Praha - Křídelník fotbalistů Sparty Lukáš Haraslín po téměř dvouměsíční absenci zaviněné svalovým zraněním může nastoupit do středečního utkání Ligy mistrů s Interem Milán. Na předzápasové tiskové...
Čas načtení: 2021-06-03 16:53:34
Žádný člověk není pro svého kuchaře naprostá zrůda – dokonce ani někdejší prezident Ugandy Idi Amin, přezdívaný řezník z Kampaly, i když ten k tomu měl blízko. To je jeden z poznatků ze sbírky reportáží Jak nakrmit diktátora Witolda Szabłowského. Známý polský novinář se vydal po stopách kuchařů, kteří pekli maso a dorty pro celou galerii tyranů. Přiměl je vyprávět o všem možném, od oblíbené polévky Saddáma Husajna až po to, zda se někdy báli o život. Očima kuchařů nahlížíme na notorické záporáky, kteří si stěžují na přesolené omelety, obávají se o své zdraví, vyhýbají se manželkám a touží po jídle svého dětství. Neméně zajímaví jsou i samotní kuchaři líčící své životní příběhy a často zavírající oči nad rolí, kterou možná sehráli v napomáhání tyranii. Ne všichni kuchaři diktátorů ze Szabłowského knihy si myslí, že vařili pro tyrany. Ve zchátralém domě plném švábů se polský novinář setkává s Floresem, někdejším kuchařem kubánského vůdce Fidela Castra, jenž dožívá své dny v osamění a velké bídě. „Comandanta miluju, jako by to byl můj otec, jako by byl můj bratr, kdyby sem dnes přišel a řekl: ‚Floresi, potřebuju tvoji ruku,‘ usekl bych si ruku a dal mu ji.“ tvrdí Flores. Dalším diktátorem, který vzbuzuje loajalitu, je Pol Pot. Szabłowski se vydává do Anlong Vengu, městečka roztroušeného podél břehů jezera Ta Mok, jež je tak nazvané na počest posledního krvavého vůdce Rudých Khmerů, aby vyzpovídal Yong Moeun, dlouholetou kuchařku jednoho z nejhorších zločinců 20. století. Ta dnes tráví dny sledováním evropského fotbalu v kabelovce. „Z fotbalistů mám ráda jednoho takového, který má podobně mírný úsměv jako Pol Pot,“ říká Moeun, „Jak se jmenuje? To si nepamatuju. Ukaž mi známé fotbalisty, řeknu ti to. To je on! Messi… Sám to asi vidíš, že se usmívá úplně stejně.“ Moeun se rozplývá nad despotou, který má na svědomí smrt více než dvou milionů Kambodžanů, jako zamilovaná školačka: „Když jsem se poprvé setkala s bratrem Pol Potem, nezmohla jsem se na slovo. Seděla jsem v jeho bambusové chýši uprostřed džungle a dívala se na něj. Hlavou se mi honilo: takový pěkný mužský!“ Kuchařka vzpomíná na Pol Potovu přezdívku Pouk, což khmersky znamená matrace: „Byl měkký, v tom spočívala jeho síla. Když se ostatní hádali, on si stoupl doprostřed a pomáhal jim, aby se domluvili. To je pravda. I úsměv měl mírný. Pol Pot, to byla chodící dobrota.“ Je to mrazivé čtení a Szablowského popis Moeunina nakažlivého smíchu jeho tísnivý dojem ještě umocňuje. Ostatní kuchaři v Szabłowského sbírce mají o „svých“ diktátorech jasnější představu. Když Abú Alí dostal nabídku pracovat v Husajnově kuchyni, věděl, že je to ve skutečnosti rozkaz: „Mohl jsem Saddáma odmítnout? Nevím, raději jsem to nezkoušel.“ Jeho popis prchlivého vůdce je nicméně podbarven empatií. Vzpomíná, jak Husajn plakal na pohřbu přítele a dělal hloupé vtipy. Když byl Husajn šťastný, chtěl, aby byli šťastní i ostatní, a rozdával obleky, auta, dináry. Pan K., šéfkuchař albánského siláka Envera Hodži, je hrdý na dezerty bez cukru, které vymýšlel pro svého diabetického šéfa, a popisuje je s něžnými detaily: „Uměl jsem mu zlepšit náladu. Nejednou usedal ke stolu podrážděný, a odcházel v dobré náladě, dokonce vtipkoval. Kdo ví, kolika lidem jsem tím zachránil život?“ Snad nejsmutnější postavou je Otonde Odera, kuchař krvavého diktátora Idiho Amina: „Ptáš se, jak jsem mohl vařit pro takového netvora. No, měl jsem čtyři ženy a pět dětí. Amin mě k sobě připoutal tak, že jsem nemohl odejít. Ani jsem si nevšiml, kdy k tomu došlo. Bez jeho peněz bych to nezvládl. Byl jsem na něm úplně závislý a on to věděl. Podobně postupoval i s ochrankou, ministry a přáteli. Navíc jsem věděl, že lidem, které zabíjí, nemůžu nijak pomoct. Taky jak? Tím, že otrávím Amina? To bych přišel o život taky a není jisté, že by další prezident ve vraždění nepokračoval.“ Když Szablowski připomíná údajný Aminův kanibalismus, Odera říká: „Přísahám ti při Bohu, že já jsem nic takového neviděl. Jistě, slyšel jsem, jak o tom lidi mluví. Mnohokrát se mě ptali, jestli jsem pro něj vařil lidské maso. Ne, to se nikdy nestalo. Nikdy jsem neviděl v lednicích a chladničkách, o které jsem se staral, maso, o kterém bych nevěděl, odkud pochází, které bych sám nekoupil. Vojáci ani jednou nepřinesli maso, o kterém bych nevěděl, odkud je. Nákupy jsem dělal pouze já.“ A Odera se dá do pláče. Szabłowski popisuje: „Dívá se na mě, jako by si chtěl ověřit, jestli mu věřím. Jako by nechápal, proč musí odpovídat na podobné otázky. Jako by si nedokázal představit, že člověk, který mu zvedl plat na trojnásobek, člověk, díky němuž měl čtyři manželky a dva obleky, který mu dával v obálkách peníze na školy a na děti, člověk, kterému každý den vařil výživné pilafy, pekl ryby, vlastníma rukama krájel zeleninu pro jeho stůl, kterého krmil tak, jako matka krmí dítě, a o jehož dobrou náladu a rozpoložení se řadu let staral, že by tento člověk mohl jíst vnitřnosti jiných lidí.“ Okamžiky, jako je tento, odhalují komplikované emoce spojené s vařením pro despotu: Pro některé z kuchařů bylo těžké vidět ve svých zaměstnavatelích něco jiného než obyčejné lidské bytosti, jakkoli chybující, dokud nebylo příliš pozdě. Možná nemůžete vidět zrůdnost v celé její zrůdnosti, když jí každý den připravujete snídani. Sheťerpare Ukázka z knihy Příběh pana K. – kuchaře Envera Hodži 1. Sebekritika probíhala každý den ráno v místnosti poblíž kuchyně. I když jsem si myslel, že jsem všechno udělal dobře, musel jsem najít nějaký prohřešek. Člověk nemohl být sám se sebou spokojený, to by vzbudilo podezření. Tak jsem třeba řekl, že jsem jídlo trochu moc okořenil. Nebo že Hodža musel čekat o půl minuty déle na oběd. Hodžův čas byl vzácný, takže taková půlminuta byl vážný přestupek. Lékaři, číšníci i dívka, která měla na starosti květiny – všichni na sebe něco našli. Naše provinění se zapisovala do zvláštních sešitů a později, jednou za rok, nám je spočítali. Po roce práce jsem už musel hodně přemýšlet, abych vymyslel něco nového – nemohl jsem přece každý den mluvit o koření nebo zpoždění. K tomu byla sebekritika, aby se člověk měnil, zlepšoval, nestál na místě. Jestli mi důvěřovali? Ne. Nedůvěřovali nikomu. Sulo Gradeci, šéf ochranky, nechal každého z nás důkladně sledovat dvacet čtyři hodiny denně: mě, ostatní kuchaře, číšníky, řidiče i strážce. Jednou vyhodili řidiče, protože služebním autem svezl někoho z personálu. To bylo zakázané. Jeli někam sami ve dvou? Možná připravují spiknutí. Když jsem jezdil do svého rodného města navštívit matku, vždycky za mnou jeli dva agenti Sigurimi, tajné služby. Sledovali mě celkem otevřeně, každý den jsem je zdravil a oni mi odpovídali. Je sledovali zase další dva agenti – o těch jsem taky věděl. Kolik agentů bylo za těmi dvěma? Netuším. Ale určitě za nimi někdo ještě byl. Když vyplouvali rybáři z Pogradce, kde měl Hodža vilu, aby pro něj nalovili ryby, byli s nimi na palubě dva agenti a doprovázely je další dvě lodě se samými agenty. Celou dobu dalekohledem pozorovali ty rybáře a své kolegy agenty. Na statcích, které pro nás pracovaly, nebylo možné ani podojit krávu bez asistence aspoň dvou lidí ze Sigurimi. Aby nikdo nic nenasypal do mléka nebo sýru, který se dostával na Hodžův stůl. Ve svém městě jsem se raději nevítal příliš srdečně se starými přáteli, abych na ně neupoutal pozornost. Jednou jsem si čtvrt hodiny povídal s bývalým spolužákem ze školy. Den nato ho pozvali na policii. Zjišťovali, jestli není špion. Naštěstí pocházel z dobré, zasloužilé rodiny a rychle ho propustili. A přitom jsem byl jen obyčejný kuchař. Jak asi museli kontrolovat ostatní? Dodnes se začnu potit, když se na mě někdo dívá. Myslím si, že na mě určitě něco ví. 2. Prsty má drobné, krátké a baculaté, ale velmi obratné. Na svých víc než šedesát let je neobvykle pohyblivý. Nedá se pořádně vyfotit, protože je neustále v pohybu, někam běhá, gestikuluje, skáče, něco trhá, krájí, přidává, ochutnává, vkládá, vytahuje. Koneckonců to není důležité, protože pak mi stejně nařídí, abych všechny fotky smazal. Nařídí mi neuvádět jeho jméno a příjmení a okolnosti našeho setkání změnit tak, aby ho nikdo nepoznal. Dohodu máme takovou: můžu o něm psát, ale tak, aniž by se z toho mohl někdo dozvědět, kde bydlí a jak se ve skutečnosti jmenuje. Jeho jméno a telefonní číslo jsou v telefonním seznamu na internetu a on nechce každý den někomu vysvětlovat, kde pracoval, když lidé v Albánii hladověli. Říkejme mu tedy pan K. Pan K. má dnes s manželkou restauraci a hotýlek v zanedbané čtvrti jednoho přímořského města a v životě netouží po ničem jiném než po klidu. Chodí se k němu najíst hlavně dělníci z blízké stavby. Stejnými krátkými baculatými prsty, které pracovaly pro Envera Hodžu, připravuje těm dělníkům stejné kotlety jako kdysi pro toho člověka, jenž zakázal lidem věřit v Boha a vládl v Albánii půlstoletí v kuse. A pak – šup! – pánev, trocha oleje a hotovo. Pana K. jsem našel díky Linditě Çelové, jedné z nejlepších investigativních novinářek na Balkáně. Byl rád, že jsme se u něj spolu objevili, protože je velice společenský a rád poznává nové lidi, ale zároveň se vyděsil, protože se bojí mluvit o Hodžově době. Posadil nás ke stolu ve své restauraci, připravil rybu, olihně, hranolky a pak si s námi sedl a začal vykládat svoji filozofii vaření. Vařit se podle něj musí v souladu s přírodou. V přírodě se skrývají odpovědi na všechny otázky, výzvy a nemoci, s kterými se v životě potýkáme. Alergie? Je potřeba vědět, co se nemá míchat dohromady. Trávení? Fenykl dokonale čistí krev a organismus od všech usazenin. Cukrovka? Ó! To je zajímavé téma. Pan K. by mohl dlouze vyprávět, cukrovku si necháme na později. Vařit se musí s láskou. Když v sobě tu lásku nemáš, když neprochází tvýma rukama, nevyzařuje do masa, zeleniny, vývaru, skopového, které máš oddělit od kosti, telecího, které on keramickou paličkou naklepává na eukalyptovém špalku („protože cokoli, co je přírodní, je vždycky mnohem lepší než plastové prkénko“), do jablka, které zručně krájí na čtvrtky, zbaví ho slupky a několika pohyby z něj vyrobí opravdového ptáka – s peřím, očima, křídly a ocasem, ptáka, který působí dojmem, jako by se na chvíli zastavil, ale hned se vzpamatuje a frnkne oknem –, takže když v sobě tu lásku nemáš, tak se raději do vaření nepouštěj, ale věnuj se něčemu jinému. Pan K., jestli má být upřímný, v sobě tu lásku hledal dlouho. Chtěl se stát automechanikem, fascinovala ho auta. Ale odehrávalo se to v době, kdy o všem rozhodovala strana. A ta, není jasné proč, rozhodla, že bude výborným kuchařem. Dlouho se s tím nemohl smířit. Ale se stranou se nediskutovalo. Pokud chtěl odejít z domova, pokud se chtěl vzdělávat – musel na kuchaře. Teprve po letech ocenil, kolik se toho díky své práci naučil. Každý den chodí na úpatí hory, která je vidět z jeho okna, a sbírá čerstvé bylinky. A na pozemku, na který má výhled z druhého okna, založil zahrádku. Pěstuje tam rajčata a okurky, ale taky bazalku, šalvěj a několik dalších bylin, které neznám. „Vezmu tě tam,“ říká, když si trochu zvykl na myšlenku, že svolil k rozhovoru. „Kuchyně, to je lékárna. V jídle najdeš odpověď na všechny obtíže. Až odtud odjedeš, budeš mnohem chytřejší,“ ujišťuje mě. Ale než kamkoli půjdeme, ještě chvilku si popovídáme. Pan K. už je připravený. Vytáhnu si blok. Začínáme. 3. Jak jsem se k Enverovi dostal? Netuším. Pracoval jsem jako kuchař na stavbě pro inženýry z Itálie a jednoho dne přišli dva vojáci a řekli mi, že se mám sbalit, protože mě odvezou do jiné práce, do města Vlora, na celý měsíc. Ta cesta se mi moc nehodila. Manželka byla těhotná, nechtěl jsem ji nechat samotnou. Ale když strana rozhodla, že jedeš, tak jsi jel. Bez diskuze. Ve Vloře mě vzali do vily postavené na svahu přímo nad mořem, s krásným výhledem na hory a zátoku. Rostly tam olivovníky a palmy. Hned jsem pochopil, že patří někomu důležitému, ale prvních několik dní jsem nevěděl komu. Tamní kuchařka musela do nemocnice, proto potřebovali někoho na záskok. Ukázala mi, kde má hrnce, kde jsou jaké potraviny, ale neřekla mi, pro koho budu pracovat. Nesměla. A já jsem se neptal. Teprve po několika dnech přišel vysoký, statný muž a řekl: „Soudruhu K., čeká vás velmi odpovědný úkol. Jmenuji se Sulo Gradeci a jsem šéfem ochranky soudruha Envera Hodži. Do téhle vily jezdí odpočívat. Budete tu v nejbližších týdnech vařit.“ Podlomily se mi kolena. Enver Hodža. Člověk, který vládl Albánii už pětadvacet let. Déle, než jsem já byl na světě. Vykoktal jsem ze sebe jen to, že je to pro mě čest. Proč si mě vybrali? Netuším. Byl jsem mladý, veselý a všichni mě měli rádi. Enver měl kolem sebe rád veselé lidi. Že by šlo o tohle? Moc si z toho měsíce ve Vloře nepamatuju, na to jsem byl příliš rozrušený. Určitě jsem vařil albánská jídla, protože Hodža jiná nejedl. Ale co konkrétně? Zbožňoval kuchyni Gjirokastry, města, kde se narodil, takže jsem se určitě pokoušel vařit něco odtamtud. Vzpomínám si, že jsem mu každý den griloval na snídani kousek sýra s medem nebo džemem – nejlépe pomerančovým. Hodžu jsem v té době vídal jenom zdálky. Ale vaření jsem asi zvládl dobře, protože po dvou nebo třech týdnech znovu přišel Sulo Gradeci a řekl, že se chce se mnou někdo seznámit. Zavedl mě do zahrady, kde u stolu seděla Nedžmije, Enverova žena. Znal jsem ji ze školních učebnic. Byla s ním od partyzánských dob. Po válce se stala ředitelkou Institutu marxistických studií. „K.!“ řekla. „Jsme velmi spokojení s tím, jak nám vaříš.“ Zdvořile jsem se uklonil. „Bereme tě s sebou do Tirany,“ dodala. Tím moje audience skončila. Zase se mě nikdo neptal na názor. Tak to tehdy chodilo. Strana ví, co od tebe čeká. Se stranou nediskutuj. Znovu jsem tedy řekl, že je to pro mě čest, uklonil jsem se a odešel. Chvíli jsem přemýšlel, jestli přiznat, že mám těhotnou manželku a chtěl bych se s ní spojit. Za ten měsíc ve Vloře jsem jí nemohl ani jednou zatelefonovat. Ale došel jsem k závěru, že lepší bude zeptat se na to Gradeciho. A dobře jsem udělal. Když jsem začal mluvit o manželce, soudruh Sulo odpověděl: „Všechno je zařízené. Chlapci z ochranky s tebou zajedou do Fieru. Ale zapamatuj si: nesmíš nikomu říct, pro koho pracuješ. Ani jí ne.“ Řekl jsem tedy ženě, že mě přeložili z Vlory do Tirany, ale nevím, pro koho budu pracovat. Objal jsem ji a odjel. 4. Muž, který střelil Jovanova otce zezadu do hlavy, měl šedý obnošený oblek. Nechtěl pít alkohol, tak mu Jovan koupil kávu. Navrhl mu taky něco k jídlu, ale muž odmítl. Nechtěl se dlouho zdržet. Usrkávali kávu a bavili se trochu o politice, trochu o sportu a trochu o práci. Muž kritizoval tehdejší rozhodnutí vlády a stěžoval si na zdraví, ačkoli o jaké rozhodnutí se jednalo nebo co konkrétně ho bolelo, to si Jovan nepamatuje. ¨ Zato si pamatuje, že muž, který střelil jeho otce do hlavy, pil černou kávu bez mléka. A že si do ní dal jednu a půl lžičky cukru. Jovan mi to všechno vypráví v sídlištní hospodě téměř v centru Tirany. Mluví a zároveň listuje v jídelním lístku a vybírá mi mořskou rybu, kterou musím v Albánii určitě ochutnat, když už jsem u Jadranu. „Když znáš pražmu, tak co zkusit pilobřicha?“ navrhuje. Mám potíž sledovat tok jeho myšlenek: na jedné straně tragická historie, kterou mi vypráví, a na druhé – ryba. „Můj otec ryby zbožňoval,“ pokrčí Jovan rameny. „Od chvíle, kdy jsem se to dozvěděl, je jím několikrát týdně.“ „Děláš všechno, co dělal otec?“ „Snažím se.“ ¨ Nakonec si objednáme Rybářův talíř, kde je od všeho trochu. Po půlhodině sedíme nad mísou ryb z albánského moře a Jovan dál skloňuje slovo „otec“ ve všech pádech. Jmenoval se Koço Plaku. Přišli pro něj, když bylo Jovanovi šest měsíců, na podzim roku 1975. Víckrát ho neviděl, takže si nepamatuje ani jeho hlas, ani obličej, ani jakou měl barvu očí. Matka, ačkoli dodnes bydlí spolu, o otci nechce mluvit. „Celý život se všeho bála,“ kroutí Jovan hlavou. „Radši bych umřel než se tak bát.“ Koço Plaku byl geolog, který poblíž města Fier objevil jedno z největších albánských ropných ložisek. „Stát na jeho objevech hodně vydělal,“ říká Jovan. „Přesto se u soudu dozvěděl, že je špion. Byl jednou z obětí čistek, které tu Hodža pravidelně prováděl.“ Rozsudek zněl: trest smrti zastřelením. „Museli jsme se s matkou vrátit na vesnici,“ pokračuje Jovan ve vyprávění. „Neměli jsme nic k jídlu. Byli jsme rodina nepřítele lidu. Kdyby se nám někdo snažil pomoct, zavřeli by ho. Tak jsem jedl polévku z kůry stromů, na ohni jsem si pekl žáby napichované na prut jako špíz. Učitelka mě tloukla pod jakoukoli záminkou a ječela: Dopadneš jako tvůj otec!“ „Jak jsi to zvládl?“ „Byl jsem tvrdohlavý. Čím víc mi všichni říkali, že mám otce nenávidět, tím víc jsem si sliboval, že ho najdu, až vyrostu. A když jsem se dozvěděl o jeho smrti – že najdu jeho hrob.“ Witold Szabłowski (nar. 1980), spisovatel, režisér a novinář, patří k výrazným představitelům polské školy literární reportáže. Vystudoval žurnalistiku a politologii, pracoval ve zpravodajské televizní stanici TVN24, v letech 2006–2016 působil v deníku Gazeta Wyborcza. Ve svém knižním debutu Vrah z města meruněk: Příběhy z Turecka (2010, česky 2016) se snažil postihnout rozpolcenost Turecka mezi Východem a Západem. Získal za něj Cenu Beaty Pawlak, cenu Melchior a nominace na polskou literární cenu Nike a středoevropskou cenu Angelus. Roku 2014 vydal knihu reportáží Tańczące niedźwiedzie (Tančící medvědi), v níž mu osudy cvičených medvědů slouží jako metafora vývoje zemí bývalého sovětského bloku po pádu tamních komunistických režimů. Její vydání v USA otevřelo autorovi cestu na americký knižní trh. V roce 2016 následovaly reportáže Spravedliví zrádci: Sousedé z Volyně (česky 2018), svědectví o etnických čistkách ve Volyni. Jeho poslední kniha Jak nakrmit diktátora vyšla v roce 2019 s úspěchem zároveň v USA a Polsku a ocitla se ve finále literární soutěže o nejlepší světovou publikaci na kulinární téma za rok 2021 (Gourmand World Cookbook Awards). Z polského originálu Jak nakarmić dyktatora přeložila Jarmila Horáková, vydala nakladatelství Dokořán a Jaroslava Jiskrová – Máj roku 2021, 280 stran. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
\nČas načtení: 2024-08-07 14:28:15
Boleslavi chybí při přípravě Holoubek, na Izraelce už je fit Matějovský
Příprava fotbalistů Mladé Boleslavi na první zápas třetího předkola Konferenční ligy proti izraelskému Hapoelu Beer Ševa provázejí komplikace. U týmu chybí kvůli střevním problémům hlavní trenér David Holoubek. „Ale podle posledních informací, co mám, by měl být na zápas připravený. Je to na dobré cestě,“ zmínil Holoubkův asistent Jan Jelínek. Pozitivní zprávou je, že fit už je kreativní záložník Marek Matějovský. Hraje se ve čtvrtek od 18.00 hodin.
\nČas načtení: 2024-08-31 17:51:19
ONLINE: Hložek asistoval, Hranáč má v bundeslize první start. Kovář v základu
Sobotní bundesligový program je plný českých fotbalistů. Za Hoffenheim po půli debutoval stoper Hranáč, asistenci si při porážce 1:3 připsal Hložek a celý zápas odehrál Kadeřábek. Za Mönchengladbach naskočil na osm minut také Čvančara při vítězství 2:0 v Bochumi. V Leverkusenu chytá proti Lipsku brankář Kovář, na lavičce je připravený útočník Schick. Utkání sledujte od 18:30 v podrobné online reportáži.
\nČas načtení: 2024-11-09 07:56:00
Kouzelný dědeček. Jak dlouho ještě vydrží trenér Koubek čarovat v Plzni?
Určitě už to řeší a mají připravený plán B. Anebo o tom přinejmenším dost intenzivně přemýšlejí. Ostatně, jak dlouho ještě může trenér Miroslav Koubek kouzlit u fotbalistů Plzně? Ročník 1951. Od září třiasedmdesát let. Zdaleka nejstarší trenér v lize. Zároveň taky extrémně vitální machr, vizionář a puntičkář, pod kterým Plzeň pokračuje v unikátní sérii při evropských zápasech.
\nČas načtení: 2024-11-09 07:56:00
Kouzelný dědeček. Jak dlouho ještě vydrží trenér Koubek čarovat v Plzni?
Určitě už to řeší a mají připravený plán B. Anebo o tom přinejmenším dost intenzivně přemýšlejí. Ostatně, jak dlouho ještě může trenér Miroslav Koubek kouzlit u fotbalistů Plzně? Ročník 1951. Od září třiasedmdesát let. Zdaleka nejstarší trenér v lize. Zároveň taky extrémně vitální machr, vizionář a puntičkář, pod kterým Plzeň pokračuje v unikátní sérii při evropských zápasech.
\nČas načtení: 2024-11-26 07:59:00
Věříme. Jen my a trenéři to můžeme zlomit, říká Panák o situaci ve Spartě
Jeho parťáci z obrany ze zdravotních důvodů odpadávají, Filip Panák drží. I když by si kvůli chatrnému zdraví v předchozích letech sám potřeboval orazit, musí hrát, hrát a hrát. „Beru to, jak to přijde. Dělám všechno proto to, abych byl připravený fyzicky i psychicky,“ říká kapitán sparťanských fotbalistů před úterním soubojem v Lize mistrů proti Atlétiku Madrid.
\nČas načtení: 2024-11-26 07:59:00
Věříme. Jen my a trenéři to můžeme zlomit, říká Panák o situaci ve Spartě
Jeho parťáci z obrany ze zdravotních důvodů odpadávají, Filip Panák drží. I když by si kvůli chatrnému zdraví v předchozích letech sám potřeboval orazit, musí hrát, hrát a hrát. „Beru to, jak to přijde. Dělám všechno proto to, abych byl připravený fyzicky i psychicky,“ říká kapitán sparťanských fotbalistů před úterním soubojem v Lize mistrů proti Atlétiku Madrid.
\nČas načtení: 2024-04-09 16:37:27
USA jsou připraveny sankcionovat čínské banky a společnosti, které pomohou ruské válečné mašinérii
Spojené státy americké jsou připraveny uvalit sankce na čínské banky, společnosti a vedení Pekingu, pokud se pokusí pomoci ruské armádě při probíhající invazi na Ukrajinu. To prohlásila v pondělí ministryně financí USA Janet Yellenová. The post USA jsou připraveny sankcionovat čínské banky a společnosti, které pomohou ruské válečné mašinérii first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-04-22 17:15:15
Prototyp autonómnej ponorky Ghost Shark je už pripravený: Čo tento stroj dokáže?
Albánska vláda oznámila, že prototyp autonómnej ponorky Ghost Shark je už pripravený na prevzatie austrálskou vládou. Na vývoji autonómnej ponorky Ghost Shark ... The post Prototyp autonómnej ponorky Ghost Shark je už pripravený: Čo tento stroj dokáže? appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.
Čas načtení: 2024-11-05 15:49:00
Praha/New York 5. listopadu 2024 (PROTEXT) - První globální studie, s exkluzivními daty z platformy Kyndryl Bridge poháněné umělou inteligencí, odhaluje, jak manažeři a lídři firem hodnotí rizika, určují investiční priority a vyvažují technologie a dovednosti IT pracovníků.Bezpečnost a regulace patří mezi hlavní obavy manažerů,Návratnost investic do umělé inteligence je omezena nedostatkem dovedností, dodržováním předpisů a kompatibilitou,Zastaralé technologie jsou klíčovou výzvou pro generální ředitele,Talentovaní IT pracovníci pohánějí celkovou připravenost firem.Kyndryl zveřejnil výsledky zprávy Kyndryl Readiness Report 2024, která zkoumá paradox, proč si až 90 % vedoucích pracovníků myslí, že jejich IT infrastruktura je špičková, ale pouze 39 % věří, že je připravena zvládat budoucí rizika. Studie také ukazuje, jak modernizace IT pomáhá firmám získat konkurenční výhodu, i když jen 42 % firem nyní zaznamenává pozitivní návratnost investic do umělé inteligence.V digitální ekonomice se lídři podniků spoléhají na IT při zmírňování rizik, ve specializaci talentovaných pracovníků a využívání nových nástrojů. Přestože 94 % manažerů označuje modernizaci technologií jako vysokou prioritu, data z Kyndryl ukazují, že 44 % klíčové IT infrastruktury je na konci životního cyklu nebo se k němu blíží. To zvyšuje zranitelnost a komplikuje modernizaci. Proto firmy uvádějí, že potřebují podporu při rozhodování a rozvoji talentů. „Systémová digitalizace je naprosto klíčová pro dlouhodobou konkurenceschopnost České republiky. Takový systémový přístup vyžaduje digitální znalosti a schopnosti strategického řízení inovací ve veřejném i soukromém sektoru. Proto se Kyndryl zavázal k rozvoji špičkových místních IT schopností a talentů. Jsme přesvědčeni, že tyto investice v konečném důsledku posílí i konkurenceschopnost a úspěch našich zákazníků v jejich podnikání.“ uvádí generální ředitel společnosti Kyndryl Česká republika Jiří Batěk.Zpráva Kyndryl Readiness Report čerpá ze zpětné vazby 3200 manažerů a z dat platformy Kyndryl Bridge, digitálního nástroje využívajícího umělou inteligenci, aby ukázala globální výzvy a příležitosti napříč světovými trhy a průmysly.Další klíčové body:Návratnost investic do AI je nejasná: Ačkoli 76 % firem investuje do umělé inteligence a strojového učení, pouze 42 % z nich vidí pozitivní návratnost. Největšími překážkami při využívání AI jsou obavy o ochranu dat (31 %), nejasná návratnost (30 %) a problémy s dodržováním předpisů (26 %). Problematika zastaralých technologií: Téměř všechny moderní firmy čelí problému s aktualizací svých systémů. Až 64 % generálních ředitelů má obavy ze zastaralých technologií a platforma Kyndryl Bridge ukazuje, že 44 % klíčové IT infrastruktury se blíží nebo je již na konci svého životního cyklu. Technologie předbíhá dovednosti: Více než 40 % lídrů zažívá nedostatky v technologických dovednostech, což brzdí pokrok v modernizaci. Bezpečnost je stále hlavní prioritou: Až 65 % manažerů se obává kybernetických útoků, ale jen 30 % uvádí, že jsou firmy připraveny je zvládnout. Spolupráce mezi obchodními a technologickými lídry: Firmy, které jsou pokročilejší v digitální transformaci, vykazují lepší spolupráci mezi lídry sektoru obchodu a technologií a zaznamenávají vyšší návratnost z technologických projektů.„Práce, kterou ve společnosti Kyndryl děláme, abychom provozovali a transformovali složité IT infrastruktury pro tisíce zákazníků, nám poskytla hluboký pohled na to, jak mohou společnosti identifikovat příležitosti k překonání výzev,“ řekl Martin Schroeter, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Kyndryl. „Připravenost na další rizika je trvalou výzvou a jde o posílení specializace IT specialistů, sladění nástrojů s kulturou a přijetí komplexní cesty digitální transformace v celé organizaci,“ doplňuje.Zpráva mapuje rizika a přínosyKybernetická bezpečnost je na vrcholu žebříčku obav jednotlivých firem: Až 65 % lídrů má obavy z kyberútoků, ale jen 30 % se cítí připraveno je zvládnout. Podobně 59 % se obává klimatických a environmentálních změn, přičemž jen 25 % věří, že jejich IT systémy dokáží účinně reagovat.Rostoucí počet regulací je také důležitým tématem, protože přicházejí neustále nové legislativní opatření. Zatímco 48 % manažerů se obává, že tempo regulací je příliš rychlé, 66 % z nich považuje regulace za celkově přínosné.Navzdory těmto výzvám firmy, které modernizují své technologie, zaznamenávají jasné přínosy. Za uplynulý rok vedoucí pracovníci uvedli, že zaznamenali zlepšení efektivity (85 %), vyšší stupeň inovace (71 %) a lepší zkušenosti zaměstnanců nebo zákazníků (60 %). Nicméně, stále je prostor pro zlepšení v oblasti zabezpečení dat a dodržování předpisů (34 %) a v ekologických přínosech, jako je snížení spotřeby energie nebo emisí (27 %).Firmy, které již zavedly pokročilé IT nástroje, jako jsou automatizační programy monitorující a řešící problémy napříč IT infrastrukturou, mají stále prostor pro další zlepšení. Data z platformy Kyndryl Bridge ukazují, že v průměru 8 % IT problémů je vyřešeno automatizací bez lidského zásahu. Kyndryl vidí potenciál, že až 30 % IT problémů může být vyřešeno automatizací, což by firmám mohlo ročně ušetřit miliardy dolarů na jejich údržbě.Jak se mohou firmy připravit na budoucnost?Zpráva ukazuje, že firmy čelí těžkým rozhodnutím na své cestě čelit novým technologickým výzvám. Plán nabízí mapu slepých míst a obtížných rozhodnutí v rychle se měnícím obchodním prostředí.Být připravený efektivně vést talentované pracovníky je stejně důležité jako být připravený na technologie: IT je totiž záležitostí celé firmy. Organizace, které jsou dále na své cestě modernizace technologií, hlásí lepší spolupráci mezi obchodními a technologickými lídry. CIO a CTO, kteří úzce spolupracují s vedením firmy, jsou lépe připraveni zaměstnance adaptovat na technologické inovace. Nové versus známé: Aby bylo možné chytře investovat, musí manažeři a lídři rozumět tomu, jak nové nástroje zapadají nejen do technologického prostředí, ale i do kultury firmy a jejích cílů. Rovnováha mezi okamžitými potřebami a dlouhodobými investicemi pomůže firmám zvládnout složité výzvy modernizace. Přerámujte diskuzi o technologickém dluhu: V rychle se měnícím prostředí, kde téměř všichni čelí problémům se zastaralou infrastrukturou, nejsou firmy samy. Snižování technologického dluhu odstraňuje provozní neefektivity a otevírá potenciál pro rychlejší růst – jde o investici do budoucí agility a inovací. Metodologie Zpráva Kyndryl Readiness Report 2024 vychází z komplexního průzkumu provedeného společností Edelman DXI, který shromáždil názory 3200 vedoucích pracovníků z různých odvětví, včetně zdravotnictví, výroby, energetiky a financí. Průzkum, uskutečněný mezi 1. červencem a 12. srpnem 2024, zachytil perspektivy vedoucích představitelů na úrovni C-suite (generálních ředitelů, finančních ředitelů, IT ředitelů a technických ředitelů) a vyšších manažerů z firem s ročním obratem alespoň 1 miliardy dolarů na 15 globálních trzích, včetně Spojených států, Brazílie, Číny, Německa a Velké Británie.O společnosti Kyndryl Kyndryl (NYSE: KD) je největším poskytovatelem IT infrastruktury na světě, obsluhuje tisíce zákazníků ve více než 60 zemích. Společnost navrhuje, buduje, spravuje a modernizuje komplexní informační systémy kritické pro každodenní fungování světa. Pro více informací navštivte www.kyndryl.com. ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
Čas načtení: 2024-11-20 17:18:17
Sypače nezaspí, jsou podle ministerstva dopravy na zimu připraveny. Sledovat je můžete i online
Zima se v Česku zatím nijak výrazně neprojevila, ale to neznamená, že každým dnem nemůže napadnout sníh a začít mrznout. A proto jsou podle ministerstva dopravy sypače na letošní zimu plně připraveny. Pracovníci zimní údržby sledují meteorologické předpovědi tak, aby měli co nejaktuálnější data. Jakmile předpověď ukáže možnost sněžení, sypače na místo vyráží. Veškerá technika letos […]
Čas načtení: 2025-01-15 08:45:00
Tchaj-pej 15. ledna 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Nový model ZX10 se může pochlubit vysokým výkonem připraveným na umělou inteligenci, intuitivními funkcemi systému Android a plně odolnou spolehlivostí. Díky tomu se ideálně hodí pro náročné úkoly v terénu.Novinky ve zkratce:• Nová generace desetipalcového plně odolného tabletu Getac ZX10 se systémem Android navazuje na popularitu svého předchůdce. Kombinuje výkon připravený na umělou inteligenci a plně odolnou spolehlivost v elegantním a kompaktním provedení.• S hmotností pouhých 906 gramů je nový ZX10 nejlehčím desetipalcovým plně odolným tabletem, který je v současnosti na trhu k dispozici1.• Nový ZX10 je plně kompatibilní se sadou výkonných softwarových řešení Getac Essentials Suite. Byl navržen tak, aby organizacím pomohl maximalizovat produktivitu v celém jejich provozu.Společnost Getac Technology Corporation (Getac), přední dodavatel odolných počítačů a mobilních video řešení, dnes oznámila uvedení nové generace desetipalcového plně odolného tabletu ZX10 s operačním systémem Android. Kombinuje lehkou konstrukci s výkonem připraveným na umělou inteligenci a intuitivními funkcemi systému Android pro výjimečný výkon v terénu. Nová generace ZX10 je určena profesionálním pracovníkům v odvětvích, jako je veřejná bezpečnost, veřejné služby a doprava a logistika, kteří potřebují zařízení, jimž mohou důvěřovat v náročných prostředích a scénářích, s nimiž se denně setkávají.Mohutný výkon připravený na umělou inteligenciSrdcem nové generace ZX10 je procesor Qualcomm QCS6490 a neurální procesorová jednotka (NPU), které jsou speciálně vyvinuty pro podporu pokročilých funkcí umělé inteligence a poskytují úžasný výkon i při nižší úrovni energie.Mezi další klíčové funkce patří pokročilá paměť (8 GB LPDDR5) pro bleskurychlý přenos dat a univerzální flashové úložiště (UFS) s až 256GB pro plynulý a bezproblémový uživatelský zážitek při současném fungování více aplikací. Jinak se zařízení může pochlubit vylepšenou obrazovkou LumiBond s jasem 1000 nitů, technologií čitelnou na slunci a kapacitním vícedotykovým displejem pro efektivní práci v dešti a v rukavicích. K dispozici je také volitelný aktivní digitizér s ukazovátkem pro rychlé a přesné psaní poznámek a zadávání dat v silném dešti nebo při extrémně nízkých teplotách.Vysoce konfigurovatelné možnosti připojení a baterieNová generace ZX10 je vybavena technologií dual SIM (Nano SIM + eSIM) pro optimální pokrytí mobilní sítí, zatímco WiFi 6E, Bluetooth 5.2 a volitelná dedikovaná dvoupásmová GPS nabízejí rychlý přenos dat a možnost určení polohy. Pro ty, kdo mají rozsáhlejší potřebu sběru dat a komunikace, lze zařízení nakonfigurovat s 4G LTE a 5G Sub-6, komunikací v blízkém poli (NFC) (bez platby) a čtečkou čárových kódů.Zařízení ZX10 je vybaveno konstrukcí se dvěma bateriemi vyměnitelnými za provozu, která podporuje provoz na plnou směnu bez výpadků a prodlev. Lze je také nakonfigurovat s jednou baterií pro zákazníky, kteří chtějí zařízení namontovat na vysokozdvižné vozíky nebo jiná vozidla. Pro ty, kteří vyžadují delší životnost baterie, jsou k dispozici volitelné vysokokapacitní lithium-iontové baterie.Nejlehčí desetipalcový plně odolný tablet se systémem Android na trhuStejně jako všechna zařízení Getac je i ZX10 od základu konstruován jako odolný, aby se mu dařilo v náročných podmínkách. Certifikace MIL-STD-810H, certifikace IP66 a odolnost proti pádu z výšky téměř dvou metrů zajišťují, že vydrží náročnou práci v terénu, zatímco rozsah provozních teplot od -29 °C do 63 °C poskytuje další klid v nepříznivých povětrnostních podmínkách a extrémních provozních scénářích. Navzdory těmto komplexním plně odolným parametrům váží ZX10 pouhých 906 gramů. To z něj činí nejlehčí desetipalcový plně odolný tablet, který je v současnosti na trhu k dispozici[1].Intuitivní operační systém AndroidNová generace ZX10 je vybavena intuitivním operačním systémem Android (standardně je nainstalován systém Android 13), který zajišťuje neuvěřitelnou všestrannost a snadné používání. Je také ověřen jako odolné zařízení doporučené pro podniky se systémem Android a splňuje všechny specifikace a požadavky přísného testovacího procesu společnosti Google. To znamená, že po dobu pěti let od uvedení na trh bude každých 90 dní dostávat úplné bezpečnostní aktualizace a po tuto dobu bude pravidelně upravován a vylepšován. Společnost Getac se také zavázala podporovat minimálně tři verze operačního systému Android pro každou generaci produktu, čímž je ZX10 připravený na budoucnost a zajišťuje výjimečné zážitky se systémem Android za všech okolností.Kompatibilita se softwarovými řešeními Essentials Suite společnosti GetacNová generace ZX10 je plně kompatibilní se sadou Essentials Suite společnosti Getac – ucelenou soustavou výkonných softwarových řešení navržených tak, aby pomohly organizacím překonávat provozní problémy a zvyšovat efektivitu pracovníků v terénu. To zahrnuje nové inovativní aplikace, jako jsou např. Getac Management, Getac Monitoring, OEMConfig and Driving Safety[2].„U profesionálních pracovníků v terénu může mít hmotnost zařízení významný vliv na produktivitu, zejména při jeho dlouhodobém přenášení nebo používání," říká James Hwang, ředitel společnosti Getac Technology Corporation. „Nová generace ZX10 je nejen nejlehčím desetipalcovým plně odolným tabletem, který je v současné době na trhu k dispozici, ale jeho efektivní kombinace výkonu připraveného na umělou inteligenci, rozsáhlé možnosti konfigurace, plně odolné spolehlivosti a intuitivního operačního systému Android z něj činí také jeden z nejuniverzálnějších."Nová generace ZX10 je k dispozici již nyní. Další informace naleznete na adrese www.getac.com.Další informace o sadě Essential Suite společnosti Getac naleznete na adresehttp://www.getac.com/intl/products/softwareNa základě hmotnosti při konfiguraci s jednou baterií standardní kapacity. Stav aktualizován k 14. lednu 2025; podle našeho nejlepšího vědomí je tento produkt nejlehčím desetipalcovým plně odolným tabletem. Aplikace Getac Management, Getac Monitoring, OEMConfig a Driving Safety pro ZX10 budou uvedeny na trh v dubnu 2025.O společnosti GetacGetac Technology Corporation je celosvětovou vedoucí společností v oblasti odolných mobilních technologií a inteligentních video řešení s umělou inteligencí, včetně notebooků, tabletů, softwaru, kamer nošených na těle, kamerových systémů v automobilech, správy digitálních dokumentů a podnikových řešení pro analýzu videa. Řešení a služby společnosti Getac jsou navrženy tak, aby umožňovaly mimořádné zážitky pracovníkům v první linii v náročných prostředích. V současné době společnost Getac poskytuje služby zákazníkům ve více než 100 zemích světa v oblasti obrany, veřejné bezpečnosti, záchranné služby, hasičů a záchranářů, veřejných služeb, automobilového průmyslu, přírodních zdrojů, výroby, dopravy a logistiky. Getac byla nedávno oceněna jako jedna z „Nejdůvěryhodnějších společností světa" časopisu Newsweek za rok 2024. Další informace naleznete na adrese: http://www.getac.com. Zúčastněte se Getac Industry blog nebo podnik sledujte na LinkedIn a YouTube.Getac a logo Getac jsou ochranné známky společnosti Getac Holdings Corporation nebo jejích přidružených podniků. Ostatní značky nebo ochranné známky jsou majetkem příslušných vlastníků. ©2025 Getac Technology Corporation.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2574982/Getac_ZX10G2_Scenario_241119_Energy_Field_Service.jpg Logo - https://mma.prnewswire.com/media/2378441/Getac_Logo.jpgDalší informace získáte na adrese: Christin Wang, christin.wang@getac.com
Čas načtení: 2024-01-29 06:00:00
„Proč organizovat pilotovaný let, když nejsou připraveny experimenty — peníze na ně by ale byly až v rámci financování případného letu. Točíme se v kruhu,“ říká Aleš Svoboda. „Proč organizovat pilotovaný let, když nejsou připraveny experimenty — peníze na ně by ale byly až v rámci
Čas načtení: 2013-10-03 17:08:40
Domácí hamburger - z poctivého masa a chutně
Ruku na srdce, ochutnali jste už pravý doma připravený hamburger - tedy takový, který je připravený z libového masa a dokořeněný podle vaší chuti bez tuku a chemie? My ano a zamilovali jsme se do jeho výborné chuti.
Čas načtení: 2021-12-13 18:03:16
Co obětovat pro pravdu a lásku? Česká televize připomene deset let od smrti Václava Havla
Přesně deset let uplyne v sobotu 18. prosince ode dne, kdy ve věku pětasedmdesáti let navždy odešel bývalý prezident, dramatik a disident Václav Havel. Jeho odkaz připomene Česká televize ve speciálním vysílání v průběhu tohoto týdne. Připraveny jsou dvouhodinové vydání Události, komentářů věnované prvnímu polistopadovému prezidentovi očima významných osobnosti, televizní premiéra životopisného dramatu Havel režiséra Slávka Horáka i tematické medailonky. „Havel je hraný film, ne učebnice, a jak říkají všichni velcí vypravěči – ‚Nikdy nenechte stát fakta v cestě dobrému příběhu‘,“ zdůrazňuje režisér Slávek Horák a dodává: „Státníka Havla a prezidentský portrét v tomto vyprávění nečekejte.“ Horák společně s Rudolfem Suchánkem napsal scénář vycházející ze skutečných historických událostí, které jsou však nadále rozvíjeny s autorskou svobodou. Snímek se soustřeďuje na Havlův bouřlivý osobní život, jemuž dominuje boj za pravdu a správnou věc, pronásledování, věznění, ale také milostné vztahy, vlastní pochyby a humor. V centru všeho je pak neobvyklý, a o to silnější vztah s manželkou Olgou ztvárněnou Aňou Geislerovou. Koprodukční snímek České televize nominovaný na čtrnáct Český lvů se odehrává v letech 1968 až 1989, zachycuje tedy proměnu Václava Havla od dramatika šedesátých let přes bojovníka za lidská práva v letech sedmdesátých až po vůdčí osobnost sametové revoluce a celosvětovou ikonu. „Václav Havel je pro mě osobností, jejíž vhled je pořád úžasně současný a moderní. Víc, než jsem si myslel. Jsem rád, že jsem ho díky přípravě na natáčení mohl pro sebe znovuobjevit,“ říká Viktor Dvořák, jenž se v roli Havla představí divákům čtvrtou adventní neděli na Jedničce. Jako první ale na dekádu od odchodu výrazné osobnosti novodobých českých dějin upozorní premiéra česko-amerického snímku Umění disentu na programu ČT art, a to ve čtvrtek 16. prosince. Následně, v pátek, se bude výročí věnovat zejména zpravodajská Čtyřiadvacítka. Kromě pravidelných vstupů z Piazzetty Václava Havla u Národního divadla v průběhu celého dne je připraveno i speciální vysílání večerních Událostí, komentářů, v němž budou na prvního porevolučního prezidenta vzpomínat osobnosti, jako jsou Dagmar Havlová, Jan Burian, Ladislav Špaček nebo Michael Žantovský. V sobotu 18. prosince připomene program Dvojky dění kolem ztráty prezidenta dokumentem Poslední odcházení Václava Havla režisérky Moniky Le Fay, na nějž naváže přímý přenos zádušní mše za Václava Havla z Katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze. Večer pak bude patřit záznamu představení Audience s Josefem Abrhámem a Pavlem Landovským v režii Jiřího Menzela, a to na stanici ČT art. Výročí prezidentova úmrtí současně připomenou medailonky 10 let bez Václava Havla. Speciál se vrací v čase a odhaluje génia loci míst spojených s jeho osobností. Hlavními protagonisty příběhů tedy nejsou lidé, ale pět konkrétních míst. Divák se tak ocitne před pankráckou věznicí v roce 1989, v Divadle Na zábradlí v 60. letech a na Hrádečku v 70. letech minulého století. Každým z příběhů diváka provede dobový očitý svědek. Projekt bude částečně dostupný také v novém iVysílání v podobě tematických výběrů na hlavní stránce. Václavu Havlovi, jeho životu, dílu a nezastupitelné politické roli, se bude věnovat také vzdělávací portál ČT edu. Pro studenty, učitele i další zájemce jsou na webu od pondělí 13. prosince připraveny náměty do výuky, pracovní listy, filmové archivy i vzdělávací videa. Pořady k 10 letům od úmrtí Václava Havla 16. prosince 22:00 ČT art – Umění disentu (režie James D. La Sueur) 23:45 ČT art – Prezidentova račí chůze (připravil: Oliver Malina Morgenstern) 17. prosince 22:40 ČT art – Pocta Václavu Havlovi (režie: Rudolf Vodrážka) 21:00 ČT24 – 10 let bez Václava Havla: První polistopadový prezident očima významných osobnosti minulosti i současnosti (speciál Události, komentáře) 18. prosince 9:35 ČT2 – Dopisy Olze (režie: Michal Hýbek) 10:00 ČT2 – Poslední odcházení Václava Havla (režie: Monika Le Fay) 11:00 ČT2 – Requiem za Václava Havla (režie: Jaroslav Rásocha) 12:35 ČT2 – Proč Havel? (režie: Vojtěch Jasný, průvodce: Miloš Forman) 14:15 ČT2 – Krásný ztráty (režie: Tereza Kopáčová) 20:15 ČT art – Audience (režie: Jiří Menzel) 21:45 ČT3 – Motýl na anténě (režie: Ladislav Smoljak) 22:30 ČT3 – Vernisáž (režie: Ivan Rajmont) 19. prosince 14:10 ČT2 – V objetí dalajlamy (režie: Viliam Poltikovič) 14:40 ČT2 – Václav Havel a Dominik Duka: společný výslech (režie: Ladislav Cmíral) 20:10 ČT1 – Havel (režie: Slávek Horák)
Čas načtení: 2024-05-03 15:16:00
Markovič: Baví mě Neuer. Slavia? Nebyl jsem připravený, abych dělal jedničku
Dlouhé měsíce v Baníku jen vysedával na lavici, chytal jen v přípravě, za béčko, nebo maximálně MOL cup, ze kterého ale Slezané brzy vypadli. Když ovšem bylo najednou při nemoci jedničky Jiřího Letáčka třeba, byl fotbalový brankář Jakub Markovič připravený, což ukázal zejména před dvěma týdny na Spartě, kde sice čtyřikrát inkasoval, ale předvedl i pár výborných zákroků. „Neřešil jsem, že šlo o Spartu. Člověk musí být připravený na každý zápas,“ říká rodák z Přerova pro Deník.
Čas načtení: 2024-07-31 12:55:14
Jak připravit dokonalý burger redakce St, 07/31/2024 - 12:55 Hovězí Klíčová slova: plynový gril s regulovatelnými hořáky typ grilu rajče gril maso elektrický mlýnek na maso cibule Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Hamburger na grilu neboli burger je velmi populární a chutný pokrm, který milují lidé po celém světě. Jeho původ je ale jakýmsi otazníkem – častá je teorie, že burger pochází z Ameriky, kde se objevil na počátku 20. století, její odpůrci jsou však přesvědčeni, že hamburger pochází z německého Hamburku, kde lidé konzumovali opečené maso na chlebu už v polovině 18. století (z této doby pochází první recept na proslulou „hamburskou klobásu“). Ať už ale vznikl kdekoliv, dnes má tento ikonický pokrm řadu variant a i doma si můžete snadno připravit burger pro dokonalý gastronomický požitek. Zásadní je vědět, jaké maso na burgery použít V obchodech sice můžete koupit různé polotovary předpřipravených burgerů, ale vězte, že ten pravý kulinářský požitek na vás čeká, když si připravíte maso na burger doma. I když už se dnes setkáváme i s kuřecími variantami, ten pravý je hovězí burger. Aby byl burger plný šťávy a měl harmonickou chuť, je vhodné volit hovězí maso obsahující cca 20 % tuku. Pořídit můžete buď přední hovězí, nebo smíchat 50 % hovězího krku, 25 % hrudí a 25 % nízkého žebra. Na kvalitě masa byste rozhodně neměli šetřit, protože se projeví i na výsledné chuti burgeru (nepoužívejte proto mražené, ani dlouho uskladněné maso). Jak namíchat maso na burger: Na jeden burger budete potřebovat min. 200 g syrového masa. Maso před zpracováním očistěte od blan, prorostlé kusy ale nezbavujte tuku. Očištěné maso nakrájejte na menší kousky, které se vám pohodlně vejdou do mlýnku na maso, a poté umelte nahrubo – maso by mělo mít hrubší strukturu a tvořit jakési kousky. Pro mletí můžete zvolit jak klasický ruční, tak elektrický mlýnek na maso. Pamatujte, že…… lépe se mele maso dobře chlazené, tedy těsně po vyndání z lednice – zabráníte tak oddělování tuku při mletí. Na burgery melte maso vždy až před jejich přípravou. Jak ochutit maso na burger: Dobrou zprávou je, že maso není třeba nijak ochucovat – stačí jej jemně osolit a opepřit těsně před umístěním na gril. Dle svých preferencí ale můžete přidat např. nadrobno nakrájenou cibulku či různé bylinky a koření. Jak udělat placku: Pro snazší zpracování masa je vhodné navlhčit si ruce vodou a poté vytvarovat z masa kuličku o hmotnosti cca 200 g. Tu následně v dlaních stlačte tak, abyste vytvořili placku silnou cca 2 cm a o průměru o něco větším, než je samotná bulka. Nechcete-li, aby se maso při grilování „vyboulilo“ a bylo nerovnoměrně silné, udělejte před umístěním na gril prstem malý důlek ve středu připravené placičky. Při grilování buďte obzvlášť obezřetní To, jak dlouho grilovat burger, není jednoznačné, jelikož záleží na tom, jaký typ grilu používáte a jaký má výkon, jakož i na typu a zralosti masa (může se jednat o 2–8 min. na každou stranu). Vhodné je použít plynový gril s regulovatelnými hořáky, díky kterým se vám maso nepřipálí. Obecně pak platí, že byste maso měli po položení na gril nechat propéct do poloviny bez otáčení, a teprve pak ho otočit a nechat dopéct druhou polovinu – burger byste neměli otáčet více než jednou, abyste zabránili ztrátě chuti v důsledku ztráty šťávy. Dokonalé propečení burgeru je medium – správně připravený hovězí burger poznáte podle toho, že má střed i okraje na pohmat téměř shodně tuhé, maso má narůžovělou barvu a je šťavnaté. Pozor! Propečenost masa nikdy nezkoušejte pícháním vidličkou do masa – přišli byste o šťávu, a tím i o lahodnou chuť. Výběr bulky na burger hraje prim O výsledné chuti burgeru rozhoduje i bulka – používat byste měli hutnější hamburgerové housky z máslového těsta. Důležité je rozpůlenou housku před přípravou burgeru lehce opéct na vnitřních stranách, aby se zpevnila, křupala a byla odolnější vůči rozmočení. Nejlepší burger poskládejte dle vaší chuti Do správného burgeru byste měli na spodek bulky nanést dip (případně hořčici), na něj položit list omytého a osušeného salátu, na který dáte kolečko rajčete. Teprve pak umístíte ugrilované maso, následuje na plátky nakrájená kyselá okurka a případně tenké plátky červené cibule. Horní část bulky promažte dipem, položte ji na připravený burger a propíchněte špejlí či párátkem – burger tak bude lépe držet pohromadě. Ingredience, které do housky přidáte, můžete volit dle své chuti – přidat můžete klidně i grilovaný plátek slaniny či plátek chedaru. Recept na domácí burger, který si připravíte na zahradě i balkoně Na závěr vám ještě přinášíme jeden recept na skvělý burger se zeleninou, na kterém si při vaší grilovačce na zahradě či balkoně pochutná celá rodina. Budete potřebovat: 500 g mletého masa; koření na hamburgery (dle chuti); housky na hamburgery; rajče; salátovou okurku; listy salátu; cibuli; tatarskou omáčku; kečup. Postup přípravy: Namleté maso smíchejte s kořením, připravte si placičky a ugrilujte. Rozpůlené housky lehce ogrilujte z vnitřní strany nebo rozpečte v troubě, poté jednu půlku potřete kečupem a druhou tatarkou. Naskládejte zeleninu a maso a můžete podávat. Dobrou chuť! Zdroj: Nejrecept.cz Přidat komentář obrázek hamburger: Nejrecept.cz obrázek mleté maso: Gorenje.cz Poklidný letní večer na zahradě či balkoně, rozžhavený gril a na něm domácí burger vonící tak, že se vám sbíhají sliny už při přípravě... Aby byl však výsledek grilování dokonalý, je třeba znát nejen recept, ale také vědět, jak připravit maso na burger, jak jej namlít, namíchat a okořenit. Důležitý je také výběr bulky, jakož i další pochutiny, kterými burger dochutíte. Pojďme se proto podívat, jak udělat burger na grilu i v domácích podmínkách tak, že budete mít boule za ušima.
Čas načtení: 2024-08-18 14:09:12
Nákupní příležitost desetiletí? 2 akcie, které jsou připraveny na masivní růst!
Akcie SoFi Technologies a ROKU čekají na svých cenových minimech než přijde jejich čas a hodnota akcií bude následovat růst tržeb těchto společností. Článek Nákupní příležitost desetiletí? 2 akcie, které jsou připraveny na masivní růst! z webového portálu Finex.cz.
Čas načtení: 2024-10-08 07:34:30
Spoločnosť Venus Aerospace predstavila nový motor Venus Detonation Ramjet 2000 lb Thrust Engine, ktorý dokáže poháňať lietadlo hypersonickými rýchlosťami, informuje News Atlas. Detonačné ... The post Rotačný detonačný motor pre hypersonické rýchlosti môže byť pripravený už budúci rok. Takto blízko sme k nemu ešte neboli! appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.
Čas načtení: 2025-01-15 20:03:41
Bitcoin je připravený explozivně vzrůst! Analytici odhalují nové býčí signály
Ačkoliv Bitcoin vykazuje značné cenové fluktuace, podle společnosti Ark Invest je ve srovnání s historickými hodnotami volatilita nízká a nákupní mánie se ještě nedostavila. Co to může způsobit s cenou? Článek Bitcoin je připravený explozivně vzrůst! Analytici odhalují nové býčí signály z webového portálu Finex.cz.
Čas načtení: 2025-01-18 08:00:01
Vylepšené bombardéry B-52: Strašily nepřítele ve Vietnamu i v Zálivu, hrozbou budou dál
Nové motory pro bombardéry B-52 budou klíčovou součástí celkového rozsáhlého upgradu. I když americké letectvo nedávno představilo svůj nový bombardér B-21 Raider, stále počítá se stroji B-52, které se v minulosti velmi dobře osvědčily při plnění mnoha rozmanitých úkolů. Jak informuje specializovaný web Defense News, nové výkonné motory F130 prošly konstrukční revizí a jsou připraveny pro intenzivní testování. Vstříc novým výkonným motorům Zkoušky se uskuteční v únoru v americkém Tennessee, jak oznámil výrobce motorů, světoznámá firma Rolls-Royce. Staré motory Pratt & Whitney TF33 z dob studené války už výkonem nevyhovovaly moderním standardům, a proto je konstruktéři museli vyměnit za nové. Během komplexních zátěžových testů bude zejména hodnocen výkon v různých simulovaných výškách, aby letectvo zjistilo, jak F130 dokážou obstát v rozdílných podmínkách. Sériová vražedkyně Belle Gunness bez výčitek popravovala muže i vlastní děti. Spravedlnost na ni byla krátká Číst více Další součástí upgradu bombardérů bude vylepšený radar, avionika, elektronika, brzdový systém a další prvky, aby B-52 byly připraveny pro moderní boj v 21. století a vydržely ve službě až zhruba do roku 2060, jak uvádí magazín National Interest. V letectvu již přes sto let To by v praxi znamenalo, že B-52 by v americkém letectvu figurovaly již 100 let a více, protože první let stroje se uskutečnil již v roce 1952. Plánem letectva je mít ve třetí dekádě k dispozici minimálně 100 bombardérů B-21 a vedle nich i 76 zmodernizovaných B-52. Raketa Zirkon. Putinova střela má úctyhodný dostřel, ale i své slabé stránky Číst více Bombardér byl zařazen do služby v roce 1955, výroba probíhala v letech 1952–1962 a celkem spatřilo světlo světa 744 kusů válkami ošlehaného stroje. Posádku bombardéru tvoří šest lidí, letouny, které nyní zůstávají ve službě, mají pět členů. Maximální rychlost činí 1 014 km/h, dolet 9 978 km. Bombardéry jsou vyzbrojeny čtyřmi kulomety M3 ráže 12,7 mm v zadním střelišti a můžou nést 32 tisíc kilogramů pum. Nasazení nejen ve studené válce B-52 prošel řadou konfliktů ve 20. století, které jsou spojené s obdobím studené války. V prvé řadě je nutno na tomto místě zmínit válku ve Vietnamu, první nálet bombardérů B-52 se konal v červnu 1965 v oblasti jižního Vietnamu. Dále byly stroje nasazeny do akce během operace Pouštní bouře, tedy v Zálivu. Do různých operací se v konfliktu zapojilo 107 bombardérů B-52, které provedly celkem 1 624 letů. Tank T-84: Vozidlo do extrémních podmínek. Ukrajinský dravec se chystá na lov ruské kořisti Číst více V novodobých podmínkách prováděly bombardéry útočné operace v Afghánistánu. Účastnily se i bojů v Iráku a Sýrii. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Z Dity nebudou mít Rusové žádnou radost. Česká houfnice nové generace v ukrajinských službách.
Čas načtení: 2024-02-16 16:42:00
Další problém huti Liberty, správce navrhl zrušení ochrany před věřiteli
Obavy věřitelů ze špatné situace ve společnosti Liberty Ostrava se stále více naplňují. Své pochybnosti už dal najevo i soudem určený restrukturalizační správce, který navrhuje předčasné ukončení moratoria, tedy ochrany podniku před věřiteli. Podle mluvčího Liberty Iva Štěrby má firma připravený plán preventivní restrukturalizace, který umožňuje obnovit provoz a splatit všechny závazky.
Čas načtení: 2020-02-29 18:13:56
Příručka pro začínajícího podnikatele Využívej naplno sociální sítě! Sociální sítě jsou fenoménem dnešní doby Podnikatel, který nemá stránku na sociální síti, jako by neexistoval. O tom, že existujete, že fungujete a nabízíte určitý druh zboží a služeb můžete potencionální klienty informovat na sociálních sítích Existují společnosti, které na sociálních sítích vyrostly. Začalo to prostou myšlenkou a budováním zájmové skupiny, tedy oné sociální sítě a později z toho vyrostl byznys s milionovými obraty. Vybudování stabilního organického prodejního kanálu je přáním každého internetového prodejce zboží. Kde to žije, tam se vyplatí podnikání prezentovat Internet využívá v současnosti přes 4 miliardy lidí na celém světě. Sociální sítě evidují více něž 3 miliardy aktivních účtů. Sociální sítě prokazatelně pomáhají s propagací zboží, služeb – řemesla. Jsou zdrojem mnoha možností, které byly ještě před 15 lety zcela nemyslytelné. Ačkoliv se to zdá málo uvěřitelné, sociálních sítí existují tisíce. Mezi ty nejznámější po světě patří Facebook, Instagram, Twitter, YouTube, VKontakte, LinkedIn, Snapchat, MySpace, Pinterest, TikTok, Tagged a další. V Česku je to např. sociální síť Lidé, Libimseti, Bandzone nebo např. dnes již neexistující platforma Spolužáci. Využíjte sociálního podhoubí pro svůj růst Nyní se zeptejte sami sebe. Využíváte naplno propagaci na sociálních sítích? V Česku je k Internetu připojeno až 80% populace. Přes 5.5 mil. lidí využívá denně alespoň jednu sociální síť na počítači nebo jiném zařízení. Na které sociální síti se vyplatí být a kde je to naopak zbytečná ztráta času? Pokud nevíte jak využívat potenciál sociálních sítí, kontaktujte nás. Zhodnotíme sociální profil vaší firmy, poradíme jak se propagovat na sociálních sítích a využít jejich možností pro svůj růst. Těm náročnějším najdeme vhodného partnera, tzv. sociálního tygra. SledovatSledovatSledovat ← Buduj brand ÁJA RADÍ Co je to sociální síť? Podle angl. slova značka. Brand je souhrnné označení pro jednotný vizuální styl. Jedná se o styl a způsob prezentace vaší značky, produktu či služby na veřejnosti. Někdy označováno jako korporátní či firemní identita nebo zjednodušeně grafická identita. Jak a kde vytvořím sociální profil pro své podnikání? Podnikáte, chcete modernizovat nebo máte připravený nový podnikatelský plán? Je na řadě tzv. brand building. Obvykle se začíná tvorbou logotypu, v němž by se měl odrazit název a předmět vašeho podnikání. Neméně důležitý je také výběr firemních barev, grafické podoby písma a celkového stylu, který budete používat při komunikaci. Před tím, než se rozhodnete pro tvorbu grafické identity svépomocí, vám dáme radu. Věnujte se svému podnikání a tuto odbornou práci přenechte profesionálům. Zanechte nám kontakt a můžeme nezávazně prokonzultovat váš záměr. Co je to sociální marketing a inženýrství? Sociální sítě se staly magnetem pro firemní marketing a výsledkem je to, že velká část uživatelů sociálních sítí se na nich spojuje se značkami. Sociální sítě jsou tak výrazně úspěšné v šíření informací a povědomí o značkách. Většina světových značek už tam svůj marketing dělá. Analýza chování uživatelů sociálních sítí, jejich využití a přizpůsobování svých marketingových cílů s ohledem na výsledky se nazývá sociální inženýrství. Mezi světové lídry, kteří v tomto směru „prorazili“, patří například i česká firma SocialBakers. Co je to community management ? Komunikovat se značkou (výrobcem či prodejcem) přes sociální sítě je pro většinu lidí pohodlnější než volat infolinku. Z pohledu podnikatele je každodenní starost o zákazníky a odpovídání na desítky často podobných dotazů, někdy považováno za ztrátu času. Věřte ale tomu, že čas, který věnujete kvalitnímu community managementu, se vám vždy vyplatí. Díky vaší aktivitě tak můžete „pěstovat“ dobré jméno své značky a postupně růst. Váš produkt může být úchvatný. Dobrá zpráva je, že máte dost možností, jak o tom přesvědčit i zákazníka. Let’s Get Started Ready To Make a Real Change? Let's Build this Thing Together! Setup A Free Consultation SledovatSledovatSledovatSledovatSledovatSledovat test
Čas načtení: 2020-02-27 10:13:43
Příručka pro začínajícího podnikatele Budujte svou vizuální identitu! Péče o značku je velmi důležitá, ale často zanedbaná povinnost Podnikáte-li za účelem zisku, pak pro vás brand musí být něco jako svatý grál. Podnikatelé často zapomínají na to, že lidé vnímají především očima. Všichni známe ten pocit … něco vidíte, až vás z toho zamrazí. Zaujmout v dnešním zcela nasyceném tržním prostředí není jednoduchý úkol, ale pokud váš produkt zaujme, najde si svého zákazníka. Důvodů, proč mnozí podnikatelé nepečují o svoji značku je mnoho. Nejčastěji slyšíme „jsme malá firma“. To je ale velký omyl! V dnešním digitálním světě na velikosti nezáleží Drobný podnikatel i živnostník musí brát svoji značku stejně vážně jako nadnárodní společnost. Pokud se o vzhled své značky a svých produktů staráte, máte předpoklad uspět. Vaše značka je vaše jméno. Je to pilíř celé firemní kultury. Správně nastavená firemní identita je základním kamenem pro následný růst. Značka, která vizuálně budí důvěru, je pro další marketingovou práci nezbytná. Nesmíte se dívat na budování firemní identity jako na jednorázovou událost, ale jako na dlouhodobý proces. Vaše značka je vaše jméno. Je to pilíř celé firemní kultury Nyní se zeptejte sami sebe. Zaslouží si vaše značka, produkt či služba lepší péči? Svěřte péči o svou značku do našich rukou. Vyhodnotíme aktuální stav a v případě potřeby provedeme kompletní re-brand. Ukážeme Vám, že je to možné, aniž byste museli jednorázově vynakládat velké finanční prostředky. Pokud ještě stále nevíte proč používat jednotný vizuální styl, podívejte se na ukázku užití grafické identity na obrázku zobrazeném pod textem. SledovatSledovatSledovat ← Rekonstrukce provozovny Využívej sociální sítě → ÁJA RADÍ Co je to brand? Podle angl. slova značka. Brand je souhrnné označení pro jednotný vizuální styl. Jedná se o styl a způsob prezentace vaší značky, produktu či služby na veřejnosti. Někdy označováno jako korporátní či firemní identita nebo zjednodušeně grafická identita. Jak mám budovat jednotný vizuální styl? Podnikáte, chcete modernizovat nebo máte připravený nový podnikatelský plán? Je na řadě tzv. brand building. Obvykle se začíná tvorbou logotypu, v němž by se měl odrazit název a předmět vašeho podnikání. Neméně důležitý je také výběr firemních barev, grafické podoby písma a celkového stylu, který budete používat při komunikaci. Před tím, než se rozhodnete pro tvorbu grafické identity svépomocí, vám dáme radu. Věnujte se svému podnikání a tuto odbornou práci přenechte profesionálům. Zanechte nám kontakt a můžeme nezávazně prokonzultovat váš záměr. K čemu je mi grafický manuál V průběhu podnikání můžete mít různé dodavatele na různé činnosti. Dodavatel, který přichází do styku s grafikou firmy je povinnen řídit se pravidly. Ty definuje grafický manuál pro užití jednotného vizuálního stylu. Jedná se o souhrn pokynů pro užití identity v praxi. Pravidla se poté aplikují při přípravě polygrafických vzorů jako např. vizitky, dopisního papíru, obálky, pvc cedulek, brožur a dalších tiskovin, ale také při tvorbě grafiky internetových stránek nebo e-marketingu. Váš produkt může být úchvatný. Dobrá zpráva je, že máte dost možností, jak o tom přesvědčit i zákazníka. Let’s Get Started Ready To Make a Real Change? Let's Build this Thing Together! Setup A Free Consultation SledovatSledovatSledovatSledovatSledovatSledovat
Čas načtení: 2021-05-20 13:18:58
Martin Kožíšek: Osobní údaje jsou v dnešní době nejcennější komoditou na světě
Do nejnovější epizody podcastu Nejen o reklamě si moderátor Martin Jandora tentokrát pozval bývalého Seznamáka Martina Kožíška. Ten se už 15 let věnuje internetové bezpečnosti. Proto vás asi nepřekvapí, že se jejich rozhovor točil právě kolem témat jako je bezpečnost na sociálních sítích nebo využívání osobních dat. Martin v současné době pracuje ve sdružení CZ.NIC, kde má na starosti koordinaci projektu o bezpečnosti na internetu v České republice. Předtím pracoval v Seznamu a podílel se například na vývoji služby Lidé.cz a Spolužáci.cz. Moderátora Martina na úvod zajímalo, jestli se Češi umí na internetu chovat bezpečně. „Češi se v kyberprostoru umí chovat, ale internet i jeho hrozby se neustále vyvíjí, proto je potřeba nejen mít dlouhé heslo, ale také být připravený na novou formu útoku.“ Dalším nebezpečím na internetu představují podvodné e-maily lákající z uživatelů osobní údaje nebo dokonce finanční příspěvky. Existují scénáře podvodů, které se pravidelně objevují? „Ano, opakují se, ale také se vyvíjí. Dnes už spamy nejsou psané lámanou češtinou, překvapí dobrým psaným projevem i s oslovením. Nejčastějšími podvody jsou žádosti o finanční zálohy předem.“ Martina také zajímalo, zda takové podvody připravuje vlastně člověk nebo umělá inteligence? „Stojí za ním určitě robotická činnost, ale tu vede nějaký člověk, který se ze svých chyb umí poučit a příště připravit ještě propracovanější podvod.“ Martin Kožíšek se mimo jiné věnuje také projektu o mediální gramotnosti, který učí nejen děti, ale i seniory, jak si ověřovat zdroje a rozlišit pravdu a lež na internetu. „O tento projekt je ve školách velký zájem, ale stále se najdou takové, které naši přednášku odmítnou se slovy, že nechtějí žádnou propagandu.“ A co dalšího uslyšíte: Kdo nebo co je digitální mrtvá mámaNebezpečí sociálních bublin na sociálních sítíchVyužívání/zneužívání osobních datČím je například Tik Tok pro mladší uživatele nebezpečnýJaká podle Martina bude situace na internetu za pár let
Čas načtení: 2023-12-23 18:17:12
Třicet let se ve svém psaní důsledně vyhýbám kvantovým počítačům. Dnes je načase tomu udělat konec. A říct si něco víc o kvantových počítačích a otevřít jejich důsledky pro lidstvo. Tak především: proč jsem se jim tak důsledně vyhýbal? Protože se musím přiznat, že stále neumím zjednodušeně říct, jak fungují. Ne proto, že bych to nevěděl, ale prostě proto, že to neumím říct tak jednoduše, abych s tím byl spokojený. Za poslední rok se toho v kvantových počítačích událo mnoho nového a já jsem mimo jiné přečetl pětici knih, které se snažily v krátkosti představit na čtyřech stovkách stran, jak kvantové počítače fungují. Tím jsem poněkud ztratil ostych, neboť stručné vysvětlení se nedaří ani nositelům nobelových cen. Odpusťte tedy prosím mě, že se pokusím velmi zjednodušujícími příměry vysvětlit, o co jde a proč je to důležité. Dnes jsme zvyklí na to, že každý počítač je takzvaným turingovým strojem, tedy mašinkou, která umí provádět operace s binárními čísly. Vše, co jde do klasického počítače, se musí převést na jedničky a nuly, takzvané bity. Chvilku se můžete trápit s teorií, můžeme si ukázat, jak se čísla v této dvojkové soustavě sčítají, ale je to v zásadě jedno, takhle hluboko se u běžných počítačů dostane málokdo, jen ten pojem “bit” a jeho násobky nám zůstávají. Bit může být representován libovolně: může to být zhasnutá či rozsvícená žárovka, sepnutý tranzistor atd. Jednička nebo nula. Kvantové počítače používají kvantové bity, takzvané qubity. I ony mohou nabývat hodnoty jedna nebo nula - a pak také všech hodnot mezi tím. A klidně více hodnot zároveň. To tehdy, když se nacházejí v takzvané superpozici. To se lehce řekne, ale obtížně vysvětluje. Qubity jsou subatomární částice, zejména elektrony nebo fotony. A ty se mohou chovat jako částice i jako vlny, s čímž právě souvisí ona “mnohost”, jíž se projevují. Určitě jste slyšeli to rčení o Schrodingerově kočce v krabici, o které nevíme, zda je mrtvá nebo živá, dokud se do krabice nepodíváme a nezjistíme, zda ji důmyslné zařízení v krabici neusmrtilo. Toto myšlenkové cvičení Erwina Schrodingera a především rovnice za ním vyneslo jeho autorovi Nobelovu cenu. Abych byl přesný, když hovořil o kočce, měl cenu už dva roky v kapse. Schrodinger tím chtěl poukázat na problematickou uchopitelnost takzvané kodaňské interpretace kvantové fyziky, jenže o sto let později je jeho kočka vnímána spíše jako zábavný mem. Ve skutečnosti, pokud přijmeme za své nejmodernější verzi kvantové fyziky popisující multiversum, tedy mnohovesmír, ta kočka v krabici existuje ne ve dvou, ale hned v nekonečném množství stavů, živá, mrtvá, umírající, ale také třeba zcela zmizelá, s narozenými koťaty nebo třeba proměněná v pejska. Ve všech těchto stavech existuje ona kvantová Schrodingerova kočka do momentu, než otevřete krabici. Co se stane pak, o tom se kvantoví fyzici přou. Někteří tvrdí, že v tu chvíli se vlna zhroutí do konkrétní pozice a kočka bude živá nebo mrtvá. Jiní říkají, že otevřením krabice jen podle zákona pravděpodobnosti uvidíte něco a že je to podobné, jako když naberete vodu do dlaní. Spousta jí vyteče, nemůžete přesně říct, kolik vody naberete, ale velmi pravděpodobně to bude více, jak několik atomů a méně, než tuna. Že z toho nejste moudří? Inu, proto jsou tomu věnovány knihy o stovkách stran. Jednoduché příměry z našeho světa nejsou dostatečné. Podstatný je pro nás především ten jeden důsledek: qubit obsahuje najednou obrovské množství hodnot ale přitom právě jednu. A teď, co s tím dělá ten kvantový počítač? Představte si, že chcete udělat program, který nasimuluje pravděpodobnost stavu kočky v oné krabici. Už jsme si řekli, že to není ono “pade na pade”, že je tu celá řada více či méně nepravděpodobných možností. Normální počítač dostane zadané varianty a nějakou dobu k nim bude počítat hromadu výpočtů a pak z něj něco vypadne. U kvantového počítače to proběhne jinak. Výpočet na kvantovém počítači funguje tak, že se připraví superpozice všech možných výpočetních stavů. Kvantový obvod připravený uživatelem používá interferenci selektivně na složky superpozice podle zadaného algoritmu. Mnoho možných výsledků je interferencí zrušeno, zatímco jiné jsou zesíleny. Zesílené výsledky jsou řešením výpočtu. Tím pádem výpočet proběhne prakticky okamžitě. Také bychom mohli říct, že výpočet proběhne v nekonečném počtu všech možných vesmírů, v počítačích v nich umístěných a odečte se výsledek, který nejlépe zapadá do toho našeho vesmíru. Zní to jako magie, ale je to spíš pravděpodobnost a podobnost nebo naše neznalost skutečného fungování kvantového počítače. Jen qubity a jejich superpozice by na fungování kvantového počítače nestačily. Důležitým prvkem je možnost vytvářet páry qubitů, které jsou “entanglované”, což znamená, že dva členové páru existují v jednom kvantovém stavu. Změna stavu jednoho z qubitů okamžitě změní stav druhého předvídatelným způsobem a na libovolnou vzdálenost. A když říkám okamžitě, tak myslím okamžitě, rychleji, než by se ta informace přenesla světlem. Nikdo zatím přesně neví, jak a proč provázání funguje. Dokonce to zmátlo i Einsteina, který to slavně popsal jako “strašidelné působení na dálku”. Je však klíčem k výkonu kvantových počítačů. V běžném počítači zdvojnásobení počtu bitů zdvojnásobí jeho výpočetní výkon. Díky provázanosti však přidání dalších qubitů ke kvantovému stroji vede k exponenciálnímu nárůstu jeho schopnosti zpracovávat čísla. Superpozice umožňuje jednomu qubitu provádět dva výpočty najednou, a pokud jsou dva qubity propojeny entanglováním, mohou provést dva nebo čtyři výpočty současně; tři qubity až osm výpočtů atd. V principu by kvantový počítač s 300 qubity mohl v jednom okamžiku provést více výpočtů, než kolik je atomů ve viditelném vesmíru. Odtud také pojem kvantová nadřazenost, který označuje stav, kdy kvantové počítače dosáhnou úrovně rychlosti výpočtů, které nemohou klasické počítače ve vhodných úlohách konkurovat. Dnes se předpokládá, že kvantové nadřazenosti bude podle typu kvantového obvodu možné dosáhnout při 200-400 qubitech, tedy na počítačích nikoliv vzdálených od těch dnešních. Výše uvedené také znamená, že jsou úlohy, na které se kvantový počítač hodí a naopak takové, na které je zcela zbytečný. Například udělat počítač zobrazující grafické rozhraní nebo kódující video, na to je podstatně lepší běžný počítače, protože je to lineárně běžící úloha, kterou za pořizovací náklady a elektřinu vyřídí podstatně lépe. Kvantové počítače jsou dobré na výpočty, které jsou strukturálně paralelizované a které by ani normálními počítači nešly provést, typicky na jevy svou povahou kvantové. Vezměme si třeba simulaci fotosyntézy. Obecně víme, jak funguje, ale její detailní pochopení a zopakování či napodobení nám uniká, protože běžnými počítači nelze simulaci provést, výpočet by nedoběhl v geologicky dohledné době. Zřejmě i proto, že fotosyntéza je svou povahou kvantový proces. A její rozluštění a nasimulování je úloha pro kvantový počítač. Zajímavá otázka je, zda toto znamená, že vyrobením jediného kvantového počítače získáme nekonečný výkon počítačů z nekonečného počtu vesmírů. Nu, tak jednoduché to není. Za prvé nevíme, zda počet těch vesmírů či bublin je nekonečný, je to jen předpoklad, či spíše představa nebo zjednodušený popis nějakého abstraktnější představy. Takovou představu asi umíme uchopit lépe, než představu všech pravděpodobnostních variant koexistujících v našem prostoru a času tak, že připomínají mlhovinu, do níž se při pozorování noříme. Za druhé je tu i praktické omezení. Kvantové počítače jsou technicky velmi náročné a vlastně nestabilní. S qubity se pracuje v teplotách kolem absolutní nuly, v mechanicky stabilním prostředí, bez otřesů a se subatomární atomární přesností. Když dojde k odchylkám od ideálu, dochází k dekoherenci, tedy k rozpadu a zániku kvantového chování qubitů ještě před tím, než dokončí výpočet. Tím vzniká “šum”, tedy defektně získané informace. Důležitou součástí každého kvantového počítače je jednotka, která ověřuje kvalitu získaných informací a vyřazuje ty zjevně špatné. Představte si, že byste dali svému počítači sečíst dvě čísla a počítač by musel mít součástku, která by tento výpočet provedla nějakolikrát a pak vybrala za správný výsledek ten většinový - tak nějak to mají kvantové počítače. Nu a právě schopnost udržet šum pod kontrolou spoluurčuje onen počet využívaných “mnohovesmírných počítačů”, výsledků z nich a tím i výkonu. Aby to fungovalo dobře, je potřeba spojit větší množství qubitů (cca tisíce) do jednoho “logického qubitu”, což zní teoreticky dobře, jenže v praxi mají dnešní kvantové počítače kolem 200 qubitů. Zní to famózně, má to všechno své drobné slabiny. Například to, že kvantový počítač je extrémně složité vyrobit. Všechno je extrémně nízké: teploty, rozměry, snad jen rozpočty musí být extrémně vysoké. Podle některých kritiků kvůli tomu nebudou kvantové počítače nikdy praktické, budou jen takovou hračkou nebo velmi specializovaným počítačem pro vzácné typy úloh. Nu - kdo by byl před padesáti lety řekl, že budeme mít supervýkonný počítač připojený na internet v kapse? Tvrdší kritika se objevuje i z renomovaných zdrojů, například letos v květnu v časopisu Nature, kde se přímo píše, že kvantové počítače zatím nejsou k ničemu. Podobně kritický byl také šéfarchitekt švýcarského superpočítačového centra Torsten Hoefler ve článku Oddělit hype od praktičnosti: O reálném dosažení kvantové výhody, který suše konstatuje: “naše analýza ukazuje, že široká škála často citovaných aplikací pravděpodobně nepovede k praktickému kvantovému náskoku bez významných algoritmických vylepšení.” Bude potřeba přijít s novými algoritmy, které výhod kvantových počítačů využijí. Podle Hoeflera jsou nejslibnějšími kandidáty na dosažení zrychlení pomocí kvantových počítačů “problémy s malými daty”, například v chemii a materiálových vědách. Článek však také dochází k závěru, že velká řada uvažovaných potenciálních aplikací, jako je strojové učení, “nedosáhne v dohledné době kvantové výhody se současnými kvantovými algoritmy”, a identifikoval vstupně-výstupní omezení, která činí zrychlení nepravděpodobným například pro tak zajímavé a atraktivní problémy s velkými daty. Jsou tu i strukturálně-existenční výhrady. Paul Davies tvrdí, že 400-qubitový počítač by se dostal do rozporu s kosmologickou informační mezí, kterou předpokládá holografický princip. Podle něj pozorovatelný vesmír představuje konečnou kauzální oblast s omezenými materiálními a informačními zdroji a takový kvantový počítač by je přesáhl s neznámými následky, nebo naopak přesáhnout nemohl - a tím by nepřekonal hranici nutnou ke kvantové nadřazenosti. Dnes se předpokládá, že kvantové počítače budou mít několik způsobů nasazení. Z médií čtete, že budou luštit šifry, protože takové AES256 chroupnou na počkání. Budiž, možná, proto se pomalu přechází na “postkvantové” šifry, tedy algoritmy vymyšlené tak, aby kvantovým počítačům daly zabrat. Tady to bude jako vždy: panika povzbuzovaná prodejci a médii, otočí se v tom nějaké peníze, ale mnoho ohně z toho kouře nebude. Problematika je dostatečně známá. Důležitější budou dva aspekty: chemicko-biologický výzkum, kde kvantové počítače mohou provádět simulace na úrovni buněk a atomů. Mohou přispět k výzkumu DNA i jevů, jimž nerozumíme a které bychom potřebovali zvládnout, jako je třeba právě fotosyntéza. A proto je také z průmyslového pohledu nutné kvantové počítače neminout: jsou momentálně nejzřetelnější šancí dosáhnout průlomu v těchto oborech, které jsou pro další posun klíčové. A ten, kdo ovládne fotosyntézu nebo zásadně porozumí DNA, bude mít opravdu průlomové výhody. Třetím oborem je umělá inteligence. Ano, řada průlomů v ní nastala a velké jazykové modely jsou jedním z nich, který obor AI za poslední léta obrovsky posunul. Jenže v jednom z minulých článků jsme si také řekli, jaká jsou rizika pro to, že z AI se nestane kýžený průlom: že posuny v algoritmech nebudou sledovány rychlými posuny v technologiích. A tím se dostáváme k poslední části povídání, které by vám mělo pomoci utvořit si názor na kvantové počítače. Nemůžeme zůstat u křemíku a klasických počítačů, tedy u Turingových strojů? Musíme experimentovat s kvanty, není to drahá zbytečnost? Nemáme se soustředit na další rozvoj běžných počítačů? Zásadní dnešní problém výpočetní techniky se jmenuje Moorův zákon. A otázka, jak rychle se blížíme jeho konci. Moorův zákon říká, že počet tranzistorů (a tedy rychlost) integrovaného obvodu na stejné ploše se zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí. Bylo to praktické pozorování jednoho ze zakladatelů společnosti Intel, není to fyzikální zákon, jen se tomu tak říká. Moorův zákon má totiž jeden hlavní limit: fyzikální zákony. Dnešní technologie tvorby čipů na úrovni 3nm už pracují s atomární přesností. Dráhy, po nichž se na čipech pohybují elektrony, mají šířku několika desítek atomů a jít ta menší rozměry, je potíž. Čím užší jsou dráhy, tím vyšší je zahřívání a také možnosti chyb. Jakmile se dráhy dostanou na atomové rozměry, dochází v nich ke kvantovým efektům, které v elektronice vnímáme jako rušení. V běžné technologii procesorů už o mnoho níž jít nemůžeme. Existuje celá řada předpovědí, kdy a jakých rozměrů dosáhneme, obecně tak kolem roku 2040 narazí stávající procesorové technologie na atomární hranici. A to ještě předpokládáme, že takovéto procesory budou vyrobitelné masově a zaplatitelné trhem. Pokud mají počítače pokračovat, musí přijít radikální změna v návrhu a kvantové počítače jsou dnes tou nejpokročilejší variantou. Tou druhou je mimochodem sdílení volného výpočetního výkonu lidských mozků. A řekněme si upřímně, to se mi víc líbí sypání peněz do kvantových mašinek. A co retro country Česko? Tak a to by bylo pro základní povídání všechno. Dovolte mi ale jeden povzdech. Kvantovým počítačům se v Česku věnujeme pramálo a ostatně jako ze všeho dění kolem moderních progresivních oborů je vidět, že spíše než “country for the future” jsme “retro country”. Existuje extrémně málo knih v češtině a z českých autorů se kvantové mechanice věnuje Bedřich Velický, který napsal kolegou Janem Klímou knihu o kvantové mechanice. Pánům je ale 85 let (každému, ne v součtu) a i když jsou to legendy oboru, tak nějak bych očekával, že dobrou a čtivou publikaci zaměřenou na mladší čtenáře napíše čtyřicetiletý postdoc, který se aktuálně oborem zabývá a je v čilém komunikačním spojení s kolegy na světě. Nic a nikoho takového zřejmě nemáme, nebo o něm nevím. A tohle je moje veřejná nabídka: pokud někoho takového znáte, extrémně rád mu pomůžu takovou knihu napsat, protože jestli něco žánr kvantové fyziky potřebuje, tak je to jeho česká tvář (jeho, ne moje, já jen přepíšu věty ve vědečtině do češtiny). Na lepší časy se mírně blízká. Jak se začalo debatovat o tom, že nám do Česka koupí EU kvantový počítač, začalo se to trochu hýbat. Jasně, bylo by trapné mít na technické univerzitě v Ostravě kvantový počítač projektu LUMI-Q a nemít k němu co s ním dělat. Takže na ČVUT i VŠB se vypisují první kurzy kvantových počítačů a máme tu právě ono superpočítačové centrum, kam kvantový počítač má přijít. Jenže to je jen začátek, postupujeme totiž jako vždycky. Kupují se drahé věci, dělají se drahá gesta, ale chybí propagace, chybí vědomí důležitosti projektu, které by politici i vědci sdíleli s veřejností. Chybí nadšení, chybí popularizace, takže to tak trochu vypadá, jako že nám přiklepli eurounijní peníze, za ty koupíme drahou mašinku, spálíme hromadu strojového času a dopadne to jako vždycky. Nijak. A pak se podíváte do databáze studenstkých prací ČVUT a zjistíte, že za poslední tři roky se zde obhajovalo deset prací na téma kvantové fyziky, z toho tři disertace. Na VŠB, která sousedí se superpočítačovým centrem, kam má přijít kvantový počítač, jsou to tak tři práce. Snad jen špatně hledám… Pokud si chcete nějakou knihu v češtině o kvantové fyzice a počítačích koupit, tak doporučím začít u Pátrání po Schrodingerově kočce od Johna Gribbina. Je to už skoro osmdesátiletý britský fyzik, ale machr na popularizaci fyzikálních témat, protože taky píše scifi (dobrý, fyzikální). Tato kniha je bohužel už 40 let stará, napsal ji v roce 1984, ale je to klasika žánru, až na základě jejího úspěchu Hawking napsal svou Stručnou historii času. Tu si ostatně přeštěte taky. V regálech knihkupectví najdete o kvantech často spíš metafyzické záležitosti jako je Kvantová kniha odpovědí. Je to sice teoretický fyzik, ale má to šoupnuté trochu do netafyzična a bude se vám kvantově snažit vysvětlit život a lásku, chraň vás ruka páně si tuhle knížku koupit mezi prvními. Tu se vyplatí číst až v momentě, když už máte načteno a umíte rozlišit mešuge názory jen od příliš odvážných. Slušnou knihou je také Částice na konci vesmíru od amerického teoretického fyzika Seana Carrolla (originál vyšel před deseti lety). Pak u nás vyšel překlad knihy italského teoretického fyzika Carla Rovelliho, což je jeden z velmi uznávaných kvantových fyziků. Jeho kniha Realita není, čím se zdá, vyšla v roce 2016 a je prostě dobrá, česky vyšla jen o dva roky později. Argo vydalo v edici Dokořán ještě dvě další slušné knihy česky, ale to už se opakujeme v základech. Pokud můžete sáhnout do anglické literatury, doporučím od prvně zmíněného Johna Gribbina Počítání s kvantovou kočkou, velmi dobrý úvod do kvantových počítačů, pak si půjdete rovnou koupit tekuté hélium a jeden si postavit. Od Gribbina si mimochodem přečtete cokoliv, je to skvělý popularizátor, jeho knihy mají hluboký vhled a jsou pochopitelné a z řady příbuzných oborů. Ne nadarmo bývá označován za nejlepšího popularizátora vědy vůbec. Kniha Davida Deutsche The Fabric of Reality z roku 1997 je další dílo, které byste neměli minout. A přijde mi nepochopitelné, že nevyšla v češtině, je to jedno ze stěžejních děl oboru, ve kterém je Deutsch velmi oceňován, ačkoliv nobelovka mu stále uniká, přeci jen je více teoretik. Ačkoliv Deutsch vydal řadu skvělých knih, v češtině nevyšlo nic. Sabine Hosenfelder je německá teoretická fyzička v oboru kvantové gravitace a její kniha Lost in Math je krásným povídáním o jazyku matematiky ve fyzice. Nebojte se, netrápí vás rovnicemi. Tak a to je pro dnešek všechno. Snad jen jedna jediná věc: když se podíváte na seznam udělených Nobelových cen, záležitosti kolem kvant tam vedou spolu s věcmi kolem DNA. Jasně, jestli v tom neděláte třicet let, asi to příští rok neklapne, ale je to zkrátka obor, kde se dnes děje nejvíce. Ostatně, letos dostala Nobelovu cenu za chemii trojice vědců za kvantové tečky. Moungi Bawendi z MIT, Louis Brus z Kolumbijské univerzity a Alexej Ekimov ze společnosti Nanocrystals Technology byli oceněni za svou práci s drobnými částicemi, které “mají jedinečné vlastnosti a nyní šíří své světlo z televizních obrazovek a LED lamp”, jak zní ve zdůvodnění ocenění.
Čas načtení: 2009-04-12 21:43:00
Mezinárodní prodejní výstava minerálů
Dovoluji si Vás pozvat na Mezinárodní prodejní výstavu /burzu/ minerálů v Oslavanech, která se uskuteční 17. – 19. dubna 2009. Burza a prodejní výstava se koná v prostorách budovy Kulturního střediska Oslavany(Dělnický dům). K dispozici je několik rozsáhlých sálových prostor s možností bezproblémového připojení el. energie k výstavním místům. V rámci návštěvy Oslavan lze využít zde se přímo nacházející významné mineralogické lokality ( např. odvaly uhelných dolů Rosick-oslavanského uhelného revíru , naleziště světově známých očkových opálů, plazmy, sepiolitu, moravských vltavínů). Návštěvu burzy doporučujeme spojit také s návštěvou zdejšího zámeckého muzea mimo jiné s expozicí minerálů regionu a historií zdejšího hornictví vč. návštěvy repliky důlního díla, případně se lze osvěžit procházkou po naučné stezce permokarbonu s bohatými možnostmi sběru zkaměnělin permokarbonské flory (cca 300 m od místa konání burzy). K dispozici je bezproblémové bezplatné parkování na Náměstí 13. prosince, před radnicí(150 m od místa konání burzy). Pro instalaci je k dispozici parkoviště přímo před vchodem do KIS.Naší snahou je učinit z této akce jednu z nejvýznamnějších mineralogických akcí roku. Jde nám nejen o uskutečnění burzy jako takové, ale zároveň v rámci doprovodného programu přiblížit bohatou mineralogii naší oblasti široké sběratelské veřejnosti. Na přípravě úzce spolupracujeme s dr. Lubošem Rejlem , který dlouhá léta žije v Oslavanech a je jedním ze známých popularizátorů mineralogie. V rámci burzy budou připraveny tematické vycházky na tyto naleziště, kde si sběratelé přijdou na své. Především nejzajímavější bude exkurze na naleziště světoznámých očkových opálů, kde určitě každý svůj vzorek nalezne.Rád bych Vás zároveň informoval, že nebude také žádný problém s případným ubytováním.K dispozici je velmi slušná zámecká ubytovna přímo v areálu našeho zámku, kde je s majitelem domluvena rezervace pro účastníky burzy. Cena ubytování je velmi přijatelná a to 200 Kč/noc. Navíc na zámku je krásná stylová zámecká restaurace a vaříme zde vlastní pivo v zámeckém minipivovaru. V areálu zámku se potom nachází také hornická expozice a expozice minerálů regionu. Další možnost ubytování je v ubytovacím zařízení Stadion Oslavany tel: 728 375 445(130,- Kč/noc) dále v hotelu Horník Oslavany tel: 546 424 237, nebo ve 3 km vzdáleném Zbýšově v penzionu Pamír (200 Kč/noc), případně je dostatek ubytovací kapacity v 5 km vzdálených Ivančicích , kde je několik ubytovacích zařízení a hotelů, např. Hotel Besední dům Ivančice tel: 546 434 019 ( 350,- Kč/noc).Těším se na setkání s Vámi a Vašimi přáteli v Oslavanech.Děkuji a zdravímZdař Bůhautor: Vít Aldorf - starosta města Oslavany