Silné sebevědomí je důležité, abychom se mohli cítit psychicky dobře a stát si za svými názory a za svými potřebami. Tyto příznaky naznačují, že vaše sebevědomí je zdravé.
Čas načtení: 2024-09-13 11:08:00
Radioporadna: Sebevědomí není statické, zapracovat na něm můžeme i v dospělosti
Sebevědomí je alfou a omegou našeho životního štěstí. Od zdravého sebevědomí se odvíjí snad vše v našich životech. Vyrovnaný partnerský vztah, emoční závislost, to, jestli si dokážeme říci o vyšší pozici, více peněz a také se staráme sami o sebe.
\nČas načtení: 2024-08-05 18:35:02
PAŘÍŽSKÁ GLOSA: Pozér? Možná, ale ne tlučhuba. Byť si nejrychlejší muž znepřátelil i krajany
Může vám projev Noaha Lylese přijít trochu umělý a hraný oproti uvolněnosti Usaina Bolta. Můžou vás štvát jeho výroky, které se občas pohybují za hranicí zdravého sebevědomí, aspoň jak je nastavena v Evropě. Ale jeho sebedůvěra se může opřít o výkony a výsledky. A tak si ho atletika hýčká.
\nČas načtení: 2024-12-19 09:00:00
Nechtějí se s vámi firmy dělit o zisk? Řekněte si o to. Pomůžete sobě i Česku
Zaměstnanci Jablotronu dostanou každý 300 tisíc korun jako bonus z podílu na zisku. Každý. Je to výjimečné, ale nemuselo by být. Stačilo by trochu zdravého sebevědomí a kolektivní akce zaměstnanců v Česku. Pomohlo by to jim i celé společnosti.
\nČas načtení: 2024-12-20 05:00:00
Mars se pod vlivem Lva stává retrográdním, což nám dodává hodně sebevědomí, ale naneštěstí ne toho zdravého. Je velmi důležité si uvědomit, že cokoli si myslíme o chování či slovech jiných lidí, se dnes nemusí zakládat na pravdě. Naštěstí vliv Marsu není jen čistě negativní.
\nČas načtení: 2024-10-31 20:02:47
Jak zvýšit sebevědomí: 10 účinných strategií pro osobní růst
Zlepšení sebevědomí je transformační proces, který může přinést mnoho výhod jak v osobním, tak v profesionálním životě. Vyžaduje to však vytrvalost a závazek k vlastnímu rozvoji. Zde jsou některé účinné strategie, které vám mohou pomoci vybudovat silnější a sebevědomější verzi sebe sama. 1. Stanovte si realistické cíle a kroky k jejich dosažení Sebevědomí roste, když vidíme, že dosahujeme zamýšlených cílů. Začněte tím, že si stanovíte malé, realistické cíle, které jsou dosažitelné v krátkodobém horizontu. Může to být něco tak jednoduchého, jako je každodenní cvičení po dobu 10 minut nebo konzistentní učení se nové dovednosti. Pozorování pokroku vás motivuje k tomu, abyste se pustili do větších výzev. 2. Zaměřte se na své silné stránky Často se soustředíme na slabiny a ignorujeme své silné stránky. Zamyslete se nad tím, v čem jste dobří a co vám přináší radost. Může to být například schopnost naslouchat ostatním, kreativita, organizační dovednosti nebo vytrvalost. Zdůrazňování svých silných stránek posiluje váš pocit hodnoty a umožňuje vám soustředit se na pozitivní aspekty. 3. Procvičujte mluvení před zrcadlem Strávit čas procvičováním projevů nebo rozhovorů před zrcadlem vám umožní zvyknout si na vlastní hlas a vidět se při mluvení. Používání zrcadla také pomáhá snížit nervozitu a lépe kontrolovat gesta a tón hlasu, což následně zvyšuje sebevědomí v sociálních a profesionálních situacích. 4. Rozvíjejte své dovednosti Investování do rozvoje svých dovedností a získávání nových znalostí je skvělý způsob, jak zlepšit sebeúctu. Účastněte se seminářů, přečtěte si knihu v oblasti, která vás zajímá, zaregistrujte se na online kurz. Čím více znalostí budete mít, tím snazší bude cítit se sebevědomě v rozhovorech a rozhodování. 5. Pečujte o své fyzické a duševní zdraví Zdravý životní styl má přímý vliv na naše blaho. Pravidelná fyzická aktivita, vyvážená strava a dostatek spánku jsou základem. Relaxační techniky, jako je meditace nebo dechová cvičení, pomáhají zvládat stres, který je často... Čtěte více Příspěvek Jak zvýšit sebevědomí: 10 účinných strategií pro osobní růst pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení
Čas načtení: 2020-02-12 20:24:31
Jak překonat stydlivost? Umíte navazovat nové kontakty, nebo jste spíš plaší?
Nina Deissler, Jak překonat stydlivost, ostych a nesmělost. Cesta ke zdravému sebevědomí. Grada 2020. Ukázka zde Často slýchám, že jsem extrovert; patřím charakterově mezi průbojnější typy, které i v cizím prostředí rozproudí konverzaci a seznámí neznámé lidi, kteří by za běžné situace neměli důvod si ostatní pouštět k tělu. Proč jsem si tedy vybrala tuto publikaci? Upřímně, byl to úmysl, abych lépe porozuměla ostýchavým lidem, čím si procházejí. Jenže jsem dostala víc. Člověk totiž není celý život stejným jedincem. Vyvíjí se. Jednotlivé životní fáze a pozitivní i negativní zkušenosti ho mění. Učí ho, jak přistupovat k okolí a jak jednat s lidmi. Někdy i dobře nakročený extrovert se uzavře do ulity vyděšeného jedince, který se drží stranou, aby neobdržel další kruté rány za své neúspěchy. Jenže ono je to hlavně „v hlavě“. Upřímně nemám ráda knižní rádce, které „zaručují“, že po přečtení dané publikace se váš život docela změní. Tak nějak v pozadí svých myšlenkových pochodů s úsměvem vidím Bridget Jones, jak hází do koše jednu rádoby rádcovskou publikaci za druhou. A tohle přesně Stydlivost, ostych a nesmělost není! Když kolegové na stole v kanceláři uviděli tuto knihu, ptali se mě, proč ji čtu? A já si uvědomila, že s každou další stránkou je to z jiného důvodu, než jsem si původně plánovala: opravdu mě uchvátila. A to proto, že jsem v ní nalezla jedno ze svých dávno zapomenutých já. Období dospívání a mládí. Tehdy jsem ke světu nejprve přistupovala a poté už jen chtěla přistupovat s otevřenou náručí a přinést do všeho nový impuls, ale po několika negativních zkušenostech jsem to vzdala. Probudilo to ve mně vzpomínky na emocionální zranění, se kterými jsem cítila potřebu se právě díky této knížce vyrovnat. Mladý člověk je obzvláště citlivý na negativní ostrou zpětnou vazbu a já jsem s ní skutečně tehdy neuměla pracovat. Autorka knihy nabízí lidem, kteří buď jsou již stydliví a plaší od narození, nebo je k tomu svedli různé situace a okolnosti, techniku tak zvanou NLP (neurolingvistické programování). Tato technika vychází z předpokladu, že lidé nejsou neurotičtí, potrhlí nebo deprimovaní, ale že se vždy snaží získat to nejlepší z možností, které se jim nabízejí. „Fungují ve svém „modelu světa“, který se skládá z toho, co se naučili o sobě a o světě, a jak to, co vnímají, interpretují. Každý člověk má v hlavě svůj individuální model světa, jakousi „vnitřní mapu“, který se liší od světů jiných lidí. Ve vašem modelu světa jsou důležité různé věci podle toho, kde a jak jste vyrůstali… (27) Naše podvědomí chce zajistit, abychom se vždy cítili v bezpečí. Často se dostává do konfliktu s naším mozkem, protože nemáme jen jednu část mozku společnou se všemi bytostmi („plazí“ mozek). Krom této, která řídí naše podvědomí se postupem evoluce vyvinul ještě emocionální savčí mozek, který má na starosti smích a pláč, euforii a depresi, a také myslící lidský mozek, díky němuž myslíme a pamatujeme si. Tyto oblasti spolu vzájemně komunikují a může mezi nimi nastat konflikt. „Východiskem proto není, abyste bojovali se svým strachem, protože pak byste vlastně sváděli bitvu sami se sebou.“ (34) Stavěli bychom se tak proti plazí části mozku, která chrání naše bezpečí, ale také proti „savčímu“ mozku, který má „hromadu důkazů o tom, že svět venku je nebezpečný“. Ale lze vždy spoléhat na tyto důkazy? Často za nimi stojí je obyčejná dogmata, která se v průběhu času stala realitou. Zkusme to na běžném příběhu ze života. Například volba partnera. Znám dívku, která se ostýchala seznamovat, a pokud už mělo dojít k nějakému rande, vždy si volila muže, kteří u nás v okolí vyvolávali otázku: proč? Vždyť má na víc! Ale pravdou je, že častokrát v dětství od staršího sourozence slýchala, že je ošklivá, a od otce, že je neschopná. Pokud člověk roste s těmito pocity, přijme je jako fakt. Všichni jsme viděli, že je hezká a velmi šikovná, ale neprůbojná. Není divu! Pod takovým tlakem životních zkušeností se bála prosadit. Na základě těchto zkušeností se nějak stavíme k sobě a k okolí. Máme určitá hodnocení, názory a to, co považujeme za pravdy. Ale jak hodně je to skutečné? Nejsou to jen jakási „dogmata“? Negativní dogmata často začínají slovy: „Já prostě neumím…, Já prostě nejsem…, Pořád (nebo nikdy) se mi (ne) stává…, Pro mě není…, Pořád mám… A všechna nám akorát brání vyjít ze své ulity. Zkuste třeba první základní cvičení. Vzpomeňte si na chvíle, kdy se stydíte. Co v daných chvílích neumíte? Možná neumíte někoho oslovit, jestliže se vám líbí? Nebo se na toho člověka neumíte ani usmát? Možná se neumíte prosadit? Nebo neumíte mluvit před ostatními? Napište si na papír, co všechno v dané chvíli vnímáte, že „neumíte“. A pak vezměte jeden příklad za druhým a za „neumím“ dosaďte „nechci“. Vnímáte ten rozdíl? „A teď – nebojte se toho – se sami sebe zcela upřímně zeptejte, jestli v tom není i špetka pravdy. Pokud například máte zdravé oči, a přesto „neumíte“ opětovat oční kontakt, nejde tu přece o vaši schopnost dívat se, ale o to, že v hlavě se vám honí všechny možné myšlenky, které vám říkají: „Nedělej to.“ A vy se rozhodnete, že to neuděláte. To je důležitý bod: Rozhodli jste se vy. (42) Děláme to, co v tu chvíli považujeme za bezpečnější. Přece máme dostatek důkazů, že naše rozhodnutí je lepší! Dostatek? Opravdu? Pusťte se do hledání nových důkazů! Vrátím se třeba k bývalé kolegyni z práce: ano, byly to často opakované sebevědomí podrývající věty. Ale tyto důkazy poskytli jen dva lidé. Zkuste naslouchat i těm ostatním. Udělejte čáru za těmito negativními zkušenostmi a řekněte si, ok, tak a teď nanovo: schválně, jaké zkušenosti přijdou teď? Tato publikace mě nepřestává bavit. Ona je opravdu určená všem! Možná to autorka ani tak nezamýšlela, ale já v ní nalézám sebe a okolí a uvědomuji si, jak ty jednotlivé vrstvy vytváří tolik nuancí, které vás mohou popostrčit, nebo zbrzdit ve šťastném životě. Vlastně jsem si celou dobu myslela, že si „to uvědomuji“, ale po pravdě se u každé kapitoly zastavím a řeknu si: to je fakt, takhle jsem na to doposud nenahlížela. Stručně tedy ještě, co naleznete v knížce: cvičení proti nesmělému chování a myšlení, jak si najít pravé přátele, pomůže vám se zvyšováním sebevědomí. Pro ty, kteří by se rádi seznámili i kroky ohledně flirtování. Hodně důležité považuji, jak zvládat kritické situace, které bývají v životě jedním z nejtěžších kroků. Osobně to považuji za jeden nejdůležitějších kroků dospělosti. Zvládnout kritiku s určitým nadhledem a třeba ji v rozhovoru převést i do humorné polohy, aby se pročistila atmosféra. Ona totiž není kritika jako kritika. Někdo chce konstruktivně pomoci, a jiný si jen vylít vztek. Tu první přijímám a tu druhou zlehka převedu do přátelské ironie a jsem moc ráda, když se mi podaří vzteklounovi uvolnit mimické svaly do úsměvu. MB
Čas načtení: 2023-09-13 07:00:00
Sebevědomí – mají ho vaše děti?
Wikipedie definuje sebevědomí) jako: „Sebevědomí je vědomí vlastní ceny …přesvědčení, že člověk jedná správně, vhodně a účinným způsobem.… stav mysli nebo pocit, který se vyznačuje nepřítomností nejistoty, ostychu nebo rozpaků a je provázený klidnou vírou v sebe a své schopnosti, beze stop podceňová ...
Čas načtení: 2019-11-13 12:53:56
Nicolai Sennels: Nezvěte do své země muslimy
Nicolai Sennels je psycholog, který v letech 2005-2008 pracoval v kodaňské věznici pro mladistvé Sønderbro. O svých zážitcích a závěrech napsal knihu Svatý hněv: Mezi muslimskými zločinci, která zatím česky nevyšla. Dnes je politicky aktivní, je členem Dánské lidové strany (Dansk Folkeparti), která usiluje o další restrikci imigrace z nezápadních kultur, a byl spoluzakladatelem hnutí For Frihed, které je dánskou pobočkou hnutí Pegida. Nedávno Nicolai Sennels navštívil Prahu, poskytl rozhovor i televizi Prima a odpověděl mi na několik otázek, které jsem mu zaslal e-mailem. Zajímala mne jeho perspektiva, protože vězeňský psycholog je poměrně specifické povolání, které vidí společnost z jejího horšího konce a každodenně pracuje s některými problémy, které širší společnost ani nemusí příliš vnímat. Pane Sennelsi, jste psycholog. Mohl byste čtenářům krátce popsat svoje předešlé zaměstnání? Co vás vedlo k tomu, že jste napsal svoji knihu „Svatý hněv“? Když jsem jako naivní levicový Západoevropan začal pracovat ve vězení, byl to pro mě docela šok. Sedm z deseti vězňů v dánských vězeních pro mladistvé jsou muslimové, i když muslimů je jinak méně než 10 procent obyvatelstva. Mým úkolem bylo pomoci jim najít smysluplnější způsob života, ale brzy jsem zjistil, že západní psychologie v jejich případě terapeuticky selhává. Abych našel lepší postupy, začal jsem studovat jejich náboženství a kulturu, vyptával jsem se svých muslimských klientů na podrobnosti jejich rodinného uspořádání, denního života, života a tradic v zemích jejich původu. Jako psycholog ve vězení jsem tím pádem měl jedinečnou příležitost hovořit se skupinou lidí, na které si mnoho z nás utvořilo názor, ale jen málokdo se k nim dostal skutečně blízko. Tato kniha je způsobem, jak získat psychologickou perspektivu k jedné z nejdůležitějších otázek současnosti: co je muslimská kultura a jakým způsobem bychom k ní měli přistupovat na Západě. Ve svém odborném životě jste potkal mnoho zločinců, kteří byli muslimové, jelikož je jich v dánských věznicích statisticky nadprůměrné množství. Říkáte, že součástí jejich motivace je i jejich víra. Mohl byste to rozvést? Náboženství hraje ústřední roli nejen u islámských teroristů, ale i zločinců. Na základě analýzy tohoto náboženství a kultury, a na základě stovek rozhovorů s muslimy, jsem dospěl k názoru, že jsou vychováváni s určitými mentálními vzorci, které je činí náchylnějšími ubližovat ostatním a představují nebezpečí pro neislámské společnosti. Jeden takový psychologický rys je dominance. Mnoho zločinů páchaných muslimy vůči nemuslimům není motivováno primárně peněžním ziskem, ale touhou dominovat ostatním. Je to částečně proto, že muslimové mají svým náboženstvím uloženu povinnost ovládat a dobývat, a částečně proto, že žijí v extrémně dualistickém světonázoru. Tam, kde se západní myšlení snaží o širší pochopení, je muslimská kultura zvyklá uvažovat ve vzorci „buď a nebo“, „černá a bílá“. Širší pochopení vede k větší harmonii, kdežto vzorec „buď a nebo“ rozděluje svět do antagonistických párů: muslimové jsou lepší než nemuslimové, muži mají více práv než ženy, většina denních záležitostí je rozdělena na čisté (halal) a nečisté (haram) atd. Silně dualistické kultury jsou vesměs také silně neharmonické, protože vynášejí velmi tvrdé soudy. Abych to něčím ilustroval, rád bych upozornil na arabské slovo pro nemuslima, káfir. „Káfir“ má mnoho extrémně negativních konotací, protože podle islámských svatých textů se „káfirům“ nedá věřit, jsou předurčeni k tomu, hořet v pekle, mohou být zotročeni a sexuálně zneužíváni, mají být zabiti atd. Tyto islámské popisy nevěřících fungují podobně jako válečná propaganda mezi vojáky. Tak, jako generálové dehumanizují a démonizují nepřítele, aby vojákům psychologicky ulehčili jejich zabíjení, muslimská víra a kultura dehumanizuje nemuslimy způsobem, kvůli kterému je snazší nestarat se o jejich city, majetek nebo život. Kromě těchto dvou věcí jsem identifikoval čtyři specifické psychologické rysy rozšířené mezi muslimy, které zvyšují riziko anti-sociálního nebo kriminálního chování. Tím prvním je hněv. V západní kultuře víme, že hněv je projevem slabosti. „Jenom malí psi štěkají,“ říká se v Dánsku. Zachovat klid, nebo dokonce odbýt kritiku či frustraci vtipnou poznámkou, to u nás považujeme za sílu. V muslimských zemích je jako síla vnímán hněv. Dokonce mají „dny svatého hněvu“ (podle nichž jsem pojmenoval svoji knihu) – typicky v pátek – kdy poskakují, střílejí do vzduchu a křičí. A to, že na Západě neprojevujeme hněv a ochotu k fyzické agresi, vnímají jako slabost. Slabost zdvořilých a empatických osob, kterou lze snadno využít. Dalším psychologickým rysem je to, čemu západní psychologie říká sebevědomí. Pokud se dokážete vypořádat s kritikou klidně, a dokonce vyjádřit vděčnost v případě, že ten, kdo vás kritizuje, má pravdu, vnímáme to jako silné sebevědomí. Pokud se rozzuříte a útočíte, je to pro nás slabé sebevědomí. Mezi muslimy je to obvykle naopak. Výsledkem jsou křehká, skleněná ega a těla naplněná adrenalinem. Když v Dánsku vyšly karikatury Mohameda, zástupy muslimů v různých zemích světa křičely výhrůžky a zapalovaly vlajky, což mělo dokázat, že islám je mírumilovný – to je asi nejzřetelnější příklad. Třetí psychologický rozdíl je v tom, čemu v psychologii říkáme locus of control, místo výkonu kontroly. Na západě jsme vesměs vychováni v tom, že svůj život kontrolujeme sami. To znamená, že sami sebe považujeme za zodpovědné za to, jak náš život bude vypadat. Jeho výsledek záleží na tom, jak se rozhodujeme, reagujeme atd. Zjistil jsem, že muslimové mají primárně vnější „locus of control“. To je přirozené v kultuře, kde je osobní svobody málo a kde se nelze moc odlišit od společenských norem. Všechno je „ins’hallah“ (vůle Alláhova), nebo o tom rozhoduje mužský člen rodiny nebo imám. Věci se dějí z vnějších důvodů. To je také důvod, proč je v islámském světě tak rozšířená mentalita „obětí“. Za všechno může někdo jiný, což je velmi špatný základ pro řešení problémů a pohyb vpřed. Čtvrtým psychologickým faktorem je otevřenost ostatním. V západním světě definujeme otevřenost a toleranci jako dobrou. Snažíme se být otevření ostatním, i když mají jiné názory, včetně těch politických a náboženských. Mezi muslimy je považováno za dobré být uzavřený a netolerantní. Obvykle se vdávají a žení jen mezi sebou a děti – zejména dívky – žijí v neustálé hrozbě násilí (a hůř), pokud by se moc „pozápadnily“. Není těžké si představit, co se stane, když se dvě civilizace s takto odlišnými psychologickými vzorci potkají. Otevřená a tolerantní společnost se otevře a toleruje tu zavřenou a netolerantní, což vedlo k všudypřítomné islamizaci západoevropských společností: oddělené návštěvní hodiny v bazénech podle pohlaví, halal jídlo ve školkách, školách a nemocnicích, noviny nechtějí otisknout karikatury Mohameda, v centrech měst vznikají dominantní islámské budovy atd. Tyto psychologické rysy, včetně nábožensky založené démonizace nevěřících a výzev k dominanci, ubližování a zabíjení – jsou důvod, proč tolik muslimů skončí jako násilní zločinci nebezpeční společnosti. A skutečnost, že naše vlastní kultura je tak neagresivní, odpouštějící a tolerantní, vede k jejímu vlastnímu ohrožení. Je vaše kniha “Svatý hněv” v Dánsku stále kontroverzní? Jaká byla reakce čtenářů? Najdete ji v knihkupectvích, nebo s ní mají problém? Kniha vzbudila v době svého uveřejnění ohromný zájem. I když její ústřední sdělení – že lidé z jiných kultur mají jiné mentality – je logické a samozřejmé, stejně to pro řadu lidí byla novinka. Kniha odstartovala v Dánsku velmi důležitou debatu ohledně kulturních a psychologických rozdílů. Myslím si, že tato debata byla velmi konstruktivní. Zdá se, že pro mnoho lidí je psychologická perspektiva celé záležitosti osvěžující a snáze pochopitelná. První dvě vydání se vyprodala velmi rychle, ale vydavatel z neznámých důvodů nechce vydat knihu potřetí. Od té doby byla kniha vydána také švédsky a anglicky, německé vydání se právě chystá. Jste členem Dánské lidové strany. Jste spokojen se současným stavem azylové a migrační politiky? Co byste doporučil jiným zemím? Záleží na tom, co chcete. Chcete-li žít v míru a záleží-li vám na vlastní kultuře, doporučil bych vám nezvat do své země muslimy. Pokud chcete hrát hazardní hru s bezpečností budoucích generací ve jménu vyšších principů, jako jsou směrnice EU nebo konvence OSN, můžete učinit jinou volbu. Jelikož jsem psycholog a humanista, více si cením lidí než principů. A myslím si, že sociální kapitál – důvěra a solidarita – je pro blahobyt lidí velmi důležitý. Sociální kapitál je velmi vysoký v monokulturách a upadá v multikulturních společnostech, kde lidé s velmi odlišnými či navzájem rozpornými hodnotami nenacházejí společný základ pro své soužití. Na závěr: máte nějaký vzkaz pro české čtenáře? Ano, hned tři. Za prvé doufám, že Česká republika a zbytek východní Evropy se poučí z odstrašujícího příkladu západní Evropy a nezopakují naši historickou katastrofální chybu, která už stála tolik krve, potu a slz. Za druhé byste měli opravdu doufat, že západní část kontinentu to přežije. Protože pokud nepřežijeme, budete muset někdy za padesát let vynaložit ohromné prostředky k ochraně svých hranic, a to se slabší ekonomikou, protože oslábne vzájemný obchod. To mne vede ke třetí radě: Když Čechům nabídnou práci v „uniformě“ například Němci nebo Francouzi, tak doufám, že ji mnoho Čechů vezme. Když se objeví takové nabídky práce, je to proto, že jsou nutné – a jak jsem říkal, týká se to také stability vaší vlastní situace. Dívám-li se do své vlastní křišťálové koule, myslím si, že záchrana Evropy tentokrát nepřijde primárně od nás, ale od vás. Zní to hodně dramaticky, ale jako všechno ostatní je to hlavně psychologie. Podívám-li se na demografické složení obyvatelstva, je mi to jasné: střet mezi otevřenějším a černobílým myšlením je teprve na samém začátku. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
Čas načtení:
Nedostatek sebevědomí v komunikaci: projevy, důvody a řešení v konkrétních situacích
[skoleni-kurzy.eu] Odpolední seminář, který vám zvedne sebevědomí a následně i náladu. Natrénujete různorodé techniky zvyšování vaší sebedůvěry a zvládání nejistoty v nepříjemných situacích techniky, které určitě neznáte, ale které ve svém životě ihned a opakovaně využijete. * Nebudu vás přesvědčovat, že jste vždy odolní, že se nemusíte bát a tak podobně. Předvedu vám, jak se sebevědomí doopravdy hraje. A jak taková hra může přejít z vašeho těla, svalů, mimiky… dovnitř vás. • Ukážeme si triky, jak vám „hraní- může zpočátku pomoci získat skutečné sebevědomí. Nebudeme se přetvařovat, ale využijeme celé naše tělo stejně, jako to dělají herci. To, co řeknete slovy, řeknete celým svým já – už nikdy nepůjdete sami proti sobě. • Budeme také mluvit o strachu a tom, co strach vlastně je. Řekneme si, co dělat s negativními projevy našeho okolí vůči vám – jak se jim postavit, jak je řešit, jak je minimalizovat. • Pojmenujeme vaše krizové situace v komunikaci a budeme trénovat jejich nové řešení, abyste si už příště nemuseli nechat všechno líbit. ...1. VOX a.s.
Čas načtení: 2024-09-17 20:52:38
Podpořte své sebevědomí ve třech krocích. Péče o zdraví by měl být ten první
27. 8. 2024, PRAHA – Zdravé sebevědomí nám může přinést vnitřní klid, uvolnění či zmírnění úzkostí a stresu. Posiluje odolnost, nastavení pevnějších hranic a zlepšuje naše vztahy s blízkými. Díky pozitivnějšímu vztahu k sobě máme chuť se rozvíjet, zkoušet nové věci, nezalekneme se žádné výzvy a snadněji tak dosáhneme úspěchu v práci i v osobním […] Článek Podpořte své sebevědomí ve třech krocích. Péče o zdraví by měl být ten první se nejdříve objevil na Super Magazín.
Čas načtení: 2024-09-17 20:52:38
Podpořte své sebevědomí ve třech krocích. Péče o zdraví by měl být ten první
27. 8. 2024, PRAHA – Zdravé sebevědomí nám může přinést vnitřní klid, uvolnění či zmírnění úzkostí a stresu. Posiluje odolnost, nastavení pevnějších hranic a zlepšuje naše vztahy s blízkými. Díky pozitivnějšímu vztahu k sobě máme chuť se rozvíjet, zkoušet nové věci, nezalekneme se žádné výzvy a snadněji tak dosáhneme úspěchu v práci i v osobním […] Článek Podpořte své sebevědomí ve třech krocích. Péče o zdraví by měl být ten první se nejdříve objevil na Super Magazín.
Čas načtení:
Nedostatek sebevědomí v komunikaci a triky, jak to zlepšit
[skoleni-kurzy.eu] Odpolední workshop, který vám zvedne sebevědomí i náladu. V průběhu tohoto workshopu si natrénujete techniky, které určitě neznáte, ale které ve svém životě ihned využijete. * Nebudu vás přesvědčovat, že jste úžasní, že se nemáte bát a tak podobně… Předvedu vám, jak se sebevědomí hraje. A jak ta hra přejde z vašeho těla, svalů, mimiky dovnitř. Ukážeme si triky, jak vám „hraní- může pomoci získat skutečné sebevědomí. Nebudeme se přetvařovat, ale využijeme celé naše tělo stejně jako to dělají herci. To, co řekneme slovy, řekneme celým svým já – už nikdy nepůjdeme sami proti sobě. Budeme také mluvit o strachu a tom, co strach vlastně je. Řekneme si, co dělat s negativními projevy našeho okolí – jak se jim postavit, jak je řešit, jak je minimalizovat. Pojmenujeme vaše krizové situace v komunikaci a budeme trénovat jejich nové řešení, abyste si už příště nemuseli nechat všechno líbit. Bonus v ceně workshopu: půl hodiny telefonické konzultace v průběhu dvou týdnů po semináři. ...1. VOX s.r.o.
Čas načtení: 2024-12-03 18:42:00
Malá Isabellka trpí vzácným syndromem: Deformace obličeje jí ničí sebevědomí
Vzácný syndrom jí zdeformoval obličej, lidé na ni zírají a to jí ničí sebevědomí. Malá Isabella z Kalifornie se v roce 2018 narodila s genetickým onemocněním, které ovlivňuje vývoj obličejových kostí. Rodiče i děťátko čekal velký boj. Lidé na Isabellu vrhaly znechucené pohledy a holčička s nástupem do školy začala ztrácet sebevědomí.
Čas načtení: 2012-11-09 15:00:00
Sebevědomí je vlastnost, kterou má každý z nás, otázkou ale zůstává, v jakém je stadiu. Někdo oplývá až nepřiměřeně vysokým sebevědomím, které lze nazvat třeba arogancí a namyšleností, jiní mohou s klidem tvrdit, že jej mají v normě a poslední skupina se vyznačuje tak nízkým sebevědomím, že by jej n ...
Čas načtení: 2012-02-09 19:00:00
Zvětšení prsou – zvedněte své sebevědomí
Dámské poprsí má kromě mateřských vlastností kojení také jistou estetickou funkci. Každá z nás se narodila s naprosto odlišným hrudníkem, za které jsou některé šťastné a jiné ho doslova nenávidí. Pokud patříte k majitelkám bujného poprsí, můžete si pogratulovat, neboť netrpíte nedostatkem sebevědomí ...
Čas načtení: 2010-03-12 00:00:00
Může to sice znít trochu nadneseně, ale vhodně zvolený druh sportu je pro ego člověka mnohdy účinnější terapií, než pravidelné návštěvy psychiatra. Procvičujme tedy své sebevědomí ! Jak sportovní aktivita posiluje sebevědomí ? To, že sport pozitivně ovlivňuje vnímání sama sebe, je doloženo už i vě ...
Čas načtení: 2021-08-04 09:00:00
Nemilované děti mívají v dospělosti problém se sebeúctou
Sebeúcta, sebevědomí, sebeláska. Internetové magazíny, příspěvky na Youtube, Facebooku a Instagramu se předhánějí v nabídkách kurzů typu: „Jak si zvýšit sebevědomí?“, „Jak milovat sám sebe?“ a podobně. Mohlo by se zdát, že je to automatická záležitost. Bohužel dětství a to, v jaké rodině jsme vyrost ...
Čas načtení: 2024-01-20 17:30:00
Věř si. Hlavu hrdě nahoru. Sebevědomí je velmi důležité
Otázka sebedůvěry a sebevědomí trápí velké množství z nás. Truchlení ale není na místě. I když Vás mizerné sebevědomí trápí, není to nic, na čem by se nedalo pracovat.
Čas načtení: 2024-03-11 18:00:01
Shiny Flakes: příběh samotářského teenagera, který se stal narkobaronem z dětského pokojíku
Když 26. února 2015 vtrhla německá zásahová jednotka do pokojíku Maximiliana Schmidta, byl velmi udivený. Ostatně jako naprostá většina zločinců nevěřil, že jej policie někdy chytí. Měl vysoké sebevědomí, které jej neopouští ani nyní po letech. Když vyprávěl svůj příběh pro dokument Netflixu, byl na sebe v podstatě hrdý. Vraťme se však na začátek celého příběhu. Coca-Cola obsahovala tvrdé drogy. Dříve totiž byla pochoutkou pro závisláky Číst více Obyčejný osamělý puberťák Max žil u své matky, kde měl pokoj sám pro sebe. Byl klasickým hráčem počítačových her bez sociálních vazeb. Prakticky veškerý svůj čas trávil u počítače, zejména hraním a prohlížením internetu. Právě nuda a nedostatek přátel jej vedly ke komunikaci alespoň online. Prozkoumával různá fóra a dostal se až na darknet. V té době neměl údajně jediného kamaráda, kterého by vídával. Když darknet prohlížel, viděl, že se jednalo hlavně o podvody, a poté si všiml, že existuje stránka Silk Road, kde bylo možno koupit úplně všechno. Obchodovalo se nejvíce s drogami. V té době se pustil do diskuze s jiným uživatelem, jehož přezdívka byla v předkladu Blbé prase. Zajímavostí je, že oba měli své e-mailové adresy na českých doménách. Schmidta po dlouhých večerech u monitoru napadlo, že Blbému praseti ukáže, že udělat si takový e-shop není vůbec těžké, a dal se hned do díla. Shiny Flakes přichází Zbývalo jediné – jak svůj internetový obchod s omamnými látkami pojmenovat. Po krátkém přemýšlení jej napadlo chytlavé spojení Shiny Flakes – Lesklé kousky. Inspiroval se vzhledem těchto ilegálních substancí, většina z nich byla v krystalické formě jako malé lesknoucí se kousky. Když měl vlastní adresu, chyběl mu už pouze produkt. První objednávka měla být stimulační droga extáze (MDMA), užívaná zejména na tanečních party, v surové krystalické formě. Napjatě čekal, jestli jej poté, co mu balíček s množstvím látky přišel, zadrží policie. Když se tak nestalo, začalo mu stoupat sebevědomí. Zjišťoval, jakými způsoby se dají jednotlivé substance nejlépe porcovat. Své produkty fotil v zajímavých kompozicích, kde využíval odraz a animaci ohně. Tyto vyvedené fotografie přispěly k další popularitě Schmidtova e-shopu. Dokonce zavedl i sekci s často kladenými dorazy. Poslední velkou inovací bylo, že zákazníci mohli zboží hodnotit. Sám Schmidt přiznal, že negativní hodnocení mazal, takže asi neměla valnou relevanci. Dnešní babičky tančily na LSD, volně se milovaly a nenáviděly válku Číst více Velkodistributor Začal se o drogách více a více vzdělávat, on sám žádné nebral a nepil nikdy ani alkohol. Na drcení tvrdých krystalů si koupil dokonce kladivo. Objednávky stále narůstaly a Schmidt se později přiznal, že už je nestihl odesílat. Musel čekat, až mu dojde zboží. Za všechny produkty platili zákazníci bitcoinem, zboží posílal na fiktivní jména do anonymních schránek. Prostě využil německou poštu jako distribuční síť drog. V začátcích vydělával 15 tisíc eur za měsíc, později to byl až čtyřnásobek. Jenže všechno jednou končí… Zbloudilá objednávka První problém nastal, když se pošťák spletl a objednávka přišla někomu úplně jinému. Byla to starší paní, která na radu svého souseda obálku otevřela. Když v ní našli pilule a prášek, raději vše odevzdali na policii. Postupně se takových obálek zachytilo několik. Všechny měly neexistujícího odesílatele, ale také další společný znak – byly odeslány z Lipska. Toto byla první stopa, kterou policisté měli. Kriminalisté se na oblast Lipska zaměřili. Zvláště kontrolovali kamery na poštovní boxy, které vylučují jakýkoliv kontakt s obsluhou. Z celého sledování se jim „vyloupl“ jeden mladík. Byl to právě Max Schmidt. V únoru 2015 mu do pokoje vtrhla zásahová jednotka. Našli u něj 341 kilogramů drog. Nakonec byl odsouzen ke 4 letům a 6 měsícům ve vězení. Tuna drog v oběhu Zvláštní a nejspíš i smutné bylo, že si jeho aktivit nevšimli rodiče. Lze to přičítat na vrub jejich vytíženosti, kriminalista však poznamenal, že jeho matka nevstoupila do jeho pokoje za celou tu dobu ani jednou. Max si také sám vařil, po propuštění byl zaměstnán v luxusní restauraci a sní o tom, že jednou bude mít svou vlastní. Nad tím, že drogy, které prodával, mohly někoho zabít (a nejspíš i zabily) lítost nepociťoval. Svými obchody si nakonec vydělal miliony eur, policistům se podařilo zabavit pouze zlomek v kryptoměně. Kde je zbytek, zůstává záhadou, jelikož Max si za celou dobu nic nekoupil. Celkově se odhaduje, že poslal do oběhu více než tunu drog. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Pravda o Ježíšovi se církvi líbit nemusí. Ale už nemá smysl to dále tajit
Čas načtení: 2024-04-24 23:11:03
Liverpool vypadává ze hry o titul. Nezvládl derby s Evertonem
Poslední zápas s Fulhamem Liverpoolu zase dodal naději, že se vše otočí správným směrem. Před derby s Evertonem tak Liverpool měl alespoň trochu nahozené sebevědomí. To bychom se ale mýlili. To sebevědomí tam možná bylo, ale kupa smůly k tomu. Everton doma Liverpool porazil po 13 letech a asi můžeme říct, že Liverpoolu titul utekl.
Čas načtení: 2024-05-13 17:39:34
Překonání strachu z neúspěchu: Klíč ke zvýšení sebevědomí a osobnímu rozvoji
Když chcete rozvinout svůj plný potenciál, měli byste se vyhnout ... The post Překonání strachu z neúspěchu: Klíč ke zvýšení sebevědomí a osobnímu rozvoji appeared first on i15.cz.
Čas načtení: 2024-06-08 12:39:09
Sara Miliken: síla sebevědomí v čele boje s internetovými posměšky
Sara Miliken, dvacet tři let stará vítězka soutěže National American Miss a nová Miss Alabama, prožila rozporuplné pocity, když se stala terčem internetových posměšků a urážek kvůli svému vzhledu. Přestože... The post Sara Miliken: síla sebevědomí v čele boje s internetovými posměšky first appeared on Objevit.cz: IT magazín, zprávy a novinky ze světa IT.
Čas načtení: 2024-07-02 21:34:27
Být viděn a slyšen nám dává sebevědomí
Jak by se člověk choval pokud by byl po celý život neviditelný a nebyl by ani slyšet, člověk by tak nevěděl že existují vůbec lidi a lidská civilizace. Logicky by vše vypadalo a fungovalo zcela jinak, člověk by neměl na nic vliv byl by jenom pozorovatel který nemůže komentovat to co pozoruje. Logicky oblečení by …Pokračovat ve čtení Být viděn a slyšen nám dává sebevědomí
Čas načtení: 2024-08-04 23:11:00
128 ku 30. „Mrzí mě to.“ Do ČRo pozvali podcasterku. A vyčetli jí genderovou nevyváženost
Liliana Mikhnevich začínala po studiu v Písku jako produkční v České televizi, ale osamostatnila a vede úspěšný podcast Real Talk. Nyní si ji pozvala stanice Českého rozhlasu Wave. A rozebírala vztah mezi muži a ženami. „Muži mají častější takový to mužský ego, jak se říká. Nízké sebevědomí nahrazujou přestřeleným egem. Kdežto žena nedostatek sebevědomí nenahrazuje egem, nahrazuje to něčím jiným, třeba péčí o rodinu nebo o děti,“ sdělila na vlnách veřejnoprávního rozhlasu.