Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2022-04-12 19:41:54

Otomar Dvořák: První kniha je jako první láska, intenzita té radosti se už neopakuje

Své první „romány“ psal v dětském věku a tehdy svým rodičům oznámil, že chce být spisovatelem, cestovatelem a objevitelem, který své dobrodružné zážitky popisuje v knihách. Nakonec si své dětské sny Otomar Dvořák splnil. Je autorem řady knih, několika televizních scénářů, divadelních her či písňových textů. Právě dokončuje knížku Krajinou vévody Albrechta z Valdštejna a rozepsanou má další knihu z cyklu Tajemné stezky o zajímavostech v okolí města Tábora. Pro stanici CS film připravuje cyklus publicistických pořadů Magazín záhad a Tajemná místa.   Do svých 25 let jste žil v Žebráku, jak jste v jednom rozhovoru řekl, vyrůstal jste v dost netradičním prostředí ve znárodněné vile majitele továrny Volman. Jaké bylo vyrůstat v takovém prostředí? Již tehdy se zrodil váš zájem o tajemno? Prostředí, které mě v nejrannějším dětství obklopovalo, jsem vůbec nevnímal jako netradiční. Narodil jsem se do něj, a tak mi připadalo normální. Nepochybně však šlo o vzrušující způsob bydlení. Je velmi zajímavé, když žijete v sále s posunovatelnou prosklenou stěnou místo dveří a můžete si hrát na obrovské terase ve výši prvního patra. A všude kolem pustnoucí a zarůstající park. Naproti vile z jedné strany továrna s vysokým cihlovým komínem, z druhé strany rozlehlý rybník plný rákosin. Tajemné letní noci znějí žabím skřehotem a houkáním sýčka, který hnízdil ve stodole státního statku, dny jsou plné dobrodružství a objevů. Obrazy a nálady z těch dávných dětských let mám vypálené hluboko a nesmazatelně v paměti. Tam možná začal ten pocit, že prostředí kolem mne je plné tajemství a nezodpovězených otázek. Dalším zdrojem tajemna byly pro mne knihy, zejména verneovky v otcově knihovničce. Miloval jsem jejich ilustrace, ty dobové rytiny s exotickými krajinami. Když jsem ještě neuměl číst, tak jsem si k nim vymýšlel vlastní příběhy a kreslil jsem série vlastních neumělých obrázků na způsob komiksů. Jakmile jsem se v první třídě naučil abecedu, už jsem dychtivě luštil věty, napsané pod ilustracemi Vernových románů. Například tam bylo napsáno: „… za skalami se rozlehl výstřel (str. 42)“. Tak jsem hned nalistoval stranu 42. Postupně jsem takto odhaloval tajemství knihy a skládal si v hlavě příběh. Dalším zdrojem napětí, tajemna a dobrodružství byla pro mne nedaleká dvojice gotických hradů Žebrák a Točník. S klukovskou partou jsme vyráželi do zřícenin hledat poklad krále Václava IV., nebo jsme se pokoušeli změřit hloubku údajně bezedného jezírka v zarostlém hradním příkopu.     Nejdříve jste vystudoval střední průmyslovku a pak dramaturgii a scenáristiku na FAMU. Co vás přivedlo ke studiu těchto oborů? Strojní průmyslovka byla jakýmsi východiskem z nouze. Když jsem končil základní školu, hlásil jsem se na filmovou průmyslovku, která tehdy sídlila v zámku v Čimelicích, dělal jsem tam přijímací zkoušky, ale nebyl jsem přijat. To bylo pro mne velké zklamání, protože ve svých třinácti až šestnácti letech jsem se velice nadchl pro film. Mému otci tehdy svěřili v závodním klubu ROH filmovou kameru, šestnáctku, aby natáčel různé oslavy, brigády, otevření nové školní budovy atd. Pomáhal jsem mu a začalo mě to velice bavit, ohromila mě možnost vytvářet příběh skládáním pohyblivých obrazů. Přitom tehdejší technika byla velice primitivní, musely nám stačit nůžky, štěteček s lepidlem a slepovací strojek. Filmový materiál byl drahý a nesmělo se s ním plýtvat. Ani se nám nesnilo o tom, jaká kouzla se dnes dají udělat v počítačových programech. Dokonce jsme se s kamarády pokusili o hraný film, western, v němž byli hrdinové v trampských kloboucích vyzbrojeni vzduchovkami a vojenskými bajonety! Mysleli jsme, že to bude napínavý příběh, jenže diváci se mlátili smíchy! Když mě tedy nevzali na střední školu, šel jsem do učiliště v ČKD Hořovice a vyučil se frézařem. Využil jsem poté možnosti navázat studiem na strojní průmyslovce, protože jsem chtěl mít za každou cenu maturitu, abych se mohl přihlásit na FAMU. Čtyři roky na hořovické průmyslovce v areálu barokního zámku se zpustlým parkem (další varianta prostředí z dětství) byly báječné, navzdory tomu, že můj prospěch byl nevalný, z většiny předmětů jsem propadal, jen z češtiny jsem měl jedničku. Ale byla tam fajn parta, chodili jsme na pivo do místních hospod a vymýšleli různé skopičiny, také jsme začali uvádět v kulturním domě studentský kabaret se scénkami a písničkami, který jsem vymýšlel a psal scénáře. Na strojní průmyslovce bylo málo děvčat, tak jsme navázali „družbu“ se zemědělskou ekonomkou, kde naopak dívky převažovaly, nacvičovali jsme společné programy a bylo veselo! Po maturitě jsem velice krátce pracoval jako technik v továrně TOS Žebrák, pak jsem se dostal jako zaměstnanec do Okresního kulturního střediska v Berouně, staral jsem se o podporu amatérských divadelníků a filmařů. Přitom jsem se přihlásil na FAMU, a kupodivu jsem byl přijat. Jenže už jsem si nemohl dovolit denní studium, musel jsem se živit, tak jsem si ho nechal změnit na dálkové. To bylo také zajímavé, dojížděl jsem dvakrát měsíčně do Prahy na přednášky a konzultace. Bohužel, někteří přednášející na našem oboru scenáristika a dramaturgie tehdy nestáli za nic, byli tam dosazeni z politických důvodů, bylo to období nejtužší normalizace, takže jsme s šesti dalšími kolegy z ročníku trávili většinu času nikoliv ve škole, ale velice podnětnými diskuzemi v kavárně Slavia.   Vystřídal jste celou řadu zaměstnání. Prošel jste různými dělnickými profesemi, hrál jste v divadlech (Semafor, MD ve Zlíně, Loutkové divadlo Lampión v Kladně), před kamerou. Psal divadelní hry, televizní scénáře, písňové texty. Na které z těch profesí rád vzpomínáte?   Všechny ty profese mi přinesly nějakou zajímavou zkušenost. Nádherné to bylo v Semaforu, ani jsem ze začátku nemohl uvěřit tomu, že se denně setkávám a hovořím se svými idoly z dětství, se slavnými zpěváky Suchým, Molavcovou, Bobkem, Spáleným, Zichem, Gottem, Voborníkovou… Skamarádil jsem se s písničkářem a lidovým humoristou Pepíkem Fouskem, to byl skvělý člověk, jezdil jsem za ním do Kladna a vymýšleli jsme spolu knížku pod názvem Kufr nesmyslů. Nakonec z ní sešlo, škoda. Jedinečná byla atmosféra semaforských zkoušek, oslavy premiér, cesty na zájezdová představení, které vyvrcholily vystupováním skupiny Jiřího Suchého v Moskvě na konci roku 1988 s představením Vetešník. Já jsem tam tehdy jako v transu chodil po moskevské pěší zóně Arbatu, kde byly stěny polepeny různými výzvami a manifesty, podepisovaly se tam u stolků petice a mladí básníci s kytarami zpívali své protestsongy. Připadalo mi to, jako bych se nějakým strojem času vrátil do roku 1968, protože u nás tehdy nebylo o takové svobodě ještě ani pomyšlení. Večer jsme se v hotelu Moskva opili s Bohumilem Hrabalem vodkou a šampaňským… Jó, kam se to všechno podělo, čas nám trhnul oponou a všechno se zase převrátilo z rubu na líc. Neméně nádherné bylo mé angažmá v Městském divadle Zlín, kde jsme se spolu s režisérem Josefem Morávkem snažili prosadit nový netradiční repertoár. Napsal jsem muzikál Frankenstein, hudbu k němu složil Milan Nytra, a to bylo velkolepé představení, hrálo v něm snad celé divadlo od ředitele až po uklízečky, celkem 70 lidí, a moje manželka Eva pro všechny musela vymyslet a navrhnout kostýmy. Využili jsme veškerou dostupnou divadelní techniku: točny, propadla, tahy, byly tam pyrotechnické efekty a nečekané šoky, třeba když hrdinové sjížděli po kovovém schodišti na lyžích… Bydleli jsme s manželkou přímo v divadle, v jedné z hereckých šaten, celé noci jsme diskutovali, vymýšleli, tvořili, a když jsme se konečně uložili ke spánku, začala z nahrávacího studia, které jsme měli jen přes chodbu, dunět rocková hudba, protože kapely tam točily desky a měli noční frekvence, aby přes den nerušily provoz divadla. Byl to hektický, bláznivý, ale krásný čas. Frankenstein měl premiéru 6. března 1993 a hrál se tři sezóny před vyprodaným hledištěm. Také velice rád vzpomínám na natáčení v ostravském televizním studiu (někdy v roce 1994). Byla to groteska Horor, aneb čtení na dobrou noc, kterou jsme napsali společně s geniálním komikem Jiřím Wimmerem, a také jsme si v ní zahráli jediné dvě role. Byla to parodie na horor, dovedená do totální absurdity. Měla mimořádný ohlas a dodnes s úspěchem putuje po YouTube.   Působil jste jako novinář, psal do časopisů Fantastická fakta, Rodokaps, do Berounského deníku. Jelikož rád odhalujete záhady, připravil jste v televizi Prima několik dílů publicistického seriálu Záhady a mystéria. V současnosti připravujete pro stanici CS film cyklus publicistických pořadů Magazín záhad a Tajemná místa. Co vás fascinuje na odhalování záhad, tajemství a mystérií z časů minulých? Líbí se mi na tom, že je to jakási hra na detektiva. Záhady vlastně neustále odhalují historici nebo archeologové, když nalézají zlomky zpráv nebo různých předmětů, které nezapadají do přijaté linie dějin, které nějak ten tradiční výklad narušují. Odborníci jsou samozřejmě opatrní, nechtějí zpochybnit svůj kredit seriózních vědců, takže leckdy to, co vám řeknou v soukromí, by se nikdy neodvážili napsat do oficiální zprávy. Snažím se tedy posvítit do temných míst historie nebo přírodních jevů, a protože nejsem akademická osoba, můžu si dovolit různé fantasijní spekulace. Baví mě také záhady lidské duše, rituály, obřady, mýty, pověsti a lidové tradice.   Knihy píšete od počátku 90. let minulého století. Na počátku byly patrně sešitové rodokapsové westerny. Potom jste psal hlavně fantasy a sci-fi. Napsal jste také horory, cestopisy, a nakonec jste se našel v psaní historické literatury faktu, románech a životopisech. Co vás přivedlo ke psaní knih? O kom nebo o čem byste rád napsal knihu? První skutečná vázaná knížka mi vyšla až v roce 2001, zrovna když jsem slavil padesátiny. Jmenovala se Tajemná tvář krajiny mezi Berounkou a Brdy, vyšla v berounském nakladatelství Kropp. Byl to povznášející pocit, držet ten útlý svazeček kapesního formátu v ruce. První kniha je jako první láska; intenzita té radosti se už nikdy potom nemůže opakovat. Člověku to určitým způsobem zevšední, není už to svátek, ale práce, i když převážně příjemná. Psaní knih je pro mne v podstatě vyústění všeho, co jsem dělal předtím. Prostě na sdělení určitých témat potřebujete větší prostor, než nabízí novinový článek nebo povídka. Ovšem první „romány“ jsem spisoval už někdy v osmi letech. Už tehdy jsem rodičům oznámil, že chci být spisovatelem. Nebo cestovatelem a objevitelem, který své dobrodružné zážitky popisuje v knihách. Rodiče se nad mými dětskými sny shovívavě usmívali. No, vidíte, a nakonec jsem si je splnil! O čem bych ještě rád napsal knihu? Námětů mám spoustu, ale musím si vybírat, už nemám tolik času, chci tedy ve svých knihách vždycky ukázat něco nového, popsat něco, o čem jsem ještě nemluvil, vyzkoušet novou formu vyjádření. Nebaví mě opakovat úspěšné postupy. Mám také spoustu nesplněných tvůrčích dluhů. Třeba bych rád dokončil trilogii Sága provaznického rodu, na jejíž avizovaný třetí díl se mě čtenáři ptají už deset let! Přemýšlím nad romány o malíři Mikoláši Alšovi, o námezdném žoldnéři Janu Jiskrovi z Brandýsa, o básníkovi Josefu Václavu Sládkovi, možná i něco z prostředí českých legií na Sibiři… Také bych si rád vyzkoušel pořádně zamotanou detektivku. Uvidíme, jak mi bude zdraví sloužit a nakolik mi múzy zachovají přízeň.   V knize Žebrák v době našich dědečků vzpomínáte na městečko, v němž jste vyrůstal. Částečně autobiografický je příběh Hvězdných pavouků, kde jste zachytil vzpomínky, jak váš otec, který se nadchl pro astronomii s partou podobných nadšenců, založili astronomický kroužek a začali na kopci nad městečkem stavět hvězdárnu. Pracujete na něčem novém? Právě dokončuji knížku Krajinou vévody Albrechta z Valdštejna a mám rozepsanou další slíbenou knihu z cyklu Tajemné stezky, v níž pokračují ve vyprávění o zajímavostech v okolí města Tábora. A samozřejmě připravuji další natáčení cyklu televizních pořadů Magazín záhad (vysílají se pravidelně týdně na kanále CS Mystery). Točíme je v našem studiu J. O. P. s kameramanem a střihačem Jiřím Jerry Fišarem. Pokusili jsme se spolu dokonce o půlhodinový hraný film podle mé povídky Prokletý lovec. Točili jsme ho před třemi roky na chalupě v křivoklátských lesích, hlavní role skvěle ztvárnili herci Aleš Procházka a Nikol Fišerová. Film získal cenu diváků na festivalu Book the Film v roce 2020. Je k volnému zhlédnutí na YouTube. Také se snažím po covidové pauze obnovit pravidelné večery ve Vršovickém literárním centru Waldes Na kávě s Otomarem Dvořákem, kam si zvu jako hosty své přátele z řad spisovatelů, herců, výtvarníků a muzikantů. Takže, jak vidíte, jsem plně vytížen, do toho ještě vstoupila nečekaná choroba a nutná rekonstrukce bytu… Rád bych ještě napsal nějaký román, i když své vrcholné a čtenářsky nejoblíbenější dílo „Vřeteno osudu“, vyprávějící o životě Karla Jaromíra Erbena, už asi nepřekonám.   Vaším hlavním povoláním je psaní. Jste podepsán pod vice jak 100 různých knih. Čím je pro vás psaní a co vás na něm stále baví? Možná už mě psaní nebaví tolik, jako kdysi, musí mě prostě zaujmout a plně uchvátit nějaké aktuální téma, problém, myšlenka – prostě něco, s čím se chci podělit se svými čtenáři. Psaní je pro mne rozhovorem s neznámým partnerem, to mě na něm nejvíc baví a vzrušuje. Techniku, jak obratně psát a stylizovat, se můžete naučit, ale důležitá je vrozená schopnost dívat se a žasnout. Myslím, že platí poznatek, říkající: umělci jsou ti, kdo si i v dospělosti zachovali dětské oči.   Jste velice plodný autor. Jaký jste čtenář? Máte oblíbeného autora nebo knihu? V dětství a mládí jsem byl přímo nenasytný čtenář. Možná, že to byla pro mne taková neformální škola. Je dobré učit se na dílech Mistrů. V současnosti čtu spíše naučnou literaturu, shledávám informace. V beletrii jsem velmi vyběravý, když mě příběh a způsob vyprávění nezaujme, knihu odložím, nebo ji letmo prolistuji, abych byl v obraze, až na ni někde přijde řeč. Správná kniha mě musí chytnout hned po přečtení prvních dvou stránek. Někdy dokonce první větou! V četbě jsem velký tradicionalista, rád jsem četl Huga, Jiráska, Neffa, Šotolu, Vančuru, Körnera… V poslední době mě nadchla Karin Lednická se Šikmým kostelem, to jsem přečetl celé, pečlivě stránku po stránce, ačkoliv jsou to pěkně tlusté dva díly. Už se těším na třetí. Také se mi libí leccos od Urbana (ne všechno!), Hájíčka a mnohých dalších, nelze je všechny vyjmenovat. Z oboru záhad samozřejmě Aleš Česal, historii faktu skvěle píše Honza Bauer – ani tady nelze uvést všechna jména. V oblasti cestopisu jsou pro mne nepřekonatelnými vzory Zikmund a Hanzelka.   Umíte odpočívat? Jak rád trávíte chvíle volna? Nejlépe si odpočinu v přírodě. Celé léto trávíme s manželkou na chalupě v křivoklátských lesích. Úžasné proměny přírodních scenérií jsou tím nejkrásnějším živým filmem. Také miluji turistiku, putování po značených cestách, objevování krajin, kde jsem dosud nebyl, skály, hradní zříceniny, zámky. A vášnivě rád sbírám houby. Také rád vařím, vymýšlím různé exotické speciality. Nebo si sednu ve stínu pod jabloní, v zářivém letním dopoledni pozoruji plynoucí bílé obláčky a čtu si něco pěkného.   Otomar Dvořák se narodil se 14. ledna 1951 v Praze a vyrůstal v Žebráku. Vystudoval střední průmyslovou školu a pak obor dramaturgie a scenáristika na FAMU v Praze. Vystřídal řadu zaměstnání. Pracoval také jako dramaturg v hudebním divadle Semafor či v Městském divadle Zlín, byl členem redakční rady časopisu Fantastická fakta. Napsal knihy literatury faktu Fantastické záhady, Utajené dějiny Čech I. – II. – III. (spolu s A. Česalem a Vl. Mátlem), Magická kuchařka, Fantastické záhady, Příběhy z českých dějin: Převážně nevážně o naší historii, Démoničtí vládci českých a moravských hor, Démonické pasti, Jan Žižka z Trocnova – světla a stíny hejtmanovy životní cesty a mnohé další. Je autorem beletrií Hvězdní pavouci, Zločin štábního strážmistra, Srdce v kleci, Vřeteno osudu, Ďábel na řetězu, Smrt ve stříbrné zbroji, Lásky princezen kuronských, Hořící lilie, trilogie Královna Žofie (Past na královnu, Kacířská královna, Meč pro královnu), Císař alchymistů, Země barbarů, trilogie Sága provaznického rodu, Sekera strážců a jiné. Napsal také sérii netradičních cestopisů Strážci hor a pramenů, Pole slunečního býka, Řeka sedmi jmen, Ohře – měsíční řeka, Krajinou Čertovy brázdy, Tajnosti kraje bechyňského, Tábor – tajemné město nad Lužnicí, Tajemné životy Jakuba Krčína, Po stopách čarodějů podél říčky Střely, Podbrdskou krajinou Rokycanska a Zbirožska, Žebrák v době našich dědečků, Soutěskami Českého krasu a jiné… Pod pseudonymem Paul O. Courtier napsal cyklus westernů v Rodokapsu a dva fantasy romány o barbaru Conanovi. Je autorem několika divadelních her (například muzikál Frankenstein, pohádka Bajaja), televizních scénářů (Horor aneb četba na dobrou noc, Volání odjinud, dokumentární série Jan Žižka, Magazín záhad aj.) a písňových textů. Jako herec se objevil ve filmech Ufoni jsou tady, Tankový prapor, Král posledních dnů, Stalingrad, Pražákům, těm je hej; hlavní role ztvárnil v komedii Horor aneb čtení na dobrou noc a hudebním klipu Snaživec. Má tři dospělé děti, samé dcery, jednu vlastní a dvě nevlastní z druhého manželství, k tomu devět vnuků a sedm pravnuků. Manželka Eva Zajícová je výtvarnice.

Čas načtení: 2024-04-14 14:39:59

Jaké kolo bude vyhovovat vašim potřebám?

Jaké kolo bude vyhovovat vašim potřebám? redakce Ne, 04/14/2024 - 14:39 Sport a Fitness Klíčová slova: elektrokola jízdní kola horská kola gravel kola Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Vybírejte kolo s rozvahou V minulosti moc na výběr mezi koly nebylo. Každý byl rád za takové, jaké měl. Dnes je výběr kol nepřeberný – od horských, městských a klasických kol, přes elektrokola, po speciální karbonová kola, až po kola skládací, či určená k ježdění na U rampě. Zužte si výběr tím, že zjistíte, jakou velikost rámu potřebujete - podle výšky své postavy. Potom se zamyslete i nad tím, kam budete nejčastěji na kole jezdit – do hor, na výlety po cyklotrase, nebo na nákupy a do zaměstnání. Pokud ročně nenajdete příliš mnoho kilometrů, bude vám stačit obyčejné kolo, nemusíte utrácet zbytečné finance za speciálně odlehčená karbonová kola či kola s hliníkovým rámem. Co takhle gravel a cyklokrosová kola? Obyčejná jízdní kola s ocelovým rámem jsou levná, sice váží více, ale na běžné rekreační ježdění vám budou stačit. Jejich nevýhodou je to, že když s nimi budete jezdit v zimě do zaměstnání, díky sněhu a posypové soli vám lehce zkorodují. Dalším hlediskem je také to, jak pohodlně se vám na kole bude jezdit. Využijete odpružené vidlice? Pokud občas vyrážíte na kole nejen po asfaltu, ale také do přírody, tak rozhodně ano. Co když vás trápí horší fyzická kondice, nebo máte problémy s pohybovým aparátem? Pak si pořiďte elektrokolo, které vám usnadní jízdu do kopců, uleví vašim kolenům a nebudete se muset jízdy na kole vzdávat. I pro seniory jsou elektrokola způsobem, jak si užít cyklistiku i v pokročilém věku.   Teď, když máte jasno, jaké kolo v obchodě vybrat, už jen zbývá zvolit si barvu a design a budete moci vyrazit do ulic! Přidat komentář Text Cycology.cz FOTO Pixabay.com Dali jste si novoroční předsevzetí, a to takové, že se budete v roce 2024 více hýbat? Potom jistě víte, že nenáročným pohybem, který je navíc v přírodě, je jízda na kole. Díky šlapání do pedálů a pozorování okolní přírody je spalování kalorií rozhodně příjemnější než v zatuchlé a přeplněné posilovně. Jak si ale vybrat to správné kolo pro vaši postavu? Poradíme vám v našem článku!

Čas načtení: 2012-11-07 21:30:00

Nový byt v Praze - snadno a rychle

Sehnali jste v Praze lukrativní zaměstnání nebo studujete a potřebujete se přestěhovat do Prahy? Pak vás čeká v nejbližší době nelehký úkol – sehnat si vlastní bydlení podle vašich představ. V Praze se neustále staví nové byty, je plná developerských projektů a firem, které nabízejí své služby se sh ...

Čas načtení: 2022-08-24 17:58:53

Jak na ukončení pracovního poměru dohodou? Využijte vzor

Často se stává, že potřebujete svůj pracovní poměr ukončit dříve a nemůžete ve stávajícím zaměstnání čekat na klasickou dvouměsíční výpovědní lhůtu. V dalším díle našeho miniseriálu o skončení pracovního poměru se zaměříme na tyto situace, tedy na ukončení pracovního poměru dohodou.

Čas načtení: 2013-06-11 10:21:00

Jak na papíry

Také si všechno píšete na papír? Schováváte výstřižky z časopisů, informace o zajímavých místech, recepty a další užitečné informace? Píšete si na papír, co potřebujete udělat nebo nápady, co by bylo fajn udělat?Já to tak dělám. Připadá mi, že informace i vlastní nápady jsou cenné a člověk by si je měl schovávat. Nemám příliš důvěry k lidem, kteří si nic nepíšou a tvrdí, že si to budou pamatovat. Buď toho mají málo, nebo jim nevadí, když něco zapomenou. Zvlášť vlastní nápady se snadno zapomínají. Tento problém můžete mít jak v práci, tak v soukromých a rodinných písemnostech, dokonce je to dost pravděpodobné, protože k tomu stavu vás dovedly vaše zvyky a ty jsou obvykle podobné jak v osobním, tak v pracovním životě. Tenhle v zásadě dobrý zvyk nespoléhat jen na vlastní hlavu, ale raději si důležité věci zapisovat, má ale jednu odvrácenou tvář. Můžete skončit s hromadou papírů, o kterých víte, že je v nich spousta zajímavých a důležitých věcí, ale vůbec se vám nechce se jimi probírat. Čím déle narůstající horu písemností ignorujete, čím méně máte chuť na ni byť jen pomyslet, natožpak s tím něco dělat. Třeba i proto, že nám ta spousta papírového chaosu jaksi skrytě připomíná, že jsme něco neudělali, nezvládli, zanedbali. Nemluvě už o tom, jaká nepříjemná překvapení – resty, zmařené příležitosti, upomínky – se můžou v papírech skrývat.   Ta spousta nevytříděných papírů jako by byla manifestací našich špatných vlastností: lenosti, nepořádnosti, nesystematičnosti. Ale on je to i výraz našich dobrých vlastností: tvořivosti, hojnosti nápadů i toho, že nám na něčem záleží a že se o něco smysluplného v životě snažíme. Naposled jsem se na sebe kvůli tomu zvyku hromadit papíry rozlobila tehdy, když jsem nemohla najít rodný list. Jeden z nejdůležitějších dokladů, který mám, a já ho nemohla najít. Už jsem se chystala, že si nechám udělat opis a ještě naposled jsem se probírala svými písemnostmi, až jsem ho našla zapadlý mezi dokumenty týkajících se zaměstnání a zaměstnavatelů. Rozhodla jsem se to změnit. Nemůžu jen tak hromadit papíry a nic s nimi nedělat.Když se na ně podívám blíž, najdu zhruba tři druhy písemností:1.       Na vyhození. Papíry, které už ztratily aktuálnost a můžeme je bez výčitek svědomí zlikvidovat. Patří sem třeba staré programy kina, poznámky, které už nepotřebujeme, nebo dávno přečtené noviny. 2.       Dokumenty na založení. Rodné a oddací listy, korespondence s úřady, výpisy z bankovních účtů, fotografie, vizitky s adresou a telefonem, recepty vystřižené z časopisu a spousta dalšího, seznam může být nekonečný. Osvědčilo se mi ukládat je do šanonů, v papírnictví jich mají spoustu a některé jsou i natolik hezké, že se dají uložit do knihovny jako velké knížky. Dovnitř se dají koupit plastové kapsy a do nich uložíte snadno uložíte papíry libovolných rozměrů. Pokusila jsem se rozdělit si svoje písemnosti do různých skupin: a.       Důležité doklady – pas, rodný list, oddací list apod. Není jich moc, ale jsou to nejspíš nejdůležitější písemnosti, které máte. V souvislosti s nedávnými povodněmi mě napadlo, že od těchto dokumentů by bylo dobré mít kopii, buď papírovou a uloženou někde mimo domov nebo dogitální, uloženou třeba v emailové schránce. Určitě by mezi nimi mohly být i pojistné smlouvy. b.      Výpisy z bankovních účtů. Nevím, jak dlouho je třeba je ukládat, takže je raději nevyhazuju, dávám je do šanonů. Pokud už je vyhazuju, tak je pečlivě roztrhám, přece jen bych nerada, aby si je někdo prohlížel. c.       Fotografie, památky, suvenýry. Sem patří třeba prospekty z míst, kde jste byli na dovolené a prostě je nechcete vyhodit, přáníčka a pohlednice, obrázky od dětí nebo vnoučat, prostě všechno to, co by bylo zbytečné, kdybychom k tomu neměli citový vztah. Zařadila bych sem třeba i třeba háčkovaný šál od mojí babičky, který jsem nikdy nenosila a nosit nebudu, ale ani nemám to srdce ho vyhodit. Na podobné věci mám vyhražený starý kufřík, ale už se mi to tam moc nevejde. S věkem těch památek a suvenýrů přibývá a opravdu nemám chuť je vyhazovat. 3.       Nevím, co s tím. Nejobtížnější kategorií jsou pro mě různé nápady, recepty, výstřižky, poznámky. Jsou to vlastně takové skryté úkoly nebo nápady, jak něco udělat. Protože těch nápadů mám hodně, tak logicky nemůžu stihnout všechno. Mám třeba spoustu nápadů na psaní, ať už vlastních poznámek nebo inspirativních článků z časopisů. Času na psaní ovšem tolik nemám, takže se mi ty nápady hromadí a k většině z nich se nejspíš nikdy nedostanu. Snažím se tedy aspoň ty nápady roztřídit podle témat a uložit do šanonu nebo do krabice. Papíry z této skupiny se mi také nejhůř vyhazují. Nejen proto, že tam můžou být užitečné informace, ale taky proto, že je v nich určitý potenciál, může z toho být zajímavý článek na blog nebo i něco většího.   Jak jste na tom vy, taky máte takový problém s papíry? Nebo máte své písemnosti v dokonalém pořádku? 

Čas načtení: 2017-03-30 12:00:00

Kdy je čas na podání výpovědi?

Každý člověk čas od času zažívá složitější období, během kterého se mu nedaří vše, co by si přál. Osobní vztahy se urovnávají poměrně složitě, neboť na ně nejste sami, ale vždy potřebujete spolupráci protistrany. Co ale rozhodně ovlivnit můžete, je vaše práce. Pakliže vám zaměstnání již nějakou dobu ...

Čas načtení: 2023-10-11 00:00:00

Blumingo.trade: Šance pro každého, kdo chce investovat

Potřebujete zvýšit svůj měsíční rozpočet? Nemůžete si dovolit přijmout další zaměstnání? Pak rozmnožte svůj kapitál s pomocí investic. Zaměřte se na digitální prostředí a kryptoměny. Nebojte se, protože jste nezkušení. Právě pro vás je tu broker Blumingo.trade. Platforma postavená na technologiích k ...

Čas načtení: 2015-12-21 00:00:00

Nemáte práci? Jak přijít k penězům?

Nemáte práci a potřebujete někde vzít peníze. Pokud splňujete podmínky, dostanete podporu v nezaměstnanosti. Podporu můžete získat i v případě, že se rozhodnete účastnit se rekvalifikace. Získejte podporu v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který byl za po ...

Čas načtení: 2023-02-01 07:00:00

Potřebujete udržet své těhotenství v tajnosti?

Alespoň na začátku těhotenství se většina budoucích maminek zdráhá tu překrásnou novinku vytroubit do světa. Ať už důvodu obavy před samovolným potratem, či jiném zacházení v zaměstnání. I naše maminky se snažily první tři měsíce vydržet a nikomu o těhotenství neříkat. Během prvních třech měsíců ...

Čas načtení: 2024-03-20 08:00:00

Každý z nás potřebuje minimálně dva bankovní účty

Bankovní účet je nezbytností, bez kterého se neobejdeme, pokud chceme jednoduše inkasovat peníze ze zaměstnání či brigád nebo odesílat platby. S běžným bankovním účtem přicházíte o peníze. Ukážeme vám, že potřebujete ještě jeden typ účtu i to, jak na něm

Čas načtení: 2024-09-04 08:41:12

Jak na ztrátu zaměstnání: Co mám dělat?

Jak na ztrátu zaměstnání: Co mám dělat? redakce St, 09/04/2024 - 08:41 Práce a Kariéra Klíčová slova: nárok na odstupné od zaměstnavatele Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce osoby bez zdanitelných příjmů ukončili sami výpovědí výpověď avizo.cz inzertních serverech s nabídkou pracovních míst psychoterapie přes videohovor stres hedepy.cz finanční rozpočet Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Nárok na odstupné nevzniká vždy Nárok na odstupné od zaměstnavatele je jakousi „finanční náplastí“ v náročné situaci. Pokud však skončil váš pracovní poměr na dobu určitou, nebo pokud vás zaměstnavatel propustil ve zkušební době, odstupné se vás netýká. A nemáte na něj nárok ani tehdy, pokud jste dostali výpověď pro porušení pracovní kázně. Naopak nárok na odstupné máte, pokud jste dostali výpověď z organizačních důvodů, a byl vám tak ukončen pracovní poměr dohodou pro nadbytečnost, z důvodu rušení pobočky nebo stěhování zaměstnavatele. Stejně tak vám nárok na odstupné náleží i tehdy, kdy už nemůžete svou pozici vykonávat z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Minimální výši odstupného určuje Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce. Podle něj přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně: jednonásobku jeho průměrného výdělku, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, dvojnásobku jeho průměrného výdělku, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, trojnásobku jeho průměrného výdělku, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky. Toto odstupné je vyplaceno v následujícím výplatním termínu po skončení pracovního poměru.     Úhrady zdravotního pojištění končí v den ukončení pracovního poměru Pokud nenastoupíte ihned na novou pozici, musíte počítat s tím, že za vás stávající zaměstnavatel již nebude po ukončení pracovního poměru platit zdravotní a sociální pojištění. Ze zákona jste však povinni hradit zdravotní pojištění – na výběr máte dvě možnosti: nejpozději do tří dnů po skončení pracovního poměru se přihlásíte jako žadatel o zaměstnání u Úřadu práce ČR, a zdravotní a sociální pojištění za vás bude hradit stát; na Úřad práce ČR se nepřihlásíte a budete si hradit zdravotní pojištění sami (v roce 2024 se pro osoby bez zdanitelných příjmů jedná o částku 2 552 Kč). Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti náleží každému, kdo v uplynulých 2 letech odpracoval minimálně 12 měsíců a zároveň za něj zaměstnavatel odváděl důchodové pojištění (započítává se i péče o dítě mladší 4 let či osobu blízkou). Doba vyplácení i její výše závisí na výši příjmu a na věku uchazeče o zaměstnání. Uchazeči do věku 50 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti max. po dobu 5 měsíců, ve věku 50–55 let po 8 měsíců, pro uchazeče starší 55 let je maximální doba evidence na úřadu práce 11 měsíců. Výše podpory se počítá z průměrné měsíční mzdy dané osoby za předchozí kalendářní čtvrtletí, a je poskytována ve výši: 65 % během prvních dvou měsíců nezaměstnanosti; 50 % během 3. a 4. měsíce nezaměstnanosti; 45 % od 5. měsíce nezaměstnanosti po zbytek podpůrčí doby. Pozor! Pokud byste pracovní poměr ukončili sami výpovědí či dohodou, náleží vám po celou dobu podpora ve výši 45 % průměrné čisté měsíční mzdy. Na podporu v nezaměstnanosti nemáte nárok, pokud jste během posledních 6 měsíců dostali výpověď z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovní nebo jiné povinnosti zaměstnance. Dávky v nezaměstnanosti nesmí přesáhnout 0,58násobek průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího roku (v roce 2024 tak můžete získat podporu max. 24 608 Kč měsíčně).       Jak podat žádost o podporu v nezaměstnanosti Registrace na Úřadu práce ČR musí proběhnout do tří pracovních dnů po ukončení pracovního poměru. Pro přihlášení na Úřadu práce ČR budete potřebovat občanský průkaz, vyplněnou žádost o zprostředkování zaměstnání a žádost o podporu v nezaměstnanosti a doklady vystavené zaměstnavatelem (zápočtový list, potvrzení o výši průměrného výdělku, evidenční list důchodového pojištění), příp. doklad o výkonu jiné výdělečné činnosti, pokud máte doplňující příjem. Žádost můžete podat osobně na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR (není nutno v místě trvalého bydliště), nebo i poštou, datovou schránkou či e-mailem s elektronickým podpisem. Jak si najít práci? Nespoléhejte jen na pracovní úřad S hledáním nové práce byste měli začít co nejdříve. Nespoléhejte však pouze na nabídky od Úřadu práce ČR, ale hledejte i sami. Poptat se můžete známých, největší nabídku volných pracovních míst však najdete na internetu. Vyhledávat můžete na nejrůznějších inzertních serverech s nabídkou pracovních míst, jako je například avizo.cz, navštívit můžete i weby firem ve vašem okolí a prohlédnout si jejich nabídku volných pozic. Využít lze také sociální sítě, zejm. Facebook (různé skupiny s nabídkami práce) či LinkedIn. Praktický tip Nezapomeňte si sepsat či aktualizovat strukturovaný životopis se svými znalostmi a zkušenostmi. Inspiraci, jak napsat životopis, najdete na internetu. Splácení úvěru v případě ztráty zaměstnání Ztráta zaměstnání zasáhne i váš finanční rozpočet, a tak může být problematické splácet finanční závazky. Pokud máte sjednáno pojištění schopnosti splácet, může namísto vás uhradit až 12 splátek pojišťovna. Stejně tak můžete k pokrytí finančních závazků využít životní pojištění, pokud máte v rámci něj pojištěnu ztrátu zaměstnání. Možnosti řešení mohou nabídnout i společnosti, u kterých máte nebankovní půjčky – zásadní je kontaktovat je co nejdříve a domluvit se s nimi na možnostech řešení. Ztráta zaměstnání vám zároveň ztíží možnost získat novou půjčku a bude problémem i pro refinancování hypotéky, pokud vám zrovna končí fixace. Jediným řešením pak bývá refixace, která je ale často spojena s vyšším úrokem. Praktický tip Nikdy nenechávejte zajít neschopnost splácet půjčky až do krajních mezí a snažte se najít co nejschůdnější řešení přímo s poskytovatelem úvěru. Předejdete tak riziku exekuce. Ztráta zaměstnání a její dopad na psychiku Na závěr je třeba ještě zmínit, že je naprosto běžné, že se ztráta práce odrazí i na psychice. Je proto třeba uvědomit si, že se nejedná o ostudu či selhání, ale o problém, který se může stát každému. Pomoci může rodina či přátelé, v případě, že se u vás po výpovědi ale začne projevovat vyčerpanost, nadměrný stres, přepadají vás depresivní myšlenky, máte problémy se spánkem či pociťujete jiné projevy, jako jsou zažívací potíže, bolesti hlavy, zvýšení krevního tlaku atd., je vhodné obrátit se na odbornou pomoc. Využít můžete návštěvu terapeuta či psychologa. Velmi dostupným a praktickým řešením je také možnost psychoterapie přes videohovor, tedy online z vašeho domova, kterou vám zprostředkuje například web hedepy.cz. Důležité také je nevzdávat se po prvním neúspěchu – oslovte více firem a rozešlete více životopisů. A pokud se vám nedaří sehnat práci ve vašem oboru delší dobu, informujte se o možnosti rekvalifikace – tu vám může uhradit i Úřad práce ČR, a vám se tak zvýší šance na získání nové práce. Přidat komentář ZDROJE:   https://pruvodce.gov.cz/ztrata-zamestnani/evidence-uchazecu https://www.prace.cz/poradna/aktuality/detail/article/propousti-vas-kdy-mate-narok-na-odstupne/ https://www.mpsv.cz/-/evidence-uchazecu-o-zamestnani-a-podpora-v-nezamestnanosti https://www.mpsv.cz/-/zadost-o-zprostredkovani-zamestnani https://do5minut.cz/ztrata-zamestnani/ www.e-sbirka.cz/sb/2006/262/2024-01-01 Zdroje obrázky: pixabay.com Ztráta zaměstnání představuje zásadní zlom. Obzvláště, pokud je nečekaná a my nemáme žádnou náhradu. Pak se rychle odrazí jak na psychické, tak finanční stránce. A samozřejmě s sebou nese i spoustu nejistot. Co dělat, když přijdete o práci? Máte nárok na odstupné? Jak to funguje na pracovním úřadě a kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti? Jak si najít novou práci či jak zvládnout splácení úvěrů během období nezaměstnanosti? Pojďme se nejen na tyto otázky podívat podrobněji. Přijít o práci může kdokoliv z nás. Abychom toto období překlenuli, je třeba vědět, co je třeba zařídit a na co máme v nezaměstnanosti nárok.

Čas načtení: 2020-09-10 07:01:41

Spisovatel Jaroslav Kuťák: V detektivkách jde stejně jako v Rychlých Šípech o pravdu a lež, o čest, hrdost a záludnost, faleš, pokrytectví a odhalování zla

„Psaní v zimě a golf v létě jsou mými koníčky i mou prací,“ říká Jaroslav Kuťák, který vystřídal celou řadu zaměstnání, než se začal plně věnovat psaní. Je autorem zhruba stovky westernových sešitů a nakonec se našel v psaní detektivek se svéráznou detektivní dvojici Karlem Schwarzem a Marií, jejich nejnovější příběh I vrazi mají své dny vyšel letos. Působí také jako profesionální učitel golfu.   Psaní vás chytlo již na základní škole, když jste v páté třídě získal cenu v literární soutěži časopisu Junák. Pamatujete si na svoji první literární práci? Kdepak jste tohle našla? Byl jsem tehdy skautík. Na časopis Junák jsme všichni netrpělivě čekali. Když v jednom z prvních redakce vyhlásila soutěž o nejlepší text o tom, jak se má vzorný skaut chovat ve vlaku zvláště při nastupování a vystupování, jistě chápete, že mě to oslovilo a krátký příběh byl hned na světě.   Dočetla jsem se, že jste so jako kluk pro vlastní potřebu dopsal další díly Rychlých Šípů. Co vás k tomu vedlo? Miloval jsem je, protože prožívali normální klukovská dobrodružství. Pár dílů jsme měli doma z tatínkova dětství, a když pak začaly v šedesátých letech znovu vycházet, stáli jsme na ně frontu u trafiky paní Andrejsové. Bylo to podpultové zboží. A když jsme o Rychlé Šípy v normalizaci přišli, sice jsem měl doma Foglarovy knihy, ale nějaké díly komiksu jsem si připsal a snad i přikreslil pro radost.   Vy jste vystudoval germanistiku na berlínské Humboldtově univerzitě. Proč jste studoval právě v Německu? To bylo prosté. Z lenosti a vypočítavosti. Na jazyky se tenkrát kluci nehlásili, to byl obor pro holky. Obojí se mi líbilo. Navíc byl Berlín daleko od domova a pro postpuberťáka znamenal svobodu bez laskavého rodičovského dozoru. A jako jednoho z mála přihlášených kluků mě hned přijali bez velkých zkoušek.   Po škole jste pracoval jako redaktor v televizi a postupně vystřídal řadu zaměstnání. Byla to dobrá zkušenost? Na které ze svých četných zaměstnání rád vzpomínáte?  Všechno v životě je zkušenost. Nejraději vzpomínám na zaměstnání doprovázená láskami. Nejhorší zaměstnání jsou ta, kde je člověk šikanován anebo špatně zaplacen. Ale úplně nejlepší zaměstnání bylo být svým vlastním pánem, psát a mít kolem sebe své maličké milované děti.   Od roku 1990 působíte jako spisovatel. Pod pseudonymy Norman C. Marshal a N. C. Marshal jste napsal řadu westernů, krátkých povídek a krimipříběhů. Co vás přimělo psát právě detektivní žánr a čím vás okouzlil western? K westernům mě přivedl můj zaměstnavatel ve westernovém městečku No Name City u Mnichova. Byl to obrovský fanoušek skutečného divokého Západu a jeho dějin. Navyprávěl mi tolik příběhů, že mi potom jejich střípky vystačily na celou stovku westernových sešitů u Iva Železného. Byl to vůči nám autorům velmi spolehlivý a uznalý nakladatel, rád na něj vzpomínám. Později jsem začal psát detektivní povídky do sobotních příloh novin. Byla to legrace. Měl jsem báječného ilustrátora. Každý měsíc jsem mu poslal náměty na doprovodnou kresbu. Vždycky jsem si dal k sobě dva libovolné objekty, například auto, které uvízlo ve výkladní skříni nebo nahou dívku na koni. Pak už bylo jen na mě, jakou k tomu obrázku vymyslím povídku. Za čas si těchto povídek všimla paní doktorka Ivana Fabišíková a od té doby píšu detektivky pro nakladatelství, kde pracuje. Už jich je tuším patnáct nebo víc. Proč detektivky? Protože v nich jde stejně jako v Rychlých Šípech o pravdu a lež, o čest, hrdost a záludnost, faleš, pokrytectví a odhalování zla. V podstatě jsou to všechno motivy antických eposů.   Pod svým jménem Jaroslav Kuťák píšete detektivní příběhy se soukromím detektivem Karlem Schwarzem a jeho parťačkou Marií, které se odehrávají v prostředí golfu. Začalo to Zločinem na golfu, pokračovalo Botou v písku, Schwarz hraje birdie, Když zraje tráva, Strašidla z Woodlandu… Letos s touto dvojicí vyšel další, již 15. příběh nazvaný I vrazi mají své dny. Jednou jste přiznal, že si hrajete se slovy a golfovými míčky. Co vás na psaní baví a kde nacházíte inspiraci pro další příběhy této svérázné detektivní dvojice? Na psaní mě nejvíc baví, když mám nadšené čtenáře. Pár jich opravdu je. Takový Jirka Kubát má každou z těch knížek přečtenou prý aspoň třikrát. Bez čtenářů bych asi nepsal. No a inspirace? Každý spisovatel kouká kolem sebe a především naslouchá, řekl bych. Sousedé a kamarádi s sebou nosí historek, že si to člověk neumí představit. Jen je z nich dostat.   Jste držitelem Ceny Jiřího Marka pro nejlepší detektivní román. Vaše detektivky mají řadu čtenářů a jsou oblíbené. Jaký jste čtenář vy? Máte oblíbené autory? Čtu moc rád a všecko dobré. Mým nejoblíbenějším autorem je už několik let můj kamarád, mistr slova a dějin Péťa Stančík. Momentálně čtu Karla Poláčka, před ním to bylo pár Houellebecqových knížek, před ním Amos Oz nebo Evžen Boček. Je jich hodně. Mezi mé stálice patří nedostižní Isaac Bashevis Singer a Stephen King.   Působíte také jako profesionální golfista. Jak jste se ke golfu dostal? Cítíte se být více spisovatelem nebo golfistou nebo se vám to pěkně proplétá? Někde jste o sobě řekl. „Psaní v zimě a golf v létě jsou mými koníčky i mou prací.“ Jsem profesionální učitel golfu. Baví mě pomáhat s golfovým švihem amatérským hráčům, aby měli ze hry ještě větší potěšení. Na profesionální hraní už nemám věk. Baví mě chodit s kamarády po hřišti a hýbat se. Spisovatelé mají otlačenou zadnici. Potřebují pohyb.   A co chvíle volna, jak je rád trávíte? Nejraději se svými dětmi, pokud si na mě najdou čas. Už mají svůj svět.   Jaroslav Kuťák se narodil 30. září 1956. Používá i pseudonymy – Norman C. Marshal nebo N. C. Marshal. V Berlíně vystudoval Humboldtovu univerzitu (němčinu a filozofii). Vystřídal řadu zaměstnání (televizní redaktor, dělník, správce fotbalového stadionu, správce webu, majitel cukrárny, šerif ve westernovém městě pro děti). Od roku 1990 působí jako spisovatel. Je také profesionální golfista a od roku 2008 je členem Profesionální golfové asociace (PGA) a právě z prostředí golfu je série detektivních příběhů s Karlem Schwarzem a Marií. Publikuje také v Německu a Japonsku. V roce 2001 obdržel Cenu Jiřího Marka za detektivku Území trestu.  {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2022-04-14 08:00:00

Návrat po rodičovské do zaměstnání

Odcházet od malého roztomilého človíčka, který pláče ve školce není nic jednoduchého. Čeká vás po několika letech návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené? Návrat do zaměstnání bude náročný pro vás i vaše dítě Být maminkou je samo o sobě zaměstnání na plný úvazek, počítejte s tím, že dětem, ale ...

Čas načtení: 2024-05-04 16:46:00

Ombudsman: Žádost o důchod s detektivní zápletkou - šetření až do složek StB

Šetření v případě českého seniora žijícího v USA se změnilo v pátrání po důkazech, které by České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) posloužily jako doklad o době zaměstnání. Při žádosti o důchod muž zjistil, že ČSSZ nemá jeho evidenční list důchodového pojištění od posledního zaměstnavatele. Chyběl mu tak doklad o téměř devíti letech zaměstnání před jeho emigrací v roce 1984 a ČSSZ nemohla tuto dobu zohlednit při výpočtu důchodu. Při prověřování případu ombudsman potvrdil, že správa sociálního zabezpečení nepochybila, naopak se intenzivně snažila dobu mužova zaměstnání dohledat. Bohužel neúspěšně. Ombudsman přemýšlel, kde by mohly být ještě nějaké doklady o mužově zaměstnání, a proto oslovil Archiv bezpečnostních složek. Tam s hledáním důkazu uspěl.

Čas načtení: 2024-05-23 22:14:19

V jakých profesích se nejčastěji vyskytují záletníci?

Napadlo vás někdy, že volba zaměstnání a pravděpodobnost toho, že zahnete svému partnerovi či partnerce spolu souvisí? Podívejte se na to, které profese jsou rájem nevěrníků. Piloti a letušky Jsou atraktivní, tráví hodně času na cestách, starají se o vás, když si létáte v oblacích a obyčejní smrtelníci k nim vzhlížejí. Řeč je o pilotech a letuškách. Není divu, že právě v tomto zaměstnání se vyskytuje množství nevěrníků, a to jak mezi piloty, tak i dalšími členy posádky. Jejich neustálé cestování jim k tajným aférám přímo nahrává. S případným milencem či milenkou je totiž nemusí nikdo spatřit a mohou bez problémů vést dvojí život. Lékaři a zdravotní sestry Snad žádné jiné povolání se nedočkalo takového množství filmových a seriálových zpracování. Ať už mluvíme o seriálu Nemocnice na kraji města, Ordinace v růžové zahradě nebo třeba Pohotovost. V žádném nechyběly milenecké poměry mezi lékaři a sestrami. Jak ukazují průzkumy, milostné aféry na pracovišti jsou pro lékaře a zdravotní sestry zcela běžné. Když se blíže podíváme na lékařskou profesi, přímo k milostným aférkám vybízí. V zaměstnání totiž lékaři i zdravotní sestry tráví dlouhé hodiny, jsou pod neustálým stresem a nepomáhá ani nedostatek spánku. Není proto nijak překvapivé, že vlivem všech těchto okolností nedělají zaměstnanci v lékařství ty nejmoudřejší volby, když přijde na milostný život. Učitelé Měli jste dosud pocit, že učitelé by měli být vzorem ctnosti a jít příkladem budoucím generacím, které pomáhají formovat? Je nám líto, že vám tuto představu zničíme. Právě učitelství se totiž řadí k profesím, kde se daří nevěře. Čím to je způsobeno? Přestože učitelé nejsou veřejností tolik oceňováni, i jejich zaměstnání je náročné, a to zejména psychicky. Je na ně vytvářen tlak ze všech stran – ze strany zaměstnavatele i rodičů. Není proto divu, že mnoho z nich se během život potýká se syndromem vyhoření. A jak... Čtěte více Příspěvek V jakých profesích se nejčastěji vyskytují záletníci? pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení

Čas načtení: 2024-08-16 11:12:10

Jaké jsou klíčové prvky úspěšného životopisu?

Jaké jsou klíčové prvky úspěšného životopisu? redakce Pá, 08/16/2024 - 11:12 Hledání práce Klíčová slova: životopisy jak napsat životopis šablona CV předloha CV motivační dopis Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Jak napsat životopis? Personalisté zpracovávají denně mnohé životopisy. Ty, které nemají patřičné náležitosti, ale mnohdy hned přesouvají do koše. Je věčná škoda, když kvůli „školácké chybě“ neuspěje tímto způsobem kvalitní zájemce o danou pracovní pozici. Je proto důležité se nejdříve zajímat o to, co vše do CV napsat, až poté se dát do díla. Práci vám může usnadnit i bohatá nabídka šablon sloužících k psaní životopisů. Najdete je kupříkladu na webových stránkách cvapp.cz. Stručně ale můžeme říci, že váš životopis by měl obsahovat: Detaily o vás – adresu, telefonní číslo, e-mail, datum a místo narození a státní příslušnost. Profil – stručný popis, který vás v aktuální chvíli vystihne. Dovednosti a znalosti – vše, co jste se během života naučili a v zaměstnání můžete využít, „prodejte“. Vzdělání – nejdříve uveďte nejvyšší dosažené vzdělání a dál postupujte do minulosti, přičemž ZŠ se neuvádí. Předchozí zaměstnání – i tady nejdříve uveďte stávající či poslední zaměstnání a navazujte pozicemi do minulosti. Je dobré se rozepsat o pozicích, které mají něco společného či jsou úplně stejné jako pracovní pozice, o kterou se zajímáte právě teď a životopisem o ni usilujete. Důležité je, aby byl životopis bez gramatických chyb, i když hodně záleží i na tom, o jaké pracovní místo se zajímáte. Např. u kvalitního a zkušeného instalatéra bude vedlejší, jak mu jde gramatika. Podstatné bude, co vše umí, jak rozumí svému řemeslu, kolik let praxe má, s jakou technikou umí pracovat… Moderní a propracovaná aplikace, která vám pomůže napsat životopis správně, vám zároveň gramatiku pohlídá. A nejen to. Pomůže vám také napsat motivační dopis, který je k životopisu dobré přiložit. Kompletní informace najdete na cvapp.cz. Přidat komentář foto pixabay.com text redakce Bez vypracovaného životopisu se většina z nás neobejde už při hledání svého prvního zaměstnání. To, jak je zpracován, jak působí a co vše je jeho obsahem, má velký vliv na to, zda se pro nás personalista rozhodne a pozve nás na osobní setkání, nebo nikoli. Chcete-li zaujmout a dostat se na pohovor, mít možnost osobně ukázat, co ve vás je, je základem právě správně a kvalitně vypracovaný životopis.

Čas načtení: 2025-01-02 11:51:02

Jak najít práci, ve které se budete cítit užiteční?

Jak najít práci, ve které se budete cítit užiteční? redakce Čt, 01/02/2025 - 11:51 Práce a Kariéra Klíčová slova: tvůrčí práce nová práce nové zaměstnání sociální práce smysluplná práce vhodná rekvalifikace Tipy Nevíte, čím byste se živili, ale přitom vás podobné práce lákají? Pak rozneste po veřejných nástěnkách určených k inzerci dotaz, co by lidé uvítali za pomoc a své telefonní číslo, aby vám poslali SMS. Můžete rychle zjistit, že je ve vašem okolí mnoho seniorů, kteří se nemají na koho obrátit, když potřebují nakoupit, uklidit, dovézt k lékaři apod. Sice nejde o možnost, jak si vydělat miliony, ale uživit se tak dá a navíc jde o práce, které vás budou hřát na srdci. Jestliže vás láká zkusit si práci „kamioňáka“, floristky, pokladní či jakákoli jiná, úřad práce aktuálně nabízí lidem možnost absolvovat rekvalifikační kurz, který jim buď uhradí, nebo uhradí velkou část jeho ceny. Zkuste práci snů, třeba vás natolik chytne, že u ní zůstanete. Kdy jindy to zkusit, než v době, kdy vás stávající zaměstnání štve, nebo jste na „rodičáku“, který vám za pár měsíců končí? O lidech na ÚP ani nemluvě… Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Tvořte nebo poskytujte služby Drtivou většinu naplňují činnosti, do kterých vkládají kus sebe. Je ale důležité věnovat se při těchto pracích péči o své duševní zdraví a nevydávat ze sebe víc, než je nám příjemné. Stejně tak není možné „jet na úkor sebe“, tedy neumět odmítnout a nastavit si hranice, nebo pevnou pracovní dobu. Příkladem jsou pečovatelky a další sociálně zaměřené pozice. Terénní pracovníci a pracovnice mnohdy jedou za klientem i ve svém volnu, protože vědí, že nemá možnost pomoct si ani povolat na pomoc někoho jiného z rodiny. Třeba, když jsou příbuzní daleko. I při péči o malé děti se můžete cítit užitečně, nemusí jít přitom o nejmenší děti. Skvělé je vést kroužek, věnovat se tomu, co vás baví a čemu rozumíte, a toto učit děti. I tady ale nesmíte jít za hranice svého pohodlí. Dělejte lidi krásnými a spokojenými, budete spokojeni i vy Změnit můžete pracovní profesi i tím, že začnete působit jako kadeřník, pedikér, masér, hodinový manžel či hodinová manželka, která uvaří, vypere, uklidí, ale také třeba jiné ženě nabarví vlasy požadovanou barvou, kterou si klientka na své riziko připraví, nebo pomůže s výzdobou na narozeninovou párty… Pokud máte umělecké vlohy, můžete se živit i tím, že začnete vytvářet obrazy, budete psát pohádky, budete objíždět školky a školy s divadýlkem, ideálně, když budete mít někoho „k ruce“, můžete se živit zpěvem, hrát na hudební nástroj a bavit lidi na oslavách… Možností je mnoho. Dobré je dělat profesi, která je ve vašem kraji či okolí žádaná. Třeba tam, kde lidé chovají zvířata, můžete nabídnout sečení trávy, její sušení, obracení a sklizeň. I v zahradách můžete nabídnout péči o zeleň. Ve městech ocení rodiče hlídání dětí, ať už přes den nemocných „mrňat“, které nemohou být doma sami a babička je daleko, nebo večer, když si chtějí užít společnou večeři. Stačí najít si několik pravidelných klientů a minimálně o přivýdělek máte postaráno. Přidat komentář Foto pixabay.com text redakce Spousta z nás má zaměstnání, u něhož alespoň tu a tam uvažuje o tom, že z něj odejde a začne pracovat jinde. Nejen jinde, ale také jinak, úplně změní své zaměření. Kupříkladu ajťáci, kancelářské pracovnice, ale také ti, kteří pracují ve výrobních firmách „u pásu“ se cítí mnohdy bez výsledků. Byrokracie, papírování, rutina, při které stejně není vidět výsledky, den co den ta stejná práce. Jak to změnit, abyste měli konečně pocit, že to, co děláte, má smysl a naplňuje vás?

Čas načtení: 2019-02-06 09:32:38

Máte více zaměstnání?

V dnešní době spousta lidí má několik zaměstnání nebo také může pracovat pro jednoho zaměstnavatele, ale má u něj víc pracovněprávních vztahů. Pokud chce tedy zaměstnanec vykonávat práci v rámci vícero pracovněprávních vztahů, ať už u jednoho, nebo více zaměstnavatelů, tak by on i zaměstnavatel měli vždy pamatovat na povinnosti stanovené zákonem. Nejprve se podíváme, jak je to s více pracovněprávními vztahy u jednoho zaměstnavatele. V tomto případě zaměstnanec nesmí vykonávat práce, jež jsou stejně druhově vymezeny. Další možností je situace kdy zaměstnanec uzavře další pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem, u něhož vykonává výdělečnou činnost, která není shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož je zaměstnanec zaměstnán. Zde zákoník práce neukládá zaměstnanci žádná omezení. Druhá situace se vyznačuje tím, že zaměstnanec uzavře další pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem, u něhož vykonává výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož je zaměstnanec zaměstnaný. Zde, na rozdíl od první situace, již zákoník práce omezení ukládá. Omezení upravuje § 304 ZP. Podle § 304 odst. 1 ZP je v takovémto případě k výkonu výdělečné činnosti u jiného zaměstnavatele, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož je zaměstnanec zaměstnaný, vyžadován předchozí písemný souhlas zaměstnavatele. V případě, že by souhlas nebyl udělen v předepsané (tj. písemné) formě, tak by byl neplatný. Také platí,že pokud zaměstnanec vykonává více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání.      

Čas načtení: 2009-03-18 12:10:00

Jak hledat zaměstnání

Jak hledat zaměstnání Každý uchazeč o zaměstnání má několik základních možností, kde se informovat o nabídce zaměstnaní. Mezi ty základní zdroje patří: Personální portály na internetu. Inzertní noviny. Personální agentury. Nabídka volných míst přímo firmou. Úřad práce. V současnosti jsou asi ...

Čas načtení: 2022-03-24 14:39:09

Markéta Harasimová: Při čtení beletrie vždy hned uvažuji, jak bych příběh uchopila já

„Psaní miluji, navíc čím dál víc vnímám, že skrze tvorbu mohu pomáhat druhým. A to je povzbuzující!“ přiznává autorka řady knížek, televizních scénářů, divadelních her, která již pátým rokem vede své nakladatelství MaHa. Letos vydává Markéta Harasimová tři publikace – humorný román pro ženy Na kočičí svědomí, psychologický thriller Volným pádem a psychologický román Slovo proti slovu. Její povolání je také jejím největším koníčkem. „Jsem přesvědčená, že když člověk miluje své zaměstnání, je šťastný.“   O sobě říkáte, že jste od malička snílek, který rád vymýšlí a spřádá různé příběhy a splétá osudy hrdinů. A když jste se naučila číst a psát, své smyšlené příběhy jste si zapsala. Co vás ještě bavilo a jaké bylo vaše dětství na severu Moravy?       Ano, odjakživa jsem měla bujnou fantazii a využívala ji. Představovala jsem si například, co asi prožívají různé rostlinky a rovnou jsem jim vymyslela nějaký ten osud, příběh. Jabloni, malinovému keři, kytkám na skalce nebo třeba obilí, co rostlo na poli za zahradou. Tím jsem hodně žila a popravdě se to dodnes zas až tak moc nezměnilo – stále se pohybuji ve světě tvůrčí fantazie, i když už samozřejmě jiným způsobem. Kromě psaní pohádek a příběhů jsem také velmi milovala kreslení a zpěv, obojímu jsem se hodně věnovala. Moje dětství sice nebylo ukázkové a na severu Moravy se mi moc nelíbilo kvůli svéráznému, studenému počasí, které v mém rodném kraji převládalo, ale vzpomínám na ně s nostalgií. Kdykoli mám cestu do Krnova, nezapomenu se zajet podívat na náš bývalý dům a místa, kde jsem vyrůstala.   Již během studia obchodní akademie jste napsala svoji první knížku, dívčí román Jsi můj osud, který vyšel v roce 1996. Pak v rychlém sledu vyšly knihy – Když svítí hvězdy, Rozcestí, Nejkrásnější dar, Miriam, Osmnáct. Bylo vám kolem dvaceti. Jak jste to prožívala? Jaký to byl pocit, když jste jako mladičká držela svoji první knížku v ruce? S mou prvotinou to bylo celkem rychlé… námět na knihu ke mně přišel během vyučování v prvním ročníku obchodní akademie. Bylo mi patnáct a najednou mě přepadlo nutkání napsat něco většího, román pro holky, jako jsem já. Pustila jsem se do toho okamžitě, a ještě ve vyučovací hodině jsem si poznačila pár dějových zvratů, abych hned po příchodu domů pokračovala. Rukopis jsem k vydání nabídla až na popud své kamarádky, a první nakladatelství, které jsem vybrala, ho přijalo s tím, že by uvítalo další podobná díla. A tak jsem začala psát… a knihy vycházely jedna za druhou. Dodnes jsem za tu příležitost velice vděčná a uvědomuji si, jaké jsem měla štěstí na lidi, kteří mi v tak nízkém věku dali šanci. Když se na pultech objevila má prvotina, cloumaly mnou nádherné emoce. Skoro se mi nechtělo uvěřit, že se opravdu dívám na své knižní dítě. Takový splněný sen, i když jsem popravdě na samotném začátku neměla ambice knihu publikovat. Napsala jsem ji, a tím to pro mě skončilo – nebýt kamarádky asi s rukopisem ani nic dalšího nedělám.   Pak jste se nějakou dobu pracovala v oblasti ochodu, než jste se naplno soustředila na psaní a literární tvorbu, co je pro vás životní náplní. Začínala jste romány určené dívkám, pak jste psala romány pro ženy a již nějakou dobu je vaše literární tvorba z žánrů krimi, detektivek, thrillerů. Připravujete něco nového? Co vás baví na psaní? Rodiče byli skálopevně přesvědčení, že uměním se člověk živit nemůže, a trvali na tom, abych měla „solidní“ zaměstnání. A tak jsem po ukončení studií nastoupila do jedné soukromé firmy a pracovala v obchodní sféře. Jenže mě to nenaplňovalo, a kromě toho mi nezbýval čas na tvorbu, necítila jsem se komfortně. Jedno společně s druhým vedlo k tomu, že mě přepadly nepříjemné deprese, a já je začala řešit návratem k literatuře. Psala jsem a zafungovalo to. Opustila jsem tedy nadobro obchod, vrhla se na dráhu profesionální spisovatelky, a vůbec toho nelituji. Byl to sice trochu risk, ale jsem přesvědčená, že když člověk něco dělá s láskou, přinese to ovoce. A já psaní miluji, navíc čím dál víc vnímám, že skrze tvorbu mohu pomáhat druhým. A to je povzbuzující! Zpětná vazba od čtenářů, kterým ta která kniha něco přinesla, dodala jim naději, nakopla je, aby se někam posunuli… Děkuji Bohu, že mi dal toto povolání. A co se týká novinek, samozřejmě jich připravuji spoustu. Jen v roce 2022 vyjdou tři knihy. Právě teď pracuji na novém titulu plánovaném na jaro 2023 a společně s hercem a režisérem Romanem Štolpou (a dalšími) plánujeme start zkoušení mé divadelní hry, kterou bychom na podzim chtěli uvést v pražském Divadle Bez Hranic.   Jste autorkou dvou knížek pro děti a jako velká milovnice koček, jste za hlavní hrdinku zvolila kočičku Ťapičku. Jak se vám psalo pro děti? Bude mít Ťapička další pokračování?   Ťapička a její příběhy, to je kapitola sama pro sebe. Krásná! Na knize pro děti jsme se dohodli s nakladatelstvím Bookmedia, a pro mě to byla výzva. Přece jen je jiné psát příběh dospělým než prckům. Snažila jsem se vrátit do doby, kdy mi bylo šest nebo osm, a podle toho jsem tvořila věty; tak, aby byly jasné, srozumitelné, a přitom zábavné. Mým cílem bylo vložit do textu také přesah, nenásilné poučení do života. Například, že si musíme pomáhat, lhaní nebo lakota se nevyplácí, nebo máme mít pro strach uděláno. Přetavila jsem dětský svět do světa kočičího a děti tak v Ťapičce můžou vidět samy sebe, se všemi jejími starostmi a radostmi. Knihu doplnily nádherné ilustrace Báry Kubátové, kreslila je podle fotek opravdové Ťapičky – moje kočka se totiž stala předlohou pro tu knižní, ilustrovanou. Knížky se u dětí těší velké oblibě, je to ideální první čtení, a navíc v nich najdou také různé kočičí hry a úkoly, takže se zabaví i jinak. Věřím, že další pokračování určitě vznikne, až přijde správný čas. Každopádně na toto téma dostávám spoustu dotazů a jak malí čtenáři, tak jejich rodiče by třetí (nebo i čtvrtý, pátý) díl uvítali.   Také jste podepsaná pod tří divadelní hry, jako scenáristka jste se podílela na seriálu Soudkyně Barbara, a dokonce jste si napsala jednu roli a v seriálu si zahrála. Jak jste se cítila jako herečka?    Divadlo je moje srdeční záležitost, a scenáristika mě velmi baví. Miluju tvorbu dialogů, takže si psaní scénářů maximálně užívám. V Soudkyni Barbaře byl skvělý tým profíků, se kterými se dobře spolupracovalo – od produkce přes režii až po herce. Nehrála jsem jen v jednom díle, ale jednu roli jsem si pro sebe opravdu napsala. Hrála jsem pořádnou mrchu, zlatokopku… (smích) Něco podobného jsem ztvárnila už i v divadle, tam to zase byla tak trochu frustrovaná, rozvedená učitelka, která usilovně hledá nového partnera, i když všem ostatním lásku vytýká. V Barbaře mi pak dali roli potvory opakovaně. No, nevím, co k tomu dodat, asi odhalili podstatu mého charakteru. (smích) V roli herečky se každopádně cítím výborně, odmalička jsem předváděla různé scénky, parodovala druhé a vůbec šaškovala. Nakonec i ke knihám o Ťapičce jsem vytvořila dětské divadelní (one-woman) vystoupení, se kterým jezdím po celé zemi. Mám kočičí kostým a vždy si to s dětmi velmi užívám.   V roce 2017 jste založila nakladatelství MaHa, kde jako první kniha vyšel váš třináctý román Poháry touhy. V nakladatelství vydáváte nejen svoje knihy, ale i tituly začínajících autorů. Co bylo impulsem k založení vlastního nakladatelství? Kolik knih jste za těch pomalu pět let v nakladatelství vydali?    O založení nakladatelství jsem uvažovala dlouho, a to proto, že jsem prošla zkušenostmi s několika nakladateli, a ne vše mi na spolupráci vyhovovalo. Výjimku snad představuje výše zmíněná Bookmedia, se kterou spolupracuji už čtvrtým rokem a je tam krásná symbióza. Vydávám u nich dětské knihy, respektive knihy s kočičí tématikou. V MaHa pak svou „klasiku“, tedy psychothrillery, krimitrhrilllery, psychologické romány, knihy z lékařského prostředí a tak dále… Celkem jsem jich pod touto značkou vydala jedenáct, produkci nakladatelství však brzy začali doplňovat další, noví autoři, převážně začínající. K dnešku u nás vyšlo knih pětatřicet, dvacet čtyři z nich mají na kontě mí spisovatelští kolegové. Letos na jaře vyjde dalších pět novinek (jedna z toho je moje), další jsou v plánu v létě a na podzim. A co bylo impulsem, proč se pustit do nakladatelské činnosti? Už jsem to nakousla – některé věci mi u nakladatelů vadily, například jsem většinou nemohla ovlivnit grafiku, ať už se jednalo o sazbu bloku, nebo přebal knihy. A tato stránka věci je podle mě pro každý titul klíčová. Chtěla jsem si mít grafické zpracování pod kontrolou, řídit marketing spojený s vydáním knihy, a tak dále. V neposlední řadě jsem velmi činorodý člověk, takže mě lákala představa redakčních prací a všeho okolo. Založení nakladatelství byl rovněž takový splněný sen. A jsem ráda, že teď mohu ty sny plnit i jiným, tím, že se ujmu jejich rukopisu.   Pro web www.vimvic.cz  jste připravila on-line kurz jak napsat knihu. Jaký je o něj zájem a co vás přivedlo kurz pořádat? Kurz Jak napsat knihu vznikl asi před pěti lety, nepamatuji si to přesně. Tehdy mě agentura Vimvic.cz oslovila s tím, jestli bych do toho projektu nešla, a já souhlasila. Přišlo mi to jako dobrý nápad, jelikož je spousta lidí, kteří by rádi dali dohromady rukopis, neví ale, jak na to. Netuší, čím začít, na co si dát pozor, čeho se vyvarovat. A tak jsem dala dohromady takový podrobnější manuál. V současné době server vimvic.cz trochu změnil koncepci a věnuje se jiným věcem než dříve, takže už se kurz neprodává. Nicméně zájem o něj byl slušný a věřím, že mnohým začátečníkům prospěl.   V dětství jste byla vášnivou čtenářkou. Jaká jste čtenářka dnes? Co ráda čtěte? Od chvíle, kdy jsem se číst naučila, jsem četla knihu za knihou a zhltla jsem jich klidně pět týdně. Byla jsem pravidelnou návštěvnicí knihovny – vždy jsem přijela na kole, vyprázdnila plný batoh, půjčila nové knížky a frčela domů, natěšená, až se na ně vrhnu. Od doby, co se věnuji psaní na plný úvazek, však už na čtení nemám skoro žádný čas a hlavně, není to pro mě „odpočinek“. Mluvím teď o beletrii, kterou jsem dříve louskala ve velkém. Asi v tom bude určitá profesionální deformace, protože nad beletrií vždy hned uvažuji, jak bych příběh uchopila já, coby nakladatelka pak zase hledám grafické nedokonalosti; zkrátka se do četby nedokážu pořádně ponořit. Nikdy ale neodmítnu knihu s duchovní tematikou, odborné psychologické tituly, a také ty, které mi poskytují informace k tématu, které právě zpracovávám ve své tvorbě. Tato literatura je pro mě nutností, abych se dozvěděla co nejvíc o prostředí, ve kterém se právě pohybují mé knižní postavy.        Je vám práce také koníčkem? Jak ráda trávíte chvíle volna? Ano, moje práce – lépe spíš povolání – protože slovo práce zní tak nějak…  jako nutnost, je mým největším koníčkem. Vášní. Něčím, bez čeho si neumím představit život. Baví mě všechny jeho podoby, ať je to psaní, nakladatelství, dětská divadla, scénáře… a další doplňující aktivity, kterých je spousta. Je velice pestré a zábavné, zároveň myslím i smysluplné. A z toho mám dobrý pocit. Jsem přesvědčená, že když člověk miluje své zaměstnání, je šťastný. Oslím můstkem se tak dostávám ke druhé části otázky… chvíle volna. Ty popravdě řečeno nepotřebuji, nejraději trávím čas právě tvorbou, žiji se svými hrdiny. Dovolené mě nelákají, koneckonců toho s knižním divadélkem o Ťapičce (nebo za besedami pro dospělé) nacestuji hodně a poznávám díky tomu spoustu krásných míst v naší zemi. Takže chvíle „volna“ nevyhledávám, mnohem víc mi vyhovuje tvůrčí akce… (smích) Ale když na to přijde, ráda se odreaguji posezením u sklenky vína s příjemnými lidmi.   Markéta Harasimová se narodila 6. dubna 1977 v Krnově na severní Moravě. Působí jako spisovatelka, scenáristka, nakladatelka. V roce 2017 založila nakladatelství MaHa. Vystudovala obchodní akademii. Po maturitě pracovala nějaký čas v oblasti obchodu, nyní se naplno věnuje literární činnosti. Je členkou české sekce AIEP, asociace autorů detektivní a dobrodružné literatury. Žije v Hustopečích u Brna. Napsala knihy Jsi můj osud, Když svítí hvězdy, Rozcestí, Nejkrásnější dar, Miriam, Osmnáct, Růže a slzy, Bolest lásky, Sametová kůže, Vražedná vášeň, Pouta z pavučin, Mrazivé hry, Poháry touhy, Purpurové doteky, Vůně noci, Hedvábná past, Potemnělý ráj, Černá vdova, Doktorka Viktorie, Klinická smrt, Smrtelný hřích, Jak chutná strach a povídky Vánoční sen, Čas zázraků a Sherlockovo tajemství. Je autorkou knihy pro děti Z deníku kočičky Ťapičky a Koťátka kočičky Ťapičky, divadelních her Fronta na vánočního kapra, Rozbité demižony a Já jsem ty, miláčku! a text k písni Jsi můj sen (album Moment, Dalibor Janda, 2021).

Čas načtení: 2021-12-04 19:31:45

B. M. Horská: Lidé, kteří píší, musí být dobří posluchači a pozorovatelé

Je autorkou detektivní série Inspektorka Elen Jollyová, která má zatím tři díly – Pach smrti, Brouk, Rukavička smrti a další příběh se sympatickou anglickou policejní inspektorkou s českými kořeny, má již nějakou dobu rozpracovanou. Kniha Brouk ji vynesla Cenu Jiřího Marka a sama autorka píšící pod pseudonymem B. M. Horská je jedním z porotců literární soutěže o Cenu Havrana, za nejlepší detektivní povídku. Řadu let žila v Anglii a do Čech se vrátila před rokem a za svůj domov dnes, jak přiznává, považuje především Evropu.   Dočetla jsem se, že pocházíte z Plzně. Jaké bylo vyrůstat v západočeské metropoli? Co vás bavilo a čím jste chtěla být? Možná u mě pozitivní vzpomínky vytlačily ty negativní, ale vyrůstala jsem spokojeně. Určitě jsme nebyli nějaká tichá rodina. Hodně se mluvilo. Příbuzní vyprávěli o svých životních zkušenostech, často o různých útrapách z války a po válce, politických perzekucích, ale také o partách, ve kterých jezdili na motorkách stanovat na Šumavu. Motorky byly velmi důležité v životě maminky, která jezdila v padesátých letech terénní závody. Myslím, že jsem ty příběhy ráda poslouchala a ukládala do paměti, ale tehdy jsem raději žila svůj život – navštěvovala jsem různé kroužky, v dětství jsem závodně plavala, později jsem hrála košíkovou, jezdili jsme na hory. Bavilo mě číst knížky včetně detektivek i malovat. Myslím, že jsem hledala stále něco nového, co mě zaujme. V dětství jsem chtěla být archeoložkou jako Heinrich Schliemann a když už on objevil Troju, najít ještě něco jiného. Jenže záhy jsem si v hodinách dějepisu uvědomila, že nemám dobrou paměť na data. Plány jsem změnila a s kamarádkou jsme se snažily stát se v Praze filmovými herečkami. Nepřijali nás ani do konkurzu, s vysvětlením, že jsme byly ještě děti a z Plzně a natáčení s námi by bylo komplikované. Nápadů jsem měla hodně. Na gymnáziu mě hodně dlouho držela touha studovat psychologii na filozofické fakultě v Praze. Psycholožkou jsem se nakonec nestala, ale na psychologii postav se v knížkách snažím nezapomínat.   Co vás přivedlo k tomu, že jste vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK v Praze? Přestože mě rodiče nikdy neříkali, jaký obor mám studovat, nedoporučovali mi hlásit se na filozofickou fakultu z politických důvodů, protože bych měla malou šanci se tam dostat. Nakonec jsem podala přihlášku na přírodovědeckou fakultu, protože v přírodních vědách není žádná ideologie.   Ve studiu jste pak pokračovala krátce v Itálii, a hlavně v Anglii, a to v technicky orientovaných oborech. Vyzkoušela jste řadu zaměstnání, vedla jste malou laboratoř, pracovala jako servírka, překladatelka, editovala odborné texty a vysokoškolské učebnice, pracovala v administrativě výzkumného programu a byla i výzkumnice. Jak vás tato zaměstnání ovlivnila a kdy nastal zlom začít psát knížky? V Itálii jsem nestudovala, bydlela jsem rok s manželem a dětmi ve Florencii v době mateřské dovolené. Kromě navštěvování kurzu italštiny a florentských památek jsem tehdy moc času na jiné věci neměla. Moderní italská historie je plná záhadných momentů a protichůdně interpretovaných události, které často souvisí s organizovaným zločinem a politickým terorismem. Obdivuji sílu některých lidí, jako je například Roberto Saviano, temné síly rozkrývat a psát o nich. Takže i když mám Itálii moc ráda a ráda tam jezdím, je to také země, kterou mám spojenou se specifickou formou zločinu a historickými mystérii. Mezi Italy mám i velmi milé a blízké kamarády, téměř rodinu. Díky nim se tam chci po každé návštěvě znova vrátit. Ze Sicílie pochází komisař Montalbano, který je mi sympatický, protože má smysl pro spravedlnost a miluje dobré jídlo. Příběh mé knížky Rukavičky smrti se částečně odehrává na Sicílii a jídlo je také důležitou součástí děje. V období, než jsem napsala a vydala první knihu Pach smrti, jsem se hodně pohybovala mezi Českem, Velkou Británií a Itálií. V každé z těch zemí mám kamarády a dobré známé, se kterými udržuji kontakty. Vždycky mě hodně bavilo pozorovat rozdíly mezi tím, jak média v každé zemi různě informují nebo dokonce neinformují o stejných událostech a také poslouchat, jak v různých zemích lidé různě reagují na témata a události, které nás obklopují. Takže ta vlastní zaměstnání a činnosti mé psaní do jisté míry ovlivnily. Jako bývalá chemička mám v knihách určitě slabost pro různé jedy, ale hodně mě také ovlivnila komunikace s lidmi v různých prostředích, včetně těch pracovních. Myslím, že lidé, kteří píší, musí být dobří posluchači a pozorovatelé. Zlom směrem k psaní nastal v době, kdy jsem se vzpamatovávala z osobní krize, která způsobila, že jsem se nemohla soustředit. Pomáhalo mi to, že jsem pracovala rukama. Po nějaké době mi to asi přestalo stačit, začal mě napadat příběh, který jsem si zapisovala. Manžel mě stále povzbuzoval, abych psala dál, až z toho vznikla první kniha. Možná na mě mělo vliv i to, že v té době se v Británii zahraniční detektivky staly hitem. V Británii moc literatury napsané v jiných jazycích než v angličtině nevychází. V knihkupectvích jsou jen dvě procenta překladových knih (ve Francii je to 40 procent a u nás ještě víc), ale detektivky se staly výjimkou. Hlavně ty skandinávské, ale i italské a islandské. Pro mě byly atraktivní v tom, že ty knihy a seriály kombinovaly napínavé příběhy s důležitými společenskými trendy a událostmi z moderní historie, díky nimž jsem se o místech, kde se odehrávaly, hodně dozvěděla. Tohle mě inspirovalo a uvědomila jsem si, že mám zkušenosti z několika zemí, které mi umožňují dělat něco podobného.   V roce 2013 jste se představila jako spisovatelka pod pseudonymem B. M. Horská. Proč jste si vybrala pseudonym a co znamenají iniciály B. M.? Používání pseudonymu se mi líbí a vyhovuje mi. Psaní knih člověka hodně pohltí a myslím i trochu změní. Mně pseudonym pomohl oddělit psaní knih od ostatních součástí mého života, které musely dál pokračovat. Pseudonym mi dává jistou míru svobody při psaní a mé občanské povolání není spojováno s mými knížkami. Mám dvě paralelní identity občanskou a autorskou – a to považuju za výhodu. Kdo mě zná osobně, mému pseudonymu i iniciálám rozumí, ale jinak jejich původ, myslím, není důležitý. Původně jsem chtěla pseudonym jiný a v mužském rodě, ale nakladatelství na něj nechtělo přistoupit. Takže to byl vlastně opak situace, kdy některé spisovatelky v 19. století musely psát pod mužskými pseudonymy, aby jejich knihy vůbec mohly vyjít.   První knížka ze série Inspektorka Elen Jollyová, která je Angličanka s českými kořeny, vyšla v roce 2013 pod názvem Pach smrti, a román je, jak jste v jednom rozhovoru řekla, první, který jste dotáhla do konce, protože před ním jste něco začala psát, ale nedokončila. Pak vyšly tituly Brouk a Rukavičky smrti. Proč jste si vybrala detektivní žánr, a dočkáme se dalšího napínavého příběhu s Elen? A je vám Elen něčím blízká? Pro mě detektivka představuje společenský román. Začala jsem psát v době, kdy v Anglii v televizi běžel seriál o detektivu Wallanderovi (podle knih Henninga Mankella) ve švédštině a s titulky. To byla velmi neobvyklá věc, která přitáhla mou pozornost. Většina Angličanů nemá ráda pořady v původním znění. Naprostá většina filmů a seriálů pochází z anglofonních zemí. Tenhle seriál byl mimořádně oblíbený. Ukazoval měnící se Švédsko neotřele, bez romantizování a stereotypů z reklam, prostřednictvím kterých jsme švédskou společnost byli zvyklí vnímat. Samotný detektiv Kurt Wallander je běžný člověk s citovým životem a zdravotními neduhy. Pak jsem si Mankellovy knihy přečetla a hodně mě jako autorku ovlivnily. Mám už dlouho rozepsanou další knihu, tak pevně věřím, že ji dokončím. Také to chci kvůli Elen, pro kterou mám slabost. Žije dlouho v cizině a je taková trochu opuštěná a vykořeněná. Nechci ji v takové situaci opustit.   Knížka Brouk vám vynesla Cenu Jiřího Marka a vy sama působíte jako porotce literární soutěže o Cenu Havrana. Jaké to je nebýt hodnocen, ale hodnotit? Jako porotkyně Ceny Havran jsem několikrát hodnotila povídky zaslané do soutěže. Snažím se o to, abychom k hodnocení v porotě přistupovali zodpovědně. Představuji, si, že do soutěže posílám povídku já sama a jak bych sama chtěla, aby k ní porota přistupovala. Porotci neznají jména autorů povídek, které hodnotí. Do soutěže se přijímají povídky s různou úrovní a vypsaný styl nebo začátečnická úroveň se poznají. Proto samotný styl není pouze jeden ukazatel úspěšnosti v soutěži. Důležité je najít nápad, příběh, který mě zaujme. U každé povídky se sama sebe ptám, zda mě příběh zaujal natolik, že ji chci dočíst do konce, zda je příběh dost napínavý.   Jak to máte s četbou? Ráda také čtěte detektivky nebo si vybíráte raději jiný žánr? Detektivky mám ráda, ale dřív jsem jich přečetla víc. Knihy čtu na základě recenzí v médiích nebo doporučení od přátel. Hodně mě zaujala neapolská sága Eleny Ferrante, což je, mimochodem, také pseudonym. Hlavní hrdinky jsou vlastně vrstevnice mojí maminky. Opět jsem srovnávala – na jedné straně dospívání žen v chudé části Neapole a vzpomínky mojí mámy na dospívání v Plzni.   Jelikož řadu let žijete v Anglii v Milton Keynes, co pro vás znamená domov? Kde je ten váš? Můj domov je tady, v Česku, protože jsem se před rokem z Anglie odstěhovala. Nicméně po letech přejíždění ze země do země, přemýšlení a psaní o rozdílech v různých kulturách za svůj domov považuji především Evropu.   Jak ráda trávíte chvíle volna? Mám několik konkrétních míst, kde se odreaguji a nacházím vnitřní klid. S věkem ho hledám stále intenzivněji. Ta místa mají blízko k přírodě. Strávit čas s dobrými přáteli je k nezaplacení, stejně jako zajít s manželem na výstavu nebo na koncert rockové hudby. Ráda pohovořím s našimi dospělými dětmi a jejich kamarády. Zajímá mě, jak mladí vidí svět. Vždy to tak nebylo, ale stále častěji mě ta setkání naplňují optimismem.   B. M. Horská pochází z Plzně. Vystudovala přírodovědeckou fakultu UK v Praze a v Anglii pokračovala ve studiu v technicky orientovaných oborech. Vystřídala různé profese. Je autorkou detektivního cyklu Inspektorka Elen Jollyová – Pach smrti, Brouk, Rukavička smrti. Knihu Brouk v audioverzi namluvila herečka Lucie Fiona Šternerová. Dostala Cenu Jiřího Marka za knihu Brouk. Působí také jako porotce v literární soutěži cen Havran. Řadu let žila s rodinou v Anglii v Milton Keynes a v roce 2020 se vrátila do Čech.

Čas načtení: 2020-10-31 17:27:53

Tereza Boučková: Psaní je radost i trýzeň

Než se stala spisovatelkou, vystřídala řadu zaměstnání. Za svoji prvotinu Indiánský běh získala cenu Jiřího Ortena. Dnes má na svém kontě Tereza Boučková tituly jako Rok kohouta, Život je nádherný nebo cestopis Bhútán láska má. Je autorkou divadelních her a dvou filmových scénářů. Kromě psaní také zpívá v souboru Mišpacha a působí jako rozhlasová moderátorka Nočního Mikrofóra.   V pěti letech jste začala navštěvovat Dismanův dětský rozhlasový soubor. Vaším snem bylo, být herečkou. Proč právě herečkou?     Holky přece touží být herečkou nebo zpěvačkou… Já k tomu chtěla být i tanečnicí a zubařkou, abych si mohla sama vrtat zuby, protože jsem se strašné zubaře bála.   Jako dcera spisovatele Pavla Kohouta jste to ale neměla lehké, nesměla jste studovat. Na DAMU vás nevzali, přesto jste se nedala a vzdělávala jste se v tzv. bytových univerzitách, jako i zahrála v bytovém divadle Vlasty Chramostové. Vystřídala jste řadu zaměstnání. Jak vás to ovlivnilo?  Na jednu stranu bylo užitečné nebýt jen ve své sociální bublině a vidět, jak to chodí v zaměstnáních, o kterých jsem nikdy nesnila, ale trvalo to moc dlouho a výhled byl beznadějný. A to není dobře. Ztratila jsem uklízením nejlepší roky svého života.   Psaní jste se začala věnovat již za totality, a to v samizdatu, a za svoji první knihu Indiánský běh jste po revoluci získala Cenu Jiřího Ortena (1990). Co Vás přivedlo k psaní? Touha nějak se umělecky vyjádřit. Psaní bylo „nejjednodušší“.   Napsala jste řadu knih, ta poslední je literární cestopis Bhútán má láska (2020). Co pro vás znamená psaní a podle čeho si vybíráte témata, o čem budete psát?  Psaní je radost i trýzeň. Nevím, co převažuje. Někdy mám pocit, že mi dává křídla, častěji, že je moje spisovatelská existence úplně zbytečná.   Kromě knih a řady fejetonů jste napsala několik divadelních her a dva filmové scénáře – Smnradi a Zemský ráj to napohled. Za scénář k filmu Smradi jste byla nominována na Českého lva. Jak jste se dostala k psaní her a scénářů?    Prostě jsem to téma k vyjádření viděla jako film. Ale proces to byl těžký. Musela jsem se vše naučit sama. A pak taky vydržet nezájem producentů. Anebo jejich tlak na banální změny.   Řadu let zpíváte v souboru Mišpacha. Jak jste se dostala ke zpěvu a zkusila jste také psaní textů k písním?  Napsala jsem a složila několik písniček, když jsem ještě hrála na kytaru a klavír. A kdysi dávno jsem je zpívala na zkouškách na DAMU. V Mišpaše zpívám ráda a taky ráda zpívám s písničkářem Bedřichem Ludvíkem. Příležitostí je ale poskrovnu.   Od května 2019 si povídáte se zajímavými lidmi v ČRo v pořadu Noční Mikrofórum. Podle čeho si hosty vybíráte a jak se cítíte v roli moderátorky? Moderovat Noční Mikrofórum mě moc baví a stále se mám co učit. Třeba se snažím neskákat hostům do řeči… Výběr hostů je někdy jednoduchý – mám zajímavé přátele nebo kamarády v různých oborech. Ale někdy se ke mně host dostane náhodou – třeba architekt Roman Koucký, který reagoval na jeden z mých fejetonů, které už tři roky píšu do magazínu Reportér. Jiného hosta jsem zase poznala jen na Facebooku. Takže i náhody se dějí – a dějí se pěkně.   Jste velice aktivní. Umíte vůbec odpočívat a jak? Asi jsem trochu neklidná a stále musím něco dělat. To mám v povaze a někdy bych si přála být jiná. Jenže nikdo se nikdy nezmění. Odpočívám aktivně, třeba jízdou na kole. To je fajn způsob relaxu, když nejedete s manželem, který chce vyjet každý kopec a nejraději lesem přes kořeny.   Tereza Boučková se narodila se 24. května 1957 v Praze jako Tereza Kohoutová, dcera spisovatele Pavla Kohouta a asistentky režie Anny Kohoutové. Má dva sourozence Ondřeje a Kateřinu. Po maturitě na akademickém gymnáziu podepsala Chartu´77. Vystřídala řadu zaměstnání (uklízečka, poštovní doručovatelka, domovnice…). Napsala knihy Indiánský běh, Křepelice, Když milujete muže, Jen tak si trochu schnít, Rok kohouta, Boží a jiná muka, Šíleně smutné povídky, Život je nádherný, Bhútán láska má. V ČRo je moderátorkou Nočního Mikrofóra. Je vdaná a má tři děti. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení:

Agenturní zaměstnávání pro agentury i uživatele prakticky a s příklady

[skoleni-kurzy.eu] Cílem semináře je rozebrat aktuální právní podmínky agenturního zaměstnávání s přihlédnutím k plánované novele agenturního zaměstnávání od 1. 1. 2024 a dále k nejnovějším výkladům, judikatuře a samozřejmě k právům a povinnostem jak agentur práce, tak uživatelů. Seminář bude zaměřen jak na oblast licenční, tedy na právní podmínky pro získání a udržení licence agentury práce, tak na oblast smluvní, tedy na samotné agenturní zaměstnávání v praxi. Pozornost bude věnována všem klíčovým oblastem včetně srovnatelných pracovních a mzdových - platových podmínek, náhrady škody ve vztahu agentura – zaměstnanec – uživatel, pracovnělékařským službám při agenturním zaměstnávání, nemožnosti přímého zaměstnávání zaměstnance agentury práce apod. * Agenturní zaměstnávání z pohledu licenčního: • povolení ke zprostředkování zaměstnání, • podmínky a proces vydání povolení, • kauce agentury práce, • odpovědný zástupce, jeho vztah k agentuře práce, • pojištění agentury práce, • informační povinnosti agentury práce, • obnovování a rušení povolení ke zprostředkování zaměstnání, • přestupky podle zákona o zaměstnanosti, • zastřené zprostředkování zaměstnání a obecně obcházení agenturního zaměstnávání, • rozdíly mezi agenturním zaměstnáváním a dočasným přidělením. Agenturní zaměstnávání z pohledu vztahu agentura práce – uživatel: • základní principy, • smlouva o dočasném přidělení zaměstnanců, • smlouva mezi agenturou práce a zaměstnancem, • pokyn k dočasnému přidělení, • omezení agenturního zaměstnávání, • průběh agenturního zaměstnávání, • srovnatelné pracovní a mzdové - platové podmínky, • cestovní náhrady agenturních zaměstnanců, • náhrada škody a přijetí opatření k zabezpečení a ochraně majetku, • konkurenční doložky, • ukončení dočasného přidělení a ukončení pracovněprávního vztahu zaměstnance agentury práce, • dočasné přidělování cizinců, • přestupky v agenturním zaměstnávání. Odpovědi na dotazy. ...1. VOX a.s.

Čas načtení:

Agenturní zaměstnávání pro agentury i uživatele prakticky a s příklady

[skoleni-kurzy.eu] Cílem semináře je rozebrat aktuální právní podmínky agenturního zaměstnávání s přihlédnutím k plánované novele agenturního zaměstnávání od 1. 1. 2024 a dále k nejnovějším výkladům, judikatuře a samozřejmě k právům a povinnostem jak agentur práce, tak uživatelů. Seminář bude zaměřen jak na oblast licenční, tedy na právní podmínky pro získání a udržení licence agentury práce, tak na oblast smluvní, tedy na samotné agenturní zaměstnávání v praxi. Pozornost bude věnována všem klíčovým oblastem včetně srovnatelných pracovních a mzdových - platových podmínek, náhrady škody ve vztahu agentura – zaměstnanec – uživatel, pracovnělékařským službám při agenturním zaměstnávání, nemožnosti přímého zaměstnávání zaměstnance agentury práce apod. * Agenturní zaměstnávání z pohledu licenčního: • povolení ke zprostředkování zaměstnání, • podmínky a proces vydání povolení, • kauce agentury práce, • odpovědný zástupce, jeho vztah k agentuře práce, • pojištění agentury práce, • informační povinnosti agentury práce, • obnovování a rušení povolení ke zprostředkování zaměstnání, • přestupky podle zákona o zaměstnanosti, • zastřené zprostředkování zaměstnání a obecně obcházení agenturního zaměstnávání, • rozdíly mezi agenturním zaměstnáváním a dočasným přidělením. Agenturní zaměstnávání z pohledu vztahu agentura práce – uživatel: • základní principy, • smlouva o dočasném přidělení zaměstnanců, • smlouva mezi agenturou práce a zaměstnancem, • pokyn k dočasnému přidělení, • omezení agenturního zaměstnávání, • průběh agenturního zaměstnávání, • srovnatelné pracovní a mzdové - platové podmínky, • cestovní náhrady agenturních zaměstnanců, • náhrada škody a přijetí opatření k zabezpečení a ochraně majetku, • konkurenční doložky, • ukončení dočasného přidělení a ukončení pracovněprávního vztahu zaměstnance agentury práce, • dočasné přidělování cizinců, • přestupky v agenturním zaměstnávání. Odpovědi na dotazy. ...1. VOX a.s.

Čas načtení:

Ochrana osobních údajů a archivace dat ve mzdové a personální agendě – zkušenosti z praxe

[skoleni-kurzy.eu] Na semináři se seznámíte s ochranou osobních údajů a s dopady obecného nařízení EU, známého pod zkratkou GPPR, které nabylo účinnosti v květnu 2018, do mzdové a personální agendy. Získáte informace, kdy je třeba ustanovit funkci pověřence, jakými formami lze pověřence ustanovit, kdy je nutné mít souhlas se zpracováním osobních údajů, kdy je to nadbytečné, co je citlivý osobní údaj a jak je nutné s ním zacházet. Dozvíte se, kdy je nutné zpracovávat záznamy o zpracování a obdržíte vzory těchto záznamů. Též se dozvíte, jaké jsou archivační lhůty všech dokumentů v personální a mzdové agendě, jaké jsou formy archivace dat a jak se provádí skartace dokumentů u soukromoprávních původců dokumentů. * Ochrana osobních údajů: • právní úprava, • definice pojmů osobní údaj, citlivý údaj, biometrický údaj, anonymní údaj, subjekt údajů, správce údajů, zpracovatel údajů, pověřenec, • zpracování osobních údajů, uchovávání osobních údajů, archivace údajů, výmaz údajů být zapomenut, • souhlas se zpracováním osobních údajů – kdy je nutný, kdy nikoliv souhlas se zpracováním osobních údajů osoby ucházející se o zaměstnání, • povinnosti správců při zpracování osobních údajů, • externí zpracování mzdové a personální agendy – náležitosti smlouvy mezi správcem a zpracovatelem, • pokyn předpis o osobních údajích ve mzdové a personální oblasti, • záznam o instruktáži subjektu údajů týkající se informace o osobních údajích, • povinnosti při zpracování citlivých údajů, • práva subjektu údajů, • likvidace osobních údajů, – záznamy o zpracování osobních údajů ve mzdové a personální oblasti, – záznam o zpracování osobních údajů formou kamerového systému, – ochrana dokumentů obsahujících osobní údaje, • přestupky, správní delikty, • kamerový systém, • osobní spis, obsah spisu, ochrana osobních údajů v osobním spisu, • inzerát a osobní údaje uchazeče o zaměstnání. Archivace dat: • právní úprava, • základní pojmy dokument, původce dokumentu, spisová služba, archiválie, archiv, registratura, archivní zpracování, označování dokumentů symboly A, S, V, • evidence dokumentů, archivace dokumentů a vyřazování dokumentů, • spisová služba – pro veřejnoprávní původce jen stručně, • archivační lhůty jednotlivých dokumentů mzdové a personální agendy: – mzdový list, doklady o pracovněprávních náležitostech, – doklady o vzniku, trvání a ukončení PPV, – vnitřní předpisy, – prémiové řády, – docházka do zaměstnání, – doklady o pracovním volnu bez náhrady příjmu, – dovolenky, – důtky, výtky, pozitivní hodnocení zaměstnance, – pracovní výkazy, – účetní záznamy, – doklady o srážkách ze mzdy, – doklady o zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení, nemocenském pojištění, ELDP, atd., – mzdové a účetní rekapitulace, – výplatní lístky. Osobní spis a jeho obsah. Skartační typový rejstřík. Odpovědi na dotazy. ...1. VOX a.s.

Čas načtení:

Ochrana osobních údajů a archivace dat ve mzdové a personální agendě – zkušenosti z praxe

[skoleni-kurzy.eu] Na semináři se seznámíte s ochranou osobních údajů a s dopady obecného nařízení EU, známého pod zkratkou GPPR, které nabylo účinnosti v květnu 2018, do mzdové a personální agendy. Získáte informace, kdy je třeba ustanovit funkci pověřence, jakými formami lze pověřence ustanovit, kdy je nutné mít souhlas se zpracováním osobních údajů, kdy je to nadbytečné, co je citlivý osobní údaj a jak je nutné s ním zacházet. Dozvíte se, kdy je nutné zpracovávat záznamy o zpracování a obdržíte vzory těchto záznamů. Též se dozvíte, jaké jsou archivační lhůty všech dokumentů v personální a mzdové agendě, jaké jsou formy archivace dat a jak se provádí skartace dokumentů u soukromoprávních původců dokumentů. * Ochrana osobních údajů: • právní úprava, • definice pojmů osobní údaj, citlivý údaj, biometrický údaj, anonymní údaj, subjekt údajů, správce údajů, zpracovatel údajů, pověřenec, • zpracování osobních údajů, uchovávání osobních údajů, archivace údajů, výmaz údajů být zapomenut, • souhlas se zpracováním osobních údajů – kdy je nutný, kdy nikoliv souhlas se zpracováním osobních údajů osoby ucházející se o zaměstnání, • povinnosti správců při zpracování osobních údajů, • externí zpracování mzdové a personální agendy – náležitosti smlouvy mezi správcem a zpracovatelem, • pokyn předpis o osobních údajích ve mzdové a personální oblasti, • záznam o instruktáži subjektu údajů týkající se informace o osobních údajích, • povinnosti při zpracování citlivých údajů, • práva subjektu údajů, • likvidace osobních údajů, – záznamy o zpracování osobních údajů ve mzdové a personální oblasti, – záznam o zpracování osobních údajů formou kamerového systému, – ochrana dokumentů obsahujících osobní údaje, • přestupky, správní delikty, • kamerový systém, • osobní spis, obsah spisu, ochrana osobních údajů v osobním spisu, • inzerát a osobní údaje uchazeče o zaměstnání. Archivace dat: • právní úprava, • základní pojmy dokument, původce dokumentu, spisová služba, archiválie, archiv, registratura, archivní zpracování, označování dokumentů symboly A, S, V, • evidence dokumentů, archivace dokumentů a vyřazování dokumentů, • spisová služba – pro veřejnoprávní původce jen stručně, • archivační lhůty jednotlivých dokumentů mzdové a personální agendy: – mzdový list, doklady o pracovněprávních náležitostech, – doklady o vzniku, trvání a ukončení PPV, – vnitřní předpisy, – prémiové řády, – docházka do zaměstnání, – doklady o pracovním volnu bez náhrady příjmu, – dovolenky, – důtky, výtky, pozitivní hodnocení zaměstnance, – pracovní výkazy, – účetní záznamy, – doklady o srážkách ze mzdy, – doklady o zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení, nemocenském pojištění, ELDP, atd., – mzdové a účetní rekapitulace, – výplatní lístky. Osobní spis a jeho obsah. Skartační typový rejstřík. Odpovědi na dotazy. ...1. VOX a.s.

Čas načtení: 2024-06-19 10:32:00

Kalkulačka první výplaty: Kolik vám přijde na účet a proč?

Během letních prázdnin nebo v září nastupují absolventi středních a vysokých škol do svého prvního zaměstnání. Zpravidla v pracovní smlouvě je však sjednána hrubá mzda. Jak vysokou částku obdrží absolventi ve svém prvním zaměstnání na účet?

Čas načtení:

Ochrana osobních údajů a archivace dat ve mzdové a personální agendě – zkušenosti z praxe

[skoleni-kurzy.eu] Na semináři se seznámíte s ochranou osobních údajů a s dopady obecného nařízení EU, známého pod zkratkou GPPR, které nabylo účinnosti v květnu 2018, do mzdové a personální agendy. Získáte informace, kdy je třeba ustanovit funkci pověřence, jakými formami lze pověřence ustanovit, kdy je nutné mít souhlas se zpracováním osobních údajů, kdy je to nadbytečné, co je citlivý osobní údaj a jak je nutné s ním zacházet. Dozvíte se, kdy je nutné zpracovávat záznamy o zpracování a obdržíte vzory těchto záznamů. Též se dozvíte, jaké jsou archivační lhůty všech dokumentů v personální a mzdové agendě, jaké jsou formy archivace dat a jak se provádí skartace dokumentů u soukromoprávních původců dokumentů. * Ochrana osobních údajů: • právní úprava, • definice pojmů osobní údaj, citlivý údaj, biometrický údaj, anonymní údaj, subjekt údajů, správce údajů, zpracovatel údajů, pověřenec, • zpracování osobních údajů, uchovávání osobních údajů, archivace údajů, výmaz údajů být zapomenut, • souhlas se zpracováním osobních údajů – kdy je nutný, kdy nikoliv souhlas se zpracováním osobních údajů osoby ucházející se o zaměstnání, • povinnosti správců při zpracování osobních údajů, • externí zpracování mzdové a personální agendy – náležitosti smlouvy mezi správcem a zpracovatelem, • pokyn předpis o osobních údajích ve mzdové a personální oblasti, • záznam o instruktáži subjektu údajů týkající se informace o osobních údajích, • povinnosti při zpracování citlivých údajů, • práva subjektu údajů, • likvidace osobních údajů, – záznamy o zpracování osobních údajů ve mzdové a personální oblasti, – záznam o zpracování osobních údajů formou kamerového systému, – ochrana dokumentů obsahujících osobní údaje, • přestupky, správní delikty, • kamerový systém, • osobní spis, obsah spisu, ochrana osobních údajů v osobním spisu, • inzerát a osobní údaje uchazeče o zaměstnání. Archivace dat: • právní úprava, • základní pojmy dokument, původce dokumentu, spisová služba, archiválie, archiv, registratura, archivní zpracování, označování dokumentů symboly A, S, V, • evidence dokumentů, archivace dokumentů a vyřazování dokumentů, • spisová služba – pro veřejnoprávní původce jen stručně, • archivační lhůty jednotlivých dokumentů mzdové a personální agendy: – mzdový list, doklady o pracovněprávních náležitostech, – doklady o vzniku, trvání a ukončení PPV, – vnitřní předpisy, – prémiové řády, – docházka do zaměstnání, – doklady o pracovním volnu bez náhrady příjmu, – dovolenky, – důtky, výtky, pozitivní hodnocení zaměstnance, – pracovní výkazy, – účetní záznamy, – doklady o srážkách ze mzdy, – doklady o zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení, nemocenském pojištění, ELDP, atd., – mzdové a účetní rekapitulace, – výplatní lístky. Osobní spis a jeho obsah. Skartační typový rejstřík. Odpovědi na dotazy. ...1. VOX a.s.

Čas načtení: 2024-09-16 12:12:41

Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji v srpnu stagnovala na 4,3 %

Brno, 16. září 2024 – K 31. 8. 2024 evidoval Úřad práce v Jihomoravském kraji celkem 36 238 uchazečů o zaměstnání. Jejich počet byl o 469 vyšší než na konci předchozího měsíce, ve srovnání se stejným obdobím minulého roku byl vyšší o 2 228 osob. Úřadu práce se v červenci podařilo zprostředkovat zaměstnání pro celkem 2 807 uchazečů. Zájem o rekvalifikace a kurzy pokračuje a ty tak pomáhají i v letních měsících. V letošním roce Úřad práce takto podpořil již 3 407 lidí. Celý článek...

Čas načtení:

Aktuality ze mzdové a personální oblasti 2025

[skoleni-kurzy.eu] Získejte kompletní přehled o změnách ve mzdové oblasti a zeptejte se na cokoliv! „Tak se to na nás všechno nahrnulo a nyní už nerozumíme tomu co bylo na začátku-, to jsou časté úvody vašich dotazů. Díky nim, vím co vás trápí a kde často chybujete. Školení bude jako vždy zaměřeno zejména na praktické příklady a nikoli jen šedou teorii. * Seminář je určen pro začínající i pokročilé mzdové účetní, personalisty, případně vedoucí zaměstnance, kteří chtějí získat ucelený přehled nad tuto širokou problematikou a být v souladu s legislativními postupy. Program Růst průměrné mzdy pro účely důchodového pojištění a její vlivy Rozhodný příjem pro zdravotní pojistné   Rozhodný příjem pro nemocenské pojistné Vliv na minimální a zaručené mzdy atd.     Změny v pracovněprávní oblasti Flexi novela ZP samorozvrhování pracovní doby, plány dovolených, nové příplatky, prolomení zaměstnání na stejný druh práce u jiného PPV, další výjimka u pravidla 3x a dost u doby určité, změna pravidel zkušební doby, změny výpovědních dob, práce mladistvých, nepřetržité odpočinky, výplata v jiné měně, navazování PPV pohledem dovolené, .   2 novely ZP + konsolidační balíček a jeho změny = výrazný vliv na DPP a DPČ stručná rekapitulace, vaše dotazy a mé odpovědi   Vzory dokumentů zdarma   Průměrná mzda pro účely zaměstnanosti a její vlivy     Zvýšení minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy - platu Doplatek do nejnižší úrovně zaručené mzdy a platu   Správný výpočet průměrného výdělku a jeho ochrana nesmí být nižší než nejnižší úroveň zaručené mzdy   Upozornění na časté chyby     Změny v zákoně o daních z příjmů Rekapitulace Stravovacích příspěvků a jejich osvobození   Krátce k benefitům   Praktické zkušenosti k výše uvedeným záležitostem     DPP od ledna 2025 Speciální rozhodný příjem, proces registrace, pravidla, dopad do nemocenského pojištění   Vazba na daně a ostatní souvislosti     Nemocenské pojistné Zopakování pravidel typů zaměstnání   Zaměstnání malého rozsahu   Specifické situace při nočních směnách při DPN     Změny ve zdravotním pojištění Minimální vyměřovací základ   Odpočet u poživatelů invalidních důchodů v r. 2025 a podmínky pro uplatnění     Změny v oblasti srážek ze mzdy Normativní náklady na bydlení   Pozor na novou součinnost zaměstnavatel od 1. července 2024   Příklady ke srážkám ze mzdy včetně náhradního výživného     Dotazy a diskuse     ...InAkademia s.r.o.