Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-02-28 06:30:00

Plzeňská MHD bude jezdit do okrajových částí

Plzeňská hromadná doprava se rozšiřuje do okrajových částí města. Třeba na Novou Hospodu nebo do Litic. Autobusové spojení slibovali obyvatelům tamního sídliště už v 70. letech, kdy ho začali stavět. Nová autobusová linka 43 vyjede už v pondělí, další s označením 36 pak 1. dubna. Během ročního zkušebního provozu budou nové spoje zatím jezdit jen ve všední dny. O hromadnou dopravu je v Plzni čím dál větší zájem. Počet cestujících narostl meziročně o osm procent.

Čas načtení:

Počasí v létě v Bulharsku

Bulharsko patří tradičně mezi oblíbené destinace pro letní dovolenou u moře. Jaké jsou zde ovšem teploty v průběhu léta a je zde možné prožít příjemnou dovolenou i v okrajových měsících sezóny, jako j

Čas načtení:

Klimatické podmínky Bulharska - kdy je ideální doba na koupání a kdy na cestování?

ulharsko patří tradičně mezi oblíbené destinace pro letní dovolenou u moře. Jaké jsou zde ovšem teploty v průběhu léta a je zde možné prožít příjemnou dovolenou i v okrajových měsících sezóny, jako js

Čas načtení: 2012-06-01 11:34:00

Jak a proč rostou v Ostravě bezpečnostní a sociální rizika

Ostrava je město s polycentrickou strukturou vytvořenou průmyslovým vývojem. O průmyslovém rázu města Ostravy rozhodl nález uhlí v roce 1763, k rozmachu Ostravy došlo v letech 1830 – 1880, kdy proběhla přeměna zemědělských osad v industriální město. Technologické využití uhlí v moderním hutnictví, energetice, chemickém průmyslu, dopravě přineslo rozvoj ekonomiky a podnítilo industrializaci velkého rozsahu. Ta postupovala tak rychle, že se tomuto trendu nemohlo přizpůsobit urbanizační uspořádání opožďující se za průmyslovými zájmy. Rozmach hornictví přinesl sídelní roztříštěnost, která zbrzdila vývoj městotvorných aktivit, což způsobilo rozdělení města do tří center. Spolu s rozmachem průmyslu a těžby se zvyšoval zcela mimořádně i počet obyvatel. Tento jev podnítil rozvoj stavebního podnikání v oblasti bydlení, na kterém se kromě soukromých podnikatelů podíleli i majitelé dolů a hutí, kteří pronajímali dělníkům i úředníkům závodní byty. Tyto historické souvislosti spolu s výstavbou nových obytných sídel pro zaměstnance v průmyslu (Poruba, Hrabůvka, Výškovice, Dubina) ovlivňují dodnes současný charakter města. Bytová a domovní výstavba na území Ostravy se v současnosti soustřeďuje do okrajových venkovských obcí a je zaměřena především na výstavbu nových rodinných domů. Dochází k zahušťování rozvolněné zástavby.

Čas načtení: 2012-01-02 00:00:00

Tutoriál: hrajeme si s portréty v Gimpu

Instruktážní článek pro úpravu fotografií v editoru GIMP. Na myšlenku postupu mne přivedl fotograf Mike Shaw, který takto s oblibou portréty upravuje. Dlouho jsem nemohl vybrat žádnou fotografii, na které bych postup předvedl. Nakonec padla volba na jednu z letního putování po Šumavě s Vaškem a Jirkou. Doufám, že mi to Jirka odpustí. Každopádně mu vy odpusťte ten výraz. Je to focené po třech dnech s batohy na zádech, po ránu, kdy byla docela zima. 1. Vybíráme fotografii Na podobnou úpravu se hodí téměř jakákoliv fotka, kde máte obličej ve slušné velikosti rozumně zaostřený. Moje vypadala původně takto: 2. Ořez Osvědčilo se mi hned zpočátku si fotku na hrubo oříznout. Jednak tím získám lepší představu o tom, jak by měla vypadat ve výsledku, ale hlavně čím menší fotografie, tím rychlejší jsou pak úpravy. Zvláště pokud už nemáte nejnovější stroj. 3. Převod do Č&B Pokud chcete mít výsledek černobílý, není proč to oddalovat… 4. Překrýváme černou V dalším kroku vytvoříme novou vrstvu, která nebude obsahovat nic jiného, než černou barvu. 5. Maska k černé vrstvě K nové vrstvě vytvoříme ještě masku, díky které budeme části vrstvy schovávat. Masku nastavíme na úplné krytí. 6. Odkrýváme obličej Nyní začneme do masky černou barvou pomocí štětce kreslit tak, aby se nám odkrýval obličej a vůbec části, které chceme mít zobrazené. Nemusíte si příliš dělat hlavu s přesností. 7. Rozmazáváme masku Pomocí Gaussovského rozostření masku rozostříme. Poloměr závisí na rozlišení fotografie, je třeba si s tím chvíli hrát a laborovat. 8. Duplikujeme základ Následně základní vrstvu zduplikujeme a u nové vrstvy nastavíme režim na "Násobení". Tím se nám fotografie jakoby ztmaví. 9. Maska k násobné vrstvě K nové vrstvě opět vytvoříme ještě masku s úplným krytím. Znovu do masky malujeme černou barvou, tentokrát už ale pouze přes obličej. Opět si nemusíte nechávat záležet na přesnosti, raději si zachovejte odstup od kraje. Tuto masku opět rozostřete. Poloměr rozostření dávám tak poloviční k tomu, kterým jsem rozostřoval černou vrstvu. Pomocí této vrstvy vznikne silnější nasvícení obličeje a skrytí okrajových částí. 10. Hrajeme si s kontrastem Podle vlastního cítění si můžeme pohrát s kontrastem a jasem v podstatě u všech vrstev. 11. Finální ořez Ještě doladíme ořez a umístění a už jsme skoro u cíle. 12. Rámeček a finální úpravy A tím jsme v podstatě hotovi. Ještě můžete provést finální úpravy - vyretušovat dámám vrásky, doladit celkový kontrast a jas, doostřit, přidat rámeček a je to…

Čas načtení: 2022-04-28 11:41:39

Festival MikuLOVE nabídne jednorázovou fúzi Už jsme doma a Hradišťanu

Už jsme doma a Hradišťan – společné vystoupení, při kterém dojde k propojení křehkosti a divokosti, folklórní subtilnosti a punkové zběsilosti a nepředvídatelnosti. Toto spojení bude vytvořené pouze pro 20+2. ročník festivalu MikuLOVE, který proběhne 26. a 27. srpna v areálu letního kina v Mikulově.  Hudebníci obou formací zahrají nově zaranžované skladby z repertoáru Už jsme doma i Hradišťanu a to v poměru přibližně půl napůl. Obsazení fúze bude přicházet s různými variacemi: zazní „hradišťanské“ verze písní Už jsme doma v podání samotného Hradišťanu, „užjsmedomácké“ verze Hradišťanu v podání samotných Už jsme doma, ale v různých kombinacích se propojí i jednotliví hudebníci nebo sekce napříč oběma kapelami. Hlavní část programu pak představí oba soubory spojené do jednoho, hrajícího ty či ony skladby společně. Aranží skladeb Už jsme doma se ujme Jiří Pavlica a skladeb Hradišťanu Miroslav Wanek. „Mohlo by se zdát, že dochází k setkání a propojení dvou zdánlivě odlehlých hudebních těles. Hradišťan se svou láskou k folklórní tradici, jemnými zvuky a často melancholickou náladou. A Už jsme doma, překypující energií a dravostí, punkovou zběsilostí a nepředvídatelností. Obě kapely ale spojuje několik aspektů – odvaha překračovat hranice, včetně těch svých vlastních, vysoká míra profesionality, láska k poezii, smysl pro melodičnost a silná citovost výpovědi,” vysvětluje Miroslav Wanek. Program druhého ročníku (+20) festivalu MikuLOVE nabídne několik desítek kapel a hudebníků. Vedle Už jsme doma a Hradišťanu jsou dalšími potvrzenými jmény Michal Ambrož & Hudba Praha, Znouzectnost, FLY – Vladimír Václavek trio, Echt!, První Hoře, Sturle Dagsland (Norsko), UZU (Japonsko), Helmutova stříkačka, Vložte kočku, Krásné nové stroje, Iritující pýchora, Čtvrt na smrt, Chór vážských muzikantov, BBP Podzemní orchestr, Velká Potreba (Slovensko), Drtikol, Samčo brat dážďoviek (Slovensko) nebo Choroš. Dějištěm festivalu se opět stane nově zrekonstruovaný amfiteátr letního kina v Mikulově, přilehlý park a další místa v tomto historickém jihomoravském městě. Návštěvníkům bude k dispozici stanové městečko a veškerý festivalový servis. Areál amfiteátru je bezbariérový.  MikuLOVE navazuje dramaturgií a podtitulem Festival nepopulární hudby na dvacetiletou tradici festivalu Eurotrialog, který do své smrti v roce 2019 pořádal v Mikulově hudebník, promotér, fotograf a dobrá duše alternativní hudby Romek Hanzlík. O dramaturgii se stará Romkův dlouholetý přítel a kolega z kapel FPB a Už jsme doma Miroslav Wanek. Pořadatelství převzali po domluvě s Romkovou životní partnerkou Ladou Kuruczovou jeho přátelé a kolegové Petr Pošvic a Radim Svatoň. Festival dává prostor nekomerční – nemainstreamové hudbě, umělcům ´okrajových´ žánrů, není pouze o zvučných jménech, ale i o mladých talentech. Ve svém názvu má zvýrazněno slovo LOVE (láska) a nejde jen o slovní hříčku – jde o symbolické vyjádření ducha celého festivalu, který je o lásce k hudbě, ale i o lásce mezi lidmi, o toleranci, hledačství, o respektu k ostatním a hlavně o fantazii bez limitů, o nekonečném objevování. Více informací na www.miku-love.cz.

Čas načtení: 2021-07-13 10:09:28

Festival MikuLOVE naváže na tradici Eurotrialogu. Uvede Tata Bojs, Dunaj nebo Už jsme doma

Ve dnech 27. a 28. srpna proběhne v areálu letního kina v Mikulově hudební festival MikuLOVE. Svojí dramaturgií, podtitulem Festival nepopulární hudby i označením jako 20. ＋ 1. ročník naváže na dvacetiletou tradici festivalu Eurotrialog, který do své smrti v roce 2019 pořádal na stejném místě hudebník, promotér, fotograf a dobrá duše alternativní hudby Romek Hanzlík. Dramaturgem letošního programu se stal Romkův dlouholetý přítel a kolega z kapel FPB a Už jsme doma Miroslav Wanek. Festival pod jeho „taktovkou” nabídne během dvou dnů na několika scénách v příjemném parkovém prostředí amfiteátru a na dalších místech ve městě přes několik desítek kapel a hudebníků. Vystoupí například Tata Bojs, Khoiba, Už jsme doma, The Atavists, Jiří Schmitzer, Dunaj, Tornádo Lue, Vladivojna La Chia a Petr Uvira, Zuby nehty, Kalle, Cermaque, Ponk, Houpací koně, Budoár staré dámy a další. „Festival MikuLOVE navazuje na dvacetiletou tradici festivalu nepopulární hudby Eurotrialog, který byl spjat s Romkem Hanzlíkem a jeho snahou dávat prostor nekomerční – nemainstreamové hudbě. Romek Hanzlík bohužel v roce 2019 zemřel, ale v jeho snaze bychom rádi pokračovali,” vysvětlují Petr Pošvic a Radim Svatoň, přátelé a kolegové Romka Hanzlíka, kteří pokračují v pořádání tohoto festivalu. „Chceme pokračovat jednak kvůli Romkově památce a jednak proto, že takových akcí, jako byl Eurotrialog, je i v rámci Evropy málo. Jsme přesvědčeni, že platforma, kde se mohou představit soubory a umělci ´okrajových´ žánrů, je zde potřebná a nesmírně užitečná,” dodávají. A Romkova životní partnerka Lada Kuruczová k tomu sama říká: „Jsem si jistá, že Romkovým přáním by bylo, aby festival v Mikulově pokračoval. Proto jsem s touto nabídkou oslovila jeho nejbližšího přítele a další spolupracovníky a kamarády, se kterými pořádal dvacet let zahraniční koncerty – Míru Waneka, Radima Svatoně a Petra Pošvice, kteří tuto nabídku bez váhání přijali a hned se pustili do organizace dalšího ročníku. Moc jim za to děkuji.” Festival MikuLOVE má ve svém názvu zvýrazněno slovo LOVE (láska) a nejde jen o slovní hříčku. „Je to symbolické vyjádření ducha celého festivalu, který je o lásce k hudbě, ale i o lásce mezi lidmi, o toleranci, hledačství, o respektu k ostatním, a hlavně o fantazii bez limitů, o nekonečném objevování,” dodávají oba současní pořadatelé. „Festival MikuLOVE nebude jen o zvučných jménech. Chceme také vyhledávat, podporovat a motivovat mladé talenty, bez kterých by jakýkoli hudební styl brzy vyschnul. Právě těmto umělcům se festival MikuLOVE může stát odrazovým můstkem a vstupenkou do světa profesionální hudby,” říká k dramaturgii Miroslav Wanek. Festival Eurotrialog Mikulov založil Romek Hanzlík v roce 1999. Zatím poslední, dvacátý ročník, proběhl v roce 2018. Další léto se festival neuskutečnil z důvodu Romkova úmrtí, v roce 2020 pak neproběhl z důvodu koronavirové pandemie. Proto se letošní ročník dá označit jako 20. ＋ 1. – jako symbol pokračování i začátku s novými pořadateli. Dějištěm festivalu MikoLOVE se stane nově zrekonstruovaný amfiteátr letního kina v Mikulově, přilehlý park a další místa v tomto historickém jihomoravském městě. Návštěvníkům bude k dispozici stanové městečko a veškerý festivalový servis včetně bohatého občerstvení. Areál amfiteátru je bezbariérový. Více informací na www.miku-love.cz. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-07-09 14:27:18

Kateřina Farná: Jak jsem potkala Brusel (ukázka z knihy)

Kniha Jak jsem potkala Brusel vás zavede do nejskrytějších komnat belgické metropole, kterou s Vlámy a Valony sdílí lidé více než 180 národností. Koláž osobních zážitků, reportáží, vtipných glos, vážných témat, zajímavých reálií a pamětihodných příběhů odráží autentickou podstatu města, kde se zrodila první čokoládová pralinka i architektonická secese, a kde je snazší sehnat politika než šikovného instalatéra. Publikace připomíná ohromný úspěch Československa během Světové výstavy Expo 1958, představuje královskou rodinu a monstrózní Justiční palác, vysvětluje necitlivou bruselizaci, neopomíjí patálie sochy čurajícího chlapečka, ozřejmuje důvody, proč Belgičané jako národ vlastně neexistují, nebo odhaluje místo, kde básník Paul Verlaine postřelil svého mladého milence. A jako bonus se naučíte bruselsky a dozvíte se, jak vzniká pravé lambické pivo. Vše v přehledných 60 kapitolách, bohatě vybavených fotografiemi a vtipnými ilustracemi.   Ukázka z knihy: JAZYKOVÝ BABYLONBrusel je schizofrenní město. Vlámové versus Valoni, Belgičané versus přistěhovalci, zaměstnanci úřadů EU versus většinová společnost. Čím déle nad Bruselem přemýšlím, tím víc chápu, proč zrovna tam úspěšně tvořil jeden z největších surrealistických malířů René Magritte (více ve stejnojmenné kapitole). Je to místo dvou oficiálních jazyků, kde jeden kamarád bydlí v Elsene, druhý v Ixelles, a přitom je to stále tatáž městská část, a kde na jednom konci tramvajové linky podává řidič hlášení jen vlámsky, přičemž na druhém pouze francouzsky. Je to trochu blázinec, protože kvůli byznysu, vzdělání nebo z rodinných důvodů se většina Belgičanů naučila žít dvojím životem, ale mnohdy ty jazyky užívají spíš tři a více. Neplatí to samozřejmě obecně. Dorozumívací potíže mezi oběma hlavními komunitami stále existují a měly například na svědomí některá vlaková neštěstí, protože si vlámští a frankofonní dispečeři nerozuměli.            Bruselský region se snaží své úřední jazyky držet v rovnováze. I když se to vždycky úplně nedaří zejména v okrajových částech, tak téměř všechny městské cedule, názvy ulic a ukazatele směru jsou jak ve francouzštině, tak i nizozemštině a někteří hnidopichové řeší, který jazyk má být na prvním místě a který na druhém. Když jsem přišla poprvé na cizinecké oddělení etterbeeckého obecního úřadu, měla jsem smůlu. Hrdá valonská hlava za přepážkou odmítla mluvit anglicky, i když se k angličtině hlásila malá zaprášená cedule na dveřích do její kanceláře. Mluvila na mě španělsko-francouzsky, já na ni francouzsko-německo-anglicky a s pomocí rukou a nohou, abych se nakonec dozvěděla, že mám za měsíc a půl přijít znovu a vyplnit další dokumenty (více v kapitole Byrokracie). Příště jsem měla štěstí na Vláma, jehož angličtina by se dala tesat. Podobná štěstěna se mi však potom dlouho vyhýbala a já se po nocích raději drtila francouzštinu, protože se základními frázemi Bonjour, ça va? Comment vous vous appellez? Bon soir, Bon appétit nebylo možné vyjít dál než před práh. {loadmodule mod_tags_similar,Související}             Jakmile opustíte nevyzpytatelné vody bruselského úřadu a vyplujete do národně smíšeného regionu a kulturně rozmanitého města, můžete v jedné jediné tramvaji zaslechnout deset, ale i dvacet různých jazyků, pochopitelně nejen těch evropských, ale i hybridních řečí a hatmatilek. Ostatně každý den se lidé žijící a pracující v Bruselu snaží mezi sebou domluvit 2, 3, 4, 5 a někdy i více jazyky, a tak musejí být v konverzaci značně kreativní a někdy míchat několik řečí dohromady, aby se dobrali kýženého výsledku. Lebedíte si v kavárně, a už to jede! Zprava dva chlapíci diskutují vlámsky, nalevo dámy štěbetají francouzsky, obsluha kavárny zdraví italsky a naproti sedící kravaťáci dělají byznys anglicky... Španělé brebentí rádi „špancouzsky“ a někteří Italové mluví víceméně italsky s francouzským přízvukem. Další jazykovou koketérií je franglaiština, která se v Bruselu také rozšířila a zaplnila prostor výrazy jako formidabilní, aretování, explikovat, refýžovat, fatigovaný... Z toho, jak se lidé doma nebo na ulici handrkují a pokřikují na sebe v různých jazycích nebo horečně na baru diskutují o tom, jak se co v jakém jazyce řekne, může být někdy člověk perplex. Po nějaké době si může všimnout, jak mu leze z úst: Uvři dveře, C’est co? Pozor, y a auto! nebo C’est kočka.             Brusel je podle World Migration Report druhým nejkosmopolitnějším městem na světě a prvním v Evropě, žije tam 183 národností, které hovoří více než stovkou jazyků a jejich dialektů. Peloton vede francouzština. Pro polygloty ráj na zemi, v kině jsou i troje titulky nad sebou, akorát češtinu si většinou můžeme strčit do kapsy. A protože my Češi víme, jak je náš jazyk těžký, máme pochopení pro chyby, které v něm cizinci dělají. Podobně bývají až na výjimky tolerantní obyvatelé Bruselu. Ovšem kromě Francouzů, kteří jsou i tady proslulí tím, že mohou k vašim špatným jazykovým návykům zaujmout až ostentativně nepřátelský postoj. Navíc valonština není klasická francouzština, a Francouzi se někdy rádi posmívají hrdelnímu přízvuku Valonů (více v kapitole Bruselština aneb Mluvíte belgicky?). A i když fráze „kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem“ zní jako klišé, v Bruselu na každém rohu platí, že znalost cizích řečí opravdu otevírá nové dveře. Najdou se samozřejmě výjimky odmítající tu jeden, tu druhý jazyk z čistého nacionálního přesvědčení. „U mě platí, že kolik znám jazyků, tolikrát jsem režisérem. Zatím zvládnu jen tři nebo čtyři, pokud zahrnu i dialekt mého rodného města, který už figuroval v Býčí šíji. Další jazyky nechám režisérům, kteří je umí,“ pravil v jednom rozhovoru vlámský režisér Michaël R. Roskam.            Vlámové umí většinou skvěle anglicky, protože po vzoru severních sousedů nedabují anglosaskou televizní produkci, a také slušně francouzsky, neboť se francouzštinu povinně učí na základní škole (více v kapitole Děti jeslemi povinné). Na svůj mateřský jazyk, považovaný za květnatější regionální variantu nizozemštiny, jsou hrdí, takže mívají tendence vmést vám do tváře: „Vy po čtyřech letech v Bruselu ještě nemluvíte vlámsky?!“ Valoni umějí většinou také italsky, španělsky, portugalsky, na své belgické francouzštině si také náležitě zakládají a na vlámštinu začasto zvysoka „vyvíteco“. Pokud neprojevíte alespoň elementární snahu mluvit francouzsky, budou vám na smrt svých dětí přísahat, že „vůbec, ale vůbec oni nemluvit anglicky, vy muset mluvit francouzsky, protože Brusel.“ Ti vstřícnější vám jen stroze sdělí, že hovoří anglicky „ánpe!“ (trochu). Ani Vlámové však nejsou kdovíjaká jazyková neviňátka. Může se vám stát, že si v Bruselu zavoláte instalatéra a on to bude Vlám jak poleno, který neumí ani slovo francouzsky. Komplexy z toho určitě mít nebude. Naopak. Odplivne si, že každý cizinec se v Bruselu učí jen francouzsky nebo používá angličtinu, a na jeho rodnou řeč kašle. Stačí popojet k moři na severu Belgie, abyste pocítili vlámský jazykový hněv. Někteří se tam budou tvářit, že vám francouzsky nerozumí, ačkoliv tušíte, že to není pravda. Naopak fascinující je sledovat belgické tiskové konference. Tiskoví mluvčí, uvádějící jakoukoli novinku od otevření pekárny až po dostavění tunelu, jsou schopni plynule přecházet z francouzštiny do vlámštiny, z té do angličtiny, a někdy ještě i do němčiny. Podle pozorování jednoho zahraničního zpravodaje se pomocí různých jazyků také trochu manipuluje s veřejným míněním. Třeba tak, že belgický ministr zahraničí na brífi ngu hovoří o evropských záležitostech francouzsky, v angličtině mluví o mezinárodních tématech mimo EU a nepříjemná témata rozebírá vlámsky.             Do bruselského jazykového babylonu patří ještě sterilní eurořeč – jazyk dokumentů, kuloárů a jednání v rámci institucí EU, kde se většina práce odehrává v angličtině, francouzštině a němčině. Po několikadenním summitu to však v hlavách některých účastníků, včetně novinářů, může vypadat i takto: „Jajdaiejvkajůopoi alkjhflu jkahlfkdiu ambvkjaljht alkjd lkjhf alkjlhlu ahha kljhlufann alhkjha aklhjdlakhj...“ Pod tíhou nekonečného toku řečí, prohlášení a komuniké ve všech jazycích eurozóny musíte na chvíli vypnout, aby se vám nerozskočila hlava. Nezbytností je rovněž znalost euroúřednického newspeaku, který nezadržitelně proniká mimo zdi evropských institucí. Průměrný unijní úředník ovládá minimálně tři jazyky, výše postavený až pět. Hodně termínů v jejich hantýrce ani nemá český ekvivalent. Předpokládá se, že lidé pracovně provázaní s EU politikou bruselský EUžargon ovládají. V legislativních normách a dokumentech z dílen evropských úřadů se obyčejný smrtelník ztrácí v proudu cizích slov, odborných výrazů, technických zkratek a naprosto nesrozumitelných formulací. A proto vznikla těžká tisícistránková, hustě popsaná bichle s názvem Velký slovník zkratek Evropské unie. Takže když vám někdo sdělí, že pracuje na „dýdží“, neznamená to, že špatně vyslovuje slovo dýdžej, ale dělá na „DG“, tedy generálním ředitelství nějakého útvaru Evropské komise.            Po referendu o brexitu se začalo seriózně hovořit o možném otřesu dominantního postavení angličtiny a le comebacku Molièrova jazyka. Nepochybuji o tom, že se Francie a frankofonní Belgie budou o renesanci francouzštiny snažit. „Bývaly časy, kdy všichni v eurobublině, komisaři, úředníci, mluvčí, a dokonce i Boris Johnson33, který působil v Bruselu jako novinář, mluvili francouzsky,“ uvedl Christian Spillman z agentury AFP, který poprvé do Bruselu přišel jako korespondent v roce 1991. Zásadní obrat nastal v roce 2004, kdy došlo k tzv. východnímu rozšíření Unie. Málokdo z nových zástupců mluvil francouzsky, takže ve formální i neformální konverzaci dostala zelenou angličtina.             Jazyková a kulturní nepochopení bývají obvykle trapně nepříjemná, ale kdo z cestovatelů se dokáže v cizích zemích vyhnout chybám z neznalosti. Mám jich na kontě několik. Naší sousedce Maryke jsme po nějakém čase začali říkat souseda. Často neupravená tělnatější žena vypadala jako divoženka. Někdo by v ní dokonce mohl vidět staropanenskou ježibabu. Už jen koště jí chybělo. Neuklízela ale vůbec, na to si platila starší Polku. Pracovala ve své domácí kanceláři jako účetní a žila sama s kočkami. Když jsem se s ní šla seznámit, hned na uvítanou jsem jí vmetla do tváře, že má moc hezké [šat], tedy kočky (fr. les chats). Touto dobrosrdečně zamýšlenou lichotkou jsem ji definitivně přesvědčila, že my lidé z východní Evropy, kam si Belgičané často Českou či Slovenskou republiku nebo Polsko na mapě světa posouvají, nemáme vůbec žádné vychování.             Koukla na mě trochu podezíravě, jako že špatně slyšela, a tak jsem jí větu pro jistotu zopakovala ještě jednou a hlasitěji, aby mé zvučné [ŠAT] opravdu slyšel celý dům. Přece si ze střední školy pamatuji francouzský ekvivalent slova kočka. Podívala se na mě přes své upatlané brejle ještě podezíravěji a důrazněji prohlásila [ša]. Pomyslela jsem si, že je nějaká nechápavá. Ona si zase určitě říkala něco o mé natvrdlosti. Rozloučily jsme se a mně to celou dobu vrtalo hlavou. Když jsem pak náhodou potkala kamarádku, zkušenější plavkyni v těchto komplikovaných jazykových vodách, příhodu s kočkami jsem jí povyprávěla. Usmála se, jaké faux pas jsem předvedla hned na začátku našeho sousedského soužití. Milé Maryke jsem totiž s úsměvem a nedokonalou výslovností sdělila, že má pěknou pipku, mám-li to napsat slušně. V jemnějším vyznění bývá la chatte [šat], chápáno jako kočička/číča, anglicky pussy. Později jsem zjistila, že řada turistických průvodců do frankofonních zemí nabádá cestovatele, aby své potenciální lásky za žádnou cenu neoslovovali [ma šat]. Mohlo by to skončit pořádnou fackou. Trochu hůř dopadla má spolužačka z večerní školy francouzštiny, Italka Christine-Beatrice, které se podařilo během večírku přede všemi pozvanými prohlásit, ať si dávají pozor na její nemocnou kočku, aby je nekousla. Francouzsky hovořící hosté zkoprněli. Oznámila jim totiž něco jako „moje pipina má breberky“.            Často jsem se chodívala procházet do krásně upravených bruselských parků, kde se to hemžilo nejen papoušky, ale také voláním dětí [mamí, mami, papi] směrem k osobám, které je zrovna hlídaly. Říkala jsem si trochu nekorektně, panečku, ta starší prošedivělá dáma má odvahu mít ve svém věku tak malé dítě. Jenže po nějaké době, jak jsem pronikala do tohoto složitého babylonu, jsem zjistila, že si musím setsakramentsky dávat pozor, zda je mluvčí frankofonní, anglofonní nebo třeba Slovan, protože mummy[mami] v angličtině znamená maminka, ale francouzské mummi [mamí], případně papi [papí] vyjadřuje babičku a dědu (maminka a tatínek jsou maman a papa). Do humorných situací se naopak české maminky dostanou tím, když své batole vezou v kočárku a vyzvou ho, ať udělá na kolemjdoucího usmívajícího se muže „papa“. Zaskočený cizí pán se nezřídka začne okamžitě bránit, že on přece není jeho tatínek. Pro frankofonní rodiče totiž představuje dětský pozdrav slovo „dada“.            V dalších jazykových nástrahách bych mohla pokračovat: například onze francouzsky znamená číslo 11, ale nizozemsky „naše“. Jednou si můj manžel nedal v pekařství pozor na francouzskou výslovnost a místo dvou deux, [de] croissantů jich dostal dvanáct douze, [důz]. Začátečníci často ledabyle říkají [du]. Pro cizince najednou všechno zní úplně stejně: deux, de, des, douze [du/de]. Chtěla jsem manžela rozveselit obědem v rybí restauraci. Abych mu ukázala, jak jsem se ve francouzštině za těch pár týdnů výuky zlepšila, zeptala jsem se číšníka, jakou [puazon] (psáno poison) by nám doporučil. Pobaveně odvětil, že [puazon] nepodávají, neboť à la carte nabízejí jedině delikátní a nejedovaté [puazon] (psáno poisson). Manžel viditelně pookřál. Nad skleničkou alsaského vína jsme pak diskutovali o dalších jazykových pastích, jako například v angličtině dessert/desert (koláč, poušť), kdy si snadno kvůli špatné výslovnosti objednáte v kavárně místo dortíku kus Sahary. S belgickou francouzštinou mohou mít nejen kvůli odlišnému přízvuku a výslovnosti v Bruselu problém také samotní Francouzi. Mladá manažerka původem z Paříže, která si našla v Bruselu lásku, mi vyprávěla, jak v ní při hovoru valonští spolupracovníci spolehlivě poznají Francouzku, neboť ve významu savoir (vědět) používá pouvoir (být schopen, moci), což při dohadování podmínek byznysu může být dost zapeklitá věc. Frankofonní Belgičan totiž spíš prohlásí Je sais ve smyslu „Já můžu“, kdežto Francouz to bude chápat jako „Já vím“, což nutně neznamená, že dotyčný může úkol udělat, respektive udělá.             I samotní frankofonní frňáci, kteří prázdniny stejně jako my Češi zbožňují tak, že o nich rovnou mluví v plurálu les vacances, umí někdy zaperlit jako pravé šampaňské. Jako třeba, když se jedna francouzská slečna snažila příchozí na pracovní setkání uctivě usadit anglickým pokynem: „Šit daun plís.“ Ta slova pronášela dívka, sladce navoněná a sladce nevědoucí, co právě těm hlavounům unijních úřadů, mezinárodních korporací i ambasád a dalším důležitým personám řekla.33/ Bývalý britský ministr zahraničí, obhájce brexitu, syn pracovníka Evropské komise a absolvent European School of Brussels. EUROSLOVNÍČEK Bruselit se blahem ... Radost z kariérního postupuBruselné ... Peníze z eurodotacíDo brusele ... Do prčic, v souvislosti s politikou a byrokraciíDobruselit ... Dobrat se k totálnímu krachuEurobubák ... Politik donekonečna strašící Unií a BruselemEuromýtus ... Dezinformace o neexistujícím nařízení z EU Vlezdobruselista ... Jedinec toužící pro práci v EU úřadech a politiceVybruselit z něčeho ... Snaha vše svést na složitou a do všeho zasahující politiku Evropské unie Novinářka a publicistka Kateřina Farná (*1983) působila v Bruselu více než čtyři roky jako korespondentka deníku Právo. Přispívala také na svůj blog Bruselská sojka a publikovala ve slovenském Denníku N. Z rodinných důvodů se absolventka pražské Fakulty sociálních věcí Univerzity Karlovy nemohla naplno věnovat psaní o evropské politice, a tak se zaměřila na „cvrkot kolem“. Výsledkem je mj. několik výjimečných příběhů, které do českého mediálního prostoru přinesla. Líbí se jí laskavý humor a váží si všech, kteří hájí dobré hodnoty a nebojí se být sami sebou, i když to nemusí být pohodlné.Nakladatelství GRADA Publishing, Praha, 2019, váz., 360 stran.

Čas načtení: 2024-02-27 06:07:00

Neotřelý půdní elegán

Podkrovní byt v jedné z okrajových částí Prahy si s příchodem nových obyvatel přímo říkal o rekonstrukci. Mladý pár, který se rozhodl vytvořit si domov formou půdní vestavby v rodinném domě rodičů, si však na pomoc pozval odborníky – architektonický ateliér de.fakto. Do nového bytu se začátkem letošního roku už stěhovali ve třech.

Čas načtení: 2024-03-14 07:17:00

Zdechovský (KDU-ČSL): EU potřebuje komisaře pro bezpečnost

Evropa si během desetiletí míru zvykla na řešení spíše okrajových problémů či někdy pseudoproblémů, jako jsou otázky související s genderem nebo vyhrocená snaha o politickou korektnost úplně ve všem.

Čas načtení: 2024-05-13 17:32:51

Bezpečnostní rada Ruska je místem, kam Putin „uklízí“ ministry a další klíčové činitele

Rošáda na ruském ministerstvu obrany, v jehož čele nahradí Andrej Bělousov kritizovaného Sergeje Šojgua, který bude nově zastávat funkci šéfa Bezpečnostní rady, opět připomněla důležitost nejvyššího poradního orgánu vládce Kremlu Vladimira Putina. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) uvádějí, že tato změna odpovídá zvyklosti vládce Kremlu přesouvat klíčové činitele do okrajových rolí v rámci bezpečnostního aparátu místo toho, aby je odvolal. Taková změna bude podle nich pro Šojgua méně ponižující. Kam se přesune dosavadní šéf tohoto poradního orgánu Nikolaj Patrušev, je zatím nejasné.

Čas načtení: 2024-05-20 13:46:33

Začala oprava části dálničního obchvatu Plzně. Řidiči musí počítat s omezeními

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo opravu části dvacetikilometrového dálničního obchvatu Plzně. S dopravním omezením tam musí řidiči počítat následujících osmdesát dnů. Komplikace se částečně dotknou i okrajových částí města.

Čas načtení: 2024-05-20 13:46:33

Začala oprava části dálničního obchvatu Plzně. Řidiči musí počítat s omezeními

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo opravu části dvacetikilometrového dálničního obchvatu Plzně. S dopravním omezením tam musí řidiči počítat následujících osmdesát dnů. Komplikace se částečně dotknou i okrajových částí města.

Čas načtení: 2024-05-23 09:58:00

Plzeň rozšíří sportoviště v Černicích, Litice plánují úplně nový areál

Rozšíření stávajících i vybudování nových sportovišť v okrajových částech města se plánují v Plzni. V městském obvodu Plzeň-Černice se má dočkat výrazného rozšíření areál TJ Sokol Černice. Přibýt tam má fotbalové hřiště a další dvě víceúčelové plochy. Město počítá i s vybudováním zcela nového sportovního areálu v Liticích.

Čas načtení: 2024-05-29 11:30:06

Opilý vandal demoloval auta, do jednoho z nich zapíchl dopravní značku

Čtyři poničená auta zůstala uprostřed minulého týdne po řádění opilého mladíka v jedné z okrajových částí Brna. Jedenadvacetiletý vandal tam na vozidlech ulamoval zrcátka, jednomu rozbil boční okénko a do jednoho z nich zapíchl skrz přední sklo dopravní značku. Hrozí mu peněžitý trest nebo i roční pobyt ve vězení.

Čas načtení: 2024-05-29 11:27:00

Opilý vandal demoloval auta, do jednoho z nich zapíchl dopravní značku

Čtyři poničená auta zůstala uprostřed minulého týdne po řádění opilého mladíka v jedné z okrajových částí Brna. Jedenadvacetiletý vandal tam na vozidlech ulamoval zrcátka, jednomu rozbil boční okénko a do jednoho z nich zapíchl skrz přední sklo dopravní značku. Hrozí mu peněžitý trest nebo i roční pobyt ve vězení.

Čas načtení: 2024-06-14 09:08:01

Marienbad Film Festival představí výrazné tvůrce experimentálního filmu

Poprvé v červnovém termínu se koná letošní ročník Marienbad Film Festivalu, který tento týden od čtvrtka do neděle hostí Mariánské Lázně. Centrem dění akce zaměřené na experimentální film a rozvoj okrajových podob kinematografie v České republice i v mezinárodním kontextu je místní dům Chopin na Hlavní třídě. Tématem letošního ročníku je regenerace.

Čas načtení: 2024-06-26 21:09:00

Domácí péče je v krizi. Zdravotnický materiál si už někde sestry platí samy

Domácí péči v Česku hrozí krize. Poskytovatelům na udržení provozu chybí až miliarda korun. Snaží se proto s ministerstvem zdravotnictví vyjednat vyšší příspěvky od zdravotních pojišťoven. Pokud by provozovatelé zkrachovali, chyběla by péče zejména v okrajových částech republiky.

Čas načtení: 2024-06-27 11:08:21

Dobrá zpráva pro akcie ve světě: Oslabení amerického dolaru je na spadnutí

Americký dolar je zralý na oslabení vůči měnám rozvinutých, rozvíjejících se i okrajových ekonomik, říká Callum Thomas z TOPDOWN CHARTS. Dolar podle něj ztrácí s poklesem výnosů bondů Spojených států podporu na dluhopisovém trhu, zatěžuje jej rostoucí...

Čas načtení: 2024-07-09 12:16:02

Mariánské Lázně přitvrdily. Za alkohol a hluk na veřejnosti budou padat pokuty

Holdování alkoholu a kouření na veřejných místech nebo nevhodné a hlučné chování, které obtěžuje okolí. Takové nešvary řeší vyhláška o veřejném pořádku, která nově začala platit v Mariánských Lázních. Město ke změně přistoupilo na základě vzrůstajícího počtu stížností, které na radnici mířily zejména z okrajových městských sídlišť.

Čas načtení: 2024-07-24 00:00:00

KOMENTÁŘ: Ohrozí dezinformace banky? Musíme vytáhnout do boje, říká šéfka GSFT

Téměř denně zaznamenáváme na sociálních sítích nebo v okrajových dezinformačních médiích výkřiky o tom, že se blíží krach finančního trhu a pády bank. Jejich autoři se buď schválně anebo z nevědomosti snaží ve čtenářích vyvolat pocit, že stabilita bankovního systému a bezpečnost jejich peněz je v ohrožení. Nic z toho samozřejmě není pravda.