Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-01-22 14:30:20

Piráti předložili zákon na legalizaci a zdanění konopí. To by přineslo každý rok až 3 miliardy do zdravotnictví

Praha, 22. ledna 2025 – Piráti dnes představili své návrhy k legalizaci konopí. Ty zahrnují legální pěstování pro vlastní potřebu, podporu konopných spolků a regulovaný trh s ověřenou kvalitou. Návrhy mají přinést nejen úlevu pro jednotlivce, ale také významný příjem pro státní rozpočet. Regulovaný trh s konopím může, dle Pirátů, ročně přinést až 3 miliardy […]

Čas načtení: 2024-02-09 10:15:04

Co je MTF trh?

MTF trh je zkratka pro “multilateral trading facility”, což je druh trhu s cennými papíry, který není regulovaný jako oficiální burza ale je organizován soukromými subjekty. MTF trhy umožňují obchodování s různými druhy investičních nástrojů jako jsou například akcie, dluhopisy, certifikáty, warranty nebo ETF. MTF trhy mohou být zaměřeny na určité segmenty trhu, například na […] The post Co je MTF trh? first appeared on InvestPlus.

Čas načtení: 2020-04-03 08:56:44

Je třeba udržet chod našeho hospodářství

Za klíčové považujeme udržet chod našeho hospodářství a minimalizovat nezbytně vznikající škody a ztráty. Pokračování plynulosti ekonomického koloběhu je třeba: - pro udržení klidu ve společnosti, pro zachování elementárních životních standardů, pro zabránění vzniku paniky a vykupování obchodů; - pro pokračování dnešní – nebo jí se blížící – životní úrovně naší země; - pro „vytížení“ lidí, pro zbavení je pocitu nicnedělání a nudy; - aby si ekonomika udržela schopnost nastartování po odeznění všech restrikcí a omezení. Co nejrychlejší rozběhnutí hospodářství bude psychologickou vzpruhou a významným impulsem pro celou společnost. Vycházíme z toho, jak jsme se pokusili argumentovat v předcházející části, že ekonomický kolaps řady firem i celých oborů a odvětví může být stejně nebezpečný pro zdraví lidí jako virus samotný. Za největší riziko považujeme dlouhodobý, vleklý útlum ekonomiky (kdy významná část lidí zůstane doma, aniž by to stačilo na výrazné omezení šíření koronaviru). V dnešním textu zůstaneme u „reálné“ ekonomiky, téma veřejných financí probereme příště. Pandemie nemoci Covid-19 nás nezastihla v neutrální chvíli. Česká ekonomika v poslední době, dávno před příchodem koronaviru, evidentně zpomalovala. Patříme mezi ty ekonomy, kteří i před koronavirem neviděli pro rok 2020 velkou šanci na pozitivní ekonomický růst. Všechno nasvědčovalo tomu, že by se naše ekonomika dostala k zastavení růstu i bez dnešní pandemie. Úkolem vlády i ČNB sice bylo udržovat optimismus, ale ekonomický útlum už klepal na dveře. Dnešní exogenní šok (je to opravdu učebnicový případ nesporného exogenního šoku) zaútočí na ekonomiku jak ze strany nabídky, tak ze strany poptávky. Na nabídkové straně to bude výrazné narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů, výpadky zahraničního obchodu, úbytek pracovních sil (vrátí se nám vůbec pracovní síly z Ukrajiny, Polska, Bulharska?), zabrzdění přeshraničních kontaktů všeho druhu, kolaps jednotlivých firem, prudké pohyby cen, měnových kursů i kursů akcií, naprosté zmatení odhadů budoucího vývoje atd. Na poptávkové straně to bude obří nejistota, keynesovská preference likvidity, nikoli odvážné investování, bude to opatrné připravování si finančních prostředků na horší časy, nikoli výrazné utrácení, bude to odkládání spotřeby a investic atd. Dojde k likvidaci – jako při každé krizi – části ekonomiky. Každý exogenní šok, každá krize, odhalí v ekonomice vše slabé a nemocné, upozorní na ekonomické aktivity, které už dávno měly být opuštěny, ukáže na firmy, které pouze přežívají. Jejich zániku nebude škoda a bylo by tragickou chybou aktivistické vlády, kdyby se její záchranná opatření soustřeďovala na tyto neperspektivní případy. Náhlý útlum ekonomické aktivity vyvolaný epidemií, karanténou a nouzovým stavem však zasáhne i produktivní a perspektivní firmy. Především malé a střední firmy (které zabezpečují 58 procent celkového výkonu ekonomiky) a živnostníci budou mít – pro řadu z nich likvidační – problémy. O ty velké se zatím vždy v historii vlády postaraly. Že bude rozhodování vlády obtížné, není sporu. Nevíme, jestli můžeme být optimističtí. Není nepodstatné, kdo bude tato opatření zavádět – bude to někdo, kdo soukromé podnikání považuje za předpoklad svobodné společnosti a chce mu maximálně pomoci, nebo to bude někdo, kdo soukromé podnikání pouze toleruje? Naše levicová část politického spektra, ale i Piráti a nejasné ANO v tom nejsou zcela jednoznační. Veškeré státní podpory a sanace jsou v podstatě byrokratické procedury (zatížené šílenou evropskou protipodnikatelskou legislativou) a proto by bylo třeba dělat jen jednoduchá opatření s minimálními nároky na administrativu (státu i firem). Nepokoušejme se o precizní zacílení pomoci, bude muset stačit opatrný, koncepčně dobře volený přístup. Nepokoušejme se znovuzavádět státní plánovací komisi. Je to důležité i proto, že se vláda musí maximálně snažit odolávat nejrůznějším dobře organizovaným parciálním zájmům. Je smutné, že údajně pravicová opozice kritizuje vládu a žádá, aby byla mnohem štědřejší a rozhazovačnější. Faleš tohoto populismu snad veřejnost odhalí. Úkolem vládní pomoci nesmí být snaha pokrýt všem všechny ztráty, zabránit jakýmkoli racionálním strukturálním změnám a zajistit pokračování předkrizového stavu (jako by se nic nestalo). Specifická bude i úloha České národní banky, která v průběhu několika posledních týdnů provedla překotné změny, což centrální banka dělat nemá. Špatně četla vývoj ekonomiky i zárodečnou etapu koronavirové epidemie. ČNB mimo jiné nepřímo naznačila, že námi dlouho kritizované, na jedné sporné ekonomické doktríně založené inflační cílování bylo de facto opuštěno. Radikální snížení úrokových sazeb bylo důležitým signálem spíše politického typu (ekonomicky velký vliv mít nebude, protože jsou komerční banky přeplněné likviditou). Bude to ale znamenat snížení šancí pro snadné obří výdělky zahraničních bank, které v posledních letech ve formě dividend mizely v zahraničí. Jeden z úspěšných českých podnikatelů (v časopise Ekonom) v enormním podílu zahraničních vlastníků a v jejich zcela nepatřičné podpoře investičními pobídkami našeho (ne jejich) státu vidí jistou formu dobrovolné ekonomické kolonizace naší země. Vláda v současnosti ve stavu nouze řeší spíše mikrověci. Vypadá to tak, že pro stromy nevidí les. Musíme ji varovat, že ekonomický pád bude větší, než vláda tuší. Trápí nás i to, že všechna opatření, která jsou navrhována a která mají pomoci naší koronavirem postižené ekonomice, jsou nesena v duchu přerozdělovací mánie. Tím je zásadně pokřivována iniciativa lidí a jejich motivace. Nejlépe by všemu pomohl volný, svobodný a minimálně regulovaný trh. Převzato z webu Institutu Václav Klause. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-07-13 21:54:39

Rozdělená Evropa aneb západní a východní přístupy k bytové politice

Před 30 lety byl evropský kontinent rozdělen železnou oponou na kapitalistický Západ a socialistický Východ. 9. 11. 1989 padla Berlínská zeď. O několik dní později se pod tlakem demonstrací rozpadly východoevropské režimy ovládané komunistickými stranami. Dnes se můžeme volně procházet místy, kde dříve stála zeď nebo plot oddělující Západ od Východu. Ke skutečnému sjednocení Evropy však nikdy nedošlo. EU se sice rozšířila na východ. V obou částech Evropy však fungují dost odlišné systémy. Velké rozdíly jsou vidět v přístupu k bydlení. Smlouvou o znovusjednocení Německa začal ze dne na den v bývalé NDR platit právní řád SRN. Ostatní východní země své právní řády předělávaly na kapitalismus postupně. Světovou bankou (WB) a Mezinárodním měnovým fondem (IMF) jim byly naordinovány recepty privatizace, liberalizace a deregulace. Noví demokraticky zvolení představitelé východních zemí doporučení tzv. Washingtonského konsenzu přijali. A prováděli je s poslušností, vídanou do té doby pouze u zemí, které prohrály válku a podepsaly bezpodmínečnou kapitulaci. V mnoha lidech vznikl dojem, že před 30 lety se východní země nezbavily nenáviděných diktatur a nezískaly svobodu, ale že se ve studené válce vzdaly. Ekonomickou transformaci provázelo kořistění, pro něž se vžilo označení „divoký Východ“.  Můj dům, jejich hrad Postihlo i bytovou politiku. Část domů a bytů, které byly zestátněny po 25. 2. 1948, byly po roce 1990 vráceny v restitucích. Obří bytové podniky v obecním nebo státním vlastnictví byly prodávány po částech. Někde formou prodeje bytů nájemníkům. Jinde „na stojato“ po celých domech i s nájemníky. Přes řetězové prodeje a nákupy takových nemovitostí si v českých a moravských městech vypraly peníze z obchodů s drogami mafie od Moskvy po Palermo.  Po vlně rozdávání a rozprodejů majetku přišla na řadu změna podmínek. Parlament ve třech krocích postupně zcela zrušil regulaci nájemného. K úplnému odstranění regulace nájemného v západoevropských zemích s výjimkou Británie nikdy nedošlo. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Podstatný rozdíl mezi Západem a Východem představuje i institut tzv. sociálních bytů. V Rakousku či SRN většinu z nich staví obce ze svých rozpočtů. Zhruba třetina sociálních bytů je však v SRN postavena soukromými investory. K jejich výstavbě a pronajímání za regulované ceny se developer radnici zavazuje výměnou za to, že od obce získal obdobu našeho územního souhlasu a stavebního povolení. Při stanovování výše nájemného musí respektovat ceny za m2, jak jsou stanoveny obecní vyhláškou. Právně regulovány jsou v západních zemích i výše nájmů v naprosté většině bytů. Limity pro jednotlivé druhy bytů stanoví v rakouských a německých městech obecní vyhlášky. Ceny jsou vypočítávány podle složitých vzorců, které berou v potaz místně obvyklé prodejní ceny nemovitostí a výdaje na údržbu a modernizace domů. Regulační mechanismy byly zavedeny po 2. světové válce v době bytové nouze, kdy většina velkých měst ležela po náletech v troskách. S cílem zajištění sociálního smíru – aby většina lidí nepřešla na stranu komunistů a nepožadovala znárodnění. U nás navrhoval v roce 2000 podle německého a rakouského vzoru zákon o regulaci nájemného formou věcně usměrňovaných cen zohledňujících oprávněné náklady a přiměřený zisk poslanec František Beneš (KSČM).  Opratě regulací praskly Většina regulačních mechanismů na Západě slušně fungovala až do přelomu tisíciletí. Problém pro velká města jako Mnichov či Vídeň vznikl v souvislosti s krachem americké technologické burzy Nasdaq. Během 90. let byly na burze emitovány akcie tisíců nových internetových firem. V roce 1996 Kongres USA zrušil zákony regulující chování bank a investičních fondů, které byly schváleny v reakci na hospodářskou krizi po krachu burzy v roce 1929. Banky a penzijní fondy, jimž se po zrušení regulace uvolnily biliony dolarů střadatelů k volnému nakládání, je investovaly do nových akcií. Vznikla bublina, která jen během let 1997 až 1999 vyhnala ceny akcií na trojnásobek. 99 % firem, jimž rostla cena akcií, však nikdy nebylo ziskových. V roce 2000 bublina praskla a ceny akcií klesly o 80 %. Banky zachránila Federální rezervní banka (FED), která do finančního sektoru napumpovala obří půjčky za 0% úrok. Finančníci peníze soustředili v investicích do nemovitostí. FED držel nulové úroky řadu let.  Evropská centrální banka (ECB) při stanovení úroků zohledňuje politiku FEDu. I evropské banky po roce 2000 nabízely velmi levné úvěry k investicím do nemovitostí. V západoevropských zemích se proto roztočil kolotoč investic do modernizace bytových domů. Investice do modernizace změnily parametry ve vzorcích na výpočet maximálního nájemného. V německých městech tak od roku 2000 vzrostly ceny nájmů o 30 %. V Rakousku o 25 %. Zdražení největší položky rodinných rozpočtů, které o řád předbíhá růst platů, vyvolalo na politické scéně otřesy. Zdražování nájemného, které nabralo dynamiku po příchodu uprchlíků při migrační krizi 2015, výrazně přispělo k nástupu alternativních stran jako německé AfD a rakouských FPÖ. Střechy nad hlavu Nástup radikálů v Německu i v Rakousku vedl k otevření politické debaty o řešení problému drahého bydlení. Z úst politiků i etablovaných stran zaznívají veřejně návrhy, o nichž si čeští komunističtí poslanci netroufnou ani šeptat za zavřenými dveřmi sekretariátu. Ve spolkovém hlavním městě Berlíně zemský senát jedná o návrhu na vykoupení statisíců bytů vlastněných investičními skupinami. Slova „vyvlastnění za náhradu“ tam nikdo nepovažuje za sprostá. Bez kvalitního náhradového zákona, který je umožňuje, by ostatně SRN neměla tak rozvětvenou síť dálnic. Od opětovného zestátnění bytů si Berlíňané slibují zastavení růstu cen nájmů. V Rakousku byl před rozpadem vlády kancléře Sebastiana Kurze (ÖVP) předmětem jednání návrh zákona, který by umožnil radnicím zmrazit na několik let výši nájemného, nebo stanovit maximální výši zdražení dle inflace. V Praze průměrné ceny nájmů třípokojového bytu vzrostly za posledních 5 let ze 14 na 20 tisíc – tedy o 42 %. Přispívá k němu i pronajímání bytů jako apartmánů turistům přes internetové portály jako Airbnb. V turisticky atraktivních městech jako Praha nebo Český Krumlov jsou na apartmány předělávány celé bloky domů. Skupováním domů a jejich adaptací na apartmány se zabývají developerské firmy, které je pak dále prodávají jako investiční byty. V ČR tato praxe není nijak omezena. I když ji provází rozsáhlé úniky daní a místních poplatků. Ve Španělsku a ve Francii zákon zakazuje pronajímat byty turistům více než 30 dnů v roce. Vídeňská radnice zakázala zemským zákonem tzv. sdílení bytů, které je delší než 10 dnů.  V ČR naopak vyvolal politickou bouři návrh na zjištění počtu skutečně prázdných bytů pomocí sledování spotřeby elektřiny na elektroměrech. Část bytů, v nichž nikdo není úředně přihlášen, je pronajímána turistům. Jen v Praze je přes Airbnb nabízeno více než 25 tisíc bytů. Umožnila to i změna zákona o evidenci obyvatel, při níž byl zrušen institut přechodného pobytu, který si západní země ponechaly dodnes. V Rakousku se každý musí přihlásit na radnici, pokud v obci pobývá déle než 3 dny. Bez ohledu na to, jde-li o cizince či Rakušana. U nás se turista, občan EU, musí na cizinecké policii přihlásit, až když délka jeho pobytu přesáhne 30 dnů. I to umožnilo v Praze rok nerušeně pobývat a vybírat v mešitách příspěvek na financování teroristické organizaci Islámský stát imámovi, který byl po celém světě hledán přes Interpol. Při ubytování v apartmánech po něm nikdy nikdo nepožadoval ani předložení pasu. Zatčen byl až v Rakousku, kde užaslým policistům popsal, jaké eldorádo pro praní špinavých peněz představuje ČR. Cizinecká policie na tento skandál reagovala návrhem změny zákona o pobytu cizinců, která by umožnila evidovat všechny osoby ubytované přes portály jako Airbnb. Při projednávání novely cizineckého zákona ji formou pozměňovacího návrhu předložil ve Sněmovně bývalý vyšetřovatel hospodářské kriminálky Zdeněk Ondráček (KSČM) a v Senátu jeho místopředseda a starosta obce Boží Dar Jan Horník (STAN). Schválení návrhu z dílny Policie ČR zabránil paradoxně ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který se proti návrhu ostře postavil.   {/mprestriction}  Autor je publicista.

Čas načtení: 2024-03-06 00:01:00

Policie se s vámi po zákazu HHC mazat nebude. Mám i politické ambice, říká Vobořil

Začíná platit zákaz HHC a dalších dvou derivátů HHC-O a THCP. Jde o psychoaktivní látky získávané z konopí, které vláda zakázala kvůli množícím se případům předávkovaných dětí končících v nemocnici. Od středy bude trestný nejen prodej těchto látek, ale i držení. Bude od půlky týdne rekreačním uživatelům hrozit vězení? A kdy bude v Česku povolen regulovaný prodej HHC nebo třeba konopí? O tom hovoří v rozhovoru pro deník Echo24 národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Čas načtení: 2024-03-07 09:58:01

Protidrogová politika na rozcestí

Návrat Jindřicha Vobořila jako protidrogového koordinátora sliboval zlepšení české protidrogové politiky. Lidovci však po návrhu dekriminalizovat pěstování konopí pro vlastní potřebu a povolit regulovaný trh odmítají i kompromisní návrh.

Čas načtení: 2024-03-12 11:11:00

Je tu návrh, který bude místo zákazu regulovat prodej méně nebezpečných drog

Průlomový návrh, který umožní regulovaný prodej méně nebezpečných drog dospělým, připravili poslanci z koalice i opozice. Novela zákona o návykových látkách má regulovat prodej látek jako je kratom či konopí s malým obsahem THC, které budou na seznamu psychomodulačních látek. „Cílem je zamezit přístupu dětí a mládeže k těmto látkám,“ řekla Michaela Šebelová z hnutí STAN.

Čas načtení: 2024-03-14 09:22:17

Drogy budou dva roky čekat na vstup do obchodů. Reklama na ně zmizí, shodli se poslanci

Dva roky budou mít experti na výzkum nových drog, které by chtěly šířit české obchody. Pak rozhodnou, jestli je pustí k zákazníkům oficiální cestou jako psychomodulační látky, nebo zakážou. Prodej bude silně regulovaný. Látky podobné HHC budou ke koupi jen ve specializovaných prodejnách a reklama bude úplně zakázaná.

Čas načtení: 2024-03-22 10:40:59

Co je akciový trh?

Akciový trh je organizovaný a regulovaný finanční trh, kde investoři mohou kupovat a prodávat akcie veřejně obchodovaných společností a další cenné papíry, jako jsou dluhopisy nebo ETF (exchange-traded funds). Akcie jsou podíly vlastnictví ve společnosti a jejich obchodování umožňuje společnostem získávat kapitál pro svůj růst a rozvoj, zatímco investoři mají možnost podílet se na ziscích […] The post Co je akciový trh? first appeared on InvestPlus.

Čas načtení: 2024-04-03 22:30:41

Pošleme Německu dvacet tisíc slonů, hrozí prezident Botswany

Botswana hrozí Německu, že mu kvůli sporu o dovoz loveckých trofejí pošle 20 tisíc živých slonů. Berlín zvažuje další zpřísnění limitů pro dovoz trofejí ve snaze o potlačení pytláctví. Jihoafrická země ale tvrdí, že sloni jsou tak dobře chránění, že se přemnožili, ničí úrodu a ušlapávají obyvatele. Jejich lov je regulovaný a pro místní je podstatným zdrojem příjmů, stejně jako turistický ruch, uvedl botswanský prezident Mokgweetsi Masisi v rozhovoru s německým deníkem Bild.

Čas načtení: 2024-04-05 19:33:00

Botswana hrozí, že pošle do Německa 20 000 slonů kvůli sporu o dovoz trofejí

Botswana hrozí Berlínu, že do Německa kvůli sporu o dovoz loveckých trofejí pošle 20 000 živých slonů. Německo zvažuje další zpřísnění limitů pro dovoz trofejí ve snaze o potlačení pytláctví. Jihoafrická země ale tvrdí, že sloni jsou tak dobře chránění, že se přemnožili, ničí úrodu a ušlapávají obyvatele. Jejich lov je regulovaný a pro místní je podstatným zdrojem příjmů, stejně jako turistický ruch, uvedl botswanský prezident Mokgweetsi Masisi v rozhovoru s německým deníkem Bild.

Čas načtení: 2024-04-12 06:35:00

Jihočeská vlastivěda: „Přehradní mánie“ pohltila jižní Čechy na počátku 20. století. Každá obec chtěla mít svou přehradu

Koncem 19. století zasáhla jižní Čechy série velmi ničivých povodní, v jejichž důsledku začaly být ve velké míře regulovány řeky. A vzniklo také neuvěřitelné množství projektů na stavbu nových přehradních nádrží.

Čas načtení: 2024-04-16 05:38:00

Poslanci budou řešit regulaci návykových látek a zákaz jejich prodeje dětem

Změnou zákona o návykových látkách s pravidly pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem účinné složky THC se mají v úterý zabývat poslanci. Návrh, který umožní regulovaný prodej méně nebezpečných drog dospělým, připravili poslanci z koalice i opozice. Ve druhém čtení mohou předkládat pozměňovací návrhy.

Čas načtení: 2024-04-16 12:22:00

Poslanci budou řešit regulaci návykových látek a zákaz jejich prodeje dětem

Změnou zákona o návykových látkách s pravidly pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem účinné složky THC se mají v úterý zabývat poslanci. Návrh, který umožní regulovaný prodej méně nebezpečných drog dospělým, připravili poslanci z koalice i opozice. Ve druhém čtení mohou předkládat pozměňovací návrhy. Před schůzí jsou tiskové konference stran.

Čas načtení: 2024-04-16 12:22:00

Poslanci budou řešit regulaci návykových látek a zákaz jejich prodeje dětem

Změnou zákona o návykových látkách s pravidly pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem účinné složky THC se mají v úterý zabývat poslanci. Návrh, který umožní regulovaný prodej méně nebezpečných drog dospělým, připravili poslanci z koalice i opozice. Ve druhém čtení mohou předkládat pozměňovací návrhy. Před schůzí jsou tiskové konference stran.

Čas načtení: 2024-04-23 00:00:00

Jaké jsou výhody a nevýhody DIP a u jaké nabídky zvýšit ostražitost

Od letošního roku stát nabídl zájemcům o spoření na penzi nový Dlouhodobý investiční produkt, tedy zkráceně DIP. Není to však regulovaný penzijní fond, ale podílový fond, u něhož lze čerpat daňové zvýhodnění. Jaké jsou jeho výhody, ale i nevýhody?

Čas načtení: 2024-05-31 00:00:00

POLITIKA: Volby jsou každý den

Naše životy jsou vymezeny, omezeny, dirigovány, usměrňovány, regulovány, hlídány, kontrolovány a v mnohém i řízeny institucemi.

Čas načtení: 2024-05-31 00:00:00

POLITIKA: Volby jsou každý den

Naše životy jsou vymezeny, omezeny, dirigovány, usměrňovány, regulovány, hlídány, kontrolovány a v mnohém i řízeny institucemi.

Čas načtení: 2024-05-31 15:22:00

Ladislav Jakl: Volby jsou každý den

Naše životy jsou vymezeny, omezeny, dirigovány, usměrňovány, regulovány, hlídány, kontrolovány a v mnohém i řízeny institucemi. Institucemi, které mají moc si vynutit naši poslušnost silou. Institucemi, jejichž provoz jsme povinni hradit svými penězi.

Čas načtení: 2024-06-13 10:45:00

Island opět povolil lov velryb, ochranáři zvířat se bouří

Vláda Islandu obhajuje regulovaný lov velryb jako preventivní přístup k udržitelnému využívání zdrojů. Aktivisté se však odvolávají na výzkumy, které dokazují, že zvířata při lovu prokazatelně trpí a některá umírají až dvě hodiny.