Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-04-09 21:44:07

Možností bydlení v Praze přibývá! Představujeme ty nejzajímavější!

Poptávka po moderním bydlení na území hlavního města Prahy neustále roste. Právě díky tomu se developerské společnosti předhánějí a snaží se potencionálním zákazníkům nabídnout zajímavé projekty, které uspokojí jejich náročné požadavky. Zájem je především o byty v atraktivních lokalitách, které mohou nabídnout prostorné byty, zeleň i dobrou dostupnost do centra. Představujeme vám ty nejzajímavější. Splněný sen […] The post Možností bydlení v Praze přibývá! Představujeme ty nejzajímavější! appeared first on Bydlimmoderne.cz.

Čas načtení: 2024-08-28 18:00:00

🎧 Ani církev nezastaví zdražování nájmů. Jde o stále větší byznys, ceny půjdou nahoru

Nájemní bydlení v Česku zdražuje. A lepší už to nebude. Na realitním trhu přibývá investorů, kteří skupují byty, aby je mohli pronajímat a zhodnocovat tak svůj kapitál. Zdaleka to přitom nejsou už jen menší hráči směřující byty na platformy, jako je Airbnb, ale také fondy, developeři či dokonce církev, jejíž význam na realitním trhu v příštích letech výrazně poroste. Jaká je budoucnost nájemního bydlení v Česku? A jaký je postoj státu? To a mnohem více rozebírají v dalším díle REcastu Miffek Thuong Ly a Adam Váchal.

Čas načtení: 2025-02-18 20:57:00

Na bydlení nemá už ani střední třída. Příspěvek pobírají statisíce domácností

Náklady na bydlení v Česku jsou páté nejvyšší v Evropské unii, přibývá tak lidí, kteří se dostávají do finanční tísně a žádají o dávky. Na příspěvcích na bydlení stát loni vyplatil přes 20 miliard korun. Zlepšit situaci měl zákon o podpoře bydlení, ale ten leží přes půl roku v Poslanecké sněmovně.

Čas načtení: 2024-04-04 21:08:00

Každá čtvrtá domácnost v Česku má potíže vyjít s penězi. Lidé si berou půjčky

V Česku přibývá lidí, kteří mají problém zaplatit běžné výdaje, jako je třeba bydlení nebo jídlo. Nejnovější data ukazují, že se jedná o zhruba každou čtvrtou domácnost. A podle ekonomů nejde jen o nízkopříjmové domácnosti, problémy s financemi má i střední třída. Odborníci tvrdí, že důvodem jsou rostoucí náklady a velmi pomalé zvyšování mezd. Přibývá tak těch, kteří si berou půjčky i na běžný chod domácnosti.

Čas načtení: 2024-12-02 20:42:00

Přibývá lidí na dávkách. Problém zaplatit bydlení mají i ti se slušně placenou prací

V Česku výrazně rostou náklady na bydlení. Jsou už šesté nejvyšší v Evropské unii, a přibývá tak lidí, kteří mají problém vyjít s penězi a žádají o dávky. Jsou mezi nimi stále častěji i lidé, kteří mají slušně placenou práci. Tedy střední třída. Jen v říjnu meziročně nájemné zdražilo o víc než šest procent. A třeba v Praze, kde bydlení patří k největším výdajům, vzrostl počet žadatelů o příspěvek na něj o polovinu.

Čas načtení: 2024-12-08 09:00:00

Solární tunel a vládě už nevěří ani děti, nechtějí tu žít, budoucnost se otevírá fosiliím

Ještě před Otázkami V. Moravce mě na Seznamu a Novinkách udeřily do očí dva články. Vláda slíbila postavit deset tisíc nových bytů a nic z toho nebude. Bydlení je v Česku už několik let nejhůře dostupné ze všech zemí EU a velmi rychle přibývá lidí, kteří musejí žádat o příspěvek na bydlení. Mohou se utěšovat tím, že v roce 2028 bude digitalizované stavební řízení. Ale tomu asi nevěří už ani děti.

Čas načtení: 2025-04-15 10:00:00

10:00 Studio ČT24

Témata: Česko na křižovatce (přímý přenos brífinku); Bezpečnost východního křídla NATO (rozhovor); Konference lídrů developmentu 2025 - ceny a dostupnost bydlení, digitalizace stavebního řízení; První termín jednotné přijímací zkoušky pro uchazeče o víceletá gymnázia; Přibývá případů žloutenky typu A; Konference Česko na křižovatce; Německo směřuje k nové vládě (živý vstup z Berlína); Konference lídrů developmentu 2025 - ceny a dostupnost bydlení, digitalizace stavebního řízení; První termín jednotné přijímací zkoušky pro uchazeče o víceletá gymnázia[online]

Čas načtení: 2024-03-03 20:07:13

Zájem o bydlení v menších městech a vesnicích sílí, často tam však chybějí základní služby

V Česku roste zájem o bydlení mimo velká města. Lidí podle aktuálních dat Českého statistického úřadu přibývá hlavně v obcích do tří tisíc obyvatel. V nich žije každý třetí člověk. Často však v menších obcích a vesnicích chybějí základní služby. Investice by vyšly na miliardy korun.

Čas načtení: 2024-04-12 06:00:00

Pokles úroků láká nové klienty a objem poskytnutých hypoték roste

Zájemců o úvěry na bydlení přibývá. Banky v březnu poskytly hypotéky za více než osmnáct miliard korun, což je o 15 procent více než předchozí měsíc.

Čas načtení: 2024-05-04 05:46:00

Porodnost v Česku prudce klesá

Přibývá žen, které těhotenství odkládají, anebo děti nemají vůbec. Loni se v Česku narodilo nejméně dětí za posledních dvaadvacet let. Založení rodiny mladé páry oddalují kvůli zhoršení životních podmínek, rostoucím nákladům za bydlení i obavám z budoucnosti.

Čas načtení: 2024-06-07 00:00:00

Páteční glosa IVK: Glosa nejen předvolební

Předvolební nervozita u nás narůstá. Přibývá podpásových úderů a zaplacených výroků a textů. Přibývá mediální manipulace. Přibývá nečekaných a neuvěřitelných argumentů. Udělal jsem na toto téma řadu rozhovorů a článků a za souhrnné považuji středeční stanovisko IVK. Tak jen několik dodatků.

Čas načtení: 2018-11-21 12:54:00

Syndrom vařené žáby

Člověk prochází celý život určitým vývojem a rozvojem, stává se účastníkem situací a stavů, které ho více či méně ovlivňují a mají větší či menší dopad na jeho pocitové vnímaní a psychickou pohodu. Stavy, které nejsou definovány jako nemoci, ale spíše pocity, které ovlivňují spokojenost člověka, můžeme označit pojmem: syndromy. Často se například setkáváme s definicí syndromu vyhoření, syndromu prázdného hnízda a dalšími pocitovými stavy. Slyšeli jste ale již o syndromu vařené žáby? Co si pod tímto označením můžeme představit? Jste si jistí, že v pozici vařené žáby nejste právě teď vy sami? Co si pod pojmem představit? Význam pojmu můžeme vysvětlit na tomto jevu: hodíme-li žábu do vroucí vody – ihned vyskočí. Vložíme-li ji ovšem do vody studené, kterou budeme pomalu zahřívat, žába zůstane v klidu, je jí sice teplo, ale ještě se to dá vydržet, je jí sice už docela nepříjemně horko, ale ještě se to… a uvaří se. V postupně rostoucí teplotě neodhadne chvíli, kdy je třeba vyskočit a uvědomění přijde, až je pozdě. Inkrementalismus Syndrom vařené žáby může být také jedním z vysvětlení principu inkrementalismu. Inkrementalismus – do češtiny překládán jako „zvyšování“, je přístup, kterým dotyčný člověk, skupina osob či dokonce celá společnost chce dosáhnout svých cílů postupným přidáváním požadavků, zpravidla na úkor druhých nebo k dosažení met, které jsou pro dotčené osoby nepřijatelné. Plíživě přidává jednotlivé střípky skládačky, která by jako celek nebyla v prvotní fázi přijata. Avšak postupné dávkování si dotčení lidé zpravidla ani neuvědomují. Tiše přijímají omezení, protože přece ještě není nejhůř a dá se to vydržet, těchto omezení však přibývá. Jsou-li prosazována malými změnami v dostatečně dlouhém časové období, člověk, aniž by si to uvědomil, se najednou ocitne v situaci, ve které být nikdy nechtěl a ze které se těžko dostává ven. Příkladem Inkrementalismus můžeme vysvětlit třeba na příkladu daní. Budou-li všechny daně a poplatky skokově zvýšeny najednou, mohou zákonodárci očekávat vlnu protestů, množství stávek a ohrožení stability státu. Zvýší-li však tuto daň o procento, za čas jinou o dvě, běžný občan tyto změny takřka nezaznamená. Tento manipulativní přístup se ovšem objevuje často i v mezilidských vztazích. V nefunkčních manželstvích, v zaměstnání a v jiných oblastech, kdy člověk snáší malé změny, kterými jej druhý omezuje. Těchto dílčích situací přibývá a dotyčný najednou zjistí, že to, co by na počátku nikdy nedovolil, se nyní stalo jeho každodenním životem. V plíživosti tohoto počínání tkví největší nebezpečí, protože si člověk zpravidla často ani neuvědomuje, že se mu něco nekalého děje. V této situaci se bohužel ve větší či menší míře ocitl každý z nás. Zkusme se zamyslet, zda jsme se svým životem a postavením ve společnosti spokojeni, zda právě my nejsme tou vařenou žábou, které hrozí reálné nebezpečí a vyskočme včas, dokud není pozdě.

Čas načtení: 2022-02-08 00:22:04

Slabé stránky silné víry aneb Co se nedá rozbít, to se někdy pomalu rozsype samo

Milí čtenáři, skoro se to stydím přiznat, ale v některých věcech jsem opatrným optimistou, a to přesto, že se nepovažuji za optimistu obecně (spíš naopak). Jenže v kontextu migrační krize a islámu v Evropě se stalo jakousi závaznou normou sedět sklesle u monitoru a pronášet dutým hlasem „Je to v prdeli, je to v prdeli, čeká nás nevyhnutelné podvolení.“ A ten, kdo se odváží říci něco jiného, je v nejlepším případě obviňován z dětské naivity. Nuže, nechci předem zcela vyloučit variantu, že nás čeká podvolení – určitě jsou politici, kteří tomu kráčejí vstříc, to je vidět; a budeme-li kompletně pasivní, patrně by k tomu dojít mohlo – ale vidím i trendy, které jsou tomu islámu nepříznivé a které nakonec můžou převládnout. Toto musí nutně být delší článek; pokusím se ale aspoň o to, aby se dobře četl. Modernita proniká i do islámského světa Základní pozorování: modernita bývá pro nábožensky orientované státy zničující. Klerikální vrstva si vesměs pojišťuje svoji moc „monopolem na Pravdu“ a „monopolem na Nebesa“ (my jsme ti, kdo stojí mezi vámi a všemocným Bohem), jenomže s moderními komunikačními prostředky je takový monopol neudržitelný. Na Západě byl dopad modernity na dřívější autoritu církví víceméně likvidační. Ještě před zhruba 50 až 60 lety existovalo v západním světě několik míst, kde byly místní církve významnou až dominantní silou: Irsko, (Frankovo) Španělsko, Bavorsko, kanadský Québec. Podívejte se tam dnes, chcete-li vidět, jak rychle se jejich vliv na každodenní život sesypal. Poslední baštou politického katolicismu v Evropě zůstává Polsko, ale mladí Poláci se také sekularizují. (PDF s výzkumem za roky 1988 až 2017). Modernita samozřejmě proniká i do islámského světa, i když proti Evropě má pořádné, na mnoha místech více než stoleté zpoždění; je to způsobeno mimo jiné tím, že řada islámských zemí měla až donedávna vysokou míru negramotnosti. Modernizační proces je už ale vidět na bohatých ropných královstvích v Perském zálivu. Tamní vladaři si uvědomují, že časy tučných příjmů z těžby ropy nebudou trvat věčně a že někdy v průběhu příštích desetiletí bude nutno zvládnout přechod na „znalostní ekonomiku“, jinak jim ujede vlak. A nespokojené obyvatelstvo, zvyklé na desítky let luxusního života, by je pak taky mohlo svrhnout. Co podkopává tradiční uspořádání společnosti K tomu, aby vám ten vlak neujel, ovšem potřebujete aspoň dvě věci. Jednak co nejlépe vzdělat svoji vlastní mladou populaci, aby dokázala dělat něco kvalifikovaného, jednak přilákat nějaké odborníky z ciziny, kteří mají to správné know-how. A obě tyhle věci podkopávají tradiční uspořádání společnosti, včetně vlivu náboženství. Ona mládež vyslaná studovat za drahé peníze na Harvard, Oxford atd. tam přičichne k daleko liberálnější kultuře a zvykne si na ni. A když se pak vrátí domů, nechce se jí té ochutnané volnosti úplně vzdávat, zvlášť když je přes internet, nebo i skrze časté cestování, v neustálém kontaktu se západním světem. (Článek v The Times, který ten proces popisuje z pohledu saúdského velvyslance.) Kdyby šlo o jednotlivce, museli by se přizpůsobit, ale je jich dost na to, aby si vynucovali změny. A jsou to děti mocenské elity, takže mají způsoby, jak si je vynutit úspěšně. No a co se dovozu odborníků týče, valná většina existujících odborníků na cokoliv jsou dnes „nevěřící“, káfiři. Do ropných emirátů je můžete lákat takovými věcmi, jako jsou nízké či neexistující daně z příjmů – proti většině států západního světa je to dost přitažlivé – ale zároveň je nesmíte odrazovat příliš zjevnými pozůstatky středověku, jako je různé sekání rukou či bičování. Ba ani příliš nerovným postavením mezi ženami a muži, protože jednak část těch odborníků ženy jsou, jednak by většina vzdělaných západních mužů dnes netolerovala, aby úřady v místě jejich nového bydliště zacházely s jejich manželkami a dcerami jako s lidmi druhé kategorie. Co když Erdoğanův projekt selže? Oboje dohromady znamená, že příslušný stát se musí aspoň částečně modernizovat, i když se do toho staromilcům dvakrát nechce. Saúdská Arábie pod vedením prince Mohameda bin Salmána se také v posledních letech modernizuje tempem dříve naprosto nepředstavitelným (odkaz, odkaz, odkaz). Osobně bych odhadoval, že pokud MbS vydrží u moci i nadále, tak zhruba do roku 2030 budou saúdští wahhábisti úplně odstaveni na vedlejší kolej, protože z hlediska nové vlády půjde o nadbytečný a nebezpečný prvek. Podobný proces probíhá v Emirátech, které mimochodem nedávno vyslaly k Marsu první sondu. Svobodné společnosti se z nich samozřejmě nestanou, na to mají místní vladaři příliš velkou lásku k absolutní moci. Ale výsledkem bude nejspíš něco jako Mussoliniho Itálie, což už byl moderní stát, který nepřepouštěl prakticky žádnou moc konkurenčním náboženským strukturám. Navíc je patrné, že některé jiné státy na své nedávné pokusy o (re)islamizaci doplatily. Írán, kterému klerici přímo vládnou, je mezinárodní vyvrhel, s jehož ekonomikou pořádně zacvičily Trumpovy sankce. I když jsou s Íránem jiné státy, třeba Čína nebo Rusko, ochotny uzavírat obchodní vztahy, je celkem zřetelné, kdo je v těchto vztazích tou slabší a závislejší stranou. V sousedním Turecku se Erdoğan pokusil zkřížit moderní hospodářství s islamizací společnosti a se značně asertivní zahraniční politikou, jenže po počátečních úspěších se mu přestalo dařit a v posledních letech poslal tureckou ekonomiku do střemhlavé vývrtky směrem dolů. Na svých peněženkách to pocítili všichni včetně věřících a Erdoğanova strana AKP ztratila voliče. Momentálně má kolem 32 procent a většinu by dohromady neposkládala. Turecko je v islámském světě důležitý trendsetter. Pokud Erdoğanův islamizační projekt selže a on sám bude vystřídán opozicí, bude to znamenat existenční problémy pro stovky organizací přicucnutých na turecký státní rozpočet a logistickou podporu, roztahaných od Nizozemska a Německa až někam po Somálsko. Nová vláda bude ty peníze potřebovat u sebe doma a nebude mít žádné důvody financovat Erdoğanovy kamarády v cizině. Samozřejmě se Erdoğan vždycky může pokusit udržet u moci násilím i po případných prohraných volbách, ale to zatím nedokážeme odhadnout. O křeslo primátora v Istanbulu už AKP přišla a nedokázala tomu zabránit, i když bylo velmi lukrativní. (Istanbul je nejbohatší město široko daleko a už jen ty městské zakázky představují pořádný ranec peněz pro spřátelené firmy.) Islámu se nedaří získat konvertity Další pozorování: západní kulturní vlivy pronikají do zbytku světa celkem snadno, kdežto opačný proces moc úspěšný není. Z nezápadních národů mají v západním světě asi největší úspěch Japonci, jejichž kultura je tu vesměs uznávána jako vyspělá, zajímavá a originální. To o sobě islámský svět říci nemůže; kdy jste naposledy viděli arabský nebo pákistánský film? (Ještě tak nejvíc je íránských, ale íránští umělci bývají sekulární a dost často působí v západním exilu.) Ani islámu samotnému se nedaří získávat konvertity mezi západními elitami. Scénář z Houllebecqova Podvolení, ve kterém staří unavení Zápaďáci z vypočítavosti konvertují k islámu, aby si zajistili lepší postavení a více žen, se zatím nikterak nenaplnil. Dokonce ani v těch nejlunatičtějších progresivních kruzích se to nestává, ti mají jiná kréda a jiné proroky (například Grétu), které považují za aktuálnější a relevantnější. Odfiltrujete-li si všechny ty řeči o respektu a multikultuře, zjistíte, že domácích konvertitů k islámu je ve vyšších vrstvách evropské společnosti naprosto zanedbatelně málo. Opravdovou prestiž a přitažlivost zkrátka nemá ani mezi Zelenými. Toto je mimochodem zásadní rozdíl proti římské říši 2. a 3. století, kde křesťanství výrazně pronikalo i do vysokých vrstev společnosti. Tehdy ke křesťanství konvertovali – z přesvědčení, ne z vypočítavosti! – důstojníci, obchodníci, úředníci atd., a to i přes občasné vlny velmi tvrdých represí, ke kterým římský stát sahal právě proto, že to pronikání „pociťoval“ na čím dál větší škále. To se v Evropě neděje, u nás je spíš ve hře všelijaké opatrnictví až zbabělost. Z určitého hlediska je to jedno, ale z jiného zase ne: změní-li se okolnosti, zbabělec změní strany, kdežto konvertita z přesvědčení by bojoval za svoji věc. Tichých odpadlíků přibývá Pojďme se ještě vrátit k sekularizaci islámského světa. Svého času (zhruba v letech 2005 až 2010) jsem měl takový zvláštní koníček, vyhledávat si občas různé mezinárodní diskuse „silně věřících“ vedené anglicky a trochu si je číst (tehdy byl ten web daleko míň dozorovaný než dnes a nebyl problém je najít). Podle toho, co jsem tam četl, oni z nás mají taky strach, ale ne stejného druhu, jako my z nich. My se bojíme zejména toho násilí a vražd, kdežto spadne-li na teroristu raketa, tak je to mučedník a odteď žije věčným životem v ráji. Čeho se ale bojí velice, je pomalá eroze a rozhlodávání tradičních hodnot kulturními vlivy ze Západu nebo, v případě imigrantů, z bezprostředního okolí. Kolem těch probíhaly ty nejnapjatější, nejfrustrovanější a nejvystrašenější diskuse: sestra nechce nosit šátek a otec ji za to nepotrestal, bratr hraje fotbal s nevěřícími a nemodlí se, viděl jsem spolužáka, jak o ramadánu sedí v McDonaldu atd. Tím vzniká zajímavá otázka, kolik těch tichých odpadlíků nebo aspoň silně sekularizovaných jedinců už v těch islámských komunitách vlastně je a jak rychlým tempem jich přibývá. Toto asi nedokáže nikdo přesně zmapovat, protože někteří z nich se budou bát přiznat i v anonymních průzkumech a navenek se budou přetvařovat. Přirovnal bych to k situaci, kdy byste se v bývalé ČSSR snažili zjistit, jaké procento obyvatel nemá rádo KSČ. Ale k tomu procesu nepochybně dochází a někteří ti lidé jsou i dobře vidět – napadají mě třeba manželé Uğur Şahin a Özlem Türeciová, momentálně asi nejznámější němečtí Turci a zakladatelé firmy BioNTech. Oba jsou ultra-racionální vědecké typy a i když jsem s nimi četl mnoho rozhovorů, o víře se žádný z nich nezmínil ani slovíčkem. Takoví lidé jsou s námi naprosto kulturně kompatibilní. K tomu, že „už dlouho nepraktikuje víru“, se hlásí i nejvýše postavený politik muslimského původu v Evropě, britský ministr financí Sajid Javid nebo známý moderátor CNN Fareed Zakaria. Sekularismus u mladé generace sílí Průzkumy veřejného mínění v samotném islámském světě naznačují, že odklon od náboženství je během posledních 10 let docela dobře měřitelný, i když zatím ne masivní. V mladé věkové kategorii 18 až 29 let je sekularismus výrazně silnější než u starších generací. Značné procento sekulárních mladých má Tunisko: přes 45 procent, přičemž v celé tuniské populaci je lidí hlásících se k sekularismu zhruba třetina. Na arabskou zemi jsou to vysoká čísla a vývoj posledních let byl rychlý. Ještě roku 2013 se k sekularismu hlásilo jen 15 procent Tunisanů. Další islámskou zemí, ve které průzkumy ukazují na rostoucí sekularizaci mládeže, je Turecko. Počet mladých, kteří sami sebe popisují jako „nábožensky založené“, poklesl mezi lety 2008 a 2018 ze 28 procent na pouhých 15 procent, a pravidelně se modlí pouze 24 procent mladých Turků. Moc mě to nepřekvapuje, protože informace o tom, že mladí Turci začínají být vůči islámu nápadně vlažní, jsem slyšel ze všech možných stran. V roce 2020 proběhl i průzkum náboženských poměrů (PDF s výsledky) mezi zhruba 50 tisíci Íránci nacházejícími se převážně v Íránu, ovšem provedený na dálku z Nizozemska. Není tedy úplně jasné, jak moc reprezentativní je, i když jeho autoři se dušují, že se snažili o odfiltrování pofiderních odpovědí. V tomto průzkumu se za muslimy označilo pouhých 40 procent respondentů (32 procent šíité, pět procent sunnité a tři procenta súfijci), 68 procent lidí se vyslovilo za odluku náboženství od státu, 56 procent odmítalo výuku náboženství ve školách a 72 procent odmítalo povinné nošení ženského šátku (hidžábu). To jsou celkem radikálně sekulární postoje na zemi, jejíž oficiální název zní Íránská islámská republika. Na druhou stranu – zrovna v Íránu je ta vládnoucí klerikální vrstva tak zkorumpovaná a zároveň natolik brutální k vlastnímu obyvatelstvu, že to musí celý systém v očích průměrného občana diskreditovat. Autorita církevních činitelů v Evropě běžně trpí příliš těsným propojením se špinavou každodenní politikou a v Íránu musí tenhle proces probíhat na daleko větší škále. Internetu vystavuje muslimy moderní kultuře Poslední delší zastavení dneška: internet a jeho role. Internet je káfirstán. Naprostá většina zajímavého obsahu, který tam najdete, je dílem káfirů vyprodukovaným v zemích káfirů a určených pro jiné káfiry. Vysokorychlostní připojení včetně 4G/5G sítí přitom do bohatších muslimských zemí proniklo dávno, takže kdo se zrovna nudí doma, třeba při covidovém lockdownu, může celé dny sjíždět filmy na HBO, Netflixu, postahované na různých torrentových sítích atd. Tím pádem je ale neustále exponován moderní kultuře, která je v nich zobrazena. Sňatky nedohazují rodiče, ženy chodí s rozpuštěnými vlasy a řídí si život podle svého, po ulicích nepochodují žádné náboženské milice, gayové se se svojí orientací nemusejí schovávat atd. Taky si přitom nelze nepovšimnout, že muslimové se v těch filmech moc nevyskytují, a když už, tak jde o nějaký americký akčňák z počátku století, kde hrají roli zlých teroristů. Není nikterak lichotivé, když vás zbytek světa buď úplně ignoruje, nebo používá jako pohyblivé terče pro hlavního hrdinu. Jednou ze silných stránek římského impéria byla skutečnost, že římská kultura a společnost byla o hodně vyspělejší a život v ní o hodně pohodlnější než v původních kulturách podrobených národů. Boháči a jiní důležití lidé si nechávali stavět kamenné vily a dovážet olivový olej, víno a garum ze Středomoří. Střední vrstva obchodníků využívala dokonalý systém římských silnic k prodeji svého zboží do jiných částí impéria. Všichni dohromady těžili z toho, že legie i civilní úřady udržují mír a pořádek v každodenním životě, takže nebylo třeba se bát nájezdů, loupežníků atd. Toto byly výhody, o které by bylo škoda přijít, a dokud trvaly, silně motivovaly místní obyvatelstvo k tomu, aby zůstávalo ve svazku říše a nedělalo zbytečné problémy. Podobně velkou kulturní převahu ten západní svět nad islámským jednoznačně má a možná si ani neuvědomuje, jak zásadní roli může tato převaha v průběhu 21. století sehrát. Hodně lidí v těch muslimských státech je chyceno v životních situacích, které jim nevyhovují, a o kterých vědí, že by je v liberálnějším prostředí nemuseli vůbec řešit. Svět se vyvíjí rychleji než za Isaaca Newtona Úplně poslední poznámka, protože ty optimistické úvahy je nutno zase naředit nějakým pesimismem. Islámské komunity v Evropě nemusejí nutně podléhat těm samým trendům jako jiné oblasti islámského světa. Průzkumy ve Francii dokonce ukazují opačný trend: francouzská muslimská mládež je méně sekulární než její rodiče a prarodiče. Má to určitou vnitřní logiku: nechcete-li přijít o svoji identitu, budete se fixovat na tradice, a vzdálené komunity žijící v diaspoře se o svoji identitu bojí více než hlavní těleso národa. Platí to i v podstatně benignějším kontextu, třeba u Čechů v rumunském Banátu, kteří dodnes žijí o něco konzervativněji než moderní český vesničan ve srovnatelně velké obci u nás. Celkově je ale rostoucí sekularizace v Turecku a Saúdské Arábii docela zásadním jevem pro budoucnost. Velká část našich bezpečnostních problémů je dána tím, že tyhle státy jsou ochotny financovat všelijaké podezřelé až podvratné organizace ve zbytku světa. Pokud tahle ochota pomine, nikdo ji nejspíš nenahradí; takový Afghánistán pod vládou Tálibánců je sice zpátečnický až hrůza, ale nemá na nějakou škodlivou činnost v Evropě ani peníze, ani know-how. Tálibánci teď naopak jezdí do nevěřící ciziny o ty peníze prosit. Dobrá. Toto jsou mé důvody k opatrnému optimismu, zejména na delší časové škále kolem 30 až 40 let. Jsem si vědom, že přirozená reakce části čtenářstva bude „šmahem je odmítnout“; nejsme zvyklí uvažovat o islámu jako o něčem, co by mohlo být vnitřně zranitelné. Ale takový feudalismus někdy v 17. století mohl vypadat úplně stejně masivně, a kdeže dnes ty napudrované paruky jsou. A svět se dnes vyvíjí daleko rychleji než někdy za Isaaca Newtona.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2019-08-08 16:04:14

Dva muži, jedna místnost a všudypřítomný sníh

„Sněží už dva dny. Nejsou vidět ani hory, jež se vlní nad vesnicí, ani linie vykreslená lesem. Vločky spěchají k zemi a rozlehlá krajinná kulisa se scvrkla na stěny místnosti.“ Próza Tíha sněhu čtenáře zavádí do bezejmenné vesnice, kde se dozvídá, že před časem došlo k celostátnímu výpadku elektřiny, byla přerušena veškerá komunikace mezi vesnicí a nejbližšími městy a všechny cesty z vesnice jsou navíc neprůjezdné kvůli sněhu, kterého stále přibývá. V tomto bezmála apokalyptickém prostředí se souhrou náhod spojí osudy dvou mužů – mladého bezejmenného vypravěče, který je vážně zraněn při autonehodě, a starého podivínského Matthiase, který ve vesnici uvízl kvůli sněhu. Matthias se potřebuje dostat do města, ale nemá k tomu prostředky, a proto souhlasí, že se o raněného postará výměnou za místo v prvním transportu. Sníh se ale z nebe na krajinu snáší dál, izoluje vesnici od okolí a oba muži jsou nuceni přebývat spolu v jediné místnosti, závislí jeden na druhém. Christian Guay-Poliquin (*1982) je frankofonní kanadský spisovatel, který si již za svou prvotinu Kilometr za kilometrem vysloužil několik nominací na literární ocenění. Jeho druhý titul Tíha sněhu (Argo 2019) pak byl oceněna hned několikrát, včetně hlavní kanadské literární Ceny generálního guvernéra, a dočkal se množství překladů, přičemž o ten český se zasloužila Danuše Navrátilová. Pro knihu je příznačný strohý až minimalistický styl, který podtrhují nezvykle krátké věty i kapitoly. Autor svůj román vystavěl na velmi jednoduché zápletce a dějová linka je v něm potlačena na minimum. Dění ve vesnici i její obyvatelé načrtl spíše mlhavě a do popředí nechal vystoupit samotné komorní drama dvou neznámých mužů uvězněných sněhem v jednom pokoji. Sněhu přibývá, napětí se stupňuje a čtenář brzy začíná spolu s postavami pociťovat až klaustrofobické stavy a plně na něj dopadá tíha situace, ve které se oba muži nacházejí. Ačkoli se v románu objevují dystopické prvky (výpadek elektřiny, izolace od okolního světa, tenčící se zásoby…) a kniha místy nabývá až nádechu thrilleru, do popředí vystupuje především řada existenciálních otázek a obraz proměňujícího se vztahu dvou nedobrovolných společníků. Autor zachycuje v kulisách neustupujícího sněhu lidskou samotu, zoufalství, beznaděj, ale i porozumění a hledání smyslu života. Co činí z četby románu neopakovatelný zážitek, jsou nespočetné variace popisu padajícího sněhu a zasněžené krajiny, při němž autor prokázal schopnost volit neotřelá slovní spojení a přirovnání. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Popisy neustále mění svůj tón – někdy jsou lyrické, když zachycují padající bělostný sníh či sněhovou pokrývku, jindy je sníh naopak líčen jako neúprosný živel, který podtrhuje bezútěšnou situaci dvojice protagonistů. Za největší přednost románu je pak možné považovat právě autorovu zručnost při práci s jazykem a zvoleným minimalistickým stylem. Je pozoruhodné, jak se kanadskému spisovateli podařilo za využití minimální dějové linky vybudovat tak silný příběh, jehož atmosféra bude ve čtenáři ještě dlouho rezonovat. A pohled z okna na padající sníh už nikdy nebude stejný jako dřív…   Ukázku z knihy čtěte ZDE.  Přeložila Danuše Navrátilová, nakladatelství Argo, Praha, 2019, 1. vydání, váz., 272 stran.

Čas načtení: 2024-02-17 14:00:05

Dva roky od začátku války. Přibývá ukrajinských uprchlíků, kteří mají práci a chtějí zůstat v Česku

V Česku je podle PAQ Research 310 tisíc ukrajinských uprchlíků. Většina z nich chce zůstat, ukazuje průzkum provedený dva roky od začátku války. Článek Dva roky od začátku války. Přibývá ukrajinských uprchlíků, kteří mají práci a chtějí zůstat v Česku se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-03-15 18:00:00

18:00 Události v regionech

Případů černého kašle v Česku rychle přibývá. Tento týden jich hygienici zaznamenali 810. Situace je nejhorší od roku 1963, od začátku roku eviduje Státní zdravotní ústav 3 084 nakažených. Nejvyšší nemocnost je mezi mladými ve věku od 15 do 19 let. S přicházejícím jarem na českých silnicích přibývá střetů aut se zvěří. Zejména aktivita zajíců, ale třeba i srn nebo divokých prasat s končící zimou sílí. Za nárůstem může být podle odborníků taky intenzivnější provoz na komunikacích.[online]

Čas načtení: 2024-04-03 09:45:59

V ruské Saratovské oblasti byly nalezeny trosky ruské rakety Kh-101. Počet dopadů ruských raket a shozených munic v Rusku přibývá

V ruském Krasnoarmejsku v Saratovské oblasti byly 31. března na poli nalezeny úlomky rakety Kh-101. Během odpalu zřejmě hlavice rakety explodovala ve vzduchu a trosky dopadly na ruské území, informuje server RBC-Ukrajina. The post V ruské Saratovské oblasti byly nalezeny trosky ruské rakety Kh-101. Počet dopadů ruských raket a shozených munic v Rusku přibývá first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-04-04 21:08:00

Každá čtvrtá domácnost v Česku má potíže vyjít s penězi. Lidé si berou půjčky

V Česku přibývá lidí, kteří mají problém zaplatit běžné výdaje, jako je třeba bydlení nebo jídlo. Nejnovější data ukazují, že se jedná o zhruba každou čtvrtou domácnost. A podle ekonomů nejde jen o nízkopříjmové domácnosti, problémy s financemi má i střední třída. Odborníci tvrdí, že důvodem jsou rostoucí náklady a velmi pomalé zvyšování mezd. Přibývá tak těch, kteří si berou půjčky i na běžný chod domácnosti.

Čas načtení: 2024-04-09 21:44:07

Možností bydlení v Praze přibývá! Představujeme ty nejzajímavější!

Poptávka po moderním bydlení na území hlavního města Prahy neustále roste. Právě díky tomu se developerské společnosti předhánějí a snaží se potencionálním zákazníkům nabídnout zajímavé projekty, které uspokojí jejich náročné požadavky. Zájem je především o byty v atraktivních lokalitách, které mohou nabídnout prostorné byty, zeleň i dobrou dostupnost do centra. Představujeme vám ty nejzajímavější. Splněný sen […] The post Možností bydlení v Praze přibývá! Představujeme ty nejzajímavější! appeared first on Bydlimmoderne.cz.

Čas načtení: 2024-04-24 15:02:35

Přibývá teenagerů, kteří řeší svoji sexualitu. Ne všichni jsou ale trans, říká psycholog

Nejen v Česku roste počet dospívajících zažívajících krizi sexuální identity. „Mají problém s tím, jak vnímáme gender,“ říká psycholog Jan Kulhánek. Článek Přibývá teenagerů, kteří řeší svoji sexualitu. Ne všichni jsou ale trans, říká psycholog se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-06-03 05:06:39

Poškozených aut po nehodách se zvěří přibývá. Řidiči srazili kromě srn i vlka

Generali Česká pojišťovna spolu s Centrem dopravního výzkumu (CDV) pravidelně sestavuje takzvaný Srna Index, který mapuje srážky aut se zvěří. Aktuální data ukázala, že od loňského října do letošního března (včetně) došlo podle policejních dat na českých silnicích k 10 027 srážkám se zvěří. Tyto nehody za sebou zanechaly škody za téměř 400 milionů korun. […]

Čas načtení: 2024-06-23 16:13:29

Uprchlíci v Česku pracují stále více, ale jejich nespokojenost roste

Počet válečných uprchlíků z Ukrajiny, kteří v Česku pracují, stoupá. Zároveň nicméně přibývá těch, kteří nejsou se svojí prací spokojeni, téměř polovina nespokojených uvádí jako hlavní důvod výši platu. Průzkum zkoumající Ukrajince v čase se zaměřil také na četnost a vnímání ilegálního zaměstnávání nebo touhu vrátit se domů. Přibývá rovněž Ukrajinců, kteří chtějí v Česku zůstat.

Čas načtení: 2024-07-18 08:09:05

Sebevražd v ČR přibývá. Umíte rozpoznat varovné signály u sebe a svých blízkých?

Sebevražd je průměrně 3,5 případů denně. Pro mnoho lidí zůstává téma sebevraždy tabu a nechtějí o něm mluvit. Mnoho jedinců tak nemusí vědět, jak reagovat. The post Sebevražd v ČR přibývá. Umíte rozpoznat varovné signály u sebe a svých blízkých? first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-07-18 14:14:27

Mužů s rakovinou varlete v Česku přibývá, na zmrazení spermií před léčbou se však občas zapomíná. Přitom hrozí neplodnost

V České republice v posledních letech přibývá pacientů s diagnózou rakoviny varlete. Podle údajů z Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS) je 15. nejčastěji diagnostikovaným novotvarem u mužů, přičemž průměrný věk nově nemocných je pouhých 37 let. Přestože je léčba obvykle velmi úspěšná, její samotný průběh…Read more →

Čas načtení: 2024-08-21 15:02:00

Lékařka o alarmujícím nárůstu dětské obezity v Česku. Do ordinace chodí i 150kilové děti

V Evropě má ve věkové skupině 5–17 let nadváhu nebo obezitu 19 procent dětí. Odhaduje se, že v Evropské unii žijí přibližně tři miliony obézních dětí a každoročně přibývá čtyři sta tisíc nových případů. Jak jsme na tom my, Češi? Proč u nás přibývá obézních dětí? Jak závažná je situace? A co s tím? Nejen na to jsme se v Epicentru Báry Holé ptali vedoucí lékařky Obezitologického centra Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Ireny Aldhoon Hainerové.

Čas načtení: 2024-08-31 11:30:50

Družic ve vesmíru raketově přibývá, komunikace s nimi vázne. Startup Slováků v Brně našel řešení

S družicemi mohou běžné týmy komunikovat jen v krátkých časových oknech méně než hodinu denně. Startup Groundcom proto staví globální síť antén. Článek Družic ve vesmíru raketově přibývá, komunikace s nimi vázne. Startup Slováků v Brně našel řešení se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-09-16 05:06:13

Nebezpečí na pražských silnicích: Drtivá většina nehod je dílem řidičů, přibývá i nehod způsobených dětmi

Praha je nejlidnatější české město a jako takové má také extrémně hustou automobilovou dopravu. Výsledkem toho jsou poměrně časté nehody. Byť jde zpravidla o městské ťukance, dochází i k vážnějším nehodám. Jak ovšem ukazují data z TSK Praha, jakkoliv počet nehod už několik desítek let výrazně stoupá, díky moderním automobilům počet zraněných postupně klesá. V […]

Čas načtení: 2024-10-05 00:00:00

Čechy ničí ekzémy, lupénka i melanom. Kožních nemocí po covidu přibylo

Od covidové pandemie se objevuje stále více případů různých kožních chorob. „Tím, jak v populaci přibývá alergií, tak přibývá i pacientů, kteří trpí různými projevy atopie, ať už je to třeba alergické astma, ale i atopický ekzém,“ popsala MF DNES dermatoložka Monika Arenbergerová, předsedkyně Společnosti korektivní a estetické dermatologie ČLS JEP.

Čas načtení: 2025-01-09 06:30:51

Boom střídá drsné vystřízlivění. Solárních firem v problémech přibývá, zájem se letos dál propadne

Trable hlásí i známé startupy v Česku či v Německu, které se na obnovitelné zdroje zaměřily. Výrazně se změní podmínky Nové zelené úsporám. Článek Boom střídá drsné vystřízlivění. Solárních firem v problémech přibývá, zájem se letos dál propadne se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2025-01-25 21:40:00

Loni přibylo případů znásilnění. Oběť se s násilníkem často seznámí na internetu

V Česku přibývá obětí trestných činů, které začínají konverzací na internetu. Potvrzují to odborníci na kybernetickou bezpečnost i policisté. Podle statistik loni oproti roku 2023 přibylo nahlášených případů znásilnění, vyhrožování a nebezpečného pronásledování. A přibývá také dětské pornografie.