Praha - Hokejisté Sparty otočili v závěrečném 52. kole extraligy zápas proti Brnu, vyhráli 2:1 v prodloužení a připsali si v domácím prostředí třináctou výhru v řadě. Pražané vyrovnali v power play...
Čas načtení: 2024-02-28 21:02:00
Velký obrat Sparty. Pohárové derby urvala v prodloužení
/FOTO, VIDEO/ Velký obrat ve velkém derby. Fotbalisté Sparty vyhráli na hřišti úhlavních rivalů ze Slavie zápas čtvrtfinále tuzemské pohárové soutěže MOL Cup 3:2 po prodloužení. Slávisté vedli v průběhu utkání 2:0, ale parta z Letné vypjatý duel otočila a mezi nejlepší čtyři týmy poháru postoupila ona.
\nČas načtení: 2024-02-28 21:45:00
Atmosféra derby: od podzimu posun, hymna od manželky i smutný Tykač
Za nedávné podzimní derby „S“ padaly omluvy. Eden sice nehořel, jak sliboval před výkopem šéf Slavie Jaroslav Tvrdík, přesto stadion zavalila nenávist. Domácí vyrukovali s vulgárním heslem: Sparta k… je. V pohárovém střetu se začalo odlišně. A pozitivněji. „Vítejte v pekle,“ zdravila Tribuna Sever velkého rivala. Státní hymnu zazpívala manželka Lukáše Masopusta, v ochozech nechyběl Pavel Tykač, poprvé v roli oficiálního majitele Slavie. Stadion ale opouštěl smutný, Sparta otočila vývoj duelu a po vítězství 3:2 v prodloužení postupuje do semifinále MOL Cupu.
\nČas načtení: 2024-02-28 21:30:00
Slavia – Sparta 2:3 po prodloužení. Velký obrat, derby rozhodla penalta
Dva góly zpět? Nevadí. Sparta demonstrovala současnou sílu v místě, kde je nenáviděná. Na Slavii otočila čtvrtfinále domácího poháru a po výhře 3:2 bere postup mezi nejlepší čtyřku. Boj sklouzl až do prodloužení, kdy rozhodl z penalty Adam Karabec. Nesmiřitelní se znovu potkají v neděli, na Letné se hraje další derby, tentokrát ligové.
\nČas načtení: 2024-02-28 21:30:00
SESTŘIH: Slavia – Sparta 2:3 po prodloužení. Velký obrat, derby rozhodla penalta
Dva góly zpět? Nevadí. Sparta demonstrovala současnou sílu v místě, kde je nenáviděná. Na Slavii otočila čtvrtfinále domácího poháru a po výhře 3:2 bere postup mezi nejlepší čtyřku. Boj sklouzl až do prodloužení, kdy rozhodl z penalty Adam Karabec. Nesmiřitelní se znovu potkají v neděli, na Letné se hraje další derby, tentokrát ligové.
\nČas načtení: 2024-02-28 21:30:00
SESTŘIH: Slavia – Sparta 2:3 po prodloužení. Derby rozhodla penalta
Dva góly zpět? Nevadí. Sparta demonstrovala současnou sílu v místě, kde je nenáviděná. Na Slavii otočila čtvrtfinále domácího poháru a po výhře 3:2 bere postup mezi nejlepší čtyřku. Boj sklouzl až do prodloužení, kdy rozhodl z penalty Adam Karabec. Nesmiřitelní se znovu potkají v neděli, na Letné se hraje další derby, tentokrát ligové.
\nČas načtení: 2024-02-28 21:30:00
SESTŘIH: Slavia – Sparta 2:3 po prodl. Obrat v derby, rozhodla penalta
Dva góly zpět? Nevadí. Sparta demonstrovala současnou sílu v místě, kde je nenáviděná. Na Slavii otočila čtvrtfinále domácího poháru a po výhře 3:2 bere postup mezi nejlepší čtyřku. Boj sklouzl až do prodloužení, kdy rozhodl z penalty Adam Karabec. Nesmiřitelní se znovu potkají v neděli, na Letné se hraje další derby, tentokrát ligové.
\nČas načtení: 2024-02-28 21:30:00
SESTŘIH: Slavia – Sparta 2:3 po prodl. Obrat v derby, pohár rozhodla penalta
Dva góly zpět? Nevadí. Sparta demonstrovala současnou sílu v místě, kde je nenáviděná. Na Slavii otočila čtvrtfinále domácího poháru a po výhře 3:2 bere postup mezi nejlepší čtyřku. Boj sklouzl až do prodloužení, kdy rozhodl z penalty Adam Karabec. Nesmiřitelní se znovu potkají v neděli, na Letné se hraje další derby, tentokrát ligové.
\nČas načtení: 2024-08-05 20:40:00
Fotbalisté Španělska udolali Maroko a Francouzi v prodloužení Egypt. Střetnou se ve finále
Těžkou šichtu zvládli v semifinále olympijského fotbalového turnaje reprezentanti Španělska. Ti otočili zápas s Marokem, zvítězili 2:1 a stejně jako před třemi lety v Tokiu si zahrají o zlaté medaile. V pátečním finále v pařížském Parku princů se utkají s pořádající Francií, která rovněž otočila duel s Egyptem a nakonec zvítězila 3:1 po prodloužení. Poražené celky čeká ve čtvrtek v Nantes utkání o třetí místo.
\nČas načtení: 2024-09-18 20:48:31
Suverénní start Pardubic, Jandač se vrátil vítězně. Kometa podlehla Liberci
Papírově největší favorit vstoupil do nové sezony hokejové extraligy výhrou. Pardubice porazily Kladno 5:1, do statistik se zapsali Roman Červenka i Jaromír Jágr. Kometa nestačila na Liberec (1:2), Plzeň otočila utkání ve Vítkovicích a zvítězila 3:2 v prodloužení, po obratu slaví také Mladá Boleslav, která zdolala Olomouc 4:2. Litvínov stejným výsledkem přetlačil Hradec Králové, Karlovy Vary podlehly Českým Budějovícím 0:3.
\nČas načtení: 2025-03-08 21:34:17
Ottawa otočila zápas proti Rangers, Pastrňák nastupuje na ledě Tampy
Sobotní program hokejové NHL nabízí tři předehrávané duely. Ottawa otočila souboj s Rangers, vítěznou trefu v prodloužení na 4:3 zaznamenal Brady Tkachuk. Seattle si poradil 4:1 na ledě Philadelphie. Do akce již nastoupil i Boston s Davidem Pastrňákem a Pavlem Zachou, kteří budou bojovat o body na ledě celku Tampa Bay.
\nČas načtení: 2020-11-19 19:27:59
Pražští magistrátní úředníci nechali nezákonně povolený billboard
Kverulant.org má za sebou řadu úspěchů v boji proti reklamnímu smogu. Z hlediska bezpečnosti silničního provozu jsou vůbec nejnebezpečnější formou venkovní reklamy právě LED billboardy. Proto je Kverulantovým cílem radikální snížení jejich počtů. Díky němu již jich bylo několik vypnuto a několik odstraněno. V případě toho na pražské Radlické ulici se mu to však, přes všechnu snahu, stále nedaří. V roce 2007 postaven přímo u přechodu pro chodce přes Radlickou ulici v místě křížení s ulicí Mezi Lány postaven velký billboard. Tehdy ještě jako billboard s video reklamou, tedy LED billboard. Přes tento přechod vede nejen hlavní trasa jinonických dětí do Tyršovy školy, ale také trasa většiny dětí směřující do ZŠ Waldorfská. Zmiňovaný billboard výrazně snižuje pozornost řidičů, a tím ohrožuje děti i ostatní chodce. V roce 2012 vypršelo LED billboardu pětileté stavební povolení, ale stavební úřad Prahy 5 mu povolení prodloužil o dalších pět let. Široká veřejnost, včetně Kverulanta, tehdy vyjádřila svůj odpor ke stavbě otevřeným dopisem a v dubnu téhož roku se před billboardem konal happening organizovaný zejména oběma základními školami. Podle legislativy, platné již řadu let, je u nás možné povolit podobná reklamní zařízení jen na dobu dočasnou, a to maximálně na pět let. Billboard na Radlické tak měl být nejpozději v roce 2018 odstraněn. Přesto byl ještě v létě 2019 stále v provozu. Kverulant zjistil, že mu stavební úřad Praha 5 těsně před koncem roku 2017 opět prodloužil stavební povolení na dalších pět let. Tedy až do 31. října 2022. Zcela v rozporu se zákonem. Billboardáři si totiž o prodloužení povolení požádali až po vypršení povolení předchozího. Stavební úřad tak měl naopak zahájit řízení o odstranění stavby. Prodloužení stavebního povelení také ignorovalo platné pražské stavební přepisy. Ty totiž zakazují povolit billboard blíž než 100 metrů od jiného. A v tomto případě je jeden ve vzdálenosti 40 metrů a druhý 93 metrů. Stavební úřad také zcela ignoroval zamítavé stanovisko dopravní policie a neobtěžoval se stanovit podmínky, které by provoz billboardu omezily. Například jen na denní dobu a donutily by ho vypnout v čase ranního příchodu dětí do školy. Pod rozhodnutí o prodloužení je podepsán Jiří Štrobl a Kverulant si nedovede jeho jednání vysvětlit jinak než korupcí, a proto na úředníka Štrobla podal trestní oznámení. Proti prodloužení se kuriózně odvolala městská část Praha 5. Městská část však nebyla účastníkem řízení, a tak nadřízený Pražský magistrát její odvolání zamítl. Nicméně magistrát nalezl v rozhodnutí o prodloužení povolení billboardu tolik vad, že zahájil přezkumné řízení, jehož výsledkem bylo rozhodnutí magistrátu o zrušení tohoto prodloužení. Proti tomuto rozhodnutí se billboardáři odvolali a ve věci rozhodovalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Kverulant chtěl věřit, že ministerstvo rozhodnutí magistrátu potvrdí a billboard na Radlické bude muset nakonec zmizet. Kverulant se mýlil. MMR rozhodnutí pražského magistrátu zrušilo. Důvodem bylo to, že magistrát nerozhodl o neplatnosti stavebního povolení dostatečně včas. Příslušné správní řízení totiž nebylo zahájeno v zákonné lhůtě dvou měsíců od doby, kdy se magistrát dozvěděl o tom, že byl nejspíš porušen zákon. V důsledku lemplovství magistrátních úředníků tak evidentně nezákonně povolený billboard zůstane na svém místě nejméně do 31 října 2022. Kverulant natočil o celé kauze reportáž s názvem ŠKOLÁCI vs. BILLBOARD. Kverulantův usedavý odpor k nebezpečné obří obrazovce v Radlické ulici vedl k tomu, že byla v říjnu 2019 vypnuta. Billboard však nebyl odstraněn, ale došlo jen překrytí LED obrazovky plachtou se statickou reklamou. To je Kverulantovi málo a dál bude usilovat o odstranění této černé stavby. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-06-05 14:00:36
Přírodní tajemství prodloužení života ve Zdraví
Co je Cordyceps? Cordyceps je druh houby, která se vyskytuje v horských oblastech Asie. Má dlouhou historii v tradiční čínské a tibetské medicíně, kde je ceněna pro své pozoruhodné zdravotní vlastnosti. Jak Cordyceps přispívá k [... The post Přírodní tajemství prodloužení života ve Zdraví appeared first on magazín Energie života.
Čas načtení: 2020-09-23 11:29:30
V soudcokratickém státě nejsou vyloučena žádná překvapení ze strany soudců, jistých si beztrestností, čehož důkazem je následující příběh. Žije mezi námi slušný člověk, z dopuštění osudu odsouzený k nepodmíněnému trestu, dočasně propuštěný z vězení soudním rozhodnutím o přerušení výkonu trestu ze zdravotních důvodů do 30. září letošního roku. Protože lékaři mu rozplánovali léčebné úkony až do listopadu, požádal o prodloužení přerušení. Předseda senátu přibral znalce, který koncem srpna dodal znalecký posudek, z něhož vyplývá, že pan odsouzený je způsobilý k výkonu trestu za předpokladu dodržování celé řady omezení, z nichž aspoň části nelze ve vězení dbát. Pan odsouzený žil stále dál klidně. Očekával, že předseda senátu nařídí ještě před koncem září veřejné zasedání k jeho žádosti o prodloužení přerušení výkonu. Domníval se, že s žádostí přece jen uspěje, protože nástup trestu v této době by znemožnil dokončení léčby. Zažil ale šok. Do jeho datové schránky dorazila 4. září výzva vyšší soudní úřednice, aby se do pěti dnů vrátil do věznice. Odesilatelka si tím vysloužila stížnost předsedovi soudu, protože rozhodování v této věci přísluší pouze předsedovi senátu, o němž v jejím přípisu není ani slůvko. Ale její nadřízený ji zakryl (jak jinak): rozhodl předseda senátu a úřednice pouze provedla jeho rozhodnutí. Teprve pak se ozval předseda senátu dopisem obhájci, v němž se odvolal na své právo dle ustanovení trestního řádu rušit rozhodnutí o přerušení výkonu trestu. Potvrdil, že na nástupu jeho klienta trvá. V příslušném paragrafu trestního řádu se skutečně píše, že „je-li obava, že odsouzený uprchne, nebo zneužívá-li povoleného přerušení, předseda senátu přerušení výkonu trestu odvolá“ a proti této větě není stanovena možnost stížnosti (přeloženo do lidštiny: odvolání). Nutno připustit, že „náš“ předseda senátu si může myslet, že takto vydaná výzva k nástupu do výkonu trestu je v souladu se zákonem, tedy lege artis. Na druhé straně je neprosto nezpochybnitelné tvrzení, že daným postupem znemožnil panu obžalovanému bránit se proti zvůli zákonnou cestou. Jako laik soudím, že jej připravil o přístup k soudní ochraně, zajištěný Listinou základních práv a svobod, která je nedílnou součástí Ústavy. Z dopisu není zřejmé, zda se předsedovi senátu dostalo varování, že pan odsouzený balí kufry a chystá se zmizet do Burkiny Faso, či zda zjistil, že se místo předepsaných léčebných zákroků osvěžuje s lehkými ženami v místním hampejzu. A zejména: jako laik neznám procesní nástroj, jímž by bylo možné bránit se proti soudnímu rozhodnutí, provedenému pouhým dopisem, a možná přece jen ne tak úplně lege artis. Zdá se mi navíc nepochopitelné, proč předsedovi senátu tolik záleželo na tom, aby se pan odsouzený vrátil rychle za mříže, že k vynucení návratu použil nestandardní postup. Má snad k němu zvláštní osobní vztah? Vzhledem k tomu, že termín přerušení výkonu trestu je 30. září, současně je podaná žádost o prodloužení přerušení a je již k disposici čerstvý znalecký posudek, je těžké pochopit, proč předseda senátu nenařídil ještě před koncem září veřejné zasedání k projednání žádosti o prodloužení přerušení výkonu trestu. Jejím zamítnutím mohl standardním postupem dosáhnout téhož, o co se pokusil výše popsanou „partyzánštinou“. Přece kvůli několika dnům, o které by pan odsouzený při použití civilizovaného postupu řízení přišel později do věznice, by nepropuklo zemětřesení. Mimo to jde-li o lidské zdraví, soud by měl postupovat s nejvyšší možnou uvážlivostí. Nicméně celý případ je názornou ukázkou toho, že díky nepřesné formulaci textu zákona může pokleslý soudce jednat sice zdánlivě lege artis, ale přesto hezky zvysoka dupat po lidských právech. Řekl bych, že nad takovým jednáním předsedy senátu by se měl zamyslet někdo z kárných žalobců, ale jsem si jist, že se žádný nenajde. Nakládat špatně s občanskou chátrou přece není hřích. „Firemní kultura“ daného soudu se vyznačuje častějším výskytem nesprávných úředních postupů a soudcovské svévole. Revize správních rozhodovacích procesů ministerstvem by asi přinesla zajímavé výsledky, ale ministerstvo si nemůže dovolit ji provést, protože paní ministryni by soudci uklovali kvůli domnělému porušování soudcovské nezávislosti. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Zamyslet by se měli i zákonodárci, protože malá úprava textu příslušného paragrafu by znemožnila opakování popsaného svévolného postupu soudu.
Čas načtení: 2021-03-29 18:17:36
Výstava Nad slunce krásnější – Plzeňská madona a krásný sloh se prodlužuje do 6. června
Západočeské galerii v Plzni se podařilo vyjednat prodloužení zápůjček vzácných středověkých děl a díky tomu je možné posunout termín ukončení výstavy o dva měsíce, tedy do 6. června. Výstava Nad slunce krásnější. Plzeňská madona a krásný sloh je nejnáročnějším projektem z odborného i finančního hlediska za posledních několik let. Samotná příprava výstavy trvala sedm let. Prodloužení výstavy začali autoři vyjednávat s téměř 40 zapůjčiteli hned na začátku roku 2021. Protože se jedná o vzácné středověké exponáty, bylo třeba zajistit vyjádření restaurátorů, v některých případech zpracovat report o stavu exponátů a klimatických podmínkách ve výstavě. Jednání o prodloužení výpůjček s jednotlivými zapůjčiteli byla ukončena minulý týden. Výstava bude prodloužena v prakticky totožné podobě. „Výstava je neopakovatelným kulturním a duchovním zážitkem, jelikož obsahuje umělecká díla nevyčíslitelné hodnoty, která se běžně nezapůjčují. Jsem rád, že díky laskavosti zapůjčitelů jsme mohli výstavu prodloužit. Doufejme, že bude v dohledné době umožněn přístup veřejnosti do výstavních síní,“ říká Roman Musil, ředitel Západočeské galerie v Plzni. Vzhledem k tomu, že výstava je připravena již od 27. listopadu 2020 a byla otevřena pouze 19 dní, rozhodla se Západočeská galerie v Plzni zprostředkovat výstavu divákům v online prostředí na webových stránkách a sociálních sítích galerie. Vedle fotoreportů z výstavy a představení jednotlivých děl se s velkým ohlasem setkala čtyřdílná komentovaná prohlídka s autorem výstavy Petrem Jindrou. Další část prezentace v podobě cyklu pěti odborných přednášek byla zahájena 24. března. Hlavním tématem je Plzeňská madona a krásný sloh, její význam v lokálních souvislostech a kult této plzeňské divotvůrkyně v průběhu staletí. Jakmile dojde k uvolnění vládních opatření, budou se moci návštěvníci přenést do období raného středověku, kdy vznikal krásný sloh, a pohlédnout do očí mnoha madon, které jsou replikami Plzeňské madony – ať již přímo konkrétní sochy, nebo jejího typu. Díla z období krásného slohu kolem roku 1400 a z 15. století jsou zapůjčena z veřejných sbírek a od církve. Světový unikát má výstava v počtu madon na jednom místě, jejichž instalace v pravém křídle Masných krámů působí velice sugestivně. Vyvrcholením celého projektu bude plánované zapůjčení originálu Plzeňské madony, která je po staletí nejuctívanějším uměleckým a kultovním dílem v Plzni. Vznikla k roku 1384 v prostředí pražské katedrální hutě Petra Parléře v úzkém provázání s náboženskou, politickou a kulturní situací závěru vlády Karla IV. a počátku vlády Václava IV. „V závěru výstavy tak dostane odborná a široká kulturní veřejnost jedinečnou příležitost vidět zblízka originál Plzeňské madony, neboť po dokončení rekonstrukce interiéru katedrály sv. Bartoloměje se socha vrátí zpět do niky umístěné vysoko na hlavním oltáři kostela,“ dodává Petr Jindra, spoluautor výstavy. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-02-20 11:52:01
Jak zajistíte prodloužení pracovní smlouvy
Povíme vám vše k tématu “pracovní smlouva na dobu určitou a prodloužení”. Zjistíte, jaké máte možnosti, když se blíží konec vašeho pracovního poměru, kolikrát může zaměstnavatel využít možnost opakovaného prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou a kdy nastává automatické prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou.
Čas načtení: 2024-05-08 07:00:00
Dvě prodloužení v NHL, slaví Rangers a Colorado. Nečas i Faksa mezi poraženými
Druhé kolo play off NHL nabídlo dvě dramatická prodloužení! New York Rangers porazil Carolinu 4:3 po prodloužení, vítězný gól vstřelil v čase 87:24 Vincent Trocheck. Brankář Igor Šesťorkin zastavil 54 střel včetně tří pokusů Martina Nečase, Rangers vedou v sérii 2:0. Výsledek 4:3 veze z Dallasu také Colorado, o triumfu Avalanche rozhodl v jedenácté minutě prodloužení Miles Wood.
Čas načtení: 2024-07-02 10:50:37
Teorie vítězství ruského vůdce Vladimira Putina, podle níž bude Rusko schopno plíživého postupu na Ukrajině ad infinitum, povzbudí Putina k prodloužení války a posílí jeho touhu zničit ukrajinskou státnost, píše server Ukrainska Pravda. The post Teorie vítězství povzbudí Putina k prodloužení války a posílí jeho touhu zničit ukrajinskou státnost, varuje ISW first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-10-06 20:20:00
Hradec uspěl v derby, Třinec vítězí po nájezdech. Pád Vervy i Kladna
Nedělní program 9. Kola Tipsport extraligy nabídl čtveřici duelů. Kladenští Rytíři doma poprvé v sezoně padli, když v dresu Energie rozhodl brankou v prodloužení Nor Eirik Salsten. Třinec na domácím ledě promarnil vedení 2:0 a nakonec musel zachránit výhru až v nájezdech, ve kterých uspěli Teplý a Hudáček. V Mladé Boleslavi neuspěla vedoucí Verva, která prohrála 2:3 ranou Filipa Pyrochty z prodloužení. Ve východočeském derby uspěl Hradec, který dlouho vedl, Pardubicím se však podařilo vyrovnat zásluhou Martina Kauta. Dodatečný bod pro Hradec vystřelil v prodloužení Ralfs Freibergs.
Čas načtení: 2025-01-24 22:45:00
EU se neshodla na prodloužení protiruských sankcí. Orbán je spojil s plynem
Zástupcům členských zemí Evropské unie se v pátek nepodařilo najít shodu na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, tedy zemi, která před téměř třemi lety vojensky napadla Ukrajinu. Podle diplomatických zdrojů má k prodloužení o dalších šest měsíců výhrady Budapešť. Maďarský premiér Viktor Orbán krátce předtím spojil prodloužení protiruských sankcí s obnovením tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území.
Čas načtení: 2025-03-21 20:14:00
Sparta udolala mistra, je výhru od postupu. Hradec srovnal čtvrtfinále
Sparta je krok od postupu do semifinále, mistrovský Třinec zase jeden zápas od vyřazení. Vítěz základní části vyhrál čtvrtý zápas čtvrtfinále na ledě Ocelářů 4:3 v prodloužení a vybojoval si mečbol - v sérii vede 3:1. Pražané přitom byli 27 sekund od porážky, prodloužení si vynutil Řepík. Hokejisté Hradce Králové povstali. Mountfield prohrával ve čtvrtfinále s Mladou Boleslaví už 0:2 na zápasy, ale pak dokázal vyhrát oba zápasy na ledě Bruslařů a sérii srovnat. Východočeši ve čtvrtém utkání zvítězili 3:2 v prodloužení. Obě série pokračují v pondělí.
Čas načtení: 2022-04-27 14:38:25
Úvaha o možnostech obrany proti svévoli vykonavatelů spravedlnosti
Občas se stává, že obvinění či poškození a jejich zázemí se cítí poškozeni svévolným chováním soudců či státních zástupců. Podávají proti nim různé stížnosti. Obvykle se ale dovědí, že okruh činů, na které si lze stěžovat, je velice úzký, a právě v případě jejich bolesti se stížností nedá zjednat náprava. Postižení časem objeví institut kárného řízení. Zjistí, že každý předseda soudu nebo vedoucí státního zastupitelství, ministr spravedlnosti a někteří další státní činitelé mají kárnou pravomoc, tedy právo poslat provinilce před kárný soud. Pouštějí se pak cestou podávání podnětů ke kárnému řízení. Justiční funkcionáři odmítají řešit jako stížnost nebo kárný podnět jakýkoli poklesek, který dle jejich domnění lze napravit nebo dokonce byl napraven opravným prostředkem, tedy nikoli delikventem, ale jinou institucí. Podle téže logiky by neměl být trestně stíhán lupič, jemuž policie odebrala lup a vrátila jej oloupenému. Stát hraje se stěžovateli přesilovou hru V poměru k počtu podnětů ke kárnému řízení je počet skutečně podaných kárných žalob zanedbatelný a odsouzených kárně obžalovaných ještě méně. Projevuje se v tom rozdílnost představ postižených na straně jedné a kárných žalobců a soudců na straně druhé, jaký je správný vzorec chování vykonavatelů spravedlnosti v dané situaci. Číst o něčem ve spisu nebo v novinách a totéž přímo prožívat „na místě činu“ je podstatný rozdíl. Například vedoucí státní zástupce při hodnocení obsahu podnětu zvažuje, zda napadené jednání je v souladu s obecnými právy státního zástupce. Postižený účastník řízení hodnotí jednání především s přihlédnutím k újmě na jeho právech, kterou státní zástupce způsobil. Zvlášť bolí zásah, o němž státní zástupce mohl vědět, a asi skutečně věděl, že jím svého nedosáhne čili pouze jím předvedl váhu svého ega. Stát v tomto směru hraje se stěžovateli přesilovou hru, neboť vyhodnocení důvodnosti stížností a kárných návrhů je v jeho rukou a postižení nemají proti tomu účinné prostředky k obraně. Přísloví o „kaprech, kteří si nevypustí svůj rybník“ je na tento stav přiléhavé. Obtížnost dosažení postihu za kárné provinění je dána již vymezením pojmu v zákonech. Podle § 87 zákona o soudech a soudcích je „kárným proviněním soudce zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů“. Podle § 28 zákona o státním zastupitelství je „kárným proviněním zaviněné porušení povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce“. Obě ustanovení jsou neurčitá. Podle nich lze za kárné provinění považovat cokoli nebo také nic. Uvedu příklad soudce, jehož hanebný rozsudek tvrdě odmítl odvolací soud a uložil mu nové projednání věci s přihlédnutím k uloženým závazným pokynům. Při odůvodnění nového rozsudku horlil proti postupu nadřízeného soudu a uvedl, že vydává rozhodnutí proti svému přesvědčení jen proto, že mu to přikázal nadřízený soud. Vztah odvolacího a nalézacího soudu je dán zákonem a rebelující soudce jej zpochybňuje. Jedná přímo proti právnímu řádu. Dle mého laického názoru v očích laické veřejnosti podrývá důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Ale podle jistého kárného žalobce soudcovo vystoupení není kárným proviněním. Je to prý pouze jeho nezávislé rozhodnutí, do něhož kárný žalobce nesmí zasáhnout. Dodávám, že usnesení odvolacího soudu, jež mám konkrétně na mysli, proti němuž se pan soudce vymezil, je tak zdrcující, že mě překvapuje, že se dobrovolně nevzdal taláru. Vágní definice kárného provinění vyhovuje soudcům i státním zástupcům Aby nepřišli státní zástupci zkrátka, uvádím příklad státního zástupce, který se postavil proti zahájení vyšetřování brutálního trestného činu a podařilo se mu je odsunout o půl roku. Nebo jiný jeho kolega se odvolal proti zprošťujícímu rozsudku soudu s vědomím, že nemůže s odvoláním uspět, neboť se odvolává proti právním názorům odvolacího soudu, jenž o jeho podání rozhodne. Nedosáhl ničeho jiného než prodloužení o několik měsíců čekání na spravedlnost nespravedlivě stíhaných v dlouholetém procesu. Délka procesu a zprošťující rozsudek na jeho konci jsou vizitkou úrovně jeho práce. Posláním státního zastupitelství je stíhání trestných činů. Státní zástupce, který bránil zahájení vyšetřování, postupoval přímo proti své zákonem stanovené povinnosti. Svévolné prodloužení procesu bylo škodlivým zásahem do životů nespravedlivě stíhaných. Podle mého laického názoru jednání obou zmíněných státních zástupců lze podřadit definici kárného provinění. Kární žalobci si to ale nemyslí. Vágní definice kárného provinění vyhovuje soudcům i státním zástupcům, protože činí vymáhání odpovědnosti za poškozování práv účastníků řízení velmi obtížným, a naopak je chrání před hněvem poškozených občanů. Takové vymezení kárného provinění není ale jediné možné. Například španělský zákon o prokuratuře obsahuje konkrétní popis kárného provinění s roztříděním poklesků dle závažnosti. Na rozdíl od trestního řízení kárné řízení nemá přípravný předstupeň. Prověřování důvodnosti kárného podnětu provádí sám kárný žalobce nebo jím pověřený kolega. Zvláště u malých soudů a útvarů státního zastupitelství je pro kárného žalobce velmi nepříjemné potkávat denně na chodbě provinilce, jehož by měl napadnout. To má samozřejmě vliv na ochotu vyhovět podnětu stěžovatele. Není-li zbytí, zpozdí podání kárné žaloby o jeden den… Zejména se ale kární žalobci snaží svou úlohu pokud možno neplnit, přesouvat ji na jiné osoby. Kárné řízení upravuje zákon č. 7/2002 Sb. o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, v němž je popsána soustava kárných žalobců a vymezeno jejich postavení. O možnosti přenášení rozhodovací pravomoci kárného žalobce na jiné osoby v něm není ani slovo. Je to další případ svázání pravomoci s osobou justičního činitele, jaký známe například z vymezení pravomoci prezidenta republiky rozhodovat o milosti, pravomoci ministra spravedlnosti podat stížnost pro porušení zákona nebo nejvyššího státního zástupce podat dovolání proti rozsudku odvolacího soudu. Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu ČR potrestala kdysi místopředsedkyni jistého okresního soudu za udělení důtky podřízenému soudci, protože neoprávněně provedla úkon v pravomoci kárného žalobce. Nejvyšší soud ČR odmítl projednat dovolání, podepsané prvním náměstkem nejvyššího státního zástupce. Přenášení pravomoci kárného žalobce na jiné osoby nelze tolerovat, protože je oslabením důležitosti kárného řízení. Přesto k němu stále dochází i tam, kde by se to nedalo čekat. Například můj podnět na zahájení kárného řízení se soudkyní Vrchního soudu v Olomouci Martinu Kouřilovou nevyřídil oslovený kárný žalobce Petr Angyalossy, ale místopředseda soudu Petr Šuk. Nešvar se ze setrvačnosti udržuje například u Krajského soudu Brno a přežil i výměnu předsedy soudu. Ryba smrdí od hlavy Někteří vedoucí státní zástupci využívají k obraně proti předkladatelům kárných návrhů ustanovení, podle něhož se podání neposuzuje podle označení předkladatelem, ale podle obsahu. Návrh na zahájení kárného řízení se vyhodnotí jako prostý podnět k vykonání dohledu, a pak už to dále jde jako po másle: státní zástupce jednal zcela správně. Ale i kární žalobci, kteří se k své pravomoci hlásí a podání vyhodnotí jako návrh na zahájení kárného řízení, nejsou v praxi o mnoho vstřícnější k obětem svévole. Říká se, že ryba smrdí od hlavy. Na poměry v kárném řízení to je velmi přiléhavé, neboť ministerstvo spravedlnosti, jež nese politickou odpovědnost za poměry v justici a státním zastupitelství, se ze všech zúčastněných institucí chová nejhůř, a to bez ohledu na to, kdo tomuto úřadu právě vládne. Ministři přicházejí a odcházejí, jejich „životnost“ je krátká, ale úředníci zůstávají a domnívají se, že v podstatě k plnění úkolů ministerstva ani ministra nepotřebují. O kárných podnětech rozhodují, tvrdíce bez důkazů, že jde o rozhodnutí ministra. Z jejich písemných projevů je zřejmé, že nechápou, že kárnou pravomoc nemá ministerstvo, ale osobně ministr jako ústavní činitel a ministerstvo je pouze jeho servis. Projevuje se to v častém používání majestátního plurálu. Občas odůvodněním zamítavého rozhodnutí úředníci zpochybňují odbornou úroveň ministerstva. Například kritiku jednání soudkyně Kouřilové, která při odvolacím řízení neoprávněně zjišťovala mou totožnost, úřednice Ivana Borzová odmítla tvrzením, že paní soudkyně chtěla předejít možnosti, že by se do soudní síně dostal nevyslechnutý svědek. Hloupější argument snad ani nelze vymyslet. Nedostatečná znalost spisu prý není závadou, protože její následky je možné napravit opravnými prostředky. Jako laik si myslím, že soudce, který se pustí do rozhodování o lidských osudech, aniž by se řádně seznámil se spisem, by měl okamžitě přijít o talár, aby nemohl své pochybení v budoucnu opakovat. V daném případě povrchní znalost věci znemožnila soudkyni poznání, že popis skutkového děje v prvostupňovém rozsudku je ve skutečnosti rozporná vyprávěnka recidivisty Romana Šulyoka jako korunního svědka obžaloby, a obsahuje do očí bijící nepravdy. Vykonávání úkonů v pravomoci kárného žalobce místopředsedou soudu Šukem obhájila úřednice tvrzením, že přece na něj úkol přenesl předseda soudu. Ale kárná pravomoc je nepřenosná a je špatné, když viditelné porušení zákona obhajuje úřad, který by měl bdít nad jeho dodržováním. Ministři se úlohy kárného žalobce pokud možno neujímají, protože se bojí, že by je soudcovská lobby obvinila z neúcty k nezávislosti soudců a justice. Současný ministr Pavel Blažek těsně před nástupem do úřadu tvrdil, že bude vyvíjet tlak na vyvozování odpovědnost soudců a státních zástupců za přehmaty. Zvláště ukazoval na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, za což mu tleskám. Po jeho návštěvě tohoto úřadu se jeho dlouholetý šéf Ivo Ištvan vzdal funkce a nechal se přeložit na Nejvyšší státní zastupitelství. Tvrdí ovšem, že chystal svůj odchod bez ohledu na změnu v osobě ministra a nemám důvod mu nevěřit. V rozporu s nástupními prohlášeními se k pokleslým soudcům a státním zástupcům chová Blažek stejně ochranářsky jako všichni jeho předchůdci, ne-li dokonce hůř. Nevyhovění kárnému podnětu vzkazuje předkladateli přes úředníky (pokud se ovšem skutečně jedná o jeho rozhodnutí), ale oba pracovně jistě hodně vytížení vrchní státní zástupci Ištvan a Lenka Bradáčová i současný nejvyšší státní zástupce Igor Stříž vydávají rozhodnutí se svým podpisem. Když se chce, všecko jde.
Čas načtení: 2021-07-31 10:42:52
Národní muzeum pokračuje v archeologických výzkumech v Sýrii
Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a generální ředitel Generálního ředitelství Památek a muzeí Syrské arabské republiky Mohammad Nazir Awad podepsali licenci na prodloužení společné archeologické mise. Díky tomu bude moci Národní muzeum i nadále pracovat v jedinečné archeologické lokalitě Tell Al Shameh-Naher-el-arab, ze které pochází nálezy datované do doby bronzové až doby železné (zhruba 2500–1120 př. n. l.). Z dotyčné lokality pocházejí nálezy z období 2500–1120 př.n.l. a projevuje se zde blízkost multikulturní atmosféry blízkého Ugaritu. V této oblasti se vyskytovali Chetité a Amorité. Pro archeologický výzkum byl na základě uzavřené smlouvy vytvořen společný česko-syrský odborný tým. Česká republika tak poprvé v historii získala jedinečnou možnost trvalých archeologických průzkumů v Sýrii. Práce na lokalitě byla zahájena již na podzim roku 2019, ale poté spolupráci přerušila covidová krize. Nyní se v Damašku podepsalo tříleté prodloužení licence a byly zahájeny archeologické práce na lokalitě. „Národní muzeum se za poslední léta vypracovalo mezi špičkové mezinárodní archeologické instituce. Vedle Súdánu a Alžírska pracujeme nyní i v Sýrii jako jedna z pouhých tří zemí, které zde v současnosti získaly licenci na archeologické výzkumy. Je to skutečně veliký úspěch a zároveň pocta českým archeologům,” říká Lukeš. Národní muzeum pokračuje i v záchraně kulturního dědictví Sýrie. Po dohodě se syrskými kolegy bylo již v roce 2019 vybráno na 20 předmětů poničených válečným konfliktem, které potřebují komplexnější restaurátorský zásah, na který nejsou v Sýrii kapacity. Národní muzeum disponuje odborníky na restaurování kovů a kamene, proto byly vytipovány předměty právě z těchto materiálů, převážně drobnější kovové předměty a pak tři větší vápencové reliéfy. Vedení Národního muzea bude v Damašku současně jednat o přepravě a průběhu záchrany těchto předmětů včetně předpokládaného vystavení v roce 2022 v prostorách Národního muzea. „Jedná se o navázání na dosavadní pomoc, kdy pravidelně již několik let podporujeme syrské kolegy materiálem nutným pro konzervátorské a restaurátorské práce. Nyní bychom část předmětů restaurovali přímo v Praze a zároveň by měli čeští návštěvníci možnost je spatřit vystavené v našem Národním muzeu,“ dodává náměstek generálního ředitele pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost Michal Stehlík. Národní muzeum poskytuje od roku 2017 každoročně humanitární pomoc syrským kolegům přes Generální ředitelství památek a muzeí arabské republiky Sýrie. Jedná se o součást humanitární a rozvojové pomoci z programu ministerstva zahraničí. Muzeum zajišťuje část materiálního zázemí pro restaurátorské a konzervátorské práce v Damašku, kde panuje absolutní nedostatek podobného materiálu. Přispívá tak každoročně k záchraně kulturního dědictví Sýrie, jež bylo zničeno válečným konfliktem. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2021-03-09 20:05:11
Hamáčkovi podřízení rozbíjejí rodinu
Ukoptěná snaha Jana Hamáčka o zabrzdění jízdy ČSSD do politického propadliště je nepřehlédnutelná. Věnuje tomu spoustu umu a energie. Stylizuje se do postavení zachránce národa proti coronavirové pohromě a s velkou pílí využívá kdejakou příležitost k „okopávání kotníků“ koaličního partnera, tedy hnutí ANO a osobně Andreje Babiše. Těžce tím poškozuje důvěryhodnost vlády v očích veřejnosti. Na řízení vnitřního chodu ministerstva vnitra mu kvůli těmto koníčkům zřejmě nezbývá čas. Někteří jeho úředníci pak bezostyšně porušují zákony upravující jejich činnost a bezohledně škodí lidem. Projevuje se to v jimi ovlivněnému příběhu, který mi absurditou silně připomíná Kafkův Proces. Týká se rodiny starousedlých Gruzínců, přišedších do naší vlasti v roce 1994. Psal jsem o nich již v lednu letošního roku v článku Úředníci rozbíjejí rodinu. Rodinu tvoří rodiče, tři synové s partnerkami a jejich čtyři zdařilé děti. Z mně neznámých důvodů pouze nejmladší syn požádal o české státní občanství a uspěl. Ostatní zde žijí s trvalým povolením k pobytu. Ke Gruzii již dávno nemají žádný vztah. Vztahově jsou vázáni na Českou republiku jako na svou vlast. Jeden ze synů, Emil, zapomněl požádat včas o prodloužení povolení k pobytu. Když se dostavil do úřadovny Cizinecké policie s prosíkem o prominutí prošvihnutí lhůty, policisté jej prolustrovali. Zjistili, že se kdysi v minulosti dopustil bagatelní trestné činnosti. Místo prodloužení povolení k pobytu jej přímo ze služebny eskortovali do střediska pro běžence. Soud na základě jejich návrhu rozhodl o jeho vyhoštění na dobu tří let. Možná měl tehdy smůlu, že jeho obhájce neměl chuť pokoušet osud a neobrátil se k Ústavnímu soudu. Dnes již máme k dispozici judikát, podle něhož spáchání trestného činu na našem území samo o sobě nemá být důvodem k vyhoštění cizince. Ostatně v daném případě by v právním státě trestní minulost žadatele již dále nesměla hrát roli, protože soud rozhodl o zahlazení všech rozsudků. Z hlediska práva je nadále bezúhonný a takto s ním má být nakládáno. Emil si pak po tři roky každý večer povídal s dcerou prostřednictvím skypu. Podle názoru úředníků tak jeho vyhoštění není významným zásahem do rodinného života. Když po vypršení lhůty vyhoštění přiletěl s turistickým vízem do Prahy, nesměl vstoupit na území ČR, protože byl zapsán v seznamu nežádoucích osob. Policisté, kteří jej do země nepustili, mu o důvodech zápisu nedokázali podat vysvětlení. Časem se zjistilo, že seznam je nástrojem vydírání vracejících se vyhoštěných osob: podmínkou vymazání ze seznamu je úhrada nákladů, které stát vynaložil na vyhoštění. Soudržná rodina se tedy složila na „nekřesťanské“ výpalné a Emil znova přicestoval do vlasti s pevnou vůlí dožít mezi svými. Předem si obstaral a smluvně zabezpečil zaměstnání. Již v července 2019 podal žádost o zaměstnaneckou kartu. Podle zákona má být žádost vyřízena do 60 dnů, ve zvlášť složitých případech do 90 dnů. Ale Hamáčkovi úředníci žijí v přesvědčení, že mají výjimku ze zákona, takže čas běžel, ale ministerstvo mlčelo. Po řadě stížností žadatele vydala v říjnu 2020 Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců jako nadřízený orgán imigračnímu a azylovému odboru příkaz k vyřízení věci do 30 dnů. Ale její pokyn měl hodnotu hrachu házeného na zeď. Uvnitř Hamáčkova ministerstva zákony a vnitřní příkazy neplatí. Zvůle úředníků stojí nad právem. Rozhodnutí padlo nakonec až po 595 dnech a je záporné, takže Emil musel svou pravou vlast znova opustit a bude si opět s dcerou povídat jen přes skype. Důvodem zamítnutí je tvrzení, že „je důvodné nebezpečí, že by účastník řízení při svém pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu“. Znám osobně celou rodinu včetně dětí a znám podrobně Emilovu trestní minulost. Nemohu proto pochopit, jak Hamáčkovi podřízení k takovému nesmyslu dospěli. Důvodnost jejich závěrů ale nelze přezkoumat, protože dokument, na který se odvolávají, je tajný. Postižený se tak nemůže bránit proti nařčení. To je čistá „kafkárna“: Člověk, jehož práva úřad krátí, je vystaven jako bezbranná oběť svévoli úředníků nedbajících zákona a dobrých mravů. Hamáčkovi podřízení si asi nevšimli, že byl nějaký 17. listopad 1989, že mravy předlistopadových úřadů jsou dnes mimo zákon, a bez rozpaků pokračují v bolševických manýrech. Emil je z hlediska práva bezúhonný. Právo celé jeho rodiny na zachování rodinné pospolitosti je chráněno právem národním i nadnárodním. Nikdy se nedopustil jednání, jež by se dalo považovat za ohrožující bezpečnost státu. V právním státě by s ním úřad takto jednat nesměl. Rodina je základ státu. Stát, který svévolně rozbíjí rodinné společenství, není právní, ale zločinný. S vědomím, že obracet se na jakékoli ministry jakékoli české vlády je neúčelné, jsem učinil zoufalý pokus: poslal jsem ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi stížnost s podrobným vylíčením bezpráví, jemuž jsou Emil, jeho dcera a všichni členové jeho rodiny vystaveni ze strany jeho úřadu. Dostal tedy možnost zabývat se zhůvěřilostí svých podřízených. Nevyužil ji. Neomlouvá jej nedostatek času, způsobený jeho plýtváním na vytváření profilu hlavního záchrance proti pandemii a okopáváním kotníků koaličního partnera. Ministr nese odpovědnost za nedbání zákona a dobrých mravů jeho podřízenými. Je odpovědný za to, že jeho úřad jedná způsobem, jenž je v rozporu s pravidly chování právního státu. Je na čase, aby zmizel v politickém propadlišti. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2021-01-05 08:56:11
Soudím, že místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček by se měl méně věnovat podrývání pozic Andreje Babiše a jeho hnutí ANO a více se rozhlížet po svém ministerstvu, jak funguje. Koaliční strana, fungující jako opozice uvnitř vládní koalice, je zhoubná anomálie, ale asi nejspíš škodí pouze sama sobě. Ministerstvo, které rozbíjí rodinné vztahy, je však veřejným škůdcem. Vyjasněme si ale v úvodu, kdo je v naší zemi cizincem, a kdo je zde doma. Podle bezcitných právních předpisů je to jinak než z hlediska citových vztahů mezi zemí a obyvateli. Cizinec, který přišel do naší země před více než dvěma desítkami let jako dítě, mluví česky, má zde rodiče, sourozence, blízké příbuzné a zejména zde zplodil dítě, které ho miluje, považuje Českou republiku za svou skutečnou vlast. Z mého kacířského pohledu není cizinec, ale je „náš“. Pokud si z jakýchkoli důvodů nepožádal o české státní občanství, je ovšem stále závislý na udržování platnosti povolení k pobytu. Zapomene-li včas požádat o prodloužení, kvůli rigidnímu postupu cizinecké policie, správních soudů a ministerstva vnitra může být zbaven možnosti soužití s rodiči, bratry, milovaným dítětem. Sleduji příběh, týkající se rodiny, která se u nás usadila v roce 1994. S rodiči, kteří jsou již v důchodu, zde žijí tři bratři, kteří založili vlastní rodiny. Ve své původní vlasti již nikoho neznají. Jednomu z bratrů se nevyplatila nedbalost: propásl lhůtu pro prodloužení povolení k pobytu. Přišel pak na příslušnou policejní služebnu s prosíkem, aby mu zpoždění prominuli, avšak tvrdě narazil: policisté jej prolustrovali a zjistili, že si před několika lety odseděl ve vězení čtyři měsíce za drobný hospodářský delikt. Okamžitě jej zadrželi, dopravili do detenčního centra v Drahonicích a vydali rozhodnutí o vyhoštění na tři roky. Postižený se bránil žalobou ke správnímu soudu. Doprovázel jsem jej k soudnímu jednání a stal jsem se svědkem dojemné scény: do předsálí, v němž seděl s rukama v poutech pod dozorem eskorty, přišla jeho tehdy šestiletá dcera. Bez ohledu na pouta a eskortu se tátovi vrhla do náruče. Přítomnost děvčátka neměla na předsedkyni senátu žádný vliv: schválila roztržení rodiny. Delikventa následně posadili do letadla v doprovodu policejní eskorty a dopravili jej do domovské země, která se během dlouhých let pobytu v České republice pro něj stala cizinou. S dcerou si pak tři roky povídal pouze přes skype. Měl možná smůlu, že se v nevhodnou dobu ocitl na nevhodném místě a narazil na lidi, jimž lidská práva nic neříkají a soucit s dítětem po nich nelze žádat. Podobným případem se nedávno zabýval Ústavní soud. Cizinec, zbavený povolení k pobytu, byl odsouzen za drogové delikty k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Následně přišel o povolení k pobytu a dostal příkaz k opuštění země. Jeho provinění proti českému právnímu řádu bylo mnohem závažnější než v našem případě. Ústavní soud ale nálezem z 16. prosince 2020 přesto soudní rozhodnutí v jeho neprospěch zrušil a vrátil je obecným soudům s tím, že spáchání trestného činu na území České republiky není automaticky důvodem k odnětí povolení k pobytu. Když vypršela lhůta vyhoštění, vyhoštěný „náš“ cizinec přiletěl s turistickým vízem do Prahy. Vstoupit do země však nesměl, protože byl evidován v seznamu nežádoucích osob. K vymazání z něj stačila „maličkost“: rodina zaplatila více než 130 tisíc korun za jeho eskortování do ciziny, a pak mu již nic nebránilo ve vstupu na naše území. Protože se necítí doma ve své původní vlasti, ale zde, a nechce se nechat odloučit od dcery, rodičů a bratrů, zajistil si příslib zaměstnání a již 4. července 2019 podal žádost o vydání zaměstnanecké karty. Zřejmě jednal s úmyslem postupně se domoci obnovení povolení k pobytu. Podle zákona mělo ministerstvo rozhodnout do 60 dnů, ve složitých případech do devadesáti, ale ani po roce nepadlo rozhodnutí. Na základě jeho stížností pak vydala Komise pro rozhodování ve věcech cizinců moudré opatření ze 26. října 2020, jímž uložila odboru azylové a migrační politiky, aby rozhodl do 30 dnů, což se kupodivu stalo. Vloudila se ale malá chybička. Představitel komise uvedl v rozhodnutí spisovou značku věci, založené v roce 2020, a tuto záležitost ministerští úředníci skutečně vyřídili. Ale jinak shodná spisová značka spisu, týkajícího se popisovaného problému, nese označení roku 2019 a věc vyřízena nebyla. Od té doby postižený „náš“ cizinec bloudí po chodbách ministerstva a koná návštěvy ve služebnách cizinecké policie, která mu nakonec aspoň prodloužila povolení k pobytu o žalostných pár dní. Zpět do vyhnanství v cizině se mu nechce. Nikdo na ministerstvu se s ním ale nebaví, vůle napravit pochybení chybí a možnost, že dcera vyhoštěného bude ve styku s otcem opět odkázána na skype, je stále reálnější. Cizinecká policie ani ministerstvo se neznepokojují nad tím, že kvůli spáchání drobného trestného činu v dávné minulosti porušují lidská práva rodiny starousedlíků, včetně práva dítěte na otce. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-06-26 05:33:28
Ve středu 24. června proběhlo u Vrchního soudu v Olomouci řízení, jež snad ukončilo osmiletou kalvárii po policejních služebnách, soudních síních a vězeňských celách, kterou musela podstoupit Michaela Schneidrová, bývalá ředitelka licenčního odboru Energetického regulačního úřadu, dlouholetá spolupracovnice Aleny Vitáskové. Její trápení souvisí s kauzou vydání licencí fotovoltaickým elektrárnám holdingu Z-Group o silvestrovské noci v roce 2010. Bývalý místopředseda Energetického regulačního úřadu Antonín Panák dodatečně zjistil, že revizní zprávy, přiložené k žádostem o licence, jsou padělané. Oznámil to policii. Případ se dostal do rukou iniciativního policisty Pavla Pinky, který vyšetřování rozšířil na celou proceduru licenčního řízení. Mezitím se vyměnilo vedení Energetického regulačního úřadu: odešel dosavadní předseda Josef Fiřt, jehož vedení nezvládlo licenční boom v roce 2010. Na jeho místo nastoupila Alena Vitásková, která vypudila zbytek neúspěšného vedení a přivedla Michaelu Schneidrovou, kterou po čase jmenovala ředitelkou licenčního odboru. Tím začalo její neštěstí. Pavel Pinka neomezil svůj zájem na účastníky licenčního řízení ze Silvestra 2010, ale zaujala jej také Michaela Schneidrová, která se v roce 2012 postavila do cesty pokusu o odnětí licencí. Dne 12. října 2012 jí sdělil obvinění a 13. března 2013 sáhl také po její nadřízené, Aleně Vitáskové. Dozor nad policejním vyšetřováním vykonával státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radek Mezlík. Přestože obě dámy neměly s vydáním licencí ze 31. prosince 2010 nic společného, a dokonce tehdy ani netušily, že budou někdy pracovat v Energetickém regulačním úřadě, obžalobou je připojil ke stíhaným účastníkům licenčního řízení. Postaral se jim tím o neúnosné prodloužení řízení a navýšení nákladů na obhajobu: podstatná část jednání se jich vůbec netýkala, ale z velké části se zúčastnily a zejména musely po celou dobu platit obhájce. V obžalobě Radek Mezlík nehorázně a účelově lhal: tvrdil, že 29. listopadu 2010 investující společnosti protokolárně převzaly od dodavatele zařízení elektráren, ačkoli nebylo ani zčásti dokončeno. Ač šlo o dokument určený k prokázání vlastnictví elektráren investory, prohlásil převzetí nedokončených zařízení za úkon k oklamání Energetického regulačního úřadu. Byl to úhledný kámen posuzování závažnosti provinění všech obžalovaných: všichni se dopustili strašného zločinu tím, že se snažili získat licence pro elektrárny, které nebyly „ani zčásti dokončeny“. Ve skutečnosti elektrárny byly z větší části dokončeny a v den vydání licencí byly na investici za více než jednu miliardu korun jen nedodělky za pár tisíc, které na provozuschopnost neměly vliv. Alenu Vitáskovou žalobce nařkl, že nevyloučila Michaelu Schneidrovou jako podjatou z řízení, protože měla osobní vztah k majitelům elektráren. To byla další lež: žádný důkaz o takovém vztahu nebyl podán. Projednáním obžaloby se zabýval senát předsedy Aleše Novotného Krajského soudu v Brně. Hlavní líčení začalo 4.června 2014. Tvrzením o nedokončenosti a podvodném úmyslu investorů nahrál žalobce Radek Mezlík na smeč Aleši Novotnému, který jeho lež o nedokončenosti převzal do výrokové věty rozsudku ze 22. února 2016. Získal tak mravní ospravedlnění pro uložení vysokých trestů za „strašný zločin“. Obě dámy ocenil stejně: na 8,5 roku odnětí svobody. Obě podaly odvolání. Odvolací Vrchní soud v Olomouci rozhodl až 17. ledna 2018. Vypustil z výrokové věty rozsudku slova „ani zčásti“, ale nevyvodil z toho důsledky ve smyslu snížení celkové hladiny trestů. Alenu Vitáskovou zprostil obžaloby, Michaele Schneidrové snížil sice trest na sedm let, ale „vylepšil“ jej vyměřením peněžitého trestu, na jehož splacení by stejně neměla prostředky. Michaela Schneidrová podala prostřednictvím obhájce Josefa Bartončíka dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. A proti osvobození Aleny Vitáskové podal dovolání nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Dovolání nemá odkladné účinky. Michaela Schneidrová se dostala do situace, v které musela počítat s tím, že s rozsudkem přijde příkaz k nástupu trestu. Proběhly pokusy o její záchranu. Spolek Chamurappi podal v její prospěch podnět ke stížnosti ministra pro porušení zákona. Aparát ministerstva vyvolal průtahy, jimiž ministr Robert Pelikán přišel o možnost o podnětu rozhodnout. Michaelu Schneidrovou podpořil Jaroslav Soukup, který jí umožnil vystoupení v TV Barrandov a v pořadu Týden s prezidentem upozornil na její případ Miloše Zemana, který slíbil, že o něm bude přemýšlet a nechá si obstarat informace. Spolek Chamurappi podal ve prospěch Michaely Schneidrové žádost o milost, kterou v dohodě s ministrem Robertem Pelikánem poslal přímo na Hrad. Dohodou s ministrem se ovšem nedal zmást ředitel právního odboru Kanceláře prezidenta republiky Václav Pelikán. Žádost obratem vrátil na ministerstvo a prezidentovi naservíroval kompilát z rozsudků, který byl samozřejmě pro paní odsouzenou nepřátelský. Navíc ji nařkl, že nenastoupila do výkonu trestu v zákonné lhůtě. To již ale Michaela Schneidrová mařila život v domě smutku na „vtipné“ adrese Rozkoš 990, tedy ve věznici ve Světlé nad Sázavou. Štěstí se na ni nečekaně usmálo 11. prosince 2018, kdy senát Vladimíra Jurky Nejvyššího soudu ČR projednal podaná dovolání a její rozsudek zrušil s tím, že její žalované jednání nebylo trestným činem. Vrátil její věc a případ Aleny Vitáskové zpět Krajskému soudu v Brně. Senát Aleše Novotného rozhodl znova až 13.listopadu 2019. S odvoláním na právní názor Nejvyššího soudu obě dámy zprostil obžaloby. Státní zástupce Radek Mezlík „spolkl“ zproštění obžaloby Aleny Vitáskové, ale proti rozhodnutí ve prospěch Michaely Schneidrové se odvolal. Projevil přání, aby byla shledána vinnou aspoň nedbalostním trestným činem a odsouzena aspoň k podmíněnému trestu. Jeho počin byl předem beznadějný. Kromě toho, že obžaloba proti ní stála od začátku na nesmyslech, právní názor Nejvyššího soudu ČR je pro obecné soudy závazný, což platí i pro odvolací soud. Proto bylo Mezlíkovo odvolání předem určeno k zamítnutí. Nemohlo mít jiný účinek než prodloužení týrání nespravedlivě stíhané Michaely Schneidrové. Při posuzování chování státního zástupce Radka Mezlíka musíme vzít do úvahy, že Michaela Schneidrová se sice díky zásahu Nejvyššího soudu ČR dostala 11. prosince 2018 na svobodu, ale zůstala nadále v postavení obžalované. Mělo to mimo jiné za následek, že zůstala bez prostředků. Energetický regulační úřad ji zpět do pracovního poměru nepřijal, neměla nárok na podporu v nezaměstnanosti ani na sociální dávky. Její postavení na pracovním trhu bylo mizerné. Nezanedbatelné jsou ovšem i psychologické dopady dlouhodobého života ve strachu a nejistotě o budoucnosti. Blahodárné účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 11.prosince 2018 se mohly naplno projevit od 13. listopadu 2019, kdyby to nezmařil státní zástupce Radek Mezlík. Vzhledem k beznadějnosti odvolání a necitelnosti k účinkům dlouhodobého života v postavení obžalované považuji postup státního zástupce Radka Mezlíka za surovost, spáchanou na ženě, na jejímž nespravedlivém odsouzení má spoluvinu. Z toho důvodu jsem 15. listopadu 2019 zaslal nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi podnět k zahájení kárného řízení se státním zástupcem Radkem Mezlíkem. Neuspěl jsem: podnět putoval na Mezlíkovo „domovské působiště“, kde se mu samozřejmě dostalo ochrany. Vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan 7. ledna 2020 samozřejmě rozhodl ve prospěch hříšníka. Požádal jsem o přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Tentokrát se ujal funkce kárného žalobce a zamítavé rozhodnutí mi sdělil dopisem 9. března 2020. Z obou zamítavých rozhodnutí je zřejmé, že zmíněným kárným žalobcům vůbec nevadí, že se Radek Mezlík fakticky dožadoval, aby se Vrchní soud v Olomouci vzepřel proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, což je ze zákona nepřípustné. Mimoprávní účinky jeho počínání vůbec nebrali na zřetel, na rozdíl od ministryně Marie Benešové jejich ničivé dopady do životů nespravedlivě stíhaných vůbec nevnímají. Obhajovali tím vlastní představu o své nadřazenosti nad soudy, nad obviněnými a všemi účastníky trestního řízení. Pokud nedokázali správně vyhodnotit beznadějnost Mezlíkova odvolání a včas jej nezastavili, zpochybnili úroveň své odborné zdatnosti. Vše výše uvedené bylo uživatelům zdravého selského rozumu jasné od samého počátku. Při odvolacím řízení odvolání státního zástupce Radka Mezlíka propadlo. Usnesení senátu Ivo Lajdy Vrchního soudu v Olomouci ze 24. června 2020 potvrdilo správnost laického úsudku, ale je ostudou i pro oba zde zmiňované kárné žalobce. V krátkém odůvodnění předseda senátu zdůraznil závaznost právního názoru Nejvyššího soudu ČR pro obecné soudy a poukázal na nesprávnost Mezlíkova požadavku, aby Krajský soud v Brně sjednotil právní názory v dané věci Nejvyššího soudu ČR, Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, neboť k tomu nemá pravomoc. Pro úplnost uvádím, že souběžně s Michaelou Schneidrovou se dostal před soud její předchůdce Jaroslav Vítek. Jedna z „jeho“ elektráren se nacházela „ve stavu zrodu“. Přesto jej Krajský soud v Brně odsoudil pouze k třem letům podmínečného trestu. Žaloval jej ovšem jiný žalobce než Michaelu Schneidrovou a jeho věc se nedostala do rukou Aleše Novotného. Odvolací soud trest potvrdil. Nejvyšší soud ČR ale rozsudek zrušil a vrátil věc zpět na Krajský soud v Brně. Tam pak došlo k novému zproštění, jež se sice státnímu zástupci nelíbilo, ale měl rozum a neodvolal se. Shodný konečný výsledek věcí obou obžalovaných potvrzuje, že se Nejvyšší soud ČR nemýlil. Tři soudní rozhodnutí tedy potvrzují, že Michaela Schneidrová byla od počátku stíhána nespravedlivě. Naproti tomu v jejich světle se ukázalo, že tři výše zmínění státní zástupci pohrdají Nejvyšším soudem, považujíce se za jediné držitele pravdy v trestním řízení, a přisvojují si nárok na beztrestnost za nedůvodné ničení lidských životů. Státní zástupce Radek Mezlík navíc beznadějným odvoláním zpochybnil svou odbornou způsobilost. Paní ministryně by měla věnovat jejich jednání zaslouženou pozornost. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-02-22 07:10:00
Hrdina Pastrňák! Měl gól i asistenci. Zacha pomohl rozseknout prodloužení
V noci na čtvrtek se hrálo pět zápasů NHL. Anaheim tentokrát bez českého gólmana Lukáše Dostála, zato s Radkem Gudasem v obraně podlehl Columbusu 4:7. Arizona s Karlem Vejmelkou neuspěla s Torontem v poměru 3:6 a Boston s Davidem Pastrňákem či Pavlem Zachou urval výhru 6:5 v prodloužení na ledě Edmontonu s Connorem McDavidem. Úspěch se nerodil snadno, Bruins ztratili náskok 4:1, k vítězství ho gólem a asistencí táhl Pastrňák. Zacha pak nahrávkou rozhodl v prodloužení.
Čas načtení: 2024-02-25 17:48:27
Liverpool je vítězem Carabao Cupu. Ve finále proti Chelsea rozhodl v prodloužení kapitán van Dijk
A je to za námi. Carabao Cup se dostal do svého finále, ve kterém se střetly stejně jako v roce 22 Liverpool a Chelsea. Ačkoliv má Chelsea dobrou sérii zápasů, Liverpool byl jasným favoritem. Ukáazala se ale velká citelnost absencí a zápas byl vyrovnanou záležitostí. Mladíci z lavičky ale ukázali, že se s nimi musí počítat. Zápas dostali do prodloužení, kde rozhodl Virgil van Dijk.
Čas načtení: 2024-02-28 20:13:05
Zlín uspěl v prodloužení a v poháru je mezi čtyřmi nejlepšími
Fotbalisté Zlína zvítězili ve čtvrtfinále domácího poháru nad Libercem 2:1 po prodloužení a po šesti letech postoupili mezi čtyři nejlepší celky MOL Cupu. „Ševce“ poslal do vedení v 11. minutě Tomáš Schánělec. Slovan hrál od 45. minuty bez vyloučeného Mohameda Doumbii, přesto v 83. minutě srovnal po hlavičce Maria Purzitidise. O výhře domácích rozhodl hned v úvodu prodloužení Jakub Janetzký. Jeho tým postup uhájil, i když také dohrával v deseti bez vyloučeného Dominika Simerského. Liberec se stejně jako vloni rozloučil s pohárem ve čtvrtfinále.
Čas načtení: 2024-02-28 16:54:00
Vypadalo to, že k postupu má po dvou gólech nakročeno Slavia. Čtvrtfinálový šlágr poháru ale nakonec na svou stranu překlopila Sparta díky dvěma zásahům Olatunjiho a trefou Karabce z penalty ve 114. minutě v prodloužení. Lídr ligové tabulky a úřadující mistr tak jde po výhře 3:2 v Edenu dál, sešívaní v poháru končí. Prodloužení se hrálo i ve Zlíně, který nakonec zvítězil proti Liberci 2:1.
Čas načtení: 2024-03-01 10:43:33
Bayern využil opci na prodloužení smlouvy Erica Diera
Eric Dier přicházel do Bayernu do konce sezóny s tím, že Bayern následně může uplatnit opci na roční prodloužení. Že by se Dier zatím nějak perfektně aklimatizoval a zařadil se mezi opory, to rozhodně ne. I tak v něj ale vedení evidentně má dvůěru a smlouvu mu do léta 2025 prodloužilo už nyní. Erica Diera tedy v dresu Bayernu uvidíme i v další sezóně.