Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-07-19 11:12:10

Precizní milimetrová práce. Betonáři mají na mostě přes Orlík hotovou nejtěžší část

To nejhorší mají stavební dělníci za sebou. Zbývající horní část nosné konstrukce nového železničního mostu přes Orlickou přehradu u Červené nad Vltavou se jim podařilo zdárně dobetonovat a k dokončení hrubé stavby už jim zbývá jen dokončení betonáže říms. Cestující vlakem mezi Pískem a Táborem už vidí kompletní siluetu mostu.

Čas načtení: 2024-04-14 15:30:04

VIDEO: Železniční most v Ústí dostal novou konstrukci. Osadil ji největší jeřáb u nás

Oprava konstrukce železničního mostu přes Střeleckou ulici v Ústí nad Labem je u konce. Během víkendu za pomoci největšího kolového jeřábu u nás, který je schopný unést až 550 tun, osadili na pilíře novou mostní ocelovou konstrukci. Dokončení uleví dopravní situaci ve městě.

Čas načtení: 2024-06-10 14:30:00

Posun pro trať mezi pražským Výstavištěm a Dejvicemi. Správa železnic vybrala projektanta

Správa železnic postupuje v projektu železničního propojení Praha – letiště – Kladno. Vybrala projektanta úseku mezi pražským Výstavištěm a Dejvicemi. Vítězi tendru se staly společnosti Metroprojekt Praha a Moravia Consult Olomouc, které podaly nejvýhodnější nabídku v hodnotě 157,5 milionu korun. Zahájení prací je naplánováno začátek roku 2026, dokončení o tři roky později.

Čas načtení: 2024-06-28 11:05:00

Pod Baltem roste nejdelší silniční a železniční tunel světa. Propojí Dánsko s Německem

Výrazně zkrátit cestu mezi Dánskem a Německem. To je cílem silničního a železničního tunelu, jenž aktuálně vzniká pod Baltským mořem a který bude po dokončení se svými 18 kilometry nejdelším svého druhu na světě. Jeden z nejrozsáhlejších infrastrukturních projektů v Evropě vyjde na více než sedm miliard eur (přes 174 miliard korun).

Čas načtení: 2024-11-15 11:58:00

Proměna železničního uzlu Česká Třebová je ve finále, modernizace začne v prosinci

Modernizace železničního uzlu Česká Třebová na Orlickoústecku získala stavební povolení. Předpokládané náklady stavby jsou 19,5 miliardy korun. S jejím zahájením počítá Správa železnic letos v prosinci, dokončení plánuje na konec roku 2031, informoval v pátek Ekonomický deník.

Čas načtení: 2024-03-04 15:15:18

Dopravu v Havířově omezila demontáž železničního mostu, uzavírky budou trvat několik měsíců

V Ostravské ulici v Havířově došlo na plánovanou demolici železničního mostu. S tím souvisí nejen omezení železniční dopravy, ale výrazně se dotýká také silniční dopravy. Provoz je tam sveden do jednoho jízdního pásu s obousměrným provozem. Protože Ostravská ulice, která je součástí tranzitní silnice I/11, je nejvytíženější silnicí ve městě, budou se stavbaři provoz omezovat […]

Čas načtení: 2024-04-24 00:00:00

Budování železničního muzea v Dolní Lipce začne zprovozněním kolejiště u výtopny

Radní Pardubického kraje schválili investiční záměr a vypsali výběrové řízení na zprovoznění kolejiště k výtopně v rámci železničního depa v Dolní Lipce. Jedná se o první připravované práce v rámci záměru na vybudování železničního muzea, na který kraj&he

Čas načtení: 2024-08-16 12:30:00

Český železniční průmysl letos poroste o deset procent, uvádí ACRI

Růst českého železničního průmyslu by se letos mohl pohybovat okolo deseti procent, uvedla to Asociace podniků železničního průmyslu České republiky (ACRI). Export by se měl podle asociace udržet na úrovni přibližně 60 procent. ACRI v predikci vychází z průběžných zpráv od členů a z dlouhodobých kontraktů, které pokrývají dodávky na delší období.

Čas načtení: 2024-11-01 15:38:46

Nezbourat, ale opravit. Experti ukázali, jak by mohl vypadat pražský železniční most s třetí kolejí

Oprava památkově chráněného, nýtovaného železničního mostu pod Vyšehradem získala konkrétní obrysy díky návrhu britských, švýcarských a českých expertů, které najal Nadační fond pro záchranu Vyšehradského železničního mostu.

Čas načtení: 2024-02-05 15:30:00

Bourání: Oblíbený most pod Vyšehradem zmizí, nahradí ho nový. Jaký bude? Prozradí jeho architektka

„Starý most nebouráme, ale přesouváme. Tím ho považuji za zachráněný,“ říká architektka Iveta Torkoniaková. Odpovídá na obavy veřejnosti z toho, že zmizí ikonická konstrukce železničního mostu pod Vyšehradem.

Čas načtení: 2024-02-16 15:50:31

Český železniční průmysl ročně vytvoří stovky míst pro absolventy středních škol. Podniky nabírají i absolventy ze Slovenska či Polska

Každoročně více než 500 míst pro absolventy středních odborných škol a učilišť vytvoří podniky českého železničního průmyslu – členové sdružení ACRI. Podniky, které vyrábějí široké portfolio produktů – od drážních vozidel přes řídicí technologie,...

Čas načtení: 2020-07-08 06:51:09

Unikátní svědectví roku 1945: První rozkazy jak žít

Do dnešních dnů se zachovaly přepisy ústeckých rozhlasových relací vysílaných místní vysílačkou pro oblast Ústí nad Labem. Umožňují nahlédnout do situace posluchačů v Ústí nad Labem poblíž česko-německé hranic v květnu až červenci 1945. Němci i Češi (tedy i majitelé a vedoucí pracovníci firem) museli sledovat rozhlasové relace, protože se z rozhlasu dozvídali i to, že se mají dostavit na nějaký úřad vedoucí pracovníci některých ústeckých firem nebo i vyjmenované skupiny občanů. Z rozhlasu zněly doslova rozkazy, co musí místní obyvatel udělat. V němčině byli místní obyvatelé vyzýváni: „Upozorňujeme nové posluchače, že každou celou hodinu vysíláme zprávy a nařízení ČNV. Z technických důvodů není možné vysílat nepřetržitě. Vždy pět minut před celou se ozve znělka. Jestliže se z nějakých důvodů vysílání zpozdí, po znělce vyčkejte u přijímače.“ V přepisech relací byl zmiňován Český národní výbor (ČNV) a okresní národní výbor (ONV) – v obou případech se jednalo o místní a okresní provizorní československý orgán státní moci v Ústí nad Labem. Předpisy provizorní správy, jak provizorně žít První dochovaný rozhlasový přepis je z 10. května. Tehdy se v německém jazyce v 11. 45 hod. ozvalo, že československý národní výbor a pracovní úřad nařizují: „Je absolutně nutné, aby všechna sklenářství zahájila zasklívání oken. Také všichni truhláři, tesaři, pokrývači a stavební dělníci musí okamžitě nastoupit do práce. Je zvlášť důležité, aby neprodleně začaly práce na odstraňování škod po leteckém bombardování v životně důležitých podnicích a na komunikacích.“ Český národní výbor (ČNV) a pracovní úřad upozornili, že pokud se někdo nedostaví bez řádné omluvy, bude to vedeno jako sabotáž se všemi důsledky. V dalších relacích zaznělo: * ČNV a pracovní úřad vyzývaly majitele povozů, aby se hlásili u Regionálního prezidia v budově spořitelny. * Životně důležité obchody, pekařství, řeznictví, hospody, jídelny musí být dále v provozu. * Je zakázané zvyšovat ceny, staré ceny musí být dodrženy. * Je zakázáno prodávat bez potravinových lístků, předzásobovat se a zatajovat zboží. V prvních relacích se objevilo také upozornění týkající se sovětských jednotek: Němci z rádia slyšeli, že občané se vyzývají, pokud nemusí do práce nebo do služby, aby raději nechodili na ulici. V relaci z 11. května byla vyhlášena trojbodová „Výzva k práci“: Za prvé: Všichni příslušníci Wehrmachtu navrátivší se do Ústí nad Labem a v okolí se přednostně přihlásí v sedm hodin ke zvláštnímu pracovnímu přidělení úklidu ulic. Nerespektování výzvy bude považováno za sabotáž. Netýká se to odborných profesí jako zedníci, tesaři, zámečníci a podobní, kteří se budou hlásit na pracovním úřadu v osm hodin. Za druhé: Učitelé se budou také hlásit od sedmi hodin k manuální práci. Za třetí: Upozorňuje se, aby pracující, především muži, se dostavili do zaměstnání. Momentálně nepotřebné pracovníky dají podniky dočasně k dispozici pracovnímu úřadu. Kromě toho se v německé relaci objevila výzva, zda někdo nemá pro potřeby ústeckého vysílače akumulátorovou baterii. V relaci 11. května v 11 hodin se ozvalo z místního rozhlasu: „Ústecký svět se dozvídá, že bývalý státní ministr SS Obergruppenführer Karl Hermann Frank jako dělník pracuje při dláždění Staroměstského náměstí v Praze.“ Následovala relace ČNV, ve které se opět zdůrazňuje potřeba automechaniků, kteří se mají dostavit do práce, totéž mají učinit i učni a pomocní stavební dělníci. Obyvatelé města byli vyzváni k úklidu střepů z rozbitých oken před svým domem a k úklidu menší suti a odvézt toto dovnitř na dvory domů odkud budou později odstraněny. S okamžitou platností byl zakázán prodej textilu a obuvi. Neuposlechnutí mělo být přísně trestáno, zaznělo též z rozhlasu. Také obchody museli nahlásit zásoby zboží určeného pro východní pracovníky podle starého značení. Rozhlas též upozornil, že opět zahájila provoz železnice a provizorní jízdní řády jsou k dispozici na nádražích. Relace 11. května ve 12 hodin a znovu ve 14 hodin mimo jiné upozorňovala, že také všichni kočí a šoféři se měli hlásit u svých zaměstnavatelů. Následoval projev „vedoucího komise městské správy“ k obyvatelstvu: „Občané Ústí! ČNV včera ve svém vyjádření oznámil nový řád městské správy v Ústí. Nezávisle na změnách nemění se rozsah správy, záležitosti obyvatelstva bude nadále vyřizovat městský úřad. Nařídil jsem všem úředníkům, zaměstnancům a pracovníkům městských úřadů, aby pracovali v zájmu obyvatelstva. Změny budou vždy včas oznámeny. Žádám obyvatele, aby mne v tomto těžkém úkolu podpořili. Přednostní je úklid města, maximálně je nutné pracovat na vyčištění silnic a náměstí. Učiním opatření, aby všichni úředníci byli na svých místech. Požaduji od úředníků, kteří mají na starosti zásobování potravinami a potřebným spotřebním zbožím, plnou odpovědnost. Pokud někdo má řemeslnickou dílnu, musí si být vědom toho, že v této složité době musí plnit zájmy obyvatelstva. V zásobování potravinami zůstává v platnosti současný systém. Zajistím řádnou distribuci přídělových lístků. Není třeba mít obavy z toho, že by se zhroutilo řízení zásobování obyvatelstva. Rád bych ještě uvedl: přichází na úřad mnoho lidí v různých občanských záležitostech, ale před těmi musí mít (v této chvíli) přednost obecní zájmy.“ Signály budoucnosti Rozhlasové relace jsou mimořádně cenné svou stručností. Většinou jenom oznamují, téměř nekomentují. Byly signálem toho, co bude dál. Takto relace 11. května v 16.15 hodin oznamovala: „ČNV potřebuje nutně na krátký čas asi 150 mužů, přednostně komunistů a sociálních demokratů. Hlásit se budou v Policejním revíru 1. Už zítra mohou opustit svá zaměstnání.“ Přeloženo do budoucího času: Přihlaste se, budete moci šikanovat ty, kteří vás za války šikanovali. Budete v uniformě dobrovolníků – pomocných policistů. A z některých z vás bude základ kádrovácích komisí, které budou prověřovat místní Němce v rámci antinacistických komisí. Zřejmé také byly problémy s identifikaci vyvolených osob, pokud šlo o nošení tříbarevných českých trikolor: Nosit tyto pásky na paži mohli jen ti, kteří jsou opatřeni razítkem ČNV. Bez něj byly neplatné a každý se zodpovídal za jejich neoprávněné nošení. Pokud úřady a podniky vybavily své zaměstnance rudými páskami na paži, musely být opatřeny razítkem firmy s českým textem. V podstatě každý den rozhlas vyzýval různé pracovníky, aby nastoupili do práce a zajistili všední provoz služeb i výrobních firem. Proto 12. května ráno pracovní úřad sdělil, že se kvůli odchodu cizích pracovníků projevil nedostatek pekařů a řemeslníků. Úřad proto vyzval všechny, kteří již nepracují, aby se hlásili na úřadu. Na teplickém (západním) nádraží se museli hlásit všichni výhybkáři a posunovači. Také ČNV žádala všechny řezníky, aby otevřeli obchody. Zajímavý byl vzkaz, že řezníci obdrží zbraně, přičemž řezníci na předměstích je obdrží od místních výborů. Zmínku o zbraních lze chápat jako prevenci proti nájezdům zlodějů na řeznictví. Kdy začal „provozní“ mír? Na základě rozhlasových relací víme, že 13. května 1945 začíná opět normální provoz ve firmě Schicht (pozdější Setuza či STZ). Všichni zaměstnanci museli nastoupit ráno do služby. Je to nepatrná místní zpráva, ale ve skutečnosti to je signál, že velký podnik (doslova evropského formátu) začal obnovovat svou činnost již tři čtyři dny po osvobození. Dny 8. a 9. května byly dny osvobozeneckých akcí, průjezdů kolon, ojedinělých střeleb a mrtvých, a již 10. května mohli lidé pocítit něco jako mír. Velký potravinářsko-chemický podnik nahnal lidi do práce k 13. květnu, aby začal oživovat velký tovární moloch a připravovat se k výrobě. Znamená to, že již po několika dnech bylo město schopné obnovovat svou běžnou činnost.  Pokud nebyly městské a průmyslové aglomerace silně bombardovány, náběh „téměř“ normálního fungování následoval v řádu několika dnů. K tomu lze dodat, že Ústí nad Labem mělo silně poničené centrum města kvůli americkému bombardování významného ústeckého železničního uzlu v dubnu 1945, ale větší část ústeckých firem nebyla fatálně poškozena. Ihned také začaly inventury majetku. Z rozhlasu se zodpovědní pracovníci dozvěděli, že „Sklady a stanice benzinové neprodleně na ČNV nahlásí zásoby a to doslova pod hrozbou smrti za neuposlechnutí příkazu. Majitelé a správci budov nahlásí do 15. května všechny volné nebo opuštěné byty bytovému úřadu. Nahlásí také opuštěné byty, ve kterých zůstalo zařízení. Nevztahuje se na byty poškozené bombami a tím neobyvatelné. Rovněž majitelé domů nahlásí v domech prázdné bombardováním nepoškozené obchody.“ Z hlediska firem začal „provozní“ mír mezi 13. až 15. květnem 1945. Rozkazy všedního dne Rozhlasová relace z 13. května ve 13 hodin ukázala, že zprávy vysílané hodinu po poledni jsou zcela typickým příkladem rozhlasu jako aktuální/ živé spojnice nového vedení města (ČNV) s lidmi v obvodu velkého Ústí: „Volány jsou všechny hasičské sbory, hoří Schichtova vila. Ke garážím ústeckých hasičů ať se dostaví ten, kdo má klíče od garáží. Všechny kapely ať se zúčastní oslav první mírové neděle. Naučí se sovětskou hymnu. Týká se to i divadelního souboru. Dnes v 15. hodin bude na předlickém hřbitově rozloučení s posledními oběťmi band SS...“ Různorodost informací jasně dokazuje tehdejší situaci: Nebylo nic rychlejšího než místní rozhlas, kde ihned byli informováni hasiči, kapelníci zaslechli rozkaz, že i když hráli dlouhá léta na počest Hitlera, teď museli umět hrát sovětskou hymnu. Můj otec, liberecký muzikant František Roček, původem z Čankovic, mi říkal, že hudebníci, pekaři nebo železničáři jsou prostě služebníci. Museli sloužit každému, kdo byl momentálně u moci, třeba Hitler. „Prakticky kdokoliv dostal příkaz, musel poslouchat, nebyla alternativa, a bylo to vydáváno za pořádek,“ vzpomínám si na tátova slova. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-06-07 18:19:40

Odchody a návraty Václava Maliny

V sobotu 6. června se dožil sedmdesátky Václav Malina. Tento plzeňský rodák strávil část dětství v Holýšově a snad vždy maloval, i když už z let šedesátých jsou i první jeho literární pokusy. Vyučoval během života na snad veškerých typech středních i základních škol a pracoval v redakčních radách hned několika časopisů a nakladatelství. Dvanáct let byl ředitelem Galerie města Plzně. Je také ilustrátor a spoluautorem mnoha publikací – a sám napsal knihy Druhý dech (2010), Pastely (2018) a Odchody a návraty (2019). Obzvláště Odchody a návraty uhranou. Jde o soubor tří pozoruhodných, hutně a expresivně psaných próz Zmizení Josefa M., Jasnovidný dědeček a Konec venkovského malíře. Text doplňuje tucet zmenšených reprodukcí autorových olejů z let 1995–2016, mj. Zima na Vysočině, Červené slunce a Déšť. Premisou Zmizení Josefa M., což je fakticky milostný příběhu s vědeckofantastickým motivem, je moment, ve kterém titulní hrdina zjišťuje, že je smrtelně nemocen a patrně brzy zemře: „Hm,“ řekl lékař a zadíval se na toho nenápadného chlapíka, předčasně olysalého, mírně obtloustlého, s plachým nepřístupným pohledem, za kterým se skrývala potlačovaná křivda. Pomyslel se: - Zas jedna oběť soustavného stresu, jak dlouho se asi užírá nějakým neštěstím? Ten krevní obraz má opravdu zvláštní. Kdoví, jestli by ho zachránila transplantace kostní dřeně. Ale kde vzít dárce? Možná to bude pro něj vysvobození ze slzavého údolí… - Profil onoho hrdiny před námi jasně vyvstává, avšak ne pouze na základě toho se vciťujeme i do jeho podivínské rozhodnutí, které lze shrnout do slova „zmizet“. Už předem a ještě jenom v myšlenkách si muž hledá „útulné doupátko“, vhodné však i pro smrt, a příběh je současně metaforou, neboť touha mnohého z nás se dá vyjádřit následujícími slovy: Ach, proč neskončit tady a jen jít, jet, odjet, utéct. Utéct od všeho a zakutat se, zahrabat kamsi do hory, asi jako k zimnímu spánku. A jako jezevec najít úkryt ochraňující před zbytky života i budoucností, před tíživým světem. Kéž jen by to bylo možné. Malinův hrdina přitom přiznaně vyhledává i jakýsi návrat do matčina lůna. Pak… Ach, co vlastně následuje po spolknutí nadměrného množství prášků na spaní? Sen? Realita? Paralelní život? Výsledek je možno interpretovat různě a ignorovat nemůžeme ani tu skutečnost, že je ve vědecké literatuře opravdu také u lidí zaznamenán nesmírně řídký, animální jev, jemuž se říká přírodní syndrom zimního spánku. Našemu hrdinovi se pak zdá právě za onoho spánku extrémně živý sen-vzpomínka na setkání s jistou třináctiletou dívkou s celou její samozřejmou, až automatickou oddaností. „Na tebe budu čekat třeba sto let, protože tě mám ráda, Jozífku,“ odpověděla. Až příliš často ALE pak přichází nějaké ALE, které od sebe dvojici zaživa odtrhne, a nemusí být oním párem rovnou Romeo a Julie. Hrdinovo následné procitání „v noře“ působí reálně, i když je krajně pomalé, a muž náhle pochopí, co má dál učinit a kam zamířit: už nevyzrazujme následující zvraty, a kdo ví, třeba jste už také četli legendy o lidech, co odešli „do hory“, aby se vrátili po letech nezměněni. A toto sice není přesně tento příběh, ale jedná se také o prohlédnutí a znovuzrození ke správnějšímu životnímu nasměrování. Ať je to ostatně, jak chce, už nyní tato povídka tkví v kánonu českých příběhů s tajemstvím. Nejen, že má mezi nimi své důstojné místo, ale náleží mezi ty nejlepší. Další z próz Jasnovidný dědeček je podobně věrohodným příběhem o splnění hned trojnásobného proroctví a zrovna před jejím přečtením jsem si všiml i jednoho z klíčových míst, kde se příběh odehrává, a totiž železničního přejezdu mezi Doudleveckou třídou v Plzni a blízkou nemocniční patologií. Výjimka ze zákazu vjezdu tu skutečně platí takřka jen pro vozy mířící na patologii a život i Malina píšou, zdá se, podobné příběhy. Dokládá to i závěrečný Konec venkovského malíře věnovaný „všem zapomenutým venkovským umělcům“. Tuto mistrnou povídku jednoho života není možné než chápat jako ilustraci životní „zvýhodněnosti Pražanů“, ale zrovna tak si ji můžete vysvětlit, ano, právě opačným způsobem, přičemž Malina tu konkrétně připomíná Bohuslava Reynka. Konec venkovského malíře dost možná obsahuje řadu autobiografických rysů a jeho hrdina samozřejmě není Malinou, ale ten se doň vžívá zcela. „Poněkud brutální zacházení s tvarem a hmotou, ale barvu cítíš dobře. To byla vždycky tvoje nejsilnější stránka,“ říká hlavní postavě její starý profesor – a říká to tedy venkovskému umělci, jehož by Praha… Ano, třeba opravdu zkazila. Na velmi malé ploše a skrz pár postav je pak touto povídkou zachyceno fatální mužovo zoufání si, ale i štěstí ve vklínění mezi tři různě staré a rozličnými způsoby praktické ženy, z nichž jedna je jeho matka. Jen jako letmým nahozením pozadí je současně zachycen i vývoj české společnosti v čase před převratem, po něm i… Prakticky dnes. A datem dopsání textu je ostatně dvanáctý únor roku 2019. Podstatnou roli v tomto – absolutně nesentimentálním – příběhu má zprvu ještě velmi mladá profesorova vnučka, díky níž nabírá hrdinova cesta přínosnější směr, a výsledkem Malinovy práce je pak rozhodně jedna z vůbec nejlepších malířských povídek, co kdy byla napsána. Malina přitom prokázal pozoruhodný talent vypravěčský i kompoziční a hle, už nikdy nebude jen malířem, „který taky psal“, ale vždy už bude výtvarníkem a spisovatelem. Oba světy nemá přitom nejspíš smysl poměřovat, i když... V naší zemi je asi jen málo malířů, kteří jsou s to napsat něco podobného. Navíc se Malinova kniha stala i určitým holdem ženám a lásce; a jestliže Roald Dahl kdysi napsal svoji Farářovu záliba, tak teď, tady a proti Malinově doteku štětce na podobné téma... i Dahlův skvost vadne a není tak životný. Ani jedna z tří Malinových povídek nepostrádá energické a sluncem prozařované, aktivní a optimistické sekvence, ale ani jedna nikdy nesklouzne do nerealistického kýče a všechny tři vás zároveň provedou i notnou chmurností života, jaký je. A aniž by autor jakkoli kalkuloval s nějakým vyvažováním onoho optimismu a pesimistu, nakonec dokonale zachytil právě život – v jeho vzmachu i zkáze, vzletech i propadech. Pouze a jen individuální zkušenost toho kterého čtenáře bude přitom s to vyhodnotit, zda se celek víc vine k rozčarování a prohře... a zda je realita podobnější zrovna tomu. Text o venkovském malíři a jeho v mnohém předurčeném osudu, ale v mnohém snad změnitelném osudu je zatím nejlepší próza, jako Malina napsal, a chci-li použít expresivní vyjádření, „už zůstane klenotem české literatury“. Je jisté, že podobné vyjádření by jinde či u jiného znělo jako prachsprostá fráze, nicméně v tomto případě je na místě. Sedí i slovo uhranutí. A sám Václav Malina? Zastihli byste jej velice zdravě uhranutého na jeho lesní samotě v Radkovicích u Přeštic.   Václav Malina: Odchody a návraty. Ilustroval autor. Jako 21. svazek edice IMAGO ET VERBUM vydala Galerie města Plzně. 2019. 128 stran. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-19 00:01:00

Dovoz ukrajinského obilí. A další problém. Ptačí chřipka. U nás vybíjíme, co jinde? Vědec má obavy

Zapomínáme, že zemědělství živí populaci, a proto k němu přistupujme se vší vážností a pokorou. Stejně jako ke Křivoklátsku či Karlštejnsku, které přece nemusí být národními parky – stejně je budeme chránit a poznávat. To se týká i železničního tunelu z Berouna do Prahy. Uznávaný přírodovědec, geolog Václav Ziegler se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz věnuje aktuálně vyhlášeným unikátům na poli naší geologie, před kterými je třeba smeknout.

Čas načtení: 2024-02-20 08:39:58

Začátky a Konec Legendy: Modrý blesk – Ikona Německého Inženýrství

Po skončení druhé světové války se Československým státním drahám dostala do rukou jedna z nejvzácnějších válečných kořistí – motorová jednotka SVT 137.852, známá jako Modrý blesk. Tento vlak, původně vytvořený v období 1936-38 v Breslau, byl pýchou německého železničního průmyslu. Jeho špičková technologie a luxusní interiér již před válkou učinily z Modrého blesku legendu. Pojmenovaný […]

Čas načtení: 2024-02-20 09:30:00

Studie proveditelnosti Železničního uzlu Praha jde do finále. Metropole řeší několik variant zkapacitnění sítě

Železniční síť v hlavním městě je dlouhodobě přetížená a budoucnost na ni klade ještě větší nároky. Varianty, jak zvýšit její kapacitu, má ukázat studie proveditelnosti Železničního uzlu Praha. Její zpracování se podle vedoucího oddělení železnic společnosti Mott MacDonald Jana Šulce blíží do finále.

Čas načtení: 2024-02-22 09:30:00

Soutěž na postup prací modernizace brněnského železničního uzlu chce Správa železnic vypsat letos

Správa železnic počítá s tím, že v letošním roce zadá soutěž na návrh jednotlivých etap a postup prací u modernizace brněnského železničního uzlu. Podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody jde o jeden z klíčových projektů pro rozvoj železniční infrastruktury, který má význam nejen pro město, ale i celou dopravní síť v zemi.

Čas načtení: 2024-02-22 11:28:00

Český železniční průmysl loni zvýšil obrat o sedm procent, zvýšil se také vývoz

Praha - Přibližně padesáti českým firmám sdruženým v Asociaci podniků železničního průmyslu (ACRI) loni meziročně vzrostl obrat o sedm procent na 130 miliard korun. Sektor podle generální ředitelky...

Čas načtení: 2024-02-22 15:33:36

Český železniční průmysl dál stabilně roste. Loni zvýšil celkový obrat na 130 miliard korun, vyšší je také objem exportu

Českým firmám sdruženým v Asociaci podniků železničního průmyslu (ACRI) loni vzrostl meziročně obrat o 7 % na celkových 130 miliard korun. Sektor tak potvrdil stabilní růst, který významně podporují zakázky v zahraničí.

Čas načtení: 2024-02-22 15:55:00

Kola pro 26 tisíc vagonů. Železniční průmysl rostl sedmiprocentním tempem

Dva tisíce tun kolejí navíc, více dvojkolí i hotových vlaků. Tuzemští výrobci vlaků a další železniční techniky vloni zaznamenali meziroční růst tržeb o sedm procent na 130 miliard korun. Zhruba padesátka společností sdružená do Asociace podniků železničního průmyslu (ACRI) zaměstnává asi dvacet tisíc lidí.

Čas načtení: 2024-02-23 18:56:32

Kvůli opravám mostů v Ústí nad Labem bude odkloněná doprava, lidé z dotčených obcí volají po jiné trase objížďky

Ústí nad Labem a okolí se připravují na uzávěru dvou klíčových mostů – silničního Benešova přes Labe a železničního na hlavním tahu do Děčína. Doprava bude kvůli tomu vedená objížďkou přes malé obce v okolí. Jejich obyvatelům se to ale nelíbí a chtějí, aby silničáři náhradní trasu změnili.

Čas načtení: 2024-02-25 11:00:00

Český železniční průmysl loni zvýšil celkový obrat na 130 miliard korun, vyšší je i objem exportu

Českým firmám sdruženým v Asociaci podniků železničního průmyslu (ACRI) loni vzrostl meziročně obrat o sedm procent na celkových 130 miliard korun. Sektor tak potvrdil stabilní růst, který významně podporují zakázky v zahraničí, zdůraznila k výsledkům generální ředitelka ACRI Marie Vopálenská. Objem exportu činil loni 65 miliard korun.

Čas načtení: 2024-02-28 00:00:00

POZOR VLAK: Víte, jak se vyrábějí nejmodernější pražce? Je to věda

Víte, kolik je železničních pražců v síti Správy železnic? Napočítali byste jich 23,208 milionu. Nejvíc je těch betonových – přes devatenáct milionů. Jestli chcete vědět, jak se vyrábějí, podívejte se na 132. díl železničního magazínu POZOR VLAK. Uvidíte nejmodernější výrobní linku betonových pražců PKK13 u nás.

Čas načtení: 2024-02-29 00:50:00

Odborníci: Rozvoj železnic bude úzce souviset s dekarbonizací dopravního sektoru

Železniční doprava vypouští z celého sektoru nejméně emisí do ovzduší, a bude tak mít podle odborníků, které oslovila ČTK, zásadní roli ve snaze dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu. Propojením soukromého a veřejného sektoru může evropský železniční průmysl vyvinout technologie, které mu umožní do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Evropská unie a její železniční sektor tím mohou poměrně zásadně pomoci v řešení celosvětového problému se změnou klimatu, uvedla ředitelka Asociace podniků českého železničního průmyslu Marie Vopálenská.

Čas načtení: 2024-03-01 00:00:00

Ruská armáda kvapí na západ. Ukrajinci zapomněli na zákopy, sázejí na přehrady

Poměrně rychlý postup ruských vojsk dál na západ od Avdijivky má kromě chronického ukrajinského nedostatku munice ještě jeden důvod: ukrajinské velení zde včas nevybudovalo sekundární defenzivní linie. Rusové se tak těší, že v dohledné době mohou dojít až do klíčového železničního uzlu Pokrovsk.