Vynechání večeře pomůže snížit až o jednu třetinu náklady na jídlo, zkrátí dobu věnovanou přípravě jídla – vaření, servírování, mytí nádobí, plus čas strávený nákupy. Získáme tak denně třicet až devadesát minut využitelných na činnost, které chceme věnovat zvláštní pozornost.
Čas načtení: 2013-08-18 23:32:05
Ohledně olejů, které používáme často při přípravě jídel, panuje spousta nejasností a mýtů. Často nás také ovlivňuje reklama. Ta se nás snaží nasměrovat k olejům od výrobců, kteří mají na propagaci. Než tápat, který olej je "nejlepší", radši zjistěte výhody jednotlivých druhů. Sami si tak můžete udělat obrázek o tom, který olej je vhodné používat.
\nČas načtení: 2024-07-30 12:08:00
Jsou levnější než maso a zvládl je připravit i nezkušený kuchař – boom smažených sýrů u nás vznikl v závodních jídelnách. Jak připomíná historik Martin Franc, národní pokrmy jsou konstrukt sloužící zájmům restauratérů. „Mně nijak nevadí, když se smažený sýr pokládá za český národní pokrm. Proč by nemohl být?“ míní historik, poukazuje však na „výhody“ jiných mastných jídel. Jaké vlivy se v průběhu staletí podepsaly na českém stravování? A kdy se rozšířila konzumace masa?
\nČas načtení: 2024-11-19 13:10:00
Praha 19. listopadu 2024 (PROTEXT) - Dá se technologií bojovat proti plýtvání jídlem? Jak mladé generace vnímají udržitelnost a ekologii? Co budou e-shopy muset změnit s novou legislativou o obalových materiálech či jak správně a efektivně komunikovat udržitelnost? Na tyto i mnohé jiné otázky odpoví další díl konference Eshopista: Udržitelnost a ekologie, a to ve čtvrtek 28. listopadu od 14:00 v pražském Kině Přítomnost. Na pódiu promluví Jakub Henni (Nesnězeno), Petra Stupková (Legitas), Martin Kůs (Vuch), greenfluencerka Tereza Koubková alias Holka z Letné, Jakub Veselský (Freshlabels), Martin Němeček (Reknihy), Jana Bábiková (CIRAA), Kamil Demuth (Scuk.cz) a Petr Novotný (INCIEN). Pro e-shopy je vstup zdarma. Detailní program a vstupenky najdete na www.eshopista.cz.Slova jako zelený, eko, udržitelný se na nás hrnou z každého rohu. Ne vždy ale jejich použití dává smysl. Na zelený marketing si už posvítila i Evropská komise a připravuje nová pravidla s přísnými sankcemi za jejich porušení. Na co si dávat pozor, abyste nesklouzli ke greenwashingu, i jak udržitelnost komunikovat správně a efektivně, prozradí Jana Bábiková, konzultantka komunikace v CIRA Advisory.Na novou legislativu o obalech a obalových odpadech si posvítí Petra Stupková, zakladatelka advokátní kanceláře Legitas. Chystané změny budou pro e-shopy prakticky znamenat postupné snižování množství některých obalů, předpokládá se masivní zásah do celé logistiky. Limity však nepůjde splnit jen tak, že si řeknete, že budete používat méně plastů. Petra nabídne pohled do budoucnosti, kde plastovým obálkám odzvonilo a kde i vaše krabice musejí být „chytré“. Osvětlí novou obalovou legislativu a praktické změny, které každého e-shopaře čekají, od recyklovatelných krabic až po povinné nálepky typu „jsem ekologická“. Dozvíte se, jak se vyhnout obalové apokalypse, nezruinovat svůj byznys a možná najít i konkurenční výhody. K tématu promluví také Petr Novotný, head of consulting v Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN).Na Eshopistovi se zaměříme také na cirkulární ekonomiku. Jakub Henni, zakladatel platformy Nesnězeno, se v přednášce rozpovídá o šestileté transformaci původně studentského projektu, který začínal jako jednoduchá facebooková stránka na sdílení neprodaných jídel a postupně vyrostl v populární mobilní aplikaci. Od svého vzniku v roce 2018 se Nesnězeno rozšířilo na čtyři trhy a díky spolupráci s více než 4 000 partnery, včetně řetězců jako PENNY a Starbucks, už zachránilo přes 3 miliony balíčků jídla, které by jinak přišly nazmar.O zkušenostech z praxe, jak české e-shopy odpovědně přistupují ke svým zákazníkům i životnímu prostředí, péči o zaměstnance či výběru a kontrole dodavatelského řetězce, se podělí Martin Kůs, spoluzakladatel módní značky Vuch vyrábějící kabelky, peněženky a módní doplňky, dále pak zakladatel a CEO online farmářského tržiště Scuk.cz Kamil Demuth, Jakub Veselský, spoluzakladatel Freshlabels, online obchodu s originálními módními značkami, a CEO online platformy pro sdílení knih Reknihy Martin Němeček.Nezapomeneme ani na data a analýzy zákaznických preferencí, které představí Vladimír Kožíšek, head of continuous research ve výzkumné agentuře MEDIAN, a greenfluencerka Tereza Koubková alias Holka z Letné.Celý program i vstupenky naleznete na adrese www.eshopista.cz, pro e-shopy je připravené omezené množství vstupů zdarma. Sponzorem konference je e-commerce ekosystém Emorfiq, akce probíhá za podpory Asociace pro elektronickou komunikaci APEK. Mediálními partnery jsou EXEC magazín, médium pro e-shopy a marketéry Ecommerce Bridge, týdeník Marketing & Media a informační portál Společně udržitelně.O společnosti AcomwareAcomware je přední česká full-servisová agentura pro oblast e-commerce a digitální marketing. Na trhu působí 20 let a pomáhá firmám, aby v jeho prostředí dosahovaly co nejlepších výsledků. Zvyšuje prodeje, buduje nové značky nebo zlepšuje péči o zákazníky. Připravuje personalizované kampaně zákazníkům přímo na míru, vytváří obsah, který zaujme, natáčí videospoty, stará se klientům o sociální sítě a zajišťuje nákup mediálního prostoru. Služby společnosti využívají obchodní řetězce, e-shopy i výrobní firmy. Česká e-commerce scéna je pro Acomware domovem, který se snaží aktivně rozvíjet a kultivovat. Podílí se na vývoji a implementaci nových nástrojů a technologií, školí odborníky i nadšence. Je pořadatelem cyklu diskuzí Eshopista. Více na www.acomware.cz. Zdroj: AcomwareČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
\nČas načtení: 2023-09-12 12:21:15
Výhody kompaktných kondenzačných jednotiek
Efektívnosť v obmedzenom priestore • Nie vždy je k dispozícii veľa voľného priestoru pre inštaláciu
Čas načtení: 2023-09-12 12:21:15
Výhody kompaktných kondenzačných jednotiek
Efektívnosť v obmedzenom priestore • Nie vždy je k dispozícii veľa voľného priestoru pre inštaláciu
Čas načtení: 2016-12-29 11:33:58
Výhody a princip předplacených karet
Předplacená karta se pro své kladné stránky stala jednou z nejvyužívanější formou, jak zaplatit vaše mobilní služby. Vše funguje tak, že si dopředu zaplatíte tarif, který pak následně za veškeré provolané minuty, propsané SMS a prosurfované data utratíte. Na trhu s předplacenými kartami existuje veliký výběr tarifů a je jen na vás, který z nich se pro vás ... Číst dál The post Výhody a princip předplacených karet appeared first on iPhone v kapse.
Čas načtení: 2025-01-15 15:38:05
Jaký je minimální vklad v licencovaných online kasinech?
Jaký je minimální vklad v licencovaných online kasinech? redakce St, 01/15/2025 - 15:38 Zábava Klíčová slova: platební metody v kasinu Česká kasina pro Slováky vklad v kasinu 1 EURO Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Minimální vklad v oblíbených online kasinech pro hráče ze Slovenska Hráči na Slovensku by si měli vybrat kasino, které nabízí konkurenční minimální vklady, aby se snížilo riziko a zajistil se pohodlný herní zážitek. Například, Česká kasina pro Slováky často nabízejí výhodné podmínky, včetně minimálních vkladů od 5 do 20 eur, což je činí atraktivními pro široké publikum. Je také vhodné zvážit, že minimální vklady mohou záviset na použitém platebním systému, protože různé způsoby doplňování účtu mají různé podmínky a limity. Srovnání minimálních vkladů ve slavných kasinech Různé platformy pro online hazardní hry mají své vlastní minimální vklady, které se mohou lišit v závislosti na typu hry nebo regionu. Například v některých mezinárodních spojích minimum vklad v online kasinu 1 euro je standard, který přitahuje začátečníky a hráče s nízkým rozpočtem. V jiných kasinech může minimální částka začínat od 10 eur a výše. Pamatujte, že nízké minimální vklady mohou být atraktivní pro začátečníky, ale mohou omezit přístup k bonusům a akcím. Jak místní platební systémy ovlivňují minimální vklad? Místní platební metody, jako jsou bankovní karty nebo elektronické peněženky, mohou nabízet nižší minimální vklady ve srovnání s mezinárodními metodami. To platí zejména na Slovensku, kde místní hráči často volí pohodlné a rychle zpracované transakce prostřednictvím systémů jako Skrill nebo Neteller. Výběr vhodné platební metody může výrazně ovlivnit minimální výši vkladu v online kasinu. Jak si vybrat kasino s požadavky na minimální vklad Výběr kasina s minimálními vklady závisí na preferencích hráčů a rozpočtu, který jsou ochotni na hru vyčlenit. Hráči by měli vzít v úvahu podmínky pro provádění vkladů a porovnávat kasina podle těchto parametrů, aby vybrali to nejziskovější. Je také důležité podívat se na bonusové nabídky, které mohou být dostupné s minimálními vklady, a vzít je v úvahu při výběru kasina. Výhody a nevýhody nízkého minimálního vkladu Minimální vklad v online kasinu je důležitým aspektem, který přímo ovlivňuje výběr hráčů. Nízký minimální vklad má výhody i nevýhody, které je třeba zvážit, než začnete hrát. Výhody pro začátečníky a malé hráče Nízký minimální vklad zpřístupňuje online kasina začátečníkům a hráčům s omezeným rozpočtem. Možnost začít s malou částkou snižuje finanční rizika, což je důležité zejména pro ty, kteří svou cestu hazardem teprve začínají. Hráči mohou testovat různé hry, prozkoumávat platformu a experimentovat s různými strategiemi bez výrazných finančních ztrát. Pro malé hráče je nízký vklad šancí zapojit se do hazardních her bez nutnosti velkých investic. Nevýhody nízkého minimálního vkladu pro kasina a hráče U kasin mohou nízké minimální vklady vést ke zvýšení počtu transakcí, což způsobuje dodatečné provozní náklady. Kromě toho mohou být minimální vklady omezeny pro účast v některých propagačních nebo bonusových programech. To omezuje přístup hráčů k lukrativním nabídkám. Pro hráče nemusí nízký vklad vždy zaručit přístup k plným bonusům nebo možnost hrát s vysokými sázkami, což omezuje váš potenciál výdělku. Důležité jsou také platební metody v kasinu, protože na nich může záviset minimální výše vkladu a pohodlí transakcí. Jak minimální vklad ovlivňuje herní strategie? Minimální vklad může mít dopad na strategie hráčů, protože nízký vklad omezuje velikost sázek a počet odehraných kol. To může ovlivnit vaše strategie a herní styl. Například hráči s omezeným vkladem často preferují opatrnější přístup a neriskují velké sumy při hledání velkých výher. Zatímco vyšší vklady mohou hráčům umožnit používat agresivní strategie, jako je zvýšení sázek, aby kompenzovaly možné ztráty. Licence a bezpečnost: Proč je minimální vklad v licencovaných kasinech bezpečný? Licence není jen ukazatelem spolehlivosti kasina, ale také zárukou, že splňuje všechny požadavky na bezpečnost a integritu. Hráči se při výběru licencovaného kasina mohou spolehnout na to, že jejich prostředky jsou chráněny a že jsou splněny všechny zákonné normy. Role licencí při zajišťování spravedlnosti a bezpečnosti Licencovaná kasina jsou povinna dodržovat přísné bezpečnostní standardy, které chrání hráče před podvody. Licence zajišťuje, že kasino používá certifikovaný software, který minimalizuje riziko manipulace s výsledky hry. Kromě toho musí licencovaná online kasina chránit osobní a finanční údaje hráčů pomocí moderních metod šifrování. Tato opatření zabraňují úniku dat a zajišťují bezpečné transakce. Ověřená online kasina na Slovensku s nízkými vklady Na Slovensku existuje několik licencovaných online kasin, která nabízejí hráčům dostupné minimální vklady. Tato kasina splňují přísné bezpečnostní požadavky, nabízejí širokou škálu platebních systémů, nízké minimální vklady a transparentní herní podmínky. Hráči ze Slovenska si mohou být jisti, že jejich finanční prostředky jsou v bezpečí a že samotná kasina splňují všechny regulační požadavky stanovené regulačními orgány. Příklady takových kasin zahrnují platformy s ověřenými licencemi a známé značky na trhu. Tipy pro výběr kasina s minimálním vkladem Výběr vhodného kasina s minimálním vkladem vyžaduje pečlivý přístup a analýzu. Hráči ze Slovenska by měli zvážit nejen velikost minimálního vkladu, ale také podmínky s ním spojené, jako je přístup k bonusům, výběr her a pohodlnost platebních metod. by měli zvážit nejen velikost minimálního vkladu, ale také podmínky s ním spojené, jako je přístup k bonusům, výběr her a pohodlnost platebních metod. Hodnocení kasina na základě minimálních vkladů a bonusů Při výběru kasina se vyplatí zvážit nejen minimální vklad, ale také bonusové programy s ním spojené. Mnoho kasin nabízí atraktivní uvítací bonusy i pro malé vklady, jako jsou bezplatná otočení nebo dodatečné prostředky na účtu. Pečlivě si však prostudujte podmínky bonusů. Mohou obsahovat omezení sázek, sázek nebo podmínek použití, které mohou ovlivnit jejich skutečný prospěch. Jak najít nejlepší nabídky pro hráče ze Slovenska Hráčům ze Slovenska se doporučuje vybírat kasina, která nejenže nabízejí nízké minimální vklady, ale také podporují místní platební systémy. Měli byste si prostudovat hodnocení a recenze, abyste pochopili, která kasina nabízejí nejlepší nabídky pro místní hráče. Je také dobré sledovat sezónní akce a nabídky, které vám umožní ušetřit nebo získat další výhody provedením minimálního vkladu. Důležitost kontroly licenčních a vkladových podmínek Licence kasina je hlavním kritériem výběru. Zaručuje bezpečnost a dodržování pravidel. Hráči by si měli ověřit na oficiálních webových stránkách kasina, zda mají licenci, a přečíst si podmínky pro provedení vkladu, včetně minimálních částek a poplatků. Spolehlivá kasina vždy transparentně informují o licenci a pravidlech spojených s doplňováním účtu, což je důležité zejména pro úsporu finančních prostředků a ochranu dat. Přidat komentář Minimální vklad v online kasinu je částka, kterou musí hráč vložit na svůj herní účet, aby mohl začít hrát. Pro mnoho uživatelů se vyplatí vědět, jak toto nastavení ovlivňuje jejich hru a jaké výhody či omezení poskytuje. Navíc musíte mít na paměti, že minimální vklad se může výrazně lišit v závislosti na kasinu a jeho zásadách. To platí zejména pro hráče na Slovensku, kde může být výběr online kasin s atraktivními podmínkami velký. Pojďme se podívat na hlavní body, které byste měli zvážit při výběru kasina, abyste se nesetkali s neočekávanými požadavky na vklad.
Čas načtení: 2022-07-26 15:35:11
Skládací koloběžky, v čem tkví jejich výhody
Koloběžky ani zdaleka nejsou zábavou pouze pro děti. Jde o skvělou alternativu městského dopravního prostředku i pro dospělé. V čem tkví jejich výhody a proč si pořídit skládací koloběžku? Proč si pořídit skládací koloběžku Jízda na koloběžce je skvělou sportovní … celý článek → The post Skládací koloběžky, v čem tkví jejich výhody first appeared on lifestyle - magazín o životě.
Čas načtení: 2024-02-18 11:29:56
Studie s dvojčaty zjistila, že veganská strava zlepšuje kardiovaskulární zdraví
Studie dvojčat nyní odhalila, že veganská strava je lepší pro kardiovaskulární zdraví a může podpořit zdravější životní styl.Nedávná studie vědců ze Stanfordovy univerzity odhalila rychlé kardiovaskulární výhody veganské stravy. Výzkum se zaměřil na 22 párů jednovaječných dvojčat a poskytl jedinečný pohled na dopady zdravé veganské stravy oproti zdravé všežravé stravě v průběhu 8týdenní intervence.Rostlinná strava známá jako veganství vylučuje všechny živočišné produkty a druhotné živočišné výrobky. Místo toho se zaměřuje na potraviny pocházející z rostlin, jako je ovoce, zelenina, obiloviny, luštěniny, ořechy a semena. Vyvážená veganská strava poskytuje převážně většinu potřebných živin, včetně bílkovin, vitamínů, minerálů a esenciálních mastných kyselin. Mezi přínosy patří zlepšení srdečního zdraví, řízení hmotnosti, snížení rizika rakoviny a nižší pravděpodobnost výskytu cukrovky 2. typu.Jedná se o výzkum dvojčat zahrnující studium rozdílů a podobností mezi dvojčaty s cílem pochopit vliv genetiky a prostředí na různé vlastnosti, chování nebo zdravotní stav."Nejenže tato studie přinesla průkopnický způsob, jak doložit, že veganská strava je zdravější než běžná všežravá strava, ale práce s dvojčaty byla také strhující." "Oblékali se stejně, mluvili stejně a měli mezi sebou vtípky, které byste mohli mít jen tehdy, kdybyste spolu trávili nezměrné množství času," uvedl v tiskové zprávě Dr. Christopher Gardner, hlavní autor studie, profesor Rehnborg Farquhar a profesor medicíny. Stručný přehled studie o dvojčatechDo studie, která probíhala od března do července 2022, bylo zařazeno 44 účastníků ze Stanfordského registru dvojčat. Identická dvojčata byla náhodně přiřazena k veganské nebo všežravé stravě, což výzkumníkům umožnilo kontrolovat genetické rozdíly a další vnější faktory. Obě diety kladly důraz na zdravý výběr, včetně zeleniny, luštěnin, ovoce, celozrnných výrobků, ořechů a semen.První čtyři týdny účastníci dostávali jídla specifická pro danou dietu prostřednictvím donáškové služby, zbývající čtyři týdny si je připravovali sami. Primárním měřeným výsledkem byl rozdíl v koncentraci cholesterolu v lipoproteinech o nízké hustotě (LDL-C) od výchozího stavu do konce osmitýdenního období.LDL-C je forma cholesterolu v krvi. Zvýšená hladina LDL-C, často označovaná jako "špatný" cholesterol, může vést k tvorbě arteriálního plaku, což zvyšuje riziko srdečních onemocnění a mrtvice. Sledování a udržování zdravé hladiny LDL-C pomocí změny životního stylu a v případě potřeby i léků je pro zdraví kardiovaskulárního systému zásadní. Výsledky týkající se kardiovaskulárního zdravíStudie přinesla pádné důkazy ve prospěch veganské stravy a prokázala významné snížení koncentrace LDL-C, hladiny inzulinu nalačno a tělesné hmotnosti ve srovnání se skupinou, která se stravovala všežravě.V oblasti kardiovaskulárního zdraví jsou výsledky v souladu s rostoucím počtem poznatků podporujících výhody rostlinné stravy.Navzdory přiznaným omezením, jako je krátká doba trvání studie a malá velikost vzorku, výsledky odrážejí předchozí výzkumy, které naznačují, že rostlinná strava přispívá k lepšímu hospodaření s lipidy, lepšímu metabolismu glukózy a celkové kardiometabolické pohodě.Kromě kardiovaskulárních výhod zaznamenali účastníci veganské diety pozoruhodný 20% pokles hladiny inzulínu nalačno a průměrný úbytek hmotnosti o 4,2 liber neboli 1,9 kilogramů.Dr. Garnder zdůraznil praktičnost veganské stravy pro dlouhodobé zlepšení zdravotního stavu. Zdůraznil, že i částečný přechod na rostlinnou stravu může přinést značné výhody."Na základě těchto výsledků a úvahy o dlouhověkosti by většině z nás přechod na rostlinnou stravu prospěl. Veganská strava může přinést další výhody, jako je zvýšení počtu střevních bakterií a snížení úbytku telomer, což zpomaluje stárnutí organismu," vysvětlil Dr. Gardner.Výsledky studie byly zveřejněny v časopise JAMA Network Open. Zdroj: IE
Čas načtení: 2022-02-19 13:20:33
O budoucích válkách robotů – II.
Jak to tedy bude vypadat v nejbližších letech. Začneme jednou základní výhodou, kterou robot, dokonce i neautonomní (a těch je valná většina), proti člověku má. Člověk je suchozemský živočich, který si poradí i se složitým pozemním terénem, ale jiná prostředí (pod hladinou moře, vzduch, natož vesmír) jsou pro něj značně nepřátelská. Dokáže v nich sice s použitím dostatečně vyspělé techniky přežít a dokonce i něco dělat, ale zdaleka ne tak efektivně jako stroj, který nepotřebuje kyslík, teplo, jídlo, ochranu před přílišnou akcelerací atd. Dosti podstatnou součástí hmotnosti dnešních ponorek, letadel atd. jsou jen zařízení, která mají udržet jejich posádky naživu a v dobrém zdraví; z čistě praktického pohledu by bylo výhodnější s sebou takový balast netahat a nahradit jej „užitečným nákladem“ (čidla, přístroje, zbraně, dodatečné palivo a munice…), jak to jen jde. (Toto je mimochodem faktor, který by se uplatnil, i kdyby bylo mladých vojáků k dispozici dost.) Tomu také odpovídá relativní míra robotizace. Vesmír je už dnes robotizovaný téměř kompletně, daleko více než na začátku kosmické éry. Procento pilotovaných letů a množství plavidel určených pro lidi je mnohem menší, než si autoři klasické sci-fi ještě někdy v 60. letech představovali. Tahat „tam nahoru“ veškeré vybavení nezbytné k tomu, aby tam přežil člověk z masa a kostí, se v naprosté většině situací nevyplatí – skoro všechny úkoly se dají řešit strojově a na dálku. Dokonce i loď Dragon, která nyní dopravuje astronauty na oběžnou dráhu, se dá kompletně řídit z pozemního střediska a posádka by se vlastně mohla jenom „vézt“ a kochat se výhledem na matičku Zem. Další plánované lodě jsou na tom stejně. Americký raketoplán ještě lidskou posádku potřeboval, automatizované byly jen některé systémy. Letectvo je robotizované míň než vesmír, ale je patrné, že dronů pozvolna přibývá a pilotovaných letadel ubývá. Živí piloti mají zatím stále ještě určité výhody, zvláště v určitém typu misí (lepší povědomí o situaci, nedají se „hacknout“ nebo zarušit), ale celková bilance se pomalu přesouvá na stranu dronů. Přispívá k tomu skutečnost, že poslední generace stíhaček začínají být pekelně drahé, a to jak z hlediska pořizovací ceny, tak na provozních nákladech; jedna letová hodina F-35 vyšla roku 2020 na 33 tisíc dolarů, což je skoro tři čtvrtě milionu korun, přičemž jeden vojenský pilot by měl ročně nalétat zhruba 350 hodin k tomu, aby si udržel odbornou úroveň. Ne nutně jen na F-35, ale stejně… To je hodně peněz i pro bohaté státy a extra silná motivace pro státy chudší. Poměrně vyspělé drony se vyrábějí například v Turecku, které by při současné úrovni své ekonomiky patrně větší flotilu stíhaček poslední generace ani „neuživilo“ (i kdyby si ji mělo od koho koupit!) Turecké Bayraktary se v posledních letech osvědčily při praktickém nasazení v Libyi i v Náhorním Karabachu a vzbudily zájem i u států jako Velká Británie; přitom jeden kus stojí pouhých pět milionů dolarů. Podstatně hůře se robotizuje námořnictvo, kde hlavní problém nastává v okamžiku, kdy se někde daleko na moři něco porouchá. Dokud všechny systémy fungují dobře, dokáží moderní lodě fungovat i se značně omezenou posádkou, ale jakmile vznikne porucha, začnou potíže; loď se na svoji základnu vrací podstatně déle než letadlo. To byl jeden z problémů, které pronásledovaly americký projekt Littoral Combat Ship. Optimistickou budoucnost ale nejspíš mají malé robotické ponorky jako právě vyvíjená Orca, které můžete v případě krize vypustit do nějakého strategicky důležitého průlivu apod. a hrát si s nepřítelem na explozivní schovávanou. Jedno takové místo, které by pro jejich nasazení bylo ideální, je průliv mezi Tchaj-wanem a Čínou, který by musel být v případě invaze překonán mohutnou flotilou; však také Čína vyrábí svoje vlastní stroje pro autonomní podmořský boj. Nejméně rozvinutá je, celkem nepřekvapivě, situace u pozemního vojska, kde mají lidské smysly, končetiny a schopnost orientace stále ještě nad roboty značný náskok. Hlavní výjimkou je práce pyrotechniků, do které roboti pronikají už čtyřicet let. Přibližovat se k bombě či k nevybuchlému kusu munice osobně nebo prostřednictvím stroje, to je zatracený rozdíl. Výhody a nevýhody pozemních robotů Co další výhody a nevýhody, jak to s nimi vypadá? Na straně výhod jednoznačně je, že robot nepotřebuje spát. V případě dálkově řízeného stroje se prostě vystřídají směny odpočinutých operátorů. Žádné chrnění na stráži, které občas stálo život celou jednotku, žádné duševní útlumy z dlouhodobého nevyspání. Padne-li stroj do zajetí, tedy spíše „stane se kořistí“, největší problém spočívá v tom, že by se nepřítel mohl dozvědět něco o jeho fungování (to lze ovšem řešit dobře mířenou raketou). Ale žádní vystresovaní příbuzní, bojící se o osud svého blízkého, nebudou obléhat palác prezidenta nebo krále. Na rozdíl od člověka nemá smysl robota mučit nebo zabít, natožpak natočit s ním nějaké psychopatické video, jako měl ve zvyku Islámský stát. Roboti a jejich operátoři také tak snadno neztrácejí nervy v obtížných situacích, protože prvek bezprostředního fyzického ohrožení chybí. Toto býval typický problém armád složených ze „zelených rekrutů“, kteří se poprvé v životě ocitli v reálném nebezpečí. Mohl vést k dezercím, panice, zbytečným ztrátám na životech nebo i k masakrům civilistů (podezřelých například z partyzánské činnosti). Profesionální armády dokážou tenhle problém podstatně zredukovat systematickým výcvikem, ale stroj bude k hvízdajícím kulkám vždycky netečnější než člověk. Poslední prvek na straně jednoznačných výhod: pokud je robot rozumně designovaný, lze celkem rychle doplňovat ztráty výrobou dalších robotů. Lidi zdaleka tak snadno nedoplníte, kvalifikované už vůbec ne. A v dnešní demografické situaci ještě méně. Teď ty nevýhody. Ve složitém pozemním terénu (hluboké lesy, jeskyně, obytné budovy) mají lidé pořád ještě náskok, protože je pro nás o hodně přirozenější. Toto se bude pomaličku posouvat, ale spíš ve směru různých drobných létajících strojů. Dnes už jde s dronem docela dobře manévrovat i v lese. I pozemní roboti dnes už zvládnou leccos, ale zatím v laboratorních podmínkách. Aby jim ale totéž šlo i ve větru, dešti a na namrzlých kamenech, to bude ještě nějakou dobu trvat. Dejme tomu deset let? Další nevýhoda robotů: lidské tělo je v určitém smyslu daleko odolnější než současné stroje. Máme samoopravné a sebezáchovné mechanismy, které nám pomáhají zahojit menší zranění. Můžeme nějak fungovat i nevyspaní a hladoví, byť ne donekonečna. Sneseme značné rozpětí teplot. V nouzi zkonzumujeme skoro cokoliv. V tomto jsou roboti křehčí. Pokazí-li se něco, musí nastoupit mechanici a náhradní díly. Vybije-li se baterie, musí se dobít, nelze fungovat ani deset minut na „elektrický dluh“. To znamená, že náskok v robotizaci armád budou mít ty státy, které už teď mají velmi dokonalou logistiku „od skladu až na bojiště“. Ach ano, ještě jedna nevýhoda: dálkově ovládatelné roboty lze v principu „hacknout“, takže buď přestanou fungovat, nebo se dokonce slepě obrátí proti svým pánům. „Blue on blue“ incidenty na bojišti nejsou nic nového (chcete-li drsné čtení, prostudujte si, jak proběhla ostudná rakousko-rakouská bitva u Karánsebese, tehdy ještě bez jakékoliv sdělovací techniky a s deseti tisíci padlých); ale dosud spolehlivý robot změněný v kamikaze, to je zcela specifická kategorie děsu. Samozřejmě s tím ty armády budou počítat a budou mít v takových strojích zabudované různé „kill switche“, ale i ty se vlastně dají zneužít. Toto je také asi jediný způsob, kterým se menší a slabší státy budou moci takové robotické armádě vůbec bránit. Softwarové talenty se vyskytují i v Pákistánu a nepotřebují ke své činnosti příliš rozsáhlou infrastrukturu. Rozhodne globální internet Poměrně zásadní věc, která zatím masovější nasazení robotů ve válce ztěžuje, je právě ta nutnost je na dálku nějak ovládat, což mimo jiné zahrnuje, aby se jejich operátor na tom bojišti vůbec dokázal zorientovat. Přenechat tento úkol čistě robotům samotným je nebezpečné. Umělá inteligence zatím není ani tak daleko, aby dokázala spolehlivě řídit auto ve městě, natož aby rozhodovala o tom, koho má zabít. Ne, že by se takové pokusy nedělaly, ale ani po prvním nasazení takového autonomního dronu na bojišti (Kargu-2, zase turecký výrobek) se vlastně neví, jestli v daný okamžik opravdu rozhodoval robot nebo člověk. Pokud se někdy toto změní, bude nezbytné všechny tyto úvahy přehodnotit, ale zatím to vypadá, že i ono pouhé robotické taxi popojíždějící po Starém Městě Pražském je věc vzdálenější budoucnosti. A z toho plyne, že vojenské roboty bude nutno řídit. Schopnost ovládat stroje na dálku je do značné míry určená kapacitou a spolehlivostí spojení: čím větší, tím lépe. Bohužel už nemůžu najít ten odkaz, ale vybavuji si stížnosti jednoho Američana, který přirovnával současnou kapacitu spojení v Afghánistánu ke snaze vypít kýbl vody koktejlovým brčkem. V tomto ohledu nás v nejbližších deseti letech čekají velké změny, protože začínají vznikat systémy pro globální internet, jako je například plánovaný a pozvolna budovaný Starlink. Ty mají mít naprosto masivní přenosovou kapacitu – v případě Starlinku se bavíme přinejmenším o gigabitech až desítkách gigabitů, s pingem (odezvou) daleko nižším než u geostacionárních družic, protože jde o nízké oběžné dráhy. A vskutku, projekt Starlink americkou armádu velice zajímá. S takto kapacitním a rychlým připojením by bylo možné v každém odlehlém koutě světa nasadit celou flotilu dálkově ovládaných strojů naráz a mít všechno jak na dlani. Většina těch strojů přitom ani nemusí být bojová, stačí, aby „mapovaly bojiště“: kamery, radary, infračervené detektory, akustické snímače atd. Máte-li k dispozici spolehlivý uplink o kapacitě desítek gigabitů, dokážete s jeho pomocí vytvořit tak detailní a komplexní mapu místa, kde se bojuje, že každý ten operátor řídící skutečného bojového robota může vědět zcela najisto, po čem střílí – a co, případně kdo, střílí po něm. Tím se o dost snižuje pravděpodobnost různých katastrofálních průšvihů (všelijaké vybombardované svatby atd.), o úsporách munice nemluvě. I z tohoto důvodu považuji za v podstatě jisté, že Starlink bude, i kdyby se proti původním odhadům prodražil třeba trojnásob. Tenhle druh globální výhody si nebudou chtít nechat v Pentagonu ujít. Robotický konflikt za deset let? „Globálně dostupná vysokokapacitní síť“ a „robotizace armády“ spolu souvisejí minimálně stejně těsně, jako kdysi souvisely „železnice“ a „telegraf“ (viz dvě navazující kapitoly v Zapomenutých příbězích 5). Kdo si takovou síť pod svojí kontrolou zajistí první, bude mít možnost robotizovat svoje ozbrojené síly v míře dosud nevídané. A ušetřit si tak ztráty na živých vojácích v příštím konfliktu. Dá se čekat, že minimálně USA a Čína budou o vybudování vlastních satelitních sítí velice usilovat. Oba tyto státy mají jak ekonomickou sílu do takových projektů investovat, tak i výrobní kapacitu k tomu, aby si dostatečné množství družic dokázaly vyrobit (převážně) vlastními zdroji. U takového hardwaru totiž moc nestojíte o to, aby vám kritické komponenty dodávala nějaká fabrika z druhého konce světa. Mohly by obsahovat bezpečnostní díru navíc. Důležitým prvkem tohoto závodu bude i schopnost domácích kosmických firem vynést ty družice na nízkou oběžnou dráhu. Bavíme-li se o desetitisících družic na každou konstelaci, znamená to minimálně vyšší stovky až nižší tisíce letů nosných raket. Navíc bude potřeba družice průběžně obměňovat, což znamená další stovky letů. Na nízkých oběžných dráhách totiž družice poměrně rychle ztrácejí rychlost (třením o zbytky vzduchu) a během několika let shoří v horních vrstvách atmosféry. Kdyby se družice průběžně nedoplňovaly, síť by degradovala a brzy zanikla úplně. Takové množství letů je ovšem bez znovupoužitelných raket neúměrně drahé. Kosmické závodní pole se tedy rozdělí na kategorii těch států a firem, které zvládnou sestrojit a uvést do provozu znovupoužitelné rakety za přijatelnou cenu, a těch, kterým v tomto směru ujede vlak. Tady bude zajímavé sledovat, které ty státy a firmy se dokážou „rozhoupat včas“ a které ne. Zatím si vůbec nejsem jist, zda to velké, ale zbyrokratizované struktury typu Roskosmosu, ESA nebo JAXA dokážou v horizontu zhruba10 let zvládnout. Poslední dobou se o restart svého kosmického průmyslu snaží Velká Británie, jejíž pusté skotské pobřeží je vhodné ke startům na některé polární dráhy; jestli z toho něco bude, kdo ví. (Tipoval bych, že bude, protože nejde jenom o vesmír, ale i o skotský separatismus. Vesmírný průmysl je prestižní, vytváří dobrá pracovní místa, a samostatné Skotsko by si nic podobného dovolit nemohlo. Proto jej budou v Londýně používat jako návnadu na nerozhodnuté Skoty. Kritické ovšem bude, zda se jim podaří nalákat do UK dostatek soukromých firem. Státním agenturám tento vývoj moc dobře nejde – mimo jiné přišly o řadu talentů.) Nicméně kolem roku 2030 už by mělo být patrné, jak se věci mají. Tou dobou už budou v provozu odhadem dvě tři takové globální datové sítě a vojenské vybavení příslušných velmocí se tomu začne přizpůsobovat. Někdy za deset let bychom tedy mohli vidět první převážně robotický konflikt. S trochou štěstí to snad nebude u nás v kotlince, kde slovo „robot“ vlastně vzniklo. Zatím tomu nic nenasvědčuje, daleko více bych tipoval oblast jihovýchodní Asie. Ale odhadovat budoucnost jest těžké. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
Čas načtení: 2024-09-23 13:14:49
Elektromobilisté mají několik málo výhod oproti těm, kteří mají auta se spalovacími motory. O jednu velmi podstatnou ale za pár měsíců přijdou. Nově budou muset platit za parkování na placených zónách stejně jako všichni ostatní. Až do konce letošního roku mohou ty elektromobily a plug-in hybridy, které mají speciální registrační značky s písmeny „EL“, parkovat […]
Čas načtení: 2023-12-23 18:17:12
Třicet let se ve svém psaní důsledně vyhýbám kvantovým počítačům. Dnes je načase tomu udělat konec. A říct si něco víc o kvantových počítačích a otevřít jejich důsledky pro lidstvo. Tak především: proč jsem se jim tak důsledně vyhýbal? Protože se musím přiznat, že stále neumím zjednodušeně říct, jak fungují. Ne proto, že bych to nevěděl, ale prostě proto, že to neumím říct tak jednoduše, abych s tím byl spokojený. Za poslední rok se toho v kvantových počítačích událo mnoho nového a já jsem mimo jiné přečetl pětici knih, které se snažily v krátkosti představit na čtyřech stovkách stran, jak kvantové počítače fungují. Tím jsem poněkud ztratil ostych, neboť stručné vysvětlení se nedaří ani nositelům nobelových cen. Odpusťte tedy prosím mě, že se pokusím velmi zjednodušujícími příměry vysvětlit, o co jde a proč je to důležité. Dnes jsme zvyklí na to, že každý počítač je takzvaným turingovým strojem, tedy mašinkou, která umí provádět operace s binárními čísly. Vše, co jde do klasického počítače, se musí převést na jedničky a nuly, takzvané bity. Chvilku se můžete trápit s teorií, můžeme si ukázat, jak se čísla v této dvojkové soustavě sčítají, ale je to v zásadě jedno, takhle hluboko se u běžných počítačů dostane málokdo, jen ten pojem “bit” a jeho násobky nám zůstávají. Bit může být representován libovolně: může to být zhasnutá či rozsvícená žárovka, sepnutý tranzistor atd. Jednička nebo nula. Kvantové počítače používají kvantové bity, takzvané qubity. I ony mohou nabývat hodnoty jedna nebo nula - a pak také všech hodnot mezi tím. A klidně více hodnot zároveň. To tehdy, když se nacházejí v takzvané superpozici. To se lehce řekne, ale obtížně vysvětluje. Qubity jsou subatomární částice, zejména elektrony nebo fotony. A ty se mohou chovat jako částice i jako vlny, s čímž právě souvisí ona “mnohost”, jíž se projevují. Určitě jste slyšeli to rčení o Schrodingerově kočce v krabici, o které nevíme, zda je mrtvá nebo živá, dokud se do krabice nepodíváme a nezjistíme, zda ji důmyslné zařízení v krabici neusmrtilo. Toto myšlenkové cvičení Erwina Schrodingera a především rovnice za ním vyneslo jeho autorovi Nobelovu cenu. Abych byl přesný, když hovořil o kočce, měl cenu už dva roky v kapse. Schrodinger tím chtěl poukázat na problematickou uchopitelnost takzvané kodaňské interpretace kvantové fyziky, jenže o sto let později je jeho kočka vnímána spíše jako zábavný mem. Ve skutečnosti, pokud přijmeme za své nejmodernější verzi kvantové fyziky popisující multiversum, tedy mnohovesmír, ta kočka v krabici existuje ne ve dvou, ale hned v nekonečném množství stavů, živá, mrtvá, umírající, ale také třeba zcela zmizelá, s narozenými koťaty nebo třeba proměněná v pejska. Ve všech těchto stavech existuje ona kvantová Schrodingerova kočka do momentu, než otevřete krabici. Co se stane pak, o tom se kvantoví fyzici přou. Někteří tvrdí, že v tu chvíli se vlna zhroutí do konkrétní pozice a kočka bude živá nebo mrtvá. Jiní říkají, že otevřením krabice jen podle zákona pravděpodobnosti uvidíte něco a že je to podobné, jako když naberete vodu do dlaní. Spousta jí vyteče, nemůžete přesně říct, kolik vody naberete, ale velmi pravděpodobně to bude více, jak několik atomů a méně, než tuna. Že z toho nejste moudří? Inu, proto jsou tomu věnovány knihy o stovkách stran. Jednoduché příměry z našeho světa nejsou dostatečné. Podstatný je pro nás především ten jeden důsledek: qubit obsahuje najednou obrovské množství hodnot ale přitom právě jednu. A teď, co s tím dělá ten kvantový počítač? Představte si, že chcete udělat program, který nasimuluje pravděpodobnost stavu kočky v oné krabici. Už jsme si řekli, že to není ono “pade na pade”, že je tu celá řada více či méně nepravděpodobných možností. Normální počítač dostane zadané varianty a nějakou dobu k nim bude počítat hromadu výpočtů a pak z něj něco vypadne. U kvantového počítače to proběhne jinak. Výpočet na kvantovém počítači funguje tak, že se připraví superpozice všech možných výpočetních stavů. Kvantový obvod připravený uživatelem používá interferenci selektivně na složky superpozice podle zadaného algoritmu. Mnoho možných výsledků je interferencí zrušeno, zatímco jiné jsou zesíleny. Zesílené výsledky jsou řešením výpočtu. Tím pádem výpočet proběhne prakticky okamžitě. Také bychom mohli říct, že výpočet proběhne v nekonečném počtu všech možných vesmírů, v počítačích v nich umístěných a odečte se výsledek, který nejlépe zapadá do toho našeho vesmíru. Zní to jako magie, ale je to spíš pravděpodobnost a podobnost nebo naše neznalost skutečného fungování kvantového počítače. Jen qubity a jejich superpozice by na fungování kvantového počítače nestačily. Důležitým prvkem je možnost vytvářet páry qubitů, které jsou “entanglované”, což znamená, že dva členové páru existují v jednom kvantovém stavu. Změna stavu jednoho z qubitů okamžitě změní stav druhého předvídatelným způsobem a na libovolnou vzdálenost. A když říkám okamžitě, tak myslím okamžitě, rychleji, než by se ta informace přenesla světlem. Nikdo zatím přesně neví, jak a proč provázání funguje. Dokonce to zmátlo i Einsteina, který to slavně popsal jako “strašidelné působení na dálku”. Je však klíčem k výkonu kvantových počítačů. V běžném počítači zdvojnásobení počtu bitů zdvojnásobí jeho výpočetní výkon. Díky provázanosti však přidání dalších qubitů ke kvantovému stroji vede k exponenciálnímu nárůstu jeho schopnosti zpracovávat čísla. Superpozice umožňuje jednomu qubitu provádět dva výpočty najednou, a pokud jsou dva qubity propojeny entanglováním, mohou provést dva nebo čtyři výpočty současně; tři qubity až osm výpočtů atd. V principu by kvantový počítač s 300 qubity mohl v jednom okamžiku provést více výpočtů, než kolik je atomů ve viditelném vesmíru. Odtud také pojem kvantová nadřazenost, který označuje stav, kdy kvantové počítače dosáhnou úrovně rychlosti výpočtů, které nemohou klasické počítače ve vhodných úlohách konkurovat. Dnes se předpokládá, že kvantové nadřazenosti bude podle typu kvantového obvodu možné dosáhnout při 200-400 qubitech, tedy na počítačích nikoliv vzdálených od těch dnešních. Výše uvedené také znamená, že jsou úlohy, na které se kvantový počítač hodí a naopak takové, na které je zcela zbytečný. Například udělat počítač zobrazující grafické rozhraní nebo kódující video, na to je podstatně lepší běžný počítače, protože je to lineárně běžící úloha, kterou za pořizovací náklady a elektřinu vyřídí podstatně lépe. Kvantové počítače jsou dobré na výpočty, které jsou strukturálně paralelizované a které by ani normálními počítači nešly provést, typicky na jevy svou povahou kvantové. Vezměme si třeba simulaci fotosyntézy. Obecně víme, jak funguje, ale její detailní pochopení a zopakování či napodobení nám uniká, protože běžnými počítači nelze simulaci provést, výpočet by nedoběhl v geologicky dohledné době. Zřejmě i proto, že fotosyntéza je svou povahou kvantový proces. A její rozluštění a nasimulování je úloha pro kvantový počítač. Zajímavá otázka je, zda toto znamená, že vyrobením jediného kvantového počítače získáme nekonečný výkon počítačů z nekonečného počtu vesmírů. Nu, tak jednoduché to není. Za prvé nevíme, zda počet těch vesmírů či bublin je nekonečný, je to jen předpoklad, či spíše představa nebo zjednodušený popis nějakého abstraktnější představy. Takovou představu asi umíme uchopit lépe, než představu všech pravděpodobnostních variant koexistujících v našem prostoru a času tak, že připomínají mlhovinu, do níž se při pozorování noříme. Za druhé je tu i praktické omezení. Kvantové počítače jsou technicky velmi náročné a vlastně nestabilní. S qubity se pracuje v teplotách kolem absolutní nuly, v mechanicky stabilním prostředí, bez otřesů a se subatomární atomární přesností. Když dojde k odchylkám od ideálu, dochází k dekoherenci, tedy k rozpadu a zániku kvantového chování qubitů ještě před tím, než dokončí výpočet. Tím vzniká “šum”, tedy defektně získané informace. Důležitou součástí každého kvantového počítače je jednotka, která ověřuje kvalitu získaných informací a vyřazuje ty zjevně špatné. Představte si, že byste dali svému počítači sečíst dvě čísla a počítač by musel mít součástku, která by tento výpočet provedla nějakolikrát a pak vybrala za správný výsledek ten většinový - tak nějak to mají kvantové počítače. Nu a právě schopnost udržet šum pod kontrolou spoluurčuje onen počet využívaných “mnohovesmírných počítačů”, výsledků z nich a tím i výkonu. Aby to fungovalo dobře, je potřeba spojit větší množství qubitů (cca tisíce) do jednoho “logického qubitu”, což zní teoreticky dobře, jenže v praxi mají dnešní kvantové počítače kolem 200 qubitů. Zní to famózně, má to všechno své drobné slabiny. Například to, že kvantový počítač je extrémně složité vyrobit. Všechno je extrémně nízké: teploty, rozměry, snad jen rozpočty musí být extrémně vysoké. Podle některých kritiků kvůli tomu nebudou kvantové počítače nikdy praktické, budou jen takovou hračkou nebo velmi specializovaným počítačem pro vzácné typy úloh. Nu - kdo by byl před padesáti lety řekl, že budeme mít supervýkonný počítač připojený na internet v kapse? Tvrdší kritika se objevuje i z renomovaných zdrojů, například letos v květnu v časopisu Nature, kde se přímo píše, že kvantové počítače zatím nejsou k ničemu. Podobně kritický byl také šéfarchitekt švýcarského superpočítačového centra Torsten Hoefler ve článku Oddělit hype od praktičnosti: O reálném dosažení kvantové výhody, který suše konstatuje: “naše analýza ukazuje, že široká škála často citovaných aplikací pravděpodobně nepovede k praktickému kvantovému náskoku bez významných algoritmických vylepšení.” Bude potřeba přijít s novými algoritmy, které výhod kvantových počítačů využijí. Podle Hoeflera jsou nejslibnějšími kandidáty na dosažení zrychlení pomocí kvantových počítačů “problémy s malými daty”, například v chemii a materiálových vědách. Článek však také dochází k závěru, že velká řada uvažovaných potenciálních aplikací, jako je strojové učení, “nedosáhne v dohledné době kvantové výhody se současnými kvantovými algoritmy”, a identifikoval vstupně-výstupní omezení, která činí zrychlení nepravděpodobným například pro tak zajímavé a atraktivní problémy s velkými daty. Jsou tu i strukturálně-existenční výhrady. Paul Davies tvrdí, že 400-qubitový počítač by se dostal do rozporu s kosmologickou informační mezí, kterou předpokládá holografický princip. Podle něj pozorovatelný vesmír představuje konečnou kauzální oblast s omezenými materiálními a informačními zdroji a takový kvantový počítač by je přesáhl s neznámými následky, nebo naopak přesáhnout nemohl - a tím by nepřekonal hranici nutnou ke kvantové nadřazenosti. Dnes se předpokládá, že kvantové počítače budou mít několik způsobů nasazení. Z médií čtete, že budou luštit šifry, protože takové AES256 chroupnou na počkání. Budiž, možná, proto se pomalu přechází na “postkvantové” šifry, tedy algoritmy vymyšlené tak, aby kvantovým počítačům daly zabrat. Tady to bude jako vždy: panika povzbuzovaná prodejci a médii, otočí se v tom nějaké peníze, ale mnoho ohně z toho kouře nebude. Problematika je dostatečně známá. Důležitější budou dva aspekty: chemicko-biologický výzkum, kde kvantové počítače mohou provádět simulace na úrovni buněk a atomů. Mohou přispět k výzkumu DNA i jevů, jimž nerozumíme a které bychom potřebovali zvládnout, jako je třeba právě fotosyntéza. A proto je také z průmyslového pohledu nutné kvantové počítače neminout: jsou momentálně nejzřetelnější šancí dosáhnout průlomu v těchto oborech, které jsou pro další posun klíčové. A ten, kdo ovládne fotosyntézu nebo zásadně porozumí DNA, bude mít opravdu průlomové výhody. Třetím oborem je umělá inteligence. Ano, řada průlomů v ní nastala a velké jazykové modely jsou jedním z nich, který obor AI za poslední léta obrovsky posunul. Jenže v jednom z minulých článků jsme si také řekli, jaká jsou rizika pro to, že z AI se nestane kýžený průlom: že posuny v algoritmech nebudou sledovány rychlými posuny v technologiích. A tím se dostáváme k poslední části povídání, které by vám mělo pomoci utvořit si názor na kvantové počítače. Nemůžeme zůstat u křemíku a klasických počítačů, tedy u Turingových strojů? Musíme experimentovat s kvanty, není to drahá zbytečnost? Nemáme se soustředit na další rozvoj běžných počítačů? Zásadní dnešní problém výpočetní techniky se jmenuje Moorův zákon. A otázka, jak rychle se blížíme jeho konci. Moorův zákon říká, že počet tranzistorů (a tedy rychlost) integrovaného obvodu na stejné ploše se zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí. Bylo to praktické pozorování jednoho ze zakladatelů společnosti Intel, není to fyzikální zákon, jen se tomu tak říká. Moorův zákon má totiž jeden hlavní limit: fyzikální zákony. Dnešní technologie tvorby čipů na úrovni 3nm už pracují s atomární přesností. Dráhy, po nichž se na čipech pohybují elektrony, mají šířku několika desítek atomů a jít ta menší rozměry, je potíž. Čím užší jsou dráhy, tím vyšší je zahřívání a také možnosti chyb. Jakmile se dráhy dostanou na atomové rozměry, dochází v nich ke kvantovým efektům, které v elektronice vnímáme jako rušení. V běžné technologii procesorů už o mnoho níž jít nemůžeme. Existuje celá řada předpovědí, kdy a jakých rozměrů dosáhneme, obecně tak kolem roku 2040 narazí stávající procesorové technologie na atomární hranici. A to ještě předpokládáme, že takovéto procesory budou vyrobitelné masově a zaplatitelné trhem. Pokud mají počítače pokračovat, musí přijít radikální změna v návrhu a kvantové počítače jsou dnes tou nejpokročilejší variantou. Tou druhou je mimochodem sdílení volného výpočetního výkonu lidských mozků. A řekněme si upřímně, to se mi víc líbí sypání peněz do kvantových mašinek. A co retro country Česko? Tak a to by bylo pro základní povídání všechno. Dovolte mi ale jeden povzdech. Kvantovým počítačům se v Česku věnujeme pramálo a ostatně jako ze všeho dění kolem moderních progresivních oborů je vidět, že spíše než “country for the future” jsme “retro country”. Existuje extrémně málo knih v češtině a z českých autorů se kvantové mechanice věnuje Bedřich Velický, který napsal kolegou Janem Klímou knihu o kvantové mechanice. Pánům je ale 85 let (každému, ne v součtu) a i když jsou to legendy oboru, tak nějak bych očekával, že dobrou a čtivou publikaci zaměřenou na mladší čtenáře napíše čtyřicetiletý postdoc, který se aktuálně oborem zabývá a je v čilém komunikačním spojení s kolegy na světě. Nic a nikoho takového zřejmě nemáme, nebo o něm nevím. A tohle je moje veřejná nabídka: pokud někoho takového znáte, extrémně rád mu pomůžu takovou knihu napsat, protože jestli něco žánr kvantové fyziky potřebuje, tak je to jeho česká tvář (jeho, ne moje, já jen přepíšu věty ve vědečtině do češtiny). Na lepší časy se mírně blízká. Jak se začalo debatovat o tom, že nám do Česka koupí EU kvantový počítač, začalo se to trochu hýbat. Jasně, bylo by trapné mít na technické univerzitě v Ostravě kvantový počítač projektu LUMI-Q a nemít k němu co s ním dělat. Takže na ČVUT i VŠB se vypisují první kurzy kvantových počítačů a máme tu právě ono superpočítačové centrum, kam kvantový počítač má přijít. Jenže to je jen začátek, postupujeme totiž jako vždycky. Kupují se drahé věci, dělají se drahá gesta, ale chybí propagace, chybí vědomí důležitosti projektu, které by politici i vědci sdíleli s veřejností. Chybí nadšení, chybí popularizace, takže to tak trochu vypadá, jako že nám přiklepli eurounijní peníze, za ty koupíme drahou mašinku, spálíme hromadu strojového času a dopadne to jako vždycky. Nijak. A pak se podíváte do databáze studenstkých prací ČVUT a zjistíte, že za poslední tři roky se zde obhajovalo deset prací na téma kvantové fyziky, z toho tři disertace. Na VŠB, která sousedí se superpočítačovým centrem, kam má přijít kvantový počítač, jsou to tak tři práce. Snad jen špatně hledám… Pokud si chcete nějakou knihu v češtině o kvantové fyzice a počítačích koupit, tak doporučím začít u Pátrání po Schrodingerově kočce od Johna Gribbina. Je to už skoro osmdesátiletý britský fyzik, ale machr na popularizaci fyzikálních témat, protože taky píše scifi (dobrý, fyzikální). Tato kniha je bohužel už 40 let stará, napsal ji v roce 1984, ale je to klasika žánru, až na základě jejího úspěchu Hawking napsal svou Stručnou historii času. Tu si ostatně přeštěte taky. V regálech knihkupectví najdete o kvantech často spíš metafyzické záležitosti jako je Kvantová kniha odpovědí. Je to sice teoretický fyzik, ale má to šoupnuté trochu do netafyzična a bude se vám kvantově snažit vysvětlit život a lásku, chraň vás ruka páně si tuhle knížku koupit mezi prvními. Tu se vyplatí číst až v momentě, když už máte načteno a umíte rozlišit mešuge názory jen od příliš odvážných. Slušnou knihou je také Částice na konci vesmíru od amerického teoretického fyzika Seana Carrolla (originál vyšel před deseti lety). Pak u nás vyšel překlad knihy italského teoretického fyzika Carla Rovelliho, což je jeden z velmi uznávaných kvantových fyziků. Jeho kniha Realita není, čím se zdá, vyšla v roce 2016 a je prostě dobrá, česky vyšla jen o dva roky později. Argo vydalo v edici Dokořán ještě dvě další slušné knihy česky, ale to už se opakujeme v základech. Pokud můžete sáhnout do anglické literatury, doporučím od prvně zmíněného Johna Gribbina Počítání s kvantovou kočkou, velmi dobrý úvod do kvantových počítačů, pak si půjdete rovnou koupit tekuté hélium a jeden si postavit. Od Gribbina si mimochodem přečtete cokoliv, je to skvělý popularizátor, jeho knihy mají hluboký vhled a jsou pochopitelné a z řady příbuzných oborů. Ne nadarmo bývá označován za nejlepšího popularizátora vědy vůbec. Kniha Davida Deutsche The Fabric of Reality z roku 1997 je další dílo, které byste neměli minout. A přijde mi nepochopitelné, že nevyšla v češtině, je to jedno ze stěžejních děl oboru, ve kterém je Deutsch velmi oceňován, ačkoliv nobelovka mu stále uniká, přeci jen je více teoretik. Ačkoliv Deutsch vydal řadu skvělých knih, v češtině nevyšlo nic. Sabine Hosenfelder je německá teoretická fyzička v oboru kvantové gravitace a její kniha Lost in Math je krásným povídáním o jazyku matematiky ve fyzice. Nebojte se, netrápí vás rovnicemi. Tak a to je pro dnešek všechno. Snad jen jedna jediná věc: když se podíváte na seznam udělených Nobelových cen, záležitosti kolem kvant tam vedou spolu s věcmi kolem DNA. Jasně, jestli v tom neděláte třicet let, asi to příští rok neklapne, ale je to zkrátka obor, kde se dnes děje nejvíce. Ostatně, letos dostala Nobelovu cenu za chemii trojice vědců za kvantové tečky. Moungi Bawendi z MIT, Louis Brus z Kolumbijské univerzity a Alexej Ekimov ze společnosti Nanocrystals Technology byli oceněni za svou práci s drobnými částicemi, které “mají jedinečné vlastnosti a nyní šíří své světlo z televizních obrazovek a LED lamp”, jak zní ve zdůvodnění ocenění.
Čas načtení: 2020-11-07 08:49:15
Jaké výhody má umělý trávník a vertikální zahrady
V současné době se lidé snaží co nejvíc přiblížit k přírodě, jejím zdrojům a snaží se dostatk alespoň kousek přírody do víru velkoměsta. Jedna z možností je vertikální zahrada, která nahrazuje tradiční zahradu nebo park. Jedná se o dokonalý krajinářský design, který se dá využít a realizovat rovněž v interiéru… Číst více... The post Jaké výhody má umělý trávník a vertikální zahrady first appeared on Podzimní dekorace.
Čas načtení: 2021-08-23 12:55:29
Výhody a nevýhody all in one PC
I lidé pohybující se mimo oblasti IT dobře ví, že počítače lze v základním pohledu dělit na počítače stolní a přenosné notebooky. Pokud se ale setkají s pojmem all-in-one PC, často znejistí. Není divu, neboť se jedná o poměrně nový koncept, který … celý článek → The post Výhody a nevýhody all in one PC first appeared on lifestyle - magazín o životě.
Čas načtení: 2024-01-24 17:22:49
V dnešní době hledají mnozí majitelé domů a podnikatelé efektivní a ekologické způsoby vytápění. Jednou z možností, která se stává stále populárnější, je vytápění plynem ze zásobníku. Tento článek se zaměří na výhody spojené s používáním plynu z lahve. Cena instalace plynového vytápění Při rozhodování o novém systému vytápění je cena jedním z klíčových faktorů. […] The post Plyn v lahvích a jeho výhody appeared first on Supr bydlení.
Čas načtení: 2021-05-04 12:48:16
Znovu se blíží volby a každá politická strana má opět ve svém programu nesmiřitelný boj proti korupci. Jedno nové politické seskupení dokonce navrhuje zřízení zvláštních soudů pro její trestání, přičemž jeho představitel se domnívá, že právě tento evidentně nereálný slib povede k jeho volebnímu úspěchu. Jako obvykle však všechny takové sliby okamžitě skončí v Poslanecké sněmovně, ve které téměř všichni nově zvolení poslanci začnou ihned vyhledávat kontakty, známosti a finančně perspektivní aktivity. Záhy pak vytvoří nové „svazy známých“ a stejně jako dřívější bojovníci proti korupci se stanou úspěšnými milionáři, úzce provázanými s rozličnými podnikatelskými anebo bankovními kruhy. Nikdy nevěřme nikomu, kdo tvrdí, že vymýtí korupci! Buď se totiž ve své naivitě mýlí, anebo nestoudně lže. V žádné době, v žádné zemi ani v žádném politickém systému se to ještě nikomu nepodařilo, protože základem korupce je pradávný a přirozený pud shromažďovací, ze kterého se pouze u lidí postupně vyvinula chorobná touha po majetku a zbohatnutí, mnohem silnější než pud sebezáchovy. V dějinách lidstva proto nebylo ani jediné období, kdy by chamtivost a korupce nenabyly obludných a společensky rozvratných rozměrů. Korupce je věčná Korupce provází lidstvo již od doby první dělby práce, kdy primitivní lidská společenství bylo nutno nějakým způsobem řídit. Jakmile totiž náčelník tlupy, rodu, kmene anebo raně starověké vesnice ustanovil některého člena společenství funkcí organizátora prací anebo dohlížitele (soudcem byl zpravidla on sám), okamžitě se zrodily nabídky anebo požadavky úplatku za získání určitého upřednostnění oproti ostatním členům společenství (napříkla úleva z práce, přednostní podíl na úlovku, sklizni nebo kořisti apod.). S rozvojem organizovaných lidských společností do podoby prvních městských států (Mezopotámie) anebo mocných státních útvarů (Egypt) pak vznikla potřeba soudců, strážců, dozorců, úředníků, správců a výběrčích daní, což vytvořilo další prostor zištnost, chamtivost, lakotu a korupci. Úplatkářství vedlo vždycky k neklidu a společenskému rozvratu, protože porušovalo principy rovnosti a spravedlnosti, které jsou pilířem jakékoliv civilizované lidské společnosti. Lidé se proto bouřili a nezřídka i některého úplatného soudce, strážce, dozorce, úředníka, správce anebo výběrčího daní vyhnali, zbili anebo zabili. Tento společenský neklid přiměl již některé starověké vládce k tomu, aby se korupcí vážně zabývali a zkorumpované soudce, strážce, dozorce, úředníky, správce anebo výběrčí daní odvolávali z jejich funkcí anebo je i přísně trestali. Touto reformátorskou činností proslul zejména sumerský vládce v Lagaši Urukagina (asi 2351–2342 př. n. l.), který se sice snažil obnovit společenský soulad, ale odstranit korupci se mu také nepodařilo. O tom, jak se ve starověku korupce rozmohla a jaký působila společenský rozvrat, svědčí odstrašující příklad římského propraetora na Sicilii Gaia Verra (73–71 př. n. l.), který nejenže kradl cizí majetek a nechával popravovat své odpůrce, ale nestoudně požadoval i rozličné úplatky a otevřeně prohlašoval, že první rok svého působení vydělával pro sebe, druhý rok pro své obhájce a třetí rok pro své budoucí soudce. Ani následující staletí nebyla lepší a tento neutěšený stav přetrval ve všech zemích světa až do dnešní doby. Peníze i láhev koňaku Současná skutková podstata korupce spočívá v tom, že buď je něco žádáno, nabídnuto anebo slíbeno, aby „v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu“ anebo „v souvislosti s podnikáním svým nebo cizím (tj. podnikáním jiného)“ (§ 331 a 332 trestního zákona) bylo dosaženo nerovné, nezasloužené a nespravedlivé výhody v porovnání s ostatními spoluobčany. Nepřímým úplatkářstvím (§ 333 trestního zákona) je pak takové jednání, kdy někdo požaduje nebo přijme úplatek pod příslibem ovlivnění výkonu pravomoci úřední osoby anebo že v očekávání úplatku tak již učinil. Přímé korupční jednání (přímé úplatkářství) tedy vzniká pouze tehdy, pokud korupční požadavek, slib anebo nabídka byly učiněny před výkonem konkrétní činnosti a se záměrem tuto činnost ovlivnit. Nejedná se tedy o korupci, pokud po řádném výkonu této činnosti dojde k její následné „odměně“ ze strany osoby, která tak učinit nemusela a nebyla o to ani žádána – prostě pouze považovala tuto dodatečnou odměnu za projev slušnosti a vděčnosti (například vejce, víno apod.). Nepřímé korupční jednání (nepřímé úplatkářství) pak vzniká tehdy, kdy někdo sice sám konkrétní požadovanou činnost nevykonává, ale chce úplatek za to, že ji výhodně zajistí anebo již zajistil. Podstata úplatku není přesně vymezena – je to vše, čím lze výkon pravomoci úřední osoby anebo kohokoliv jiného nadaného rozhodovací mocí nepoctivě ovlivnit v něčí prospěch. Klasickým úplatkem jsou peníze, ale může to být i plnění věcné anebo osobní. Věcným plněním může být například láhev koňaku, domácí zvířectvo, zvěřina, automobil, byt, zahraniční zájezd apod. Osobním plněním může být i výkon stavebních prací, bezplatný servis motorových vozidel, a dokonce i pohlavní styk. Je pozoruhodné, kolik důležitých rozhodnutí až na nejvyšší státní úrovni bylo již od starověku ovlivněno právě posledně jmenovaným osobním plněním, kolik osob ve vedoucím anebo nadřazeném společenském postavení tento druh úplatku vymáhá a kolik žen vděčí za své vyšší společenské postavení právě tomuto druhu plnění. Prozatím se však ani jediný takový případ neocitl před soudem, neboť k takto nepoctivě získanému prospěchu se žádná žena nepřizná. Jak vznikají „svazy známých“ Trestně postižitelným úplatkářstvím není úplatkářství do budoucna (pro futuro), označované mnohdy jako klientelismus. Spočívá v poskytování různých výhod (preferencí), pozorností či darů významným osobnostem (zejména politikům) nebo jejich rodinným příslušníkům bez konkrétního požadování přiměřené (adekvátní) protislužby, avšak se skrytým zištným předpokladem (kalkulací) přiměřené protislužby budoucí. Takoví „lobbisté“ cíleně loví ve státním aparátu anebo v politických kruzích a typují si „slabé kusy“, které nedokážou odolat pokušení. Tímto způsobem se pak postupně vytváří i poměrně velmi široký okruh zavázaných osob (tzv. „svaz přátel“ anebo „svaz známých“), které v případě náhlé potřeby musí přispěchat na pomoc, protože jinak by se ve svém „svazu“ znevěrohodnily a v případě jejich potřeby by jim už nikdo nepomohl. Úplatkářstvím do budoucna je například prodej luxusních bytů, domů nebo jiných nemovitostí pod cenou anebo pronajímání výhodného bydlení pro soudce a státní zástupce. Lze jím také zmanipulovat volby do místních zastupitelstev, poslanecké sněmovny, senátu anebo i volby prezidentské, protože opatřením potřebného počtu rozhodujících hlasů se takto nepoctivě zvýhodněná osoba zavazuje k nějaké příští protislužbě (například ke jmenování rodinného příslušníka do nějaké významné funkce, k upřednostnění ve výběrovém řízení apod.). Ve „svazu známých“ je totiž každý jeho účastník perspektivně použitelný a na štědré přispívatele anebo dárce se nezapomíná. Úplatkářství do budoucna je velmi rozšířené v jakémkoliv společenském zřízení. V minulém režimu například každý vedoucí pracovník (nomenklaturní kádr), dosazený na své místo z vůle vládnoucí strany, velmi dobře věděl, co se od něho za tuto výhodu očekává. Proto si různými pozornostmi a úsluhami zavazoval vedoucího tajemníka OV KSČ i stranické funkcionáře na nejrůznějších úrovních, aby jej v případě nějakého maléru (například „manka“) bránili před vyšetřovateli SNB. Snad každý okresní prokurátor v minulém režimu proto zaslechl na OV KSČ obdobný výrok: „Na Pepíka (Lojzu, Frantu) nám nesahejte, ten je náš!“ Tyto praktiky byly převzaty i ve všech posttotalitních demokraciích. Počet „svazů známých“ se však záhy rozšířil, neboť na rozdíl od předcházejících totalitních režimů začaly být moc a politický i ekonomický vliv dělitelné. Politickými stranami anebo určitými zájmovými skupinami jsou proto do politiky anebo na nejrůznější významná místa ve státním aparátu cíleně „protlačováni“ jejich přívrženci, kteří pak v případě úspěchu ve volbách plní svěřené úkoly, a dokonce podepisují sliby loajality. Významným politikům jsou pak poskytovány nejrůznější výhody, pozornosti a dary, kterými sice konkrétně není nic ovlivňováno, a tudíž je nelze právně kvalifikovat jako úplatky, ale které lze přesto s odstupem času výhodně zúročit, zvláště pak po vítězných volbách. Úplatky do budoucna jsou například automobily na zkoušku, nákladné cesty do zahraničí, účast na automobilových závodech na náklady pořadatelů, výhodné zaměstnání rodinných příslušníků, upřednostnění ve výběrových řízeních apod. Budoucí ekonomický a politický vliv si lze také „zakoupit“ štědrými příspěvky na volební kampaň anebo na nejrůznější nadace, které jsou nezřídka zneužívány pro osobní potřebu politiků. Počátkem devadesátých let byli dokonce významní klienti jedné banky nuceni převádět milionové částky z poskytnutých úvěrů na nadaci „Srdce pomáhá“, jejíž zřizovatel však ohledně svého podílu na zločinné privatizaci národního majetku trpěl až do své smrti „ztrátou paměti“. Morálka politiků je horší než morálka mafiánů „Svazy přátel“ (známých) ovlivňují normotvorbu, ekonomiku, politiku i nejvyšší „patra“ policie, státního zastupitelství a justice. Nemají sice tak přísnou hierarchii ani kázeň jako sicilská mafie a (prozatím) nepoužívají ani násilí, avšak o politický a ekonomický vliv dokážou zápasit se stejnou zákeřností a urputností. Někteří jejich členové pak i uvnitř svého „svazu“ intrikují, vytvářejí znepřátelené frakce a za nejrůznější výhody dokážou i zradit a přeběhnout k jinému „svazu přátel“. Současná politická morálka je tedy ještě nižší než morálka zločinecká, protože v mafii by si to nikdy nedovolili. Inteligentní, vzdělaný, důvtipný a předvídavý politik proto nejenže nikdy nesmí přijmout nic od osoby, kterou dobře nezná a jejíž pravé úmysly mu nejsou známé, ale ani nesmí přijmout nic, co by jej do budoucna zavazovalo k vděčnosti a nějaké protislužbě. Mravní (ne)kvality mnohých politiků jsou však takové, že za získání významné politické anebo ekonomické funkce (například poslaneckého nebo ministerského křesla anebo křesla v nějaké dozorčí radě) jsou ochotni k jakékoliv protislužbě, včetně protislužby trestné. Klientelismus a poskytování úplatků do budoucna jsou nemravné a společnost hluboce demoralizují. Lidé si totiž postupně zvykají na to, že se známostmi mají větší naději na úspěch než se znalostmi a naproti tomu bez známostí to oni ani jejich děti nikam nedotáhnou. A jelikož všichni účastníci takových „svazů známých“ jsou příliš opatrní na to, aby za poskytnuté pozornosti něco bezprostředně chtěli anebo vykonali, nikdo jim nemůže prokázat, že jednali v zištném úmyslu. Pokud totiž bylo „dobře investováno“, očekávaný výsledek se může dostavit i za několik let. Dobří „přátelé“ totiž nesmějí zapomínat, neboť i oni mohou jednou někoho a něco potřebovat. Takto funguje moc zákonodárná, výkonná i soudní již po celá staletí a fungovat stále bude. Ony zvláštní soudy pro boj s korupcí by tedy nemohly dokázat vůbec nic. O původ peněz se starají pouze lidé moudří, spravedliví, poctiví a slušní, kteří ovládají svoji mysl a jsou zcela lhostejní k majetku, prospěchu a funkcím. Mezi politiky je stěží najdete. Proto také jeden z našich bývalých prognostiků (věštců), který se velice rád prezentuje jako geniální všeznalec, počátkem devadesátých let takto nefilozoficky odpověděl na dotaz o původu peněz: „A vy dokážete rozlišit čisté a špinavé peníze?“ Podobná otázka přitom padla již před 2000 léty při rozhovoru římského císaře Vespasiána s jeho synem Titem. Popisuje jej Suetonius v Životopisech dvanácti císařů: „Syn Titus mu vyčítal, že si vymyslel také daň z moči; Vespasián mu přisunul pod nos peníz z prvního výtěžku daně s otázkou: „Cítíš snad nějaký zápach?“, a když on mu to popřel, dodal: „A přece je ze chcanek.“ Jakákoliv forma korupce (tj. zjevné, skryté i do budoucna) je neslušná a nepoctivá, neboť vede k nerovnosti a nespravedlivému společenskému prostředí, vyvolávajícímu nejen nedůvěru v politiky a ve státní orgány, ale i hněv a zlobu slušných občanů. Korupční prostředí jakéhokoliv státu je tedy především dílem lidí, kterým „peníze nesmrdí“ (pecunia non olet) a kteří jsou pro ně schopni úplně všeho. A jsou to právě volby, které těmto politickým dobrodruhům, chamtivcům a lhářům umožňují dosažení jejich touženého cíle. Tisíciletý problém korupce nelze vyřešit jakýmkoliv politickým, organizačním anebo represivním opatřením. Bez přísné a uvědomělé sebekázně to prostě nejde, protože pud shromažďovací, chamtivost ani lakotu nelze potlačit trestem. Za celá tisíciletí se takový zázrak nad zázraky nikdy nikomu nepodařil a ani nepodaří. Důkazů o tom je kolem nás dostatek a historické zkušenosti to pouze potvrzují. Historia magistra vitae est. I kdyby tedy všichni současní uchazeči o politické funkce „zpívali hlasy andělskými“ a slibovali „hory, doly“, téměř každý z nich podlehne kouzelnému šustění bankovek (cinkotu penízků). „Věř, ale komu věříš, měř!“ (Fide, sed cui fidas, vide!). JUDr. Oldřich Hein je členem spolku Chamurappi, z. s. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-03-24 19:39:22
Je to cesta ke skromnosti, ale také cesta lidských hyen. Je to cesta poznání sama sebe, ale i cesta zpět k poznání věcí důležitějších než každodenní shon a honba za ziskem a materiálnem. Je to také poznání, že globalizace, do které jsme byli jaksi vmanipulováni naším technologickým rozmachem a politickými úředními nadšenci, není jen pozitivní všelék na naše strasti. Ano, v zimě máme jahody a borůvky. Super! Maruška už nemusí chodit za dvanácti měsíčky a žadonit. A nám se to zdá fajn. Mně se to nezdá. Prostě na to nemáme právo. Je holt zima, tak borůvky nerostou. A ono se nám to vymstí, bortit přirozenost Přírody. Něco za něco. Není přece možné, abychom měly jen výhody. Ta překotná globalizace je tlačená bezohledným byznysem nadnárodních korporací hledajících lacinější výrobu s větším ziskem na konci světa, třeba i u potenciálních nepřátel. To je přece vlastizrada! Oni hamouní a nás upokojí borůvkami v lednu. A většina jim na to hloupě skočí. Někdy se to však prostě sečte. Za čas. Šílenou transkontinentální dopravou, zaneřáděnými oceány, dálnicemi, vzduchem i přesuny zla, třeba právě koronaviru či hackerů v pozadí stojících jako lidské hyeny. Ale i naším pádem z vrcholu naší pýchy na to, jak jsme silní a mocní, jak máme všechno, a nikdo na nás nemá. Léta se snažím naznačovat, že pouze materiální svět a ekonomický rozmach není naším spasením, není to zázrak, který vše uplatí. Není to žádná záruka, že to furt pojede. Jednoduše nyní jsme po delší době zase na jedné lodi, jak bychom měli správně pořád být. A náhle vidíme, že nejsme tak všemocní, jak se ještě nedávno mohlo zdát. Ani naše nejvyspělejší technologie, v jejichž spárech si rádi hovíme, není všemocná. Rádi věříme, že ona a její děsivý pokrok nás vždy uchrání, že nám vždy pomůže. Ne, vážení, ta „hejblata“ nám pouze dávají zdání, že si žijeme díky jim pohodlněji, že máme vše na dosah, že máme vše on-line, že máme vše na háku. Rádi si dokazujeme, že je to fajn mít vše na disku, na počítači, vždy jaksi po ruce, než se třeba hrabat mezi papírovými deskami a šanony. Všechno je přece jednodušší a rychlejší. I já propadám psaní na počítači a vidím výhody oproti psaní na psacím stroji značky Consul s kopíráky a se škrtáním a přepisováním. A protože jsem technický ignorant, tak mi něco z počítače občas zmizí a láteřím. A tehdy vzpomenu na moji Consulku a na Miroslava Zikmunda, který ji neopustil a má recht. Možná se k ní zase vrátíme, a tak ji pro jistotu mám na půdě, i když jsem už taky dost zlenivěl. Ano, pořád to jde, dokud to funguje. Ale máme my nějakou záruku, že ta technologie bude pořád a za jakékoliv situace fungovat a jednat v náš prospěch? Pochybuji. Při této příležitosti vždy vzpomínám na slova Alberta Einsteina, který to už věděl dávno, že ta vynikající technologie nás jednou dožene a zahubí. Konkrétně nás zahubí ta víra v její sílu. A pak přijde malá drobnost, ať už se jmenuje koronavirus nebo drobný black out či hacker a vše je náhle jinak. Ze zvyku si vše zapisuji tužkou do deníku. Na PAPÍR! Schůzky, telefonní čísla, důležité vzkazy. Nechápu, proč bychom se měli spoléhat na počítače, které mohou kdykoliv vybouchnout. Jsou přece určitě prvním cílem našich nepřátel, jako ten koronavirus. Je třeba vše zálohovat, ale na starém dobrém papíře. A proto najednou vidíme, že celá nemocnice nemůže fungovat a dělat zákroky, protože vše je na počítačích, které jsou hluché. Náhle vidíme, že ty staré dobré pošpiněné ušmudlané ohmatané šanony jsou nepřekonatelné. A tak se aspoň recepty opět píší rukou, a je fajn, že jsme se ještě neodnaučili psát. I když, kdo ví, i to jistě a bohužel přijde. Jde jen o to nepříliš věřit všemocnému pokroku, globalizaci a těm „hejblatům“ a být skromnější se svými potřebami mít všechno. Pak nám ani nebude vadit omezení v dodávkách jahod a borůvek z druhého konce glóbu ani v našem pohybu po glóbu ani v pokroku na celém glóbu. Zjistíme i výhody koronaviru. Náš uspěchaný život se celkově zklidní a zjistíme, že to jde. Je to i velký návrat k rodině jako centru naší existence a života. Zřejmě se zvýší i porodnost. Vím, o čem hovořím, jsem totiž válečné dítě. Výrazně se snížily emise CO2. Čína je snížila o 25 procent! Jistě dojde i k návratu k jiným hodnotám, zejména duchovním. A na závěr si nemohu odpustit moji tradiční noticku ohledně mých amazonských indiánů, kteří mají výrazně negativní vztah ke globalizaci. Jim koronavirus nehrozí. Nikdo nejezdí k nim ani nikdo od nich ven. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-03-26 08:24:54
3 výhody, které s sebou přináší skleněné zábradlí
Moderní skleněná zábradlí s sebou přináší mnohem více výhod, než byste si na první pohled mohli myslet. V tomto článku vám přinášíme tři nejdůležitější.Moderní skleněná zábradlí nabízí celou řadu benefitů, kterých využijí nejen majitelé moderních domů. V následujících řádcích vám proto přinášíme tři výhody, které s sebou skleněné zábradlí přináší. Skvělý doplněk moderního domu Sklo […] The post 3 výhody, které s sebou přináší skleněné zábradlí appeared first on Bydlimmoderne.cz.
Čas načtení: 2024-04-19 07:50:39
Úklid: Klíč k čistotě a pohodlí v domácnosti i kanceláři
Komerční sdělení: Úklid je zásadní součástí udržování čistoty a hygieny v domácnosti i pracovním prostředí. Pravidelný úklid nejenom odstraňuje nečistoty a bakterie, ale také přispívá k celkovému pohodlí a dobrému zdraví. Zde se podíváme na výhody a důležitost úklidových prací. Zdravotní výhody pravidelného úklidu Pravidelný úklid je základním krokem k zachování čistoty a hygieny v domově nebo kanceláři. Zdravotní výhody tohoto procesu jsou nepopiratelné a mohou mít […]
Čas načtení: 2024-05-04 22:21:16
Novinky v českých online kasinech: Jak se stal PayPal preferovanou platební metodou
Novinky v českých online kasinech: Jak se stal PayPal preferovanou platební metodou redakce So, 05/04/2024 - 22:21 Zábava Klíčová slova: free spiny bez vkladu 2024 Paypal casino Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Společnost PayPal byla jednou z prvních, která začala provozovat internetovou peněženku. V roce 1998 se jednalo o velký skok, na který se část populace dívala skepticky. Dnes už jsou ale e-wallets běžnou součástí našich životů. Dá se s nimi platit v internetových obchodech a na bazarech, ale také v online kasinech. A pokud PayPal online casino nabízí, jedná se o skvělou výhodu, protože platby přes něj s sebou přináší spoustu výhod. V tomto článku PayPal prozkoumáme blíže a hlavní výhody uvedeme. Hned na začátek ale musíme uvést, že některé výhody na platební metodě závislé nejsou. Například registrační bonusy získáte i bez vkladu, jen za založení účtu. Mohou mít podobu kreditů zdarma nebo cashbacku na příští hry. Nejoblíbenějším bonusem jsou ale jednoznačně free spiny bez vkladu 2024. Na odkazu najdete recenze nejlepších bonusů, včetně všech podmínek. Můžete si přečíst také názory expertů na kasina, která tyto bonusy nabízejí, a to i ohledně platebních metod. Co je to PayPal? PayPal je mezinárodní platební služba, která umožňuje uživatelům provádět elektronické platby v podstatě komukoliv. Ať už se jedná o kamaráda, obchodníka nebo PayPal casino, transakce trvají mnohem kratší dobu než přes bankovní převod. Navíc jsou veškeré platby vysoce zabezpečené a spolehlivé, díky čemuž se hodí i na převádění vyšších částek. Výhodou je skutečnost, že v dnešní době je přijímaný celou řadou obchodníků a online kasin. Podívejte se na konkrétní čísla a statistiky. Statistiky ohledně PayPalu v České republice Podle výzkumu Statisty a BulitWith z února 2024 v České republice podporuje PayPal jako platební metodu téměř 20 % všech stránek, kde se dá přímo nakupovat (těch je celkem 9665). Podle Google Trends se navíc každým rokem zvyšuje počet Čechů vyhledávajících termín PayPal. Zatímco v roce 2021 to bylo přibližně 400 000 , v roce 2023 se počet zvýšil na 600 000. Rozhodně tedy můžeme pozorovat rostoucí trend, který je jasně opodstatněný výhodami PayPalu nejen při platbách v online kasinech. Přidat komentář FOTO Pixabay.com PayPal nejspíš znáte. Věděli jste ale, že se jedná o skvělou platební metodu v online kasinech? Přečtěte si článek a zjistěte jeho výhody!
Čas načtení: 2024-06-05 21:22:11
Mezinárodní online kasino: Výhody a nevýhody pro české hráče
Každé nejlepsi zahranicni kasino musí splňovat základní prvky své nabídky a zabezpečení a na ty se nyní podíváme. Za mezinárodní herní portál označujeme takovou platformu, která disponuje jakoukoliv jinou licencí, než je ta vydávaná českým ministerstvem financí. Jaké to má výhody? Skutečně bohaté! Herní katalogy sčítají někdy dokonce až 6 000 her, bonusy jsou téměř [...] Příspěvek Mezinárodní online kasino: Výhody a nevýhody pro české hráče pochází z Její svět
Čas načtení: 2024-07-30 16:28:08
Jaké jsou výhody konzumace proteinu po tréninku ve fitku?
Jaké jsou výhody konzumace proteinu po tréninku ve fitku? redakce Út, 07/30/2024 - 16:28 Sport a Fitness Klíčová slova: cvičení ve fitku fitness centrum protein Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Role proteinu v těle Protein je nezbytný pro růst a opravu tkání v těle. Skládá se z aminokyselin, které jsou důležité pro různé biologické procesy, včetně syntézy svalových bílkovin. Během tréninku dochází k poškození svalových vláken, což je normální a žádoucí proces vedoucí k růstu svalů. Aby se tato poškozená vlákna mohla opravovat a zesilovat, potřebuje tělo dostatečné množství aminokyselin, které získává právě z proteinu. Výhody konzumace proteinu po tréninku Rychlejší regenerace svalů Jedním z hlavních důvodů, proč byste měli konzumovat protein po tréninku, je urychlení regenerace svalů. Po intenzivním cvičení jsou svaly vyčerpané a poškozené, a proto potřebují rychlou opravu. Konzumace proteinu po tréninku poskytuje tělu potřebné aminokyseliny, které podporují obnovu a růst svalových vláken. Zlepšení svalového růstu Protein je klíčový pro syntézu nových svalových vláken. Když konzumujete protein po tréninku, tělo je schopno efektivněji využít aminokyseliny pro tvorbu nových svalových buněk. To vede k lepšímu svalovému růstu a zvýšení svalové hmoty, což je důležité pro každého, kdo se snaží zlepšit svou fyzickou kondici a sílu. Zabránění svalovému katabolismu Katabolismus je proces, při kterém tělo rozkládá svalovou tkáň na energii. Tento proces může nastat, pokud tělo nemá dostatek živin po tréninku. Konzumace proteinu po cvičení pomáhá zabránit katabolismu tím, že poskytuje tělu potřebné živiny, které pomáhají udržovat svalovou hmotu a zamezují jejímu odbourávání. Zvýšení energetické úrovně Protein není jen stavebním kamenem svalů, ale také zdrojem energie. Po tréninku může být vaše tělo vyčerpané a unavené. Konzumace proteinu pomáhá obnovit energetické zásoby a dodává tělu potřebnou výživu, která pomáhá udržovat vysokou úroveň energie a výkonu i po cvičení. Podpora imunitního systému Intenzivní trénink může oslabit imunitní systém a zvýšit náchylnost k infekcím a nemocem. Protein obsahuje aminokyseliny, které jsou nezbytné pro správné fungování imunitního systému. Konzumace proteinu po tréninku může pomoci posílit imunitní systém a zlepšit jeho schopnost bojovat proti infekcím a nemocem. Jaký protein zvolit? Syrovátkový protein Syrovátkový protein je jedním z nejpopulárnějších a nejúčinnějších proteinových doplňků na trhu. Je rychle stravitelný a obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, které tělo potřebuje pro regeneraci a růst svalů. Syrovátkový protein je ideální volbou pro konzumaci ihned po tréninku, protože rychle dodává tělu potřebné živiny. Kaseinový protein Kaseinový protein se tráví pomaleji než syrovátkový protein, což znamená, že poskytuje postupné uvolňování aminokyselin do těla. Tento typ proteinu je vhodný pro konzumaci před spaním nebo jako dlouhodobý zdroj bílkovin mezi jídly. Rostlinné proteiny Pro vegany a vegetariány jsou rostlinné proteiny, jako je hrachový, sójový nebo rýžový protein, skvělou alternativou. Tyto proteiny mohou být méně kompletní než živočišné proteiny, ale kombinací různých rostlinných zdrojů můžete získat všechny potřebné aminokyseliny. Kdy a jak konzumovat protein po tréninku Ideální čas pro konzumaci proteinu je do 30 minut po ukončení tréninku. V tomto časovém okně je tělo nejlépe připraveno přijmout a využít živiny pro regeneraci a růst svalů. Doporučená dávka proteinu po tréninku se pohybuje mezi 20-30 gramy, v závislosti na vaší tělesné hmotnosti a intenzitě tréninku. Tip na proteinový nápoj po tréninku Smíchejte 1 odměrku syrovátkového proteinu s 250 ml vody nebo mléka. Pro zlepšení chuti a zvýšení nutriční hodnoty můžete přidat banán, lžičku medu nebo lžíci arašídového másla. Tento jednoduchý a rychlý nápoj vám dodá potřebné bílkoviny a pomůže tělu regenerovat po náročném tréninku. Dlouhodobé benefity Pravidelná konzumace proteinu po tréninku přináší dlouhodobé benefity pro vaše zdraví a výkonnost. Pomáhá udržovat a budovat svalovou hmotu, zvyšuje metabolismus a podporuje celkovou fyzickou kondici. Kromě toho může správná výživa po tréninku zlepšit vaši náladu a snížit únavu, což přispívá k lepšímu celkovému zdraví a pohodě. Konzumace proteinu po tréninku je klíčovým prvkem pro dosažení vašich fitness cílů. Bez ohledu na to, zda jste začátečník nebo pokročilý sportovec, správná výživa po cvičení vám pomůže dosáhnout lepších výsledků a zlepšit celkovou kvalitu života. Přidat komentář obrázek pixabay.com Cvičení ve fitness centru je skvělý způsob, jak zlepšit svou fyzickou kondici, sílu a celkové zdraví. Jednou z klíčových složek, která může zásadně ovlivnit výsledky vašeho tréninku, je správná výživa, zejména konzumace proteinu po tréninku. Protein je základní stavební kámen svalů a jeho dostatečný příjem může výrazně přispět k regeneraci a růstu svalové hmoty.
Čas načtení: 2024-08-16 12:17:19
Chystáte sa zariadiť si „smart domácnosť?“ Tu sú všetky výhody aj nevýhody!
Moderné technológie idú dopredu míľovými krokmi. Hoci pred desiatimi rokmi sme si ešte nevedeli predstaviť, Príspevok Chystáte sa zariadiť si „smart domácnosť?“ Tu sú všetky výhody aj nevýhody! je zobrazený ako prvý na TouchPlay.sk.