Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-10-31 17:00:24

Tato věcička promění i obyčejný mobil v profi foťák. Cena tomu odpovídá

Pokud rádi fotíte, ale nechcete si kvůli tomu kupovat fotomobil s podporou příslušenství, existuje poměrně jednoduché řešení, které vám focení velmi zpříjemní a zjednoduší. Jde o šikovný víceúčelový držák na telefon, který slouží jako stativ, gimbal a je ještě rozšiřitelný s pomocí příslušenství. Pokročilý fotografický držák Snappy Na trhu se…Přečtěte si celý článek: Tato věcička promění i obyčejný mobil v profi foťák. Cena tomu odpovídá

Čas načtení: 2024-05-18 10:00:00

Umělá inteligence. Co česká vláda vůbec neřeší

Petr Fiala si myslí, že je nutno prodloužit odchod do důchodu :)))))) "Zvětší se propast mezi bohatými a chudými“.Odborník na umělou inteligenci profesor Geoffrey Hinton v rozhovoru pro pořad televize BBC  #Newsnight říká, že ke zmírnění dopadu umělé inteligence na trh práce budeme potřebovat univerzální základní příjem. "It's going to increase the gap between rich and poor"AI expert Professor Geoffrey Hinton tells #Newsnight that we will need a Universal Basic Income to mitigate the impact AI has on the jobs market. pic.twitter.com/256crJmjsk— BBC Newsnight (@BBCNewsnight) May 17, 2024 Profesor Geoffrey Hinton: Ano, mám velké obavy, že AI převezme spoustu obyčejných pracovních míst, a to by mělo být dobře. Povede k velkému nárůstu produktivity, což povede k velkému nárůstu bohatství, a pokud by toto bohatství bylo rovnoměrně rozděleno, bylo by to skvělé, ale v systémech, ve kterých žijeme, tomu tak nebude. Bohatství připadne bohatým, a ne lidem, jejichž pracovní místa zaniknou. A to bude podle mého názoru pro společnost velmi špatné. Takže se bude zvětšovat rozdíl mezi bohatými a chudými, což zvyšuje šance na zvolení pravicových populistů. Reportér: Aby bylo jasno, myslíte si tedy, že společenské dopady změn v oblasti pracovních míst mohou být tak hluboké, že možná budeme muset přehodnotit politiku, víte, systém dávek, nerovnost, univerzální základní příjem? Profesor Geoffrey Hinton: Ano, rozhodně věřím ve všeobecný základní příjem. Nemyslím si však, že to stačí, protože spousta lidí získává sebeúctu díky práci, kterou vykonávají. A když dáte všem univerzální základní příjem, tak to sice vyřeší problém, že by jinak hladověli a neměli na nájem, ale nevyřeší to problém sebeúcty. Reportér: Takže co? Vláda se do toho musí vložit?  Takhle se to v Británii nedělá. Máme tendenci stát stranou a nechat ekonomiku, aby rozhodla o vítězích a poražených. Profesor Geoffrey Hinton: Se mnou toto konzultovali lidé v úřadu premiéra a já jim poradil, že univerzální základní příjem je dobrý nápad. Reportér: A když jste řekl, že hrozí 10 až 20 % rizika, že AI převezme vládu nad společností? Profesor Geoffrey Hinton:  Ano. Reportér:  Jste si jistý, že se to bude muset řešit v příštích pěti letech? V příštím parlamentu, možná v dalším? Profesor Geoffrey Hinton: Odhaduji, že během 5 až 20 let je asi poloviční pravděpodobnost, že budeme muset čelit problému, že se umělá inteligence pokusí převzít moc.

Čas načtení: 2024-06-16 08:05:23

Je pravda a láska univerzální lék?

Pravda a láska jsou často považovány za univerzální hodnoty, které mají významný pozitivní vliv na lidský život a společnost. Tyto hodnoty mohou přinášet různé druhy léčení a uzdravení, jak na individuální, tak na společenské úrovni. Zde je několik důvodů, proč mohou být pravda a láska považovány za „univerzální lék“: Emocionální a psychologické zdraví: Pravda a láska… Číst dále »Je pravda a láska univerzální lék?

Čas načtení: 2024-08-15 14:24:52

Univerzální soundbar GENESIS Helium 312 BT hraje přes Bluetooth i USB

Nový moderní soundbar GENESIS Helium 312 BT  je prvním svého druhu v portfoliu značky GENESIS. Díky kompaktním rozměrům a elegantnímu designu se dokonale hodí do jakéhokoli prostoru. Klíčovou vlastností je duální režim připojení, kabelový a [...] Článek Univerzální soundbar GENESIS Helium 312 BT hraje přes Bluetooth i USB se nejdříve objevil na IT Revue.

Čas načtení: 2025-02-11 15:19:21

Víra je poslední naděje lidstva

Univerzální rady a návody v praxi nefungují, protože realita je rozmanitá přesto je zde všude dlouhodobě snaha prosazovat univerzální rady a návody co s tím lze udělat? To je pravda, univerzální rady a návody často selhávají, protože realita je příliš složitá a proměnlivá. Přesto se lidé stále snaží vytvářet univerzální řešení, protože je to jednodušší… Číst dále »Víra je poslední naděje lidstva

Čas načtení: 2025-03-18 12:00:07

Recenze Razer Kraken V4: šikovně univerzální herní sluchátka

Sluchátka se hodí komukoli, kdo nechce hrát (a posléze i bydlet) sám Headset Razen Kraken V4 se hodí k mobilu i počítači, na hry i hudbu Cena 5 099 Kč je ale poměrně sebevědomá a těžko se obhajuje Je to nespravedlnost. Když má hra bombastickou grafiku, jsou nadšenci schopní snad i počítat, kolikrát a kam se který paprsek světla odrazí. Ale jak často se kocháte realistickými zvuky ozvěny? Kolikrát jste se zastavili, abyste si poslechli herní soundtrack? Vývojáři na to často hřeší, do epických scén vrznou nějaký ten orchestrální chorál, do akčních scén šoupnou něco, co šlape a voilá, hotovo dvacet, protože běžný teenager přece nepozná ani rozdíl mezi MP3 a formátem FLAC. Jenže ne každý si kupuje herní sluchátka jen na hry a ne každý si pořídí headset čistě proto, aby se mohl vykecávat na Discordu. Přečtěte si celý článek Recenze Razer Kraken V4: šikovně univerzální herní sluchátka

Čas načtení: 2024-06-26 13:30:11

Jeden dálkový ovladač na celý dům? SwitchBot umí ovládat téměř vše, podporuje i Matter

SwitchBot představil nový univerzální ovladač Stojí jen 60 dolarů a chlubí se podporou standardu Matter Ovládání je jednoduché a můžete ho i na dálku vyhledat Nikdo z nás nejspíš nemá rád hledání ovladačů od všech možných zařízení od televize, přes klimatizaci, až po třeba chytrá světla. Na dálkové ovládání je ale dnes již skoro všechno a bez ovladače se běžní lidé těžko obejdou. Přečtěte si celý článek Jeden dálkový ovladač na celý dům? SwitchBot umí ovládat téměř vše, podporuje i Matter

Čas načtení: 2024-08-14 11:22:12

Nechte ho klouzat bez zánětu = Sexy Elephant Intim+ lubrikant v RECENZI

Lubrikant je pravděpodobně základem každého bezbolestného a příjemného pohlavního styku. Proto ty otřepané fráze jako např: „kdo maže, ten jede“ apod. mají své opodstatnění. Zatím jsem vyzkoušela spoustu vazelín a lubrikantů, ať už na vodní bázi, nebo ne, ale vždy jsem se vyhýbala parfémovaným nebo aromatizovaným lubrikantům kvůli svým problémům s častými infekcemi močových cest […] Článek Nechte ho klouzat bez zánětu = Sexy Elephant Intim+ lubrikant v RECENZI je celý k přečtení na Lascivní.cz. Přečtěte si také: Lepší lízání a kouření bez keců? RECENZE orálního gelu s příchutí jahodového lízátka od Sexperimentátorky K dilatátorům a kliniku potřebujete vždy sterilní lubrikační gel! RECENZE ePH gelu RECENZE: Intimfitness Sexgel lubrikační gel = je neutrální až univerzální?

Čas načtení: 2024-09-24 21:03:17

Ježíš Kristus byl partikularista, kterého zavraždili univerzalisti

Partikularista je člověk který má svoji svatou pravdu a odmítá přijmout svatou pravdu co hlásá většina která má univerzální pravdu, a tak zde je napětí mezi těmi co věří v univerzální pravdu a těmi co nevěří v univerzální pravdu, Ježíš Kristus byl partikularista, kterého zavraždili univerzalisti. V každém dospělém zdravém mozku je tak napětí mezi… Číst dále »Ježíš Kristus byl partikularista, kterého zavraždili univerzalisti

Čas načtení: 2009-01-19 06:00:00

AVS DVD Player - univerzální přehrávač nejen DVD

Dnes tu mám tu čest, představit vám DVD Player společnosti AVSmedia. Jak již v názvu vidíte, jedná se o multimediální přehrávač DVD médií. Ale schválně jsem ve jméně článku užil slovo „univerzální“, protože jak si hned povíme, přehrávání DVD není ani zdaleka jediná činnost programu. Instalace Ale ...

Čas načtení: 2024-02-10 01:09:14

Nejlepší využití jedlé sody v domácnosti: Univerzální a ekologická pomoc

Jedlá soda, také známá jako bikarbóna sodná, není pouze klasickou přísadou do pečiva. Tato jednoduchá a cenově dostupná věc je vynikajícím pomocníkem v domácnosti a nabízí řadu překvapivých a ekologických […] Příspěvek Nejlepší využití jedlé sody v domácnosti: Univerzální a ekologická pomoc pochází z Príma receptář.cz

Čas načtení: 2019-09-29 09:06:41

Návrat k sobě, tělu a pocitům: Vjem z knihy Thovt, Odhalení 1

Moje hlavní myšlenka nasátá z knihy? Je to právě ROZUM, který nás dovede rychlostí větru dostat do stavu ochromeného emocí strachu, jež pevně převezme kontrolu. Nejen o strachu a hledání smyslu života je tato kniha. Témat nabízí téměř nekonečně mnoho a každého čtenáře zaujme něco jiného, podle toho, co si ve svém životě zrovna řeší. Kerstin Simoné je s tématem boha Thovta a jeho channelingových informací známá už díky mnoha předchozích knihách. V Odhalení vše shrnuje a přidává něco nového. Nějaké své další zkušenosti, myšlenky a do jisté míry můžete vnímat text jako rozhovor s vyšší moudrostí. Oprostěme se od boha Thovta, protože tohle je moudrost všeobecně tak známá a vkládaná do úst kdejakému božstvu, že ji lze nazvat univerzální. A tak se můžete učit zlomit své hmotné já a spojit se s tím pravým, vnitřním, které má schopnost nám ukázat život v celém jeho štěstí. Zbavit se omezujících názorů a návyků a začít žít život ve svobodě? A jak je vám v šatech? Líbilo se mi i krátké pojednání o tom, co nosíme na sobě. Nic nového pod sluncem, ale často na to zapomínáme. Malý úkol pro čtenáře: „Sepište si, co vás při zkoumání sebe samotných napadne.“ Jaký typ oblečení nesnáším? Tak se do něj obleču a pozoruju se. Vadí mi materiál, pocit, že mi nesedí, je mi malé, nelíbím se v tom sama sobě? Jaké mi je pohodlné – a jak v něm vypadám? Jaké vnímám elegantně a jsem ochoten si užít i jisté nepohodlí, které k tomu patří? Viz záliba v lodičkách, která dokáže pozvednout pocit ženskosti…. Elegantní a pohodlné, ležérnost? Metoda pomáhá uvědomit si potřeby a vjemy ze svého těla. I nahého těla. Je to totiž stále to samé tělo jako v tom „malém“ oblečení, jako tom elegantním nebo ležérním a vkusném. Tímto trénujeme spojení sami se sebou a nově nastavujeme vnímání sebe i světa kolem. A s něčím takovým se mu už můžeme mnohem lépe přizpůsobit. A takových cvičení tu najdete více A ještě více si jich můžete sami vymyslet inspirováni tou různorodou smrští informací někdy podávaných dosti vichřičně, jindy jemně a jako pohlazení. Ovšem, jak jsem již napsala na začátku – vždy záleží na našem momentálním rozpoložení, protože někdy jsem i ty vichřičné části, nebo maximálně rozčilující části, vnímala velmi dobře a na správném místě. Jindy jsem zase některé části při opětovném čtení přeskakovala, protože mi už neměly co říct, nebo jsem s nimi nesouhlasila. Prostě – Thovt, Odhalení 1, je dobrý parťák na rozhovor! O autorce: Kerstin Simoné žije i se svou rodinou nedaleko Berlína. Již jako dítě projevila jasnozřivé schopnosti. Kromě psaní knih se aktivně zabývá ochranou zvířat a pořádá praktické semináře. Pětadvacet let studuje různé formy channelingu a poté vyvinula vlastní techniku tlumočení. Thovt je jejím blízkým přítelem, učitelem a stálým průvodcem od roku 2003, kdy prožila jistou tragickou událost. Ve svých knihách tlumočí jeho praktická a univerzální poselství, jež byla v minulosti vyhrazena pouze úzkému okruhu adeptů tajných nauk. Vydalo nakladatelství Anch Books, www.anch-books.eu, 2018 Renata Petříčková

Čas načtení: 2020-12-21 11:54:38

Kniha NEVIDITELNÍ ZABIJÁCI popisuje hrozby, které představují infekční choroby v 21. století

Autoři knihy Neviditelní zabijáci. Lze zvítězit nad smrtícími patogeny? se zabývají širokou paletou nakažlivých nemocí, ale soustřeďují se zejména na identifikaci a zkoumání těch, které mají potenciál rozvrátit sociální, politickou, hospodářskou, emoční a existenční stabilitu obyvatel velkých regionů či dokonce celé planety. Současně nabízejí politické a vědecky podložené přístupy k řešení popsaných problémů. Renomovaný epidemiolog Michael T. Osterholm, jenž se při novodobých pandemiích pohyboval v první linii, a spisovatel a dokumentarista Mark Olshaker na základě nejnovějších poznatků lékařské vědy zkoumají prostředky, které musíme vynaložit, a programy, jež musíme rozvinout, pokud se máme před infekčními nemocemi ubránit. V této knize dokazují, že bychom se jednoho dne mohli probudit do světa, v němž mnohá antibiotika už neléčí, biologické války jsou skutečností a hrozba katastrofální chřipkové nebo koronavirové pandemie je neustále přítomná. Jen pokud pochopíme, co je třeba vykonat a změnit, dokážeme zabránit nejhoršímu. Infekční nemoci považujeme za nejzhoubnějšího nepřítele lidstva, protože jsou jediným typem nemocí, jež nás postihují kolektivně a někdy i v masovém měřítku. Pokoušet se zastavit přenos choroby připomínající chřipku, například covidu-19, je jako zastavovat vítr. Jsme po nějakých sto letech vědeckých pokroků lépe připravení na to, abychom se s takovou pohromou vyrovnali? „Bohužel ne tak docela. Všechny epidemie od začátku 21. století přišly jako překvapení, přestože žádným překvapením být neměly,“ píší autoři této knihy. Epidemie covidu-19, eboly, MERS a horečky zika nám ukazují, jak žalostně málo jsme připravení na to, abychom se s těmito ataky dokázali vypořádat. Co tedy můžeme – a musíme – učinit, abychom se ochránili? „S nápadem na tuto knihu jsme přišli během západoafrické epidemie eboly v letech 2014–2016. Dokončili jsme ji během epidemie horečky zika, jež se z pacifických ostrovů rozšířila do Severní i Jižní Ameriky,“ píší autoři v úvodu knihy. V následujících kapitolách věnují pozornost všem velkým epidemiím za poslední tři desetiletí. Současně rozebírají politické aspekty této oblasti včetně bioterorismu, obchodu s vakcínami a ohrožení veřejného zdraví antimikrobiální rezistencí vůči lékům. Například v kapitole Jak chřipku smést ze stolu vysvětlují nezbytnost projektu vývoje univerzální, zlomové vakcíny proti chřipce pro globální trh, která by mohla mít stejný přínos jako vakcína proti neštovicím. V kapitole Matice hrozeb autoři identifikují čtyři typy událostí, jež mají skutečný potenciál negativně ovlivnit celou planetu: totální jaderná válka, srážka s asteroidem, globální změna klimatu a infekční onemocnění. Podle Osterholma mají právě infekční nemoci ve 21. století největší předpoklad k tomu, aby vyvolaly náhlou krizi, která naráz zasáhne celou planetu: celosvětovou epidemii neboli pandemii. V tuto chvíli by naší velkou kolektivní starostí měla být chřipková pandemie. Autoři navrhují čtyři stupně priority, které by měly vést ke „krizové agendě“.   Ukázka z knihy: Předmluva k vydání z roku 2020 S nápadem na tuto knihu jsme přišli během západoafrické epidemie eboly v letech 2014–2016. Dokončili jsme ji během epidemie horečky zika, jež se z pacifických ostrovů rozšířila do Severní i Jižní Ameriky. Při psaní jsme měli na paměti koronavirovou epidemii SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome, těžký akutní respirační syndrom) z roku 2002, jež vypukla v jihovýchodní Asii a přenesla se do Kanady; epidemii vyvolanou roku 2009 chřipkovým virem H1N1, jež se přihnala z Mexika; a MERS (Middle East Respiratory Syndrome, blízkovýchodní respirační syndrom), další koronavirus, který se roku 2012 rozšířil na Arabském poloostrově. V době, kdy píšeme tuto novou předmluvu, se svět potýká s pandemií nemoci covid-19, již vyvolal nový koronavirus, který se zničehonic objevil na konci roku 2019 v Číně a bleskovou rychlostí se rozšířil dál. Tato koronavirová pandemie připomíná chřipku způsobem šíření nákazy mezi lidmi: přenáší se tak, že člověk v blízkosti nakažené osoby se vzduchem vdechne kapénky a drobné aerosolové částice plné viru – to podrobně líčíme v kapitole 19, kde se zabýváme chřipkovými pandemiemi a jejich průběhem. Co mají tyto epidemie infekčních nemocí společného?      Všechny přišly jako překvapení, přestože žádným překvapením být neměly. Neměla by jím být ani ta příští, a buďme si jisti, že nějaká příští přijde, a po ní další a tak pořád dál. A jak v této knize nastiňujeme, jedna z nich bude ještě větší a o několik řádů vážnější než covid-19. S největší pravděpodobností půjde o nový chřipkový virus se stejným zničujícím Neviditelní zabijáci dopadem jako velká chřipková pandemie z let 1918–1919, jež si vyžádala padesát až sto milionů lidských životů. Nová pandemie se však bude odehrávat ve světě s třikrát tak velkým počtem obyvatel a mezinárodní komerční leteckou dopravou; v tomto světě jsou sudy prachu v podobě megaměst třetího světa, živočišné rezervoáry nemocí v důsledku zásahů do jejich přirozeného prostředí přicházejí až k našim dveřím, lidé a zvířata coby hostitelé choroboplodných zárodků žijí ve stamilionových počtech těsně vedle sebe a všechno od elektroniky a autosoučástek až po životně důležité léky, bez nichž i ty nejvyspělejší nemocnice přestanou fungovat, dodávají celoplanetární zásobovací řetězce na základě modelu just-in-time (přesně na čas).      Jsme po nějakých sto letech vědeckých pokroků lépe připravení na to, abychom se s takovým kataklyzmatem vyrovnali? Bohužel ne tak docela, jak píšeme v kapitole 19. Prostým faktem je, že všechny analýzy, priority a doporučení ohledně proaktivních opatření, o kterých jsme se zmiňovali v prvním vydání Neviditelných zabijáků, zůstávají i nadále aktuální a relevantní. Nenacházíme žádné uspokojení v tom, že jsme měli pravdu, nicméně varováni jsme byli včas.      Podívejme se na skutečný stav věcí.      Pokoušet se zastavit přenos nemoci připomínající chřipku, například covidu-19, je jako zastavovat vítr. Téměř drakonickými omezujícími opatřeními, jakým mohla čínská vláda podrobit stamiliony občanů, a také pokusy zemí jako Jižní Korea a Singapur, kde se snažili identifikovat nakažené lidi i všechny ty, se kterými nakažení mohli být v kontaktu – čehož se ve Spojených státech bolestně nedostávalo –, se šíření viru přinejlepším zpomalilo. Bývalo by se mohlo omezit jen s pomocí účinné vakcíny, která neexistovala. Když se s takovým podnikem začíná úplně od začátku, žádá si to mnoho měsíců nebo i mnoho let práce.      Životně důležité při každé pandemii je fungující vedení země. První povinností prezidenta či kterékoli hlavy státu je podávat přesné a aktuální informace pocházející od zdravotnických odborníků, nikoli od operativců, kterým jde o politickou agendu. Je mnohem lepší říct, že něco nevíme, ale že se snažíme na to přijít, než vést nesmyslné řeči, které by se v následujícím zpravodajském pořadu daly vyvrátit. Pokud se hlava státu vzdá důvěryhodnosti, veřejnost nebude vědět, kam se obrátit. Různé studie však opakovaně prokázaly, že pokud se veřejnosti dostává poctivých a otevřených informací, panika téměř nikdy nevznikne a všichni se naučí táhnout za jeden provaz.      V prohlášení CIDRAP (Center for Infectious Disease Research and Policy, Centrum pro výzkum infekčních nemocí a politiku při Minnesotské univerzitě) se už 20. ledna 2020 konstatovalo, že vzhledem k jasným charakteristickým znakům přenosu vyvolá virus covid-19 pandemii. Proč Světové zdravotnické organizaci (WHO) trvalo až do 11. března, než oznámila, že jde o globální pandemii? To podle nás vedlo k tomu, že mnozí lídři a organizace se nechali unést pocitem sebeuspokojení, že pořád je velká šance virus potlačit. Krom toho to nešťastně a zbytečně všechny odvádělo od nezbytných plánů, jak nemoc zmírnit a jak s ní žít. Po takovýchto zmatcích a debatách bychom si měli uvědomit, že hrozí-li světu nový zhoubný nepřítel, potřebujeme pro vyhodnocení takového nebezpečí efektivnější metody.      První zásadní otázka, kterou si musíme položit, zní: Jak jsme k této krizi dospěli? Tak jako u většiny katastrof jde o souběh několika faktorů. Během necelých dvou desetiletí od epidemie SARS se svět dostal do mnohem kritičtější závislosti na Číně, pokud jde o výrobní zdroje.      Na celém světě dnes ve výrobě, v zásobovacích řetězcích i v dodávkách vládne model just-in-time (přesně na čas). Je smutné, pokud si nemůžeme koupit vytoužený nejnovější televizor nebo chytrý telefon, protože továrna v provincii Chu-pej nebo Kuang-tung je kvůli nějaké nákaze zavřená. Mnohem horší situace nastane, pokud neseženeme základní životně důležité léky, které dennodenně pomáhají k lepšímu životu milionům lidí s chronickými nemocemi nebo se zdravotními potížemi, nebo pokud nejsou k dostání nezbytné osobní ochranné prostředky (OOP) pro zdravotníky v přímém kontaktu s pacienty nakaženými covidem-19.      Uvažte následující statistiku: Krátce před vypuknutím pandemie H1N1 v roce 2009 jsme v CIDRAP prováděli celonárodní průzkum, při němž jsme zpovídali nemocniční farmaceuty a lékaře z jednotek intenzivní péče a oddělení urgentního příjmu, jak o tom píšeme v kapitole 18. Během aktualizace průzkumu jsme identifikovali víc než 150 životně důležitých léků na všechny typy nemocí, které se v USA běžně používají a bez nichž by mnozí pacienti během několika hodin zemřeli. Všechny jsou generické a mnohé – nebo jejich aktivní farmaceutické složky – se vyrábějí především v Číně nebo v Indii. Na počátku epidemie covidu-19 už třiašedesát z nich bylo v krátké lhůtě nedostupných nebo vedených jako běžně nedostatkové – to je jen jeden příklad toho, jak jsme zranitelní. Pokud nemoc a karanténa zabrání čínským továrnám v práci a naruší či zastaví provoz na námořních cestách, a láhve a ampule v resuscitačním vozíku tak zůstanou prázdné, potom už bude jedno, jak je ta či ona moderní nemocnice v nějakém velkém západním městě dobrá. Naše kolektivní závislost na Číně, pokud jde o levnou a efektivní výrobu, by při pandemii covidu-19 i při budoucích nákazách mohla vést k vedlejšímu důsledku v podobě podstatných ztrát na životech.      Ekonomika moderní zdravotní péče navíc svým diktátem vede k tomu, že většina nemocnic má extrémně omezené zásoby osobních ochranných prostředků, včetně obyčejných respirátorů i respirátorů N95. Jak zareagujeme, jestliže nedokážeme chránit zdravotnický personál, nepostradatelný pro péči o nemocné, kteří se do už tak přetížených zdravotnických zařízení bezesporu nahrnou? To, jak se povede zdravotníkům, bude skutečně historickým měřítkem toho, jak jsme na průběh této krize i krizí budoucích reagovali. Pokud neuděláme vše, co je v našich silách, abychom je ochránili, ošetřující personál se rychle promění v pacienty a bude pro už tak přeplněná zdravotnická zařízení znamenat další zátěž.      Svět nikdy nepočítal s tím, že Čína by se mohla na celé měsíce prakticky zavřít a nedodávala by mnohé z toho, co naléhavě potřebujeme. To bohužel není v dnešní realitě přijatelnou omluvou. Chceme-li vážně takovéto hrozbě do budoucna zabránit, musejí se vlády na mezinárodní úrovni zavázat k tomu, že rozptýlí a diverzifikují výrobu nezbytných léčiv, lékařského materiálu a zdravotnického vybavení. Představme si to tak, jako kdybychom uzavírali pojistku. Pojišťovny katastrofám nebrání, nýbrž zmírňují jejich dopad.      Bude to stát víc? Nepochybně ano, ale je to jediná cesta k jistotě, že dokážeme adekvátně zareagovat, až katastrofální pandemie opravdu udeří. V době, kdy se nejrůznější omezující opatření a karantény stávají běžnou rutinou, musíme mít prostředky k tomu, aby výrobní a distribuční řetězce dál fungovaly, pokud jde o léky a další životně důležitý materiál, jako jsou injekční jehly a stříkačky a také základní prostředky jako infuzní roztoky.      Nejenže potřebujeme po celém světě vybudovat víc výrobních kapacit a zajistit dostatek různých zařízení, ale také musíme na úrovni států masivně investovat do nových léků a antibiotik, u nichž z komerčního hlediska neexistuje efektivní obchodní model. Neočekávejme, že komerční farmaceutické společnosti vloží miliardy dolarů do léků, které se budou používat jen za stavů nouze. Po epidemii eboly z let 2014– 2016 začaly některé státy naléhat, aby se rychle vyrobila vakcína. Na základě mezinárodní iniciativy vznikla CEPI (Coalition for Epidemic Preparedness Innovations, Koalice pro inovace a připravenost na epidemie), aby stimulovala a urychlila vývoj vakcín proti nově se objevujícím infekčním nemocem a během epidemií pak umožnila lidem přístup k těmto vakcínám. Zatímco práce na vývoji vakcíny proti ebole pokročily – do značné míry díky jiným projektům –, u jiných vakcín se postoupilo jen velice omezeně. Komerční trh zůstává malý až do chvíle, kdy už je pozdě, kdy se infekce už šíří. Spojte si toto se skutečností, že mnohé z těchto nemocí se objevují v těch světových regionech, kde lidé na vakcíny i další léky mají nejméně peněz. Pak nám dojde, že pro výzkum, vývoj a distribuci určitých kategorií léků potřebujeme jiný model. Jediné řešení představují vládní subvence a záruky ohledně nákupů. To nebude levné, ale dlouhodobý přínos v podobě zachráněných životů bude daleko větší než náklady.      Jenže pokud jde o veřejné zdraví, přemýšlíme v dlouhodobém horizontu zřídkakdy. To se musí změnit. Z geopolitického hlediska by krize vyvolaná pandemií mohla dokonce mít i pozitivní dopad. A to pokud nám dojde, že se tento problém týká všech, že rozdíly mezi námi nejsou důležité, a zahájíme mezinárodní spolupráci.      Všechna rozhodnutí, jak se s nákazou vyrovnat, by měla vycházet z prokázaných faktů. Když se z covidu-19 stala celosvětová pandemie, pomohlo zastavení letecké dopravy z Evropy do USA zpomalit šíření nemoci nebo omezit výskyt nových případů neboli jinými slovy: došlo ke zploštění křivky nemoci? Například u eboly nebo SARS je virus přenosný až několik dní poté, co se u nakaženého jedince objeví příznaky. Zato chřipka a covid-19 se mohou přenášet ještě před nástupem příznaků nebo i v případě, že přenašeč vůbec neonemocní. Ve světle charakteristických rysů covidu-19 pak karanténa cestujících a posádky na výletní lodi Diamond Princess u japonského přístavu Jokohama vypadá jako krutý experiment na lidech. Zdraví lidé tu ve stísněných prostorech museli dýchat stejný vzduch jako jejich nakažení spolucestující. Tímto opatřením se podařilo dokázat jen to, jak snadno a rychle se virus může šířit.      Úřady musejí při rozhodování brát v úvahu především specifika té které nemoci a to, jakou část populace nemoc postihuje. Víme, že v případě chřipky funguje to, když se v první fázi epidemie zavřou školy, a tak v mnohých zemích zavřeli školy i na začátku pandemie covidu-19, aniž měli data, která by tuto teorii podpořila. V této fázi epidemie či pandemie bychom k podobnému kroku měli přistupovat jen tehdy, pokud můžeme prokázat, že mezi dětmi je nakažených víc, když jsou ve škole, než když zůstanou doma. Dva vyspělé městské státy, které nákaza zasáhla, se hned na počátku pokusily zareagovat co nejrychleji a nejúčinněji. V Hongkongu školy zavřeli. V Singapuru je nezavřeli. Pokud jde o šíření nemoci, neprojevil se mezi nimi nakonec skoro žádný rozdíl.      U každého politického rozhodnutí musíme také brát v úvahu jeho vedlejší účinky. Pokud se zavřou školy a děti musejí zůstat doma, v mnoha případech se o ně starají prarodiče. Covid-19 však nepoměrně častěji vyvolává vážné onemocnění právě u starších lidí, které se snažíme před nebezpečím co nejvíce chránit tím, že je izolujeme od potenciálních přenašečů.      Dalším příkladem budiž to, že v mnoha zdravotnických zařízeních má až 35 procent zdravotních sester děti ve školním věku a až 20 procent z nich by muselo zůstat doma a o děti pečovat, protože žádnou jinou možnost nemají. Zavření škol tak může vést k tomu, že v době zdravotní krize přijdeme o 20 procent nepostradatelných sester ještě předtím, než začneme počítat ty, na něž se nebudeme moct spoléhat, protože samy onemocní. V každém případě je třeba všechny tyto záležitosti zvažovat opatrně a komplexně, což je náročný úkol.      Dáváme mnoho miliard dolarů ročně na národní bezpečnost a obranu, a to vždy v rámci několikaletého rozpočtu. Zdá se však, že ze zřetele ztrácíme tu největší bezpečnostní hrozbu: zhoubné mikroby, které způsobují infekční nemoci. Nikdy by nás ani nenapadlo, abychom šli do války a až poté u dodavatelů objednávali letadlové lodě nebo zbraňové systémy, jejichž vývoj a výroba trvají několik let. A nikdy by nás nenapadlo, abychom provozovali velké letiště bez dokonale fungujícího, kdykoli k zásahu připraveného hasičského sboru, přestože ho sotvakdy bude třeba.      Jenže ve válce proti našemu nejzhoubnějšímu nepříteli právě tohle děláme zas a znovu. Jakmile hrozba pomine, jako bychom na vše zase zapomněli, než se objeví další. Nebezpečí, že se objeví nějaký jiný mikrob, si vláda, průmysl, média ani veřejnost nikdy nepřipouštějí. Všichni předpokládají, že o tento problém se postará někdo jiný. Výsledkem je, že jsme žalostně nepřipravení, protože chybějí investice, vedení i společná vůle. Za budíček, kterého možná bude, možná nebude dbát, tak svět zaplatí zatraceně přemrštěnou cenu.      Co kdybychom na druhou stranu brali SARS jako lekci, ze které je třeba se poučit, a – jak konstatujeme v kapitole 13 – jako předzvěst věcí příštích?      Vynaložili bychom opravdové úsilí a vyvinuli proti koronaviru SARS vakcínu, která by možná zabírala i na covid-19. Ale i kdyby nezabírala, pokročili bychom o hodně dál v základním výzkumu, věděli bychom, jak virus funguje, a vyvinuli bychom „platformu“ vakcín proti koronavirům.      Ne vždy, když udeří nějaká neznámá nemoc, budeme mít připravenou vakcínu. Nepleťme si však nějakou neznámou nemoc s budoucí chřipkovou pandemií, které se všichni zdravotníci obávají. Tu můžeme očekávat a musíme se na ni připravit. V kapitole 20 nastiňujeme, že potřebujeme zlomovou vakcínu proti chřipce – někteří mluví o univerzální vakcíně –, která by fungovala na všechny kmeny viru či alespoň na většinu z nich. Nebyli bychom pak závislí na každoročních vakcínách kolísavé účinnosti, jejichž složení do značné míry vychází z odhadů, které kmeny pravděpodobně v nadcházející sezoně převládnou. K zajištění tohoto výzkumu a všech doprovodných nákladů zřejmě bude třeba programu srovnatelného s Projektem Manhattan, ale nedokážeme si představit nic jiného, co by potenciálně mohlo zachránit tolik životů a uchránit lidstvo od zdravotní a hospodářské katastrofy, ze které by se zotavovalo desítky nebo i stovky let.      Když odezněla krize kolem západoafrické epidemie eboly, vyšlo množství fundovaných a hluboce analytických zpráv, vypracovaných institucemi jako Organizace spojených národů, Světová zdravotnická organizace, Národní lékařská akademie USA a společný projekt Ústavu globálního zdraví při Harvardově univerzitě a Fakulty hygieny a tropického lékařství při Londýnské univerzitě. Ve všech zprávách se podrobně líčí, jak zpočátku chyběla koordinace a jak nikdo nedokázal rozpoznat rozsah problému. Všechny také obsahují podobnou a cennou strategii a procedurální doporučení, jak reagovat příště. Realizovány však byly jen nemnohé z doporučených kroků a v podstatě tyto dokumenty od té doby někde na policích zapadají prachem. Výsledkem je, že dnes nejsme skoro o nic dál, než jsme byli, když epidemie eboly propukla.      Potřebujeme tvůrčí představivost ohledně toho, co se může a také bude dít a co budeme potřebovat, abychom se na to připravili. K tomu patří plány pro nepřetržité fungování zdravotní péče, státní správy a obchodu. Potřebujeme mezinárodní strategické zásoby životně důležitých léků a plicních ventilátorů pro pacienty, stejně jako osobních ochranných prostředků pro zdravotníky. Spojené státy by měly mít své vlastní podobné zásoby s realistickým množstvím potřebného materiálu – nikoli hrubě nedostatečné zásoby, jaké v současnosti máme k dispozici pro boj s covidem-19. A potřebujeme životaschopný plán, jak víceméně okamžitě navýšit kapacity v nemocnicích a na klinikách, například stavěním stanů na parkovištích, aby pacienti s podezřením na novou infekci mohli být oddělováni a pokud nutno i izolováni od příjmu běžných pacientů.      Přes veškerá onemocnění, úmrtí, rozvrat a hospodářské ztráty, které pandemie covidu-19 způsobila, by největší tragédií bylo, kdybychom tuto krizi „promarnili“, nepoučili se z ní a nepřipravili se na budoucnost. Pokud si z dějin můžeme něco vyvodit, pak to, že téměř jistě budeme překvapení, až na nás ten či onen mikrob nebo kmen příště zaútočí rozsáhlou nakažlivou nemocí. Ale ohrozíme sami sebe, pokud nebudeme připravení se tomu postavit a nebudeme mít všechny plány a zdroje, o kterých už teď víme, že je budeme potřebovat.      Nezapomínejme na to, že nebezpečný mikrob, který se dnes skrývá někde ve světě, by už zítra mohl být všude.      Právě tomuto tématu se naše kniha věnuje. Úvod V době, kdy jsem pracoval jako hlavní epidemiolog státu Minnesota, neslýchali ode mě státní úředníci a šéfové korporací zpravidla to, co chtěli slyšet. Někteří lidé v médiích mi proto začali říkat „posel špatných zpráv“. Takto nazvanému článku v časopise Mpls. St. Paul Magazine dal jeho autor Kermit Pattison podtitul: „Svéhlavý a přímočarý hlavní epidemiolog tvrdí, že v naší válce proti choroboplodným zárodkům je jen poslem z fronty. Buď jak buď nepřináší dobré zprávy.“      Nemám sice vůbec dojem, že bych byl „svéhlavý“, ale rozhodně se musím přiznat, že „přímočarý“ jsem. Věřím totiž v to, čemu říkám „důsledná epidemiologie“. To znamená, že když se budeme snažit změnit to, co by se mohlo stát, kdybychom nic neudělali, můžeme v pozitivním smyslu změnit chod dějin, a ne jen zpětně zaznamenávat a vysvětlovat, co se dělo. Díky úspěchům, jichž v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století dosáhli – za pomoci doslova tisíců dalších lidí – dva velikáni v oblasti veřejného zdraví, dr. Bill Foege a nedávno zesnulý dr. D. A. Henderson, budou miliony a miliony dětí ušetřeny katastrofy v podobě neštovic. Můžeme vykonat i další dobré skutky, které změní lidem život, avšak pouze pokud takové příležitosti rozpoznáme a budeme mít kolektivní vůli jednat.      Tato kniha vzešla z toho, že při nejzávažnějších krizích, které v naší době veřejnému zdraví hrozily, jsem se pohyboval v první linii: podílel jsem se na léčbě, zkoumal jsem okolnosti, za jakých nákaza vypukla, pracoval jsem na různých programech a navrhoval politická řešení. Mezi tyto krize patří syndrom toxického šoku, AIDS, SARS, rezistence mikrobů vůči antibiotikům, nemoci přenášené jídlem, očkovatelné nemoci, bioterorismus, zoonózy (nemoci přenosné mezi zvířaty a člověkem) včetně eboly, a nemoci přenášené vektory (infekce přenášené komáry, klíšťaty a mouchami, například horečka dengue a virus zika). Pod vlivem všech takových zkušeností a střetů na místní, regionální, národní i mezinárodní úrovni se formovaly a utvářely mé myšlenky. Tyto zkušenosti a střety mě zásadním způsobem poučily o tom, jak se s naším nejzhoubnějším nepřítelem můžeme vypořádat, a pomohly mi ujasnit si, jak k němu přistupovat z hlediska veřejného zdraví.      Infekční nemoci skutečně jsou nejzhoubnějším nepřítelem, který před lidstvem stojí. Infekce sice zdaleka nejsou jediným typem nemocí, které nás všechny postihují, avšak jsou jediným typem nemocí, které nás postihují kolektivně a někdy i v masovém měřítku. Srdeční onemocnění, rakovina, a dokonce i Alzheimerova choroba mají zničující důsledky pro jednotlivce a výzkum vedoucí k jejich léčbě je chvályhodný. Tyto nemoci však nemají potenciál ovlivnit každodenní chod společnosti, znemožnit cestování a obchod, zastavit průmyslovou výrobu či vyvolat politickou nestabilitu.      Profesně jsem se zabýval především tím, že jsem se snažil spojovat různorodé informace a vytvářet z nich souvislé linky ukazující do budoucnosti. Například už v roce 2014 jsem upozorňoval na to, že je jen otázkou času, kdy se virus zika objeví na americkém kontinentě. A roku 2015 jsem před pochybujícím odborným publikem v Národní lékařské akademii (National Academy of Medicine) předpověděl, že MERS se brzy objeví v některém velkém městě mimo Blízký východ. (Pouhých několik měsíců poté se skutečně objevil v jihokorejském Soulu.)      Netvrdím, že mám nějaké jedinečné schopnosti. Předvídání problémů a potenciálních hrozeb by v oboru veřejného zdraví mělo být standardní praxí. CIDRAP (Center for Infectious Disease Research and Policy, Centrum pro výzkum infekčních nemocí a politiku) na Minnesotské univerzitě, jež nyní vedu, jsem založil s tím, že bez politiky nemá výzkum kam směřovat. Dá se to říct i tak, že většinou jdeme od jedné krize ke druhé, nikdy je nepředjímáme a nikdy nakonec nedoděláme to, co bychom dodělat měli.      Mají-li být věda a politika účinné, musejí se prolínat. Pokud tedy v této knize budeme mluvit o realizovaném či potřebném vědeckém pokroku v prevenci nemocí, budeme zároveň i uvažovat, jak s tímto pokrokem naložit.      Chceme nabídnout čtenářům nové paradigma pro přemýšlení o nebezpečí, které bude ve 21. století hrozit, pokud vypukne infekční onemocnění. Budeme se zabývat širokou paletou nakažlivých nemocí, ale soustředíme se na identifikaci a zkoumání těch, které mají potenciál rozvrátit sociální, politický, hospodářský, emoční a existenční blahobyt velkých regionů, nebo dokonce celé planety. Úmrtnosti a smrtnosti jistě patří v našich úvahách první místo, avšak ne místo jediné. V dnešní době by několik potvrzených případů neštovic kdekoli na světě vyvolalo daleko větší paniku, než kolik jí vyvolá mnoho tisíc úmrtí na malárii jen v samotné Africe. ¨      Ne vždy totiž racionálně rozlišujeme mezi tím, co by nás mohlo zabít, a tím, co by nám mohlo ublížit, co by nás mohlo vyděsit či co by nám prostě jen mohlo být nepříjemné. V důsledku toho se ne vždy racionálně rozhodujeme, jak využívat naše zdroje, na co se zaměřit v politice a – upřímně řečeno – čeho se bát. Ve chvíli, kdy píšeme tato slova, má velká část západního světa značné obavy z šíření viru zika, jenž je spojován s mikrocefalií, s dalšími vrozenými vadami a s Guillainovým-Barréovým syndromem. Avšak v posledních několika letech virus horečky dengue, kterou šíří tentýž druh komára, v tomtéž regionu zabil daleko víc lidí, a veřejnost to skoro ani nezaznamenala. Proč? Zřejmě proto, že málokterá situace je tak drastická a strašlivá, jako když se dítě narodí s malou hlavou a má před sebou nejistý život s postižením. To je nejhorší noční můra všech rodičů.      V této knize se stále budeme vracet ke dvěma metaforám nemoci. Jednou je zločin a druhou je válka. Obě jsou výstižné, protože v boji proti infekčním onemocněním nám tak či onak na mysl přicházejí obě tyto hrůzy. Při zkoumání a diagnóze vypuknuvších nákaz si počínáme jako detektivové. Reagovat na tyto nákazy musíme jako vojenští stratégové. Tak jako nikdy nedokážeme eliminovat zločin a válku, nedokážeme eliminovat ani nemoci. A stejně jako se angažujeme v trvalé válce proti zločinu, bojujeme neustále proti nemocem.      V prvních šesti kapitolách představíme příběhy, případy a pozadí, které nám poskytnou kontext pro zbývající část knihy. Poté budeme hovořit o podle nás nejnaléhavějších hrozbách a úkolech a také o praktických prostředcích, jak se s nimi vypořádat.   Americký epidemiolog Michael T. Osterholm, PhD, MPH, (1953) je ředitelem Centra pro výzkum a strategii v oblasti infekčních chorob na Minnesotské univerzitě. Dvacet čtyři let působil v různých funkcích na minnesotském ministerstvu zdravotnictví, posledních patnáct let jako státní epidemiolog, několik let jako zvláštní poradce amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb v otázkách veřejného zdraví a bioterorismu.  Vedl četná vyšetřování případů nákazy mezinárodního významu včetně onemocnění vyvolaných potravinami, syndromu toxického šoku, žloutenky typu B a HIV. Byl mezinárodním lídrem v kritice ohledně naší připravenosti na chřipkovou pandemii. Je autorem stovek odborných článků a knižního bestselleru Living Terrors: What America Needs to Know to Survive the Coming Bioterrorist Catastrophe (2001). Za svou práci obdržel řadu vyznamenání i vědeckých ocenění. Nově zvolený prezident USA Joe Biden jmenoval doktora Michaela Osterholma do svého poradního výboru Transition COVID-19. Americký spisovatel, scenárista a producent dokumentárních filmů Mark Olshaker (1951) začal kariéru v prestižních denících The Wall Street Journal, The Washington Times a The New York Times. S bývalým agentem FBI Johnem E. Douglasem spolupracoval při psaní bestsellerů o forenzní psychologii, jejich dílo se stalo předlohou slavného televizního seriálu Mindhunter: Lovci myšlenek (2017–2019). Olshaker byl konzultantem ministerstva spravedlnosti USA pro oběti trestných činů a působil též jako konzultant Národní lékařské knihovny. Vedle své práce v oblasti trestního práva a veřejného zdraví psal a produkoval dokumentární filmy z různorodých oblastí včetně historie, architektury, vědy, medicíny a dramatu. Je držitelem ceny Emmy za dokument Římské město (1994).   Z anglického originálu Deadliest Enemy. Our War Against Killer Germs, vydaného nakladatelstvím Little, Brown and Company v New Yorku roku 2020, přeložil Robert Novotný, 384 stran, vydalo nakladatelství PROSTOR roku 2020. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-10-20 08:33:16

Cenu Angelus 2019 nezískalo Jezero od Bianky Bellové, ale Gospodinova Fyzika smutku

Prestižní středoevropskou literární cenu Angelus 2019, která se v polské Vratislavi každoročně uděluje polsky napsaným prózám či do polštiny přeloženým (přičemž ocenění získává nejen autor, ale i překladatel) a do jejíhož finále se letos probojoval také polský překlad Jezera Bianky Bellové (Jezioro, přeložila Anna Radwan-Żbikowska, Wydawnictwo Afera), nakonec získal román bulharského spisovatele a dramatika Georgiho Gospodinova Fyzika smutku (Fizyka smutku, přeložila Magdalena Pytlak, Wydawnictwo Literackie). Georgi Gospodinov (*1968) je bulharský básník, prozaik a dramatik, patří mezi nejpopulárnější a nejpřekládanější současné autory. V češtině vyšly tři jeho prózy: Přirozený román, Gaustin neboli Člověk s mnoha jmény a právě Fyzika smutku. Za sbírku Lapidárium (1992) obdržel doma národní cenu za debut, za román Fyzika smutku (2012) dostal ceny za nejlepší fikci a nejlepší román roku. Švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung napsal, že Fyzikou smutku zařadil Gospodinov nejen bulharskou literaturu, ale i sám sebe do první ligy evropských spisovatelů. Román Fyzika smutku vyšel u nás loni v překladu Davida Bernsteina v Nakladatelství Lidové noviny. V anotaci se dočteme, že „Gospodinovovu Fyziku smutku je možné zařadit k již etablovaným postmoderním románům. Ovšem kromě intelektuální hry, jež se projevuje například v mnohavrstevnatých odkazech na antickou mytologii či bulharské reálie, vykazuje také prvky lyrické prózy. Sice i v tomto případě Gospodinov tematizuje žánr románu a jeho hranice či principy, ale současně se snaží rehabilitovat klasické vyprávění. Mezi tyto snahy by se dala řadit i jedna z hlavních linií románu, jež nejen rekonstruuje mýtus o Mínótaurovi, ale zároveň se ho snaží nově nahlédnout a přehodnotit. Fyziku smutku je možné číst jako zprávu o složité románové kompozici a jejích stavebních principech, ale zároveň je možné v ní sledovat napínavé příběhy jednotlivých vypravěčů, jejichž osudy se proplétají napříč prostorem i časem.“ Šéfredaktor Literárních novin Petr Bílek o oceněné knize před časem napsal: „Třetí kniha bulharského autora přeložená do češtiny by se žánrově dala charakterizovat jako esejistický román. Svorníkem drobných příběhů z bulharského malého města i ze Sofie, úvah o současné civilizaci i cestování se stává antický mýtus o Mínótaurovi stále znovu reinterpretovávaný. Českého čtenáře osloví bezprostředně doteky s obyčejným životem v zemi, o které nemá v poslední době skoro vůbec žádné informace. Čas porcovaly dějiny v Bulharsku jinak, než jak jsme zvyklí kolíkovat dvacáté století my. „Představuji si knihu, ve které budou všechny druhy a žánry. Od monologu přes Sókratův dialog po epos v hexametru, od pohádky přes traktát po seznam.“ V rozhovoru, který s autorem přinesly Literární noviny 1/2019 (ukázku z něho si můžete přečíst ZDE), Gospodinov o Fyzice smutku mimo jiné řekl: „Z velké části je to i příběh mé rodiny. Ale když byl román přeložen do italštiny, němčiny, angličtiny, když jsem se potkával se čtenáři z New Yorku, Itálie, Německa, nejhezčí rozhovory s publikem byly, když ke mně někdo přišel a chtěl vědět víc o konkrétním příběhu, který byl velice lokální. Třeba ten o pomatené ženě čekající před kinem. Protože se dotýká společných problémů. Ten smutek není jen bulharský nebo polský, ten smutek je lidský. Ale samozřejmě existují lokální specifika. Bulharský smutek může být trochu hustší, černější, polský zase více Chopinův. Každý spisovatel musí vyprávět, co sám prožil. Bez přemýšlení o tom, zda příběh bude univerzální nebo ne. Pokud je převyprávěn autenticky, vždycky bude univerzální.“ Finalisté ceny Angelus 2019 Bianca Bellová, Jezioro, přeložila Anna Radwan-Żbikowska, Wydawnictwo Afera (Česká republika) Georgi Gospodinow, Fizyka smutku, přeložila Magdalena Pytlak, Wydawnictwo Literackie (Bulharsko) Siergiej Lebiediew, Granica zapomnienia, přeložil Grzegorz Szymczak, Wydawnictwo Claroscuro (Rusko) Christoph Ransmayr, Cesarski zegarmistrz, přeložil Jacek St. Buras, Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego (Rakousko) Sasha Marianna Salzmann, Poza siebie, přeložila Agnieszka Walczy, Prószyński i s-ka (Německo, nar. Rusko) Jurij Wynnyczuk, Tango śmierci, přeložil Bohdan Zadura, Kolegium Europy Wschodniej im. Jana Nowaka Jeziorańskiego (Ukrajina) Polina Żerebcowa, Mrówka w słoiku. Dzienniki czeczeńskie 1994–2004, přeložili Agnieszka Knyt, Michał B. Jagiełło, Fundacja Ośrodka KARTA (Rusko) {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-21 19:30:04

Recenze Sony ZV-E1: kompaktní a maximálně univerzální Full Frame

Sony vloni představilo velmi zajímavý přírůstek do rodiny svých kamer Novinka s názvem ZV-E1 je nejkompaktnějším a nejlehčím vlogovacím CMOS Full Frame fotoaparátem s vyměnitelnými objektivy S kombinací pokročilých funkcí pro nahrávání videa, vynikající kvality obrazu a intuitivního ovládání je tento model ideální volbou pro ty, kteří chtějí posunout svůj obsah na novou úroveň Sony ZV-E1 je navržena tak, aby vyhovovala potřebám moderních kreativců, ať už jde o youtubery, blogery, nebo profesionální filmaře, kteří vyžadují výkon, flexibilitu a kvalitu v jednom kompaktním balení. Pojďme se tedy ponořit do recenze a zjistit, jak Sony ZV-E1 obstojí v praxi a zda dokáže splnit vysoká očekávání, která na ni jsou kladena. Přečtěte si celý článek Recenze Sony ZV-E1: kompaktní a maximálně univerzální Full Frame

Čas načtení: 2024-03-05 11:50:00

Huawei uvádí na trh tři inovativní řešení pro ukládání dat v éře AI

Barcelona (Španělsko) 5. března 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Na veletrhu MWC 2024 v Barceloně uspořádala společnost Huawei úspěšnou prezentaci nových produktů a řešení. Dr. Peter Zhou, prezident produktové řady IT společnosti Huawei (Huawei IT Product Line), zde představil tři inovativní řešení, jejichž cílem je pomoci operátorům po celém světě vybudovat špičkovou datovou infrastrukturu pro éru umělé inteligence: řešení AI datových jezer, univerzální řešení ochrany dat pro všechny scénáře a DCS full-stack řešení data center.Rychlý rozvoj velkých AI modelů zvyšuje hodnotu datových aktiv a připravuje půdu pro éru datového přerodu. Budování datové infrastruktury v éře umělé inteligence však čelí dvěma zásadním výzvám. Za prvé, aby bylo možné z dat čerpat znalosti, je třeba nezávislé a rozptýlené zdroje dat agregovat v AI datových továrnách pro vytěžení. Tento úkol však klade vysoké požadavky na mobilitu dat. Za druhé se rychlým tempem rozšiřuje tzv. assetizace dat, čili jejich přeměna na aktiva. Průměrná doba uchovávání anotovaných AI dat a modelových dat je nyní více než tři roky, přičemž některá cenná korpusová data je třeba uchovávat trvale.V reakci na tyto výzvy uvedla společnost Huawei na trh řadu inovativních produktů a řešení pro ukládání dat, která pomohou operátorům vybudovat špičkovou datovou infrastrukturu v éře umělé inteligence.• Řešení AI datového jezera pro převod hromadných dat na cenná aktiva: Toto řešení zahrnuje nástroj pro správu dat Data Management Engine (DME), komplexní řetězec nástrojů pro generování poznatků eDataMate, datovou strukturu a AI úložiště OceanStor A800 a OceanStor A310. Zajišťuje globální viditelnost, správu a dostupnost tréninkových dat AI, zlepšuje efektivitu sběru a předzpracování dat i tréninku. Zejména OceanStor A800, vysoce výkonné úložné řešení NAS nové generace, představuje robustní základ výkonu AI úložiště s architekturou pro oddělení datové a řídicí roviny, vysoce výkonným paralelním souborovým systémem OceanFS, flexibilním obousměrným rozšiřováním a dalšími funkcemi navrženými pro podporu hyperclusterového plánování v reálném čase.• Univerzální řešení datové ochrany pro produkci, zálohování a archivaci dat, které zvyšuje odolnost datových aktiv: Toto řešení využívá dvě vrstvy kooperativního nasazení. První vrstvu tvoří spolupráce mezi produkcí a zálohováním, která zálohuje obrovské množství malých souborů o 90 % rychleji než běžná řešení. Podporuje také analýzu dat v nativním formátu v reálném čase. Dále pak následuje spolupráce zálohování a archivace, přičemž díky funkci vrstvení po deduplikaci se zde snižuje spotřeba šířky pásma o 80 %. Společnost Huawei na akci dále představila řešení OceanProtect E8000 a X9000 pro zálohování dat a novou generaci magnetoelektrického úložného řešení OceanStor Arctic, které je určeno pro horká i studená data. Podle předpokladů by mělo magnetoelektrické úložné řešení snížit TCO (celkové náklady na vlastnictví) o 20 % oproti páskám a spotřebu energie o 90 % oproti HDD.• DCS full-stack řešení datového centra pro vyšší efektivitu a agilitu IT služeb operátorů: Toto full-stack řešení postavené na virtualizaci a kontejnerech pokrývá sběr dat, ukládání, výpočty, správu a využití a poskytuje tak komplexní infrastrukturu jako službu (infrastructure as a service, IaaS) a platformu jako službu (platform as a service, PaaS).Jak uvedl doktor Zhou, umělá inteligence podněcuje „datové probuzení", které urychluje proces přeměny dat v aktiva. Společnost Huawei Data Storage bude i nadále poskytovat úložná řešení pro všechny scénáře, s nimiž budou operátoři moci vybudovat špičkovou datovou infrastrukturu pro éru umělé inteligence.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2350366/image_5011010_60808934.jpg KONTAKT: Jiani Liang, liangjiani@huawei.com  

Čas načtení: 2024-03-20 17:00:01

Stíhač tanků i průzkumné vozidlo? Francouzský obrněnec umí oboje a ještě něco navíc

Vozidlo zaujme hlavně svou univerzálností, může být totiž použito v několika variantách, například jako průzkumné vozidlo, stíhač tanků či prostředek palebné podpory. Nejedná se přímo o tank, ale pro Ukrajinu to je i tak významný doplněk obrněných vozidel ve výzbroji. Ukrajinci si navíc mohou vybrat, k jakému účelu jej zrovna v daný moment nasadí. Univerzální parťák Ukrajina žádala po západních spojencích právě takové univerzální vozidlo. Přání Kyjeva nakonec vyslyšel Emmanuel Macron, který v lednu minulého roku oznámil, že obráncům před ruskou invazí poskytne vozidla AMX-10RC, která používá ukrajinská námořní pěchota. Zároveň se jedná o první západní obrněná vozidla, která byla poskytnuta Ukrajině v boji s rozpínavými Rusy. Válka si však bude přirozeně žádat přísun dalších západních obrněnců. Seriálový doktor House je v Guinessově knize rekordů. Kvůli nebezpečné infekci se vzdal sportu Číst více První várka AMX-10RC k únoru 2023 obsahovala 14 strojů, jak uvádí Army Recognition. V současné době se má jejich počet pohybovat mezi 35 a 40 kusy, zdroje se v tomto směru různí. Důležitá je pro Ukrajince skutečnost, že se jedná o bojově prověřené vozidlo. Nasazeno bylo ve válce v Perském zálivu, Afghánistánu nebo africkém Čadu. Obavy o schopnosti vozidel Nicméně léto 2023 a první nasazení vyvolaly obavy o reálné schopnosti vozidel, protože Rusko jich stačilo už několik zničit, respektive ukořistit. Využilo v tomto ohledu nepříliš dobrou pancéřovou ochranu AMX-10RC, kdy vozidla mohou zlikvidovat i starší ruské tanky, jako například T-62. Rusko, NATO, nebo Čína: Kdo má nejvíce jaderných zbraní? Číst více Ukrajinci tedy změnili taktiku a začali využívat AMX-10RC jako vozidlo palebné podpory, čímž se na jedné straně snížily jeho ztráty, na straně druhé se rovněž zvýšila jeho efektivita v boji proti ruským okupantům. Ta se může násobit, pokud je obrněnec nasazen ve formaci s dalšími bojovými vozidly pěchoty západního původu – Bradley, Marder a dalšími. Nízká hmotnost, slušná rychlost Na AMX-10RC se začalo pracovat v sedmdesátých letech, do služby vstoupilo v roce 1979. Francie si objednala celkem 284 vozidel. Před 20 lety byl spuštěn proces modernizace 256 vozidel na variantu AMX-10RCR. Obrněnec o hmotnosti pouhých 17 tun tvoří 4 muži posádky (velitel, střelec, nabíječ a řidič). Tank T-84: Vozidlo do extrémních podmínek. Ukrajinský dravec se chystá na lov ruské kořisti Číst více Disponuje poloautomatickým kanónem ráže 105 mm, sekundární zbraň obstarává jeden kulomet ráže 7,62 mm. Francouzský obrněnec pohání dieselový motor o výkonu 250 koní, maximální rychlost činí 85 km/h. Ukrajina a Francie nejsou výhradním uživatelem vozidel, k nim se rovněž řadí i Maroko, které má ve výzbroji celkem 198 kusů, dále Katar s 12 kusy a Kamerun, jenž vlastní 6 kusů. AMX-10RC představuje i přes své nevýhody zajímavý zbraňový prostředek pro ukrajinské pozemní síly. Francie hodlá Kyjevu dodat další tyto stroje. KAM DÁL: Rusko se panicky bojí o svůj nejmodernější letoun: Su-57 útočí, ale raději ze zázemí.

Čas načtení: 2024-04-09 08:00:39

Letenky, ubytování či oběd v restauraci? Univerzální překladač Vasco Translator V4 pomůže v každé situaci

Vasco Translator V4 je ideálním společníkem na cesty pro všechny, kteří nevládnou cizím jazykům Díky němu se domluvíte v téměř 200 zemích více než 100 různými jazyky Doporučená cena pro český trh není úplně zanedbatelná – pohybuje se těsně pod hranicí 10 tisíc korun Jaro je tady a s ním začíná i sezóna cestování a dovolených ve více či méně exotických krajinách. S tím se pojí také otázka, jak se na takové dovolené dorozumět s místními – čeština totiž bohužel nepatří mezi světové jazyky a s výjimkou Slovenska a části Polska se s ní na mnoha místech nedomluvíte. Angličtina sice otevírá řadu dveří, stejně jako němčina, francouzština či španělština, ale ani tak není vždy snadné se v cizině domluvit. Naučit se pár frází v letadle sice přijde vhod, mnohem lepší je ale mít v kapse šikovného překladatele. Přečtěte si celý článek Letenky, ubytování či oběd v restauraci? Univerzální překladač Vasco Translator V4 pomůže v každé situaci

Čas načtení: 2024-05-09 04:18:00

Renault Symbioz: nové univerzální rodinné hybridní auto

Nový Renault Symbioz spojuje to nejlepší z nabídky značky Renault v segmentu C, pokud jde o modularitu, konektivitu a efektivitu. The post Renault Symbioz: nové univerzální rodinné hybridní auto first appeared on Hybrid.cz.

Čas načtení: 2024-05-13 10:20:00

XTB nabízí vyšší úroky z neinvestovaných prostředků

Praha 13. května 2024 (PROTEXT) - Společnost XTB, globální fintech nabízející online platformu a mobilní aplikaci pro investování, nabízí nově příchozím klientům vyšší úrokové sazby z neinvestovaných prostředků na prvních 90 dnů od založení účtu. Klientům společnosti se tak úročí i prostředky, které na svou investiční příležitost teprve čekají. Začátkům v investování platforma pomáhá také novou funkcionalitou, tzv. Investičními plány. Ty si společně s akciemi a ETF v prvním čtvrtletí roku 2024 zvolilo pro svou první transakci 78 % nových klientů v Evropské unii. XTB tak pokračuje ve své transformaci na přední univerzální investiční aplikaci, což se projevuje i na rostoucím počtu klientů – platformu začalo využívat v loňském roce 129,7 tisíc nových klientů a počet aktivních klientů se zvýšil na 378,5 tisíc.Investiční společnost XTB se stala prvním brokerem v České republice, který nabízí svým klientůmúrokové sazby z neinvestovaných prostředků na účtech vedených v českých korunách, eurech nebo amerických dolarech. Pro nově příchozí klienty je zároveň úroková sazba zvýhodněná – pro vklady v českých korunách je stanovená na 6,0 %, pro eurové vklady na 4,20 % a pro účty vedené v dolarech na 5,00 %, a to po dobu prvních 90 dnů od založení účtu. Po uplynutí tohoto období klienti získají úrokovou sazbu z neinvestovaných prostředků ve výši 2,00 % pro účty v eurech a Kč a 2,50 % pro účty vedené v dolarech.„Více než 20 % našich klientů má účty právě v Kč, chtěli jsme, aby i oni mohli těžit z prostředí rostoucích úrokových sazeb,“ komentuje rozšíření nabídky úrokových sazeb o české koruny David Šnajdr, generální ředitel XTB Česká republika. Úroky se počítají denně a na účty klientů se připisují měsíčně. Vztahuje se na neinvestované prostředky stávajících i nových klientů bez ohledu na jejich celkovou výši.„Navýšení úrokových sazeb nabízí investorům možnost vyčkávat na konkrétní investiční příležitost a zároveň si zajistit zhodnocení peněz, i když zrovna aktivně neinvestují. Stále více lidí zvažuje vstup na finanční trhy, a my jim chceme nabídnout další přidanou hodnotu, když už se rozhodnou s investicemi začít,“ komentuje zvýšení úrokových sazeb novým klientům Vladimír Holovka, obchodní ředitel XTB pro Česko, Slovensko a Maďarsko.I díky novým funkcím získala společnost XTB v loňském roce 129,7 tisíce nových klientů, stejně tak stoupl počet aktivních klientů na 378,5 tisíc. V meziročním srovnání se tak investicím aktivně začalo věnovat o 45,5 % klientů platformy více. Na zvyšující se investiční apetit poukazuje i růst hodnoty čistých vkladů, která loni dosáhla 1,9 miliardy zlotých a meziročně tak stoupla o 85 %. Dlouhodobé trendy na akciových trzích společně s rostoucí klientskou základnou vedly k rekordním konsolidovaným výnosům společnosti v hodnotě 128,7 milionů eur.XTB zároveň pokračuje ve své transformaci na univerzální investiční aplikaci a plánuje rozšířit svou nabídku například o nové dluhopisy, penzijní produkty nebo multiměnovou kartu. Nejnovější služba Investiční plány, kterou u XTB můžete najít, nabízí klientům možnost investovat do ETF fondů podle předem nastaveného cíle. Investoři si tak mohou vytvořit svůj vlastní plán výběrem ETF, o které má zájem a investovat měsíčně částku od 15 eur. U jednotlivých investic se dá také libovolně nastavit procentní podíl a flexibilně je spravovat. V první čtvrtletí letošního roku si 78 % nových klientů v Evropské unii vybralo jako svou první transakci akcie, ETF nebo právě vytvoření investičního plánu.„V ETF a pasivním investování dlouhodobě vidíme velký potenciál, nabízí totiž investorům možnost vytvoření diverzifikovaného portfolia bez nutnosti manuálního výběru jednotlivých nástrojů. Pro naše klienty je tak investování ještě snazší a přístupnější,“ říká Holovka. Investoři mají v rámci investičních plánů k dispozici přes 365 ETF fondů, které pokrývají různé třídy aktiv i komodit. Investoři tak mohou snadno diverzifikovat své portfolio a přizpůsobit ho svému postoji k riziku a výnosu. Zájem o podílové fondy eviduje XTB především od roku 2021, v posledních třech letech se počet investorů do ETF více než zdvojnásobil.Své plány si investoři mohou doplňovat nebo upravovat přímo v aplikaci, nebo si nastavit opakované platby. Peníze se tak investují automaticky na základě preferencí, které lze kdykoliv upravit podle aktuálních potřeb a investičních cílů. Investoři tak mohou snadno reagovat na nové okolnosti ve svém životě nebo také na trhu.Více informací najdete na www.xtb.cz.