<img src="https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/sport-fotbal-banik/MzMweDE4MC9jZW50ZXIvdG9wL3NtYXJ0L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSk6Zm9jYWwoMjgxeDQ1Ojg1MXgyMDUpL2ltZw/9339099-crop.jpg?v=0&st=6lOCz1z9RsbHRKY20QfYhJSe3sXok8JmtGWAqZxDyHQ&ts=1600812000&e=0"> S novým rokem startuje také příprava týmů v Chance Lize na druhou část sezony. Čas poběží tentokrát rychle... úvodní jarní kolo je na programu už v prvním únorovém víkendu. Ještě předtím odehrají zbývající tři pohároví zástupci Sparta, Slavia a Plzeň zbývající zápasy v Lize mistrů a Evropské lize. Všechny novinky sledujeme ONLINE na iSport.cz.
Čas načtení: 2024-12-08 10:02:22
Jak připravit pokrmy inspirované luxusními restauracemi v kasinech
Jak připravit pokrmy inspirované luxusními restauracemi v kasinech redakce Ne, 12/08/2024 - 10:02 Minutky Klíčová slova: zahranicne online kasina https://mezinrodnonlinecasino.com/slovenske-casino-pro-ceske-hrace seznam slovenské casino pro české hráče Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Základem úspěchu jsou prvotřídní suroviny Základem každého kvalitního pokrmu jsou vysoce kvalitní suroviny, na kterých byste neměli šetřit. V kasinových restauracích procházejí suroviny, které se k vaření používají, důkladnou kontrolou kvality, čerstvosti a chuti. Cílem není vytvořit pokrm, který je levný a rychle k mání jako hry, které nabízí seznam slovenské casino pro české hráče, a nebo jakékoliv jiné běžné kasino, které přijímá Čechy. Cílem je vytvořit nezapomenutelné jídlo, na které budete s přáteli dlouze vzpomínat. Proto namísto běžných obchodů navštivte raději lokální farmářské trhy nebo specializované prodejny s bio a prémiovými potravinami. K pravidlům nejvyšší kvality patří: nakupujte čerstvé suroviny co nejblíže k datu, ve kterém je budete zpracovávat vybírejte sezónní potraviny vzhledem k danému období - potraviny ve své sezónně mají totiž nejvyšší obsah živin a nejvíce chuti nebojte se sáhnout po luxusnějších druzích potravin, jako jsou lanýže, kaviár nebo i humr Kombinace chutí jako výzva Staré a dobře známé chutě už jsou dávno passé. Teď je čas nových a překvapivých chutí a kombinací. Stejně tak překvapivých jako je nové slovenske casino, které můžete zcela jednoduše navštívit na https://mezinrodnonlinecasino.com/slovenske-casino-pro-ceske-hrace, s novými a vylepšenými hrami, nyní s přístupem pro ceske hrace. Restaurace v kasinech jsou navíc svým vřelým postojem ke kombinacím chutí, světových kuchyní a tradicí u svých zákazníků známé, a proto i často vyhledávané. A jak zahrnout kombinace do vaření pokrmů? Jednou z nejoblíbenějších způsobů kombinování chutí je variace sladká-slaná chuť. Vyzkoušet můžete třeba foie gras s redukcí z fíků nebo brusinek, nebo lahodné maso s ovocnou omáčkou. Do svých pokrmů přidejte špetku exotické chuti. Ochucovadla jako třeba misa pasta, wasabi nebo harissa vašemu pokrmu přidá šmrnc. I ti nejlepší šéfkuchaři na světě ví, že tajemstvím dokonalého pokrmu na talíři je rozmanitost textur. Dejte si záležet, aby na talíři vždy něco zakřupalo (třeba chips z parmazánu nebo ořechy) a aby se vždy něco na jazyku jemně rozplynulo (nějaké zeleninové pyré nebo krémová omáčka). Metody servírování a dekorace: Atmosféra kasina u vás doma Všichni se jistě shodneme, že jídlo není jen chuťový zážitek, ale i vizuální. Když něco krásně vypadá, více nám to i chutná. A dobře by nemělo vypadat jen jídlo, které podáváme, ale i prostor, ve kterém servírujeme. V luxusních restauracích kasin jsou servírování a dekorace jedněmi ze základních pilířů celkového gastronomického zážitku. Existuje dlouhý zoznam takových luxusních restaurací, kde zahranicne online kasina nabízejíc i spoustu zábavy s obľúbenými hracími automatmi, kombinují kouzlo poutavého servírování a pozoruhodných dekorací. Jak ovládnout umění servírování? nebojte se hrát si s barvami; čím více intenzivních barev, tím více intenzivních chuťových zážitků ozdobte svůj talíř jedlými květy, jako jsou violky nebo měsíčky, váš talíř pak bude vypadat přímo jako z michelinské restaurace talíř jídlem zbytečně neplňte a raději se zaměřte na minimalistický styl A jak prostírání vyzdobit tak, aby se co nejvěrněji podobalo luxusnímu kasinu? sáhněte po ozdobných předmětech, které přímo evokují luxus; může to být porcelán, křišťálové sklenice nebo látkové ubrousky složené do estetického tvaru na pozadí pusťte svou oblíbenou jazzovou muziku nebo melodie klavíru, které atmosféru luxusního kasina ještě více zpřítomní vyzvěte své přátelé, aby se na společný večer s vámi oblékli do slavnostního oblečení, uvidíte, že ke kasinům v Las Vegas nebudete mít daleko Techniky přípravy luxusních pokrmů Dalším základem luxusních pokrmů jsou i techniky jejich přípravy a precizní postupy přípravy. Dobrou zprávou je, že mnohé tyto techniky máte možnost vyzkoušet i v pohodlí svého domova a nemusí vás to stát příliš mnoho energie. Jaké techniky přípravy používají kuchaři v luxusních kasinových restauracích? Jednou z nejčastějších technik je tzv. sous-vide vaření. Spočívá v pomalém vaření ve vakuovém obalu při nízké teplotě. Například maso nebo ryby si díky tomuto postupu zachovají šťavnatost a živiny a výsledek je opravdu neodolatelní. Mnohá sous-vide zařízení jsou navíc běžně dostupné ke koupi. Ugrilujte si výborný steak na pánvi podle postupu předních šéfkuchařů, podlijte ho máslem a doplňte o bylinky. Nakonec nechte “dojít” v troubě. Přední kuchaři nezahušťují omáčky moukou nebo škrobem. Omáčky připravují tzv. redukcí, při které se během vaření odpaří zbytečná tekutina, čímž se zároveň i zvýrazní chuť. Pokud se rozhodnete pro přípravu masa, nechte ho třeba den před vařením marinovat ve vaší oblíbené marinádě. Jeho chuť tak bude mnohem intenzivnější. Připravte si doma pokrmy jako z luxusního kasina Jak vidíte, vaření pokrmů, které jsou inspirované luxusními kasinovými restauracemi, nemusí být nijak složité. Pomocí několika málo postupů a technik mezi které patří výběr vysoce kvalitních surovin, zajímavé kombinace chutí a vařících postupů, technik vaření a příprav nebo umění servírování a dekorace, zvládnete připravit dokonalý pokrm, na který byste narazili v luxusním kasinu, i vy. Díky těmto tipům můžete své kulinářské umění posunout na další úroveň a podělit se o své dovednosti třeba i s přáteli u příjemně stráveného večera doplněného třeba o rafinovanou hru Texas Hold’em. Přidat komentář foto pixabay.com Luxusní kasinové restaurace jsou známé svou vysokou úrovní gastronomie a mohou být zajímavou inspirací pro nejednu domácnost. Restaurace v kasinech ve svém kulinářském umění používají spojení vysoce kvalitních surovin, dokonalé prezentace pokrmů a chuťových kombinací, které osloví i ty nejnáročnější gurmány. Chtěli byste si doma vytvořit pozoruhodnou atmosféru luxusního kasina a podávat svým přátelům lahodné pokrmy, hodné pětihvězdičkových restaurací? Ponořte se do dnešního článku plného inspirací pro přípravu pokrmů inspirovaných luxusními restauracemi v kasinech.
\nČas načtení: 2024-06-26 10:47:00
Praha 26. června 2024 (PROTEXT) - Kromě rozsáhlé studie Amazon při příležitosti desetiletého výročí programu Career Choice oznámil další investice ve výši 40 milionů eur do odborné přípravy zaměstnanců společnosti v celé Evropě.Více než čtyři z deseti Čechů (46 %) věří, že odborná příprava na pracovišti nebo učňovské vzdělání dnes představují lepší způsob přípravy lidí na výkon zaměstnání než tradiční vysokoškolské vzdělání. Ukázala to nová studie zaměřená na kariéru a pracovní trendy, kterou si nechala vypracovat společnost Amazon. V době, kdy studenti čekají na výsledky vysvědčení a maturitních zkoušek, studie zjistila, že pouze třetina (34 %) pracovníků se domnívá, že tradiční vysokoškolský titul je pro dobrou kariéru stejně nezbytný jako před deseti lety.Evropská studie s názvem Amazon Future of Work & Career Development, kterou provedla společnost Ipsos, také zjistila, že většina českých zaměstnanců* (84 %) si myslí, že získávání nových dovedností v příštích dvanácti měsících bude nezbytné pro úspěšný rozvoj jejich kariéry - s tímto tvrzením souhlasilo dokonce vice lidí než s výrokem, že jsou nové dovednosti důležité pro povýšení (61 %). Při úvahách o přechodu na novou pozici tři čtvrtiny dospělých (76 %) uvádějí, že rozvojový trénink je klíčový, velmi důležitý nebo poměrně důležitý. Školicí programy nabízené potenciálním zaměstnavatelem jsou pro uchazeče dokonce stejně důležité jako firemní kultura (74 %) a flexibilní pracovní doba (71 %). Mnoho pracovníků v průzkumu uvedlo, že by se cítili motivováni (40 %), povzbuzováni (29 %) a podporováni (28 %), kdyby pracovali pro společnost, která poskytuje školení pro rozvoj kariéry. Navíc každý šestý dospělý Čech (17 %) přiznává, že by si nemohl školení dovolit.Společnost Amazon klade důraz na oblast kariérního rozvoje a vzdělávání již od roku 2014, kdy v Evropě zahájila svůj program Career Choice, jehož prostřednictvím investovala do vzdělávacích programů více než 100 milionů eur. Účastníci programu mohou od Amazonu získat až 95 % nákladů na libovolný vzdělávací kurz ze sedmi škol po celé České republice. Na vzdělání tak může Amazon zaměstnanci přispět až 120 000 korun během čtyř let. Svým kmenovým i sezonním zaměstnancům po celé zemi nabízí různé možnosti vzdělávání v řadě populárních a žádaných pracovních oborů, od techniky a dopravy až po obchodní administrativu a logistiku.Při příležitosti desetiletého výročí programu Career Choice v Evropě do něho plánuje společnost Amazon v roce 2024 investovat 40 milionů eur. V současné době mají čeští zaměstnanci Amazonu přístup ke dvanácti různým programům, které jim pomáhají naplnit jejich potenciál jak v rámci společnosti, tak i mimo Amazon.Od zahájení programu Career Choice před deseti lety se ho v Česku zúčastnilo jíž více než 800 zaměstnanců. Zatímco někteří zaměstnanci po dokončení programu přešli k jinému zaměstnavateli, aby se díky získaným dovednostem a certifikátům věnovali novým kariérním příležitostem, mnozí ve firmě zůstávají a přecházejí na nové pozice. Obliba programu stále roste, jen v roce 2023 se ho v Česku zúčastnilo 200 zaměstnanců. Oblasti studia sahají od technologických kurzů přes strojírenské a průmyslové systémy, dopravu a logistiku, administrativu a obchodní studia až po kurzy anglického jazyka.Svou zkušenost s programem Career Choice má například Adéla, která je součástí Amazon týmu v severních Čechách. Původně vystudovala ekologii a životní prostředí a vždy ji lákalo stát se veterinářkou. Po čase se rozhodla přihlásit o práci v Amazonu. "V roce 2019 jsem v rámci programu Career Choice absolvovala kurz personalistiky. Chtěla jsem se dozvědět více o lidských zdrojích nebo pracovním právu. Tehdy mě ještě nenapadlo, že to pro mě bude nový kariérní směr," popisuje Adéla. Dnes bychom ji v Amazonu našli v HR týmu a dle jejích slov ji její práce velmi baví. "Jsem ráda, že mohu pracovat s lidmi. Jsem hlavní kontakt pro zaměstnance v budově na Chomutovsku. Bez kurzu, který mi zprostředkoval zaměstnavatel, bych takovou práci vykonávat nemohla," uzavírá.Jazyková škola Jipka moje jazykovka v rámci programu Amazon Career Choice nabízí studentům výuku angličtiny a češtiny pro cizince. "Největší věkovou skupinu našich studentů tvoří lidé ve věku 31-41 let, kteří představují 38 % všech studentů," říká Lucie Kratochvílová, Director of Customer Sales. Výuka je rozdělena mezi prezenční a online lekce, přičemž 52 % studentů preferuje osobní výuku a 48 % upřednostňuje online lekce. Hlavním cílem studentů je zlepšení všeobecné angličtiny nebo češtiny pro cizince (66 %) následované kombinací konverzačních a gramatických dovedností (19 %). Zbývající studenti (15 %) mají zájem o konkrétní vylepšení jazykových dovedností jako je např. slovní zásoba nebo porozumění textu. "Co se týče jazykového zaměření, 62 % studentů studuje angličtinu a 38 % se učí češtinu pro cizince," dodává Kratochvílová.Ohledně budoucnosti pracovního trhu studie ukázala, že školení a vzdělávání hraje klíčovou roli při zmírňování obav pracovníků z budoucnosti. Více než pětina (21 %) se totiž obává, že v příštích letech nebude mít dostatečné vzdělání a dovednosti, aby mohla vykonávat svou práci. Nadpoloviční většina dotázaných (58 %) se také domnívá, že lidé, kteří dnes pracují, se budou muset v budoucnu rekvalifikovat a aktualizovat své dovednosti, aby se byli schopni dále prosadit. Pouze 10 % zaměstnanců však má přístup ke školení, které jim pomůže změnit jejich profesní dráhu, a více než čtvrtina (27 %) zaměstnanců si myslí, že u svého současného zaměstnavatele nemají přístup k vůbec žádnému školení.Další spolupracující školou je ENGETO zaměřující se na IT dovednosti. "Je úžasné, že Amazon v tomto svým zaměstnancům fandí a podporuje je v získávání nových znalostí. Je to výrazný aspekt programu Career Choice a je to ostatně i něco, co rezonuje s hodnotami ENGETA. Naším cílem je nabídnout dostupné IT vzdělání co největšímu počtu lidí a pomoci jim s uplatněním. Po kurzech mají k dispozici kariérní konzultace, konzultace s lektory nebo například praktický workshop a z rozhovorů víme, že i toho si zaměstnanci Amazonu cení. Našeho partnerství si velmi vážíme," komentuje Klára Minaříková, Business Development Director v ENGETU."Výsledky průzkumu i růst našeho programu Career Choice v posledních deseti letech jasně ukazují, že zaměstnanci v České republice mají velký zájem o kariérní rozvoj prostřednictvím školení a vzdělávání," řekl Michal Šmíd, generální ředitel Amazonu pro Českou republiku. "Amazon je hrdý na to, že může oslavit desáté výročí vzdělávacího programu Career Choice v České republice a rozšířit nabídku dostupných kurzů, aby zaměstnanci v celé zemi mohli rozvíjet své dovednosti a využívat nové kariérní příležitosti jak ve společnosti Amazon, tak i mimo ni."Program Career Choice je momentálně k dispozici zaměstnancům Amazonu v Austrálii, České republice, Francii, Irsku, Itálii, Kanadě, Kostarice, Německu, Polsku, Slovensku, Spojeném království, Španělsku, Jihoafrické republice a USA. Amazon provádí přísný výběr partnerských vzdělávacích institucí třetích stran a vybírá partnery, kteří se zaměřují na pomoc zaměstnancům při realizaci vzdělávacích programů, pomáhají jim při hledání zaměstnání a celkově nabízejí vzdělávání, které vede ke kariérnímu úspěchu. Zdroje:Výzkum byl proveden společností Ipsos UK pro společnost Amazon. Ipsos UK provedl rozhovory s reprezentativním kvótním vzorkem 2000 dospělých ve věku 16-65 let v České republice. Z tohoto vzorku bylo 1492 pracovníků (1383 zaměstnanců a 109 samostatně výdělečně činných dospělých). Získaný vzorek je reprezentativní pro populaci s vnitřními kvótami na věk v rámci pohlaví a kvótami na region a pracovní status. ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
\nČas načtení: 2024-04-30 09:07:12
Připravte se na studium lékařských fakult v pomaturitním kurzu v Poděbradech
Připravte se na studium lékařských fakult v pomaturitním kurzu v Poděbradech redakce Út, 04/30/2024 - 09:07 Vzdělání a Osobní rozvoj Klíčová slova: pomaturitní studium ujop.cuni.cz ÚJOP vzdělávání Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Zkušenost se studiem pomaturitního programu „Studium našeho pomaturitního programu je ideální volbou pro ty, kteří nebyli přijati na lékařské obory nebo kteří již studium zkusili a rádi by změnili své zaměření,“ říká Marika Constable, která v pomaturitních kurzech ÚJOP v kampusu v Poděbradech vyučuje angličtinu se specializací na lékařskou etiku. „Pro absolventy přímo po střední škole je navíc velmi výhodné, že jim zůstane status studenta.“ Náplní pomaturitního studia v Poděbradech je komplexní příprava na lékařské obory, která vychází z aktuálních požadavků na přijímací zkoušky lékařských fakult Univerzity Karlovy. Zahrnuje i zkoušky nanečisto a výuku angličtiny zaměřenou na lékařství, lékařskou etiku a práva pacientů, ale i na obecný jazyk využitelný nejen při studiu. Kurzy jsou interaktivní a probíhají v příjemném prostředí poděbradského zámku. V rámci odborné přípravy studenti během dopolední i odpolední výuky navštěvují hodiny biologie, chemie, fyziky i latiny. „Studium pomaturitního kurzu v Poděbradech nám nabízí spoustu informací a materiálů, které jsme většinou na střední nestihli probrat,” popisuje své zkušenosti student Honza. „Máme tu ochotné lektory, kteří nám se vším pomůžou, i skvělý kolektiv.” A v čem jsou pomaturitní kurzy v Poděbradech jedinečné? „Naše programy se liší od podobných tím, že se zaměřujeme i na lékařskou etiku a práva pacienta. Díky tomu připravíme studenty nejen na písemné zkoušky, ale i na pohovory, které některé lékařské fakulty k přijetí vyžadují,“ vysvětluje Marika Constable. „Žijeme v době, kdy se mění pohled na práva pacientů, a proto se vhled studentů do této tematiky pozitivně promítá do výsledků při pohovorech u přijímaček na medicínu.“ Veškeré informace o pomaturitním studiu ÚJOP, které vás připraví na lékařské fakulty, najdete na webu www.ujop.cuni.cz. Navíc se můžete s programem a lektory seznámit během online dne otevřených dveří, který se letos bude konat ve čtvrtek 30. května od 16:00 do 18:00 a dostanete při něm odpovědi na všechny své případné otázky. Přidat komentář Text i obrázek dodala ÚJOP. Anna S. loni úspěšně odmaturovala. Radost z hladkého ukončení středoškolského studia na gymnáziu v Poděbradech jí ale zkazil jiný neúspěch. V červnu totiž absolvovala přijímací zkoušky na vysněnou lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale bohužel nebyla přijata. Anna se přesto svého životního snu stát se lékařkou odmítla vzdát. Našla možnost studovat pomaturitní kurz, který nabízí na zámku v Poděbradech Ústav jazykové a odborné přípravy (ÚJOP) Univerzity Karlovy. Právě tam se tento školní rok intenzivně připravuje na přijímací zkoušky na medicínu, zlepšuje se současně v angličtině a dál využívá všechny studentské výhody.
\nČas načtení: 2024-04-12 16:52:32
Hollywood se definitivně změnil. Druhá Duna brzy vyjde online, po necelých dvou měsících v kinech
Duna: Část druhá v kinech zatím utržila 667 milionů dolarů. Studio Warner Bros. už oficiálně potvrdilo přípravy třetího filmu. Článek Hollywood se definitivně změnil. Druhá Duna brzy vyjde online, po necelých dvou měsících v kinech se nejdříve objevil na CzechCrunch.
\nČas načtení: 2024-09-12 16:08:00
Iniciativa UNESCO a Huawei "Otevřená škola" se chystá změnit vzdělávání v Egyptě, Brazílii a Thajsku
Paříž (Francie) 12. září 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Huawei oznámila v rámci Týdne digitálního vzdělávání (Digital Learning Week) – stěžejní akce organizace UNESCO zaměřené na digitální vzdělávání a transformaci vzdělávání – start realizační fáze 2. etapy projektu Otevřené školy pro všechny s podporou technologií (Technology-enabled Open Schools for All Phase II) v Brazílii, Egyptě a Thajsku.2. etapa iniciativy UNESCO a Huawei, která potrvá od roku 2024 do roku 2027, podpoří digitální transformaci vzdělávání v každé z těchto tří zemí prostřednictvím modelů digitálních otevřených škol. Tyto modely kombinují technologické inovace a lidské dovednosti s cílem vytvořit flexibilní, odolné, inkluzivní a kvalitní vzdělávací prostředí propojující offline a online výuku.Realizační fáze druhé etapy projektu navazuje na fázi návrhovou, která byla zahájena v dubnu 2024 s cílem stanovit konkrétní potřeby a priority těchto tří národů.Její zahájení bylo oznámeno na fóru Otevřené školy pro všechny s podporou technologií, které uspořádala organizace UNESCO a společnost Huawei v rámci Týdne digitálního vzdělávání. Fórum se zaměřilo na zkušenosti a úspěchy 1. etapy, která probíhala v Egyptě, Etiopii a Ghaně v letech 2020 - 2024, a poskytlo cenné poznatky pro realizaci 2. etapy.Mezi vzácnými hosty byli pan Mohamed Abdel Latif, ministr školství a technického vzdělávání Egypta, Dr. Yaw Osei Adutwum, ministr školství Ghany, delegáti z ministerstev školství Etiopie, Brazílie a Thajska i zástupci UNESCO a Huawei."V Egyptě jsme se vydali na cestu transformace vzdělávání, která vychází z přesvědčení, že technologie nejsou jen nástrojem, ale katalyzátorem pro odhalení potenciálu, rozvíjení kreativity a rozšiřování příležitostí pro pedagogy i studenty. Úspěch první fáze tohoto projektu je důkazem nasazení našich pedagogů a partnerů," uvedl Mohamed Abdel-Latif, ministr školství a technického vzdělávání Egyptské arabské republiky.V souladu s programem digitální inkluze TECH4ALL společnosti Huawei se technologický aspekt iniciativy Otevřená škola zaměřuje na připojení škol, školení dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) pro pedagogy a vývoj digitálních vzdělávacích zdrojů."Koncepce projektu Otevřená škola si klade za cíl podpořit prostřednictvím konektivity, kompetencí a obsahu digitální transformaci vzdělávacího sektoru zaměřenou na člověka," uvedla ředitelka programové kanceláře TECH4ALL ve společnosti Huawei Joyce Liuová. "Věříme, že prostřednictvím partnerského přístupu, který využívá technologie přizpůsobené konkrétním národním prioritám, dokážeme zajistit spravedlivý a inkluzivní přístup k možnostem celoživotního vzdělávání pro všechny."Projekt Otevřená škola v Brazílii se zaměřuje na podporu inkluze a ekologicky orientovaného vzdělávání. V souladu s národní strategií Propojené školy (Connected Schools Strategy) vybuduje pět chytrých škol, které doplní dvě digitální výuková centra poskytující školení IKT pro pedagogy a digitální kurzy pro online vzdělávání.V Thajsku si projekt Otevřená škola klade za cíl podpořit wellbeing ve vzdělávání. V souladu s národní strategií pro roky 2018-2037 vybuduje deset chytrých škol, rozšíří využití chytrých učeben a pedagogům nabídne rozvoj dovedností prostřednictvím školení IKT či vzdělávacích zdrojů poskytovaných na digitálních platformách.Realizace projektů Otevřená škola v Brazílii a Thajsku následně poslouží jako vzory pro regiony Latinské Ameriky a ASEAN.V Egyptě se druhá etapa projektu zaměří na rozšíření odborné přípravy učitelů v oblasti IKT dovedností, čímž naváže na první etapu, během níž bylo vybudováno Nové centrum distančního vzdělávání pro 950.000 pedagogů.Významného pokroku v oblastech rozvoje vzdělávacích technologií a podpory pedagogů dosáhly rovněž 1. etapy projektu Otevřená škola v Etiopii a Ghaně:• Etiopie vybavila a vyškolila 12.000 studentů a 250 pedagogů na 24 pilotních středních školách a vytvořila první příručku pro školení v oblasti vzdělávacích technologií (EdTech) na podporu své nové strategie digitálního vzdělávání (2023-2028).• Ghana zkvalitnila své národní vzdělávací platformy, vypracovala rámec IKT kompetencí pro učitele a vybavila deset škol IKT zařízeními, která využije 1000 učitelů a 3000 studentů.O iniciativě Huawei TECH4ALLTECH4ALL představuje dlouhodobou iniciativu a akční plán společnosti Huawei v oblasti digitálního začleňování. Projekt TECH4ALL je založen na inovativních technologiích a partnerstvích a jeho cílem je podpořit v digitálním světě začlenění a udržitelnost.Další informace naleznete na webových stránkách iniciativy Huawei TECH4ALL na adrese https://www.huawei.com/en/tech4all.Sledujte nás na síti X:x.comFoto - https://mma.prnewswire.com/media/2502608/image.jpgKONTAKT: Gary Marcus Maidment, gary.marcus.maidment@huawei.com
\nČas načtení: 2024-02-01 02:34:00
Děti ve věku 12–13 let komunikují s vrstevníky hlavně online
Dětský svět v dnešní době do velké míry ovlivňují média a technologie, což se odráží na způsobech jejich trávení volného času, možnostech přípravy do školy, interakci s kamarády a v neposlední řadě na jejich wellbeingu. Nová studie společností ResSOLUTION Group a Nielsen nazvaná Děti a nová média 2023 například ukazuje, že děti ve věku 12–13 let už při přípravě do školy pracují více s online vyhledávači než s učebnicemi a s kamarády denně interagují spíše digitálně než při pohybu venku. Pro komunikaci o školních záležitostech pak zdaleka nejčastěji volí aplikaci WhatsApp, který má velký náskok před Instagramem nebo Messengerem.
\nČas načtení: 2020-05-31 16:08:52
Start nové lodi Dragon 2 je převratným krokem
Příznivci letů do vesmíru měli v sobotu 30. května velký den. Počasí na březích Floridy se trochu umoudřilo a umožnilo start nové lodi Dragon 2 i s dvojčlennou posádkou. Sledoval jsem přípravy ke startu na online kanálu SpaceX. Oba astronauti, pánové kolem padesátky, se zubili jako kluci, kterým bylo právě slíbeno lízátko a jízda na kolotoči. Taky bych se zubil. Tohle je to pravé dobrodružství. Z geopolitického hlediska nastala pro kosmické lety doba zaslíbená, protože tu zase máme nějaké soupeření velmocí o světovou dominanci, což silně podněcuje technologické závody. V moderní době se vždycky vyplácelo mít převahu v nějaké technice, která umožňuje dálkovou projekci síly – na začátku 20. století to byly velké lodě (dreadnoughty), později letadla a první rakety, ještě takové, které nedokázaly dosáhnout oběžné dráhy. Dnes to nejspíš bude vesmír. Nejde jenom o klasickou špionáž a zbraně, ale i o šíření informací, protože tyhle souboje velkých států mají vždycky nějakou informační rovinu. Západní svět si snad podrží nějakou svobodu slova a tisku (i když za to budeme muset bojovat). Proniknout naopak informačně dovnitř Číny bude mnohem těžší, ale zrovna převaha na oběžné dráze by k tomu mohla být užitečná. Z vesmíru se dá vysílat leccos, včetně kritických až podvratných zpráv, a současné čínské vedení je kontrolou nad informacemi natolik posedlé, že tím ukazuje svoji Achillovu patu. Americký kosmický program v uplynulých letech málem odumřel na přílišnou byrokracii a nedostatek chuti podstupovat nějaké další riziko. Nejlépe na tom byl sektor kosmických sond vysílaných k planetám, planetkám a kometám; tam nejde o lidské životy a vědátoři jsou hraví a vynalézaví už z podstaty. Nejhůře na tom byly velké projekty jako Constellation a SLS, jejichž vývoj zaběhl do desítek miliard dolarů ještě předtím, než vzlétl první prototyp. Jeden čas to vypadalo, že kombinace politického mikromanagementu, stabilních penězotoků k velkým firmám jako Boeing či Northrop Grumman a přílišného „držení se u zdi“ tu NASA buď úplně zabije, nebo – a to spíš – ji ponechá v jakémsi položivém stavu, kdy to bude agentura hodně drahá, z vojenských důvodů sice nezrušitelná, ale zároveň nepříliš efektivní. No, zdá se, že tenhle scénář byl odvrácen, a to právě tím, že si ve Washingtonu uvědomili, že musejí pustit část kontroly z ruky. Jedním z problémů dřívějšího stavu byla neustálá snaha úředníků dohlížet na každý detail každého procesu. Byl to pochopitelný důsledek dvou havárií raketoplánů, které stály celkem 14 životů. Ale zároveň se tímhle způsobem zabije jakákoliv inovace. Na diskusních fórech, kde se setkávají příznivci kosmonautiky, koluje neověřitelná historka. Zní takto: když se firma SpaceX pustila do práce na lodi Dragon 2, vyjádřila NASA přání nasadit jim do výroby nějakých 300 trvale přítomných inspektorů. Ze SpaceX prý odpověděli, že tři by měli stačit. Nakonec se dohodli na třiceti. Na internetu vždycky potkáte zapšklé lidi, kteří pociťují potřebu shodit jakýkoliv výkon, kterého někdo dosáhl. (Tuhle povahu jim opravdu nezávidím.) I kolem letu Draka se jich vyrojilo víc než dost a jejich hlavní argumentační linie je, že s lidmi se létalo už předtím, tak co že se vlastně oslavuje. Nuže, důvody jsou tyto: a) Ta loď je úplně nová, a to i designově, nejen datem výroby. Nejde jen o opatrné vylepšování starých modelů, jako jsou Sojuzy nebo raketoplány, ale o stroj, který je od samého počátku postaven na současných technologiích. K tomu byl už nejvyšší čas. Ona ta moderní technika má sice taky svoje problémy (například pochytání softwarových chyb požírá čím dál významnější část času stráveného vývojem), ale létat donekonečna na strojích, které zkonstruovali ještě naši dědečci, bylo poněkud ubíjející. A drahé, čímž se dostáváme k druhému bodu: b) Jak nosné rakety Falcon, tak kosmické lodi Dragon vyšly na relativně málo peněz, částečně byly financovány ze soukromých prostředků a jejich provoz by měl být o dost ekonomičtější než dřív – což znamená možnost létat daleko, daleko častěji, než jsme byli zvyklí. Podle NY Post dostala SpaceX za uplynulé desetiletí ze státních peněz celkem 3,1 miliardy dolarů, což jsou ve srovnání s dřívějšími kosmickými projekty vyslovené drobné. Měsíční projekt Apollo by při započítání inflace vyšel asi na 150 miliard dnešních dolarů a čtyřicet let provozu raketoplánů na 209 miliard dolarů. Samozřejmě se ty tři projekty nedají úplně jednoduše srovnat, každý měl jiné cíle; ale roční náklady se srovnat dají a z nich plyne, že lety na Falconu jsou jak pro daňového poplatníka, tak i pro větší soukromé zákazníky cenově snesitelné, kdežto Apollo či raketoplán představovaly velký a dost možná neudržitelný luxus i pro federální kasu USA. No, a cena je přitom naprosto kritický faktor pro další rozvoj. S drahými hračkami si nutně bude hrát jen pár nejbohatších kluků na pískovišti. Čím cenově dostupnější se ta technologie stane, tím víc se bude rozvíjet, až bude jednoho dne samozřejmou součástí našeho světa. Takový vývoj od supertechnologie k všudypřítomnému jevu už jsme v posledních desetiletích zažili a změnil nám život. Kdyby počítače navěky zůstaly ve velkých klimatizovaných sálech a k jejich provozování by byly potřeba celé týmy, tak byste teď, well, určitě četli něco zcela jiného. I politika nebo zpravodajství by vypadaly úplně jinak. Doufám, že kosmická technologie časem zlidoví podobným způsobem, a že start Draka představoval malý krok k tomuhle cíli. Ten šípkový zámek v podobě velkých státních agentur potřeboval trochu probudit. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
\nČas načtení: 2020-02-04 12:55:19
Svět knihy Praha 2020 se zaměří na střed/t světa. Čestným hostem bude Polsko
Od 14. do 17. května se na výstavišti v Holešovicích uskuteční 26 ročník mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha. Za hlavní téma si letos zvolil Střed/t světa. Zabývat se bude oběma významy, které toto spojení při vyslovení evokuje, tedy „středem“ i „střety“ současného světa. Zatímco v psané podobě je třeba „střed“ a „střet“ světa jednoznačně rozlišit, ve výslovnosti jsou snadno zaměnitelné. Svět knihy Praha využívá této nejednoznačnosti k nastolení celého komplexu témat a souvisejících otázek. „Střet“ v pojmenování hlavního festivalového motta odkazuje k názorovému rozpolcení současné společnosti, kdy často naprosto protichůdné názory rozdělují rodiny i země a vedou ke konfliktům. Organizátory veletrhu například zajímá, do jaké míry je názorové střetávání ovlivněno „online“ propojením světa nebo tendencí považovat za jediný správný „střed“ právě svůj pohled na věc, svou kulturu či svého boha. O „středu“ se bude diskutovat i v geografickém smyslu, tím se míní středoevropská historie i identita. Za střed či srdce Evropy se ostatně označuje řada míst v tomto regionu, jak v Česku a Slovensku, tak v Německu, Rakousku či v Polsku. A právě náš severní soused stojí jako čestný host ve středu zájmu letošního programu. Polsko vyzdvihl Svět knihy Praha už před deseti lety. Návštěvníci aktuálního ročníku tak mají ideální možnost prozkoumat, kam se polská literatura za jednu dekádu posunula. „Připravujeme zajímavý program zahrnující oceněné tituly, populární fantasy, poezii, komiks i reportáž. Inspirováni loňským úspěchem budeme pokračovat v debatách se světovými hvězdami,“ upozorňuje dramaturg programu Guillaume Basset. O výběru Polska mezi dalšími zájemci o čestné hostování rozhodlo, že pražští organizátoři navázali úzký partnerský vztah s knižním veletrhem ve Varšavě. Ten bude od 21. do 24. května jako hlavní zemi na oplátku představovat Česko. „Pomáhat české literatuře být vidět na mezinárodním poli vnímáme jako náš důležitý úkol, proto jsme myšlenku recipročního hostování navrhli a rozvíjeli. Aktuálně tedy jedou přípravy na dvou frontách. České literární centrum chystá prezentaci české literatury ve Varšavě. My spolu s Instytutem Książki, Polským institutem v Praze a řadou dalších partnerů zase chystáme prezentaci Poláků u nás a vymýšlíme společné projekty,“ doplnil ředitel veletrhu Svět knihy Radovan Auer. V budoucnu by se pražský a varšavský veletrh mohly například spolupodílet na pozvání významného literárního hosta ze zámoří. Už letos sdílejí vizuál, který k přeshraniční spolupráci odkazuje. Dvorní grafik Světa knihy Pavel Fuksa vytvořil parafrázi státních symbolů, návštěvníky veletrhu tak bude provázet gryf čtoucí knihy. Původně mytologické zvíře má ve festivalové verzi hlavu polské orlice a tělo českého lva. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
\nČas načtení: 2024-02-28 13:03:00
Témata: Julija Navalná vystoupila před europoslanci (sestřih projevu); Přípravy pohřbu Alexeje Navalného[online]
\nČas načtení: 2024-03-16 14:00:00
ONLINE + VIDEO: Zlín - Bohemians. Oberou ševci další tým z Vršovic?
Fotbalisté Bohemians ve 25. kole FORTUNA:LIGY zavítají na stadion Zlína. Hosté po konci zimní přípravy získali čtyři body, ale nevyhráli ani jedno utkání. Zlínským se vstup do jarní části povedl, pyšní se ziskem pěti bodů a v domácím prostředí obrali pražskou Slavii. Vyšlápnou si ševci na další tým z Vršovic? Sledujte ONLINE a VIDEO momenty z utkání na iSport.cz. Utkání startuje v 15:00.
\nČas načtení: 2024-12-08 10:02:22
Jak připravit pokrmy inspirované luxusními restauracemi v kasinech
Jak připravit pokrmy inspirované luxusními restauracemi v kasinech redakce Ne, 12/08/2024 - 10:02 Minutky Klíčová slova: zahranicne online kasina https://mezinrodnonlinecasino.com/slovenske-casino-pro-ceske-hrace seznam slovenské casino pro české hráče Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Základem úspěchu jsou prvotřídní suroviny Základem každého kvalitního pokrmu jsou vysoce kvalitní suroviny, na kterých byste neměli šetřit. V kasinových restauracích procházejí suroviny, které se k vaření používají, důkladnou kontrolou kvality, čerstvosti a chuti. Cílem není vytvořit pokrm, který je levný a rychle k mání jako hry, které nabízí seznam slovenské casino pro české hráče, a nebo jakékoliv jiné běžné kasino, které přijímá Čechy. Cílem je vytvořit nezapomenutelné jídlo, na které budete s přáteli dlouze vzpomínat. Proto namísto běžných obchodů navštivte raději lokální farmářské trhy nebo specializované prodejny s bio a prémiovými potravinami. K pravidlům nejvyšší kvality patří: nakupujte čerstvé suroviny co nejblíže k datu, ve kterém je budete zpracovávat vybírejte sezónní potraviny vzhledem k danému období - potraviny ve své sezónně mají totiž nejvyšší obsah živin a nejvíce chuti nebojte se sáhnout po luxusnějších druzích potravin, jako jsou lanýže, kaviár nebo i humr Kombinace chutí jako výzva Staré a dobře známé chutě už jsou dávno passé. Teď je čas nových a překvapivých chutí a kombinací. Stejně tak překvapivých jako je nové slovenske casino, které můžete zcela jednoduše navštívit na https://mezinrodnonlinecasino.com/slovenske-casino-pro-ceske-hrace, s novými a vylepšenými hrami, nyní s přístupem pro ceske hrace. Restaurace v kasinech jsou navíc svým vřelým postojem ke kombinacím chutí, světových kuchyní a tradicí u svých zákazníků známé, a proto i často vyhledávané. A jak zahrnout kombinace do vaření pokrmů? Jednou z nejoblíbenějších způsobů kombinování chutí je variace sladká-slaná chuť. Vyzkoušet můžete třeba foie gras s redukcí z fíků nebo brusinek, nebo lahodné maso s ovocnou omáčkou. Do svých pokrmů přidejte špetku exotické chuti. Ochucovadla jako třeba misa pasta, wasabi nebo harissa vašemu pokrmu přidá šmrnc. I ti nejlepší šéfkuchaři na světě ví, že tajemstvím dokonalého pokrmu na talíři je rozmanitost textur. Dejte si záležet, aby na talíři vždy něco zakřupalo (třeba chips z parmazánu nebo ořechy) a aby se vždy něco na jazyku jemně rozplynulo (nějaké zeleninové pyré nebo krémová omáčka). Metody servírování a dekorace: Atmosféra kasina u vás doma Všichni se jistě shodneme, že jídlo není jen chuťový zážitek, ale i vizuální. Když něco krásně vypadá, více nám to i chutná. A dobře by nemělo vypadat jen jídlo, které podáváme, ale i prostor, ve kterém servírujeme. V luxusních restauracích kasin jsou servírování a dekorace jedněmi ze základních pilířů celkového gastronomického zážitku. Existuje dlouhý zoznam takových luxusních restaurací, kde zahranicne online kasina nabízejíc i spoustu zábavy s obľúbenými hracími automatmi, kombinují kouzlo poutavého servírování a pozoruhodných dekorací. Jak ovládnout umění servírování? nebojte se hrát si s barvami; čím více intenzivních barev, tím více intenzivních chuťových zážitků ozdobte svůj talíř jedlými květy, jako jsou violky nebo měsíčky, váš talíř pak bude vypadat přímo jako z michelinské restaurace talíř jídlem zbytečně neplňte a raději se zaměřte na minimalistický styl A jak prostírání vyzdobit tak, aby se co nejvěrněji podobalo luxusnímu kasinu? sáhněte po ozdobných předmětech, které přímo evokují luxus; může to být porcelán, křišťálové sklenice nebo látkové ubrousky složené do estetického tvaru na pozadí pusťte svou oblíbenou jazzovou muziku nebo melodie klavíru, které atmosféru luxusního kasina ještě více zpřítomní vyzvěte své přátelé, aby se na společný večer s vámi oblékli do slavnostního oblečení, uvidíte, že ke kasinům v Las Vegas nebudete mít daleko Techniky přípravy luxusních pokrmů Dalším základem luxusních pokrmů jsou i techniky jejich přípravy a precizní postupy přípravy. Dobrou zprávou je, že mnohé tyto techniky máte možnost vyzkoušet i v pohodlí svého domova a nemusí vás to stát příliš mnoho energie. Jaké techniky přípravy používají kuchaři v luxusních kasinových restauracích? Jednou z nejčastějších technik je tzv. sous-vide vaření. Spočívá v pomalém vaření ve vakuovém obalu při nízké teplotě. Například maso nebo ryby si díky tomuto postupu zachovají šťavnatost a živiny a výsledek je opravdu neodolatelní. Mnohá sous-vide zařízení jsou navíc běžně dostupné ke koupi. Ugrilujte si výborný steak na pánvi podle postupu předních šéfkuchařů, podlijte ho máslem a doplňte o bylinky. Nakonec nechte “dojít” v troubě. Přední kuchaři nezahušťují omáčky moukou nebo škrobem. Omáčky připravují tzv. redukcí, při které se během vaření odpaří zbytečná tekutina, čímž se zároveň i zvýrazní chuť. Pokud se rozhodnete pro přípravu masa, nechte ho třeba den před vařením marinovat ve vaší oblíbené marinádě. Jeho chuť tak bude mnohem intenzivnější. Připravte si doma pokrmy jako z luxusního kasina Jak vidíte, vaření pokrmů, které jsou inspirované luxusními kasinovými restauracemi, nemusí být nijak složité. Pomocí několika málo postupů a technik mezi které patří výběr vysoce kvalitních surovin, zajímavé kombinace chutí a vařících postupů, technik vaření a příprav nebo umění servírování a dekorace, zvládnete připravit dokonalý pokrm, na který byste narazili v luxusním kasinu, i vy. Díky těmto tipům můžete své kulinářské umění posunout na další úroveň a podělit se o své dovednosti třeba i s přáteli u příjemně stráveného večera doplněného třeba o rafinovanou hru Texas Hold’em. Přidat komentář foto pixabay.com Luxusní kasinové restaurace jsou známé svou vysokou úrovní gastronomie a mohou být zajímavou inspirací pro nejednu domácnost. Restaurace v kasinech ve svém kulinářském umění používají spojení vysoce kvalitních surovin, dokonalé prezentace pokrmů a chuťových kombinací, které osloví i ty nejnáročnější gurmány. Chtěli byste si doma vytvořit pozoruhodnou atmosféru luxusního kasina a podávat svým přátelům lahodné pokrmy, hodné pětihvězdičkových restaurací? Ponořte se do dnešního článku plného inspirací pro přípravu pokrmů inspirovaných luxusními restauracemi v kasinech.
Čas načtení: 2022-03-30 09:19:52
Jean-Jacques Annaud o svém filmu Notre-Dame v plamenech: Uvěřil jsem, že je katedrála moje milenka
Film Notre-Dame v plamenech – hrdinský příběh těch, kteří riskovali své životy při nebezpečné záchraně symbolu Paříže přijde do českých kin 21. dubna. Nervy drásající snímek režíroval držitel Oscara a matador světové kinematografie Jean-Jacques Annaud, který má na svém kontě filmy Jméno růže, Nepřítel před branami či Sedm let v Tibetu. Film v neúnavném tempu rekonstruuje události 15. dubna 2019, kdy katedrálu Notre-Dame zachvátily plameny a celý svět toho byl v přímém přenosu svědkem. Spolu s hasiči se vydáváme do míst, která zůstala divákům obrazovek skrytá – přímo do nitra hořící budovy. Snímek tak nabízí téměř fyzický zážitek, který nikoho nenechá chladným. Režisér a scenárista snímku Jean-Jacques Annaud se soustředí na věrohodné zachycení boje s nekontrolovatelným živlem, ale především upozorňuje na nezměrnou odvahu a obětavost záchranných sborů. Bez jejich nasazení by nejznámější katedrála světa lehla popelem. Jak se mu film točil a s jakými obtížemi se při tom musel vyrovnat, odpovídá Annaud v následujícím rozhovoru. Neuvěřitelný příběh tohoto filmu pro vás ve skutečnosti začal 15. dubna 2019, v den požáru pařížské katedrály Notre-Dame… Byl jsem pár dní ve Vendée, v domě, kde nefungovala televize. Když jsem zapnul rádio, abych si poslechl projev prezidenta Macrona, dozvěděl jsem se o tragédii, která se v Notre-Dame odehrávala. Tehdy jsem tam tedy nebyl. Ale ta představa… Znám katedrálu velmi dobře. Jako dítě jsem si tam rozbil foťák, když jsem si v ní fotil Démona u galerie Chimera. Později vás k myšlence natočit o této tragédii film nasměrovalo pozvání na oběd… Generální ředitel společnosti Pathé, Jérôme Seydoux, mi zavolal koncem prosince. Předložil mi nabídku, která mě překvapila. Měl na mysli velkolepý film složený z archivních záběrů a pohlcujícího zvuku požáru Notre-Dame. Zpočátku jsem se obával, že tohle není dostatečné pro 90minutovou stopáž. Ale odešel jsem s obálkou plnou dokumentace, včetně článků ve francouzštině a angličtině. Než jsem šel spát, tak jsem se na to podíval. A zůstal u toho do ranních hodin. A učinil rozhodnutí… Co vás v těch materiálech přesvědčilo? To, co jsem v nich přečetl, bylo nepředstavitelné. Fascinující kaskáda neúspěchů, překážek. Naprosto nepravděpodobné, přesto pravdivé. Bylo to, jak číst fiktivní scénář. V hlavní roli: mezinárodní hvězda, pařížská katedrála Notre-Dame. Její protivník: impozantní a charismatický démon, oheň. A mezi nimi obyčejní mladí lidé připraveni položit své životy za záchranu „kamenů“. Akce na stříbrném plátně, o které by mohl snít každý scenárista. Vizuální opera s napětím, dramatem, velkorysostí. Všechno mi přišlo divoké, grandiózní a hluboce lidské. Pak jsem potřeboval ověřit fakta těchto mimořádných událostí a zaměřit se na přesnost. Věděl jsem, že budu muset posbírat hodně informací, svědectví a hypotéz od těch, kteří tyhle devastující hodiny prožili… Jak jste postupoval? Předně jsem se rozhodl držet faktů a zachovat chronologii událostí. Nejtěžší bylo určit přesně časovou osu vývoje. Porovnáváním různých svědectví jsem zjistil, že každý měl svou verzi, kdy se objevil kouř, kdy poprvé plameny a kdy dorazili hasiči. Pochopil jsem, že v takovou chvíli nikdo neměl čas dívat se na hodinky. Dal jsem Thomasi Bidegainovi prvotní verzi scénáře. „Jak mohu k tomuhle přispět?“, zeptal se mě po přečtení. Vysvětlil jsem mu, že potřebuji kritické oko drsného kritika a cenný vhled talentovaného autora. Když jste procházel události z 15. dubna 2019, jaká překvapení jste odhalil? Požár byl zjištěn na začátku mše na Velikonoční pondělí v 18:17 hod. odpoledne, ale hasiči dostali upozornění až o půl hodiny později. Od toho okamžiku začal neúprosný boj, ve kterém se zdálo, že vše směřuje k neodvratné katastrofě. Byl to první pracovní den v Notre-Dame pro novou protipožární hlídku, když se spustil alarm o detekci požáru. Člen nové hlídky nikdy katedrálu nenavštívil. Neznal ji. Když se spustil alarm a pro něj se objevil nerozluštitelný kód, zavolal svému šéfovi. Ten však nebyl v dosahu. Hovor se uskutečnil až o 15 minut později. Strážce ve službě, přes rozhovor v praskající vysílačce, rozuměl, že má zkontrolovat půdu sakristie. Jenže požár vypukl v podkroví hlavní lodi. To byl jen začátek ohromující řady nehod. Zůstává ožehavá otázka: co bylo přesnou příčinou požáru? Dnes, po téměř třech letech, stále nemáme oficiální odpověď… Šetření stále probíhá. Film nikdy nebyl zamýšlen jako investigativní. Nabízí různé pravděpodobné příčiny, ale důkazy chybí. Notre-Dame v plamenech se zabývá detaily, které známe. Je to sága o záchraně katedrály. Vyprávíme, jak byla katedrála zachráněna, ne jak nebo proč byla téměř zničena. Film je velkolepou freskou, ve které hraje Notre-Dame hlavní roli. Podařilo se vám natočit několik scén uvnitř katedrály, ale museli jste také ve studiu vytvořit částečnou repliku… Budova zůstala nepřístupná kvůli přítomnosti olova a riziku zborcení. A v každém případě jsme potřebovali budovu zaplnit kouřem, podlahu pokrýt popelem a prachem, shazovat tuny hořícího dřeva a kamenů. Postavili jsme repliku. Plameny šlehaly skrz stovky nastavitelných trysek. V měřítku 1:1 jsme postavili velkou část hlavní lodi, točitá schodiště, vnější ochozy, krovy severní příčné lodi a také vnitřek zvonice v závěrečné scéně. Zkrátka všechny části katedrály, která byla katastrofou nejvíce postižena a které jsme pro natáčení požáru potřebovali. Z hasičů, kteří zachraňují Notre-Dame, děláte hrdiny příběhu, hlavně ze šesti mladých, kteří byli první, kdo bojovali s plameny… Dvě mladé ženy a dva mladí muži, z nichž dva z nich jeli k požáru úplně poprvé. Přijeli v hasičském voze velkém necelých sedm metrů k požáru, který měl 122 metrů. Měli žebřík a hadice o malém průtoku. Když jsem je v rámci natáčení potkal, zaujala mě jejich skromnost a pokora. Zjistil jsem, že žádný z hasičů není pyšný nebo vychloubačný. Všichni nasazují své životy pro ostatní, podstupují neuvěřitelná rizika, denně se setkávají s nebezpečím a smrtí, ale necítí se kvůli tomu slavní. Připomněli mi doktrínu pařížských hasičů: riskovat své životy, abychom zachránili jiné životy. Namítl jsem, že Notre-Dame je jen památka z kamene. Odpověděli, že jejich vlastní životy jsou nedůležité ve srovnání s tisíciletými kameny v jedné z nejreprezentativnějších svatyní na světě. Vyprávěli mi o tom, jak poté, co se po kolena brodili vodou zatopenými chodbami, litovali, že jim bylo zakázáno přibližovat se k plamenům. Jejich obleky jsou navrženy tak, aby vydrželi teploty až 700 °C. Ale promočení a vystavení skoro dvojnásobné teplotě by znamenalo, že by se doslova „uvařili ve vroucí páře“. Toho 15. dubna byla teplota v místě požáru přes 1200 °C. Když jsem je poslouchal, plně jsem si uvědomil, jaké utrpení tato operace vlastně byla. Nesnesitelné vedro, výpary, 40 kilogramů vybavení na zádech, 15 kilogramů hadic, helmy a respirátory. A to vše na místě s neuvěřitelně úzkými průchody v horní části katedrály. Méně než 50 centimetrů na šířku! Svědectví hasičů byla pro film zásadní... Přípravy filmu a práce na dokumentaci probíhaly během pandemie, při prvním lockdownu. Jean-Yves Asselin, můj výkonný producent, zprostředkoval schůzky se členy BSPP (Pařížský hasičský sbor). Totéž platí pro pařížskou radnici: Anne Hidalgová nám dala velmi brzy vědět, že přístup na náměstí Notre-Dame bude během natáčení možný. Florence Parlyová (ministryně ozbrojených sil, která dohlíží na pařížské hasičské sbory), stejně jako policejní prefekt Didier Lallement nám vyšli vstříc a zajistili uzávěru ulic. To, co při sledování vašeho filmu zaujme, je neuvěřitelná krása obrazů požáru požírajícího Notre-Dame. Tak děsivé a zároveň tak fascinující! Souhlasím: Gotická architektura a plameny tvoří velmi fotogenický pár! Od očitých svědků jsme poslouchali vyprávění o příjezdu prvních zásahových týmů do okolí Notre-Dame. Požár už požíral střešní trámy a tavil střechu. Všichni popisovali apokalyptickou scénu se zuřivým ohněm. Oheň byl tak silný, že stoupající žár vynášel do vzduchu uhlíky a žhavé částečky, které pak dopadaly na náměstí někdy i mnohem dál. Popel unášený větrem spadl až za Musée d’Orsay! Chrliči chrlili sírově zbarvené výpary a doslova zvraceli olovo z roztavené střechy... Všichni mi říkali: první, co je zasáhlo (toto slovo používám schválně), byly žhnoucí uhlíky, které pršely na jejich přilby a praskaly pod nohama. Jedním z vrcholů této přípravy bylo vaše setkání s generálem Georgelinem, kterého francouzský prezident pověřil dohledem nad prací na přestavbě Notre-Dame. To bylo v květnu 2020... Pan generál Georgelin je úžasný muž! Než jsme ho stihli požádat, navrhl, abychom s Jérômem Seydouxem (producent) navštívili vyhořelou katedrálu. Navlékli jsme si proto ochranné pomůcky a masky a následovali generála. Detailně nám popisoval stav budovy po katastrofě. Dojemná a fascinující návštěva. Možnost procházet se hlavní lodí, arkýři a chórem mi umožnila si vše ohledně natáčení v hlavě ujasnit. Architekti ve středověku, kteří vynalezli gotickou architekturu, spoléhali výhradně na klenby a ohnivzdornou maltu, která je pokrývala. Cílem bylo předejít katastrofám, které postihly stavby z doby karolínské renesance, při nichž stěny podpíraly střechu přímo, bez tohoto neocenitelného zpomalovače hoření. V průběhu staletí tvořily pozoruhodnou ochranu proti požáru. Zřícení věže prorazilo klenbu a zapálilo hořlavé výpary, které se nahromadily pod hlavní lodí. Díky gotické konstrukci bylo vše odsáto vzhůru, jako komínem. Podle některých odborníků právě to zabránilo velké explozi a zachránilo Notre-Dame. Musel jste ale udělat víc, než jen navštívit poškozenou katedrálu… Ano, jakmile byl na jaře 2020 lockdown zrušen, rozhodl jsem se navštívit několik katedrál ve stejném slohu. Katedrála svatého Štěpána v Sens, jedna z prvních gotických katedrál byla vzorem pro Notre-Dame v Paříži, bazilika Saint-Denis, postavená ze stejného vápence, katedrála Notre-Dame v Amiens (zhruba 90 kilometrů severně od Paříže) a zejména katedrála sv. Štěpána v Bourges – jejich prostudování mi při práci na filmu velmi pomohly. Umožnily mi se co nejvíce přiblížit realitě. Dveře, točitá schodiště, boční lodě, kaple, sochy, římsy, galerie... Sestavil jsem obrovský katalog možných míst natáčení. Pak jsem musel vymyslet, jak toto gotické puzzle sestavit tak, aby odpovídalo celkové vizi Notre-Dame ve filmu. Tehdy jsem si uvědomil (poté, co jsem zdolal tisíce schodů v katedrálách, od jejich lodí až po jejich zvonice), jak blízko byli hasiči v Notre-Dame k tomu, aby jejich mise skončila totální zkázou. Točitá schodiště jsou někdy tak úzká, že se museli svléknout a pak se protáhnout stísněnými průchody, aby dosáhli k požáru. Měli bychom také mluvit o obsazení vašeho filmu. Rozhodli jste oslovit zkušené herce, ale ne hvězdy, které jsou divákům velmi známé. Muži a ženy, kteří zachránili Notre-Dame, jsou anonymní hrdinové – a chtějí jimi zůstat. Bylo by nevhodné, aby je hrály hvězdy, které jsou příliš známé a rozpoznatelné. Abych zdůraznil rozdílnost mezi dokumentárním a hraným filmem, rozhodl jsem se nenajmout skutečné hasiče, kteří byli hrdiny 15. dubna. To pro mě byla hranice svobody a kreativity, kterou jsem si chtěl zachovat. Na druhé straně vyvstala otázka týkající se rolí veřejně známých, politických a vojenských postav, jejichž tváře diváci znají, a kteří byli toho večera a noci přítomni: prezident Emmanuel Macron, pařížská starostka Anne Hidalgová, pařížský prefekt Didier Lallement, generál Jean-Claude Gallet, generál Jean-Marie Gontier, šéf pařížských hasičů atd. Pro některé z nich jsem se rozhodl vložit do filmu skutečné záběry, pořízené turisty, novináři nebo samotnými hasiči. Tyto záběry, natočené v žáru okamžiku, zvyšují důvěryhodnost. U některých z nich, jako je generál Gallet a generál Gontier, kteří vedou rozsáhlé dialogy, jsem se spolehnul na umělce s úspěšnou kariérou v televizi a divadle. Diváci poznají třeba tyto herce: Samuel Labarthe, Chloé Jouannet, Pierre Lottin, Jérémie Laheurte, Jean-Paul Bordes, Ava Baya, Vassili Schneider a Jules Sadoughi. Promluvme si o kulisách a výběru ateliérů. Pro projekt takového rozsahu jste museli najít vhodná místa. Potřebovali jsme prostory, které byly dostatečně velké, aby se tam vešly kulisy 24 až 30 metrů vysoké. Většina kulis navíc byla určena k úplnému spálení! Byli jsme rozhodnuti točit ve Francii, ale faktem je, že ani jedno studio nemá pro tento projekt potřebné zázemí. Měli jsme dvě možnosti: Cité du Cinéma v Saint-Denis a Bry-sur-Marne. V Saint-Denis jsme točili interiéry a v Bry venkovní záběry. Hodně jsem těžil z mimořádného know-how Jeana Rabasse, zkušeného vedoucího výroby. Jean pracoval na několika filmech Jeana-Pierra Jeuneta a také pro Bernarda Bertolucciho a Romana Polanskiho. Byla to výzva, ale prostě jsem věděl, že film musí být realizován na správném místě. Tam, kde byla katedrála Notre-Dame postavena. Proto ve Francii… Jak jste postupovali při stavbě kulis? Kanceláře jsme si zřídili v Cité du Cinéma, zabíraly celé patro. Kresby, makety, 3D modely – požádal jsem o několik zmenšených verzí replik Notre-Dame a její zvonice, vyrobených z kartonu a jako „dřevěné stavebnice“. Každá z replik vyžadovala několik týdnů práce. To mi umožnilo představit si umístění kamer, úhly snímání herců, segmenty, které mají být zapáleny, kudy vést vodu, či kde umístit nouzové východy. Pečlivá příprava nám ušetřila značný čas, když se pak natáčelo ve skutečných katedrálách nebo v postavených kulisách. Náš štáb vyvinul speciální ohnivzdorné kamery, schopné odolat žáru požárů. Museli jsme najmou hodně řemeslníků: truhlářů, štukatérů, železářů, sklenářů, malířů, atd. Všichni byli skutečnými znalci svého umění, kteří nemají často příležitost stavět gotické sloupy a klenby. Provedli jsme mnoho pokusů, abychom našli správný způsob, jak reprodukovat tavení ohněm rozžhaveného olova kapajícího ze střech na zem nebo na helmy hasičů. V Notre-Dame v plamenech jsou scény požáru pustošícího střešní konstrukci katedrály obzvláště realistické. Jak jste je točili? Střešní konstrukce Notre-Dame byla vyrobena z dubových trámů. Některé z nich byly více než 900 let staré. Tohle byl světový unikát, který byl při požáru v roce 2019 zničen. Museli jsme to replikovat ve scéně, která se odehrává v severním prostoru katedrály, kde hasiči zasahovali nejdříve. Scény jsou velmi dramatické a velkolepé. Nejprve jsme nechali vymodelovat střešní konstrukci ve 3D a dle toho ji postavili. Tato scéna byla postavena v Bry-sur-Marne a my ji pak zapálili. Zvony byly vyrobeny ze zesílené sádry a během natáčení vydržely teploty 400 °C. První natáčecí den byl 9. března 2021. Jak na něj vzpomínáte? Konečně! Bylo to v Bourges, kde jsme strávili týden natáčením úvodní scény uvnitř katedrály, která ukazuje davy návštěvníků v Notre-Dame. Chtěl jsem ve scéně vyzdvihnout kakofonii jazyků, to množství turistů všech národností: Španělů, Italů, Angličanů, Němců, Číňanů, Japonců, Maďarů, Kanaďanů, Rusů atd. Potom jsme cestovali do Sens. Katedrála v Sens má totiž podlahovou dlažbu, která je totožná s tou v Notre-Dame. V Sens jsme natočili i schody vedoucí do zvonice: posledních 50 z 350 schodů je v extrémně úzké spirále. Jednou z nejpozoruhodnějších scén ve filmu je zhroucení věže a klenby. Ta se točila ve studiu v Cité du Cinéma. Bylo 5. dubna 2021. Opravdu velmi významný den. Byla to improvizovaná rekonstrukce, protože v Notre-Dame nebyly žádné kamery, které by tento okamžik zaznamenaly. Ve skutečnosti klenba spadla z výšky 40 metrů. Na dlažbu katedrály spadlo 500 tun hořících trámů, malty a kamene. Ve filmu tato scéna trvá asi minutu a 30 vteřin. Ale příprava zabrala týdny! Největší studio v Cité du Cinéma jsme vybavili tak, abychom měli pro pád výšku asi 20 metrů a 70m³ hořících materiálů. Ve stanovený čas bylo vše zapáleno a od té chvíle jsme měli minutu a 15 sekund, než se žár a kouř stanou nekontrolovatelné a nebezpečné. Oheň se plně rozhořel po 30 sekundách, takže nám zbývalo jen 40 sekund na natočení scény. Takže jsme natáčeli na 12 kamer najednou z různých úhlů. Některé z nich byly umístěny uprostřed plamenů, chráněny žáruvzdornými ocelovými boxy s ventilací. Všechny kamery vydržely. Intenzita žáru částečně poškodila strop ateliéru. Naštěstí jsme měli dobré pojištění. O měsíc později jste mohli točit na náměstí před Notre-Dame… Ano, přímo před palisádami, které ohraničovaly nebezpečnou oblast, za kterou neměl skoro nikdo přístup. Byla to důležitá fáze filmu. Měli jsme komparsisty, hasičská vozidla, zájezdové autobusy, ale i štáb, kamery, bedny s vybavením, ventilátory, dýmovnice a další stroje. To také znamenalo zábor části čtvrti a okolních ulic. Měli jsme také výjimečné povolení natáčet uvnitř Notre-Dame. Bylo nás asi třicet (místo obvyklých zhruba 150 členů štábu) a vyšli jsme velmi dojatí. Procházeli jsme částmi katedrály, které ještě byly poseté ohořelými uhlíky, troskami trámů, mezi stěnami zčernalými kouřem, pokrytými kapkami ztuhlého olova. Byl to ochromující pocit. Notre-Dame je moje hvězda. Vyprávím příběh o tragických hodinách, během kterých málem zemřela. Úžasná zpráva je, že katedrála přežila. Stále stojí. Dlužil jsem jí říct pravdu o tom, co se jí skutečně stalo. Bylo mou povinností to udělat s citem a respektem. A pak přišlo to nejemotivnější: mohli jste natáčet uvnitř samotné katedrály... Mysleli jsme si, že to nebude možné. Samozřejmě to bylo s velmi malým štábem a na omezenou dobu poté, co jsme se podřídili extrémním bezpečnostním opatřením: naše ochranné obleky proti olovu a kostýmy herců musely být ihned po skončení natočení scény svlečeny a odvezeny ke spálení. Na jaře 2021 jste také na sociálních sítích spustili výzvu ke sběru fotografií a videí natočených turisty a kolemjdoucími během požáru. Cílem bylo vložit tyto autentické záběry do vašeho filmu. Obdrželi jsme více než šest tisíc videí a fotografií... Na snímcích natočených na mobilní telefony jsem viděl spoustu detailů, které jsem potřeboval. Dostal jsem také záběry davu shromážděného na mostech, jak zpívá hymnu. Dostal jsem i záběry ze zahraničí, natáčené poté, když byla katastrofa oznámena v médiích, protože celý svět sledoval událost živě. Od Číny a Austrálie po Spojené státy, Anglii a Island, požár Notre-Dame se dostal do hlavních zpráv všude. Zpět do studia v květnu 2021, tentokrát v Bry-sur-Marne pro další zásadní moment filmu… Ano, oheň v galerii severní příčné lodi. Zde jsme opět postavili kulisy ve skutečném měřítku… Do této galerie se dostalo prvních šest vyslaných hasičů. Na místo dorazili po více než hodině od zjištění. Byli konfrontováni s obrovskými plameny, které se vymkly kontrole. Měli žalostně nedostatečné vybavení. Kulisy byly vysoká několik desítek metrů. V Bry byla vytvořena přesná replika. Střechu jsme znovu vytvořili ve čtyřech verzích zobrazujících čtyři fáze požáru až do jejího zničení. Nejnáročnější bylo dobře skrýt potrubí, které vedlo kouř a oheň nahoru a podél falešné galerie. Každý plamen byl poháněn nastavitelnou tryskou, která byla dálkově ovládána. Barva ohně musela být červená, ne modrá. Ventilátory musely směrovat kouř správnou rychlostí a správným směrem. V závislosti na fázi požáru byl kouř nejprve bílý, pak černý a nakonec žlutý. Pro herce to byl velmi nebezpečný okamžik natáčení, protože výpary, bez ohledu na to, co děláte nebo jak předvídáte, jsou toxické. Žár v této scéně dosahoval teplot až 540 °C. Samozřejmě jsem hercům výslovně řekl, aby se vrátili a ukryli, jakmile bude vedro nesnesitelné. Měli jsme tým hasičů pro případ, že by se věci vymkly kontrole. Co se týče postprodukce, jak velká část filmu vyžadovala zvláštní efekty? Prací v rámci postprodukce byla pověřena francouzská společnost Mikros, a to pod dohledem našeho VFX koordinátora a supervizora Laurense Ehrmanna. Šlo o zhruba čtvrtinu záběrů, tedy asi 400 záběru z celkových 1500 až 1600. U poloviny z nich šlo o vymazání bezpečnostních kabelů držících herce nebo trubek vedoucích vodu a plyn použitých na place. Druhá polovina práce byla složitější. Museli přidat kouř v pozadí nebo plameny, když to na place nebylo možné nebo příliš nebezpečné. Toto dlouhé a strhující dobrodružství je téměř u konce. Notre-Dame v plamenech se chystá do kin. Jak se zpětně díváte na tuhle odyseu, která vlastně začala jednoho večera v dubnu 2019? Tohle období v mém životě bylo velmi zvláštní. Vždy poslouchám svůj vnitřní hlas. Od chvíle, kdy jsem začal číst materiály, které mi dal Jérôme Seydoux, jsem byl tímto příběhem uchvácen, fascinován a překvapen. Každé ráno, od hledání vhodných míst až po natáčení, včetně přípravy, castingu a postprodukce, jsem se probouzel s touhou vyskočit z postele a ponořit se do začátku nového dne. Dojemné je, že chodím kolem Notre-Dame téměř každý den. Mohu jen stát na balkoně svého pařížského bytu, abych ji viděl na druhém břehu Seiny. Pořád na ni mluvím a říkám jí „miláčku“! Ptám se jí: "Jak se dnes máš?" Ze všech hereček, které jsem měl to štěstí režírovat, je Notre-Dame bezpochyby nejdůstojnější, ale také nejkřehčí. Je krásná jako vždy. Nejznámější katedrála na světě bude ještě dlouho procházet opravami. Týden po týdnu vidím pokroky na tomhle obrovském a jedinečném historickém staveništi. Ušla dlouhou cestu, ale stále stojí. Její příběh bude žít dlouho po mém a našem. Jsem šťastný, že jsem na krátkou chvíli uvěřil, že jsem její milenec.
Čas načtení: 2020-05-02 17:09:00
Zločin na vězni není zločinem?
Na MUDr. Jaroslava Bartáka lze pohlížet jako na padlou hvězdu. Byly časy, kdy jako sekretář elitářského Lions Clubu byl nepřehlédnutelnou hvězdou společenského života, s kterou se rády fotografovaly nejvýznamnější celebrity včetně prezidenta republiky. „Zakopl“ o hanebné nakládání se zaměstnankyněmi, které mu vyneslo odsouzení na 12 let odnětí svobody. Propad ze společenského výsluní a luxusu do vězeňského prostředí byl pro něj šokem. S novými životními podmínkami se vyrovnával s nechutí a špatně a dle mého soudu je dosud úplně nestrávil. Dne 17. dubna 2020 se Vrchní soud v Praze v senátu předsedy JUDr. Michala Hodouška, s přísedícími JUDr. Martinem Zelenkou a JUDr. Michaelou Pařízkovou, zabýval odvoláním odsouzeného Jaroslava Bartáka proti rozsudku senátu předsedkyně JUDr. Evy Drahotové liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem z 5. října 2019, kterým byl pan obžalovaný za přípravu zvlášť závažného zločinu přípravy vraždy a za přípravu zvlášť závažného zločinu přípravy vydírání odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi let. Soud v podstatné části odvolání zamítl, nicméně snížil trest na šest let odnětí svobody. Uzavřelo se tak „třetí kolo“ procesu, na jehož začátku liberecký soud uložil trest 18 let odnětí svobody. Vzhledem k tomu výsledek „třetího kola“ není úplně špatný. Ovšem pan obžalovaný jistě spokojen není, takže v brzké budoucnosti ještě o tomto případu uslyšíme. Fantasmagorie Jaroslava Bartáka Trestného jednání, kvůli němuž stojí před soudem nyní, se měl dopustit v době výkonu trestu tím, že se ve své mysli zabýval přípravou vražd a násilného vydírání šesti osob, které mu měly pomoci k pádu, a k nimž pociťoval zášť. Kromě toho snil o útěku z vězení do Běloruska fantaskním způsobem s použitím vrtulníku a soukromého Gripenu. Těmito myšlenkami se zabýval zvlášť intenzivně, když se posilnil vodkou, kterou mu kdosi do věznice dodával za přemrštěnou cenu. Soudkyně Eva Drahotová si na začátku soudního řízení docela vážně zjišťovala, zda by skutečně mohl na vězeňském dvoře přistát vrtulník, ale nakonec pochopila, že tato část jeho opileckých bludů je příliš výstřední a dále se jí nezabývala. V současné fázi řízení příprava útěku již není předmětem obžaloby. Je pozoruhodné, že povahu jedné části opileckého blábolení soud ocenil správně, ale zbytek nadále bere smrtelně vážně. Za něco přece pan obžalovaný odsouzen být musí. Jaroslav Barták nedokázal udržet své fantasmagorie uvnitř hlavy. Nejdříve je vypustil do psaných poznámek, později se začal svěřovat spoluvězni, mnohonásobnému recidivistovi Miloši Levkovi, který se rád zúčastnil alkoholových sedánek, a pomáhal mu svými nápady bludné představy rozvíjet. Začal hrát úlohu prostředníka, který měl zabezpečit uskutečnění Bartákových šílených představ. Podle pozdější výpovědi před soudem z počátku považoval jeho bláboly za legraci a snažil se z jejich tvůrce tahat peníze, ale pak u něj došlo k náhlému zlomu, jehož motivace zůstává nevysvětlena: pochopil, že Bartákovo vyprávění lze vyložit jako plánování závažné trestné činnosti a našel způsob, jak vyrozumět policii a obstarat důkazy. Prý chtěl předejít neštěstí. Ukradl spoluvězni část jeho poznámek a zejména si opatřil hodinky s vestavěným audiovizuálním záznamovým zařízením, na které nahrál část rozhovorů. Nahrávky jsou hlavním usvědčujícím důkazem proti panu obžalovanému. Shodou okolností právě v té době žádal o podmínečné propuštění a své zásluhy o usvědčení zločince Bartáka neúspěšně použil k posílení svého postavení v příslušném řízení. „Třetímu kolu“ předcházelo zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze z 1. listopadu 2016 i rozsudku senátu JUDr. Evy Drahotové z 15. června 2016 usnesením senátu JUDr. Danuše Novotné Nejvyššího soudu ČR z 18. prosince 2017. Odůvodnění zrušujícího rozhodnutí bylo pro nalézací i odvolací soud přímo zdrcující, neboť soud zjistil v jednání obou instancí hrubá pochybení a extrémní nesoulad mezi důkazy a právními závěry jejich rozhodnutí. Podle něj „účelem trestního řízení není jen „potrestání pachatele“, ale rovněž „fair“ proces. Tomuto elementárnímu požadavku soudy obou stupňů … nedostály, když jednaly … svévolně, a to takovým způsobem a v takovém rozsahu, který … zavdává příčinu k posouzení dovolání obviněného jako odůvodněného … provedeným dokazováním … nebylo jednoznačně prokázáno, že se obviněný dopustil jednání, jež je mu obžalobou kladeno za vinu.“ Slabinou rozhodování obou soudů bylo především vyhodnocení psychopatických úvah Jaroslava Bartáka jako vážně míněné přípravy napadení jím nenáviděných osob a připuštění uskutečnitelnosti jeho zločinných záměrů. K těmto názorům soudy dospěly mimo jiné vyhodnocením svědeckých výpovědí recidivisty Miloše Levka, které považovaly za věrohodné, bez ohledu na to, že jde o výtečníka, jenž velkou část své dospělosti prožil ve vězení. Ale jejich názor Nejvyšší soud ČR nesdílel, neboť přihlédl k povaze svědkovy osobnosti a nepovažoval za objasněné důvody, proč se najednou z „přihrávače“ pana odsouzeného stal jeho karatelem. Nevěrohodný svědek Dále Nejvyšší soud ČR neuznal za jednoznačně prokázanou použitelnost jako důkazu videozáznamů rozhovorů pana obžalovaného s recidivistou Milošem Levkem. Nebyla objasněna motivace Miloše Levka k jejich obstarání a způsob, jak se do vězení dostaly hodinky a kdo a jak pak zařídil jejich doručení policistovi Ing. Bc. Josefu Marešovi. Policistova úloha v této věci je stále převážně nejasná. Soudy, jimž zrušil rozsudky Nejvyšší soud ČR, jsou v obnoveném řízení vázány jeho právním názorem a musí se snažit vytknuté nedostatky odstranit. Jako pozorovatel hlavních líčení „třetího kola“ u libereckého soudu jsem přesvědčen, že senát Evy Drahotové v tomto případě nemohl dostát povinnosti. Při nápravě se nemohl obejít bez součinnosti Miloše Levka a (dnes již bývalého) policisty Josefa Mareše. Jenže Miloš Levko již v tomto kole odmítl vypovídat a ostatně jeho věrohodnost utrpěla další ránu, neboť 20. dubna 2018 mu Okresní soud v Liberci uložil další nepodmíněný trest. Policista svou výpověď v potřebném směru nedoplnil. Soud na něj ostatně nijak nenaléhal. Senát sice doplnil dokazování zajímavými výslechy nových svědků, ale jejich výpovědi byly z hlediska vad, vytýkaných Nejvyšším soudem ČR, prakticky nadbytečné. Malý posun nastal pouze v poznatcích o použití hodinek se zařízením pro audiovizuální záznam, a to velmi zajímavou výpovědí svědkyně Terezy Tiché. Podle jejího vyprávění ji Miloš Levko při návštěvě vyrozuměl, že za ní přijde posel s balíčkem, který má převzít a předat kaplance Mgr. Renatě Wachové. Sotva opustila věznici, již jí posel zatelefonoval a pak přinesl balíček. Doma do něj nahlédla a našla v něm hodinky. Podle pokynu jej předala kaplance. Ta ovšem její údaje popřela. Proto soud provedl důkaz konfrontací obou svědkyň, v nichž obě trvaly na svém. Sdělení svědkyně Terezy Tiché je skutečně pozoruhodné. Pokud je pravdivé, dokazuje, že Miloš Levko měl pružné spojení s kýmsi mimo věznici, od koho si mohl nechat obstarat cokoli a jehož pohyby mohl organizovat. Posel se okamžitě dověděl o odchodu svědkyně z věznice. O tom, jak měl Miloš Levko zajištěnu komunikaci s vnějším prostředím, není nic známo. Přes tuto drobnost se soud nacházel ve stejné důkazní nouzi jako v předcházejícím kole. Nastala patová situace. Soud ji vyřešil tím, že v podstatě setrval na právním názoru předchozího rozsudku. Kdyby se řídil zásadou „in dubio pro reo“ a vynesl pro nedostatek důkazů zprošťující rozsudek, úspěšnost případného odvolání státního zástupce by nebyla zaručena. Cokoli jako důkaz Neutěšená důkazní situace nalézacího soudu se přenesla na odvolací soud, který se snažil překonat ji vyvracením argumentů odvolání v nevýznamných bodech. Pomáhal si všemi možnými způsoby, například obsáhlým znevažováním osobnosti svědka Miky Bauera, když daleko horší osobnostní profil Miloše Levka jeho uznání za věrohodného svědka nevadil. Ale na povaze důkazní situace stejně nic nezměnil. Odvolací soud také nadále uznává audiovizuální záznamy, pořízené Milošem Levkem, za přípustný, zákonně získaný důkaz. Úvahám o použitelnosti záznamů věnuje velký prostor a dospívá k obecnému závěru, jenž si jako laik dovoluji shrnout takto: je-li to v zájmu Spravedlnosti na potrestání vybraného jedince třeba, lze jako důkaz použít úplně cokoli. Nemohu si odpustit poznámku, že před časem senát současného přísedícího JUDr. Martina Zelenky rozhodl o nezákonnosti použití odposlechů v kauze MUDr. Davida Ratha. Nebylo zřejmě v zájmu Spravedlnosti, aby byl tento obžalovaný potrestán, naopak v případě MUDr. Jaroslava Bartáka slepá bohyně zřejmě vyžaduje jeho odsouzení. Oba soudy ve svých úvahách ignorují dvě podstatné okolnosti. Především tu, že pouhým vnesením hodinek s audiovizuálním záznamovým zařízením do věznice a jejich pozdějším vynesením došlo k porušení zákona o výkonu vazby a trestu, za který by Miloš Levko měl být v nejlepším případě kázeňsky potrestán. Trestu unikl mimo jiné zásluhou policisty Josefa Mareše, který o přítomnosti hodinek a účelu jejich použití neinformoval vedení věznice, když už nesplnil úřední povinnost proti nezákonnému jednání zasáhnout. Samozřejmě, policista mohl Levkovu akci legalizovat jejím zařazením do úkonů trestního řízení, to ale neučinil. Druhou významnou okolností je skutečnost, že hodinky se do věznice a ven dostaly koordinovaným nezákonným jednáním Miloše Levka a jeho pomahačů čili organizované skupiny pachatelů. Také je zřejmé, že si je opatřil s cílem narušit osobnostní práva obžalovaného Jaroslava Bartáka a způsobit mu škodu. Nepřijatelnost jednání této skupiny nelze omlouvat ani tím, že odvrátili nebezpečí od šesti osob, nenáviděných panem obžalovaným, neboť jim ve skutečnosti žádné nehrozilo: Jaroslav Barták je odvrátil již tím, že se spoléhal na splnění jeho pokynů právě udavačem Milošem Levkem. Nesdílím nevyslovené názory obou zmíněných soudů, že organizovaná skupina jednala v zájmu veřejného prospěchu. Protože se jednalo o útok na bezpečnost a soukromí vězně, vyšetřování akce „hodinky“ nebylo nikdy zahájeno. Policista Josef Mareš nezákonné jednání sice nelegalizoval, ale jeho pachatele zaštítil mlčením. V dané situaci odvolací soud setrval na závěrech svého dřívějšího zrušeného rozhodnutí a „umyl si ruce“ mírným snížením trestu. Komu posloužily soudy? Obžalovaný Jaroslav Barták zřejmě nevzbuzuje sympatie a pokud by šlo jen o jeho životní úděl, nemělo by smysl se touto kauzou zabývat, protože zřejmě vstoupí do „čtvrtého kola“. Nabízejí se ale otázky, jež svým významem přesahují rámec tohoto řízení. Jistě stojí za přemýšlení otázka, zda je správné uznat za trestný čin zmatené dění v hlavě obžalovaného, jehož výhonky jen občas vyhřeznou do vězeňského prostředí a dál se nedostanou čili není důvod považovat je za reálnou hrozbu. Pozornost zaslouží i otázka, zda je přípustné, aby se o zákonnosti a použitelnosti důkazů rozhodovalo nikoli podle pevně stanovených pravidel, ale podle subjektivního posouzení naléhavosti potřeby vyhovět Spravedlnosti odsouzením obviněného za každou cenu. Nejdůležitější je otázka, komu vlastně v tomto řízení posloužily soudy. Soudci budou samozřejmě jednohlasně tvrdit, že posloužili Spravedlnosti odsouzením psychopata, jenž vymýšlel hrůzné postihy svých nepřátel v bezmocné zlosti kvůli ponížení uvržením do vězení, jehož se mu oprávněně dostalo kvůli jeho nevhodnému chování. V obhajobě tohoto stanoviska nebude soudům překážet skutečnost, kterou buď vůbec nechtějí vidět, nebo ji hrubě podceňují: o vyvolání tohoto trestního řízení se zasloužila organizovaná skupina osob, působících ve věznici i mimo ni, s funkčním komunikačním propojením, která soustavně porušovala zákon o výkonu trestu. Jejím hlavním činitelem byl nejspíš recidivista Miloš Levko (nebyl-li řízen někým důležitějším zvenčí). V určitém okamžiku se cílem skupiny stala kriminalizace Jaroslava Bartáka a díky soudům svého cíle dosáhla. Protože se jednalo „pouze“ o napadení vězně, navíc osoby obecně značně neoblíbené, nezákonnost postupů této skupiny orgány činné v trestním řízení nepohoršila a nedošlo ani k pokusu o vyšetřování její činnosti. Dodnes nebyli identifikováni pomocníci, žijící mimo věznici. Z vědomých účastníků tažení za kriminalizaci Jaroslava Bartáka jsou viditelní Miloš Levko a kaplanka Renata Wachová, kteří již byli společně odsouzeni za jinou trestnou činnost, páchanou ve věznici. Ostatní zůstávají ve stínu. Úsilí pachatelů došlo naplnění díky pomoci vysokého důstojníka kriminální policie, který patrně jinak stojí mimo rámec jejich organizace. O to, zda se Jaroslav Barták psychopatickými výstřelky svého myšlení skutečně dopustil trestného činu, se budou právníci ještě chvíli přít a já jím tyto úvahy rád přenechám. Ale skutečnost, že pan obžalovaný se dostal před soud zásluhou soustavného porušování zákona o výkonu trestu organizovanou skupinou pachatelů, je nezpochybnitelná. A soudy je nepronásledují, naopak je odměňují vyhověním jejich přání. Nabízí se tedy otázka přípustnosti používání nezákonného jednání jako nástroje Spravedlnosti. Vysvětluji, že opakované použití slova Spravedlnost s velkým S není překlep. Používám je pro označení základního principu, jenž by měl ovládat trestní řízení. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-07-10 15:32:38
Slavia vyhrála i třetí utkání rakouské přípravy. Proti Podbrezové opět řádili Vorlický i Botos
Slavia se včera utkala v dalším zápasem přípravy v Rakousko se slovenskou Podbrezovou. Ačkoliv Slavia absolutně nezvládla konec prvního poločasu, nakonec se z toho vyklubala výhra 4:2. A opět zářil i Lukáš Vorlický, senzace přípravy a možná budoucí opora sešívaných.
Čas načtení: 2013-08-22 12:50:11
Dejte si na oběd kuřecí rychlovku
Máloco dokáže zkazit víkend jako zdlouhavé vaření a přípravy oběda. Zkuste místo nich náš tip na recept, u jehož přípravy nestrávíte celé dopoledne.
Čas načtení: 2013-07-18 15:15:00
Prípravy na Veľkú noc budú už čoskoro aktuálne
Jar o sebe dáva vedieť a s ňou sa blíži aj Veľká noc. Prípravy na tento sviatok sú v podstate tiež oslavou prírody. Využite jar a Veľkú noc k veľkému upratovaniu a vyzdobte si byt pre radosť a potešenie. Začnite upratovaním Hoci nie je upratovanie práve populárna činnosť, je nesmierna užitočná. Ťa ...
Čas načtení: 2021-11-27 13:52:15
Nerovnoprávné postavení obětí justičních nešvarů ve sporu se státem
Česká justice uveřejnila článek ČTK o zatímním hubeném výsledku sporu bývalé trestně stíhané předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové se státem o odškodnění za víceleté ničení jejího života svévolí orgánů činných v trestním řízení. Šéfredaktorka zdůraznila jeho důležitost zařazením do svého výběru. Až na ustálené klišé o získání licence nedokončenými chomutovskými fotovoltaickými elektrárnami podnikatelského klanu Zemků, které má do pravdivosti hodně daleko, bych neměl článku co vytknout. Zaujal mě ale jako ilustrace nerovnoprávného postavení obětí justičních nešvarů mimo jiné ve sporech o odškodnění za nesprávný až zločinný postup orgánů činných v trestním řízení. Pokud se občan dopustí porušení zákona, stát má dostatek nástrojů k potrestání. Při jejich použití se v nejlepším případě řídí pravidly, která si sám nastavil a pronásledovaný na ně nemá žádný vliv. V horších případech jdou ale pravidla stranou a nastupuje libovůle a podjatost mocných úřadů, proti nimž je obrana velmi obtížná a často beznadějná. Když ale výsledek řízení skončí pro oběť příznivě, většinou se nikdo ani neomluví a poškozený musí prosit o odškodnění, přičemž stát se snaží odškodnit pokud možno co nejméně, ba nejlépe vůbec. To je samo o sobě špatné, ale ještě horší je skutečnost, že viníci přehmatů za ně nenesou odpovědnost kázeňskou ani trestní a nepodílejí se finančně na vypláceném odškodnění. Může se dokonce stát, že je stát za špatnou práci odmění povýšením. Odškodňovací zákon sice umožňuje vymáhání spoluúčasti na odškodnění v regresním řízení, ale pouze v případě, že kazisvět byl kázeňsky potrestán. To se ale děje jen výjimečně, protože provinilce chrání stavovská solidarita a bezzubost příslušné legislativy. Navíc v době, kdy pravomocný rozsudek prokáže vadnost postupu v trestním řízení, procesní lhůty kárného řízení již dávno vypršely. Na případu Aleny Vitáskové a její podřízené Michaely Schneidrové jsou dobře viditelné projevy a následky nerovnoprávnosti postavení pachatelů přehmatů a jejich obětí. Obě dámy se nakonec dočkaly zprošťujících rozsudků (Alena Vitásková dokonce dvakrát). Odůvodnění zproštění lze vyložit i tak, že se vyšetřovatel Daniel Pinka a žalobce Radek Mezlík dopustili vůči nim křivého nařčení nebo prokázali své fušerství a soudce Aleš Novotný jejich obvinění s potěšením přijal a použil proti nevinným. Trestní stíhání Schneidrové bylo zahájeno již v říjnu roce 2012, a to spektakulárním zatčením a vyvedením drobné ženy z pracoviště spoutané v „medvědech“. Vitásková převzala obvinění v březnu 2013. Do soudní síně vstoupily poprvé 2. června 2014. Zlomyslný Mezlík je přihodil k osmi obžalovaným, zapojeným do licenčního řízení chomutovských fotovoltaických elektráren podnikatelského klanu Zemků, ačkoli s jejich jednáním neměly nic společného. Obě nastoupily do Energetického regulačního úřadu mnohem později. Nebyla žádná překážka pro jejich stíhání v samostatném řízení. Podstatná část jednání se jich vůbec netýkala, ale musely mařit život vysedáváním v soudní síni nebo aspoň placením účasti obhájce při zbytečném jednání. Jejich náklady na obhajobu se tak zbytečně zvyšovaly. Ústního vyhlášení rozsudku se dočkaly až 16. února 2016. Novotný se při vyhlášení rozsudku usvědčil z povrchní znalosti spisu: o Vitáskové tvrdil, že se do funkce dostala „díky nějakému jednání Jany Nagyové“ a podivoval se nad tím, že si ze starého vedení ERÚ ponechala právě jen Schneidrovou, která ovšem nikdy dříve v ERÚ nepracovala. To mu nikterak nebránilo odsoudit je obě k trestu odnětí svobody v trvání 8,5 roku. Žily pak až do odvolacího řízení 17. ledna 2017 v hrůze, že je čeká mnoho let vězení. Přiznám se, že jsem vyhlášení rozhodnutí soudcem Ivo Lajdou poslouchal se svíravým pocitem strachu. Obžalované určitě trpěly mnohem více. Vitáskovou odvolací soud zprostil obžaloby. Unikla vězení, ale žila dále v nejistotě, protože tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podal v její neprospěch dovolání, bezostyšně se opíraje o nepravdivá tvrzení. Michaele Schneidrové odvolací soud pouze zmírnil trest a poslal ji do vězení. Tvrzení, že její odsouzení bylo kruté a nespravedlivé, vyplývá i ze srovnání jejího osudu s výsledky trestního řízení u stejného soudu proti jejímu předchůdci Jaroslavu Vítkovi. Jejich „trestné činy“ byly téměř shodné, ale Vítek si vysloužil pouze podmíněný trest. Nebyl s ním spokojen, a nakonec se rovněž dočkal zproštění. Schneidrová si pak užila život v nejhorší ženské věznici ve Světlé nad Sázavou., odkud ji po sedmi měsících vyprostil Nejvyšší soud ČR usnesením z 11.prosince 2018. Ponechal ji ale v nepříjemném postavení obžalované. Tímto usnesením vrátil jejich případy zpět senátu Aleše Novotného, který obě dámy dne 13. listopadu 2019 zprostil obžaloby. Pro Vitáskovou tím trápení z tohoto procesu skončilo. Ale Schneidrová žila v hrůze dále, protože Mezlík se proti zprošťujícímu rozsudku odvolal. Definitivního očištění se pak dočkala u Vrchního soudu v Olomouci až 24. června 2020. Nevím, zda Mezlík nevěděl, že s odvoláním nemůže uspět, takže se opakovaně usvědčil z fušerství, či zda věděl, ale prostě se mu zachtělo obžalovanou potrápit. Pokus o vyvolání kárného řízení s ním kvůli tomuto darebáctví byl samozřejmě neúspěšný, protože státní zástupci mají přece na týrání obžalovaných nezadatelné právo. Suma sumarum, obě dámy žily dlouhou dobu díky fušerství a podjatosti Pinky, Mezlíka a Novotného ve strachu, mařily život vysedáváním v soudní síni a platily vysoké náklady na obhajobu. To vše se přeneslo do jejich rodinného, společenského a profesního života a poznamenalo jejich zdraví. Zejména Vitásková byla terčem hanlivých výpadů nepřátelských novinářů. O odškodnění musely poprosit. Jejich nárok na odškodnění je důvodný. Hrůzu, kterou prožily, nelze penězi vyvážit. Je proto trapné, když Vitáskové zatím ministerstvo a soud přiznaly částky, jež dle mého odhadu nepokryjí ani náklady na obhajobu. A ještě hůře si stojí Schneidrová: Ministerstvo spravedlnosti jí nepřiznalo nárok na úhradu nákladů na právní zastoupení, takže se musí soudit. Zato původce jejich trápení stát přímo hýčká. Novotný dále nerušeně soudí. Během let se jeho chování v soudní síni trochu změnilo, ale od sklonu k odsuzování nevinných a k ukládání drakonických trestů se neoprostil. Ještě lépe je na tom Mezlík, který z pozice vedoucího brněnské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci přešel jako žalobce do Úřadu evropského žalobce. Všechny pokusy o vyvolání kárného řízení nebo dokonce trestního řízení proti němu ztroskotaly. Obrázek této dvojice by nebyl úplný, kdybychom nepřipomněli jejich úlohu v trestním řízení proti osmi spoluobžalovaným výše zmíněných dam. Mezlík má určitě vinu na neštěstí Alexandra a Zdenka Zemkových, kteří v řízení kvůli licencím pro chomutovské fotovoltaické elektrárny jako jednatelé investujících společností v rámci administrativní přípravy na rozhodující fázi licenčního řízení převzali protokolárně do majetku svých společností zařízení elektráren, na kterých byly nepatrné nedodělky, jež nebránily jejich bezpečnosti a provozuschopnosti. Žadatel musel v licenčním řízení prokázat, že je majitelem zařízení. Povedený žalobce je napadl tvrzením, že elektrárny nebyly ani zčásti dokončené a obvinil je z přípravy pokusu o oklamání ERÚ. Tím vyvolal domnění, že došlo k strašnému zločinu, což povzbudilo Aleše Novotného k vyměření vysokých trestů. Ve skutečnosti domnělý připravovaný podvod existoval jen v jeho hlavě a nemohl se zdařit, protože ERÚ před udělením licencí vyslal na místo třikrát komisi, která posléze 31.prosince 2010 dala souhlas k vydání licencí. Pokud připustíme, že licence byly vydány neoprávněně, je zcela nepochopitelné, že členové komisí nestáli před soudem jako spoluviníci podvodu a jsou stále činní na odpovědných místech. Mezlíkův hysterický výrok ocenil Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací takto: „Přesto však v tomto směru ve smyslu ustanovení § 258 odst. 1 písm. b) tr.ř. odvolací soud musí konstatovat pochybení nalézacího soudu, které našlo svůj výraz v kosmetické úpravě skutkové věty původně uvedené pod bodem 1) výrokové části napadeného rozsudku, kdy bylo možno dát za pravdu obhajobě stran námitek gramatické a logické formulaci, že obžalovaní v případě tzv. předávacího protokolu datovaného dnem 29.11.2009 věděli, že fotovoltaická elektrárna (Saša-Sun, s.r.o., nebo Zdeněk-Sun, s.r.o.) „není dokončena ani z části“ a je ve výstavbě. Je třeba přisvědčit, že takováto formulace může evokovat stav, jako by s výstavbou elektrárny de facto nebylo vůbec započato. Jde však v případě takové varianty o závěr formulačně nepřijatelný, resp. minimálně zavádějící, s ohledem na to, že rozpracování staveb fotovoltaických elektráren přece jen bylo zjištěno (i při akceptaci stavu pro obžalované nejméně příznivého). Ve spojení se zjištěním tří soudů, že žalované skutky obou dam nebyly trestnými činy, tento citát staví žalobce Mezlíka do velmi nepříznivého světla. Za těchto okolností nelze než se divit, že dostal příležitost, aby škodil lidem na nadnárodní úrovni.
Čas načtení: 2020-12-08 19:54:38
Ekologie nenávisti aplikovaná vídeňským muslimem 2. listopadu ve Vídni pomocí samopalu vyrůstá z úsporné (tedy ekologičtější) formy zabíjení pomocí individuálního teroru. Tedy bez velkých dopadů na přírodní prostředí. Navazuje nepřímo na trvale udržitelnou nelegální migraci a s tím spojený udržitelný rozvoj infiltrace a rozšiřování nenávistné formy islámu do EU. Migrační invaze ukazuje míru udržitelné neschopnosti EU: V roce 2008 vniklo do EU přes 200 tisíc nelegálních migrantů a jejich počet postupně vzrůstal na 400 tisíc v roce 2013. V roce 2014 invazi podniklo již 600 tisíc osob, v 2015 to bylo 1,3 milionu, v roce 2016 přes 1,2 milionu. Polovičatá opatření zemí EU jenom zmenšila invazní tlak v roce 2017 na 700 tisíc, v roce 2018 na zhruba 600 tisíc, 2019 na nejméně 650 tisíc. Plus navíc nejméně 10 procent těch, kteří vstoupili do EU potají a jsou ztraceni mimo systém. Mezi migranty jsou islamističtí aktivisté, teroristé a zločinci, zvyšující riziko budoucích teroristických útoků v EU. Varování zaznělo například na přelomu února a března 2016 v branném výboru amerického Senátu, kde vrchní velitel sil NATO v Evropě generál Philip Breedlove řekl: „Zločinci, teroristé a vracející se cizí žoldnéři jsou zřetelnou součástí každodenní uprchlické vlny do Evropy.” Islámský stát se podle generála v rámci migrační vlny „šíří jako rakovina” a volí evropskou cestu s ohledem na minimální odpor. Ohrožuje tak bezpečnost evropských národů i USA. Místo Islámského státu je rozumnější používat termín islámské/islamistické skupiny. Jednotlivé skupiny hlásící se k Islámskému státu ve skutečnosti jsou podporovány a směrovány novými sponzory, když ústřední velitelská a logistická struktura Islámského státu byla rozbita. Noví sponzoři mohou být pro západní tajné služby zastření skrze prostředníky, a jsou za nimi především islámští aktéři z oblasti Perského zálivu a z Turecka. Málo se hovoří o tom, že „zločinci, teroristé a vracející se cizí žoldnéři“, jak je nazývá generál Philip Breedlove, nepředstavují hlavní problém. Lze je označit za magory, kteří jsou pro islamistické organizace přínosné paradoxním způsobem: Bezpečnostní složky se na teroristické útočníky (útočící mnohdy jenom nožem) zaměří, a mezitím tzv. „paralelní rozvědky“ a političtí aktivisté (druhá linie islámské politické ofenzívy) nejsou v hledáčku tajných služeb. Mohou klidněji provádět postupnou nenápadnou (nenásilnou) islamistickou propagandu a vydírání osob (rodin) z jejich etnické/náboženské skupiny, kteří se vzpírají islamistické aktivistické agendě v okruhu svého bydliště. Ve hře je pět procent tvůrců společenské nestability V každém společenství lidí zhrubapět procent patří mezi osoby jednající bez ohledu na obecně přijímané a právně kodifikované sociálně-psychologické normy. Rekrutují se z nich lidé, kterým říkáme dobrodruzi, rebelové, lidé z kriminální scény, ale i bezohlední manažéři a politici. Do této skupiny patří i teroristé. Cizinci, kteří se do EU přistěhovali z islámských zemí, a žijí zde již v 2. a 3. generaci, mají mezi sebou zhruba pět procent osob ochotných k teroristickému útoku. Teoreticky se může v EU jednat asi o půl milionu osob. Důležité je, že mezi chutí k teroristickému útoku a jeho uskutečněním zeje velká motivační propast. I mezi pěti procenty radikálně zaměřených osob je nakonec motivováno, nebo psychicky momentálně vykolejeno, k teroristické akci jenom minimum radikálů, kolem tří až pěti procent z onoho půl milionu motivovaných. Znamená to nejméně 20 tisíc potenciálních nejradikálnějších osob ochotných zabíjet v rámci EU. Lze to označit za konzervativní odhad. Průběžně se objevují různé kusé odhady: „Za bezprostřední bezpečnostní problém považujeme asi dva tisíce bojovníků Islámského státu, kteří vlastní schengenské pasy. Jeden z nich s francouzským pasem už například v květnu zaútočil na židovské muzeum v Bruselu, kde zastřelil čtyři lidi,“ uvedl v roce 2014 tehdejší český velvyslanec v NATO Jiří Šedivý. Ale tato čísla jsou jenom hrubě orientační, protože již v roce 2005 odborníci poukazovali ještě na znepokojující fakta: „V roce 2003 se v Německu nacházelo přibližně 30 950 islámských extrémistů a přibližně 3 000 z nich byly ochotny uchýlit se k násilí,“ píše se v článku Strategie boje proti mezinárodnímu islámskému terorismu. (Vojenské rozhledy č. 3/2005) Koncem roku 2015 sociolog a generál v záloze Antonín Rašek upozornil: „Bezpečnostní experti uvádějí, že mezi muslimskou komunitou je zhruba pět procent radikálů, které komunita nedokáže příliš ovlivnit. A politické elity nenacházejí cesty, jak k tomu ostatní muslimy přimět.“ Zdůraznil, že nejde jenom o potenciální vrahy ve službách islamistů. Důležité je také muslimské zázemí teroristů. Zajímavé jsou i postřehy, proč se rozrůstá radikalismus: „U druhé a třetí generace děti pokojných a pracovitých imigrantů, kteří do Anglie přijeli před dvaceti až čtyřiceti lety a poctivě se zapojili do chodu země, se už dobrou dekádu tak trochu nudí, a proto se, částečně z naštvanosti, částečně z nedostatku jiného vyžití a částečně proto, že je to cool a sexy, přiklánějí k islámu.“ Obraz nebezpečí je známý, neschopnost politiků též Evropská hlásná trouba „EURACTIV Media Network pro Evropu“ vypotila následující bezobsažné prohlášení: „Několik klíčových vedoucích představitelů EU, včetně Francie a Německa, v úterý (10. listopadu) přislíbilo na minisummitu, že obnoví úsilí v boji proti islamistickému terorismu, a vyzvalo k reformě schengenského prostoru a opatření proti zahraničním bojovníkům. Po osobní schůzce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a rakouského kancléře Sebastiana Kurze v Paříži následovala videokonference s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, nizozemským premiérem Markem Ruttem, předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Rady EU Charlesem Michelem. Francie a Německo se snažily zpřísnit hranice EU a odvrátit to, co Macron nazval „hrozbou terorismu“ poté, co podezřelí islamističtí radikálové během měsíce zabili v Paříži, Nice a Vídni osm lidí…“ Jak je možné, že v tisku vycházejí již léta reálné popisy problémů a prognózy toho, co nás skutečně čeká, respektive je již v běhu, a politici tyto informace míjí, jako by neexistovaly? Podobná pozorování, varování a proroctví vycházela i před 2. světovou válkou, nejen v článcích, ale i v knihách. Proč jsou média, především tzv. nezávislá, poslem reálných špatných zpráv a prognóz bez odezvy? Přitom varovné informace jsou reálné. Zdroje těchto dat je možné rozdělit do pěti skupin: 1) propagandistická produkce politiků, ale i islamistických skupin, 2) veřejné výstupy státních institucí, 3) svědectví a publikační činnost členů islámských skupin a očitých účastníků, 4) zveřejněná komunikace členů islámských skupin, 5) uniklé utajované skutečnosti. Německo je opět nebezpečnou zemí Nejzřejmější je situace v Německu (SRN), ačkoliv nejvíce obětí terorismu je ve Francii. Německo opět ohrožuje Evropu, jako v třicátých letech 20 století. Tentokrát nejde o důsledek napětí ve společnosti v důsledku hospodářské krize, které využili v 30. letech 20. století nacisté. Dnes je problémem bezpečnostní hazard, snaha německých politiků naprosto vše podřídit jediné věci – exportu zboží ze SRN do světa. Bez výroby pro export by Německo živořilo. Vyváží 50 procent své produkce do zahraničí. Snaha o intenzivní rozvoj průmyslu vedla dlouhodobě k zaměstnávání velkého množství Turků a benevolentnímu přijímání dalších cizinců. Taktně se o důsledcích zmiňuje článek „Strategie boje proti mezinárodnímu islámskému terorismu“ (Vojenské rozhledy č.3/2005): „Ve Spolkové republice Německo byla vytvořena islámsko-teroristická síť s relativně bezpečnou strukturou. Z Německa byly řízeny přípravy k teroristickým útokům proti USA. Německo tak přestalo být jen místem odpočinku a ústupovým prostorem pro teroristy, ale stalo se také prostorem pro nábor a výcvik islámských bojovníků. Příčiny vysokého počtu islámských extrémistů v Německu, které přispěly k tomu, že se Německo stalo vyhledávaným útočištěm radikálních cizinců, jsou tyto: - dřívější liberální azylová politika, - chyby integrační politiky, - rozšiřující se agitace náboženských kazatelů. Německo je také jedním z cílových prostorů pro údery islámských extrémistů. Německé bezpečnostní orgány zmařily větší počet konkrétních příprav k úderům anebo úderům zabránily. Zmařené útoky teroristů zůstávají před veřejností utajeny a jsou oznamovány pouze mezinárodním odborníkům pro boj proti terorismu.“ Německo představuje problém i nadále, protože hrozí nebezpečí levicově-zeleného pro-migračního liberalismu skrytě nepřímo podporovaného průmyslovými korporacemi, které stále koketují s myšlenkou, že tím získají levné pracovní síly díky divokému příchodu migrantů. Nebezpečný naivismus využívaný islamisty ukazují například sociální demokraté (SPD). Po několika měsících handrkování se v únoru 2017 německá vládní koalice – křesťanských (CDU/CSU) a sociálních demokratů (SPD) dohodla na zákazu tzv. dětských manželství. Jenže, část SPD původně prosazovala, aby úřady proti dětským sňatkům nezasahovaly. To je jen krůček od tolerování práva šaría a dalších islamistických požadavků. Německo jako nejbližší soused České republiky představuje pro nás přímé nebezpečí. Z hlediska budoucnosti je vývoj v Německu nepředvídatelný. Migrační krize v roce 2015 to potvrdila. Připomeňme, že 6. prosince 2015 vydala ČTK zprávu, že německý vicekancléř Sigmar Gabriel vyzval Saúdskou Arábii, aby přestala podporovat náboženské radikály… „Musíme však dát Saúdům zároveň najevo, že skončila doba zavírání očí. Ze Saúdské Arábie jsou po celém světě financovány vahhábistické mešity. Z těchto komunit vychází řada nebezpečných islamistů,“ řekl Gabriel německému listu Bild am Sonntag. Neboť v květnu 2016 Německo oficiálně uvedlo, že eviduje nárůst nebezpečných islamistů v zemi. Tehdy Němci spočítali, že u nich je 497 islamistů s extrémistickými názory a 339 islamistů – sympatizantů s radikálním islámem a terorismem. Jak uváděla německá média, jednalo se zejména o poslední rok, během kterého do Německa přicestovali tito nebezpeční islamisté z Blízkého východu. Německý deník Die Welt citoval zprávu německého Spolkového kriminálního úřadu. Šéf Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) Hans-Georg Maassen koncem roku 2017 důrazně varoval před nebezpečím, jež znamenají islamistické ženy a děti, a to zejména ty, které se vracejí z bývalých bojových zón teroristických milicí Islámského státu (IS). V dubnu 2018 data Spolkového kriminálního úřadu (BKA) ukazovala, že v Německu se nachází zhruba 760 islamistů, které úřady považují za nebezpečné. Před pěti lety jich bylo asi 140. Z Německa odjelo 980 radikálů bojovat za Islámský stát. Islamistická scéna byla spočítána na celkem až 11 tisíc lidí, ale jenom minimum z nich bylo prý skutečně nebezpečných. V lednu 2020 německá policie zasahovala v Berlíně, Braniborsku, Durynsku a Severním Porýní-Vestfálsku proti čečenským islamistům. Důvodem je podezření z přípravy teroristického útoku, uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství v Berlíně. Razie 180 policistů se zaměřila na Čečence ve věku 23 až 28 let. Podle průzkumu z roku 2012 tehdy 72 procent německých Turků věřilo, že islám je jediná správná víra a 46 procent si přálo, aby jednoho dne bylo v Německu více muslimů než křesťanů. Turci jsou proto významnou pátou kolonou v Německu. Proto nepřekvapí, že turecký islamistický fašista a prezident Erdogan v březnu 2017 vyzval Turky žijící v Německu: „Zploďte ne tři, ale pět dětí, neboť vy jste budoucnost Evropy.“ {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení:
[skoleni-kurzy.eu] Cílem školení je příprava a trénink procesu přípravy a realizace prezentace obchodního produktu nebo výsledků práce. Absolventi školení se díky novým postupům naučí vytvářet precizní přípravu prezentace a zároveň zesílí její efekt při vlastní realizaci. Zkonfrontují si své stávající postupy s nejlepšími existujícími metodami. Při školení se používá interaktivní výklad s diskusí, skupinová práce, video rozbor, cvičení na několika modelových situacích a opakované využití zpětné vazby. * Kurz Prezentační dovednosti probíhá v malé skupině účastníků. Kurzu Prezentační dovednosti se účastní maximálně 8 osob. Kurz Prezentační dovednosti probíhá v plně vybavené počítačové učebně. V průběhu kurzu Prezentační dovednosti je pro účastníky zajištěn pitný režim a drobné občerstvení. U nás máte jistotu, že vám objednaný kurz nezrušíme. Poté co u nás kurz Prezentační dovednosti objednáte a my vám potvrdíme účast, garantujeme, že se kurz uskuteční. Kurz nerušíme z důvodu malého počtu zájemců. Kurz Prezentační dovednosti se uskuteční i pokud se něj přihlásí pouze jeden zájemce. V takovém případě probíhá kurz Prezentační dovednosti jako individuální, cena kurzu se nezmění. Úvod do kurzu Koncept "3P k úspěchu- Filosofie špičkové prezentace Zacílení prezentace Položme si ty „správné- otázky „Myšlenková- stopa 1 informace – 2 formy „6 smyslů- špičkové prezentaci Proces přípravy prezentace „Tygr na lovu- Nutná omezení špičkové prezentace Kroky k ústřednímu poselství Kroky k dobrému scénáři Ukotvení scénáře s realitou Finální tvorba Trénink „nanečisto- Design a objekty prezentace Zásady grafického designu Barvy a kontrasty Formy a způsoby sdělování informací Průběžná tvorba argumentária Provedení aneb prezentování „na place- Jak se nemá prezentovat – video rozbor chyb Složky prezentátorova projevu Verbální komunikace Akustické projevy hlasu Neverbální komunikace Rituály a psychologie vlastního prezentování Jak se namotivovat? Co funguje před a při prezentaci? Zvládání nervozity a stresu Technika překonávání námitek Jak zakončit prezentaci? Porealizační kroky Závěrečná zpráva Principy zpětné vazby Využití SWOT analýzy a Kolbova cyklu učení v procesu sebehodnocení Tréninková část – příprava a realizace Komplexní závěrečná prezentace dle doporučených postupů Prezentování před posluchači a vyhodnocení efektu prezentace ...AbecedaPC
Čas načtení: 2024-03-23 10:50:00
ŽIVĚ: Putin obvinil Ukrajinu z přípravy únikové cesty pro teroristy
Ruská média informují o střelbě a explozi v koncertní síni v Krasnogorsku. Na místě jsou hlášení mrtví i zranění. (Foto: X) Při teroristickém útoku... Článek ŽIVĚ: Putin obvinil Ukrajinu z přípravy únikové cesty pro teroristy se nejdříve objevil na AC24.cz.
Čas načtení: 2024-03-25 06:00:00
Tento týden v Ulici: Mastný se nechá vyprovokovat, Soňa se sesype a Blanka bude druhé koleji
Tento týden dojde v Ulici na humorné poměřování eg, na přípravy svátků jara i na docela drsnou lekci Soně. U Nyklových a Marečkových budou probíhat velké přípravy na Velikonoce a Hermanův otec vyprovokuje ješitného Mastného natolik, že ten udělá svůj obchod roku. A na co dalšího se můžete těšit:
Čas načtení: 2024-03-25 06:00:00
Tento týden v Ulici: Mastný se nechá vyprovokovat, Soňa se sesype a Blanka bude na druhé koleji
Tento týden dojde v Ulici na humorné poměřování eg, na přípravy svátků jara i na docela drsnou lekci Soně. U Nyklových a Marečkových budou probíhat velké přípravy na Velikonoce a Hermanův otec vyprovokuje ješitného Mastného natolik, že ten udělá svůj obchod roku. A na co dalšího se můžete těšit:
Čas načtení: 2024-03-26 10:16:00
Maraton se nedá běžet sprintem a bez přípravy už vůbec ne – 1. část
Rád bych tímto článkem předal z vlastní praxe pár informací začínajícím běžcům, jejichž hlavním cílem je běh pro zdraví a pro dobrou kondici. Uběhnout maraton je sen každého běžce Není vyloučené, že některého amatérského běžce pro zdraví, jakož tomu bylo i v mém případě, osloví ta magická vzdálenost 42 195 metrů, tedy závod v běhu maratonském. Historie a počátky […] The post Maraton se nedá běžet sprintem a bez přípravy už vůbec ne – 1. část first appeared on Běháme.cz – běhání, hubnutí.
Čas načtení: 2024-04-30 06:00:01
Všichni jsou první, jen vy jste poslední! Pamětník vzpomíná na hlášky soudruhů
Jako vysokoškolák musel Pavel Beneš absolvovat tzv. vojenskou přípravu při škole. Tenkrát na to každá vysoká škola měla tzv. Katedru vojenské přípravy. „Ta naše měla sídlo v Konviktské ulici. Od prvního ročníku do čtvrtého včetně jsme měli jednou týdně celý den vojnu. Většinou na učebně, občas na cvičáku v Motole či na Vypichu. Tenkrát tam byly holé pláně. V učebně do nás lili nějaké teorie, občas proložené zkazkami o hrdinnosti sovětské armády,“ vysvětloval pro Čtidoma.cz. Koně je třeba zapřahat hlavou ve směru jízdy Samozřejmě museli biflovat vojenské předměty, což dle slov pana Beneše každého k smrti nudilo. I když některé socialistické vojenské předpisy pobavily. Jako třeba nařízení, že koně je třeba zapřahat hlavou ve směru jízdy. Na to se nedá nic moc namítat. Služba vlasti za komunistů očima pamětníka: Ožralý velitel a buzerace mezi důstojníky Číst více „Na druhou stranu vidina, že po zdárném absolvování školy bude naše prezenční služba místo dvou let pouze půl roku, byl pádný důvod to všechno vydržet. Na cvičáku nás buzerovali tzv. pořadovou přípravou – v řad nastoupit, vpravo bok, vlevo bok, čelem vzad, pochodem v chod, zastavit stát, pozor, pohov, plížením, plazením vpřed, plyn – masky nasadit a podobné blbiny. Kabela s plynovou maskou byla naše samozřejmá výbava. Tu jsme museli nosit i na učebnu, stejně tak jako jakýsi zelený mundúr, který měl suplovat uniformu.“ Po stopách Rommelových vojsk Občas museli na zteč do kopce. O prázdninách mezi prvním a druhým a pak třetím a čtvrtým ročníkem strávili celý měsíc na vojenském cvičení. „To první se odehrálo na Slovensku, na cvičišti u Malacek, kde údajně cvičil Rommel svá tanková vojska v přípravě na Saharu. Ten rok, co jsme tam byli, byl teplotně mimořádný a tu Saharu nám to připomínalo. Ten měsíc měl pro nás být něco jako přijímač normální vojny. Když se tam dostavili a přidělili jim ubikace, první krok, kterým demonstrovali svou nadvládu (nadvládu armády nad civilem, který nechce být vojínem) bylo stříhání vlasů na krátko. „Do jisté míry by se to dalo označit za hanobení vzhledu. Vyhnutí ale nebylo. Měsíc byl vlastně věnován organizované buzeraci až na doraz. Byli jsme neustále v poklusu. Stále nějaké nástupy, v noci cvičné poplachy, plazení se po vyprahlých stráních, noční hlídky, služby v kuchyni (škrábání brambor), noční služby dozorčího útvaru, zrychlený přesun (10 kilometrů) apod. Bylo třeba pokořit a přepnout ty civily do odevzdání se vojenské mašinérii. Něco jako mleté maso, které pak můžete tvarovat, jak se vám zachce.“ Opozdilcem byl stále stejný voják Do dneška si pan Beneš pamatuje jednu hlášku z nočních poplachů. „Pro nástup při poplachu existovala časová norma, která musela být naplněna, aby to splnilo účel. Snad to bylo asi pět minut od probuzení do nástupu ve dvojstupu před budovou. Na schodech to býval pěkný mazec, když jsme ve chvatu skákali jeden přes druhého. Ke zraněním naštěstí nedošlo. Jednou se nám ty poplachy nějak nedařily a museli jsme je několikrát opakovat, tj. vrátit se na ubikaci, převléknout se do nočního úboru, zalehnout a za nějakou dobu znovu poplach. Opozdilcem byl tenkrát stále ten stejný voják. A když už to byl třetí poplach a opět dobíhal jako poslední, tak se na něj důstojník rozeřval: ‚Preboha, ako je to možné, všeci sú prví a vy jste stále poslední!‘ Trochu slovensky, trochu moravsky, kdoví odkud byl.“ Írán se na Ukrajině učí, od Rusů má i zbraně. Generál Šedivý vyřkl nepříjemnou prognózu Číst více Slováci si potřebovali něco kompenzovat Honili je tam svobodníci a desátníci od mazáků a navíc Slováci, kteří měli potřebu si kompenzovat mindrák a ty Čehúny nemilovali. „‚My vám tu vysokou z hlavy vyženem‘ a podobné hlášky byly téměř na denním pořádku. Na druhou stranu nám to vylepšilo fyzičku a otužilo nervy.“ Další cvičení, které se odehrálo o prázdninách za dva roky nato, už byl měsíc skutečné odborné přípravy. Paradoxní bylo, že na strojní fakultě vyčlenili část studentů na odbornost „technik pro rádio“, a to ještě u letců, přesto, že zbytek studentů měl odbornost tankista. „Další paradox byl, že jsme se na fakultě k té elektronice nikdy nedostali ani slovem a začali to do nás lít až ten měsíc soustředění. Celé se to odehrávalo ve vojenském prostoru Luštěnice – mezi Mladou Boleslaví a Nymburkem,“ dodal pro Čtidoma.cz pan Beneš. Máte také vzpomínky na službu v armádě? Napište nám na mail martin.chalupa@ctidoma.cz, váš příběh rádi zveřejníme. Pokud připojíte fotky, taktéž je k článku rádi přidáme. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Objev v mayském chrámu odhalil, jak civilizace skončila. Dnes se blížíme do stejného bodu.
Čas načtení: 2024-04-30 09:07:12
Připravte se na studium lékařských fakult v pomaturitním kurzu v Poděbradech
Připravte se na studium lékařských fakult v pomaturitním kurzu v Poděbradech redakce Út, 04/30/2024 - 09:07 Vzdělání a Osobní rozvoj Klíčová slova: pomaturitní studium ujop.cuni.cz ÚJOP vzdělávání Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Zkušenost se studiem pomaturitního programu „Studium našeho pomaturitního programu je ideální volbou pro ty, kteří nebyli přijati na lékařské obory nebo kteří již studium zkusili a rádi by změnili své zaměření,“ říká Marika Constable, která v pomaturitních kurzech ÚJOP v kampusu v Poděbradech vyučuje angličtinu se specializací na lékařskou etiku. „Pro absolventy přímo po střední škole je navíc velmi výhodné, že jim zůstane status studenta.“ Náplní pomaturitního studia v Poděbradech je komplexní příprava na lékařské obory, která vychází z aktuálních požadavků na přijímací zkoušky lékařských fakult Univerzity Karlovy. Zahrnuje i zkoušky nanečisto a výuku angličtiny zaměřenou na lékařství, lékařskou etiku a práva pacientů, ale i na obecný jazyk využitelný nejen při studiu. Kurzy jsou interaktivní a probíhají v příjemném prostředí poděbradského zámku. V rámci odborné přípravy studenti během dopolední i odpolední výuky navštěvují hodiny biologie, chemie, fyziky i latiny. „Studium pomaturitního kurzu v Poděbradech nám nabízí spoustu informací a materiálů, které jsme většinou na střední nestihli probrat,” popisuje své zkušenosti student Honza. „Máme tu ochotné lektory, kteří nám se vším pomůžou, i skvělý kolektiv.” A v čem jsou pomaturitní kurzy v Poděbradech jedinečné? „Naše programy se liší od podobných tím, že se zaměřujeme i na lékařskou etiku a práva pacienta. Díky tomu připravíme studenty nejen na písemné zkoušky, ale i na pohovory, které některé lékařské fakulty k přijetí vyžadují,“ vysvětluje Marika Constable. „Žijeme v době, kdy se mění pohled na práva pacientů, a proto se vhled studentů do této tematiky pozitivně promítá do výsledků při pohovorech u přijímaček na medicínu.“ Veškeré informace o pomaturitním studiu ÚJOP, které vás připraví na lékařské fakulty, najdete na webu www.ujop.cuni.cz. Navíc se můžete s programem a lektory seznámit během online dne otevřených dveří, který se letos bude konat ve čtvrtek 30. května od 16:00 do 18:00 a dostanete při něm odpovědi na všechny své případné otázky. Přidat komentář Text i obrázek dodala ÚJOP. Anna S. loni úspěšně odmaturovala. Radost z hladkého ukončení středoškolského studia na gymnáziu v Poděbradech jí ale zkazil jiný neúspěch. V červnu totiž absolvovala přijímací zkoušky na vysněnou lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale bohužel nebyla přijata. Anna se přesto svého životního snu stát se lékařkou odmítla vzdát. Našla možnost studovat pomaturitní kurz, který nabízí na zámku v Poděbradech Ústav jazykové a odborné přípravy (ÚJOP) Univerzity Karlovy. Právě tam se tento školní rok intenzivně připravuje na přijímací zkoušky na medicínu, zlepšuje se současně v angličtině a dál využívá všechny studentské výhody.
Čas načtení: 2024-05-01 08:23:30
Rada Evropy a Ukrajina zahájí přípravy na vytvoření zvláštního tribunálu proti Rusku
Výbor ministrů Rady Evropy (CMCE) se 30. dubna rozhodl pověřit generálního tajemníka přípravou podkladů, které by mohly připravit půdu pro dohodu mezi Ukrajinou a Radou Evropy o vytvoření specializovaného soudu pro řešení případů ruské agrese. Informují o tom deníky Ukrainska Pravda a European Pravda. The post Rada Evropy a Ukrajina zahájí přípravy na vytvoření zvláštního tribunálu proti Rusku first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-05-05 20:40:23
Zpravodajské služby obviňují Rusko z přípravy útoků na celém kontinentu
Zpravodajské služby varovaly své vlády, že Rusko již začalo aktivněji připravovat tajné bombové útoky, žhářské útoky a poškozování infrastruktury na evropské půdě, a to... Článek Zpravodajské služby obviňují Rusko z přípravy útoků na celém kontinentu se nejdříve objevil na AC24.cz.
Čas načtení: 2024-05-16 15:10:33
15.5.2024 (SITA.sk) - Realizačný tím slovenskej futbalovej reprezentácie nominoval na úvodný tréningový kemp pred majstrovstvami Európy v Nemecku dovedna 20 hráčov. Slováci od 23. mája absolvujú v Šamoríne štyri dni spoločnej prípravy. Oficiálna časť prípravy na ME sa.....
Čas načtení: 2024-05-25 11:50:00
Procházka v drsné izolaci. Tři dny ve tmě a bez jídla. Není to tak moc, tvrdí
Tři dny ve tmě, bez jídla, jen se svými myšlenkami. Pro někoho nepředstavitelné martyrium, pro nejlepšího českého bojovníka MMA Jiřího Procházku součást přípravy a také životní cesty. Pobyt ve tmě není pro bývalého šampiona organizace UFC nic nového, patří mezi jeho metody přípravy. „Už to zkoušel, je tam snad počtvrté, nebo popáté,“ přibližuje Procházkův trenér Martin Karaivanov.
Čas načtení: 2024-05-27 07:00:01
Je třeba odstranit zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, neslo se českým odbojem na popud londýnské exilové vlády již s jeho nástupem do funkce. Jak to ale udělat? Ideální spolupracovník Přípravy začaly, ale nestačilo „jen“ získat pro spolupráci statečné vojáky, kteří útok provedou. Bylo také třeba najít informátory, kteří by vše umožnili zosnovat tak, aby to klaplo ne na minuty, ale na vteřiny. Ideálním člověkem pro takovou práci by byl někdo, kdo má přístup k Heydrichově programu a zná jeho zvyky. Někdo, kdo dokáže nenápadně sledovat a předávat zprávy. Třeba někdo, kdo nepozorovaně pracuje poblíž protektora – jako odvážný hradní údržbář František Šafařík, o němž vypráví i publikace Průvodce protektorátní Prahou Jiřího Padevěta… Češi zapomínají na své hrdiny. Boj parašutistů v kostele Cyrila a Metoděje nebyl jen o sedmi statečných Číst více Dostal se kamkoliv Kdo byl František Šafařík, jehož jméno si s operací Anthropoid spojují jen ti, kteří se o tuto část našich dějin zajímají do hloubky? Jednoduše řečeno šlo o muže, který měl díky své profesi a místu na Hradě možnost dostat se nepozorovaně k materiálům a informacím, které později posloužily jako základ pro plánování osudového útoku na křižovatce libeňských ulic Zenklova a V Holešovičkách. Proč právě tam? Od Františka Šafaříka měli atentátníci informace, že právě tudy bude projíždět Heydrich v daný den a okamžik a tohle místo bylo zkrátka ideální, jak zdůrazňuje i Vojenský historický ústav. Byl to jeho zvyk, pravidelná cesta, a toho dne ji měl absolvovat znovu, aby se ze svého sídla v Panenských Břežanech dopravil do práce na Hrad. Gabčíka s Kubišem pozval na Hrad Ještě zajímavější než „pouhé“ tajné předávání informací prostřednictvím dalších spolupracovníků a spolupracovnic byly Šafaříkovy osobní kontakty s Kubišem a Gabčíkem, s nimiž se setkával nejen na různých místech v Praze, ale dokonce i přímo na Hradě, kde je provedl areálem, ukázal jim místo, kde zastavuje Heydrichovo auto, aby mohl protektor vystoupit, i možné úkryty. „Neviditelné“ montérky Jak je to možné? I zde se ukázalo, že montérky působí jako plášť neviditelnosti. Kdo by podezíral dlouholetého údržbáře, který se přece musí po Hradě volně pohybovat? A ti dva jeho pomocníci? Stejně neviditelní jako on sám. I když to bylo téměř ideální krytí, nikdo nemůže pochybovat o tom, že šlo Františku Šafaříkovi o krk, stejně jako všem ostatním. Za jeho statečnost by ostatně jistě zaplatila celá rodina, včetně malé dcerky. Podíleli se na smrti Heydricha: Na sousedy z Biskupcovy ulice nesmíme nikdy zapomenout Číst více Několik variant útoku V průběhu přípravy se scénář akce několikrát měnil, v jedné z připravovaných variant mělo k útoku dojít přímo v areálu Hradu, jindy se uvažovalo o Nerudově ulici. Ani z jednoho místa ale neměli útočníci možnost uprchnout, a tak nakonec došlo na zmiňovanou křižovatku, kde muselo auto s Heydrichem zpomalit, a atentátníci tak měli přece jen víc času na samotný zásah. Podařilo se, Heydricha následně dostihla smrt, i když následující týdny ukázaly, za jakou cenu. Lidice a Ležáky jsou sice nejznámější, avšak nikoliv jedinou částí pomsty nacistů českému národu, jak uvádí také web Českého rozhlasu. Měl obrovské štěstí František Šafařík se ale nikdy do hledáčku Němců v této souvislosti nedostal a na svém místě na Hradě zůstal až do konce války. Mohlo se to stát jen díky neuvěřitelné statečnosti ostatních strůjců atentátu, kteří zatčeni byli, ale nikdo z nich jeho jméno neprozradil. Až později, po válce, při objasňování celého případu, vypovídal o přípravě akce i o své úloze. Za svoji statečnost byl oceněn prezidentem Benešem medailí Za chrabrost. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Teta Moravcová pomohla s atentátem na Heydricha. Aby nemusela promluvit, měla schovaný jed.