Všímavost ke svému já. To je to, oč tu běží! Do popředí ženského zájmu se dostalo poznávání duše, těla i zdraví. Už žádné povrchní milníky, porozumění sobě samým je teď ze všeho nejdůležitější.
--=0=--
---===---Čas načtení: 2024-09-07 06:00:31
Nejnovější aplikace z Google Play #334: elektronická lupa a poznávání dopravních značek
První aplikace slouží k poznávání dopravních značek Druhá dohlédne na váš kalorický příjem Třetí funguje jako elektronická lupa Máme za sebou srpen a z meteorologického hlediska už nám začal podzim. Pojďme se tedy podívat na to, jaké nové aplikace nám přinesl poslední letní měsíc. Dnes tu máme aplikaci na poznávání dopravních značek, další využijete při […] Celý článek si můžete přečíst na Nejnovější aplikace z Google Play #334: elektronická lupa a poznávání dopravních značek
Čas načtení: 2023-08-27 21:53:55
Ona byla jako rákos. On jako oheň. Příběh královy třetí ženy
Když jsem poprvé držela v ruce román Jindřišky Kracíkové Králova třetí žena, hned jsem se nadchla pro grafické ztvárnění Cyrila Gaji. Jednak velmi pěkně propracovaná obálka a pak rovněž uvnitř knihy působivé černobílé ilustrace. Málokdy se setkávám s knihami pro dospělé čtenáře, které kromě textu nabízejí i skvělý vizuální dojem, díky němuž máte pak skutečně vážný problém s klidným svědomím někomu dalšímu knihu půjčit. Jeden král a tři ženy Králova třetí žena vás zavede do hluboké historie, do městského státu na kenaanském pobřeží za vlády krále Jakinela. Ve snaze udržet mír ve své zemi, zaštiťuje si přízeň okolních států svazkem s jejich ženami. Nic neobvyklého pro tehdejší dobu a kulturu. Klid zbraní má tak nejprve zajištěný u Egypta, z jehož země získal nádhernou první manželku, Meri-Amún. Je dominantní, pyšná, skvostná, chytrá. Před ostatními budí respekt i úctu. Nicméně její srdce příliš velkou radostí pro nový domov a vládce nehoří. Druhou ženou se Jakinelovi stala Chetitka Daniti. Těžko zvládá místní jazyk a není tak uhrančivá jako Meri-Amún. Po příchodu třetí ženy se uvnitř paláce dostává do nepříjemného soukolí mezi dvěma sokyněmi. Je těžké najít pravé přátelství v místech, které sice skví přepychem a možná by po něm leckterá jiná žena zatoužila, ale kde vládnou zákeřné intriky. Udržet si pozici oblíbené ženy není pro žádnou z nich vůbec snadné. Měla by být pro krále přitažlivá, ale primárně by měla stvrdit svou pozici tím, že vladaři porodí syna. To vše nese svá úskalí. Je to nevyrovnaný boj plný stresu. A pak s každým rostoucím břichem narůstá nevraživost. Žádné slitování: nikdo není v bezpečí. Přitom pokud by mělo dojít k nějaké nešťastné “nehodě” či falešnému obvinění, je potřeba vše zařídit tak, aby ani kapka pochybnosti o vině před zraky svého pána nepadla na žádnou z nich. Bintaja Třetí žena, Bintaja, jež nese titul knihy, přichází na dvůr jako mladé děvče, jež se vyzná v bylinkách, je vzdělaná, chytrá a zpočátku v uvědomění si zákulisních intrik docela naivní. Podřizuje se roli další z vyvolených žen; nic jiného jí nezbývá. Avšak když cestou z Uruku do vladařského sídla blíže poznává svého chotě, jehož pro tyto chvíle získává celého pro sebe, oddává se mu s upřímnou láskou. Ano, je zamilovaná, v tu chvíli opravdově šťastná. Brzy po příjezdu musí rychle vystřízlivět a o to víc si uvědomit, že se o svého krále bude muset dělit. Úžasně zpracovaný příběh Příběh vás pohltí velmi příjemným literárním stylem, pestrým psychologickým zpracováním postav a od druhé poloviny knihy i výrazným napětím. Musím se přiznat, že jsem po celou dobu neměla ani ponětí, jak to celé dopadne. A ačkoliv se chci bránit, abych třeba omylem neudělala nějaký spojler, přesto si dovolím přidat drobnost, která ve vás určitě probudí další zvídavost: Tam, kde by jiní autoři již skončili, Jindřiška Kracíková pokračuje dál. A má to smysl: Díky tomu se rozšíří pohled chápání vědomí mezi životem a smrtí tak, jak bylo běžné pro starověké kultury s jejich rozmanitostí různých božstev a podmínek odchodu do podsvětí. Že jisté vědomí těch, co už nemohou být běžně mezi námi, tu stále je, dokud se neučiní patřičné kroky, aby vše proběhlo správně. Svět lze opustit nejen přirozenou smrtí, ale v tehdejší době snad častěji kvůli královskému výslovnému rozkazu, zradou, nemocí, zlým úmyslem nebo během vojenské obrany před útoky mořských národů. A stejně ti, kteří jsou ještě na rozcestí, mohou pomoci rozřešit nedokončený úkol, otevřít oči a přivézt k pravdě. Je to bohatý příběh vzájemného poznávání osob v paláci i mimo něj, příběh o nově vznikající manželské lásce, která je tak odlišná oproti dnešnímu pojetí. Přes všechny vroucí city Bintaja musí přijmout fakt, že by nikdy ani ona, ani žádná další, neměla nutit vladaře k volbě, aby byla jeho jedinou ženou a milenkou. Musí vždy dbát své role a dodržovat společenská pravidla. Protože trest, který by mohl nastat, může být až nezvratný. Avšak různé okliky a manipulace mohou přesto strhnout pozornost žádoucím směrem. Takzvaně ukrojit si ze svého dílu větší kus… Brzy po příjezdu třetí ženy atmosféra v paláci houstne. V sázce je hodně. Nebezpečí je cítit na každém rohu: Když jde o moc, nehraje se fair play. Nebudu prozrazovat žádné detaily, protože byste se okradli o to nejlepší, jak se nakonec příběh rozuzlí. A nad všechna očekávání vás bude autorka stejně čtenářsky příjemně šokovat. Život ve starověku Velmi příznivě hodnotím popisování každodennosti starověku, informace o bylinkách, rituálech, vzájemné vztahy, jejich posilování a oslabování ve společenském hierarchickém žebříčku. Líbilo se mi postupné poznávání a vývoj charakteristik postav, upřímnosti, lži i zaslepenost krále, jež časté rozepře a stížnosti svých manželek považoval někdy jen za přehnané ženské nepodstatné pletichy; stejně tak, jak se nechal jindy ošálit našeptávači, aby následně v sobě byl nucen nést tíhu viny za některé skutky. Překvapil mě i jeho vztah s otcem třetí manželky, jenž přichází jako moudrý muž a vzájemně spolu nacházejí porozumění a pochopení, jako by spíš než otcem byl v podstatě hlavně mužem, tím, jenž vládne. Králova třetí žena by měla určitě přitáhnout vaši pozornost Od studií na vysoké škole trochu upozaďuji historické romány z obav z přehnané fabulace, díky níž se děj mnohdy až příliš odklání od skutečných reálií. Nakonec jsem chycena do pasti, protože ztrácím důvěru k textu. Ale v tomto případě jsem byla skutečně nadšená! Musím se přiznat, že mě Králova třetí žena dostala: Text působí zcela věrohodně, je zábavný a poutavý. Bezpochyby ho doporučuji všem čtenářům, kteří si chtějí užít skutečně zajímavý příběh, historicky zasazený do dob dávno ještě před naším letopočtem. Stejně tak velmi příznivě oceňuji vzadu vypsaný seznam hlavních a vedlejších postav, bohů, významných míst a ostatních pojmů. Ukázka Jindřiška Kracíková Jindřiška Kracíková vystudovala hebraistiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získala titul Ph.D. ve studijním programu Filologie, Teorie a dějiny literatur zemí Asie a Afriky. K prohloubení jejího zájmu o literaturu, a zejména o překlad, významně přispěl úspěch v překladatelské soutěži Jiřího Levého 2000/2001, v níž získala ocenění v kategorii Poezie za maqámu Sefardští básníci od Jehudy al-Charízího (12.–13. stol). V následujícím období se al-Charízího dílem zabývala dál a publikovala překlady v časopisech Nový Orient a Tvar. Mezi další autory, jejichž myšlenky zprostředkovala českému čtenáři, patří Ruth Bondyová, Josl Birstein, Dorit Pelegová a Henri Bacry. Své vědomosti a zaujetí pro svět starověkého Předního východu autorka vtělila do románu Králova třetí žena, nadčasového příběhu o mezilidských vztazích, zodpovědnosti a chybách, který poodhaluje roušku bohatství tehdejších velkých kultur: egyptské, kenaanské, mezopotámské a chetitské. MB
Čas načtení: 2020-10-30 19:34:08
Ukázka z knihy Benjamina Kurase Malá paměť
Humorná, poučná, zajímavá i provokující – taková je kniha memoárů Benjamina Kurase Malá paměť, to je nejnovější literární dílo známého spisovatele, dramatika a také humoristy Benjamina Kurase, které autor napsal během svého jarní karanténou způsobeného „uvěznění“ v Praze. Nejedná se o autobiografii, nýbrž o knihu memoárů. Jak sám autor v knize vysvětluje: „Tento memoár bude ani ne tak psaní o životě, jako psaní o psaní. O událostech a lidech, kteří ze mě nějakým způsobem uplácali spisovatele. Taky trochu o tom, co a nač spisovatelství je a proč je někdo dělá.“ Benjamin Kuras čtenáře v knize provází důležitými událostmi své dosavadní životní dráhy, vysvětluje, co ho přimělo stát se spisovatelem a s humorem sobě vlastním říká: „Spisovatelství je nemoc podobná schizofrenii. Vykonávají ji dvě osoby sídlící ve spisovatelově hlavě a hovořící dvěma různými hlasy říkajícími každý něco jiného. Autor a Kritik. Autor umí psát (nebo si myslí, že umí psát). Kritik umí číst a ví, jak by to psal on, kdyby to uměl. Autor věří, že všecko, co napsal, je geniální. Kritik ví, že všichni spisovatelé píší i spoustu pitomostí a jeho úkolem je ty pitomosti vyhledávat a Autora na ně upozorňovat, aby ze spisovatele nedělal veřejného osla.“ Vzpomíná také na inspirativní osobnosti, které mu vstoupily do života a přiměly ho ke psaní. V závěru knihy rovněž čtenáře seznamuje se svými názory a pohledy na současnou situaci ve světě a na pandemii koronaviru. Své postřehy nikomu nevnucuje a jak sám říká: „Máme svobodu věřit, čemu chceme.“ Ukázka, strana 95: KOLIKRÁT JSI ČLOVĚKEM „Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem,“ říkával Masaryk. Já si k tomu troufnu přidat: Kolik zemí poznáš, tolikrát jsi emigrantem. Nebo naopak: Jestli jsi za celou emigraci dobře poznal a prožil jen tu jednu zemi, do které jsi emigroval, tak je to skoro, jako bys neemigroval. Poznávání třetí a čtvrté a další země, s třetí a čtvrtou další řečí, člověku pomůže líp pochopit tu první zvolenou – i to, proč si ji zvolil. Za celou dobu emigrace se mně nikdy po Československu nezastesklo. Zato se mně všude jinde po nějaké době stýskalo po Londýně, který jsem hltal plnými doušky a nikdy nepřestal brát jako nekonečné dobrodružství stále něco nového nabízející. V divadlech se v sedmdesátých a osmdesátých letech skoro každý měsíc dávala nějaká nová hra, brilantně napsaná a zahraná. Centrum Londýna už tehdy nabízelo nejpestřejší světovou gastronomii: od Itálie, Francie, Řecka a Turecka po Persii, Čínu, Indii a Indonésii. Ve starodávných pubech s klubovkami u krbu a galeriemi obrázků na stěnách se podávalo hořké nechlazené pivo bez pěny, na něž kontinentálním přivandrovalcům chvíli trvalo si zvyknout, ale v nichž nakonec nacházeli pohodu a šarm. V jednoduchých dělnických cafes s umakartovými stoly jste se levně nasnídali klasicky anglicky: dvě vejce, opečená slanina, klobáska, plátek jelita, bramboráček, smažené rajče a žampion, to vše následované pomerančovou marmeládou na bílém tenkém toastu, provázené silným černým čajem, jehož barva nebyla k rozeznání od kávy. Někde jste posnídali i klasicky skotsky s ovesnou kaší porridge, doprovázenou uzeným herynkem kipper. V poledne jste tu dostali plátky do měkka propečeného roastbeefu s omáčkou gravy, bochánkem Yorkshire pudding, do křupava propečenými brambory a vařenou mrkví, kapustou a hráškem. Nebo podobnou kombinaci s plátkem jehněčího. Nebo tehdy populární jehněčí játra. Nebo klasické fish-and-chips. Nebo zapékané těstové pies, plněné kousky dušeného hovězího na žampionech. Jednoduché, levné, syté a britsky uklidňující. Každá čtvrť měla obrovskou knihovnu, nejen s knihami, ale i gramofonovými deskami všech hudebních žánrů, s bezplatným členstvím a nabídkou nekonečných možností sebevzdělávání. Hlavní galerie a muzea s bezplatným vstupem, vybavená tím nejlepším, co se bohatým Britům podařilo za ta staletí světáctví v umění nasbírat, kam jste si mohli kdykoli zajít schovat se před deštěm nebo strávit trochu času, který vám vybýval mezi pracovními schůzkami a jinými činnostmi. Procházky podél Temže a imperiálních budov vaší duši dovolovaly se rozmáchnout do velikosti a velkoleposti ještě nedávné světové velmoci, k níž jste teď patřili. Průplavy plné pestrobarevných houseboatů vás zase vtahovaly do starého anglického venkova uprostřed velkoměsta. V Londýně nebylo možné se nudit, ani když jste měli v kapse jen pár šestáků. Návrat odkudkoli byl balzámem pro duši. A paradoxně, bylo to díky tomu, že jsem se dokázal zamilovat i do jiných zemí a naučit se pár dalších jazyků. Francouzsky jsem se naučil díky Ivanu Theimerovi. Teda ne od něho, nýbrž od Francouzek. Ale díky němu a jeho skromnému bytečku v centru poblíž starého, dnes už neexistujícího trhu Les Halles jsem měl kde na skládacím lehátku přespávat a hroužit se do poznávání Paříže. V divadlech jsem měl to štěstí poklonit se mistrné profesionalitě Jeana Maraise (jemuž se na Hané říkávalo Honza Mařas), jenž dovedl hlas, tvář a gestikulace promítnout až do horní galerie tak, že jste je vnímali skoro jako z filmového plátna, i když to zde bylo jen v jednoduché komedii Sachi Guitryho. Z inscenací Comédie Française jsem byl dlouho rozpačitý, než jsem si zvykl, že zde se divadlo nehraje, nýbrž recituje, v tradici 17. století, i když je to ústy herců, jako byl tehdy François Perrier. Paříž sedmdesátých let byla hypnotizována experimentálními inscenacemi Petera Brooka a Arianne Mnouchkine. Na Ionesca a Becketta se chodilo do mrňavých divadýlek, na jejichž jména si nevzpomenu. Prošmejdil jsem těch divadel a divadýlek francouzských hezkou řádku a brzy dospěl k závěru, že ve srovnání s divadlem anglickým je to francouzské – jak by se to dalo nejlíp říct, aby je člověk neurazil – loudavé? Ale Francouzi je tak mají rádi, a když vychvalují nějakou inscenaci, na níž se hodně poučili a hodně toho procítili, myslí tím v hloubi duše: Už dlouho jsem se tak dobře nenudil. Herecké umění hvězd Comédie Française jsem nejvíc ocenil ve dvoutýdenním intenzivním audiovizuálním kurzu francouzštiny, který jsem absolvoval, abych mohl začít ukecávat Francouzky. Mohl jsem si tam i po vyučování znovu přehrávat videosmyčky scének, v nichž třeba takoví François Perrier a Bernard Blier nádherně recitativně a výrazně srozumitelně vedou takovýto dialog, který si pamatuju skoro doslova: Půjdeme se posadit do zahrady. Ano, rád se do vaší zahrady podívám. Mám tam spoustu záhonů. Pěstujete něco? Ano, tady mi roste salát. Pěkný hlávkový. A tady kvetou růže. Já mám rád dobrý salát. Já dávám přednost růžím. S takovouto francouzštinou se vám Francouzky vrhají do klína. Tisková zpráva
Čas načtení: 2024-04-24 10:02:42
Proč mají lidé potřebu poznávání?
Pokud čtete 21. Století, tak pravděpodobně nad věcmi rádi přemýšlíte. Ale přemýšleli jste někdy nad tím, co a jak se dotýká charakterové vlastnosti, kterou v psychologii označujeme jako potřebu poznávání? Jejími autory jsou američtí psychologové John T. Cacioppo a Richard E. Petty. Potřebu poznávání popisují jako tendenci lidí častěji vykonávat náročné myšlenkové aktivity a především si
Čas načtení: 2024-11-18 13:30:53
Země pro všechny! NASA chystá Copilota zaměřeného na poznávání naší planety
NASA a Microsoft vytvořily speciálního Copilota trénovaného na neskutečném množství vědeckých dat V praxi může pomoci politikům, vědcům a díky datům a jednoduchosti i široké veřejnosti Zatím je v interním testování, ale ve výsledku bude k mání pro všechny NASA ve spolupráci s Microsoftem představila Earth Copilot. Chatbota s umělou inteligencí, který má zjednodušit přístup k rozsáhlým datům vesmírné agentury o Zemi a jejich pochopení. Cílem je skrze Azure demokratizovat vědecká data a zpřístupnit je širšímu publiku. Přečtěte si celý článek Země pro všechny! NASA chystá Copilota zaměřeného na poznávání naší planety
Čas načtení: 2024-02-15 08:00:00
Dotkni se minulosti. Hrad Frýdlant chystá výstavu pro nevidomé, věci si osahají
Na Státním hradu a zámku Frýdlant na Liberecku vzniká dočasná výstava Dotkni se minulosti. Mimořádná je tím, že se zaměřuje na zrakově postižené návštěvníky. Na rozdíl od jiných expozicí v památkových objektech, kde je zakázáno se vystavených předmětů dotýkat, tato k poznávání hmatem přímo vybízí.
Čas načtení: 2010-08-10 00:00:00
Luxusní a trendy, taková jsou pera značky Online
Snad každý má rád nevšední, výjimečné okamžiky a situace jako je cestování po exotických zemích, poznávání nových věcí, míst a lidí nebo si jednou za čas zajít do vyhlášené restaurace či ochutnat archivní víno. Výjimečnou však můžeme udělat takřka každou naši aktivitu nebo chvíli, jako je například ...
Čas načtení: 2016-07-29 00:00:00
Sporty móda á la svět v pohybu podle Kima Jonese
Jméno Kima Jonese není v módních kuloárech žádnou novinkou. A jeho inspirace světem se nyní promítla do jeho nové kolekce. Cestování a poznávání nejrůznějších koutů světa mu dalo mnoho zdrojů pro návrhy originálních kousků ve stylu „streetwear-meets-sportwear“. Design tohoto světoběžníka je nekon ...
Čas načtení: 2016-06-12 00:00:00
Tajemství pohodového cestování? Rimowa electronic Tag!
Cestování je svoboda, pohoda a poznávání. A čas je toho esencí. Ať už jde o pracovní záležitost, nebo rodinnou dovolenou, odbavení na letišti je věc, jíž se nevyhnete. A proto je tu Rimowa, která vám to celé zpříjemní. Jak? Svými cestovními pomůckami – konkrétně kufry, s úplně prvním funkčním digit ...
Čas načtení: 2011-06-30 11:15:00
Kontaktní čočky: Skvělé řešení pro každého
První letní měsíc máme už bezmála za sebou, avšak další dva až tři nás ještě čekají. Léto je obdobím volna, klidu a odpočinku, ale také zábavy a poznávání nových věcí. Ve všech případech je nezbytné, abychom se u toho cítili dobře a pohodlně. Pokud trpíme potížemi souvisejícími se zrakem, je nezbytn ...
Čas načtení:
Aktivní letní dovolená v Česku? Vyzkoušejte jižní Moravu!
Můžete tedy spojit aktivní odpočinek s příjemnými večery při degustaci vín místních vinařů. Máte-li rádi cyklistiku, poznávání nových míst, přírodu a dobré víno, jižní Moravu si na první pohled zamilu
Čas načtení:
Vzpomínky na Indii (2. díl): Kořením života je změna
Článek o cestování tuk-tukem a o poznávání krás Indie i místního obyvatelstva.
Čas načtení: 2024-02-09 00:00:00
Paraty je krásné historické město, které se nachází na břehu Atlantiku. Od svého počátku je jedinečné, protože stále zůstává téměř jako v sedmnáctém století. Pro zachování této autentické atmosféry jsou zde zakázány automobily, což z něj dělá zvláštní místo pro procházky a poznávání.
Čas načtení: 2024-02-07 00:00:00
Rakousko – zimní dovolená v Salzburku
Zimní dovolenou si obvykle spojujeme s lyžováním, ale vhodně zkombinovaný sport a poznávání zajímavých míst nám může udělat volný čas ještě zajímavější. Ideální podmínky pro takovou zážitkovou dovolenou skýtá Salzbursko – rozlehlé skiareály blízko úžasného historického města, to prostě chceš!
Čas načtení: 2022-07-30 11:50:39
Letní dovolená může být zkouškou vztahu. Jak ji zvládnout?
Léto se neodmyslitelně pojí s časem dovolených a všichni v sobě máme zakořeněnou představu ideálních prázdnin jako z dětství. Očekáváme pohodu, odpočinek, nové zážitky, poznávání nových lidí, cestování a pozitivní emoce. Jenže společná dovolená často končí úplně jinak a mnoho partnerství se kvůli ní rozpadá.
Čas načtení: 2015-03-19 00:00:00
Exotické dovolenky sú lákadlom snáď pre každého a málokto by, s čistým svedomím mohol povedať, že ho karibská oblasť alebo Indonézia či Thajsko, jednoducho vôbec nelákajú. Predovšetkým pre obyvateľov Slovenskej republiky je túžba po poznávaní diametrálne odlišných krajín, úplne typická a prirodzená. ...
Čas načtení: 2011-10-03 00:00:00
Škoda Spartak - 4. díl seriálu Vozy poválečného Československa
Je tu další pondělí a s ním i další díl našeho poznávání historických škodovek. Minulý týden jsme si povídali o Škodě 1200/1201, která byla pro běžného člověka příliš velká a reprezentativní a hlavně také drahá. Širším masám byla přístupnější Škoda Tudor, která měla kořeny v předválečném popularu a ...
Čas načtení: 2016-08-26 04:00:00
Výběr vhodného batohu aneb jak předejít bolestem?
Nejenom léto, ale prakticky celý rok svádí k cestování a pokud nepatříte k těm, co jako jedinou aktivitu ve volném čase uznávají gaučing, pak velmi dobře víte, co s sebou poznávání jiných končin všechno obnáší. Kromě odpočinku, sportování, nových zážitků a sbližování s rodinou či partnerem s sebou c ...
Čas načtení: 2011-08-22 07:00:00
Léto je v plném proudu, venku svítí sluníčko a nás to více než kdy jindy v roce táhne ven. Léto je pro mnohé z nás synonymem cestování a poznávání nových míst. Spousta z nás zavítá do blíže položených, či více exotických destinací. Nové kraje a kultury si obvykle chce každý vychutnat. Cizí kraje tak ...
Čas načtení: 2019-12-20 08:16:32
Máte rádi cizí kraje a exotiku? Pokud jste nadšenými cestovateli, určitě už máte byt i kancelář plné drobností, které Vám připomínají dobrodružství poznávání jiné kultury a životního stylu. The post Exotika do každé kanceláře appeared first on vkanceláři.cz.