Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2022-04-24 10:22:59

Přemítání nad bojištěm I. – o číslech, která je nutné brát s rezervou

Milí čtenáři, je zase čas na „válečný” článek. Tentokrát se mi ovšem roztáhl do takové délky, že bylo nutno jej rozdělit na dvě části. V prvním díle se podíváme na téma čísel, jak se někdy také používají ve válečném zpravodajství … eh, propagandě … eh, zpravodajství. (Hranice je notně neostrá.) Čísla mají na první pohled „tvrdý“ charakter a člověk si je spojuje s takovými vznešenými a čistými vědami, jako je matematika. Realita za nimi je podstatně složitější. Vybral jsem pro tento článek tři zastavení. Jedno se týká čistě Ruska, to druhé je namíchané, a to třetí je ukrajinsko-západní. Zastavení první: kolik má vlastně Rusko tanků? (Místo „tanků” se lze ptát i po jiných vozidlech nebo třeba letadlech, ale nejhezčí příklad jsou právě tanky.) Tato jednoduchá otázka má překvapivě nejednoduchou odpověď. Běžně narazíte na čísla mezi třemi tisíci a 15 tisíci tanky, ale není to tím, že by každý institut měl jinou aritmetiku. Rusové samotní samozřejmě raději prezentují ta větší čísla, která více odpovídají jejich image mocného medvěda. Jádrem pudla je daleko subtilnější otázka, kolik má ve skutečnosti Rusko bojově nasaditelných tanků. Není to jen výlučně ruská otázka. Položte si ji pokaždé, začne-li někdo šermovat nějakými hausnumery. Ony tanky, které celkově v součtu tvoří „papírový stav”, můžeme totiž rozdělit zhruba do čtyř kategorií: 1. Tanky v aktivní službě, okamžitě (nebo jen s minimálními zásahy) nasaditelné do akce. 2. Tanky, které vyžadují nějaké opravy, než je možné s nimi vyrazit na bojiště. Řekněme v rozsahu několika týdnů a v ceně do padesáti tisíc dolarů. 3. Tanky, které vyžadují důkladné opravy až generálku. Měsíce práce a podstatně vyšší částky na jeden kus. 4. Šrot s vnější podobou tanků, vhodný jen ke kanibalizaci na náhradní díly nebo jako (stojící) rekvizita do válečného filmu, nebudou-li vyžadovány příliš blízké záběry na jednotlivá vozidla. Té poslední kategorie jsou plné takzvané tankové hřbitovy, které má jak Ukrajina, tak Rusko (ostatně i řada jiných států). Ve vlhkém podnebí a pod širým nebem jde proces chátrání velice rychle. Není úplně jisté, které z těchto tanků jsou přitom již oficiálně vyřazeny ze stavu a které ještě ne. (Vlhkost je vůbec velký problém s dochováním čehokoliv, a to už tisíce let. Malá odbočka do historie: každý ví, že staří Egypťané psali na papyrus. Málokdo ví, že to běžně dělali i staří Řekové a Římané, protože Egypt byl koneckonců blízko a Egypťané vyráběli papyru tolik, že jej vyváželi ve velkém. Rozdíl je v tom, že v suché egyptské poušti se papyrus zachová tisíce let, kdežto ve vlhčím Řecku a Římě bylo i 200 let považováno za mimořádnou trvanlivost. Všechny evropské spisy na papyrech dávno sežrala plíseň.) Nu, a žádný veřejný zdroj, který jsem našel, není schopen či ochoten vám sdělit, jaké je aspoň hrubé rozdělení současné ruské tankové flotily do oněch čtyřech kategorií podle použitelnosti. V CSIS píšou, že Rusové mají 2800 tanků u jednotek (to by byla zhruba kategorie 1) a dalších 10 tisíc ve skladech; ale jak se ty skladové zásoby dělí podle použitelnosti, to možná přesně nevědí ani v Moskvě samotné. Kdyby (a to je velké „kdyby”) mohlo Rusko reálně nasadit opravdu jen 2800 tanků, znamenalo by to, že míra opotřebení ruské armády v současné válce už je značná. OSINTový zdroj Oryx, o kterém se zmiňoval jiný předešlý článek, totiž k dnešnímu dni (23. dubnu) napočítal 531 ztracených ruských tanků, z čehož můžeme usuzovat na reálné ztráty zhruba 700 a více kusů. Jednak má Oryx neustálé zpoždění za skutečným stavem, protože těch fotek chodí z bojiště tolik, že těch pár lidí to prostě nestíhá zpracovat; jednak ne každá ztráta je zdokumentována fotograficky. Například samotní Rusové, odtáhnou-li nějaké poškozené tanky pryč k opravě, se tím určitě na internetu chlubit nebudou. A kdo ví, kolik zničené techniky tiše hnije někde v bažinách kolem Kyjeva, aniž by ji někdo vyfotil. Těch 700 ze 2800 by už byla celá čtvrtina stavu – velké ztráty za pouhé dva měsíce bojové činnosti. Pokud to číslo 2800 je pravdivé, musejí už nutně Rusové oživovat nějaké tanky ze skladů, aby během dalších pár měsíců neskončili na suchu. To bude stát peníze a odbornou práci navíc; mechaniků schopných opravit tanky není nekonečně mnoho. (Pamatujte, že při velikosti Ruska a délce hranic, které se musejí hlídat, není možné vrhnout na jedno bojiště všechny jednotky, které máte k dispozici. Vždycky musí někdo zůstat hlídat Arktidu, Petěrburg, Moskvu, Ural, čínské hranice, Čukotku, Sachalin atd. To je daň placená za 17 milionů kilometrů čtverečních teritoria.) Zastavení druhé: kdo že je to tedy vlastně největším dodavatelem techniky pro Ukrajinu? Tím narážím na takové ty zprávy, založené dílem opět na OSINTu a dílem na vlastních prohlášeních Ukrajinců, že ukořistili Rusům tolik bojové techniky, že se Rusko vlastně stává hlavním dodavatelem ukrajinské armády. Podtón „cha-chá, blbci” je nepřeslechnutelný. Situace, kdy obě válčící strany používají zcela stejnou nebo aspoň vysoce kompatibilní techniku, je historicky poměrně vzácná (občanské války teď nepočítejme). Když už tedy nastala, snaha o obrácení ukořistěné techniky proti jejímu původnímu majiteli („bylo vaše, teď je naše”) je celkem logická a bylo by divné, kdyby se to aspoň občas nepodařilo. Zdá se (ale úmyslně píšu „zdá”, protože jde o dojem z dostupných OSINT zdrojů), že Rusové mají na Ukrajině skutečně výrazně větší tendenci opouštět dosud nezničené vybavení než Ukrajinci. Kde je ale zase jádro pudla: z pouhých čísel nemůžeme vědět, v jakém stavu ty ukořistěné tanky, náklaďáky či bojová vozidla pěchoty vlastně jsou. Některé z nich byly skoro určitě opuštěny kvůli tomu, že jsou nepojízdné. Příčiny této nepojízdnosti mohou sahat od zcela banálních (došla nafta, zapadli jsme do bahna) až po docela závažné (kaput převodovka), přičemž na první pohled – nebo na fotografii – není možné mezi nimi rozlišit. Navíc mohli ustupující Rusové některé z nich poškodit, zaminovat atd. Určité opuštěné vybavení, například pohyblivé protiletadlové systémy, může být zakódované, aby jej nemohl protivník použít, a ne do všeho se dokážete „hacknout”. Suma sumárum: dvacet tanků ze zásob středoevropských armád, které předtím byly udržovány v dobrém stavu a před odesláním byly ještě podrobeny důkladné revizi, může mít daleko větší bojovou hodnotu než padesát opuštěných tanků nepřítele vysbíraných z lesa. Podobně jako kvalita lidí, ani kvalita tanků se nedá měřit na jejich pouhé počty, a přírůstky kořistného vybavení je nutno brát s rezervou. Zastavení třetí: Javeliny, Javeliny, více Javelinů! Když minulý měsíc ukrajinský prezident Zelenský prohlásil, že Ukrajina bude potřebovat zhruba 500 střel Javelin každý den, zaujalo mě, jak málo novinářů bylo ochotno tento číselný požadavek podrobit bližšímu rozboru. Moderní válka je velký žrout munice, to je nepochybně pravda. Zvláště při takové intenzitě bojů. Spojené státy mají zásobu odhadem 20 až 25 tisíc Javelinů, z nichž zhruba sedm tisíc už Ukrajině poskytly. I kdyby byly ochotny vyprázdnit své sklady úplně (což spíš nebudou, protože vždycky se musí myslet i na možnost, že vypukne jiná válka někde jinde), při dodávkách 500 kusů denně by tak šlo činit zhruba měsíc. Samozřejmě, lze vyrobit i nové Javeliny, ale jejich výrobní cyklus trvá 32 měsíců (tamtéž), běžně se jich vyrábí jen tisíc za rok a maximální kapacita továren je 6480 kusů ročně. Šlo by ji rozšířit, ale zase nikoliv ihned. Požadovat pět set Javelinů denně je tedy zcela nerealistické. Ani při nejlepší vůli není možné je v takovém množství vyrábět, leda by se ta válka táhla několik let. Zároveň je to trochu absurdní požadavek, protože ono popravdě pět set Javelinů denně ani není potřeba. Javeliny jsou nejtěžší ruční protitankové střely, které Ukrajina používá, a málokdy minou cíl. Kromě nich má Ukrajina k dispozici střely NLAW, Stugna, Panzerfaust 3 atd., kterých jsou tisíce, jsou levnější, a zvlášť proti měkčím cílům (nákladní auta, bojová vozidla pěchoty) mají daleko lepší poměr cena/výkon. Jinými slovy: spotřebovávat pět set Javelinů denně by byl overkill, z hlediska válečné ekonomiky jen velmi těžko obhajitelný. Tolik těch nepřátelských tanků prostě není. V příštím dílu článku opustíme čísla a zamyslíme se nad východní frontou. Tam určitě klid panovat nebude, ale celá situace se bude výrazně lišit od toho, co se odehrálo v oblasti Kyjeva.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2024-04-27 14:55:30

Kreml předvede v Moskvě ukořistěné západní zbraně před Dnem vítězství. Má vystavovat i Leopardy

Mezi exponáty jsou údajně tanky Leopard, bojová vozidla pěchoty Marder a Bradley a různá další západní vojenská technika. The post Kreml předvede v Moskvě ukořistěné západní zbraně před Dnem vítězství. Má vystavovat i Leopardy first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2020-06-18 13:16:16

Výstava v Olomouci odkrývá poklady chrámových inventářů – bohoslužebná roucha

Mešní roucha byla vždy trochu ve stínu sochařských nebo malířských děl – lidé je totiž mohli zahlédnout jen při bohoslužbě. Přitom v olomoucké katedrále sv. Václava se za několik staletí nashromáždila bohatá sbírka parament (bohoslužebných oděvů), jejichž původ lze hledat už v 15. století. Některé z nich nesou i silný příběh: roucho ušité z čabraky tureckého generála či parament použitý při korunovaci Marie Terezie na českou královnu. Díky projektu Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého se podařilo alespoň částečně dohledat dávné dárce či okolnosti vzniku rouch a část jich vystavit. Hlavní část expozice je v kryptě katedrály sv. Václava v Olomouci, doplňují ji menší instalace ve stálé expozici Arcidiecézního muzea a v Arcibiskupském paláci. Krypta dómu sv. Václava V kryptě katedrály je výběr obřadních textilií od 15. do konce 19. století. Vzácně dochovaným rouchem je kasule z nádherného modrého sametu s vyšívaným křížem s postavou Panny Marie, sv. Františkem a Bernardinem Sienským, která se v inventáři katedrály objevuje v roce 1654, i když její původ je mnohem starší. Na tkaninách i výšivkách 17. století, kdy střední Evropa znovu čelila tureckému nebezpečí, je zřetelná orientální inspirace. „Je zde také roucho, které bylo nejspíš přešito z ukořistěné čabraky – či podobné textilie – tureckého generála z bitvy u Morgersdorfu (Szentgotthárdu) v roce 1664,“ říká autor výstavy Radek Martinek. Asi vůbec nejznámějším souborem je bohatě vyšívaný parament biskupa Jakuba Arnošta Liechtensteina (†1745), který biskup použil v roce 1743 při pražské korunovaci habsburské panovnice Marie Terezie českou královnou. Arcidiecézní muzeum Olomouc Intenzivní kontakty olomouckých biskupů 17. a 18. století s Itálií a hlavně s Římem, jako hlavním duchovním i politickým centrem katolického světa, připomíná menší instalace ve stálé expozici Arcidiecézního muzeu. Skutečným unikátem je liturgická souprava z červeného hedvábí protkávaného stříbrem s výšivkami andělů s nástroji Kristova umučení (Arma Christi) vyhotovená v polovině 17. století v okruhu papežských dílen. Toto výjimečné dílo ukazuje vytříbený vkus, ambice i finanční možnosti olomouckého biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna (†1695). Arcibiskupský palác Komorní výstavní prostor v Arcibiskupském paláci je věnován příkladům novověkých textilií 19. a počátku 20. století, kdy začaly vznikat firmy specializované na výrobu bohoslužebných rouch. Zejména v době episkopátů arcibiskupů Bedřicha Fürstenberka (†1892) a Theodora Kohna (†1915) obohatily inventář katedrály nákupy textilií od věhlasných vídeňských i římských paramentních firem. V českých zemích se o obnovu církevního umění významně zasloužila Akademie křesťanská, která vznikla v Praze v roce 1875. Měla specializovanou dílnu (tzv. paramentní ústav) na zhotovování bohoslužebných rouch v moderním duchu podle návrhů předních domácích umělců. Od počátku 20. století s ní spolupracoval i architekt a dekoratér Josef Fanta (†1954). Například pro poutní chrám na Svatém Hostýně navrhl kasuli s výšivkou madony a s bohatou křesťanskou i národní symbolikou. Vznikla v roce 1925 a dnes představuje působivý doklad domácí vyšívačské tradice. Součástí výstavy je i katalog od kolektivu autorů pod vedením Jitky Johnové. Obsahuje padesát nejzajímavějších liturgických oděvů, které se v minulých staletích v katedrále při bohoslužbách používaly. Výstava začíná 20. června a potrvá do 29. srpna (Arcibiskupský palác), 27. září (Arcidiecézní muzeum Olomouc a 28. září (Krypta katedrály sv. Václava). {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-04-24 18:05:00

„Sežrali“ je na bojišti, teď i v obchodech. Výsměch Rusů nezná mezí

Rusko chystá výstavu v moskevském parku Patriot, kde vystaví ukořistěné ukrajinské tanky západní výroby, německý Leopard 2 nebo americký abrams. Mezi dalšími exponáty je rozličná řada západní vojenské techniky včetně amerického bojového vozidla pěchoty M2 Bradley a dalších. V moskevských obchodech se k této příležitosti začal prodávat dort „zničený abrams“.

Čas načtení: 2024-04-30 13:21:25

Ukrajinci se v Kyjevě chlubí ukořistěnou a zničenou ruskou vojenskou technikou

Že lze úspěšně vzdorovat ruské invazní armádě, připomínají Ukrajincům v Kyjevě netradiční výstavy. Jde o sbírky ukořistěné nebo zničené vojenské techniky okupantů. Nejstarší kousky pocházejí už z roku 2014, kdy Rusové s využitím separatistů se zabíráním ukrajinského území začali.

Čas načtení: 2024-05-08 06:00:01

10 chyb v kultovních filmech a perlička navíc. Co jste zobali u střihu?

Tarantinovi jeho přešlap asi můžeme odpustit. Ale je těžké uvěřit, že některé nepřesnosti – ať už to byla Judy Garland bez rubínově červených bot v Čaroději ze země Oz, nebo Julia Roberts, která ve filmu Pretty Woman jí croissant, co se po chvíli zázračně změní na palačinku – skutečně prošly střihem. A „legrační“ je, že podle webu Movie Mistakes servíruje slavný Captain Marvel v hlavní roli s Brie Larson divákovi nejméně šedesát chyb během dvouhodinové podívané. To je tedy dobrá šmakuláda… Pojďme se podívat i na další filmové hitovky. Chyby v seriálech Ulice a ZOO jsou obrovské. A Lež na pláži nudí trapností a neumětelstvím Číst více Pulp Fiction Ve zdech bytu, kam si postavy Johna Travolty a Samuela L. Jacksona jdou pro kufřík, jsou vidět díry po kulkách. Hloupé je, že jsou k vidění ještě předtím, než došlo k přestřelce. Den nezávislosti Když počítačový expert David Levinson řeší ukořistěné mimozemské plavidlo, převrhne popelnici s označením „Art Dept“. Je jasné, že to tam nějaký scénograf nechal omylem. Rychle a zběsile Ve scéně, kdy Jesse a Tran závodí, má Tran na sobě košili s rukávy. Ale v dalším záběru je v tílku. V produkci by někdo zasloužil pár pohlavků. Harry Potter Od prvních dílů do nás „hustí“, že Harry Potter má modré oči své matky. Ale když vidíme Lily Potterovou jako dítě, má hnědé oči. Že by nějaké kouzlo? Quantum of Solace Uklízeč za Jamesem Bondem (Danielem Craigem) předstírá, že zametá silnici. Má to však jednu malinkatou vadu – chlápek drží koště několik centimetrů nad zemí. Statečné srdce Na pozadí velké bitvy stojí moderní auto. Vzhledem k tomu, že se film odehrává ve 13. století, je docela těžké si představit, co zodpovědní lidé zobali během střihu. Každopádně to musela být docela síla. Spider-Man Pavoučí muž zachrání Kirsten Dunst před skupinou útočníků. Prohazuje je okny, než ji v dešti políbí hlavou dolů. Ale během jejich romantického objetí jsou okna za herečkou dokonale neporušená. Patnáctiletá dívka odešla bosá z domu po záhadném telefonátu. Za pár dní ji našli mrtvou Číst více Gladiátor Epický film Ridleyho Scotta se odehrával mnoho staletí před vozidly poháněnými palivem. Ale když se během bitvy o Kartágo jeden z vozů převrátí, na jeho zádi je vidět kanystr s plynem. Jurský park Trhák obsahoval asi 33 chyb, včetně scény, ve které hlavní představitel Chris Pratt mluví s herečkou Bryce Dallas Howard, aniž by se mu pohnula ústa. V jiné scéně se rozbitá obrazovka telefonu náhle objeví opravená. Nespoutaný Django A jedna „pikoška“ na závěr – Leonardo DiCaprio si během natáčení jedné scény ve filmu Nespoutaný Django omylem pořezal ruku, když bouchnul rukou o stůl a rozbil sklenici. Ale místo toho, aby křičel, pokračoval v charakteru. Tarantinovi se to tak líbilo, že si to ve snímku nechal. Z toho je jasně vidět, že ne každá chybička musí být negativní. Zdroje: independent.co.uk, buzzfeed.com, indiewire.com KAM DÁL: Prasečí červ s rty Micka Jaggera je evoluční senzací. Vytváří modré světlo a hází „soply“.

Čas načtení: 2024-10-14 15:05:44

Pozemní křižník Ratte: Otesánek na třech pásech

Adolf Hitler (1889–1945) se probírá štosem nákresů. Největší z evropských firem, německá Friedrich Krupp AG Hoesch-Krupp, pečlivě prozkoumala ukořistěné těžké sovětské tanky. A vůdce chce stroj ještě lepší, větší, jaký ještě po zemi nejezdil. Megatank. Do oka mu padne Landkreuzer P. 1000 Ratte neboli Krysa. Megalomanie prvního muže říše plesá. Tento bitevní křižník opatřený třemi

Čas načtení: 2024-10-14 15:00:00

Vlaky, lodě, mrakodrapy. Hamás chystal ničivější útoky na Izrael, ukazují spisy

Zápisy, prezentace a další materiály ukořistěné izraelskou armádou během roku bojů v Pásmu Gazy přibližují dlouhodobou a rozsáhlou přípravu teroristů z Hamásu na údery proti židovskému státu. Velení hnutí před loňským 7. říjnem posuzovalo ještě ničivější zásahy, ale nakonec je neuskutečnilo.

Čas načtení: 2024-12-31 00:00:01

Sd.Kfz. 7 - prehľad verzií

Prehľadová téma spojená so zaujímavými informáciami o užívateľoch iných krajín, než bolo Nemecko v časoch 2. svetovej vojny. Ukoristené, či dodané vozidlá pôsobili i v exotických destináciách.