Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-03-27 07:00:28

5 tipů a triků pro AirTag, které se vám budou hodit

Přejmenování AirTagu Vašemu AirTagu můžete přidělit takové jméno, jaké sami chcete. Nemusíte se rozhodně omezovat na nudné „Janovy klíče“ nebo „Lenčinu peněženku“. Pokud chcete přejmenovat AirTag, spusťte na iPhonu aplikaci Najít a klepněte na Předmět ve spodní části displeje. Klepněte na AirTag, který chcete přejmenovat, povytáhněte kartu ze spodní části displeje a zamiřte zcela dolů. Nakonec klepněte na Přejmenovat předmět a zadejte požadovaný název.

Čas načtení: 2024-04-29 19:29:20

S těmito tipy a triky dokážete využít AirTag na maximum

Přejmenování AirTagu Vašemu AirTagu můžete přidělit takové jméno, jaké sami chcete. Nemusíte se rozhodně omezovat na nudné „Janovy klíče“ nebo „Lenčinu peněženku“. Pokud chcete přejmenovat AirTag, spusťte na iPhonu aplikaci Najít a klepněte na Předmět ve spodní části displeje. Klepněte na AirTag, který chcete přejmenovat, povytáhněte kartu ze spodní části displeje a zamiřte zcela dolů. Nakonec klepněte na Přejmenovat předmět a zadejte požadovaný název.

Čas načtení: 2024-04-24 11:16:05

Prodejny Electro World se přejmenují na Datart

Z Česka by brzy mohly zmizet prodejny s elektronikou značky Electro World, které se mají přejmenovat na Datart. To je záměr společnosti HP Tronic, která se spojila se slovenskou společností Nay, jež značku Electro World vlastní. Na oplátku by se naopak prodejny Datartu na Slovensku měly přejmenovat na Nay. Plánu stojí v cestě jediná překážka - schválení slovenským antimonopolním úřadem.

Čas načtení: 2024-06-19 21:00:50

Jak přejmenovat Siri

Jak v betaverzi iOS 18 přejmenovat Siri? Majitelé iPhonů s betaverzí iOS 18 se mohou těšit na novou vychytávku – možnost přejmenovat Siri. Pravda, není to úplně dokonalé, ale pro mnohé to bude stačit. Pokud z jakéhokoliv důvodu nechcete Siri aktivovat obvyklým „Siri“ nebo „Hey, Siri“, betaverze iOS 18 vám umožní použít téměř jakoukoliv jinou frázi. Ve skutečnosti ale nejde o přejmenování Siri jako takové. Celé tajemství spočívá v tom, že vámi […]

Čas načtení: 2024-06-24 17:15:54

Jak na iPhonu přejmenovat AirTag

Jak na iPhonu přejmenovat AirTag? Máte AirTag, ale jeho výchozí jméno vám nevyhovuje? Žádný strach – v tomto článku se dozvíte, jak jednoduše a rychle přejmenovat váš AirTag na iPhonu a dát mu tak originální a snadno zapamatovatelný název. AirTagy od Applu se staly praktickými pomocníky pro nalezení ztracených předmětů. Mnoho uživatelů ale naráží na problém s výchozími názvy AirTagů, které nejsou vždy nejvýstižnější a snadno se […]

Čas načtení: 2024-09-05 16:13:07

Jak přejmenovat AirTag

Jak přejmenovat AirTag na iPhonu? Chcete dát svému AirTagu osobnější jméno, než je jen nudné Klíče nebo Batoh? Žádný problém! V tomto článku vám ukážeme, jak snadno a rychle přejmenovat váš AirTag na iPhonu. AirTagy od Applu jsou skvělým nástrojem pro sledování vašich důležitých věcí. Ať už je připevníte ke klíčům, batohu nebo peněžence, pomohou vám je najít, pokud se někde zapomenou. Kromě praktické funkce sledování vám […]

Čas načtení: 2009-09-22 06:00:00

Fuel : Očekávaná novinka nedopadla dle očekávání

Poslední dobou žánr závodních titulů skomírá. Série Need for Speed by se mohla přejmenovat spíše na Underground 1,2,atd. Prostě nic nového pod sluncem. Za zmínku stojí pouze Race driver Grid, který se opravdu povedl. Fuel** se snaží přinést něco nového do tohoto žánru a to obrovský herní svět. Uvidí ...

Čas načtení: 2021-12-18 19:30:18

LGBTQ: jsem muž i žena! Ale vánoce držím!

Tak to máme tady! Už řadu let nás přehnaná korektnost vede do zcela nejasných světů pohádek a dávných mýtů, kdy se lidé měnili v draky a Belzebuby. Ano, nyní máme údajně přes šedesát pohlaví a čert aby se v nich vyznal, aby někde neudělal chybu a někoho neurazil. Měl by se udělat jasný průvodce koho a jak oslovovat a taky vysvětlovat těm ještě nerozhodnutým, aby věděli, čím vlastně jsou nebo čím se mohou i stát, kým se mohou cítit. Možností je spousty. Chudáci indiáni z amazonských pralesů, kteří nemají moc na výběr. Jsou buď ženou, nebo mužem. Tedy jenom dvě možnosti. Jak ubohé! Jak nepokrokové! Jak urážející! To já jsem jiný kabrňák! Nedávno jsem se cítil ženou, tedy MtF. Užil jsem si svou nebinární osobnost či tzv. GQ, ale možná, že jsem se spíš pohyboval/a v oblasti genderflux. Jel jsem s kamarádem z Pece pod Sněžkou do Prahy. Po dálnici. Tam není zrovna moc míst k odskočení. Když to na nás přišlo, museli jsme se v autě chvíli kroutit a přemlouvat naše nitro, aby nás nezradilo. Jistě to každý z vás zažil. Je to přece lidské! Konečně se objevila benzínka s WC. Mazali jsme jedním směrem, i když naše kroky byly tak pečlivé a uvážlivé, kdy každý musel poznat, že máme namále. S úlevou jsem vkročil do kabinky a přichystal se zasednout na mísu, ale ouvej! Můj ostrý zrak nenašel ani kousek svitku toaletního papíru a moji železnou zásobu jsem neprozřetelně nechal v ranci. Ani kamarád, který šel jen k pisoáru, neměl řešení. Já jej měl. Díky směrování naší EU ke korektnosti, k všemožným variantám pohlaví, kdy si jeden není jist, kým vlastně je, jsem se hrdinně rozhodl. Neztrácel jsem ani vteřinu. S kalhoty na půl žerdi jsem vkráčel na ženskou toaletu, protože jsem se právě rozhodl, že se cítím ženou, že proplouvám na binární škále, jsem tedy bigender a momentálně jsem ženou. Začal jsem se pohybovat v areálu LGB, či moderněji, LGBT, či nejlépe pěkně inklusivně LGBTQ. K čertu, kdo se má v té terminologii vyznat! „Dámy, jsem žena!“ pravil jsem ledabyle na nevyslovené dotazy užaslých žen a s konečnou platností jsem se usadil v jejich kabince. Některé možná vypískly, ale já se nedal. Měl jsem namále. Představte si, že jejich kabinky jsou nemlich ty samá jako ty naše! S konečnou úlevou jsem i zjistil, že na svém místě je důležitý papír. Pak jsem vyšel a náhle jsem opět proplul na binární škále a zase se cítil bigender mužem. Ale pozor, každopádně to neznamená to, že jsem polygender či dokonce greygender! Samozřejmě jsem aporagender! Díky eurokomisařce pro rovnost Heleně Dalliové z Malty a čtení jejích pokynů na internetu tato metamorfóza proběhla zcela zdárně. Mé díky letí do Bruselu i za zcela jasný vzkaz, kam se řítíme zrušením názvu Vánoc. Jak by ne! Konečně je mi to jasné. Do hajzlu, odkud jsem právě vyšel. Můj přítel tomu všemu dal jednotící korunu. Navrhl, aby místo toalet určených a postupně budovaných samostatně každému z více než šedesáti pohlaví, což se zatraceně prodraží, se udělal jeden velký společný hajzl. Všichni jsme v něm přece společně! Všichni jsme přece nakonec jen obyčejní lidi, že dámy a pánové? Prrr! Omlouvám se, i toto oslovení již není trendy gendrově vyvážené a míří na smetiště dějin. Tam se totiž sejdeme všichni a asi už brzy. Bruselská zcela genderfree či gender-less, tedy a-gendrová osoba Uršula, obyčejně česky bezpohlavní káča, totiž inkluzívně přitvrzuje a uvolňuje tak rafinovaně cestu těm jiným, třeba likvidací názvu Vánoce. Vzala si na paškál rovnou celé křesťanství se všemi jeho artefakty a fenomény. Nejdříve v první fázi vypustí do světa takový zkušební balónek, pak uskočí, ale bude to už venku. Časem si na to zvykneme a její následnice začnou vymazávat názvy a zvyky, aby časem, až získají ostruhy, došlo na likvidaci kostelů, galérií s obrazy z dob gotiky, baroka, renesance se svatými, přepisování či rovnou pálení knih, měnění jmen lidí připomínající apoštoly nebo svaté, což je přes 75 procent všech jmen. Sama Malá medvědice Uršula by se musela přejmenovat, byla přece také svatá, a to by mohlo leckoho urazit. Jak vidno úředníky a úřednice eurounijních komisí čeká pořád spousty práce! Nezávidím jim ty víc než půlmiliónové měsíční platy a doživotní posty a renty, protože na takové píčoviny bych nepřišel. Vypadá to, že půjdeme doma do ilegality, protože Vánoce si nenecháme vzít! Vánoce s Ježíškem nepřeválcoval ani Děda Mráz ani Santa Claus, zato eurokomisní činovníci a eurokomisaři s vysokými platy, kupodivu zpravidla ženy (opravdu ženy?), se chtějí zapsat do dějin. Vyhnal bych je, aby se někde na poli nebo v dílně smysluplně živili prací a ne kecy. Všechny tyto blbosti jsou proto, že se mají moc a moc dobře, není jim nic svaté, pořádně nemakají, a navíc se jim sypou prachy doslova z nebes. Volám: „Nebesa! Nebesa! Nebesa!“

Čas načtení: 2019-10-15 08:32:46

Bratři v tricku: Sehranost je na nás po deseti letech vidět

Výrazná dvojice české novocirkusové scény Bratři v tricku se letos ohlíží za deseti lety své spolupráce. Oba umělci, Adam Jarchovský a Václav Jelínek, jsou skvělými žongléry, anebo přesněji manipulátory s předměty a mistry sebeironie. Improvizují pohotově a ovládají zákony pouličního divadla. Na první pohled jde o dva rozdílné muže, které vzhledově spojuje snad jen knírek, ale z jejich jevištní souhry čiší radostná vzájemnost. 20. října si připomenou mezníky své společné tvorby ve speciálu Sezóna X na holešovických Jatkách 78.    Odkud vzešel název Bratři v tricku?  Václav Jelínek (VJ): Název jsem vnesl já, měl jsem ho v hlavě už jako náctiletý. Ale kdybych mohl za těch deset let něco změnit, byl by to název.  Adam Jarchovský (AJ): Náš název je sice hezky dětsky naivní, ale i rozporuplný, svádí k příliš mnoha podobám. Možná bychom mohli založit muzeum komolení. Už nás pojmenovali např. jako Bratři v tričku nebo v triku, Bratři s kníry. Pro zahraniční pořadatele jsme často nepřeložitelní, to jsme Bratri von tricku... A dokonce jsme od mladých z Cink Cink Cirku zaslechli, že jak stárneme, že bychom se měli přejmenovat na „Strýčky s tríčky“.    Kdy jste poprvé zkusili žonglovat? AJ: Já chtěl jezdit na trikovém kole. Ale bylo drahé, tak jsem si musel koupit flowerstick. Nebýt toho, tak jsem mohl dnes jezdit výborně na kole.  VJ: Já začal ve Francii, když jsem tehdy s mámou jel k její kamarádce do Paříže a společně jsme se jeli podívat na festival pouličního divadla Aurillac. Mně bylo asi dvanáct a poprvé jsem viděl chůdaře, žongléry, pouličárnu všeho druhu. A tak jsem si tam koupil tři hakisaky a naučil se žonglovat v Paříži na dvorečku.    Co vás motivovalo vytrvat?  AJ: Chtěl jsem fakt něco umět, být v něčem lepší než ostatní.  VJ: A tehdy to bylo snadné, všechno bylo nové.  AJ: Stačilo, když flowerstick, který skoro nikdo neznal, čouhal z batohu a probouzelo to zvědavost. Už jenom to, že jsi vzal špulku a vyhodil, bylo něco jako „wow“, a přitom stačilo umět pár triků. Nebyl ještě YouTube a scházeli jsme se a „špulili“ v parku na lidi a byli hustý. Žonglování nebo manipulace byly u mě ventil přebytečné energie. Úplně mě to pohltilo na dlouhé roky. VJ: Na gymnáziu jsem házel každou přestávku, nebo nad postelí jsem žongloval s míčky. Jezdil jsem do Prahy na srazy, abych ulovil nové triky. Postupně, co bylo dosažitelné, jsem totiž už uměl.    Kdy se k vášni žonglování připojila touha tvořit a manipulovat s rozmanitými předměty? VJ: Už s naším prvním představením jsme začali házet s předměty. AJ: Jedna z obecných definic žonglování je objektová manipulace. Z hlediska performance je asi vděčnější házet čímkoliv jiným než s míčky nebo kuželkami, ale já se tomu zpočátku bránil. Zatímco Vaškovi to bylo jasné mnohem dříve.  VJ: Než jsem nastoupil na DAMU, žongloval jsem neustále. Při studiu jsem se věnoval hlavně divadlu. Sice jsem trénoval, ale nijak jsem žonglování s divadlem nepropojoval. A když jsem po škole neměl do čeho „píchnout“, vrátil jsem se k tomu a potkal Adama. Pak nás namotivovala Šárka Maršíková (pozn.: ředitelka Cirqueonu), abychom vytvořili něco jiného než „hopsalala kuželka“ pro tehdy vznikající festival nového cirkusu v Trutnově, a tak vznikli Malíři.  AJ: U Malířů jsme zjistili, že nás baví žonglovat se štětkami, tyčemi, ale zároveň jsme nezatratili míčky.  {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Nejenže výborně žonglujete, ale vaše čísla nepostrádají vtip, herecký výraz a nadhled. Jaké jsou další ingredience, po kterých metaforicky řečeno „voní“ a „chutnají“ Bratři v tricku?  VJ a AJ: Podle toho, zda si vypereme kostýmy… to byl vtip. Jsme to asi my dva, a ne to, čím a jak žonglujeme. Naše podivné osobnosti. Sebeironie. Vlídný humor. A sehranost, která je na nás po deseti letech vidět. Za námi jsou stovky, určitě tisíce hodin v autě, na zkušebně... Nejlépe je to vidět právě na představení Malíři. V nich jsou dvě improvizovaná čísla, vyplněná komunikací s diváky a mezi sebou. A zatímco před osmi lety tyto improvizace vyzněly většinou jako „jalová blbost“, dneska, když to vyjde, tak to umíme udělat jako skvělou show.    Když si připomeneme jednu inscenaci po druhé, co vám každý jednotlivý titul přinesl?  VJ: Díky Malířům jsme si upřesnili, že nechceme jít cestou eventových žonglérů, ale zkusili jsme žonglovat s malířskými štětkami. Naučili jsme se spolu improvizovat, vnímat se navzájem a rozumět si před lidmi.  AJ: Plovárna nám přinesla první režisérku – Veroniku Poldauf Riedlbauchovou a též první ženu akrobatku v souboru, první divadlo – divadelní přesah v novém cirkusu. Příběh, smysl. A kníry!  VJ: Ve své době byla Plovárna zásadní, tehdy se nám dokonce říkalo „La Putyka pro chudé“. První velký úspěch. A z toho vzešla spolupráce s profesionální produkcí.  AJ: U Prasečího cirkusu jsme si uvědomili potenciál pouličního divadla. Původně jsme chtěli cirkus hraček, tak jsme nakoupili pejsky, plyšáky. Ale pak se téma zúžilo na prasátka a zakotvili jsme u estetiky kýče.  VJ: Cílem bylo mít scénografii, se kterou opanujeme prostor a po skončení s ní zase odejdeme. VJ: Funus nás naučil to, že pokud chceme něco dělat, tak to musíme chtít dělat.  AJ: Spousta hlav, spousta názorů. Bylo nás opravdu hodně.  VJ: U Běžkařské odysey jsem přišel s nápadem, abychom jezdili na běžkách po náměstích.  AJ: Najednou jsme měli spoustu nápadů, chtěli jsme být „hudebně sexy“…, ale naučili jsme se škrtat tak, aby všechny výstupy byly poplatné celku. To bylo tady poprvé.  VJ: A ve spolupráci s Tomsou Legierskim se nám podařilo vystavět oblouk pouličního představení, které bychom i my sami chtěli vidět! Naučili jsme se být efektivní i efektní, technika ustoupila dramaturgii, smyslu. A zůstala tam v mnohem čitelnější neinvazivní podobě. Většina z pohybů, které děláme, jsou sice „wow“, ale nejsou nedostižné. Bylo pro nás najednou důležité, aby si divák řekl: „To možná dokážu, to bych mohl taky….“  VJ: U Lovu zase prvně došlo ke spolupráci dvou souborů a od začátku byla naším společným jmenovatelem sebeironie. Měli jsme k sobě blízko i lidsky, byla radost „lovit“ Lov.  {/mprestriction}  Bratři v tricku jsou stálice české novocirkusové scény. Jejich repertoár za deset let nepoznal derniéru. Společně vytvořili pouliční performance pod názvy Malíři, Prasečí cirkus, Běžkařská odysea a inscenace Plovárna, Funus a Lov. Mistři situační komiky a jemně peprného humoru jsou téměř neustále na cestách, poslední dobou nejčastěji buď „na lovu“, nebo „na běžkách“. Procestovali desítky zemí, stovky míst, viděly je tisíce diváků. Najezdili desítky tisíc kilometrů, nejen aby odehráli představení nebo pobavili, ale aby také učili nebo cirkusem pomáhali. Je jim blízký sociální cirkus, žonglování a objektová manipulace coby komunikace napříč jazyky, národy, prostředím i kulturou. Razí svět bez bariér, ve kterém nesmí chybět humor a spolupráce.   Autorka je divadelní publicistka. 

Čas načtení: 2019-10-07 08:25:25

Debata o přechylování není záležitostí jazyka, ale ideologie

Aktuální debata o přechylování s sebou nese silná prohlášení, jako že každý by měl mít právo jmenovat se, jak chce, nebo že přechylování je ponižování žen, protože vyjadřuje ženskou podřízenost mužům. Vskutku? Debata o ženských příjmeních není ničím novým. Už Jan Neruda takto v 70. letech 19. století popisoval Čechy o 50 let později ovládané ženami a předvídal opačný model: „Antonín Procházčin, putzmacher. František Proščin, modista. Josef Landin, modista. Člověk by si myslil, že je někde na Rusi, kdyby nevěděl, že ti obchodníci mají jméno dle toho, které ženě náležejí. Právě tak jako támhle Václav Zubaté, Jan Dlouhé, Jiljí Červené.“ Pavel Eisner k tomu v knize Chrám i tvrz dodává: „Všímavý Neruda (ale) cítil, že fantasmagorií je vlastně i náš životní normál – že totiž žena, pokud by šlo o její příjmení, nikdy, ani na vteřinu od kolébky do hrobu, není prostě svá, pro sebe a za sebe, nýbrž je něčí, vždy je -ová.“ Boj proti mýtu Pavel Eisner v krátké poznámce vlastně potvrzuje námitku, že přechýlené příjmení je přivlastňování ženy mužem. „Položili jste si otázku, jaký význam má ono -ová v ženském příjmení? Znamená přece, že dotyčná paní je Hamáčkova, Babišova a Okamurova či Klausova, že vám jako vaše manželka podléhá, že je vaše, že vám není rovna, že jste jejím pánem,“ napsala Tereza Brdečková v Deníku N.  Jenže jazykovědci tvrdí, že jde jen o mýtus. Ani ve staré češtině totiž neplatilo, že by tato přípona jednoznačně vyjadřovala vlastnictví. „Příponou -ová se samozřejmě nepřivlastňuje, tu si insitní filologové pletou s příponou -ova. Přípona -ová vyjadřuje jen vlastnost, přináležitost, barvy fial-ová, růž-ová, losos-ová příslušným kytkám nebo rybě barvu nepřivlastňují, jsou ‚jenom jako ony‘: barva růžová je barva ‚jako růže‘. Analogicky paní Nováková je ‚jako pan Novák‘, oba rovnoprávně (!) patří k rodině, v níž muži se jmenují Novák, ženy Nováková. A do mýtu o přivlastňování se už vůbec nehodí přípona -á u mužských příjmení typu Novotný; paní Novotná je nepřivlastňovací přídavné jméno.“ Jinými slovy: kdysi skutečně existovala v hovorové češtině přivlastňovací přípona -ova pro nesezdané ženy, to ale neznamená, že -ová je přivlastňovací. Onu zmiňovanou příslušnost k rodině ostatně můžeme někde ještě zaslechnout i ve tvarech mužského příjmení, když se říká třeba Pepa Novákovic. Pokud tedy někdo chce, aby se ženská příjmení nemusela přechylovat i kromě dnes stanovených výjimek, měl by přinést opravdové argumenty a nestavět na údajných křivdách. Dlouhá desetiletí je přitom hlavní autoritou v oblasti přechylování jazykovědkyně Miloslava Knappová. Ženy tedy utlačují ženy, chtělo by se ironicky poznamenat. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Mohu se jmenovat, jak chci  Dalším silným argumentem je tvrzení, že člověk má právo jmenovat se, jak chce. „Svoboda volby je však u nás – přinejmenším v otázce jmen – setrvale přehlížena, což dokumentují i poněkud bizarní předpisy toho, jak se může, a naopak nesmí jmenovat dítě, nebo jak se může přejmenovat dospělý. Volání po takové svobodě je traktováno jako jakýsi módní výstřelek či projev iracionality (bývalý ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva za celou věcí vidí neracionální, ‚emotivní‘ důvody). Nejvíce energie se tak věnuje vysvětlování, proč není možné současnou situaci změnit,“ napsal ředitel Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK Jan Chromý v Deníku Referendum. Volání po svobodě jmen ovšem nějaké mantinely mít musí. „Jméno není jen osobní věc, ale i poznávací znamení pro společenství. A jako takové musí být srozumitelné a použitelné. Kdybychom opravdu měli mít právo označovat se jakkoliv, mohl by se někdo jmenovat ‚Hrmtzvfffgggjkmdndll‘ nebo ‚)€‘. Špatně by se oslovoval ve škole, zdržoval by při každém jednání na úřadě, nedalo by se vyvolat v IKEe, když by se mu v dětském koutku rozbrečelo dítě. A tisíc dalších věcí. Protože prostě jméno je funkční nástroj a slouží jako interface mezi jednotlivcem a společenstvím. A pokud jako takové funguje pro jednu z těch stran špatně (třeba pro to společenství), je to interface na nic,“ napsal na webu Literarky.cz publicista Štefan Švec. Jeden nechce být úplně jízlivý, ale nedávno měl dohru příběh dívky, kterou rodiče chtěli pojmenovat Půlnoční bouře, za což jim úřady dítě na chvíli dokonce odebrali. „Šestnáctiletá dívka z Klatovska odešla dobrovolně z domova, aby mohla chodit do školy. Její rodiče totiž žijí nekonvenčním způsobem života a dceru do lavice nepustili. Vědomosti tak nabírala jen při domácím vzdělávání, které ale nebylo dostačující,“ napsal loni o této dívce v únoru server iDnes.cz. Ironický úsměv pak v tomto kontextu vzbuzuje věta jedné české spisovatelky ve facebookové diskusi: „Z neobvyklýho jména si dítě může udělat přednost, s tuctovým jménem se člověku docela těžko prosazuje.“ Jak Češi „komolí“ jména cizinců Snahy o nepřechylování příjmení žen-cizinek se ve veřejné diskusi objevily už před třiceti lety. „V poslední době se občas objevují ve veřejnosti názory, že přechylování příjmení (tj. tvoření ženských příjmení z mužských pomocí přípon -ová, -á) je jev poplatný minulému politickému režimu; příjmení se jím prý komolí a nositelky přechýlených příjmení, zejména cizího původu, se tím zneuctívají,“ napsala Miloslava Knappová roku 1992 v Naší řeči.  Jenže český jazyk vlastně „komolí“ kdekoho a kdeco (Nejezdíme snad do Paříže? A na druhou stranu – opravdu zahraniční průvodci používají slovo Praha?). Dnes už nepoužíváme jméno Vilém Shakespeare, ale jiné takové adaptace se vžily a stále se užívají, jak za všechny svědčí Karel (správně Karl) Marx, Bedřich (správně Friedrich) Engels a Vladimír (správně Vladimir) Iljič Lenin. A nemusíme sahat jen mezi revolucionáře, i když je v současnosti snaha počešťovat cizí jména menší než v minulosti, stále mluvíme o královně Alžbětě (ovšem zároveň o princi Charlesovi, což bude jednou pro autory historických knih malý oříšek). A cizí jména „komolíme“ už tím, že je skloňujeme, a to samozřejmě nejen u žen. Nepřechylovat cizí ženská příjmení se snaží časopis Respekt a jde mu to. Ovšem na druhou stranu jeho texty ukazují všechna úskalí nepřechylování, především fakt, že příjmení pak nelze skloňovat, což s sebou nese potřebu dál přidávat k němu další slova. Ostatně to navrhuje jako jedno z řešení i Jan Chromý: „Mohly by vznikat víceznačné výpovědi typu Allen porazila Hulsen. (…) V řadě případů je víceznačnost nežádoucí, ale to lze snadno ošetřit, přičemž k tomu existují různé prostředky: křestní jména (skloňují-li se: Clara Allen porazila Marii Hulsen), sloveso, které je spojeno s předložkou (Allen zvítězila nad Hulsen), různá přídavná jména (skvělá Allen porazila Hulsen; Allen porazila mátožnou Hulsen) atd.“  Jako teorie je to pěkné, nicméně v praxi narazíte na obtíže, které nikomu mimo akademickou sféru a rozumbrady na facebookových diskusích nepřijdou na mysl. Tím může být třeba titulek, na který máte právě tři slova. Když napíšete Allen porazila Hulsenovou, je váš problém vyřešen za pár vteřin. Pokud nesmíte přechylovat, je Allen porazila Hulsen vyloučeno, neb nevíme, která kterou porazila. Určitě to lze nahradit titulkem Clara Allen vyhrála, leč tím čtenáře ochudíte o informaci, že zvítězila nad svou největší soupeřkou. (Mimochodem, v knize Kultura genderově vyváženého vyjadřování lingvistka Jana Valdrová spolu s dalšími píše: „Nejsou-li označováni muži křestními jmény, bylo by nevhodné takto označovat ve stejném mediálním produktu ženy“. Jeden by řekl, že to situaci dále komplikuje…) A pokud nepřechylování rozšíříme ve větším měřítku na česká příjmení, tak bych nechtěl být editorem bulvárního deníku, který čtenáři musí na první straně jasně oznámit, že Gott miluje Vondráček. A fakt, že se ve škole budou muset učit, že věta „Novák s Peškovou šly“ může být správně, svým vnukům nezávidím (jistě se to ale objeví jako argument, proč y/i v příčestí minulém zrušit). Mluvíme, jak nám zobák narostl S masivním nepřechylováním ženských jmen zkrátka český jazyk zatím nepočítá. Určitě existují možnosti, jak tento problém vyřešit, ale ty jsou – přiznejme si – ne úplně praktické. „Zákon by přirozený vývoj českého jazyka neměl urychlovat,“ řekla v roce 2013 tehdejší předsedkyně senátní ústavní komise Eliška Wagnerová, když návrh na možnost nepřechylovat česká ženská příjmení připravila ODS. A to vystihuje celý problém nejlépe. Nikdo z rodilých mluvčích neřekne, že Allen porazila Hulsen nebo že mu volala Novák. Všichni použijí český jazyk tak, aby jim co nejpřesněji a nejsnadněji umožnil říci druhému člověku podstatnou informaci. „Odborné instituce i média by měly napřít své úsilí směrem k hledání cest, jak respektovat právo na odlišnost a zároveň využít bohatý jazykový potenciál češtiny. Je na čase si uvědomit, že zejména ve světě médií jsou kreativita a rozmanitost výhodou,“ napsala před deseti lety Helena Skálová z Gender Studies, o.p.s. Jeden si spíše myslí, že máme využívat kreativitu rodilých mluvčích. Až se v běžném jazyce objeví náznaky řešení, jak problémy s nepřechylováním ženského příjmení snadněji vyřešit, bude cesta otevřena.  {/mprestriction}  Autor je novinář.

Čas načtení: 2019-08-25 09:31:56

Srpen 1968 – nechci na něj myslet

Mám v paměti časopisy, co tak už rok před tím kupoval táta a nekonečný pláč naší mámy. Byli jsme na severu Čech, psali vápnem na silnice vzkazy Ivanovi, aby šel domů a vyměňovali cedule s názvy obcí. Od tých čias už jsem nikdy nezažil, aby se lidi měli tak rádi, aby se respektovali, smáli se a mluvili spolu. Ne, už potom nikdy... Snad jen na chvíli v tom roce 1989, než všechno převálcoval primitivní ekonomický pragmatismus, který mimo jiné vedl až k rozdělení Československa bez referenda. Dodnes mě to velmi rozčiluje! Stejně, jako tehdy ten „vstup vojsk“ – obyčejnou okupaci bylo třeba přejmenovat. Je to pryč, ruštinu nikdy nebudu mít rád, nechci na to myslet. A abych nekončil ponuře, ty skoro válečné časy konce léta 1968 a dál popsal pro mě geniálně Jiří Dědeček, lezla na mě puberta, jako na něj: Když potom obrněné vozy se rozlézaly po vlasti, mě lákaly jen dívčí kozy a přičleněné oblasti... Dovolil jsem si citovat zpaměti. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-29 08:00:36

Apple ID čeká přejmenování! Víme, jak se bude nově jmenovat

Apple se chystá přejmenovat jednu z nejdůležitějších věcí pro fungování v jeho ekosystému. Řeč není o ničem menším než o Apple ID, tedy o účtu, který umožňuje uživatelů přístup ke službám jako iCloud či App Store, ale taktéž aktivaci Najít, propojení všech produktů navzájem právě skrze iCloud a handoff a tak podobně. Jedná se tedy o zcela klíčovou věc, bez které si využívání Apple produktů nelze vůbec představit. S informacemi o přejmenování přišly jako první zdroje […]

Čas načtení: 2024-02-29 20:15:58

Apple chce přejmenovat Apple ID. Proč je to podle nás hloupost? 

Používáte-li zařízení Applu, pravděpodobně máte zřízené i Apple ID. Kdyby ne, nemohli byste stahovat aplikace z App Storu, nemohli byste ani využívat možností iCloudu a ostatně veškerých služeb společnosti. Nyní prosakují informace, že by se mělo Apple ID přejmenovat na Apple Account. My doufáme, že je to jen kachna.  Web MacRummors přišel s tím, že mu jeho zdroje prozradily, že Apple experimentuje s novým názvem Apple Account a […]

Čas načtení: 2024-03-03 17:00:45

5 tipů a triků pro správu Google Disku na webu

Správa složek Asi málokomu se chce na cloudovém úložišti pečlivě a mnohdy zdlouhavě třídit, systematicky pojmenovávat a spravovat složky. Ve skutečnosti se ale jedná o krok, který vám usnadní život a urychlí případné hledání nebo ukládání souborů. V Google Drive na webu klikněte na Můj disk. Vyberte složku, u které chcete začít s tříděním a úpravou, a klikněte na ni pravým tlačítkem myši. V menu, které se vám zobrazí, zvolte Uspořádat. Nyní můžete složku přejmenovat, barevně ji […]

Čas načtení: 2024-03-11 16:41:16

Proč se Sparta červená? Na Letné už řeší hrozivý trend

Rudá Sparta se může přejmenovat na červenou. Alespoň co se týče probíhajícího ligového ročníku. Za 24 kol nasbírala osm vyloučených, tedy v průměru jednoho na tři zápasy. Žádný jiný tým jich nemá tolik.

Čas načtení: 2024-03-17 08:45:00

Žena dceru omylem pojmenovala po pornohvězdě. Jméno prý bylo roztomilé

Výběr jména pro miminko může být pěkně ošemetný. To na vlastní kůži pocítila čerstvá maminka, která omylem pojmenovala dceru po proslulé pornoherečce. Teď neví, zda ji má přejmenovat, jméno se jí totiž stále líbí.

Čas načtení: 2024-03-18 08:00:25

K přejmenování Apple ID dojde již za pár měsíců! Jak se bude nově jmenovat?

Není tomu tak dlouho, co jsme vás na našem magazínu informovali o tom, že se Apple ID dost možná dočká v dohledné době přejmenování. Ve snaze zjednodušit orientaci v ekosystému jej má totiž kalifornský gigant přejmenovat na „Apple Account“ nebo chcete-li Apple účet, aby bylo jasnější, že se jedná o přihlašovací účet do jeho služeb a hardwarů. A jak se zdá, příliš mnoho času do přejmenování nezbývá.  Zdroje velmi dobře informovaného reportéra Marka […]

Čas načtení: 2024-04-15 20:00:00

Alfa změnila jméno své novinky. Milano už je Junior

Už necelý týden po představení svého prvního elektromobilu, který původně dostal název Milano, je Alfa Romeo nucena ho přejmenovat. Nové označení bude Junior....

Čas načtení: 2024-04-16 14:00:00

Milano zrušeno. Alfa ustoupila ministrovi a nový model přejmenovala

Na bláznivé komedie jsou Italové machři, a dokáží je přenést do reálného života. Ani ne týden po světové premiéře se Alfa Romeo rozhodla přejmenovat svou důležitou novinku. Ministr italské vlády Adolfo Urso totiž začal tvrdit, že jméno Milano nemůže značka použít, pokud auto bude vyrábět v Polsku.

Čas načtení: 2024-04-16 13:15:00

Kádrovací banka? Maso nejezte, velí KB. A další, další pokyny

Zkratka KB je v Česku už léta spojená s Komerční bankou. Ale vzhledem k tomu, jaké „inspirace“ má Komerční banka na svých stránkách, by se klidně mohla přejmenovat na Kádrovací banku. Z těch nejkřiklavějších je to například výzva, aby lidé omezili spotřebu masa, koupili si bambusový kartáček na zuby, zeleninu si nosili v látkových pytlících, místo sprchového gelu používali obyčejné mýdlo nebo používali seznam obchodů, které jsou udržitelné. Ekonom Vladimír Pikora se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil, že by banky politiku dělat neměly. Ale příliš se nediví vzhledem k tomu, jakou mají moc.