Aktuální Zprávy

Šéf Pirátů bude nakonec kandidovat do sněmovny, strana prý potřebuje krizového manažera

Mimo záznam: Hřib mění názor – Průzkumy měří trendy – Havlíček obráží Prahu

---=1=---

Čas načtení: 2024-04-02 11:57:00

Kalousek promluvil o nové straně. Pekarová ho varuje před obrovskou chybou

O nové straně Miroslava Kalouska (TOP 09) se spekuluje delší dobu. Kalousek v pořadu Blesku Hráči potvrdil, že letos v žádných volbách kandidovat nebude - tedy ani do europarlamentu, do Senátu či v krajských volbách. Jenže to, že bude kandidovat v roce 2025 nevyloučil, stejně tak ani návrat do politiky. A právě příští rok se budou konat volby do Sněmovny. Měl by Kalousek před nimi založit novou stranu? Exministra financí nyní potěšil jasně vypovídající výsledek jedné z anket. Založení nové strany by však za obrovskou chybu považovala Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), zatímco Andrej Babiš (ANO) ve Sněmovně před časem odhadoval, že Kalousek stranu založí možná letos v listopadu.

Čas načtení: 2024-07-27 16:46:00

Šéfka TOP 09 láká Kalouska zpět do Sněmovny. Ten zatím reaguje chladně

Předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová vábí bývalého šéfa strany a exministra financí Miroslava Kalouska, aby za koalici SPOLU kandidoval do Sněmovny. Jeho reakce je ovšem zatím velmi zdrženlivá. Kalousek chtěl loni kandidovat do Evropského parlamentu, to vedení TOP 09 odmítlo, a on naopak odmítl nabídku, aby kandidoval do Senátu.

Čas načtení: 2024-07-27 17:04:54

Šéfka TOP 09 láká Kalouska zpět do Sněmovny. Ten zatím reaguje chladně

Čas načtení: 2024-07-27 17:04:54

Šéfka TOP 09 láká Kalouska zpět do Sněmovny. Ten zatím reaguje chladně

Čas načtení: 2025-01-08 14:00:00

„Nejde to, s politikou končíme.“ Chaos vyhání ze Sněmovny poslance s dětmi

Řada současných poslanců už nechce do Sněmovny znovu kandidovat. Jde často o mladší poslance s menšími dětmi. Argumentují tím, že chaotické jednání Sněmovny není slučitelné s rodinným životem.

Čas načtení: 2025-01-13 00:01:00

Volební plány ANO: Kam Babiš nasadí sebe, Schillerovou, Havlíčka a další

Expremiér Andrej Babiš bude kandidovat do sněmovny v Moravskoslezském kraji, stínový premiér Karel Havlíček v Praze, šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová v Jihomoravském kraji a šéf ústavně-právního výboru Radek Vondráček v kraji Zlínském. Takové jsou plány nejsilnějšího opozičního subjektu na volby do sněmovny a návrat do vlády.

Čas načtení: 2025-01-15 12:25:00

Všichni lidovečtí ministři chtějí do sněmovny, Bělobrádek už ne. Hlásí se i Talíř či Pláteník

Do sněmovny se chtějí vrátit všichni tři lidovečtí ministři, o mandát chtějí usilovat členové vedení Monika Brzesková, Eduard Hulicius a Václav Pláteník či mladý lidovec František Talíř. Kandidaturu zvažuje i bývalá europoslankyně Michaela Šojdrová. Naopak první místopředseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek už poslanecký mandát obhajovat nebude. Bývalý předseda strany Marian Jurečka v souvislosti s Bělobrádkovým oznámením řekl, že členové nejužšího vedení by měli do sněmovny kandidovat, šéf strany…

Čas načtení: 2021-05-11 08:27:41

Anatomie hartlepoolského debaklu. Labouristé prohráli vysokým rozdílem doplňovací volby v jedné ze svých bývalých bašt

„By-election“ čili doplňovací volby jsou specifickým prvkem britského volebního systému. Jelikož každý poslanec (MP, Member of Parliament) reprezentuje určitý okrsek, může se stát, že je potřeba jej během normálního volebního období vyměnit. Třeba proto, že odejde z úřadu, zemře, nebo vystoupí ze strany, za kterou kandidoval. V tom posledním případě se obvykle uchází o funkci znova, aby jej voliči “potvrdili”. Může a nemusí to vyjít, podle míry obliby, které se v daném místě těší. Doplňovacích voleb se koná různý počet, některý rok žádné, jiný třeba pět za sebou. Důležité je, že Britové mají obvykle tendenci „trestat“ současnou vládu. Konají-li se doplňovací volby v okrsku nakloněném opozici, stává se jen velmi vzácně, že by jej vládní strana dokázala získat a posílit tak svoji většinu v parlamentu. Za posledních 40 let se to stalo jenom třikrát (1982, 2017 a právě teď v Hartlepoolu). Jinak musí vláda počítat spíš s tím, že její pozice v parlamentu se konáním doplňovacích voleb zhoršuje. Problém je to hlavně pro vlády s velmi těsnými většinami. Ještě, než půjdeme dále; malá odbočka stranou pro milovníky všeho bizarního. Poslanec Dolní sněmovny vlastně na svoji funkci ze zákona rezignovat nesmí, usnesl se na tom parlament již roku 1624. Jenže občas není vyhnutí, a proto existuje právní klička. Funkce poslance je neslučitelná s tím, zastávat královský úřad – takový člověk by nebyl nezávislý na koruně. A proto se udržují dva archaické úřady bez nároku na mzdu, Crown Steward and Bailiff of the three Chiltern Hundreds of Stoke, Desborough and Burnham a Crown Steward and Bailiff of the Manor of Northstead. Chce-li poslanec rezignovat, jednoduše si jeden z těch dvou úřadů vybere a přijme jej, aspoň na pár minut. Tím automaticky přestane být poslancem a můžou se konat doplňovací volby. Jedním z těch dvou úřadů je správcovská funkce na statku Northstead, který zchátral a zřítil se už někdy kolem roku 1600, tedy zhruba za našeho Rudolfa II. Já tu úchylnou kulturu plnou sebeironizujících historických přežitků prostě zbožňuju… Konec odbočky a zpátky do moderní politiky! Červená zeď se hroutí Hartlepool je tradiční labouristický okrsek, součást „červené zdi“ (Red Wall), bloku labouristických bašt v severní části Anglie. Labouristé jej drželi nepřetržitě od roku 1964, kdy ještě hranice okrsků probíhaly trochu jinak. Letošní doplňovací volby byly vyvolány rezignací současného poslance Mikea Hilla, který je obviněn ze sexuálního obtěžování. Jenže „červená zeď“ se už v posledních volbách roku 2019 začala hroutit způsobem, který vynesl Borisi Johnsonovi nečekaně silné vítězství. Hartlepool zůstal ještě roku 2019 v rukou labouristů se solidní, i když ne drtivou většinou 3500 hlasů. Kdyby staré principy britské politiky platily i nadále, měli by labouristé okrsek snadno udržet. Místo toho jej před několika dny vyhrála konzervativní kandidátka Jill Mortimerová, a to nikoliv těsně, ale o téměř sedm tisíc hlasů. Skoro 52 procent pro konzervativce v okrsku, který je jim jinak zhruba podobně přátelský jako naše Karviná, je nečekaná hodnota. Proč se tak stalo? Všechno špatně První pozorování: konzervativci sice od minula dokázali získat pár tisíc hlasů navíc, částečně nejspíš od Brexit party, ale převratný výsledek byl určen něčím jiným – drastickým poklesem počtu voličů, kteří to přišli hodit labouristům. Proti roku 2019 jich byla jen zhruba polovina. Druhé pozorování: labouristé z nějakého důvodu nasadili jako svého kandidáta Paula Williamse, velmi oddaného „Remainera“, který šestkrát v parlamentu hlasoval pro konání dalšího referenda na téma setrvání v Evropské unii, když to první jaksi nevyšlo. Hartlepoolský okrsek přitom roku 2016 hlasoval pro brexit téměř ze 70 procent, čili nebylo to ani těsně. Přirozeně by tu měl kandidovat spíš někdo, kdo nebyl tak vyhraněný na opačnou stranu. Třetí pozorování: konzervativci možná dokázali posílit svoji pozici i díky dosavadní práci silné regionální osobnosti, Bena Houchena, který v místě zastává funkci podobnou našemu hejtmanovi. Mít dobré lidi „v regionech“ zkrátka nemůže být na škodu. Čtvrté pozorování, možná nejzábavnější a nejpodivuhodnější. Prakticky tou samou dobou rezignoval z čela labouristické strany Chálid Mahmúd, její historicky první muslimský poslanec, a drtivě ji v médiích zkritizoval za to, že se nechala „okupovat woke brigádou sociálně progresivních bojovníků z Twitteru“ a stala se stranou londýnské smetánky, odcizenou od běžných britských voličů. Prorokuje labouristům další volební porážky v bývalých baštách, pokud se nevzpamatují. No, když vám to říká váš první muslim, milí labouristé, tak jste to s tím progresivismem asi opravdu přepískli. „Latté-macchiato brigáda“ v Londýně Páně Mahmúdova kritika si zaslouží určitý komentář. Současný šéf labouristické strany Keir Starmer není typický uřvaný progresivní aktivista používající nevyslovitelná zájmena. Naopak je to středově orientovaný chlapík, který si rád buduje image schopného a věcného manažera. Loni za covidové epidemie to vypadalo, že proti chaotickým reakcím Johnsonovy vlády je to dobrá taktika. Ale úspěšná a profesionálně vedená vakcinační kampaň tu vzpomínku převrstvila, takže momentálně mají toryové zase navrch. Nicméně Starmer, ač předseda strany, nedokáže určit její charakter a zejména dojem, kterým labouristé působí na sociálních sítích. Ten určují hlavně monomaniakální jedinci posedlí tím či oním tématem (dejme tomu transsexualitou), kteří dokážou napsat padesát příspěvků denně a neunaví je to za měsíc, za rok ani za pět let; budou psát pořád totéž, dokud jim stařecký šedý zákal nezastře výhled na obrazovku, a po nezbytné operaci na oftalmologii zase. Sem tam si někdo opatrně povšimne, že složení tohoto twitterového davu se nijak nekryje s obecným elektorátem, ale jelikož na internetu dnes visí skoro všichni včetně kandidátů a jejich asistentů, je dost těžké si toho monomaniakálního zástupu nevšímat a ignorovat jej ve prospěch lidí méně hlasitých, ale chodících k volbám. Nicméně tady působí, jak to říci? Darwinovský výběr. Ten, kdo se dokáže na změněné podmínky adaptovat jako první a vyvinout si vůči pokřiku ze sociálních sítí určitou selektivní hluchotu, tomu kynou do budoucna až epochální vítězství. Jako třeba to rozbití “červené zdi”, dříve nepředstavitelné. Tohle jako by té „latté-macchiato brigádě“ v Londýně, přes veškeré akademické tituly, kterými disponuje, pořád úplně nedocházelo. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-20 17:49:35

Prohráváme a potřebujeme to otočit, připouští Jurečka

Kdyby se dnes konaly volby do Sněmovny, lidovci by zůstali daleko za její branou. V nejnovějším průzkumu agentury Median je přeskočili i komunisté. Jak se chce KDU-ČSL odrazit ode dna? Bude ještě někdy kandidovat samostatně?

Čas načtení: 2024-03-19 05:00:00

Petr Pavel v Hráčích: Co rozhodne o jeho druhé kandidatuře a je Babiš bezpečnostním rizikem?

Od inaugurace uplynul již více než rok, Petr Pavel (62) přitom původně avizoval, že chce na Hradě strávit jedno funkční období. Bude nakonec kandidovat i podruhé? V pořadu Blesku Hráči Pavel nyní uvedl, co by rozhodlo o jeho druhé kandidatuře. A před úterním jednáním Sněmovny se pozastavil nad tím, zda je šéf ANO a jeho někdejší protikandidát Andrej Babiš (69, ANO) bezpečnostním rizikem, jak ho nyní označují zástupci vládní pětikoalice.

---===---

Čas načtení: 2022-06-14 08:31:45

Žena na Hrad!

V našem milém Švejkolandu máme zaručenu svobodu slova a projevu. Je mocným nástrojem, jimž mohou občané uplatňovat vliv na věci veřejné. Není samozřejmě zcela neomezená. Svoboda slova a projevu „drzého grafomana“ (za takového mě kdysi současně a nezávisle na sobě označili pánové Bohumil Doležal a Radko Kubičko) je mimo jiné omezena skrytou cenzurou vydavatelů, na jejichž názoru záleží, zda se drzounovy myšlenky dostanou na veřejnost. Pouštět se do majitele internetových novin je od jejich dlouholetého přispěvatele rizikové počínání, protože se mu jejich stránky mohou po letech uzavřít. Přesto mě pokouší nutkání vyjádřit se nesouhlasně k úvodníku Neviditelného psa z 11. června. Ondřej Neff se v něm především pasuje na soudného člověka a za nesoudné označuje šmahem voliče Andreje Babiše. Popírá tím možnost, že lidé, kteří nesdílejí jeho názory, jsou možná ve skutečnosti soudní, ale považují pro změnu za nesoudného právě jeho. Podle mého mínění soudní lidé jsou samozřejmě na obou stranách. Nesouhlas s názorem jinak soudného jedince nemusí být dokladem nesoudnosti. Z výše postavení soudného člověka pak Neff zesměšňuje advokátku Kláru Long Slámovou, která se nejdříve přiřadila k houfu no name (dle jeho mínění) uchazečů o úřad prezidenta republiky, ale pak považovala za vhodné oznámit veřejnosti, že kandidovat nebude, protože se jí současné volby jeví jako fraška. Současně uvedla, že své důvody ozřejmí později. Neff dal najevo, že její názory nebudou soudnému člověku stát za pozornost. Problém no name uchazečů vidím poněkud jinak než Neff. Z toho, že se někdo dlouhodobě politicky „nezviditelňoval“ ještě neznamená, že by při výkonu funkce prezidenta republiky neobstál. Naopak, na každém ze známých well known name uchazečů se dá najít skvrna, která jeho naděje na zvolení snižuje. No name uchazeči mohou mít výhodu, že si v minulém životě nepošpinili štít. Ostatně Neff do kategorie no name začleňuje lidi, kteří žijí mimo jeho zorné pole, zatímco pro jiné pozorovatele mohou být well known names. Připomínám, že slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se mezi uchazeči o úřad prezidenta Slovenské republika vynořila z hlubin neznámosti, aby pak překvapivě zvítězila. S advokátkou Long Slámovou jsem měl dost co do činění. Znám ji jako mimořádně inteligentní a kultivovanou dámu příjemného zevnějšku a vystupování. Ve srovnání s kdysi no name Čaputovou by jako prezidentka určitě obstála. Ani mně, ani Neffovi nepřísluší hodnotit její záměr kandidovat. Ale už vůbec nám nepřísluší ji ironizovat, pokud se rozhodla, že kandidovat nebude a vyrozumí o tom veřejnost: obstarala si tím jistotu, že ve veřejném prostoru nadále nebudou probíhat rozhovory o její (ne)způsobilostí zastávat vysoký úřad. Možná jsem nesoudný, ale obecně soudím, že by obsazení Hradu kultivovanou dámou bylo prospěšné. Určitě by se našla kandidátka, která by svým zjevem a vystupováním působila důstojně a příjemně, zvládla by na dobré úrovni výkon povinností a pravomocí prezidenta a v tomto ohledu by zastínila kteréhokoli z well known narcisů, kteří chtějí kandidovat. Jako žena by mohla působit na chování politiků tak, aby ubylo projevů nesnášenlivosti a nezdvořilosti ve vzájemných vztazích, které v současné době nepříznivě ovlivňují atmosféru politických jednání. Po Miloši Zemanovi, který občas dokáže rozžhavit své odpůrce do běla, by na veřejnost působila konejšivě. Nezbývá mi než nabádat veřejnost, aby věnovala vážnou pozornost ženám, jež se chtějí ucházet o postavení hlavy státu. Dost už bylo narcistních mužů, žena na Hrad!

Čas načtení: 2024-03-08 16:00:01

Volby za minulého režimu: Parodie na svobodné hlasování. A ještě je soudruzi pro jistotu falšovali

Po mocenském zvratu v únoru 1948 přemýšleli komunisté, zda nechají kandidovat ostatní strany, které byly zlikvidovány jako politická síla a tvořily pouze jakousi demokratickou fasádu režimu. Nejprve se KSČ usnesla, že v květnových volbách 1948 budou moci každá ze stran kandidovat sama za sebe, vznikne tedy několik kandidátek. Strach soudruhů z více kandidátek Nicméně Rudolf Slánský a další vrcholní komunisté se zakrátko začali obávat, že může dojít ke „vzkříšení“ nekomunistických stran, které budou bezprostředně ohrožovat právě nabytý mocenský monopol komunistů. Proto v dubnu 1948 změnili své původní stanovisko, a to na návrh odborů. Současně rozhodli, že bude existovat pouze jednotná kandidátka, kde byly předem rozděleny mandáty, a to poměrem 7 : 3 ve prospěch KSČ. Seriál, z kterého bolí oči a uši. Hlava Medúzy je přehlídkou nepřirozených dialogů Číst více Těsně před volbami pak vznikaly agitační iniciativy na podporu jednotné kandidátky. Šlo to tak daleko, že se proměnily v jakési celostátní manifestace za jednotu národa. Rudé právo 9. 4. 1948 psalo: „Jednejte o zajištění skvělého vítězství nad reakcí rozvratníky, dosaženého v únoru, i jednotným volebním aktem. Navrhujeme sjednocení všech socialistických a pokrokových sil národa na podkladě jednotné kandidátky obnovené Národní fronty.“ Mladí agitátoři pak chodili za lidmi na venkově, ale nejen tam, a osobně je přesvědčovali o prospěšnosti zvoleného modelu hlasování. Zdaleka ne všichni lidé však na druhé straně souhlasili s použitím jednotné kandidátky. V jejich čele stanul prezident Edvard Beneš a ten Klementu Gottwaldovi řekl, že s ní nesouhlasí, protože znamená popření principu svobodného hlasování. Vyjádřil svůj nesouhlas v době, kdy se přijímala květnová ústava 1948, kterou nejprve odmítl podepsat. Volební fraška Volby 30. května 1948 tak připomínaly nefalšovanou frašku, i když měl volič možnost hodit do urny tzv. bílý lístek, což znamenalo nesouhlas s jednotnou kandidátkou. Nicméně těsně před volbami byla cíleně ve společnosti vytvořena taková atmosféra, že občan, který je věrný republice a myslí to s ní dobře (Gottwald), vhodí do urny jednotnou kandidátku, „zrádce“ a spiklenec naopak bílý lístek. Komunisté měli sice zajištěnou v parlamentu pohodlnou většinu, přesto raději nechali hlasování zfalšovat. To ostatně sám doznával generální tajemník ÚV KSČ Rudolf Slánský. Marie Švermová: Oddaná soudružka, kterou její strana uvěznila a mučila. Od stalinismu k podpisu Charty 77 Číst více Soudruzi ale ani nedodržovali tajnost volebního práva a v některých okrscích stáli přímo za plentou a bděli nad voličem, jestli vhodil jednotkou kandidátku. Z tohoto pohledu pak působí apel, který zveřejnilo Rudé právo 12. května 1948, poněkud nepatřičně: „Naše volby budou provedeny v plné občanské svobodě a bez nátlaku z kterékoliv strany.“ Jednotná kandidátka dostala 92,8 %, což některé přední komunistické činitele, kteří očekávali takřka 100 %, poněkud rozladilo. Stejným způsobem až do pádu komunistického režimu Zmíněný mustr, tedy jednotná kandidátka, byl zachován až do zhroucení komunistického režimu v roce 1989. Další volby v roce 1954, které se konaly současně s volbami do národních výborů, pak přinesly jednotné kandidátce už kýžený zisk 99,2 %. Komunisté si volbami jakožto ritualizovaným aktem uměle stvrzovali vedoucí úlohu ve společnosti. Lidé k nim zpravidla bez většího zájmu chodili, protože ten, kdo je ignoroval, mohl mít v zaměstnání problémy. Neznamenalo to tedy na druhé straně, že ve skutečnosti s politickou situací souhlasí a vyjadřují jí nekritický souhlas či snad obdiv. A ani komunisté nebyli tak naivní, aby se domnívali, že i tak vysoká volební účast znamená bezprostřední a vroucí souhlas ovládaných s jejich politikou. Stalin měl ze svého oblíbence strach. Čím Kirov naháněl vrchnímu bolševikovi takovou hrůzu? Číst více Změnu mohl přinést obrodný rok 1968, kdy mohla vzniknout půda pro to, aby se tento systém alespoň zčásti modifikoval, pokud by ovšem nebyl demokratizační proces přerušen násilným vpádem vojsk Varšavské smlouvy. Jednalo se například o obnově sociální demokracie, která byla komunisty v červnu 1948 pohlcena, a o větším vlivu nekomunistických stran v politickém životě. Den 21. srpna 1968 všem podobným snahám učinil ráznou přítrž a systém zůstal nezměněn. Až po roce 1989 přišla změna Ve volbách 1971 probíhalo tedy všechno stejně jako předtím, s tím rozdílem, že volič měl možnost vyškrtnout daného kandidáta, což byl určitý posun oproti dřívějšku. Volební účast činila 99,45 %. Poslední volby s jednotnou kandidátkou se konaly v roce 1986. První demokratické proběhly o čtyři roky později, v červnu 1990, a byl to zcela zásadní rozdíl ve srovnání s dobou předchozích 40 let. Ve volbách, v nichž účast činila necelých 97 %, mohlo tentokrát svobodně kandidovat mnoho stran a hnutí. A mohly přirozeně také svobodně agitovat a ucházet se o přízeň voličů. I tak ovšem KSČ po listopadových událostech 1989 získala zhruba 1,5 milionu hlasů, což byl velmi dobrý výsledek po revolučních událostech. Drtivé vítězství slavilo Občanské fórum, které získalo téměř 4 miliony hlasů. Jednotná kandidátka tak byla definitivní minulostí, protože se nejednalo o skutečné volby, ale komunistickou parodii na ně. Zdroj: autorský článek, Rudé právo 1948 KAM DÁL: Jeden politik odjel na zabíjačku, druhý na závody. Čechy to stálo 40 let svobody.

Čas načtení: 2024-02-23 06:00:01

Kalousek je jako nechtěné dítě, které může rodiče dohnat k rozvodu. Kam s ním?

Miroslav Kalousek je osobnost, navíc část veřejnosti ho zbožňuje díky jeho vtipným a trefným glosám na sociálních sítích. Jeho popularita však může být kamenem úrazu, možná je příliš velká a ohrožuje „zaběhnuté“ pořádky „já na bráchu, brácha na mě“. Ne že by se Kalousek podobných tanečků v minulosti nezúčastnil, ale už několik let je alespoň oficiálně mimo politiku a představa, že jede jen na sebe a není to „něco za něco“, může leckoho děsit. Bude Kalousek pro TOP 09 prospěšný? Chtěl kandidovat do europarlamentu, jenže jeho domovská TOP 09 na něj ukázala vztyčený prostředníček, což zřejmě členové strany pochytili od Mirka Topolánka, který takto kdysi Kalouskovi ukazoval, že je jednička. Bývalého ministra financí se spolustraníci rozhodli uklidit do Senátu, což odmítl. TOP 09 balancuje nad propastí. S Janem Jakobem o šancích strany i vládnutí v koalici Číst více Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) pro Čtidoma.cz: „Upřímně si myslím, že Miroslav Kalousek do politiky už nepatří. V regionech mimo Prahu je jeho jméno synonymem pro korupci a asociální hospodářskou politiku Nečasovy vlády – dá se říci, že strach z Kalouska přivedl k moci Andreje Babiše. Pro českou veřejnou debatu by bylo nejlepší, kdyby ji svou přítomností v politice dále nepolarizoval.“ A jak je vidět, na postoji TOP 09 se nezměnilo nic. „Miroslav Kalousek je bezpochyby výraznou osobností, koneckonců je jedním z otců zakladatelů, který straně dlouhá léta udával směr. Jeho další angažmá v politice může být pro TOP 09 prospěšné, ale je to o vzájemném dialogu. Osobně mi jeho zapojení dává větší smysl na domácí scéně než v europarlamentu,“ řekl Čtidoma.cz předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob. Ono to ale vlastně má logiku. Ohrozil snad něčí trafiku? Je totiž otázka, jak moc si TOP 09 dokáže v koalici prosadit svoji vůli. Podle našich informací z kruhů, které mají blízko vládě, je téma Miroslav Kalousek i v těchto dnech hojně diskutované. Některým lidem se totiž nelíbilo, že byl vyautován, což přikládají strachu, že by na kandidátce koalice Spolu dokázal i z případných zadních míst díky své popularitě „přeskákat“ politiky, kteří se prostě do europarlamentu mají dostat, respektive mají to slíbeno. Nakonec, věta, kterou lídr celé kandidátky Spolu Alexandr Vondra z ODS poslal Seznam Zprávám, byla výmluvná: „TOP 09 náš názor dobře zná, stejně tak dohody, které jsme uzavřeli. Nepotřebuji jim to teď připomínat přes média.“ Mezi řádky lze číst, že jde o dohody, do kterých se Kalousek prostě nehodí. Jedenáctiletý chlapec poprvé v životě slyší díky průlomu v medicíně. Budou mít šanci i další děti? Číst více Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pro Čtidoma.cz: „Miroslav Kalousek má rozhodně stále čím přispět České republice. Je to zkušený politik a ekonom, jehož názory spousta lidí sdílí. Patří k nejvýraznějším osobnostem politického života a já osobně si ho dovedu představit v Senátu.“ Kalousek premiérem? Jeden ze zakladatelů TOP 09 je v pozici nechtěného dítěte, které však svým křikem způsobilo v manželství spoustu hádek, jež by mohly dojít až k rozvodu. Dotyčný rodič by si ale musel umět dupnout, nesměl by se bát, že ho zbytek rodiny pošle do vyhnanství. V tomto případě by to pro TOP 09 mohlo znamenat konec ve sněmovně po volbách v roce 2025. Předvolební průzkumy totiž „topce“ příliš optimismu do žil nevlévají v případě, že by opustila pětikoalici. Podle některých lidí by bylo pro Kalouska nejlepší, kdyby založil vlastní stranu. Tím by se nemusel na nikoho ohlížet, u nikoho poníženě žadonit. Hovoří se i o jeho touze stát se premiérem, což ani on sám nevyloučil. „Konrad Adenauer se stal německým kancléřem v 76 letech,“ prohlásil v České televizi. Zároveň potvrdil, že nebude kandidovat v žádných letošních volbách, což opět nahrává spekulacím, které ukazují na sněmovní volby v roce 2025. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Lidé se musí připravit na dopad obřího asteroidu. Už dvakrát proměnil Zemi ve sněhovou kouli.

Čas načtení: 2024-03-08 22:09:55

Erdogan naznačil, že nebude znovu kandidovat na prezidenta, píší agentury

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal najevo, že nebude znovu kandidovat do prezidentského úřadu. V pátek řekl, že březnové komunální volby budou jeho poslední, píší zahraniční tiskové agentury. Podle stávajícího znění turecké ústavy by však Erdogan ani znovu kandidovat na prezidenta nemohl.

Čas načtení: 2024-03-18 16:08:10

Soud v Chorvatsku zakázal prezidentu Milanovičovi kandidovat na premiéra, dokud je hlavou státu

Ústavní soud v Chorvatsku zakázal prezidentu Zoranu Milanovičovi po dobu výkonu jeho mandátu kandidovat v nadcházejících parlamentních volbách. Pokud se bude chtít ucházet o úřad premiéra, musí podle rozhodnutí nejprve rezignovat na post hlavy státu. Záměr kandidovat v dubnových parlamentních volbách oznámil Milanović minulý týden s tím, že se prezidentského úřadu vzdá, jen pokud bude zvolen premiérem.

Čas načtení: 2024-03-18 20:00:00

Lukašenko si pěstuje následnici. Jde mu o přežití, říká běloruský politolog

Alexandr Lukašenko sice oznámil, že příští rok se opět chystá kandidovat na prezidenta, na jeho sedmý mandát ovšem možná nedojde. „Na stole je scénář, že kandidovat nebude a místo něj nastoupí jiná loajální figura,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz běloruský opoziční politolog Andrei Yeliseyeu.

Čas načtení: 2024-03-21 17:36:03

Dominik Hašek chce jít do Senátu za TOP 09

Dominik Hašek bude na podzim kandidovat za TOP 09 do Senátu. Spolu s ním bude kandidovat například i režisér Břetislav Rychlík.

Čas načtení: 2024-04-02 11:57:00

Kalousek promluvil o nové straně. Pekarová ho varuje před obrovskou chybou

Čas načtení: 2024-06-15 13:24:00

Exprezident Hollande se pokusí o politický návrat. Bude kandidovat v parlamentních volbách

Bývalý francouzský prezident François Hollande bude kandidovat v předčasných parlamentních volbách, jež se uskuteční na přelomu června a července. Hollande bude kandidovat v departementu Corrèze, který před zvolením do prezidentského úřadu v roce 2012 dlouho zastupoval v Národním shromáždění.

Čas načtení: 2024-06-26 12:39:00

Koalice Lepší sever volá po konci beznaděje v Ústeckém kraji. Do voleb je povede senátor Paparega

V úterý 25. června představila na tiskové konferenci koalice Lepší sever, tvořená politickými hnutími ProMost, Vaše Ústí, NOVÝ SEVER a dalšími lokálními politickými subjekty, své přední kandidáty a hlavní programové body, se kterými chtějí kandidovat v rámci letošních krajských voleb v Ústeckém kraji. Lídrem koalice bude senátor za mostecký obvod a bývalý primátor Jan Paparega (ProMost). Dále bude kandidovat úspěšná starostka Městského obvodu Ústí nad Labem-Neštěmice Yveta Tomková (Vaše Ústí) či radní Chomutova Karel Lipmann (NOVÝ SEVER). Hlavními tématy koalice bude bezpečnost, sociální politika, efektivní nakládání s investicemi do kraje, rozvoj kvalitního školství, dostupné zdravotní služby a ochrana práv zemědělců.

Čas načtení: 2024-07-19 21:42:00

Republikáni se chystají na nástupce Bidena. Ten bojuje s covidem, ale hlásí návrat

Bude kandidovat? Nebude kandidovat? Přesně tuto otázku si v souvislosti s úřadujícím prezidentem Joem Bidenem klade stále více Američanů včetně zástupců Demokratické strany i Republikánské strany. A republikáni už si ostří tužky a pera i pro případ, že to Biden zabalí. Aby mohli hned uhodit na jeho nástupce. Či nástupkyni. Ale zabalí to vůbec? Z Bidenova týmu zní, že je připraven pokračovat v politickém boji.

Čas načtení: 2024-07-23 05:00:00

Bidenovy trable: Pády a zdravotní potíže, spletl si vnučku i Zelenského s Putinem. Tlak na jeho konec roste

Demokrat Joe Biden (81) je nejstarším prezidentem v historii USA, do úřadu nastoupil 20. ledna 2021 v 78 letech, a překonal tak rekord svého předchůdce a nynějšího opětovného soupeře Donalda Trumpa, který se prezidentem stal v 70. letech. O mandát se Biden chtěl ucházet i v následujících volbách, jasně vyhrál demokratické primárky. Jenže... Biden v neděli oznámil, že kandidovat proti Donaldu Trumpovi (78) nakonec nebude a boj o Bílý dům vzdal. A to v době, kdy je v izolaci s covidem-19 - zásadní oznámení tak proběhlo po sociální síti. Biden za sebou v poslední době má některé trable nejen zdravotního rázu, které přiměly pochybovat i o tom, zda zvládne dokončit prezidentský mandát. Třeba když Volodymyra Zelenského představil jako Vladimira Putina. Hlasy ohledně toho, aby skončil v Bílém domě předčasně, když nebude již znovu kandidovat, přibývají...

Čas načtení: 2024-08-21 10:00:00

USA: Robert F. Kennedy oznámil, že ruší svou prezidentskou kandidaturu, aby pomohl Trumpovi

Americká televize ABC News uvádí, že Robert F Kennedy plánuje do konce týdne zrušit svou prezidentskou kandidaturu.Stalo se tak poté, co Kennedyho potenciální "viceprezidentka", právnička ze Silicon Valley Nicole Shanahanová, uvedla, že dvojice zvažuje, že se vzdá kandidatury, aby pomohla zvolení Donalda Trumpa. Letos v červenci měl Kennedy volební podporu 10 procent Američanů, ale většina podpory pocházela od voličů, kteří by spíše hlasovali pro demokraty. Kennedy byl členem Demokratické strany a pokoušel se kandidovat jako její kandidát, než se rozhodl kandidovat jako nezávislý.Kennedyho odstoupení by mohlo ohrozit vítězství Kamaly Harrisové. Donald Trump ve včerejším rozhovoru uvedl, že by byl „určitě“ otevřený jmenování Roberta F. Kennedyho do funkce ve své administrativě, pokud se tento nezávislý prezidentský kandidát vzdá kandidatury a podpoří ho.„Mám ho rád a respektuji ho,“ řekl Trump televizi CNN.Je to skvělý člověk. Je to velmi chytrý člověk. Znám ho už velmi dlouho. Nevěděl jsem, že uvažuje o odstoupení, ale pokud o tom uvažuje, určitě bych tomu byl otevřený.Na otázku, zda by v případě svého listopadového vítězství uvažoval o jmenování Kennedyho do nějaké funkce ve své administrativě, Trump odpověděl:Pravděpodobně ano, pokud by se něco takového stalo. Je to úplně jiný typ člověka - velmi chytrý člověk. A ano, určitě bych byl takovou podporou poctěn.

Čas načtení: 2024-09-23 12:47:00

O křeslo šéfa SOCDEM po dalším výbuchu není zájem. Šmarda zmínil Maláčovou

Sociální demokracie (SOCDEM) dva týdny před sjezdem hledá, koho do čela strany. Dosavadní pardubický hejtman a místopředseda strany Martin Netolický nebude na předsedu kandidovat. ČTK řekl, že ho těší důvěra dosavadního předsedy Michala Šmardy, chce se ale přednostně věnovat práci v kraji. I druhý z favoritů Šmardy - starosta Rokytnice v Orlicích horách a bývalý královéhradecký hejtman Jiří Štěpán má za prioritu dovést ke zdárnému konci situaci po regionální volbách, v jeho případě v Královéhradeckém kraji. ČTK řekl, že záležitost ještě nezvažoval. Sjezd čeká sociální demokraty 5. října. Šmarda dnes ČTK potvrdil, že kandidovat nebude.

Čas načtení: 2024-12-03 14:48:00

Třetí kandidát. Bývalý politik Blažek bude usilovat o post šéfa českého fotbalu

Na předsedu Fotbalové asociace ČR (FAČR) bude kandidovat také šéf třetiligového Motorletu Rudolf Blažek. Bývalý politik je již třetím kandidátem. V pondělí svůj záměr obhájit funkci potvrdil stávající předseda Petr Fousek, kandidovat bude na konci května na volební valné hromadě také výkonný ředitel Ligové fotbalové asociace (LFA) Tomáš Bárta.

Čas načtení: 2024-02-18 11:00:00

Jedna soutěž pro všechna pohlaví. Pak logicky k diskriminaci nemůže dojít

Představte si, že byste zítra přišli na úřad nebo do firmy a tam by vám řekli, že zaměstnávají výhradně muže. Anebo by se vypsaly krajské volby a směly by kandidovat pouze a jen ženy. Absurdní, viďte?

Čas načtení: 2024-02-18 11:18:46

Róbert Švec môže kandidovať na prezidenta. Súd vyhovel žalobe podanej na Pellegriniho, ktorý vraj zneužíva politickú moc

17.2.2024 (SITA.sk) - Predseda Slovenského hnutia obrody Róbert Švec môže kandidovať na post prezidenta v nadchádzajúcich.....

Čas načtení: 2022-06-02 13:18:09

Senátoři na Hrad ne

Řada potenciálních uchazečů o prezidentský post v nadcházejícím volebním klání v lednu příštího roku se v posledních dnech utěšeně rozrůstá. Vedle již avizovaných kandidátů, patřících spíše do kategorie outsiderů, potvrdili svůj zájem kandidovat už také některé osobnosti, jimž jsou šance přikládány vyšší: šéf...

Čas načtení: 2021-11-04 14:50:26

Bity versus papír aneb S čím se snáze podvádí

Nejčastější čtenářská námitka na poslední článek o zfalšovaných QR kódech se týkala mých úvah o digitálních volbách a zněla zhruba takto: „Vždyť s papírem se dá taky fixlovat, tak co? Haha!“ Tenhle druh poněkud povýšené, a přitom triviální námitky je většinou určen k tomu, aby autora textu či jiného diskutujícího tzv. nasejřil. Víceméně nikdo, kdo takové tvrzení vznáší, si upřímně nemyslí, že „i s papírem se dá podvádět“ by byla nějaká nová, nečekaná skutečnost, nad kterou ostatním poklesnou čelisti čirým údivem. Nicméně úplný nesmysl to také není, a tak si zaslouží aspoň menší komentář. Proč tedy raději papír, aspoň co se voleb týče? Papír je papír První a základní věc: papír je hodně stará technologie. Nejstarší dosud fungující papírna v Evropě stojí ve Velkých Losinách a pamatuje vládu Rudolfa II. Věk sám o sobě není vždycky zárukou kvality, ale v tomto případě mluvíme o zhruba 500 letech souboje mezi falzátory a podvodníky na jedné straně a jejich odpůrci na straně druhé. Tím vzniklo adekvátní penzum zkušeností, co všechno se s papírem dá dělat, jak se takové manipulace dají odhalit atd. Velmi dobře zabezpečené jsou například dnešní bankovky. Ačkoliv motivace vyrábět falešné peníze je v kriminálně smýšlející části populace extrémně silná, padělků je v oběhu tak málo, že se s nimi běžný člověk jen tak nesetká. Američané odhadují, že v USA samotných je jen jedna z několika tisíc bankovek falešná (PDF se zprávou ministerstva financí; situace v zámoří může být jiná). Udělat kvalitní padělek je zkrátka těžké, reálnou kapacitu na to mají jenom některé státy, a ty na tom zase vesměs nemají zájem. (Zajímavou historickou výjimkou byly nacistické padělatelské dílny za války.) Hlasovací lístky nejsou bankovky, ale do jisté míry je chrání právě skutečnost, že jsme na zacházení s papírem zvyklí a známe jeho charakteristiky. Umíme rozeznat texturu papíru i pouhým dotekem (troufám si říci, že kdyby uprostřed knihy byla jedna jediná stránka z jiného typu papíru, při listování naslepo ji najdete), poznáme většinu dodatečných úprav. Pokud někdo chce „rozhodit“ papírové hlasy, musí si vyrobit nějaké falešné hlasy nerozeznatelné na pohled a pohmat od hlasů pravých, nějak je vpravit do uren nebo podstrčit komisařům při sčítání a zároveň odstranit hlasy jiné, aby celkové součty obálek seděly. A hlavně: musí tak učinit ve značném měřítku. I kdybyste úspěšně překopali urny v jednom, deseti či padesáti okrscích, tak v poměrném volebním systému je to pořád málo, aspoň bavíme-li se o celostátních volbách. (V ČR máme přes 14 tisíc volebních okrsků.) To je ten důvod, proč ani drsňák jako Erdogan nedokázal udržet svoje lidi u moci ve velkých městech jako Istanbul a Ankara, ačkoliv o jeho skrupulích lze pochybovat. Kdepak, papírové volby s osobní účastí voličů u uren je snazší manipulovat jinými způsoby. Například tím, že určitým lidem znemožníte kandidovat (recept osvědčený v Íránské islámské republice), tím, že nějak zúžíte či naopak rozšíříte množinu voličů (třeba usnadněním voleb občanům trvale usedlým zahraničí nebo snadným udělováním občanství lidem, u kterých se dá čekat, že vám za to budou vděční), případně sednete k mapě a nakreslíte velice divoké okrsky s garantovanou převahou jedné strany, což je typická choroba amerického většinového systému, zvaná gerrymandering. Falšování fyzických hlasů se u papírových voleb vyplatí leda v případě takových volebních systémů či voleb, kde k zásadnímu zvratu stačí pár hlasů. Typicky proto, že oprávněných voličů je málo, a přitom rozhodují o něčem důležitém. Podíváte-li se na elaborátní protokol, kterým shromáždění kardinálů (konkláve) volí nového papeže, je patrné, že v minulosti museli mít někteří svatí mužové velmi nesvaté sklony – a těm bylo nutno zabránit: Kardinálové musí jméno kandidáta napsat pozměněným písmem, aby je nebylo možno identifikovat, a list přeložit. Potom každý kardinál zvedne viditelně lístek a odnese ho k oltáři, kde je urna přikrytá talířem. Položí svůj hlasovací lístek na talíř a překlopí ho do urny. Tento na první pohled zbytečně složitý způsob byl zaveden proto, aby bylo zřetelně vidět, že kardinál vložil do urny jen jeden lístek… Když jsou všechny lístky sečteny, zvolá jeden ze sčitatelů jména těch kardinálů, kteří získali hlasy. Jehlicí se propíchne každý lístek tam, kde je vytištěno slovo Eligo – a navléknou se všechny na nit. Po překontrolování jsou hlasovací lístky spáleny. Od 20. století jsou součty hlasů všech volebních kol zapisovány. Listiny se uchovávají ve vatikánském archivu v zalepené obálce, která může být otevřena jen na příkaz papeže. ZDROJ Ovládnout počítače je snažší Nyní k počítačovému světu. Jeho neblahým rysem je, že úspěšně napadené systémy mají tendenci kolabovat hromadně a úplně. Počítače obecně usnadňují práci, a tou usnadněnou prací někdy bývá nepřátelský útok. Existuje bonmot, že kdyby architekti stavěli budovy stejným způsobem, jakým programátoři programují software, dokázal by jeden jediný datel zbořit celá města, a poslední dobou to ani není taková sranda na poslech, jako bývala dřív. Digitálních datlů totiž razantně přibylo – a někteří z nich ani nejsou lidé, ale neúnavní softwaroví roboti oklovávající na dálku cizí systémy víceméně nonstop. Té hromadnosti a úplnosti útoku si můžeme všimnout na různých příkladech z praxe. Nedávno popisovaný Hitlerův (a Mickey Mousův) falešný covidový certifikát platil v celé Evropě a jeho pouhá existence zároveň zpochybnila spoustu dalších certifikátů. Když dojde k nějakému úniku z tajných databází, ve valné většině případů uteče ta databáze celá, ne jenom pár záznamů. Uloupí-li hackeři někde zajímavé dokumenty, vesměs přitom získají hromadu dat počítanou na gigabyty a terabyty, ne jenom pár souborů. Atd. To je pro dnešní počítače typické: buď se do nich nevlámete vůbec, a pak máte smůlu, nebo se vám ten průnik zdaří, a pak si s nimi obvykle můžete dělat, co chcete. Neříkám, že je to nějaký přírodní zákon se stoprocentní platností – není – ale obvykle to tak stejně je. Úspěšný útok typicky znamená získání práv administrátora nebo jiného vysoce privilegovaného uživatele, a ten může v systému dělat skoro cokoliv. A ten napadený počítač je při veškeré své výkonnosti a modernosti stále ještě příliš blboučký na to, aby rozeznal, že mu najednou dává rozkazy nějaký cizí pán. Technologie mohou způsobit více škody než užitku A to jsme se zatím bavili jen o aktivním, zlovolném hackingu. Spousta chaosu se dá napáchat i neúmyslně. Dokonce i víc, protože nekompetentnost a chyby v IT jsou daleko běžnějším jevem, než že si na vás zasedne Voloďa Ranař a předělá vám databáze ke svému potěšení. Jedna taková patrně neúmyslná katastrofa se odehrála loni v americkém státě Iowa. (Článek, další článek, ještě jeden). Při tamních demokratických primárkách se výsledky v jednotlivých okrscích zaznamenávaly na papír, ale strana se rozhodla pro hlášení výsledků do centrály nasadit novou mobilní aplikaci, dodanou firmou s legračně strašidelným názvem Shadow, Inc. Dříve se hlásily výsledky z jednotlivých okrsků telefonicky, ale musíme jít s dobou a modernizovat, ni? Ve srovnání třeba s českými celostátními volbami šlo jen o velmi skromné hlasování: 1600 okrsků a zhruba 170 tisíc hlasujících. Ale nový digitální systém nezvládl ani toto skromné zatížení. Aplikace byla špatně napsaná, hroutila se, zasílala nekonzistentní výsledky. Zoufalí sčítací komisaři zahltili telefonní linky do centrály. (Počet linek byl předem osekán, protože přece máme moderní aplikaci, že? Na co bychom potřebovali nějaké staromódní telefony…) Stejně zoufalá centrála doporučila komisařům zasílat ručně vyfocené výsledky e-mailem; dorazilo jich 700 a ve všelijaké kvalitě. Zatímco se čekalo na výsledky tohoto debaklu, začali příznivci jednotlivých kandidátů přicházet s různými divokými konspiračními teoriemi. Odhady o tom, kdo skutečně vyhrál, se různily. Ač byl studený únor, paranoia rozkvétala a dařilo se jí… Ve výsledku trvalo sčítání, právní tahanice a následný opětovný přepočet hlasů téměř celý měsíc a výsledky poměrně malého hlasování ze 3. února 2020 byly oficiálně ohlášeny 27. února 2020. Nikoliv, přátelé, toto není pokrok. V České republice jsme měli 5,5 milionu papírových hlasů odevzdaných během parlamentních voleb sečteno během několika málo hodin od chvíle, co se volební místnosti zavřely. Součástí racionálního použití technologie je i poznat to, kdy její nasazení přináší více škody než užitku, a tady je to podle mého názoru dost jasné. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2021-05-11 08:27:41

Anatomie hartlepoolského debaklu. Labouristé prohráli vysokým rozdílem doplňovací volby v jedné ze svých bývalých bašt