mít Čína strategickou krypto rezervu?

Čína v současnosti drží zhruba 50 miliard dolarů v zabavených kryptoměnách. Diskutuje se nad tím, že by mohla z těchto digitálních aktiv vytvořit národní rezervu. Jak se dostala ke kryptoměnám v takové hodnotě? Článek Zabavené kryptoměny jako zdroj příjmů. Bude mít Čína strategickou krypto rezervu? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-02-07 17:53:10

S rostoucími cenami energií chce Zlínský kraj bojovat také tím, že na budovy ve svém vlastnictví umístí fotovoltaické elektrárny

Kolik peněz na energiích tím ročně ušetří? Jak se daří obsazovat investory Strategickou průmyslovou zónu v Holešově? A jaké novinky chystá Zlínský kraj v oblasti turismu? V rozhovoru pro únorový Magazín21 jsme se zeptali náměstka hejtmana Lubomíra Trauba, který v Radě Zlínského kraje zodpovídá za strategický rozvoj, dotace a cestovní ruch. Pane náměstku, v... ...

Čas načtení: 2024-01-31 14:55:00

Tisková zpráva komory obnovitelných zdrojů energie

[Zpráva z tisku] Po letech stagnace nové větrné elektrárny a bioplynky, povolování se zkracuje na maximálně dva roky, v rozpracovaných akceleračních zónách na rok a obrovský nárůst zájmu o obnovitelné zdroje. Ale také varování před strategickou chybou v teplárenství.

Čas načtení: 2021-01-21 19:56:00

Bude tohle na furt?

Otázka, kterou si klademe všichni. Pokud je nemoc přirozeného původu, odpověď je jasná. Stejně jako všechny předchozí epidemie dřív nebo později skončí. Jestli nás návrat k běžné existenci jen tak nečeká, je zřejmé, že virus někdo vytvořil uměle, aby rozložil svobodnou společnost. Takoví zlouni mohou se svým dílem nakládat, jak chtějí, a přizpůsobovat ho, aby nešla nalézt fungující obrana. Po tom, co jsem mazaně odpověděl na otázku z nadpisu, dovolte mi zamyšlení nad 3 aspekty nastalé situace. Státy jako rukojmíCo se děje, je fackou do tváře všem vyznavačům neviditelné ruky trhu. Státy v rámci euroamerického protoru pustily ze svého zřetele tak strategickou oblast, jako je výzkum léků. Nyní jsou v roli prosebníků. Soukromé firmy rozhodují kolik vakcín, komu a za jakých podmínek dodají. Výrobu nestíhají, sliby neplní. A na světě není síla, která by je donutila, aby přestaly své supertajné receptury syslit a aby nabídly ke koupi licenci každému, kdo je schopen očkovací látku produkovat. Nadnárodní organizace jako EU selhávají, zbyla jen prázdná slova. Každý sám za sebe. Zástupci OSN, která dlouhodobě proslula svou akceschopností, raději nevystrkávají nos ze svých nor. Mediálně OSN neexistuje. Je-li situace tak vážná, opravdu se nenajde nikdo, kdo bouchne do stolu? Nejbohatší se smějíZisky nejbohatších hezky kynou. Dostali to sežrat ti dobře situovaní, kteří jsou na dosah prostého lidu a kterým se nejvíce závidí, protože za své služby či produkci (prý) nezaslouženě pobírají až moc velký peníz. Řeč je samozřejmě (mimo jiné) o umělcích a vlastnících hospod.Patří jim to, řeknou si mnozí, když se tito snaží bojovat o svá práva a potažmo o zachování svobody pro všechny. Mladí mlčíCo dělají ti, kteří vždycky, bylo-li třeba, nastartovali rebelii? Čumí do svých placiček a mlčí. Školství bez nároků a brutální marketingová masáž přinášejí ovoce. Studenti se propadli do naprosté pasivity. V době, kdy jim technologie umožňují globálně propojovat protestní akce, se zabývají egoisticky sami sebou. Je jim naprosto fuk, že babička nebo dědeček umřou, protože farmaceutické firmy odmítají prodat licence k výrobě vakcín komukoli, kdo je schopen vyrobit. Je jim fuk, že státy kašlou na své občany. Je jim fuk všechno.

Čas načtení: 2023-11-26 23:34:00

Jáchymovské doly: Odkaz na minulost

Fotografie: Jaderná elektrárna Bohunice, IAEA, CC BY-SA 2.0, via Wikimedia Commons Jáchymov se stal pro Sovětský svaz vojenskou strategickou lokalitou v okamžiku, když Spojené státy dokázaly od roku 1945 vyrábět atomové zbraně a SSSR potřebovala v co nejkratším čase vytvořit rovnováhu vojenských sil. V oblasti západočeského Jáchymova se tehdy nacházela jediná otevřená ložiska uranové rudy, která spadala do sféry sovětů. Dne 23. listopadu 1945: Klíčový...

Čas načtení: 2017-05-30 13:51:00

Vyšla strategická novinka Steel Division: Normandy 44

Žánr strategií sice nepatří u vydavatelů k těm nejoblíbenějším, ale naštěstí hry stále vycházejí. Aktuálně přináší novou hru zkušené studio Eugene Systems. Tito tvůrci mají na svém kontě inovativní R.U.S.E, strategickou sérii Wargame či Act of Aggression.

Čas načtení: 2021-10-25 14:05:33

Zašmodrchané řetězce III. – čipy aneb Proč automobilky nečeká právě lehká zima

Načasování události opravdu nemohlo být lepší: v březnu 2021 vyhořela v Japonsku továrna na čipy firmy Renesas. Jednalo se o specializované čipy pro automobilový průmysl. Efekt nebyl okamžitý, protože Renesas měl ještě určitou zásobu čipů na skladě. Ředitel severoamerického Volkswagenu, zpovídaný v tomtéž článku, vyjádřil naději, že do podzimu se situace zklidní. Podzim je tady a situace se nezklidnila; naopak, odhady, o kolik peněz letos automobilky přijdou, se postupně zvyšují. Konzultantská firma AlixPartners předpovídala v lednu 2021, že letošní globální výpadek v tržbách automobilových firem bude 60,6 miliardy dolarů. V květnu upravila svůj odhad na 110 miliard dolarů a v září na 210 miliard dolarů (jsem zvědav, co budou říkat v listopadu). Pěkná částka, zhruba srovnatelná s HDP celé České republiky. A nedostatek čipů je jedním z nejdůležitějších faktorů. Úplně rozdílné čipy Kořen problému je hlavně ve vzájemné nezastupitelnosti jednotlivých čipů. Chips jsou v britské angličtině i bramborové hranolky, naprosto uniformní produkt. A laik může při pohledu na hromádku zubatých čtverečků, které vypadají všechny podobně, snadno dospět k názoru, že s počítačovými čipy je to stejné jako s těmi hranolky: když jedna značka došla, prostě použij jinou. V tomto případě tedy: Renesasu vyhořela továrna? Přejděte na Intel! (Slavný Intel už teď nějakou dobu své vlastní čipy ani nevyráběl a outsourcoval jejich fyzickou produkci do jiných továren. Pod vedením nového ředitele Pata Gelsingera ale vzniká nová továrna nedaleko města Phoenix v Arizoně.) Není to tak jednoduché. Dokonce ani čipy určené k témuž účelu – dejme tomu do notebooků – nelze úplně hladce zaměňovat mezi sebou, nepatří-li k téže výrobní řadě téhož výrobce. A chcete-li mít v počítači AMD místo Intelu, znamená to vyměnit celou základní desku. No, a v případě automobilů se čipy používají ve zcela odlišném kontextu a architektuře než v počítačích nebo mobilech, což znamená, že jde o úplně jiné čipy. Počítače a mobily jsou vysoce centralizované stroje – mají hlavní procesor (CPU), který je jejich mozkem a srdcem. Požadavky na CPU jsou hlavně dva: procesor musí být rychlý, aby si uživatel nestěžoval na pomalost svého přístroje, a nesmí přitom žrát příliš mnoho energie, aby přenosná zařízení nějakou dobu vydržela jet i na baterii a nerozžhavila se člověku v ruce (nebo na klíně). Naproti tomu víceméně nikoho nezajímá, jestli taková CPU dokáže fungovat v –50 nebo +70 stupních Celsia, případně jestli snese intenzivní vibrace nebo prach, protože za normálních okolností lidé používají svoje počítače a mobily v poněkud civilizovanějších podmínkách. (Tady je ale nutno upozornit, že existuje speciální třída takzvaných houževnatých notebooků, které lze používat ve sprše, házet z okna, sprejovat yperitem nebo přejíždět autem. Bohužel jsou taky adekvátně drahé a těžké.) To, že zákazník vyžaduje rychlé a úsporné procesory, vede mezi výrobci k technologickým závodům. Vývoj v procesorech jde velmi rychle dopředu, asi nejrychleji ze všech technických oborů. Tři roky starý procesor už začíná být malinko zastaralý a po deseti letech jde o muzeální záležitost, vzbuzující soucitné pohledy u počítačových fanatiků. Automobilky žijí v úplně jiném světě, kde čas běží odlišným tempem. Tři roky staré auto je zánovní a po deseti letech stále ještě nepatří do šrotu. Jednotlivé čipy, které kontrolují například vstřikování paliva, ABS nebo stěrače, nemusejí být rychlé ani extrémně úsporné, ale musejí být odolné vůči nepříznivým podmínkám a vydržet v nich fungovat dlouho. Selhání jednoho čipu nesmí způsobit kaskádu chyb u ostatních atd. Zkrátka to, co nechcete, je, aby se vám palubní počítač „zhroutil“ a zastavil auto přímo na dálnici, jako se prý teď stalo jedné hypermoderní Tesle (majitel přežil). Automobilky nemají na výběr moc možností To znamená, že do aut se typicky dávají čipy „staré, ale osvědčené“, z technologického hlediska ovšem velice zastaralé. Udržovat výrobní linky pro takové staré čipy je pro většinu výrobců nevýhodné. Raději by vyráběli a prodávali moderní čipy pro počítače, tablety, grafické karty atd., se kterými jsou spojeny nejenom vyšší marže, ale i vyšší prestiž v oboru. (Což je nezanedbatelné! Geekové jsou dost hierarchická komunita a platí to i o šedovousých inženýrech sedících ve správních radách firem.) A také je po nich větší poptávka, protože spotřební elektroniky se ročně vyrobí mnohem více než aut. Tak například čínský Foxconn má kapacitu vyrobit půl milionu iPhonů za jeden den, a to je jen jedna (i když velká) firma mezi tisíci dalšími; pro srovnání, všechny automobilky světa dokázaly v roce 2019, na historickém vrcholu produkce, vyrobit za den asi 300 tisíc nových aut. A zde nastává jeden z mnoha problémů se zásobováním čipy, který se podle mého názoru potáhne ještě minimálně rok. Automobilkám se nechce do toho, přizpůsobit svá auta k použití nejnovějších čipů ARM, Intel, AMD, M1 a tak dále; částečně proto, že je to drahé, ale také proto, že jim úplně nedůvěřují. A výrobci, kteří byli dříve ochotni tento „zastaralý segment“ obsluhovat, se mezitím přeorientovali na lukrativnější zboží. Nedůvěra je totiž oboustranná. Když velké automobilky na začátku covidové epidemie usoudily, že se propadne zájem o nová auta, některé z nich jednostranně a velice krátkozrace zrušily svoje již dohodnuté objednávky čipů. To je přesně ten druh miliardového podrazu, který uděláte jenom jednou, načež se s vámi bude každý bát obchodovat. A zejména kvůli vám nepostaví novou specializovanou fabriku na zastaralé zboží, které by v případě dalšího „podrazu“ neměl komu prodat. Popravdě řečeno si myslím, že v téhle situaci mají automobilky jen dvě možnosti dlouhodobého řešení své současné prekérní situace. * Buď si postaví vlastní čipovou továrnu, třeba i nějak kartelově, jenže to se nedá udělat za den a bude to trvat odhadem dva roky, jestli vůbec tak rychle. (Pro srovnání: dvě nové továrny, které teď za 20 miliard dolarů staví zkušený veterán oboru Intel v Arizoně a o kterých byla řeč na začátku článku, dosáhnou plné produkční úrovně roku 2024.) * ¨Nebo skutečně předělají současné modely aut k použití moderních čipů určených pro mobily nebo tablety a přizpůsobí se rychlému až hektickému tempu technologického pokroku ve zbytku křemíkového světa. To nebude o moc rychlejší, protože taková upravená auta musejí, mimo jiné, projít důkladnými bezpečnostními zkouškami. Tak jako tak bych teď odhadoval, že automobilové firmy včetně naší Škody čeká velice krušná zima a možná i příští jaro. S adekvátními dopady na českou ekonomiku. Začne-li někdo jako Škodovka hrozit krachem, bude je z toho nová vláda muset vytáhnout, dost pravděpodobně opět na dluh. (Ostatně: Pat Gelsinger, ředitel Intelu, vyjádřil názor, že obecný nedostatek čipů potrvá do roku 2023. To ovšem není zrovna nestranný jedinec.) Co se stane? Mluvili jsme hlavně o automobilkách, ale problémy s nedostatkem čipů panují i v celém IT průmyslu. Jednou z příčin je obtížná covidová situace v Malajsii. Je celkem všeobecně známo, že hlavním hráčem ve výrobě těch špičkových čipů je tchaj-wanská firma TSMC, jejíž nejdůležitější továrny stojí přímo na Tchaj-wanu. (Mimochodem, TSMC založil v 80. letech inženýr jménem Morris Chang, kterého krátce předtím jeho bývalý zaměstnavatel, Texas Instruments, začal neoficiálně postrkávat do důchodu s tím, že ve 52 letech už pomalu patří do starého železa. Byl to katastrofálně mylný odhad; ve své nové firmě byl Chang ředitelem až do 87 let a za tu dobu nechala TSMC firmu Texas Instruments daleko za sebou.) Jenže tam se ty čipy vyrábějí jen „nahrubo“, tj. jejich struktura se vypálí a vyleptá do křemíku. Pak se tyto polotovary zabalí a putují do Malajsie, kde jsou firmy specializující se na konečné zapouzdření a testování čipů, nejenom těch od TSMC, ale všech možných; tato práce vyžaduje stále ještě hodně lidské pozornosti a nedá se úplně automatizovat. Ale právě Malajsie zažila letos v létě velké lockdowny kvůli covidu, při kterých se provoz těchto továren zastavil. Tím pádem došlo k dalšímu „zakuckání“ výrobních řetězců v polovodičovém průmyslu. Teď se situace konečně zlepšuje. Je to ale další ilustrace toho, jak těžké je zajistit hladký chod tak složité branže, jako je výroba čipů. Mluvil jsem nedávno s jedním ekonomem právě o čipech. Vyjádřil přesvědčení, že trh se o to postará. Ano, ale bude to trvat dlouho, protože i když několik velkých firem jako Samsung a Intel investuje do svých výrobních kapacit, jejich uvedení do provozu bude trvat roky; úzkým hrdlem je jak nutnost sehnat specializované vybavení, tak omezený počet odborníků na trhu práce. Za tu dobu mohou další firmy vyhladovělé nedostatkem čipů zkrachovat klidně třikrát. Zajímavá otázka je i ta, co se vlastně stane potom. Dejme tomu, že všechny ty současné plány na strategickou výstavbu dalších čipových továren v Japonsku, USA, EU a tak dále se uskuteční. Nebude pak té celkové výrobní kapacity pro změnu příliš? A nestane se z dosud ziskového polovodičového průmyslu další moloch podporovaný státními dotacemi jen pro to, aby se důležité továrny opět nezavřely a výroba neodstěhovala jinam? No, to budeme řešit roku 2025.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}