Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-01-27 13:39:45

Teror z temnot [Albi]

Staňte se šíleným vědcem, který potřebuje smrtelníky pro své experimenty! Vaše armáda příšer očekává rozkazy. Pochytejte ty nejcennější smrtelníky a vyhrajte, ale pozor – někteří smrtelníci se nenechají chytit jen tak bez boje.

Čas načtení: 2018-03-26 05:00:00

Vampyr - Prokletý doktor a Londýn plný temnoty

O hrách, které se objevily na E3 2017, jsme již pár článků napsali… a dnes tomu nebude jinak. Z dílny Dontnod Entertainment možná znáte Life is Strange 1 a 2 a letos v červnu by mezi nás smrtelníky měli vypustit další trhák – Vampyr. Jak již název napovídá, pravděpodobně vás ve hře nečekají závody n ...

Čas načtení: 2014-09-23 05:00:00

Gamescom 2014 - Přehled novinek z evropského herního veletrhu

Na velkolepost Americké E3 už po šesté odpovídá Evropa německým Gamescomem. Zatímco se na festival v Los Angeles dostanou pouze pozvaní novináři a profesionálové z branže, na největší herní festival i pro smrtelníky se letos dostavilo více než 300 000 nadšenců. Microsoft Jako první vykopává Micros ...

Čas načtení: 2021-06-02 18:21:42

Divadlo Na zábradlí uvede audiowalk Kleopatra

Skupina 8lidí připravila s herci divadla Na zábradlí netradiční inscenaci Kleopatra – výpravu se sluchátky na uších do historického centra Prahy. Diváky čeká procházka egyptským podsvětím, v němž se společně s Kleopatrou setkají s hlavními postavami jejího života. Kleopatra umírá, s ní končí rod Ptolemaiovců, egyptská civilizace pomalu zaniká a na trůn už žádný faraon neusedne. Královna i diváci se vydávají na dlouhou pouť podsvětím, během níž bude váženo jejich srdce i jejich činy. Na této poslední cestě nejsou hlavním nebezpečím démoni či zbloudilé duše, ale naše vlastní svědomí. Egyptské podsvětí je v inscenaci Kleopatra svým způsobem „druhým městem“, alternativní realitou, která je v Praze pro běžné smrtelníky neviditelná. Inscenační tvar vychází z formy audiowalku. Skrz netradiční zvukový zážitek a herecké akce ve veřejném prostoru Prahy 1 bude možné zdánlivě obyčejná místa nahlédnout z jiné perspektivy a upozornit na detaily, které nám často unikají. V úvodu inscenace se diváci v sále Divadla na Zábradlí stanou přímými svědky Kleopatřiny smrti; pak už je cesta podsvětím doprovázená dominantním sluchovým zážitkem. Inscenace postavila před členy hereckého souboru Divadla na Zábradlí novou výzvu, jelikož mnozí z nich se z „bezpečného“ jeviště vydávají hrát do veřejného prostoru. Inscenačním záměrem je brát městský prostor důsledně do hry a přijímat všechny podněty, které z něj vycházejí. Autorem hudební složky je skladatel Matouš Hejl. Při nahrávání byl použit binaurální mikrofon, který umožní divákům stanout přímo ve středu egyptského prostředí a nechat jej na sebe působit ze všech stran. 8lidí je tvůrčí umělecká skupina, která vznikla v roce 2017 jako nezávislé divadelní uskupení. Je složena z režisérů, dramaturgů a scénografů, kteří se potkali v roce 2014 ve společném ročníku na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU. Stálými členy jsou Petr Erbes, Emilie Formanová, Nina Jacques, Boris Jedinák, Anna Klimešová, Alice Kofláková, Karolína Kotrbová, Zuzana Sceranková, Vendula Tomšů a Viktorie Vášová. Skupina se zabývá převážně projekty s aktuální společenskou tématikou na pomezí divadla, performance, instalace a happeningu. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-03-26 07:12:16

Zvláštnosti doby infekční aneb O Praze bez turistů a o literatuře v potížích

S prudkým utlumením turistického ruchu se uprázdnilo ohromné množství bytů v širším centru Prahy a aktuálně se jich nabízí více než tisíc k pronájmu za velmi nízké ceny. Upozornil na to Janek Rubeš ve svém článku na Seznamu. Vypravil jsem se ze zvědavosti na SReality.cz a vyhledal si pronájmy v širším centru … a faktžejó, mapa je neuvěřitelná: 3+kk v Nerudovce za 20 tisíc, to spíš připomíná Černý Most. Ceny na periferii mimochodem nijak zvlášť neklesly, je to záležitost širšího centra. Ta číslíčka v červených kroužcích znamenají počet volných bytů v daném místě, abyste si náhodou nemysleli, že jedna šipka = jeden byt. Kdepááák! Tady si to můžete proklikat sami.) Víme tedy díky této nečekané krizi aspoň zhruba, jaký je rozsah fenoménu AirBnB v centru matičky stověžaté. To má svoje výhody; hlavně to, že jakákoliv další debata o této službě bude založena na konkrétních číslech, ne na nějakém teoretickém modelu, který by byl nejspíš nepřesný. Toto je vůbec zajímavé a podle mého názoru legitimní politické téma, i když teď – se zavřenými hranicemi a bez turistů – stojí samozřejmě stranou. Na spoustě míst světa řešily v posledních letech místní radnice a vlády otázku, kolik turistů už je příliš – v Amsterdamu, Barceloně, na Machu Picchu i na Bali. Chorvatský Dubrovník, ke své smůle zároveň mimořádně malebný a mimořádně prostorově stísněný, už zavedl nějaké horní limity. Praha je přirozenou součástí této množiny turistických atrakcí, však je krásná a světově známá. Počet turistů navštěvujících naše hlavní město se taky od roku 2000 skoro ztrojnásobil. Mezi mými čtenáři jsou také libertariáni, kteří zastávají názor, že svoboda pohybu je velmi důležitá a úřady do ní nemají co kecat. A totéž že platí o svobodě pronajímat si byt dle libosti. Řekl bych, že tento názor rezonuje s většinou lidí až do chvíle, než začnou být davy takhle vzniklé příliš početné. Pak začnou mít místní lidi námitky a svoboda druhých je přestane zajímat. Instinktivně totiž většina lidí vnímá nějaké území jako svoje, „právem kmene“, i když katastr nemovitostí třeba říká něco jiného. Jádro problému je přitom čistě matematického rázu. Během posledních desetiletí nemalá část dříve chudého světa zbohatla a zároveň výrazně zlevnilo cestování. Tak se stalo, že počet světově aktivních turistů neustále roste, za poslední generaci se zněkolikanásobil. Jenže těch skutečně proslulých a atraktivních míst jako je Praha, Barcelona, Bali, Santorini nebo Mount Everest zas tolik není a na rozdíl od té rostoucí množiny lidí, která by je chtěla aspoň jednou v životě navštívit, zůstávají stále stejně velké. Tím pádem přetlak v ohniscích tohoto pohybu zákonitě už léta rostl a proti konceptu nezadatelných svobod se vynořila jiná myšlenka, podstatně méně liberální, že každá komunita má právo si určit, kolik těch lidí zvenčí chce přivítat a za jakých podmínek. Což nutně znamená říct někomu „ne“ a pak už je jen otázka, podle jakých kritérií to omezovat a jakými prostředky. V Praze dnes máme paradoxní situaci, že tohle téma naťukl zcela nekonzervativní pirátský primátor Zdeněk Hřib, a navíc do něj šlápl vysloveně neelegantně, „obě nohy levé“. I v Barceloně se toho chytá progresivní levice. Ale ony ty úvahy jsou v podstatě konzervativního rázu, což člověk dobře vidí v jiných částech světa, kde třeba žádná progresivní levice ani není. (Například stížnosti indiánů či jiných domorodců, že jim návštěvníci lezou do posvátných území.) A nemají až tak daleko ke snaze omezovat imigraci trvalou, včetně té azylové, i když můžeme pochybovat, že by se zrovna k téhle myšlenkové příbuznosti páně Hřibův magistrát hlásil. No nic, jak řečeno, teď to nemusíme řešit. Ale ona se ta otázka zase vynoří, až se světová ekonomika otřepe a letiště znovu ožijí pohybem milionů. AirBnB je fenomén sám o sobě, vedl k těsnému prostorovému zkřížení ubytovacího průmyslu s běžnými rezidenčními byty, což bylo ve velkých městech už dávno papírově i fyzicky odděleno, právě proto, aby na sebe pocestní a měšťané nenaráželi příliš těsně. (Zájezdní krčmy byly středobodem konfliktů už někdy za Gilgameše.) Sám jsem AirBnB několikrát využil, hlavně z cenových důvodů, navíc je skutečně příjemné mít k dispozici kuchyňku apod., což hotely neposkytují. Ale naprosto chápu, co na něm místní obyvatele dráždí – v Budapešti, Barceloně i Praze. A nebudu jim moci vyčítat, pokud budou chtít, aby to fungovalo podle nějakých regulí respektujících starý princip oddělení soukromého bydlení od hotelových služeb. Úplně cokoliv může totiž lidem jednoho dne jaksi přerůst přes hlavu, i kdyby z toho zároveň byly peníze. Další nečekaný následek koronaviru. Do literárního světa dopadlo jako bomba prohlášení velkého knižního distributora Euromedia, že pozastavují platby a peníze budou přednostně vyplácet svým vlastním zaměstnancům. (Později to trochu zmírnili.) Mezi autory, ilustrátory, nakladateli, vydavateli, tiskaři a dalšími lidmi, kteří se starají o písemnou kulturu, zavládla naprostá panika. Ono už se na jejich živobytí dost projevilo zrušení květnového Světa knihy a zavření knihkupectví. Toto je další vážná komplikace. U turistického průmyslu by člověk kolaps aspoň čekal. U literárního je to novinka. Snad tahle věc bude aspoň k něčemu dobrá – autoři a vydavatelé by si mohli navyknout prodávat knihy přímo čtenářům. Velcí distributoři se už dříve k ostatním chovali s nonšalancí alkoholem posílených hrochů. Bylo to samozřejmě dáno jejich faktickým monopolem pro přístup do knihkupectví, který jim dával možnost jednat s menšími smrtelníky adekvátně spatra. Ale tahle rána by snad mohla zbytek literárního světa přesvědčit k tomu, aby vztahy s nimi poněkud zredukoval. Asi podobně, jako když teď bude zbytek světa uvažovat o tom, jaké druhy výroby vrátit z Číny raději zpátky domů. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2020-01-25 09:14:03

Opožděné recenze (VI): Paasilinnův Syn boha hromovládce

Zásluhou havlíčkobrodského nakladatelství Hejkal se již řadu let dostávají do rukou českých čtenářů díla jednoho z nejpopulárnějších finských autorů druhé poloviny 20. století, Arta Paasilinny (1942–2018). V roce 2009 se tak na pultech českých knihkupectví objevil jeho román Syn boha hromovládce (1984). Paasilinna již na počátku 70. let zanechal novinářského řemesla, aby se stal spisovatelem z povolání, a od té doby s železnou pravidelností vydával každý rok novou knihu. Stal se autorem takřka čtyř desítek próz, převážně humoristických románů, i několika titulů nebeletristických a jeho díla jsou nejen hojně překládána, ale řada z nich se již dočkala i filmové adaptace. Na finském nebi začíná být rušno – jeho božští obyvatelé, jimž velí nejvyšší bůh Ukko, se již nemohou dívat na úpadek prastaré víry mezi křesťanstvím poblouzněnými Finy a rozhodnou se jednat. Syn jejich náčelníka – přezdívaného též bůh hromovládce – mladý a dychtivý Rutja je vyslán mezi smrtelníky, aby po vzoru Ježíše Krista obnovil slávu a moc původního finského náboženství. Netřeba podotýkat, že pobyt nadpozemskou mocí obdařeného a současně v moderním světě tápajícího božského mladíka s sebou přinese celou řadu nevšedních situací… Paasilinnův román a jeho humor neztratil od doby prvního vydání nic na své břitkosti a jeho vtipné glosování soudobého světa osloví i čtenáře neznalého prostředí, v němž se dotyčný příběh odehrává. Autorův čtivý styl prozrazuje bohaté zkušenosti se zvoleným žánrem i řemeslnou dovednost a jím vytvořené postavy navzdory své osobitosti nesklouzávají do roviny pouhých karikaturních figurek. Syn boha hromovládce představuje kvalitní oddechovou literaturu přinášející svým recipientům – i v povedeném českém překladu Jana Petra Velkoborského – požitek z poutavého příběhu, okořeněného štědrou dávkou pravého severského (tedy trochu černějšího) humoru.   Arto Paasilinna: Syn boha hromovládce. Přeložil Jan Petr Velkoborský, nakladatelství Hejkal, Havlíčkův Brod, 2009, 1. vydání, váz., 216 stran. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-01-10 12:47:54

Boeing, který nedoletěl do cíle. Pár informací a komentář k aktuálnímu zřícení letadla nedaleko Teheránu

Kolem kauzy ukrajinského letadla, které se před pár dny zřítilo nedaleko Teheránu, je zatím spousta nejasností. Současný názor západních mocností včetně Kanady (ze které pocházela řada obětí) zní, že letadlo bylo omylem sestřeleno íránskou protivzdušnou obranou. Írán to popírá. Kdyby se nakonec přeci jen ukázalo, že je to pravda, znamenalo by to, že se historie tragicky opakuje, protože v roce 1988 došlo k velmi podobné katastrofě, když americké námořnictvo sestřelilo civilní let íránských aerolinií nad Perským zálivem. Tahanice o to, kdo se omluví a neomluví, také trvaly dlouho, ale nakonec USA dosáhly s Íránem kompromisu, podle nějž dostaly rodiny obětí celkem 62 milionů dolarů odškodného a Amerika vyjádřila lítost, aniž by se vysloveně omluvila. Inu diplomacie. Zatím žádné definitivní závěry činit nemůžeme, ale můžeme si shrnout, co se ví jistě, co je hodně (ne)pravděpodobné, a co by se nadále mohlo dít. A závěrem přidám svůj osobní názor a komentář. Co víme jistě Takže, co víme jistě, v tom smyslu, že ani Íránci to nerozporují. (Za zdroj jsem tentokrát zvolil převážně BBC, ale na tyhle informace narazíte všude možně.) 1. Letadlo odstartovalo s hodinovým zpožděním proti původnímu letovému plánu. 2. Kritická událost, která vedla ke zřícení stroje, se odehrála krátce po startu, ve výši zhruba 2 500 metrů. To mimo jiné znamená, že v letadle nemohlo dojít k příliš prudkému poklesu tlaku vzduchu. Za letu se v kabině udržuje tlak vzduchu zhruba odpovídající této výšce a lidé s ním nemají problém. 3. Došlo k okamžitému přerušení rádiového spojení se zemí, což ukazuje na výpadek veškeré elektřiny včetně všech záložních zdrojů. To není typické, naopak i letouny, které už se nacházejí ve fatálních a neřešitelných situacích, ještě obvykle nějakou chvíli se zemí komunikují, často dost barvitě. Kdo si chce přečíst sbírku posledních slov z takových událostí, přeložených do angličtiny, může tak učinit zde. (Polské f*ck bylo samozřejmě v originále k*rwa mać. 4. Letadlo poté změnilo kurz, jako by se pokoušelo vracet na letiště Imáma Chomejního, ze kterého předtím odstartovalo. Tj. v pilotní kabině byl patrně ještě někdo naživu, automat by toto neudělal. 5. Letadlo bylo zánovní, pořízené roku 2016, před dvěma dny bylo na technické kontrole. Typ 737-800 je po světě dost rozšířený a má poměrně slušnou bezpečnostní historii, i když k několika těžkým nehodám také došlo. Častější však byly chyby posádky než technická selhání. 6. Íránská televize odvysílala amatérské záběry letadla padajícího k zemi, na kterých to vypadá, že ještě ve vzduchu dost intenzivně hoří. Nesmyslná tvrzení Dále: co je skoro určitě nesmysl… 1. Vyjádření íránského šéfa úřadu pro civilní letectví Aliho Abdezadeha, že je vědecky nemožné a nelogické, aby šlo o sestřel. Věda nefunguje na základě tvrzení do médií, ale důkazů. Incidentů zahrnujících civilní letadla a protiletadlové střely bylo v posledních dvaceti letech velmi málo, ale byly. V roce 2003 bylo letadlo společnosti DHL zasaženo ruční protiletadlovou střelou po startu z bagdádského letiště a dokázalo poté ještě nouzově přistát. 2. Tvrzení systematicky pobíhající po internetu, že příčinou havárie byla srážka letadla s ptáky. Ptáci jsou všudypřítomný problém, od světových letišť se kompletně vyhnat nedají a moderní motory jsou tedy na kolizi s hejnem ptáků stavěné. Testuje se to dokonce i na zemi, kdy se ptačí mrtvolky úmyslně vstřelují do běžících motorů. K poškození motoru dojít může, ale nemělo by dojít ke katastrofální explozi. Zásah raketou? Co se neví, ale intenzivně se o tom diskutuje mezi lidmi, kteří mají aspoň trochu ponětí… Prolezl jsem různá fóra, kde se scházejí piloti, pracovníci od radarů a další letadlofilové, a univerzálně vyjadřovaná otázka byla, v jakém stavu byl odpovídač (transpondér) letadla a zda nedošlo k jeho selhání nebo chybnému chování. Letadla mají povinnost se identifikovat pozemním radarům svým kódem (říká se tomu squawking), přičemž civilní lety mají určité kódy a vojenská letadla jiné kódy, které zároveň slouží k rozlišení „přátel“ a „nepřátel“ (Identification Friend or Foe). Transpondér je součástka jako každá jiná a porouchat se může. Zálohovaný není, je na palubě jen jeden. V takovém případě by letadlo nemělo vůbec odstartovat. Správně by na to měla přijít předletová kontrola, ale všude se najdou flákači a odfláknutí předletové kontroly už katastrofy způsobilo. (Případ, kdy Pitotova trubice nebyla zakryta proti hmyzu.) Také jsou poruchy, které se běžnou kontrolou odhalit nedají. Z toho, že okamžitě selhaly rádiové přenosy a letadlo se zřítilo k zemi již hořící, můžeme soudit, že na palubě proběhl nějaký dost extrémní jev. Zásah raketou je rozhodně jedna z možných variant. V široké veřejnosti existuje poněkud zavádějící představa, že protiletadlové střely jsou masivní kusy munice, které vymažou letadlo z oblohy a rozpráší jej na tisíce drobných kusů. Možná, že si lidé zaměňují střely protivzdušné obrany s balistickými střelami jaderných mocností, což skutečně velké a mohutné stroje jsou. Jde ale o úplně jiné druhy zbraní, které samozřejmě vypadají jinak. Protiletadlová střela musí být docela manévrovatelná a hbitá, takže nebývá moc velká. A jelikož se počítá s tím, že nepřítel se snaží zásahu také uniknout manévrováním, je obvykle protiletadlová střela stavěná tak, aby nemusela úplně napřímo zasáhnout nepřátelský stroj, ale aby stačilo, když exploduje někde v jeho blízkosti. O ničivý efekt se pak postará hlavně šrapnel, tedy výbuchem uvolněné ostré kusy kovu. Tomu se říká fragmentation warhead (jeden z možných typů). To, že letadlo po takovém šrapnelovém zásahu ještě pár minut letí, je klidně možné. Záleží hlavně na tom, kam přesně bylo zasaženo. Konečnou odpověď by ale přinesla teprve expertiza trosek. A tím se dostáváme k poslední části mého dnešního článku. Podivná reakce Teheránu Slíbil jsem na závěr svůj komentář, tak tady ho máte. Popravdě si myslím, že to skutečně neúmyslný fuckup íránské protivzdušné obrany byl, a hned řeknu, proč si to myslím. Nejde tolik o vyjádření amerických, kanadských či evropských politiků. Tvrzení, že tajné služby zaznamenaly starty dvou protiletadlových střel a následný požár letadla pomocí špionážních družic, je pro nás běžné smrtelníky neověřitelné a chápu každého, kdo je vůči takovým informacím předběžně skeptický. Nicméně mozek nosíme v hlavě všichni a můžeme se podívat na to, jak se vyvíjí situace kolem vyšetřování. Na nevinné obviněné se Írán chová nějak divně. Kdybych byl ajatolláh Alí Kechlibarí a věděl, že mě Velký Satan obviňuje z něčeho, co jsem neudělal, tak během dvanácti hodin visím na telefonu a obvolávám Francii, Německo, Japonsko, Itálii a další mocnosti, o kterých vím, že s Trumpem žádní velcí přátelé nejsou, ale které zároveň mají v mezinárodním společenství pověst technicky kompetentních států. Některé z těch států se ve věci jaderného dealu vysloveně stavěly na stranu Íránu. A měl bych k nim všem jedinou prosbu: pošlete nám sem svoje týmy expertů na letecké katastrofy, pokud možno ihned, aby vyšetřování celé události probíhalo před očima celého světa a nestranně. A do doby, než příslušní experti dorazí, by se trosek nikdo nesměl ani dotknout, kromě předběžného zjištění, že všichni jsou mrtví a není koho zachraňovat. Ať zůstanou všechny zbytky ležet tam, kde jsou. Pro jistotu ještě nafotíme jejich přesnou polohu z dronu, aby k tomu byla co nejlepší dokumentace. Přeci jen může přijít třeba přívalový déšť a drobnější kousky letadla někam posunout. Taková aktivita by pro Íránce byla hned dvojnásob výhodná. Za prvé by je očistila v očích zbytku světa, za druhé by pak měli v ruce pádný důkaz toho, že ti špinaví nevěřící zpoza oceánu hanebně lžou, aby je očernili. Perfektní materiál, který by se jim dal v dalších verbálních konfliktech připomínat aspoň padesát let, podobně jako se dodnes připomíná svržení Mosaddeka roku 1953. Na internetu, v televizi, všude: Vidíte, jací jsou to prolhanci a skety? Dokonce i ze sestřelu cizího letadla plného lidí nás obvinili, a my jsme byli nevinní. To, že to ajatolláhové zatím neudělali, a že dokonce máme zprávy o tom, že jejich síly shrnují trosky letadla buldozerem, pro mě představuje dvě masivní „červené vlajky“, naznačující, že v celé kauze mají máslo na hlavě. Jinak by si teheránské úřady nenechaly takovou příležitost k posílení vlastního PR ujít. Málokdy vám váš tradiční protivník poskytne tak skvělou argumentační munici, jako prokazatelně nepravdivé veřejné obvinění ze zabití skoro dvou set lidí. Třeba si to ještě v Teheránu rozmyslí a udělají to. Pak bych musel svoje podezření odložit. Ale dokud se chovají jako nevěrná manželka, která se snaží nenápadně zakopnout pod postel cizí růžové slipy, ponechávám si právo jim v téhle věci nevěřit. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2024-02-27 01:00:00

Výročí československého hodinářství připomínají hodinky. Jejich cena ohromí

Spartak - tak se jmenoval vůbec první model náramkových hodinek z dílny novoměstských hodinářů, který se zrodil v roce 1954. Nadčasový design hodinek Spartak však neztratil své kouzlo ani po sedmi dekádách a proto se v hodinářské manufaktuře zrodila přísně limitovaná edice Prim Spartak Respekt. Výjimečnost této kolekce podtrhovala skutečnost, že vznikla v počtu pouhých 12 kusů. Exkluzivita láká a fajnšmekry neodradí ani pro běžné smrtelníky závratná cena - 490 tisíc. 

Čas načtení: 2024-03-12 06:00:00

Julia Roberts jako školačka, Leonardo DiCaprio v pubertě: Jak vypadaly celebrity, než se staly slavnými?

Dnes zná jejich jméno i tvář snad každý na světě, ale byly doby, kdy patřili mezi obyčejné smrtelníky a ani sami netušili, jací idolové se z nich nakonec stanou. Vraťte se s námi do minulosti a podívejte se na to, jak vypadaly celebrity, než se staly slavnými. Některým proměnám jen stěží uvěříte.

Čas načtení: 2024-04-09 11:29:08

Přírodní oleje jako alternativa opalovacích krémů: Poskytnou nám bezpečnou ochranu před sluncem?

Preferujete čistou přírodní kosmetiku před konvenčními přípravky z drogerie? Potom jste minimálně před cestou na dovolenou jistě hledali také vhodný opalovací krém vyrobený bez zbytečné syntetiky, parabenů a jiných nežádoucích látek. A při tom pátrání  jste narazili na rostlinné oleje: olivový, kokosový, malinový, karotkový…, všechny slibují šetrnou ochranu před UVA paprsky. Mohou však fungovat jako plnohodnotná náhradou opalovacích přípravků? Chraňte si kůži před sluncem, ale chytře   Ochrana naší kůže před UV paprsky je důležitá. Že naše kožní buňky může slunce nevratně poškodit, je už všeobecně známo. Klasické opalovací přípravky (mléka, krémy a oleje), které koupíme v drogerii, jsou však převážně vyrobeny z ropných derivátů, obsahují různé chemické konzervanty, barviva a toxické látky, které na sebe prostě mazat nechceme. Navíc nám ucpávají póry a pokožka tak nemůže volně dýchat. Navíc je zde otevřena otázka, zda při používání takových opalovacích krémů paradoxně nepřispíváme tvorbě rakoviny kůže, místo abychom jejímu vzniku bránili – přece jen, veškeré chemikálie v krému obsažené (parabeny, ftaláty, oxybenzon, triclosan a další) pronikají okamžitě do hlubších vrstev kůže a do krevního oběhu.  Je tedy zcela pochopitelné, že pro sebe a pro své děti hledáme lepší, přírodnější alternativy opalovací kosmetiky. V poslední době se na internetu vyrojilo množství rozporuplných informací o tom, že místo klasických opalovacích krémů můžete bez obav použít přírodní oleje, které mají samy o sobě působit jako přirozený UV filtr. Narazíte dokonce na mnoho návodů na domácí výrobu vlastních opalovacích přípravků z běžně dostupných surovin. Mohou ale přírodní oleje skutečně plně nahradit konvenční opalovací krémy a poskytnout nám dostatečnou ochranu před UVA i UVB paprsky? Co když si v dobré víře, že svému tělu poskytujeme tu nejlepší přírodní péči, můžeme spíše ublížit? Protože vědecký výzkum týkající se účinnosti ochrany těchto olejů před slunečním zářením je pořád ještě na začátku a neexistují z něj věrohodné závěry. MRKVOVÝ OLEJ NA OPALOVÁNÍ 129 Kč MALINOVÝ OLEJ 459 Kč KOKOSOVÝ OLEJ 131Kč Jak je to vůbec s ochranným filtrem u přípravků na opalování?   Aby se zabránilo pronikání UV paprsků do kůže, používají se v opalovacích přípravcích ochranné filtry, které mají záření pohlcovat nebo odrážet. Tyto filtry mohou být chemické (syntetické) nebo minerální (fyzikální). Stupeň ochrany pak udává tzv. SPF (sun protection faktor) uvedený na obalu krému. Např. krém se SPF 15 blokuje asi 93 % UV záření, kdežto krém se SPF 50 téměř 98 % paprsků. Rozdíl v procentu ochrany je u jednotlivých hodnot SPF na první pohled nepatrný, přesto zejména u citlivých jedinců a malých dětí může i tento malý rozdíl hrát při pobytu na slunci důležitou roli. Přečtěte si také  Proč nám UVA a UVB záření škodí a jak se proti němu chránit. Rozdíl mezi syntetickým a minerálním filtrem   Základní rozdíl je ten, že látky obsažené v syntetickém filtru se vstřebávají do kůže a tam neutralizují sluneční paprsky. Minerální filtry naopak tvoří bariéru přímo na kůži, slunce tak filtrem vůbec nepronikne, ale paprsky se od bariéry odrazí. Syntetické filtry jsou obsaženy ve většině konvenčních opalovacích krémů a jejich problém je hlavně to, že obsahují některé chemické látky, které mohou být zdraví škodlivé a způsobovat alergie. Na které látky si dát pozor? Jedná se zejména o hormonální disruptor oxybenzon, benzofenon a další látky, jehož rozkladem se uvolňují volné radikály a může tak být pro náš organismus karcinogenní. Minerální filtry jsou pro naše zdraví potenciálně neškodné a to díky tomu, že se nevstřebávají do kůže. Díky tomu u nich nehrozí ani riziko alergických reakcí. Hlavní složkou minerálních filtrů bývá většinou oxid titaničitý a oxid zinečnatý. Nevýhodou opalovacích přípravků s minerálními filtry je fakt, že na kůži zanechávají bílý potah, film, který se ne každému může líbit. Hlavně pak každý pozná, že jste se právě namazali.:-). Naštěstí s neustálým vývojem technologií je už i tato otázka „bílého efektu“ u některých přípravků vyřešena. Pokud budete kupovat krém s vysokým ochranným SPF (nad 30) vhodný pro děti a citlivou pokožku, bude pravděpodobně obsahovat právě minerální filtry, které poskytují vysoký stupeň ochrany. Velký výběr přípravků na opalování od kvalitních kosmetických značek najdete například na webu Prozdravi.cz. A jak je to tedy s těmi přírodními oleji?   O užití přírodních olejů při opalování se na internetu vedou docela vášnivé diskuze. Například takový kokosový olej je doporučován jako všelék snad na všechno. Užívat vnitřně, natírat zvnějšku. Olivový olej zase zaručí krásné hnědé opálení. Musím přiznat, že i já jsem mánii kolem opalování se s rostlinnými oleji na chvíli podlehla. Jedno léto jsem se tak poctivě mazala olivovým olejem před opalováním a tím kokosovým zase po opalování. Opálení jsem si vytvořila opravdu pěkné a pokožka byla po použití olejů krásně hladká a vláčná. Ale co to UV záření? Byla kůže dostatečně chráněna, nebo jsem se vystavila takové dávce UV paprsků, že jsem si nevědomky zlikvidovala elasticitu pokožky a do budoucna tak zadělala na mraky nových vrásek, ne-li na něco horšího? Problém s užitím olejů na opalování je hlavně ten, že skutečně zatím neexistuje odborná studie, která by potvrdila, že zvláště některé propagované typy olejů mají tak vysoký SPF, jak se z prodejních důvodů uvádí. Jen těžko se hledají relevantní výstupy, které nám dají jasné informace. Je tedy dosud sporné, zda vás oleje skutečně ochrání před paprsky UVA i UVB. Oleje údajně totiž vůbec neochrání před UVA, jen před UVB, a ani to není 100% jisté. Nejpopulárnější oleje a jejich udávané SPF faktory Olej z malinových semen – udávaný SPF 28–50 – malinový olej vyniká vysokým obsahem vitaminu E, proto je skvělý pro regeneraci pokožky. Dle dostupných informací má chránit pleť před UVA i UVB paprsky. Olej z mrkvových semen – udávaný SPF 38–40 – mrkvový olej je oblíbený podobně jako malinový. Má antiseptické účinky. Olej z pšeničných klíčků – uváděný SPF 20 – obsahuje hodně vitaminů skupiny B, vitamin E a K. Chrání tak před volnými radikály. Mandlový olej – udávaný SPF 6 Olej z konopných semen – udávaný SPF 6 Sezamový olej – udávaný SPF 4 Kokosový olej – udávaný SPF je 2–8 – je univerzálně použitelný, vyživuje, hydratuje a zvláčňuje pokožku a příjemně voní. Dále se můžete setkat také s méně známými oleji, jako jsou nimbový, karanjový a olej tamanu. Některé oleje naopak není vhodné na sluníčku používat vůbec. Je to z důvodu možné fotosenzibilní reakce. Při opalování se tedy vyhněte třezalkovému oleji, opatrní buďte také u olejů z citrusových plodů jako jsou pomerančový nebo citronový esenciální olej, které jsou citlivé na světlo. Nespornou výhodou všech olejů je ze strany péče o pokožku fakt, že se rychle vstřebávají do kůže. Chrání tak pokožku před nadměrným odpařování vlhkosti a zabraňují tak jejímu vysušení. Spousta z nich má antioxidační účinky a pohlcují volné radikály, které se na pokožce při opalování tvoří. Z hlediska použitelnosti oleje jako UV filtru je ale naopak toto rychlé vstřebávání do kůže nežádoucí. Co říkají dostupné studie? Jak jsem už naznačila, věrohodných studií není mnoho a není snadné je nalézt. Přece jen je výzkum využití rostlinných látek v olejích pro ochranu před UV zářením stále na začátku. Přesto několik málo oficiálních výstupů již existuje. Na internetu spíše narazíte na různě nepodložené a stále dokola opakované informace uváděné v lifestylových článcích a blozích o tom, jak jsou rostlinné oleje na opalování skvělé. Faktem je že kokosový olej absorbuje až 20 % UV záření a sezamový zablokuje dokonce 30 % škodlivých paprsků. To zní na první pohled hodně dobře, že? Ale ve skutečnosti to není zas tak skvělé číslo. Tyhle totiž rozhodně nesmíme porovnávat s ochranným faktorem SPF. Proč? Ukážeme si to na příkladu: Např. klasický opalovací přípravek s oficiálním SPF 10 propustí jen jednu desetinu UV paprsků, takže na rozdíl od olejů zadrží až 90 % UV záření. Krém se SPF 15 zablokuje 93 % paprsků a SPF 30 až kolem 97 %. Pokud tedy olej blokuje cca 30 % paprsků, zdá se to sice na první pohled dost, ale v přepočtu to odpovídá výši SPF menšímu než 2 %. Takové číslo se snad ani nedá považovat za ochranný faktor. Jaké hodnoty SPF mají oleje ve skutečnosti? Existují dvě dostupné studie, ve kterých se uvádí skutečně naměřené hodnoty ochranného faktoru vybraných olejů. Jedna z nich (indická studie) uvádí, kolik UVB záření jsou schopny jednotlivé rostlinné oleje pohltit. UVA záření, zodpovědné za vznik rakoviny kůže, se zde nezohledňovalo. Testován byl kokosový olej, neemový olej, sezamový olej, ricínový olej, arašídový olej, olej z tresčích jater, hořčičný olej a kuřecí olej, získaný vařením kuřecích kostí při 140 °C. Vyšlo najevo, že kokosový olej, arašídový olej, olej z tresčích jater a hořčičných olej propustí téměř 100 % paprsků, tím pádem neposkytují žádnou ochranu. Ricinový olej propustil 75 % záření, neemový olej 65 %. Žádný z těchto olejů tedy nedosahuje vyššího SPF než 2 %. Kupodivu jen kuřecí olej absorboval celých 75 % záření, takže dosáhl na hodnotu SPF 4, ale i to je pořád málo. Navíc kdo z nás by chtěl při opalování vonět jako kuře, že? Ve druhé studii, rovněž indické, se zkoumal účinek olejů „in vitro“. Tedy ne na kůži člověka, ale jako experiment, kolik UVB záření mohou absorbovat různé těkavé a netěkavé oleje a jakému SPF hodnoty odpovídají. I tyto výsledky jsou docela střízlivé, ačkoli o něco příznivější, než ve ve studii první. Ani zde nebylo zohledněno UVA záření. Typ oleje Naměřený SPF Olivový olej 7,5 Kokosový olej 7 Ricinový olej 5,7 Mandlový olej 4,6 Hořčičný olej 2 Sezamový olej 1,7 Levandulový olej 5,6 Pomerančový olej 3,9 Eukalyptový olej 2,6   Autoři studie také upozorňují na to, že SPF opalovacích prostředků ovlivňují i další přísady, jako jsou různé emulgátory a aromata, která mohou SPF zvýšit nebo snížit. Důležité bylo také zjištění, že žádný z olejů neposkytnul ochranu proti UVA záření. Ačkoli to je dle posledních výzkumů snad ještě nebezpečnější než UVB. Proč jsou paprsky UVA tak nebezpečné? UVA záření totiž na rozdíl od UVB proniká totiž hluboko do kůže, vytváří zde volné radikály, oslabuje imunitní systém, může změnit DNA buněk kůže a nastartovat rakovinotvorný proces. Taktéž  urychluje stárnutí pokožky. Co populární mrkvový olej? Mrkvový olej je zmíněn v jedné studii uvedené v r. 2009 ve farmakologickém magazínu. Tento olej hlásá, že má vysoký ochranný faktor 38–40. Pokud si ale studii přečteme pozorně, zjistíte, že u mrkvového oleje se vůbec nezkoumalo, jak vysoké SPF má. Nezkoumal se totiž olej samotný, nýbrž se testoval jen jeden anonymní opalovací krém, který byl volně dostupný ke koupi v indických obchodech. A kromě karotenu (o oleji nemůže být řeč) obsahoval také další přísady. Malinový olej prošel, ale nebyl testován na lidech Jak je to s malinovým olejem, respektive oleje z malinových semínek, zjišťoval Kanadský zemědělský výzkumný ústav. Studie byla publikována v časopise Food Chemistry v r. 2000. Zkoumaly se vlastnosti oleje z malinových semen. Důvodem pro studii byl prostý fakt, že při výrobě malinové šťávy zůstávají semena jako zbytkový odpad. Studie měla za úkol zjistit, zda se dá tento „odpadní produkt“ nějak dále vhodně využít. Zjistilo se, že olej z malinových semen může absorbovat UVA i UVB záření v podobném rozsahu, jako to dokáže oxid titaničitý, který má SPF mezi 28 až 50 pro UVB a 6,75 až 7,5 pro UVA záření. (Oxid titaničitý je jednou z hlavních součástí opalovacích přípravků s minerálními filtry viz syntetické versus minerální filtry výše). Jaký je tedy výsledek? Dle slov autora studie by olej z malinových semen, pokud bude vysoce koncentrovaný, použit na ochranu před UVA i UVB zářením. Bohužel v době studie (před 19 lety) zatím tento olej nebyl testován na lidech. A aby mohl být malinový olej schválen jako kosmetická surovina pro ochranu před sluncem, musel by se nejprve důkladně otestovat na určitém vzorku lidí s různými typy pleti. Což se doposud nestalo. Z toho důvodu se SPF malinového oleje jako ochranného faktoru nikde neuvádí. Co z toho plyne pro nás, obyčejné smrtelníky? Pokud hledáte opalovací kosmetiku, která vás 100 % ochrání před UVA i UVB paprsky, vybírejte ze standardně schválených opalovacích krémů. Naštěstí už i mezi přípravky na opalování se nemusíme spoléhat jen na „chemické“ opalovací krémy, ale dá se vybrat takový, který obsahuje množství přírodních látek a nula parabenů. Určitě při ochraně před sluncem nevsázejte jen na olej. A pokud už nějaký, zkuste malinový, který je sice dražší, ale dle studií má solidní ochranný faktor na oba typy záření.  Na druhou stranu, správně a pravidelně aplikovaný olej před i po opalování vám může zajistit do bronzova opálenou a zdravě vypadající pokožku. Možná je tedy řešení opět někde uprostřed. Pro vysokou ochranu si vyberte opalovací mléko, krém či olej se zdravotně nezávadným minerálním filtrem s obsahem oxidu titaničitého a pro docílení pěkné barvičky při opálení si můžete čas od času dopřát kvalitní přírodní olej. A jaké zkušenosti máte s přírodními oleji při opalování vy? Dáváte jim přednost před klasickými opalováky nebo raději zůstáváte u ověřených produktů ověřené značky? VYBRAT OPALOVACÍ KOSMETIKU Zdroj článku zde.

Čas načtení: 2024-04-17 14:00:50

Android 15 přinese nový způsob bezdrátového nabíjení. Kdo ho využije?

Nadšenci postupně objevují další novinky v Androidu 15 Podle uznávaného novináře systém nabídne další způsob bezdrátového nabíjení Potěšit by mohlo nositele chytrých prstenů nebo uživatele Bluetooth trackerů Operační systém Android 15 ve stabilní podobě dorazí na podzim, nicméně již před nedávnem vyšla jeho první beta verze určená pro „běžné smrtelníky“. Následovaly vývojářské buildy, z nichž […] Celý článek si můžete přečíst na Android 15 přinese nový způsob bezdrátového nabíjení. Kdo ho využije?

Čas načtení: 2024-04-19 15:29:12

Bílý čaj jako elixír mládí

Milovníci čajů jej určitě znají, pro ostatní smrtelníky však může být bílý čaj vcelku neznámým pojmem. Bílý čaj totiž patří k nejméně známým, ovšem na druhou stranu nejcennějším sortám čaje Vzhledem k jeho příznivým účinkům na lidské zdraví se však v posledních letech prodral do popředí zájmu. Proč je bílý čaj tak vzácný? Protože pro výrobu jednoho kilogramu čaje je potřeba až neuvěřitelných 30 000 mladých nerozvinutých čajových lístečků. A sbírat tyto křehké čajové lístky je navíc možné pouze během krátkého ročního období Proč pojmenování bílý čaj? Názvem bílý čaj se označuje takový druh čaje, který obsahuje mladé či jen lehce zpracované lístky čajovníku čínského. Vyrábí se tedy ze stejné rostliny jako zelený a černý čaj. Ovšem lístky nejsou na rozdíl od čaje zeleného nebo černého ani svinovány, ani oxidovány. Díky tomu vyniká nažloutlou až žlutohnědou barvou, velmi jemnou a sladší chutí a dá se popíjet celý den. Své jméno nese bílý čaj podle jemných stříbřitých chloupků, které pokrývají neotevřené pupeny čajovníku. Sonda do historie bílého čaje Tento lahodný druh čaje má své kořeny v čínské provincii Fu-ťien, kde se těší už dlouhé tradici více než 1200 let. Už tenkrát se mu však přisuzovali léčivé a zdraví posilující účinky, ale vzhledem k jeho vzácnosti ho v dávných dobách mohli popíjet pouze čínští císaři. V současnosti se bílý čaj tradičně sklízí ve zmíněné čínské provincii, ale také ve východním Nepálu, severním Thajsku, na Tchaj-wanu nebo jižní Srí Lance a Indii. Co se skrývá v bílém čaji? Vedle kofeinu obsahují lístky bílého čaje také další látky v tak vysoké koncentraci, jako nenajdete v žádném jiném druhu čaje. Nejdůležitější je bezpochyby jeho vysoký obsah přírodních antioxidantů, které na sebe umí navázat volné radikály z buněk, posilují imunitní systém a také působí při hubnutí. VYBRAT bílý čaj Zdraví prospěšné látky Bílý čaj obsahuje mnoho vitamínů a minerálů, z nichž nejvíce převažují fluor a draslík, dále zinek, železo, vápník, sodík. Z vitaminů má největší podíl vitamin B1. Tento je nepostradatelný pro správné fungování nervového systému a také ovlivňuje naši náladu. Nedostatek vitaminu B1 může způsobit bolesti hlavy, deprese, anémii a zvýšené riziko infekcí. Kromě toho bílý čaj obsahuje třikrát větší množství katechinů než zelený čaj. Katechiny jsou přírodní třísloviny (taniny), které mají antibakteriální, antioxidační a antikarcinogenní účinky. Další složkou bílého čaje je methylxantin mimo jiné ve formě kofeinu a teofylinu. Methyloxanthiny stimulují centrální nervový systém a používají se i pro léčbu respiračních onemocnění. Rozšiřují dýchací cesty a snižují bolesti hlavy a migrény. S obsahem kofeinu je však bílý čaj se svými 6 mg kofeinu na 100 ml daleko za čajem černým, který obsahuje nejméně 25 mg kofeinu na 100 ml. Mezi další aktivní složky v bílém čaji patří flavonoidy, které působí na zpevnění pokožky.   Konkrétní účinky bílého čaje pro náš organismus Celkově podporuje imunitní systém Kladně působí na zdravou funkci srdce Díky obsahu flavonoidů zabraňuje vzniku rakovinotvorných buněk Zpevňuje zuby a kosti, snižuje výskyt paradentózy i zubního kamene Pomáhá snižovat hladin cholesterolu v krvi Zlepšuje stav pokožky Je dobrý při snižování krevního tlaku, dokáže zředit krev a díky antioxidantům-katechinům zabraňuje kornatění cév Je účinným pomocníkem při hubnutí Kvalitní pravé bílé čaje značky Oxalis: White Pu-Erh King 50gsypaný pravý bílý čaj309 KčChina Jasmine Dragon Phoenix Pearls 70 gpravý bílý sypaný čaj420 K芝avnatá malina 30 gsypaný bílý čaj aromatizovaný s malinami82 Kč VÍCE INFORMACÍ label VÍCE INFORMACÍ label VÍCE INFORMACÍ label Jak správně připravit bílý čaj? Při přípravě bílého čaje se ujistěte, že voda nedosáhla bodu varu. Optimální teplota vody pro zalití lístků je 75 až 80 °C. Tato nižší teplota zaručuje, že v čaji zůstanou zachovány všechny příznivé látky.  Na 1 šálek použijte cca 1 čajovou lžičku čaje a nechte louhovat  2-5 minut. Protože bílý čaj nezhořkne, můžete z čajových lístků bez obav připravit i více nálevů. Změní se sice mírně síla a barva čaje, ale chuť zůstane. Bílý čaj v těhotenství Vysoký příjem tekutin je v těhotenství obzvlášť velmi důležitý. Nejlepší k dodržování pitného režimu a hydrataci organismu je samozřejmě čistá voda, ale občas zkrátka máme chuť i na něco jiného.  Nápoje obsahující kofein (kam obecně patří i černé a zelené čaje) mají povzbuzující účinek, proto by je těhotné ženy měly užívat s mírou. Díky tomu, že bílý čaj obsahuje jen velmi nízké množství kofeinu, můžete si ho v klidu dopřát i v těhotenství, dva šálky bílého čaje denně jsou v pořádku. Ke konci těhotenství  je ale lepší se bílému čaji vyhnout, protože může podporovat kontrakce. VYBRAT BÍLÝ ČAJ Zdroj článku zde.

Čas načtení: 2024-05-13 11:42:18

Už i Francouzi spalují vodík. Alpine odhalilo supersport Alpenglow Hy4

Sportovní divize automobilky Renault, značka Alpine, představila pokračování konceptu Alpenglow, odhaleného před dvěma lety. Vůz s názvem Alpenglow Hy4 sice pořád není pro běžné smrtelníky, pohybující se po běžných silnicích, ale je to funkční vůz, pojízdný dost na to, aby jeho premiéra byla rovnou dynamická – v pohybu na belgickém okruhu Spa-Francorchamps.

Čas načtení: 2024-06-01 00:00:00

Stowell, Louie - Príručka slušného správania pre nevinných vinníkov

Já, Loki, bůh lži a klamu, si stále odpykávám svůj trest mezi smrtelníky na Zemi. Když se ztratí Thorovo kladivo, všichni jsou přesvědčeni, že za to můžu já. A to je nefér, teď se přece chovám slušně! Naštěstí mám plán na očištění svého jména: Musím najít Thorovo kladivo, odhalit skutečného zloděje a přinutit ostatní, aby smekli před mou genialitou. Naneštěstí se ukáže, že všechno je komplikovanější, a pokud něco rychle nevymyslím, zbydou na světě akorát tak polární lišky… Datum vydání: 31.05.2024

Čas načtení: 2024-07-29 05:56:00

Větší už neměli? Eva Longoria si na pláž vyšla v titěrných oranžových bikinách, které sotva zakryly její vnady

Eva Longoria miluje pláže a koupání a paparazzi fotografové zase milují, že nevyhledává soukromá místa, ale často ji mohou vyfotit mezi obyčejnými smrtelníky. A pokaždé v jiných bikinách.

Čas načtení: 2024-08-01 08:10:00

Robert Downey Jr. se stává nejlépe placeným hercem světa. Nová role mu vydělá dvě miliardy korun!

Platy hollywoodských es jsou pro obyčejné smrtelníky neskutečnými částkami. A zatímco na mnoha místech světa a v mnoha odvětvích se škrtá a šetří, nezdá se, že by ve filmovém ráji peněz ubývalo. Soudě alespoň podle honoráře Roberta Downeyho Jr.

Čas načtení: 2024-09-04 13:14:06

Teror z temnot – ulovte si teenagera

Když se řekne snímek, kde se nenávidí příšery a lidé, který vás napadne jako první? Samozřejmě Hotel Transylvánie, protože Drákula a Johnny jsou prostě nezapomenutelná dvojka. Jenomže rozdíl mezi pohádkou a hrou Teror z temnot od Albi je ten, že místo láskyplného přátelství máte za úkol smrtelníky ulovit a sbírat za ně hezky bodíky do herního […] Článek Teror z temnot – ulovte si teenagera se nejdříve objevil na Gaming Professors | Herní magazín, recenze her, hry na pc.

Čas načtení: 2024-10-17 17:53:00

Kickboxerka Martina Ptáčková: Někteří kluci se mě bojí!

Kickboxerce Martině Ptáčkové (27), jež v sobotu už podruhé přitančí na parket ve StarDance, se obdivuje arabský šejch i princ William (42). Jak to má ale s muži »smrtelníky«?

Čas načtení: 2024-12-03 12:42:53

Má na sobě chcíplého pštrosa? Lidé se smějí Rihanně za ohoz na prestižních módních cenách, partner prý šel za pošťáka

Stejně jako do hudební historie se Rihanna vepsala i do světa módy. O to překvapivější byl pro mnohé výběr jejího posledního modelu na British Fashion Awards 2024, který zřejmě mezi odborníky opět sklidí slova chvály, ale mezi „běžnými smrtelníky“ vyvolal spíš salvy smíchu a řadu výstižných a mnohdy vtipných přirovnání…