Logistická firma Zásilkovna zdraží od 20. února některé své služby. Cena za poslání balíčku do pěti kilogramů po ČR stoupne o osm korun na 72 korun. Firma o změně ceníku informovala na webu. Jako důvod uvedla rostoucí náklady v důsledku inflace a investice do provozu a rozšíření sítě.
Čas načtení: 2025-01-22 08:10:00
Zásilkovna zdraží. Podívejte se na nový ceník základních služeb v rámci Česka
Zásilkovna zdraží od 20. února služby. Například cena za poslání balíčku do pěti kilogramů po Česku vzroste o osm korun na 72 Kč. Jako důvod zdražování uvedla společnost rostoucí náklady v důsledku inflace a investice do provozu a rozšíření sítě.
\nČas načtení: 2024-10-30 14:52:00
Nová investice Kijonkové. Zakladatelka Zásilkovny věří startupu na minidomky
Zakladatelka Zásilkovny Simona Kijonková se po loňském prodeji své domovské firmy mimo jiné zaměřuje na investice do rozjíždějících se projektů. Prostřednictvím rodinné investiční skupiny JSK se teď rozhodla vstoupit do realit a finančně podpoří startup Kodu, který klientům zprostředkovává takzvané tiny houses, tedy levné a udržitelné minidomky. Zprávu přinesl web CzechCrunch.
\nČas načtení: 2025-01-21 20:55:53
Logistická firma Zásilkovna zdraží od 20. února některé služby. Například cena za poslání balíčku do pěti kilogramů po ČR stoupne o osm korun na 72 Kč. Firma v úterý o změně ceníku informovala na webu. Jako důvod uvedla rostoucí náklady v důsledku inflace a investice do provozu a rozšíření sítě.
\nČas načtení: 2025-01-22 11:13:00
Zásilkovna zdraží část služeb, důvodem je inflace a investice
Logistická firma Zásilkovna zdraží od 20. února některé své služby. Cena za poslání balíčku do pěti kilogramů po ČR stoupne o osm korun na 72 korun. Firma o změně ceníku informovala na webu. Jako důvod uvedla rostoucí náklady v důsledku inflace a investice do provozu a rozšíření sítě.
\nČas načtení: 2025-01-22 11:13:00
Zásilkovna zdraží část služeb, důvodem je inflace a investice
Logistická firma Zásilkovna zdraží od 20. února některé své služby. Cena za poslání balíčku do pěti kilogramů po ČR stoupne o osm korun na 72 korun. Firma o změně ceníku informovala na webu. Jako důvod uvedla rostoucí náklady v důsledku inflace a investice do provozu a rozšíření sítě.
\nČas načtení: 2024-08-01 13:05:28
Konečně! Zásilkovna umožní vyzvednutí balíčku ze Z-Boxu i bez mobilu
Zásilkovna je jedna z nejzajímavějších možností, jak poslat balíček Disponuje širokou sítí Z-BOXů, které ale vyžadují pro otevření aplikaci Zásilkovna toto omezení pomalu odstraňuje Zásilkovna patří bezesporu mezi jednu z nejoblíbenějších možností, pokud potřebujete něco někam poslat. Kaňkou na kráse celého projektu bylo, že nešlo vyzvednout balíček ze Z-BOXu bez chytrého telefonu s nainstalovanou aplikací. […] Celý článek si můžete přečíst na Konečně! Zásilkovna umožní vyzvednutí balíčku ze Z-Boxu i bez mobilu
Čas načtení: 2024-04-10 10:05:50
Zásilkovna mění pravidla: přes 3 tisíce výdejních míst se otevře dalším dopravcům
Zásilkovna musí uvolnit své výdejny i pro další dopravce, rozhodl úřad Až 3 400 výdejních míst už brzy bude spolupracovat s Balíkovnou, PPL a dalšími Společnost Zásilkovna aktuálně drží monopol v segmentu doručování menších zásilek do 30 kilogramů. I z toho důvodu si na ni posvítil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který rozhodl, že musí část svých partnerských výdejních míst otevřít i pro konkurenční doručovací služby. Přečtěte si celý článek Zásilkovna mění pravidla: přes 3 tisíce výdejních míst se otevře dalším dopravcům
Čas načtení: 2020-03-19 10:30:38
Otevřený dopis České poště aneb Co byste mohli udělat pro sebe i pro nás
Jestli je v souvislosti s tímhle virovým extempore něco jisté, tak to, že e-shopy všeho druhu budou mít žně a že v rámci maloobchodního žebříčku poskočí dost zásadně a natrvalo nahoru. Jakmile si jednou člověk zvykne na to, že mu různé zboží donesou až pod nos, už se mu zpátky k osobnímu nakupování chtít nebude. I starší a konzervativnější zákazníci se teď naučí využívat nákupy po internetu. Naopak kamenným krámům bude ouvej. Jenže k hladkému fungování e-shopové ekonomiky je potřeba zajistit i stejně hladké podávání a dodávání zásilek, a to je místo, kde by byla razantní inovace potřeba jako sůl. Proto píšu tento dopis České poště, s. p., který bude možná chvílemi rýpavý, ale jeho hlavním cílem není se vysmívat, ale zkusit pošťouchnout její vedení k trochu jiné perspektivě. Třeba si to někdo z nich přečte a některý z těch návrhů akceptuje. Nemám tušení, ale za pokus to snad stojí. Myslím, že by na tom mohli dost vydělat. A my jako zákazníci také. Za posledních pár let jsem odeslal několik tisíc zásilek, vím o tom procesu z pohledu odesílatele dost. Dědictví ze starých časů První a zásadní problém e-byznysu podle České pošty: když už vůbec vznikají nějaké skromné inovace celého procesu, tak jsou orientovány spíše na výdej zásilek než na jejich příjem. To sice působí dobře z hlediska veřejnosti – adresátů je řádově více než e-shopů – ale každý ten balík nebo doporučené psaní, které dodáváte, musí taky nejdřív někdo někde podat. A čím složitější to ten někdo má, tím větší pravděpodobnost, že přijdete o zakázku už u něj, protože ji ten e-shop raději vypraví kurýrem. Dokonce i pro smluvní partnery České pošty je dnes podání zásilky pomocí systému Podání online složitější než třeba u Zásilkovny. Částečně k tomu přispívá zbytečně složitý tarif, kdy například u doporučených psaní musíte hlídat, jestli jejich tloušťka nepřesáhne pět centimetrů, a zároveň vědět dopředu, jestli budou vážit 0,95 kg nebo 1,05 kg. Toto je chyba, dědictví ze starých časů, kdy se posílala hlavně lejstra a větších zásilek bylo tak málo, že si každou zvlášť mohli na poště převážit a správně ji ofrankovat. Toho se, milí pošťáci, musíte zbavit. Už jste v tomhle směru udělali nějaké pokroky na poli Balíku do ruky, kde je tarif podstatně jednodušší a stačí tam změřit nejdelší stranu balení. Jinými slovy: jde to a vaše IT systémy jsou na to připravené. Skvělé, tak teď udělejte ještě to samé s doporučenými zásilkami, protože spousta drobnějších nákupů se vejde do doporučené zásilky – třeba zrovna ty knihy. Úplně zrušte obyčejný balík, ten je dneska k ničemu. Přestaňte rozlišovat mezi doporučeným psaním a doporučeným balíkem, aspoň vnitrostátně (nevím, jak fungují mezinárodní smlouvy), a zaveďte společnou kategorii doporučená zásilka. Pokud zjednodušíte pravidla pro vnitrostátní doporučenou zásilku na „maximálně 35 cm délky a maximálně 2 kg hmotnosti“ s jednotnou cenou, budou vám provozovatelé e-shopů vděční a určitě si tam získáte nějaký byznys. Tady je obchodní příležitost, proč ji přepouštíte konkurenci? Já vím, máte ten Balík do ruky, na který byste chtěli zákazníky nasměrovat, to je váš komerční produkt. Jenže ten je poměrně drahý a pro malé zásilky vážící třeba jen kilo se dost výrazně nevyplatí (asi o 40 Kč). V takovém případě budou zákazníci vždycky hledat levnější způsob doručení, což je třeba zrovna ta Zásilkovna, a vy pošťáci tím přicházíte o kšeft. Musíte mít pro menší nákupy i levnější alternativu, než je drahý Balík do ruky, abyste byli konkurenceschopní – a jednotná Doporučená zásilka za dejme tomu 70 Kč je přesně to, co by dobře posloužilo. Je jedno, jak ten typ zásilky nakonec pojmenujete, ale nějaká levnější položka pro menší nákupy je absolutně nezbytná, protože jinde ji umějí. Zbytečná práce za přepážkou Druhá věc, samotné fyzické podání zásilky. Člověk, který není vaším smluvním partnerem, musí jít vystát frontu na poštu v otevírací době a jeho odbavení trvá minimálně několik minut. Za ním čekají v řadě další. V tomhle jste se, milí pošťáci, ještě neposunuli za hranice minulého století, což je chyba. Všimněte si, že je to drahé i pro vás samotné. Každý ten zaměstnanec, který tam za přepážkou bere do ruky jeden dopis za druhým a ručně datluje do počítače údaje o adresátovi, je člověk, kterého musíte platit. Dokonce jste poslední dobou měli problém ty lidi vůbec sehnat, jestli se dobře pamatuji. Při tříprocentní nezaměstnanosti se málokomu chce za přepážku. Chyba. Od toho máme dávno věci jako čárové kódy a QR kódy, které se dají načíst jedním pípnutím skeneru a šetří spoustu času, ale musíte lidem umožnit, aby je začali využívat, stejně jako to umožňuje třeba vaše konkurence. Celý ten proces, při kterém sekretářka ve firmě nadepíše obálku s adresou a připraví podací lístek, pak musí na poštu, tam někdo údaje z té obálky přepíše do počítače, potiskne speciální štítek s písmenkem R, přilepí jej zase ručně na obálku, potiskne podací lístek a dá vám jej do ruky coby důkaz, že jste zásilku podali, je v roce 2020 naprostý anachronismus a měli jste ho odbourat už před řadou let. Nebo jej ponechat jen okrajově, asi jako si banky stále ještě udržují nějaké přepážky pro osobní styk, ale snaží se přesměrovat maximum aktivity svých klientů do internetového bankovnictví, které je provozně levnější. Smluvní partneři České pošty to mají o něco lepší a mohou si štítky vygenerovat v aplikaci Podání online, která je mimochodem docela fajn. Opravdu fajn a uživatelsky vcelku přívětivá, na státní sektor až překvapivě. V tomhle máte náskok před leckterou privátní konkurencí a musím vás za to pochválit. Jenže tam zase přežívají zvyklosti, které mají nejspíš původ hluboko ve dvacátém století. Každé podání musíte uzavřít a odeslat, následně musíte všechny zásilky donést na jedno konkrétní poštovní depo. Kdybyste přišli jinam, vyženou vás s tím, že „nevidí data v systému“. A vaše depa fungují pro příjem zásilek pouze v pracovní dny, dokonce i taková centrální depa, jako je třeba na Masarykově nádraží v samotném středu Prahy. Není to náhodou nedomyšlené, když zrovna v Praze sídlí hromada e-shopů, které by rády expedovaly i o víkendu? Zase tím odstrkujete některé své zákazníky jinam, kde je rádi převezmou. Aspoň ta velká depa v krajských městech by měla fungovat i o víkendech. V předvánoční době, kdy nákupní šílenství vrcholí, dokonce všechna depa v republice; chcete přeci ty zakázky, nebo ne? Tady stojí zase za to podívat se, jak to dělá konkurence, třeba Zásilkovna. Vyrobíte si štítek a následně můžete tu zásilku podat úplně kdekoliv po celé republice, ne jenom na jednom předem určeném místě. Pokud je sobota večer a poblíž vás je partner Zásilkovny, který má otevřeno, můžete u něj zásilku klidně předat do přepravy a pustit ji z hlavy. Nemusíte se tam znovu vracet v pondělí. Není ani zapotřebí před odchodem z kanceláře dělat esoterické úkony typu „uzavírání podání“, na které se dá v pracovním shonu snadno zapomenout. Jednoduché, elegantní. Doporučuji napodobit, zjednodušíte život sobě i nám. Co takhle "poštovní bankomat"? Třetí a nejvíc futuristické téma: automatizace. Tady má ČP obrovský potenciál, a přitom působí dojmem, že si jej ani neuvědomuje. Pošta si obecně stěžuje na to, že musí udržovat velkou síť poboček na malých městech a vesnicích. Občas se mluvilo i o tom, že se ty pobočky budou rušit, že se nevyplatí. Hergot, toto není dobré uvažování! Vezměte to z jiné perspektivy, pošťáci. Máte v rukou rozsáhlou síť svých vlastních nemovitostí, kde nemusíte platit žádné nájemné a které se z historických důvodů nacházejí přímo v centrech městeček a měst. To je přeci výhoda, ne nevýhoda, jenom je potřeba ji nějak šikovně využít. Podívám-li se na to s odstupem, hlavní problém standardní poštovní pobočky je v tom, že je po většinu času zavřená. Dokonce i veliká a důležitá pošta v mé rodné Ostravě-Jih, která obsluhuje sídliště o desítkách tisíc obyvatel, má otevřeno pouze 59 hodin týdně. Jenže týden má 168 hodin. Z toho plyne, že po 109 hodin týdně je ten objekt vašim zákazníkům k ničemu. A když je jim k ničemu, neudělají tam žádnou zakázku, tj. pošta z toho nemůže mít žádný zisk. Dovolte mi nyní, abych se na chvíli zasnil. V mém snu vystupuje Chytrý Stroj. Něco jako poštovní bankomat. Chytrý Stroj vypadá z mého pohledu jako dvířka ve vnější zdi pošty. Vedle dvířek je bezdotyková čtečka karet a QR kódů. Můžete k němu přijít kdykoliv, třeba ve dvě ráno, a podat tam zásilky, aspoň v nějakých standardizovaných velikostech: píp, píp, píp, dvířka se otevřou, za nimi je běžící pás, na něj kladete jednu zásilku za druhou, čidlo přečte čárový kód a pás ji odveze do útrob pošty. Zároveň třeba odešle SMS adresátovi, že jeho zásilka byla právě podána. Poštovné zaplatíte kartou. Nebo, pokud jste smluvní zákazník, tam třeba jen načtete svoji Zákaznickou kartu a pošta vám na konci měsíce pošle souhrnnou fakturu za všechny podané zásilky. Ani vás moc nemusí zajímat, co ten stroj vlastně se zásilkami dělá. Mohl by je třeba třídit podle PSČ do jednotlivých kupiček, aby pak lidskému personálu, který to bude odvážet, ušetřil práci. Tam se dá vymyslet spousta drobných zlepšováků. (Trochu ujetý příklad: v časech epidemie by se do strojů daly umístit UV lampy a pak se chlubit, že povrch zásilek je sterilizovaný.) Chytrý Stroj umí samozřejmě zásilky i vydávat. Ukážete mu QR kód, případně zaplatíte dobírku, něco zavrčí, dvířka se otevřou a můžete si vzít zásilku. Dvacet čtyři hodin denně. Takhle by měla fungovat ta slavná Balíkovna, pokud by byla opravdu moderní. Ano, Chytrý Stroj bude asi drahý. Jenže tady máte, pošto, zase jednu výhodu: právě proto, že máte svoje vlastní nemovitosti v centrech měst, byste mohli přijít za konkurencí a říci jim: podívejte, Zásilkovno, Uloženko, PPL, Alzo, Malle a tak dále, jsme sice konkurence, ale nejsme nepřátelé. Umožníme vám tyhle Chytré Stroje využívat pro podávání i vydávání zásilek, napojíme je na vaše systémy. Zaplatíte nám za to a budete moci využít infrastrukturu, která je i pro vás výhodně položená v centrech obcí. Nemusíte si stavět žádné ty vaše AlzaBoxy apod. Vašim zákazníkům se to určitě bude líbit a nám, pošťákům, taky, protože tím pádem budeme mít podíl z tržeb konkurence, což je situace, o které drtivá většina firem může leda tak snít. Ze začátku by Chytré Stroje mohly být jenom na největších pobočkách, ale časem by se mohly rozšířit i do menších měst. Právě proto, že Česká pošta má těch poboček ohromné množství, mohla by výrobcům Chytrých Strojů říci: hleďte, my u vás chceme udělat obří zakázku na dvacet let dopředu, navíc asi včetně nějaké údržby a oprav, ale výměnou za to po vás chceme množstevní slevu. Menší variantu Chytrého Stroje pro vesnickou poštu nám prostě nesmíte dodat moc draho, jinak tu zakázku nedostanete. A on už by ten výrobce vymyslel způsob, jak ten Chytrý Stroj pro menší pobočky vyrobit přiměřeně levně. Výsledek? Z pohledu zákazníka (ať už e-shopu nebo adresáta) naprosto skvělý. Poštovní ekvivalent vkladového i výdajového bankomatu v režimu 0-24, jednoduchý, praktický, po ruce. Ještě by tam mohla fungovat nějaká sleva za to, že využíváte automatizovanou službu a nevytěžujete člověka. Zase podobně, jako je tomu v bankomatu. A z pohledu pošty to taky nevypadá špatně. Stroje nechtějí dovolenou, nemají nemocné děti, nedostanou chřipku ani koronavirus, neodejdou za lepším pracovním místem do Škodovky, dokáží přijmout zakázku (a tím pádem si na sebe vydělávat) po 24 hodin denně, můžou být naprogramovány tak, aby uměly mluvit dvaceti různými jazyky apod. Potřeba živého personálu by poklesla a ten, který by zůstal, by nemusel vnucovat zákazníkům pojištění nebo losy do loterie. Opustíte-li své zákazníky, zahynete Časy líbesbrífů se nevrátí. Listovních zásilek bude pořád ubývat, i úřady pomalu přecházejí na elektronickou komunikaci. Musíte se, pošťáci, opravdu ze všech sil soustředit na podchycení e-shopové vlny, v tom jsou velké peníze a velký potenciál růstu. A musíte se do té inovace pustit rázně, ne jenom takovými těmi opatrnými krůčky, jako byla Balíkovna (která si s sebou stále táhne dvě slabiny z 20. století – nutnost se někam dostavit v otevírací době a potřebu živého personálu při výdeji). Důkladně inovovaná infrastruktura stojí dost peněz, takže by měla obstát i v roce 2040, ne jenom teď. Musí tedy být navržená velkoryse a trochu vizionářsky. To, co čtete výše, by byl dobrý základ, jak toho dosáhnout. Je potřeba to udělat, a ještě navíc rychle. Protože pokud vás z trhu s balíčky z e-shopů vytlačí soukromá konkurence, tak budete, pošťáci, bojovat o holé přežití a jednoho dne vás nějaká nepřátelská vláda zruší. Nepřál bych vám to. Dokonce mám všechnu tu atmosféru obálek, známek, razítek a přepážek trochu nostalgicky rád. Ale opustíte-li své zákazníky, zahynete. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
Čas načtení: 2024-02-21 10:50:00
Kijonková odchází ze Zásilkovny, nahradí ji exšéf německé pobočky Rohlíku
Po úspěšném prodeji skupiny Packeta Group, pod kterou spadá i česká Zásilkovna, z pozice ředitelky odchází zakladatelka společnosti Simona Kijonková. I nadále se chce věnovat podnikání a především investicím. Na její místo přichází Erich Čomor, jehož poslední štace byla v německé pobočce Rohlíku.
Čas načtení: 2024-04-09 14:18:00
Zásilkovna umožní konkurenci využívat její výdejní místa, oznámil antimonopolní úřad
Společnost Zásilkovna, která poskytuje logistické služby pro internetové obchody, umožní využívat výdejní místa svých balíků i dalším přepravcům balíků. Vyhne se tím hrozbě postihu od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za uzavírání zakázaných dohod. Antimonopolní úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě.
Čas načtení: 2024-04-09 16:50:28
Na Zásilkovnu zatlačil antimonopolní úřad: povolí svým výdejnám, aby se otevřely i konkurenci
Pro konkurenční společnosti se nyní bude moci otevřít až 3400 výdejních míst, na kterých až doteď mohla oficiálně působit pouze Zásilkovna. Článek Na Zásilkovnu zatlačil antimonopolní úřad: povolí svým výdejnám, aby se otevřely i konkurenci se nejdříve objevil na CzechCrunch.
Čas načtení: 2024-04-10 08:09:32
Zásilkovna už nebude vyžadovat po výdejnách exkluzivitu, reaguje tak na tlak ÚOHS
Přes 3400 výdejních míst, které využívá logistická společnost Zásilkovna, už nebude smluvně vázáno k tomu, že nesmí spolupracovat s jinými výdejními firmami. Zásilkovna změní smlouvy, které tuto exkluzivitu od různých prodejen a dalších provzoven vyžadovala.
Čas načtení: 2024-06-03 06:38:27
Skupinu Packeta včetně Zásilkovny získali za miliardy noví majitelé. Erich Čomor, šéf, kterého si přivedli, v exkluzivním rozhovoru popisuje plány. Článek Zásilkovna je trochu unavená, jdu ji nakopnout, říká její nový šéf. Simonu Kijonkovou nejde zastoupit se nejdříve objevil na CzechCrunch.
Čas načtení: 2024-06-09 11:58:41
Miliardová videohra od studia z Brna, unavená Zásilkovna a pamětní bankovky, které zkrachovaly
Přinášíme souhrn témat, která by vás po tomto týdnu neměla minout. Třeba rozhovor o veleúspěšné videohře z Česka nebo příběh hokejových bankovek. Článek Miliardová videohra od studia z Brna, unavená Zásilkovna a pamětní bankovky, které zkrachovaly se nejdříve objevil na CzechCrunch.
Čas načtení: 2024-09-09 17:37:17
Zásilkovna se zbavuje jednoho ze svých produktů. Místo vypnutí jej nakonec prodala
Logistická skupina prodala produkt Xemel do rukou startupu Omnicado, který se zaměřuje na integraci e-shopů na online tržiště. Článek Zásilkovna se zbavuje jednoho ze svých produktů. Místo vypnutí jej nakonec prodala se nejdříve objevil na CzechCrunch.
Čas načtení: 2024-10-04 08:45:00
Zásilkovna mění design Z-Boxů, více splynou s okolím
Zásilkovna představuje nový design svých samoobslužných boxů, mají více splynout se svým okolním prostředím.
Čas načtení: 2025-01-10 13:02:53
Prodej • Nové indukční senzory a wifi žárovky
Nabízím 3ks nových indukčních senzorů LJ18A3-8-Z/BX.Specifikace třeba zde: https://www.gme.cz/v/1495845/lj18a3-8-z ... Obob-VmIx4Cena za 3ks 100Kč.Osobně Praha nebo zásilkovna.2ks Wifi žárovek 230V, malý závit E14, lze ovládat přes WiFi, podpora aplikace Tuya nebo SmatrLife, lze měnit teplotu světla od teplé až po studenou.Specifikace třeba zde:https://www.amazon.de/-/en/LampUX-Dimma ... B07MBXCNQSKus 45Kč.Osobně Praha nebo zásilkovna.Statistiky: Napsal od BlackArt — 10. 1. 2025, 12:02
Čas načtení: 2025-01-13 16:45:00
Packeta loni zvýšila obrat. Větší počet Z-Boxů nebo nové depo pomohli Zásilkovně růst
Skupina Packeta, která vlastní logistickou firmu Zásilkovna, zvýšila loni obrat o 17 procent na 8,46 miliardy korun. Počet doručených zásilek se zvýšil o 24 procent na 130 milionů, z toho 97 procent dodala do druhého dne od podání. Packeta to v pondělí oznámila v tiskové zprávě.
Čas načtení: 2025-01-13 16:45:00
Zásilkovna rostla i v prvním roce bez Kijonkové. Počty doručených balíků stouply o čtvrtinu
Skupina Packeta, která vlastní logistickou firmu Zásilkovna, zvýšila loni obrat o 17 procent na 8,46 miliardy korun. Počet doručených zásilek se zvýšil o 24 procent na 130 milionů, z toho 97 procent dodala do druhého dne od podání.
Čas načtení: 2025-01-22 08:10:00
Zásilkovna zdraží. Podívejte se na nový ceník základních služeb v rámci Česka
Zásilkovna zdraží od 20. února služby. Například cena za poslání balíčku do pěti kilogramů po Česku vzroste o osm korun na 72 Kč. Jako důvod zdražování uvedla společnost rostoucí náklady v důsledku inflace a investice do provozu a rozšíření sítě.
Čas načtení: 2024-02-16 12:45:35
Ak je volný tak ho zoberiem. Je možná zasilkovna?Statistiky: Napsal od Narex — 16. 2. 2024, 11:45
Čas načtení: 2024-02-13 12:09:41
Prodej • Re: Prodam zdroje 24Volt 27Amp
Jedenkrat tento zdroj jws600-24. Volny. Cena 1250 plus zasilkovna. Nebo osobne okres Nymburk. Bohuzel jen jeden, tak ze kdo driv prijde, ten driv mele.Statistiky: Napsal od ne-moc — 13. 2. 2024, 11:09
Čas načtení: 2024-02-12 15:31:08
Prodej • Re: Zdroje 15V22A rozsah napeti 9,5-18,5V
Sehnal jsem 4x tento zdroj. Podminky tedy stale stejne, vyzvednuti osobne okr. Nymburk a nebo zasilkovna. Cena 1000kc/ks nebo mnozstevni sleva.Jeste mam domluveny jeden obchod, ale asi uz budou drazsi. Nepovedlo se mi to dohodnout takto levne.Statistiky: Napsal od ne-moc — 12. 2. 2024, 2:31
Čas načtení: 2024-02-08 09:45:00
Praha 8. února 2024 (PROTEXT) - Podle analýzy logistického a technologického start-upu Bevy.city jsou preference spotřebitelů při doručování zboží kurýry jasně dané a dlouhodobě neměnné. Pro doručení nákupu potravin jsou nejoblíbenější hodiny mimo pracovní dobu – tedy ráno, nebo naopak večer či o víkendu. Krabičkové diety lidem dorazí nejčastěji mezi 17 a 22 hodinou, a to nejen domů, ale často na úložná místa v sousedství fitness či sportovních center. Doručování jídel z restaurací logicky kopíruje časy oběda a večeře. Naopak balíčky z e-shopů chodí lidem v průběhu celého dne, často nikoliv domů, ale do práce.„Zásadní je rozdíl mezi doručením v ten samý den objednávky a doručením v dalších dnech. V tom druhém případě si lidé navykli na to, že si obvykle nemohou vybrat konkrétní čas doručení, takže zásilky z e-shopů jsou typicky doručovány během celého dne. Často přitom nikoliv domů, ale na adresu pracoviště, a to zejména u méně objemných zásilek. Naopak u doručení potravin nebo jídla je pevný čas doručení klíčový a návyky lidí jsou jasně dané. Podle našeho dřívějšího průzkumu by si přitom 48 % zákazníků chtělo vybírat čas doručení u všech typů zásilek. Obecně vidíme jasný trend, že zákazníci chtějí mít při výběru času doručení čím dál větší flexibilitu,“ říká Ladislav Janckulík, zakladatel logistického start-upu Bevy.city.Ranní hodiny od 6 do 10 jsou preferovaným časem pro doručování potravin. Dřívější časy jsou populární zejména mezi lidmi odcházejícími do práce, pozdější ranní hodiny pak mezi těmi, kdo jsou doma s malými dětmi nebo doma pracují a hodlají vařit oběd. Poptávka po doručení se pak opět zvyšuje od čtvrté odpolední hodiny, kdy lidé postupně přicházejí z práce.Jídla z restaurací jsou logicky nejvíce objednávána v době oběda (10:00 až 14:00) a večeře (18:00 až 21:00). Tato data odpovídají přirozeným cyklům stravování a je vidět, že lidé si doručování hotových jídel domů i do práce oblíbili. Zajímavostí je, že poptávka po doručení roste již během dopoledne po desáté hodině – to se týká zejména studených či snadno ohřívatelných jídel, kde lze předpokládat, že lidí chtějí „být připraveni“ a nečekat na kurýry v čase největší špičky.Krabičkové diety si lidé nejčastěji nechávají doručovat v časech 17:00 až 22:00, aby měli jídlo k dispozici na následující den. Většina tohoto typu zásilek míří na úložná místa v sousedství fitness či sportovních center, kde si je zákazníci vyzvedávají jak v průběhu večera, tak druhý den ráno.Bevy.city je unikátním českým start-upem v oblasti logistiky a souvisejících technologií. Je jedinou doručovací společností na českém trhu, která využívá k dopravě zásilek pouze elektromobily. Specializuje se na B2B zákazníky, kterým flexibilně pomáhá navýšit kapacitu při doručovacích špičkách. Bevy.city funguje v současné době v Praze a dalších krajských městech a mezi její zákazníky patří například Rohlík.cz, Zásilkovna, Scuk, Liftago, NutritionPro, Yes Krabičky nebo Sfood.
Čas načtení: 2022-07-19 08:54:03
Autorka knih pro děti Klára Smolíková: Na dětství nevzpomínám moc ráda
„Denně si říkám, jak je skvělé, když děláte práci, která vás naplňuje a opravdu je i vaším koníčkem. Nepotřebuji si od psaní odpočinout, protože psaní je mou odpočinkovou aktivitou,“ přiznává Klára Smolíková, autorka řady knížek pro děti, několika metodických příruček, která pořádá semináře určené převážně učitelům a knihovníkům, držitelka několika literárních cen a velká knihomolka. V dětství jste měla ráda knížky a chtěla jste být knihovnicí nebo ilustrátorkou. Co vás ještě bavilo a jak jste prožívala období svého dětství a mládí? Na dětství jako takové vlastně nevzpomínám moc ráda. Osmdesátá léta jsem prožívala jako ulepenou šedivou dobu. Většina lidí se bála jakkoliv projevit, nejen občansky, ale i profesně. Stále se do našich životů promítaly křivdy padesátých let a zároveň se snilo o bájném Západě. Ráda jsem chodila do pionýra, který se naštěstí až tak nelišil od dnešního skauta. Na druhém stupni jsem milovala projekty na poznávání historie Prahy nebo lektorované programy v galeriích. Bavilo mě sjezdové lyžování nebo volejbal, ale nevydržela jsem u žádného sportu, protože tělovýchovné oddíly vyžadovaly tréninky několikrát týdně. Přestože jsem téměř každý den měla odpoledne nějaký kroužek, chtěla jsem mít i dostatek času na čtení. Vlastně mám pocit, že jsem se dětstvím pročetla. Co vás přivedlo ke studiu estetiky a teorie kultury na FF UK? Mělo na vás vliv, že vaše babička studovala dějiny umění na pařížské Sorbonně? Doma jsme měli po babičce spoustu uměnovědných knih, obrazových publikací v němčině, francouzštině či angličtině, takže to určitě nějakou stopu v mém uvažování zanechalo. Vyrůstala jsem na Ořechovce, pražské vilové čtvrti, která byla nasáklá nostalgií po kulturnějších časech. Ale také jsem po mamince spřízněna s rodinou Thomayerů, po revoluci se do rodinných rukou vrátilo Thomayerovo zahradnictví, kde se prý v zahradním altánu scházeli význační literáti. Přesto si myslím, že mě víc ovlivnily moje profesorky na gymnáziu. Původně jsem uvažovala o studiu přírodních věd, ale učaroval mě záběr a nadhled paní profesorky Vojtěchové, která od nás (k nelibosti mých spolužáků) vyžadovala každý měsíc kromě přečtených knih i návštěvu výstavy a divadla. Profesorka Hrubá zase hned po sametové revoluci otevřela seminář dějin umění a latiny a opět nás velmi přátelsky do tajů kultury zasvěcovala. Patnáct let jste s rodinou žila v Táboře, kde jste v letech 2000 až 2010 učila studenty knihovnictví historii knih, knihtisku a knihovnictví. Na Pedagogické fakultě v Praze jste v období 2006 až 2014 vedla seminář věnovaný médiím. Dnes pořádáte besedy a semináře. Jaký je o ně zájem? Co vás na setkávání se čtenáři baví? Je to ten přímý kontakt? Zpětná vazba? Přes dvacet let se věnuji hledání cest, jak zažehnout v ostatních zájem o knihy, jak aktivizovat ve vztahu k různým mediálním obsahům i jak rozvíjet vlastní tvořivost. V tématech, kterými jsem se zabývala se svými studenty, nyní pokračuji na seminářích určených převážně učitelům a knihovníkům a jsem nadšená, že o další vzdělávání v oblasti čtenářské gramotnosti je obrovský zájem. Proto ostatně píšu i metodické publikace. Zároveň jsou mým hlavním tématem děti, protože každou další generaci musíme ke čtení i kritickému uvažování o informacích znovu přivést. Je milým bonusem, že mohu na besedách a dílnách pracovat přímo s mými knihami. Jednak mi tedy setkávání dává zpětnou vazbu, jestli mé aktivizační metody, třeba pracovní listy, fungují, jednak mně dodávají chuť i inspiraci pro další psaní. V tuto chvíli mám diář plný na rok dopředu, což není úplně stav, který mi vyhovuje. Chtěla jsem být však pro všechny zájemce, i třeba z opačného konce republiky, stejně vstřícná a transparentní. Přispívala jste také do dětských časopisů. Začarovaný Hvozd: Příběhy dětí z Končiny nejdříve vycházel v Mateřídoušce a pak vyšel jako kniha. Proč jste si vybrala právě psaní knih pro děti a náctileté? Uvažujete o tom, že byste napsala také něco pro dospělé čtenáře? Asi nejvíc mých dětských knih cílí na čtenáře zhruba desetileté. Ti bývají nejvděčnější, protože už jsou rozečtení a chápou složitější, třeba historické souvislosti. Záměrně se tedy snažím věkové nůžky otevírat. Knihy pro mladší děti nebo předškoláky mají často základ či předobraz v nějaké publikované časopisecké rubrice (Kvidovy přeslechy, Vynálezce Alva či Čertice Dorka) nebo projektu (Devět malých zahradníků), tedy nejprve si mapuji terén, co unesou, čemu rozumí či co je baví. Pro náctileté jsem nedávno vydala knihu COM.ensky, která reflektuje covidovou epidemii a její dopady na životy náctiletých ve srovnání s vlivem morových epidemií na život Komenského. Zmiňovaný Začarovaný Hvozd je napsán v žánru fantasy, najdou se v něm tedy čtenáři třináctiletí i sedmiletí. Pro ty mladší Mateřídouška dokonce nahrála celý příběh jako audioknihu. Namluvil ji Jan Maxián a kapitolu po kapitole ji zdarma uveřejňuje na svých podcastových kanálech. Takže nepřekvapí, že má nejnovější kniha, kterou jsem se spoluautorem Lukášem Vavrečkou křtila na Světě knihy, se věnuje audioknihám. Oslovuje dospělé čtenáře a provází je báječným světem mluveného slova. Jen jsme jí dali trochu provokativní název Nečtu! Poslouchám. Napsala jste na pět desítek autorských knih a z toho několik metodických publikací. Za knihy Viktorka a vesmírná dobrodružství a S Komenským do komiksu: Únikovka s Ámosem jste obdržela literární cenu Zlatá stuha. O čem ráda píšete? Kde nacházíte inspiraci pro své příběhy? Jak už jsem zmínila, zajímá mě historie, koneckonců působila jsem v Husitském a v Národním muzeu a na výstavách či expozicích spolupracuji jako externista. Kniha je pak často jedním z výstupů muzejního projektu, jako třeba u komiksové výstavy o Komenském, kterou jsem vytvořila pro Národní pedagogické muzeum ve spolupráci s výtvarníkem Lukášem Fibrichem a teologem Richardem Vlasákem. Porozumění minulosti je pak často branou k současnosti a příběh obě roviny propojí. Také se snažím reagovat nejen na to, co mě samotnou bavilo v dětství číst, ale i to, co zajímá dnešní čtenáře. Nesnažím se tedy psát nové verneovky, přestože jsem je hltala, protože ten inspirační zdroj už vyschl. Zato sci-fi má stále co říct, takže se těším, až o prázdninách přepracuji s ilustrátorem Martinem Hanschildem do knihy již časopisecky publikovaný příběh Vesmírná zásilkovna. Působíte nejen jako spisovatelka, ale také jste scenáristka komiksových příběhů a publicistka. Vše je to o psaní. Čím vás psaní tak naplňuje? Je pro vás spíše prací nebo koníčkem? Připravujete něco nového? Právě jsem odevzdala do nakladatelství Crew rukopis komiksové knihy o morčatech, která spolu s krajtou uprchla ze zverimexu, a mám obrovskou radost. Těším se jako malá na poslední chybějící obrázky a obálku, kterou určitě parádně vymyslí Ester Kuchynková. Denně si říkám, jak je skvělé, když děláte práci, která vás naplňuje a opravdu je i vaším koníčkem. Nepotřebuji si od psaní odpočinout, protože psaní je mou odpočinkovou aktivitou. Kvůli besedám a seminářům mi na něj často zbývá čas po večerech a víkendech. Okamžitě se tedy vrhám na finalizaci knihy o dubáncích. S fotografem Petrem Václavkem jsme vytvořili knihu Dubánek a tajný vzkaz, kterou v těchto dnech obdrželo při pasování na čtenáře přes čtyřicet tisíc prvňáků. Rádi bychom je spolu s nakladatelstvím Triton do Vánoc potěšili dalším dubánčím příběhem. Se svým manželem, spisovatelem Jiřím Walkerem Procházkou, jste napsala série Souřadnice zločinu (kniha Mrtvá šelma) a Tajná dvojka A + B (Zločin mezi dinosaury, Poprask v divadle kouzel, Zbloudilá střela, Případ ztraceného koně) a se synem Tobiášem Smolíkem knihu o židovské historii Cha cha cha, zasmál se Mordechaj. Jak se vám pracovalo se synem? Spolupracovala jsem na knihách už s mým prvním manželem ilustrátorem Honzou Smolíkem a pro partnerské soužití je to přece jen velká zátěž. V roli matky jsem byla jako spoluautorka víc v klidu. Zeptejte se spíš Tobiáše, jak se mu v roli syna a autora dařilo. Vzhledem k tomu, že už dlouho žije samostatně a kniha o židovské historii čerpala z jeho studia hebraistiky, pohybovali jsme se na daleko profesionálnější rovině spolupráce, než by se zvenčí mohlo zdát. Jaká jste čtenářka? Někde jste řekla, že jste velká knihomolka. Jaký literární žánr preferujete? Knihy, které čtu, se proměňují v čase. Na vysoké škole jsem propadla kouzlu odborné literatury a trvalo mi dlouho, než jsem se k beletrii dokázala vrátit. V náročném období, kdy byly děti malé, jsem relaxovala u detektivek. Pak jsem začala dočítat literaturu pro děti a mládež, která mi v dětství utekla nebo nebyla k mání. Společně s dcerou a synem jsme se třeba nechali okouzlit Harrym Potterem. Studenti knihovnictví mě zase ponoukli k většímu zájmu o fantastiku a young adult literaturu. Teď už několik let nedám dopustit na audioknihy, které mi umožňují zhltnout novinky, ať už jde o novou knihu Lidmily Kábrtové, Jaroslava Rudiše, Susanny Clark nebo Andy Weira, nebo se vracet ke klasice či starším titulům, pro jejichž opětovné přečtení bych hledala čas stěží. Takže z papíru čtu většinou už jen komiksy. A co odpočinek? Jak nabíjíte své baterky? Dva roky covidu mi v profesní i osobní rovině rozstřelily vše, na čem můj život stál. Takže posledních dvanáct měsíců bylo nesmírně hektickým návratem k rutině a pro odpočinek v něm nezbýval prostor. Jsem ráda, když se během dne na hodinu od všeho utrhnu a jdu se projít. Se sluchátky a dobrou audioknihou rázuji Prokopským údolím, pokud jsem v Praze, nebo objevuji místa, na které mě zaválo besedování. Klára Smolíková se narodila 8. března 1974 v Praze jako Klára Tourková. Vystudovala Gymnázium Jana Keplera a pak Filozofickou fakultu UK v Praze na katedrách estetiky a teorie kultury. Během studií publikovala v časopisech. Píše hlavně pro děti – například série Knihožrouti (tři knihy) a Vynálezce Alva (tři knihy). Napsala mimo jiné knihy Husité, Spolkla mě knihovna, Pozor, v knihovně je kocour!, Dubánek a tajný vzkaz. Je také autorkou metodických publikací Zakousněte se do knihy, Vstupte do literárního Doupěte nebo Fantastické psaní. S bývalým manželem, ilustrátorem Janem Smolíkem, má dvě dospělé děti – syna Tobiáše a dcera Joriku.