Po 16letech jsem zahodil všechen kod webu a napsal celý kod znovu. Vypadá to tu +- stejně, ale pokud narazíte na něco co vám vadí tak mi o tom napište: martin@vorel.eu nebo se mi ozvěte na twitteru Začal jsem dělat change log.

Kurzy ze dne: 22.01.2025 || EUR 25,145 || JPY 15,448 || USD 24,075 ||
čtvrtek 23.ledna 2025, Týden: 4, Den roce: 023,  dnes má svátek Zdeněk, zítra má svátek Milena
23.ledna 2025, Týden: 4, Den roce: 023,  dnes má svátek Zdeněk
DetailCacheKey:d-759632 slovo: 759632
Česko bude mít dětského ombudsmana. Zřízení schválili poslanci

K lepšímu dodržování práv dětí by měl přispět dětský ombudsman, který má od července působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Novou funkci zřídí vládní novela, kterou dnes schválila Sněmovna hlasy 168 ze 175 přítomných poslanců. Česko patří spolu s Německem, Rakouskem a Portugalskem mezi čtveřici zemí Evropské unie, které dětského ombudsmana dosud nemají. Předlohu nyní čeká projednání v Senátu.

---=1=---

Čas načtení: 2024-02-27 14:03:35

Vláda chce zřídit dětského ombudsmana, podle Křečka musí ale k funkci dodat i tým

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček podporuje záměr vlády zřídit dětského ombudsmana. Varuje ale před vznikem jen formální instituce, řekl na tiskové konferenci. V Česku jako jedné z posledních evropských zemí dosud instituce dětského ombudsmana chybí. S jejím zřízením přitom počítá Úmluva o právech dítěte. Novela zákona, která dětského ombudsmana zřizuje, je v přípravě.

\n

Čas načtení: 2024-02-28 17:19:00

Dýmáme bez ohně. Bezprizorný ombudsman nedává smysl

Po patnácti letech debat se Česko odhodlává k tomu, že schválí zřízení funkce dětského ombudsmana. Českou republiku vyzývá k ustanovení dětského ombudsmana i Výbor pro práva dětí při OSN a zavazuje nás k tomu též úmluva o právech dítěte. Vše se tedy hýbe správným směrem? Nikoli.

\n

Čas načtení: 2024-06-13 17:11:28

Proč potřebujeme dětského ombudsmana a co přinese chystaná novela zákona?

Praha, 13. června 2024 – V Poslanecké sněmovně proběhl seminář k novele zákona o veřejném ochránci práv, která v Česku zřídí post dětského ombudsmana. Novelu připravil pirátský ministr pro legislativu Michal Šalomoun. Na semináři pořádaném ve spolupráci s ministrem Šalomounem a poslankyněmi Olgou Richterovou, Helenou Válkovou, Renatou Zajíčkovou, Martinou Ochodnickou, Marií Jílkovou, Pavlou Pivoňka Vaňkovou a Lucií Šafránkovou se řešily budoucí pravomoci dětského ombudsmana, jakými případy se bude zabývat nebo jeho fungování v rámci stávající Kanceláře veřejného ochránce práv. Její zástupci se kulatého stolu ve sněmovně rovněž zúčastnili.

\n

Čas načtení: 2024-03-12 07:05:00

Ombudsman na Noci práva přivítal účastníky až z Havířova

Velký zájem jsme v Kanceláři ombudsmana zaznamenali o prohlídky budovy. Návštěvníky zaujala zelená přístavba a její vychytávky, ale během večerních exkurzí se zajímali také o to, co všechno ombudsman dělá. Pro některé bylo nepříjemným zjištěním, že stále nemáme dětského ombudsmana.

\n

Čas načtení: 2024-03-16 00:00:00

ZÁKONY: Nejen dětský ombudsman v ohrožení

Vláda hodlá nejen pozměnit dosavadní fungování ombudsmana, ale i zřídit lidskoprávní instituci na ochranu lidských prán (tzv. NHRI) a i dětského ombudsmana.

\n

Čas načtení: 2024-03-16 00:00:00

ZÁKONY: Nejen dětský ombudsman v ohrožení

Vláda hodlá nejen pozměnit dosavadní fungování ombudsmana, ale i zřídit lidskoprávní instituci na ochranu lidských prán (tzv. NHRI) a i dětského ombudsmana.

\n

Čas načtení: 2024-04-06 08:50:00

Vláda projedná zřízení dětského ombudsmana a národní lidskoprávní instituce

Praha - Zřízení dětského ombudsmana a národní lidskoprávní instituce (NHRI) je hlavním cílem novely zákona o veřejném ochránci práv, kterou projedná ve středu vláda. Podle dřívějšího vyjádření ombudsmana...

\n

Čas načtení: 2024-04-10 20:00:00

Děti dostanou vlastního ombudsmana, rozhodla vláda. Ministr Šalomoun: Napravujeme nedostatky

Zřízení dětského ombudsmana schválila dnes v rámci novely zákona o veřejném ochránci práv vláda. V tiskové zprávě to uvedl ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Návrh předložený vládě počítal i s tím, že veřejný ochránce práv bude nově vykonávat také úkoly národní lidskoprávní instituce (NHRI). Ke zřízení dětského ochránce práv Česko dlouhodobě nabádá Výbor pro práva dětí OSN na základě Úmluvy o právech dítěte, která začala platit v Československu v únoru 1991. Předpis by mohl být účinný od příštího roku, záležet bude na rychlosti projednávání ve Sněmovně.

\n

Čas načtení: 2024-04-10 21:40:45

ČTK: Vláda podpořila návrh na zřízení dětského ombudsmana

Praha 10. dubna (ČTK) - Zřízení dětského ombudsmana schválila dnes v rámci novely zákona o veřejném ochránci práv vláda. V tiskové zprávě to uvedl ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Návrh předložený vládě počítal i s tím, že veřejný ochránce práv bude nově vykonávat také úkoly národní lidskoprávní instituce (NHRI). Ke zřízení dětského ochránce práv Česko dlouhodobě nabádá Výbor pro práva dětí OSN na základě Úmluvy o právech dítěte, která začala platit v Československu v únoru 1991. Předpis by mohl být účinný od příštího roku, záležet bude na rychlosti projednávání ve Sněmovně.

\n

Čas načtení: 2024-04-10 21:14:55

Blesk: Děti dostanou vlastního ombudsmana, rozhodla vláda. Ministr Šalomoun: Napravujeme nedostatky

Zřízení dětského ombudsmana schválila dnes v rámci novely zákona o veřejném ochránci práv vláda. V tiskové zprávě to uvedl ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Návrh předložený vládě počítal i s tím, že veřejný ochránce práv bude nově vykonávat také úkoly národní lidskoprávní instituce (NHRI). Ke zřízení dětského ochránce práv Česko dlouhodobě nabádá Výbor pro práva dětí OSN na základě Úmluvy o právech dítěte, která začala platit v Československu v únoru 1991. Předpis by mohl být účinný od příštího roku, záležet bude na rychlosti projednávání ve Sněmovně.

\n
---===---

Čas načtení: 2024-02-27 14:03:35

Vláda chce zřídit dětského ombudsmana, podle Křečka musí ale k funkci dodat i tým

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček podporuje záměr vlády zřídit dětského ombudsmana. Varuje ale před vznikem jen formální instituce, řekl na tiskové konferenci. V Česku jako jedné z posledních evropských zemí dosud instituce dětského ombudsmana chybí. S jejím zřízením přitom počítá Úmluva o právech dítěte. Novela zákona, která dětského ombudsmana zřizuje, je v přípravě.

Čas načtení: 2020-05-10 11:02:49

Alexander Károlyi: Sport ve stínu paragrafů

Není to tak dávno, co se o ombudsmanovi mluvilo denně. Mnozí byli kvůli ochránci lidských práv dokonce ochotni vyrazit na Letenskou pláň. Já jsem se ale vydal na Český olympijský výbor za doktorem práv Alexanderem Károlyim. I on je ombudsmanem.    Než otevřeme problematiku ombudsmana, připomenu, že především fotbaloví fanoušci si pamatují, jak jste přes dvacet let patřil mezi nejmocnější muže československého a českého fotbalu. Byl jste až do roku 2009 šéfem disciplinární komise fotbalového svazu.  V průběhu těch dlouhých jednatřiceti let, co jsem byl postupně členem, místopředsedou a předsedou disciplinárních komisí, patřilo do gesce disciplinárky fakticky vše, kdy v rámci profesionálního nebo vrcholového fotbalu docházelo k disciplinárním proviněním. Disciplinární řízení se týkalo klubů, jejich představitelů, hráčů, trenérů, rozhodčích, delegátů nebo členů realizačních týmů. Disciplinární komise byla, metaforicky řečeno, nejvyšším fotbalovým soudem. Za mé éry měla velmi široké kompetence, ale zároveň s tím i velkou zodpovědnost. Dovolím si tvrdit, že měla v našem sportovním prostředí zcela výjimečné postavení. Projednávali jsme, mimo jiné, například vyloučení hráčů, korupci, divácké násilí, ovlivňování sportovních výsledků, hrubé nesportovní chování, doping, hrubé urážky, vulgární projevy, urážky soupeře a rozhodčích, fyzická napadení nebo rasismus.   Jako šéf disciplinárky jste rozdával tresty. Řešil jste více jak dvacet tisíc případů… Myslím si, že na některé se nedá zapomenout. Na mnohé dodnes nezapomněli nejen fotbaloví fanoušci.  Kdybych měl vyjmenovávat všechny kauzy, které patřily mezi ty závažné nebo nejzávažnější, tak by nám prostor určený pro tento rozhovor nestačil. Samozřejmě korupční kauzy, které jsme projednávali v roce 2004, patří v historii českého fotbalu a disciplinárního řízení k absolutně největším. Jen pro orientaci, potrestali jsme celkem 19 rozhodčích, 6 delegátů, 8 funkcionářů klubů, 5 fotbalových klubů a místopředsedu ČMFS a šéfa komise rozhodčích v jedné osobě. Celkově jsem osobně věnoval těmto kauzám více než tisíc hodin a kromě devětatřiceti potrestaných fyzických nebo právnických osob jsme ještě vyslechli cca dalších třicet osob, posoudili příslušné odposlechy, včetně listinných důkazů a materiálů.   Setkal jste se jako předseda disciplinární komise i jako ombudsman Českého olympijského výboru na základě svých rozhodnutí, jak to říct … s agresivní reakcí těch, kteří byli potrestáni? Možná to bude znít až příliš idylicky, ale za těch 42 let, kdy mám jak v disciplinárce, tak jako ombudsman v gesci především negativní jevy ve sportu, jsem se osobně s agresivní reakcí prakticky nesetkal. O ovlivňování ani nemluvě. Myslím si, že k tomu přispělo i moje osobní rozhodnutí, které jsem učinil v roce 1988 jako předseda disciplinárky, a umožnil jsem na naše zasedání vstup novinářům a sdělovacím prostředkům. Mediální zástupci se tak mohli osobně přesvědčit o objektivitě disciplinárního řízení a samozřejmě na závěr následovala, za účasti příslušných aktérů, tisková konference. V roce 2009, kdy jsem skončil jako předseda, se dveře disciplinárky pro novináře opět zavřely… {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Od roku 2012 jste ombudsmanem Českého olympijského výboru. Přibližte našim čtenářům tuto pozici. Jste jedním z našich předních právníků na sportovní legislativu, co všechno spadá do vaší kompetence?  Působnost ombudsmana ČOV je poměrně široká, proto se pokusím ji shrnout pouze stručně. Ombudsman ČOV působí jako ochránce práv členů ČOV, které jim zaručuje olympijská Charta, Etický kodex MOV a další předpisy MOV, Stanovy ČOV a podobně. Ombudsman je i prostředníkem při řešení sporů, dohlíží rovněž na dodržování olympijských principů.    Můžete být konkrétní a doložit to nějakými příklady? V průběhu jednoho roku řeším přibližně 30 až 40 podání, ve kterých se na mě obracejí sportovní spolky, kluby, ale i sportovci, trenéři nebo funkcionáři, když mají pocit, že v jejich okolí nebo bezprostředně v jejich případech dochází k neetickému či nespravedlivému jednání. Někdo se cítí ukřivděn proto, že podle jeho názoru nebyl nominován na významné sportovní akce, někteří mají pocit křivdy podle nich z neobjektivního rozhodování rozhodčích nebo si stěžují na chování trenérů nebo chtějí poradit s novelou jejich stanov nebo jiných klubových či svazových předpisů. Samozřejmě nechybí podání z oblasti disciplinárních či arbitrážních rozhodnutí.   Současná pandemie koronaviru ohrožuje i oblast sportu. Co všechno se může stát? S čím se na vás budou moci sportovci v této souvislosti obracet? Jak se můžeme každodenně přesvědčit, jakékoliv „prognostické“ úvahy či závěry jsou podle mého názoru předčasné. V rámci sportovního prostředí se v této chvíli snažíme, ve spolupráci se státem, zajistit alespoň základní přípravu profesionálních sportovců a v oblasti financování sportu hledat cesty v nastávajících letech. Musí to být všechno velmi postupné a promyšlené, protože zatím žádný zaručený recept na období po pandemii neexistuje a ani nemůže být konkrétní. Musíme být ale připraveni.   Olympiáda v Japonsku, nikdo neví, jak to dopadne. V olympijském sportu se pohybujete řadu let, vím, že se nikdy nic takového nestalo, přesto se ptám na váš názor, co dělat v této tak složité situaci?  Víme, že olympijské hry v Tokiu byly přesunuty na příští rok. Souhlasím s vámi, že se jedná o zcela výjimečnou situaci, na kterou nebyl sportovní ani mimosportovní svět vůbec připraven. Dovolím si být optimista a vyslovit názor, že nejenom LOH 2020 se uskuteční, ale především i ty evropské a světové soutěže či kvalifikace, které budou olympiádě předcházet.   Závěrem se nemohu nezeptat na to, co pro vás znamenalo ocenění Mezinárodního olympijského výboru za výjimečný přínos v oblasti sportu a olympijského hnutí? Vždyť MOV ocenil v české a československé historii takové osobnosti jako například Věra Čáslavská, Emil Zátopek, Dana Zátopková, Jan Železný, Karel Malina, Jaromír Jágr nebo Jaroslav Pollert jr. Myslím si, že každého člověka potěší, když si někdo všimne jeho práce. A nemusí se vždy jednat o udělení ceny či vyznamenání. Potěšilo mě ocenění tak respektované a významné instituce, jakou nepochybně je Mezinárodní olympijský výbor. Vážím si toho, že mi k udělení ceny přišel tehdy pogratulovat osobně i pan Karel Gott. Ocenění MOV chápu i jako určitý závazek pro svoji další činnost v českém sportovním prostředí. {/mprestriction}  Autor je publicista a spisovatel.   Alexander Károlyi (*27. 9. 1953) patří k neodmyslitelným osobnostem českého sportu již od roku 1978, kdy se poprvé stal členem disciplinární komise Československého fotbalového svazu. Dvacet jedna let zastával funkci předsedy disciplinární komise federálního fotbalového svazu a Českomoravského fotbalového svazu, byl i předsedou jeho legislativní rady. Od roku 2005 byl členem Výkonného výboru a předseda Legislativní komise Českého olympijského výboru. V roce 2012 byl zvolen ombudsmanem Českého olympijského výboru a na další šestileté období byl znovuzvolen v roce 2018. Za dlouholetou aktivní činnost ve sportu byl Mezinárodním olympijským výborem oceněn v roce 2018 prestižní cenou „Olympism in Action“ za výjimečný přínos v oblasti sportu a humanity, je i držitelem nejvyššího fotbalového vyznamenání Velké ceny doktora Václava Jíry.

Čas načtení: 2020-04-18 15:20:39

Koronavirová pandemie v globálním životním prostředí

Zatímco ještě nedávno byla ve světových médiích za největší aktuální hrozbu považovaná klimatická krize, v posledních měsících toto riziko překryla pandemie koronaviru. Obě rizika spolu ale souvisejí. Současná pandemie vyvolává především konkrétní praktické otázky a nutnost naléhavého řešení, nicméně pro její pochopení je zapotřebí rovněž obecnější reflexe tohoto problému. Donedávna byla za největší aktuální hrozbu považovaná klimatická krize. Neudržitelná ekonomická orientace na „růst růstu“ v epoše antropocénu, kdy se činnost lidstva stala geologickou silou, kdy lidstvo takto ohrožuje na přírodu vázané podmínky své existence, se stala díky akceleraci oněch negativních procesů urgentním problémem a dostala se do vědomí i aktivit širší veřejnosti, zejména části mladých lidí. Nyní co do urgentnosti překryla klimatickou krizi pandemie koronaviru. Obecná obsahová souvislost mezi těmito dvěma fenomény asi není prokazatelná, ale podle názoru odborníků je v některých aspektech doložitelná, jak to uvedu na konci této úvahy. Mezní situace „Formálně“ má pandemie koronaviru společné to, co nazval Karl Jaspers „mezní situací“. Ta si vynucuje změnu perspektiv i proměnu hodnot. Dá se to prokázat v různých rovinách. Za důležitou pokládám rovinu axiologickou. Ve všech koncepcích zabývajících se problémem hodnot jsou uváděny mezi hodnotami nejdůležitějšími život a svoboda, ba někdy právě jako dvě hodnoty základní. V běžných poměrech našich životů nevstupují do konfliktu, ale v situacích mimořádných, „nestandardních“, celkově lze říci mezních, do takového konfliktu vstupují často. Příkladem zde může být záchrana života na úkor svobody, respektive vzdání se svobody kvůli zachování si života. Taková situace přímo charakterizuje podobu života v totalitních poměrech. Člověk ale může vstoupit do „mezní situace“ i v poměrech zcela nepolitických. Příkladem takové mezní situace je podle mě právě současná pandemie koronaviru. Jaký dopad má na vztah základních hodnot života a svobody? Tyto hodnoty zde především vstupují do ostře konfliktního vztahu, ba se dokonce vylučují. Neposuzuji, která hodnota je „o sobě“ důležitější, jejich závažnost nelze měřit. Rozhodně se ale ukazuje, že hodnota života je rozhodně základnější, že hypostazované pojetí svobody, kterou dokonce někteří intelektuálové pokládají za důležitější (jeden významný český lékař se vyjádřil, že svoboda je důležitější než život, tuším ve vztahu k otázce interrupce), není možno v mezní situaci prakticky aplikovat. Je možno i sáhnout k ekologické terminologii: antropocentrické a biocentrické hledisko nyní spadají vjedno: život má absolutní přednost, ale zároveň je upřednostněn život lidí před životem ostatních tvorů, které někteří ekologičtí autoři pokládají za nerozlišeně stejně hodnotné (hodnota „mimolidských bytostí“, především zvířat, případně hodnota Země jako něco, čemu se i člověk musí podřídit). Nouzová opatření a tradiční politická pluralitní demokracie Právě mezní situace pandemie umožňuje dokonce za všeobecného souhlasu společnosti i politického spektra (aspoň v zásadě) shodu na tom, že ve jménu zachování lidských životů mohou, ba musejí být suspendovány některé základní artikulace svobody, jako je svoboda shromažďování, sdružování, cestování, způsobů výdělečné činnosti apod. Oponující hlasy jsou vskutku výjimečné, a pokud se ozývají v rámci politického spektra, spíše mají podobu kritiky konkrétních kroků, personálního obsazení institucí, jež v mezních poměrech mají mimořádné pravomoci („krizový štáb“), a jeví se jako materiál pro jaksi automaticky kritický vztah opozice vůči vládě. Jak je vidět, mezní stav pandemie má nejen axiologickou, teoretickou stránku, nýbrž také – mezi mnoha dalšími – stránku prakticko-politickou, jejímž vyjádřením je instituce krizového štábu podstatně reglementujícího život lidí v nejrůznějších oblastech. Vyvstává zde samozřejmě otázka, zda a nakolik jsou nouzová opatření slučitelná s tradiční politickou pluralitní demokracií, jakou legitimitu mají takové instituce nouzového stavu a nepředstavují-li příliš citelný zásah do života lidí. Otázkou je i to, kdy pozbudou statutu nezbytnosti, dokonce není-li zde založena možnost omezení demokracie i po eventuálním odeznění pandemie jako mimořádného stavu. Příklad by v našich poměrech byl: je jím tzv. lustrační zákon, který byl přijat původně na omezenou „porevoluční“ dobu dvou let a posléze byl zvěčněn, třebaže je v očividném rozporu s univerzalisticky koncipovanou Listinou práv a svobod. Nedomnívám se, že je pravděpodobné, že by v tomto případě k tomu došlo, protože zde nejde o vylučování lidí z politických důvodů, nicméně jisté pochybnosti zde vyvstat mohou. Morální nátlak a individuální svoboda Už déle před vypuknutím pandemie koronaviru byly tyto otázky nadhozeny v rámci úsilí o „ekologizaci“ ekonomiky i životního stylu lidí (především se jedná o obyvatele bohatého Západu), která bude vyžadovat i určité zásahy do tradičních struktur zastupitelské demokracie. I autoři, kteří navrhují podobná řešení, chápou jejich diskutabilnost. Podobně jako jiní odborníci snažící se o překonání politických rozhodnutí limitovaných krátkodobými perspektivami danými volebními obdobími a bezprostředními očekáváními voličů – uvádějí někteří autoři (například Dieter Birnbacher aj.) zabývající se ekologickou problematikou na scénu představu svébytné „komory“, případně institut ekologického ombudsmana a navrhují i zřízení nezávislého soudního dvora a další mechanismy nepřímé demokracie, např. radu expertů, jež by hrály roli zastánce zájmů příštích generací proti krátkozrakým, ekologicky negativně působícím krátkodobým i neprozíravým politickým cílům. Autoři uvažující v tomto směru jsou si dobře vědomi, že se jedná o přenesení některých pravomocí na těleso s diskutabilním statutem legitimity. Ač si nedělají iluze o její velké účinnosti, i tak by tento „soudní dvůr“, respektive komora jako instituce odborníků nevázaných krátkodobými zájmy mohla fungovat ve směru povzbuzování trvale udržitelných alternativ, a tím být obhájkyní zájmů příštích generací. I někteří další autoři uvažující ve směru těchto reflexí probírají otázku pozitivních možností i nebezpečí použití např. institutu práva veta ve prospěch ekologicky příznivých opatření, což, jak si asi mnozí z nás pamatují, vyvolalo i v našem politickém diskursu obavy z „ekologického totalitarismu“. V těchto různých úvahách vystupuje ovšem společná základní pochybnost, zda uvedené návrhy institucionalizace ekologicky příznivých řešení, jako je instituce ombudsmana, speciální komory a instituce odborníků, jsou slučitelné se základními principy pluralitní demokracie, zda není problematické, aby suverenita lidu tradičně spjatá s procedurami pluralitní demokracie byla „uzurpována“ experty, a zda je morální tlak, respektive nátlak („pressure“) slučitelný s individuální svobodou. Souvislost mezi ekologickou krizí a pandemií koronaviru Podobnost s ekologickou krizí, která se projevuje v posledních letech především jako krize klimatická, je jistě pouze částečná, ale jistá obdoba zde přece jen je: nouzový stav v současném čase koronaviru je jakousi zrychlenou a kondenzovanou podobou krize vůbec, krizových poměrů, jejichž projevem je právě akcelerující krize klimatická. Nesrovnatelně větší rychlost šíření pandemie koronaviru činí opatření v politické, ale i ekonomické rovině urgentnější. Je příliš očividná, takže se nedostatečným řešením nouzového stavu nelze vyhnout, zatímco i akcelerovaná krize klimatická přece jen může budit iluzi, že ještě není tak zle, protože její projevy nemají přece jen tak děsivou podobu. Zatímco v počátcích pandemie koronaviru převládal dojem, že celá společnost je na jedné lodi, nyní, kdy se vynořuje i otázka konsekvencí, které se týkají všech, ale ne stejnou měrou a stejným způsobem, začínají se postoje společnosti i jejích politických reprezentací měnit. Stále více se projevuje diferenciace, jež má silné sociální konotace. Jako příklad lze uvést vztah mezi majiteli domů a jejich nájemníky a postoj k tomuto problému ze strany jednotlivých politických subjektů. Doposud jsem psal o analogickém vztahu mezi pandemií koronaviru a ekologickou krizí, nabízí se ale i otázka přímého vlivu zásahů člověka do přírody, tedy způsobování ekologické krize s virovou nákazou. Souvislost mezi ekologickou krizí a pandemií koronaviru nemá jen popsanou analogickou podobu, nýbrž i přímou podobu, jejímž společným jmenovatelem je chování člověka vůči přírodě v období antropocénu. Závěrem mohu citovat expertku na tuto problematiku Zuzanu Hronovou: „Většina virů, které mohou za nedávné epidemie s vysokou smrtností, mají původ u divokých zvířat – ať už jde o ebolu, SARS, MERS nebo i HIV. U nemoci COVID-19 jsou v podezření netopýři. V přírodě jsou užiteční a lidé s nimi nepřijdou do styku, ale narušováním jejich prostředí riziko nákazy roste.“   Článek patří do série deseti textů, které se na koronavirovou pandemii nezaměřují z lékařského hlediska, ale z perspektivy toho, jak pandemie komplikuje život společnosti a politiky. Sledují především vládní opatření ve významných makroregionech světa a reakce na ně ve společnosti. Všechny články jsou dopsány do jednoho data, konkrétně do Velikonočního pondělí 13. dubna 2020, aby bylo možné učinit si v jeden čas srovnávací představu o vývoji koronavirové pandemie po více než čtvrt roce ve světě. Autory článků jsou členové Centra globálních studií a jejich externí spolupracovníci. Za prezentovaná stanoviska odpovídají jednotliví autoři. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-28 17:19:00

Dýmáme bez ohně. Bezprizorný ombudsman nedává smysl

Po patnácti letech debat se Česko odhodlává k tomu, že schválí zřízení funkce dětského ombudsmana. Českou republiku vyzývá k ustanovení dětského ombudsmana i Výbor pro práva dětí při OSN a zavazuje nás k tomu též úmluva o právech dítěte. Vše se tedy hýbe správným směrem? Nikoli.

Čas načtení: 2024-03-12 07:05:00

Ombudsman na Noci práva přivítal účastníky až z Havířova

Velký zájem jsme v Kanceláři ombudsmana zaznamenali o prohlídky budovy. Návštěvníky zaujala zelená přístavba a její vychytávky, ale během večerních exkurzí se zajímali také o to, co všechno ombudsman dělá. Pro některé bylo nepříjemným zjištěním, že stále nemáme dětského ombudsmana.

Čas načtení: 2024-03-16 00:00:00

ZÁKONY: Nejen dětský ombudsman v ohrožení

Vláda hodlá nejen pozměnit dosavadní fungování ombudsmana, ale i zřídit lidskoprávní instituci na ochranu lidských prán (tzv. NHRI) a i dětského ombudsmana.

Čas načtení: 2024-03-16 00:00:00

ZÁKONY: Nejen dětský ombudsman v ohrožení

Vláda hodlá nejen pozměnit dosavadní fungování ombudsmana, ale i zřídit lidskoprávní instituci na ochranu lidských prán (tzv. NHRI) a i dětského ombudsmana.

Čas načtení: 2024-04-06 08:50:00

Vláda projedná zřízení dětského ombudsmana a národní lidskoprávní instituce

Praha - Zřízení dětského ombudsmana a národní lidskoprávní instituce (NHRI) je hlavním cílem novely zákona o veřejném ochránci práv, kterou projedná ve středu vláda. Podle dřívějšího vyjádření ombudsmana...

Čas načtení: 2024-05-03 14:42:00

Petr Jahn: Česká televize - Pospěšte! Privatizace veřejnoprávnosti začala!

Česká televize totiž outsourcovala službu nejveřejnoprávnější – ombudsmana. Jasně, vím že jsem Vás titulkem trochu tahal za nos, ale vždycky jsem si chtěl vyzkoušet bulvární postupy. Z oficiálního interního vyjádření: „Vítězem výběrového řízení se stala společnost Motivate, která tak od 1. května plně přebírá pozici Ombudsmana ČT.“ A abyste to nemuseli hledat, tak Google praví, že „outsourcing se používá pro označení externího zajišťování činností, které firma nemůže nebo nedokáže realizovat sama.“ A jak dodávám já z osobních zkušeností (pět let na veřejných zakázkách na dopravě České pošty s.p.), outsourcing vždy zavání buď totální neschopností vedení firmy nebo, a to častěji, klientelismem. Tedy nějakou lumpárnou.

Čas načtení: 2024-06-13 17:11:28

Proč potřebujeme dětského ombudsmana a co přinese chystaná novela zákona?

Praha, 13. června 2024 – V Poslanecké sněmovně proběhl seminář k novele zákona o veřejném ochránci práv, která v Česku zřídí post dětského ombudsmana. Novelu připravil pirátský ministr pro legislativu Michal Šalomoun. Na semináři pořádaném ve spolupráci s ministrem Šalomounem a poslankyněmi Olgou Richterovou, Helenou Válkovou, Renatou Zajíčkovou, Martinou Ochodnickou, Marií Jílkovou, Pavlou Pivoňka Vaňkovou a Lucií Šafránkovou se řešily budoucí pravomoci dětského ombudsmana, jakými případy se bude zabývat nebo jeho fungování v rámci stávající Kanceláře veřejného ochránce práv. Její zástupci se kulatého stolu ve sněmovně rovněž zúčastnili.

Čas načtení: 2024-07-04 22:04:00

Ombudsman: Ve dvou z jedenácti navštívených domovů pro lidi s demencí špatné zacházení s klienty

Zástupce ombudsmana uzavírá sérii návštěv domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem poskytujících péči lidem se syndromem demence. Od roku 2021 navštívili pracovníci Kanceláře ombudsmana celkem jedenáct zařízení v deseti různých krajích. Ve dvou domovech odhalili špatné zacházení s klienty. Šlo o pochybení ve více oblastech péče, jako je například omezování volného pohybu, respektování soukromí i vůle klientů, sledování pitného režimu a prevence podvýživy nebo komunikace a péče s ohledem na zdravotním stav klientů. V souhrnu tak zjištěná pochybení dosahovala intenzity špatného zacházení.

Čas načtení: 2024-09-11 06:00:00

Hrozivé podmínky v pečovatelském domě. Odhalili věznění i poutání k posteli

Hrozivé zacházení s pacienty odhalili zástupci ombudsmana v domě s pečovatelskou službou v Nýdku. V zařízení zaměřeném na péči o pacienty s demencí zjistili, že personál některé klienty zamykal do pokojů a další poutal k posteli. Domov přislíbil nápravu prohřešků, jeho vedení ale podle ombudsmana neuposlechlo ani opakované výzvy.

Čas načtení: 2024-09-11 09:00:00

Otřesné zacházení se seniory v domově Důstojnost: Personál klienty přivazoval k posteli a zamykal je v pokoji

Zamykání na pokoji, přivazování k posteli a další špatné zacházení s klienty zjistil zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm v domově zaměřeném na péči o lidi s demencí v Nýdku na Frýdecko-Místecku. V noci třeba pečovali o skoro dvě stovky klientů jen dva lidé, ale i na denních službách byl podle Schorma počet pracovníků domova nízký. Někteří klienti se zhoršenou pohyblivostí se tak nedostávali na čerstvý vzduch. Kancelář ombudsmana o tom v úterý informovala na svém webu.

Čas načtení: 2024-09-20 06:00:00

Porušení pacientských práv? Budeme se moci obrátit na nemocniční ombudsmany

Vláda poslala do parlamentu novelu, která mimo jiné ukládá nemocnicím povinnost zřídit a platit funkci ombudsmana. Jeho stěžejním úkolem bude řešit stížnosti a spory. Funkce ale není zcela nová, některé nemocnice mají ombudsmana už léta.

Čas načtení: 2024-02-19 21:34:00

ONLINE: Postříleli naše zraněné vojáky, tvrdí Ukrajinci a Zelenskyj připustil problémy na frontě

Ukrajinská armáda uvedla, že Rusové při dobývání opevněného postavení Zenit na jižním okraji Avdijivky minulý týden postříleli zraněné ukrajinské vojáky, ačkoliv předtím souhlasili s jejich zajetím a následnou výměnou. Podle ombudsmana se jedná o válečný zločin, informovala dnes agentura Unian. olodymyr Zelenskyj označil situaci na některých úsecích fronty za mimořádně obtížnou, Rusko podle něj využívá zpoždění dodávek západní pomoci. Ukrajinské jednotky u obce Robotyne v Záporožské oblasti na jihovýchodě země se ocitly pod těžkou palbou Rusů, kteří se snaží znovu dobýt toto území, jež Ukrajinci osvobodili během loňské ofenzivy. Uvedla to dnes agentura AFP s odvoláním na mluvčího ukrajinských sil v oblasti. Ruské útoky byly podle něj bezvýsledné.  Ruské síly zcela ovládly i areál koksovny na okraji Avdijivky v Doněcké oblasti, kde se podle ruských činitelů ještě v neděli ukrývali ukrajinští vojáci. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to dnes uvedla agentura TASS. Dramatické dění sledujeme v podrobné online reportáži.

Čas načtení: 2024-02-19 22:32:10

Ukrajina tvrdí, že Rusové navzdory dohodě postříleli zraněné vojáky

Ukrajinská armáda uvedla, že Rusové při dobývání opevněného postavení Zenit na jižním okraji Avdijivky minulý týden postříleli zraněné ukrajinské vojáky, ačkoliv předtím souhlasili s jejich zajetím a následnou výměnou. Podle ombudsmana se jedná o válečný zločin, informovala v pondělí agentura Unian.

Čas načtení: 2024-02-20 07:05:00

Ombudsman: Další z případů souvisejících s odškodněním za protiprávní sterilizace

Alespoň symbolického zadostiučinění v podobě omluvy se po zásahu ombudsmana dočkala žena z Moravskoslezského kraje, která chtěla žádat o odškodnění za protiprávní sterilizaci. Když přišla nahlédnout do své zdravotnické dokumentace, zjistila, že nemocnice záznam o její sterilizaci spojené s porodem skartovala o celých třicet let dřív, než podle předpisů měla.

Čas načtení: 2024-02-21 10:24:00

Greenpeace si u Evropské komise stěžuje na nedostatečnou ochranu vzácných lesů v ČR

Česko podle ekologické organizace Greenpeace nedostatečně chrání vzácné lesy v evropsky významných lokalitách patřících do sítě Natura 2000. Greenpeace proto dnes podala stížnost k Evropské komisi (EK). Organizace dlouhodobě upozorňuje především na pochybení úřadů při schvalování lesních hospodářských plánů, které umožňují kácení ve Východním Krušnohoří. Už dříve si kvůli tomu stěžovala například u ombudsmana.

Čas načtení: 2024-02-22 19:02:00

Ombudsman: Peněžitá pomoc obětem trestných činů zůstává už deset let stejná

Reálná hodnota peněžité pomoci pro oběti trestných činů za posledních deset let klesla kvůli inflaci o víc než třetinu. Aby příspěvek od státu nadále plnil svůj účel, musí se podle zástupce ombudsmana i organizací zaměřených na pomoc obětem zvýšit. Získané peníze mohou oběti využít na léčbu fyzických i duševních následků trestného činu nebo jimi dorovnat výpadek příjmů v době, kdy nezvládnou naplno pracovat.

Čas načtení: 2024-02-26 14:46:00

ČEZ: Služby ombudsmana loni využilo přes 800 zákazníků, v říjnu oslaví patnáct let působení

Na Ombudsmana ČEZ se v roce 2023 obrátilo 815 zákazníků. Oproti předchozímu roku se jedná o mírný pokles, což kopíruje postupné odeznívání energetické krize. I nadále ale zákazníci vyhledávají tuto službu mnohem častěji než v předkrizovém období.